Keywords
Summary

Keywords

1. Daňová ustanovení – Harmonizace právních předpisů – Daně z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty – Vrácení daně osobám povinným k dani neusazeným v tuzemsku

(Směrnice Rady 79/1072, články 2 a 5)

2. Daňová ustanovení – Harmonizace právních předpisů – Daně z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty – Osoby povinné odvést daň

(Směrnice Rady 77/388, čl. 21 bod 1)

3. Daňová ustanovení – Harmonizace právních předpisů – Daně z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty – Oprava bezdůvodně naúčtované daně

(Směrnice Rady 77/388)

Summary

1. Články 2 a 5 osmé směrnice 79/1072 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Úprava vracení daně z přidané hodnoty osobám povinným k dani neusazeným v tuzemsku musí být vykládány tak, že daň z přidané hodnoty, ke které nebyl příjemce služeb povinen a která mu byla omylem naúčtována a následně odvedena do státní pokladny členského státu místa poskytnutí těchto služeb, nemůže být vrácena na základě těchto ustanovení.

Osmá směrnice, jejímž cílem není zpochybnit systém zavedený šestou směrnicí 77/388 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu, upravuje podmínky pro vrácení daně z přidané hodnoty zaplacené v členském státě osobami povinnými k dani usazenými v jiném členském státě. Jejím cílem je tedy harmonizace nároku na vrácení DPH tak, jak je upraven v čl. 17 odst. 3 šesté směrnice. Články 2 a 5 osmé směrnice totiž výslovně odkazují na článek 17 šesté směrnice. Za těchto podmínek je třeba dojít k závěru, že jelikož nárok na odpočet ve smyslu uvedeného článku 17 nelze rozšířit na daň z přidané hodnoty, která byla bezdůvodně naúčtována a poukázána orgánu daňové správy, nemůže být tato daň z přidané hodnoty vrácena na základě ustanovení osmé směrnice.

(viz body 25–28, výrok 1)

2. S výjimkou případů výslovně uvedených v čl. 21 bodě 1 šesté směrnice 77/388 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu, ve znění směrnice 92/111, musí být za jedinou osobu povinnou k dani z přidané hodnoty z pohledu orgánů daňové správy členského státu místa poskytnutí služeb považován pouze dodavatel.

(viz bod 33, výrok 2)

3. Zásady neutrality, efektivity a nediskriminace nebrání takovým vnitrostátním právním předpisům, podle kterých může o vrácení částek daně z přidané hodnoty bezdůvodně poukázaných orgánům daňové správy požádat pouze dodavatel a příjemce služby může na tomto dodavateli vymáhat občanskoprávní žalobou vydání bezdůvodného obohacení. Nicméně pro případy, kdy je vrácení daně z přidané hodnoty nemožné či nepřiměřeně náročné, členské státy musí upravit nástroje potřebné k tomu, aby uvedenému příjemci bylo umožněno, v zájmu zachování zásady efektivity, získat zpět bezdůvodně naúčtovanou daň.

Na tuto odpověď nemůže mít vliv vnitrostátní právní úprava oblasti přímých daní, neboť neexistuje vztah mezi systémem přímých daní jako celkem a systémem daně z přidané hodnoty.

(viz body 42, 45, výrok 3)