Věc C-51/05 P

Komise Evropských společenství

v.

Cantina sociale di Dolianova Soc. coop. arl a další

„Kasační opravný prostředek — Společná organizace trhu s vínem — Podpory na destilaci — Žaloba na náhradu škody — Mimosmluvní odpovědnost Společenství — Promlčecí doba — Začátek běhu“

Stanovisko generální advokátky E. Sharpston přednesené dne 22. listopadu 2007   I - 5343

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 17. července 2008   I - 5373

Shrnutí rozsudku

Žaloba na náhradu škody – Promlčecí doba – Začátek běhu

(Článek 235 ES a čl. 288 druhý pododstavec ES; statut Soudního dvora, článek 46)

Pětiletá promlčecí doba pro nároky vůči Společenství z mimosmluvní odpovědnosti, stanovená v článku 46 statutu Soudního dvora, začne běžet, pokud jsou splněny všechny podmínky, na které je vázána povinnost náhrady škody, a zejména pak pokud je škoda, která má být nahrazena, konkretizována. Pokud jde o případy, kdy odpovědnost Společenství vyplývá z normativního aktu, tato promlčecí doba tedy nemůže začít běžet před tím, než nastanou škodlivé účinky tohoto aktu, a tudíž před tím, než se stalo zřejmým, že dotčeným osobám vznikla určitá škoda.

V tomto ohledu podmínky, na které je vázána povinnost náhrady škod uvedených v čl. 288 druhém pododstavci ES, a tudíž pravidla promlčení, která se vztahují na žaloby domáhající se náhrady uvedených škod, nemohou být založeny na jiných kritériích než kritériích striktně objektivních. Pokud by tomu bylo jinak, hrozilo by totiž, že bude narušena zásada právní jistoty, o niž se opírají právě pravidla promlčení a která vyžaduje, aby pravidla práva Společenství byla jasná a přesná, tak aby se dotčené osoby mohly orientovat v právních situacích a vztazích, které vyplývají z právního řádu Společenství.

Krom toho, jestliže by promlčecí doba žaloby na určení mimosmluvní odpovědnosti Společenství nezačala běžet po dobu, po kterou by údajně poškozená strana osobně nenabyla přesvědčení, že jí vznikla škoda, okamžik promlčení uvedené žaloby by závisel na osobním vnímání skutečné existence škody, které může mít každá strana, což je v rozporu s požadavkem právní jistoty nezbytným pro použití promlčecích dob. V tomto ohledu znalost skutkového stavu není uvedena mezi náležitostmi, které musejí být splněny pro to, aby promlčecí doba začala běžet. Subjektivní posouzení skutečné existence škody tak nemůže být při určení začátku běhu uvedené doby zohledněno.

(viz body 54, 59–61)