Keywords
Summary

Keywords

1. Akty orgánů – Směrnice – Provedení členskými státy

(Článek 249 třetí pododstavec ES)

2. Akty orgánů – Směrnice – Provedení členskými státy

3. Životní prostředí – Činnost Společenství v oblasti vodní politiky – Směrnice 2000/60

(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60, článek 1 a 2)

4. Žaloba pro nesplnění povinnosti – Předmět sporu – Určení během postupu před zahájením soudního řízení

(Článek 226 ES)

5. Životní prostředí – Činnost Společenství v oblasti vodní politiky – Směrnice 2000/60 – Povinnost informovat a konzultovat veřejnost

(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60, čl. 13 odst. 6 a článek 14)

Summary

1. Z článku 249 třetího pododstavce ES vyplývá, že provedení směrnice do vnitrostátního práva nevyžaduje v každém členském státě nezbytně legislativní činnost. Také formální převzetí ustanovení směrnice do výslovného a zvláštního právního předpisu není vždy vyžadováno, neboť k provedení směrnice může postačovat v závislosti na jejím obsahu, všeobecný právní kontext. Zejména existence obecných zásad ústavního nebo správního práva může učinit provedení zvláštními právními nebo správními opatřeními nadbytečným, avšak za podmínky, že tyto zásady skutečně zaručují plné uplatnění směrnice vnitrostátními správními orgány a že v případě, kdy je cílem dotčeného ustanovení směrnice vznik práv jednotlivců, je právní situace vyplývající z těchto zásad dostatečně přesná a jasná a oprávněné osoby mohou zjistit úplný rozsah svých práv a případně se jich dovolat u vnitrostátních soudů.

(viz bod 34)

2. Ustanovení, které se týká pouze vztahů mezi členskými státy a Komisí, nemusí být v zásadě provedeno. Nicméně vzhledem k tomu, že členské státy mají povinnost zajistit úplné dodržování práva Společenství, má Komise možnost prokázat, že dodržování ustanovení směrnice, které upravuje tyto vztahy, vyžaduje přijetí specifických prováděcích opatření ve vnitrostátním právním řádu.

(viz bod 35)

3. Ani z prvního a druhého článku směrnice 2000/60, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, jež uvádí cíle, které chce dosáhnout, a definice, na kterých je založena, ani z jiných jejích ustanovení nevyplývá, že členské státy jsou za účelem správného provedení ustanovení směrnice povinny přijmout rámcový právní předpis, aby byly splněny požadavky směrnice. Přijetí rámcového právního předpisu může být sice vhodným, ba dokonce jednodušším způsobem, jak provést směrnici, neboť může poskytnout příslušným orgánům v rámci jediného textu jasný právní základ k vypracování jednotlivých opatření stanovených směrnicí v oblasti vodní politiky, u nichž je lhůta stanovená k jejich provedení časově rozvržena. Přijetí takového rámcového právního předpisu může rovněž zjednodušit práci Komise, která musí dbát na to, aby byly dodrženy povinnosti vyplývající pro členské státy z této směrnice. Přijetí rámcového právního předpisu však nepředstavuje jediný způsob, jak mohou členské státy zajistit použití směrnice v plném rozsahu a poskytnout organizovaný a ucelený systém, jehož cílem bude splnit cíle stanovené touto směrnicí.

(viz body 46–48)

4. Pokud v rámci řízení o nesplnění povinnosti dosáhl postup před zahájením soudního řízení svého cíle, jímž je ochrana práv dotčeného členského státu, daný členský stát, který během postupu před zahájením soudního řízení nesdělil Komisi, že směrnice má být považována za již provedenou do platného vnitrostátního práva, nemůže Komisi vytýkat, že rozšířila nebo změnila předmět žaloby, jak byl vymezen uvedeným postupem před zahájením soudního řízení. Komise poté, co členskému státu vytkla, že směrnici vůbec neprovedl, může ve své replice upřesnit, že provedení, tvrzené dotčeným členským státem poprvé v jeho žalobní odpovědi, je v každém případě nesprávné nebo neúplné, pokud jde o některá ustanovení téže směrnice, neboť takový žalobní důvod je nutně obsažen v žalobním důvodu vycházejícím z neexistence jakéhokoliv provedení a je ve vztahu k němu podpůrný.

(viz bod 56)

5. Článek 14 směrnice 2000/60, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, přiznává jednotlivcům a zúčastněným stranám právo aktivně se zapojit při provádění směrnice, zejména při vypracování, přezkoumání a aktualizaci plánů povodí. Neexistence prováděcího opatření ve vnitrostátním právu nezajišťuje nijak povinnost, podle které vnitrostátní prováděcí opatření mají učinit lhůtu stanovenou v čl. 13 odst. 6 směrnice právně závaznou pro příslušné vnitrostátní orgány a umožnit jednotlivcům zjistit dostatečně včas úplný rozsah jejich práv v rámci postupů stanovených v čl. 14 odst. 1 a 2 směrnice.

(viz body 80–81)