This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62004CJ0293
Shrnutí rozsudku
Shrnutí rozsudku
1. Vlastní zdroje Evropských společenství – Dodatečný výběr dovozního nebo vývozního cla
[Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2700/2000; nařízení Rady č. 2913/92, čl. 220 odst. 2 písm. b)]
2. Původ zboží – Preferenční celní režimy
[Nařízení Rady č. 2913/92, čl. 220 odst. 2 písm. b)]
3. Vlastní zdroje Evropských společenství – Dodatečný výběr dovozního nebo vývozního cla
[Nařízení Rady č. 2913/92, čl. 220 odst. 2 písm. b)]
1. Článek 220 odst. 2 písm. b) nařízení č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění vyplývajícím z nařízení č. 2700/2000, se použije na celní dluh, který vznikl a jehož dodatečný výběr byl zahájen před vstupem nařízení č. 2700/2000 v platnost.
Dotčené ustanovení, které upravuje podmínky, za jakých zůstane osoba povinná zaplatit clo osvobozena od dodatečného výběru dovozního cla následkem chyby celních orgánů, stanoví hmotněprávní pravidlo a nemůže být v zásadě použito na situace, které vznikly před jeho vstupem v platnost. Nicméně hmotněprávní pravidla práva Společenství mohou být výjimečně vykládána jako vztahující se na situace, které vznikly před jejich vstupem v platnost, pokud z jejich znění, účelu nebo struktury jasně vyplývá, že jim musí být takový účinek přičítán.
V tomto ohledu z jedenáctého bodu odůvodnění nařízení č. 2700/2000 vyplývá, že cílem změny čl. 220 odst. 2 písm. b) celního kodexu bylo vyjasnění pojmu chyba celních orgánů a pojmu dobrá víra osoby povinné zaplatit clo, pojmů obsažených již v původním znění uvedeného článku. Novému znění čl. 220 odst. 2 písm. b) celního kodexu tedy přísluší především výkladová povaha.
Krom toho ani zásada právní jistoty, ani zásada legitimního očekávání nebrání použití dotčeného ustanovení na situace, které vznikly před jeho vstupem v platnost.
(viz body 20–23, 26–27, výrok 1)
2. Vzhledem k tomu, že již není možné dodatečnou kontrolou potvrdit původ zboží uvedeného v průvodním osvědčení EUR.1, musí být uvedené osvědčení považováno za „nesprávné osvědčení“ ve smyslu čl. 220 odst. 2 písm. b) nařízení č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění nařízení č. 2700/2000.
Jestliže totiž dodatečná kontrola neumožňuje potvrdit původ zboží uvedený v osvědčení EUR.1, je namístě vyvodit, že je neznámého původu, a že tedy osvědčení EUR.1 a preferenční sazba byly poskytnuty neprávem.
(viz body 34–35, výrok 2)
3. Článek 220 odst. 2 písm. b) nařízení č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění nařízení č. 2700/2000, musí být vykládán v tom smyslu, že předložení důkazu nezbytného pro úspěch nároku přísluší osobě, která se dovolává třetího pododstavce uvedeného článku. V zásadě tedy přísluší celním orgánům, které se za účelem přistoupení k dodatečnému výběru cla hodlají dovolávat uvedeného čl. 220 odst. 2 písm. b) třetího pododstavce, initio , aby předložily důkaz, že vydání nesprávných osvědčení bylo způsobeno nesprávným popisem skutečností ze strany vývozce. Nicméně, pokud následkem nedbalosti výlučně na straně vývozce nejsou celní orgány schopny předložit nezbytný důkaz, že průvodní osvědčení EUR.1 bylo vydáno na základě správného, či nesprávného popisu skutečností tímto posledně uvedeným, přísluší osobě povinné zaplatit clo, aby dokázala, že uvedené osvědčení vydané orgány třetí země bylo založeno na správném popisu skutečností.
(viz bod 46, výrok 3)