EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62004CJ0351

Shrnutí rozsudku

Keywords
Summary

Keywords

1. Předběžné otázky – Posouzení platnosti – Nemožnost dovolávat se dohod WTO pro zpochybnění legality aktu Společenství

2. Společná obchodní politika – Ochrana proti dumpingovým praktikám – Dumpingové rozpětí

[Nařízení Rady č. 384/96 čl. 1 odst. 2, čl. 2 odst. 1 a odst. 6 písm. a)]

3. Společná obchodní politika – Ochrana proti dumpingovým praktikám – Dumpingové rozpětí

(Nařízení Rady č. 384/96 čl. 2 odst. 10 a čl. 11 a nařízení Rady č. 2398/97)

4. Společná obchodní politika – Ochrana proti dumpingovým praktikám – Újma

(Nařízení Rady č. 384/96 čl. 3 odst. 5)

5. Předběžné otázky – Posouzení platnosti – Prohlášení neplatnosti nařízení Společenství o uložení konečného antidumpingového cla – Účinky

(Nařízení Rady č. 2913/92 čl. 236 odst. 1)

Summary

1. Dohody Světové obchodní organizace (WTO) s ohledem na svou povahu a strukturu v zásadě nepatří mezi normy, ve vztahu k nimž Soudní dvůr kontroluje legalitu aktů orgánů Společenství. Pouze za situace, kdy Společenství zamýšlelo vykonat zvláštní povinnost, kterou na sebe vzalo v rámci WTO, nebo v případě, že akt Společenství výslovně odkazuje na konkrétní ustanovení dohod WTO, přísluší Soudnímu dvoru kontrola legality dotčeného aktu Společenství ve vztahu k pravidlům WTO.

(viz body 29–30)

2. Co se týče stanovení antidumpingového cla, Rada se nedopouští zjevně nesprávného posouzení v rámci výpočtu „početně zjištěné“ běžné hodnoty výrobku, když se domnívá, že při určování částek pro prodejní, správní a režijní náklady, jakož i zisky, čl. 2 odst. 6 písm. a) základního antidumpingového nařízení č. 384/96 na jedné straně nevylučuje zohlednění údajů jediného podniku, který mezi prošetřovanými podniky uskutečnil v průběhu šetření reprezentativní prodeje obdobného výrobku na tuzemském trhu státu původu, a na druhé straně dovoluje vyloučit ze zjišťování ziskového rozpětí prodeje jiných vývozců nebo výrobců, které nebyly uskutečněny při běžném obchodním styku, v souladu se zásadou stanovenou v čl. 1 odst. 2 a čl. 2 odst. 1 uvedeného nařízení, podle které musí být běžná hodnota v zásadě založena na údajích ohledně prodejů uskutečněných při běžném obchodním styku.

(viz body 46–48)

3. Jelikož je dumpingové rozpětí nutno určit porovnáním na základě spravedlivého porovnání běžné hodnoty obdobného výrobku a vývozní ceny do Společenství, dopouští se Rada zjevně nesprávného posouzení tím, že za účelem stanovení celkového dumpingového rozpětí výrobku, který je předmětem antidumpingového šetření, používá metodu „nulování“ negativních dumpingových rozpětí v rozsahu, v němž použití takové metody, na kterou mimoto článek 2 základního antidumpingového nařízení č. 384/96 žádným způsobem neodkazuje, vede při srovnání mezi váženým průměrem běžné hodnoty a váženým průměrem cen všech srovnatelných vývozních obchodů do Společenství ke změně cen vývozních obchodů, a tedy i ke srovnání, které plně neodráží všechny vývozní ceny. V důsledku toho je článek 1 nařízení č. 2398/97 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozů bavlněného ložního prádla pocházejícího z Egypta, Indie a Pákistánu neplatný, v rozsahu, v němž Rada použila za účelem zjištění celkového dumpingového rozpětí týkajícího se prošetřovaného výrobku vedoucího k přijetí zmíněného nařízení metodu „nulování“ záporného dumpingového rozpětí pro každý z typů dotyčných výrobků.

(viz body 55–57, výrok 1)

4. Článek 3 odst. 5 základního antidumpingového nařízení č. 384/96, který uvádí relevantní faktory újmy, jež mají dopad na situaci výrobního odvětví Společenství, dává orgánům Společenství diskreční pravomoc při přezkumu a hodnocení různých ukazatelů, jež se uplatní při určení existence újmy.

Uvedené ustanovení zejména vyžaduje pouze to, aby byly přezkoumány relevantní hospodářské faktory a ukazatele, které mají vliv na situaci výrobního odvětví Společenství, přičemž stanoví jejich výčet, který není vyčerpávající. V důsledku toho orgány Společenství nepřekračují prostor pro uvážení, který je jim přiznán při hodnocení složitých hospodářských situací, tím, že za účelem přezkoumání dopadu dumpingových dovozů na situaci výrobního odvětví Společenství hodnotí pouze relevantní faktory, které na ni mají vliv.

(viz body 61–63)

5. Dovozce, který u vnitrostátního soudu podal žalobu proti rozhodnutí, kterým se po něm požaduje zaplacení antidumpingového cla na základě nařízení Společenství o uložení konečného antidumpingového cla z dovozů a které je soudem Společenství v rámci řízení o žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se platnosti prohlášeno za neplatné, je v zásadě oprávněn uplatňovat tuto neplatnost v rámci sporu v původním řízení, aby dosáhl vrácení tohoto cla podle čl. 236 odst. 1 nařízení č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství. V tomto ohledu přísluší předkládajícímu soudu, aby ověřil, zda jsou splněny podmínky, kterým takové vrácení podléhá.

(viz body 67, 69, výrok 2)

Top