Věc T-20/03

Kahla/Thüringen Porzellan GmbH

v.

Komise Evropských společenství

„Státní podpory — Existující podpora nebo nová podpora — Podnik v nesnázích — Zásada právní jistoty — Zásada ochrany legitimního očekávání — Kritérium soukromého investora — Slučitelnost se společným trhem — Podmínky“

Rozsudek Soudu (pátého rozšířeného senátu) ze dne 24. září 2008   II ‐ 2309

Shrnutí rozsudku

1. Podpory poskytované státy – Obecný režim podpor schválený Komisí – Individuální podpora vydávaná za spadající do rámce schválení

   (Články 87 ES a 88 ES)

2. Podpory poskytované státy – Pojem – Opatření sledující sociální cíl

   (Článek 87 odst. 1 ES)

3. Podpory poskytované státy – Pojem – Finanční podpora poskytovaná podniku orgány veřejné moci

   (Článek 87 odst. 1 ES)

4. Podpory poskytované státy – Pojem – Uplatnění kritéria soukromého investora

   (Článek 87 odst. 1 ES)

5. Podpory poskytované státy – Zákaz – Odchylky – Posuzovací pravomoc Komise – Možnost přijetí pokynů

   (Článek 87 odst. 3 ES; sdělení Komise 94/C 368/05)

1.  Jakmile je jednou obecný režim podpory schválen Komisí, individuální opatření provádějící tento režim nemusejí být Komisi oznamována, ledaže by Komise v tomto směru učinila výhrady v rozhodnutí o schválení. Vzhledem k tomu, že individuální podpory jsou pouze individuálními opatřeními provádějícími obecný režim podpor, jsou faktory, které by Komise měla vzít v úvahu pro jejich posouzení, tytéž jako faktory, které použila při přezkumu obecného režimu. Je tedy zbytečné, aby Komise zkoumala individuální podpory. Naopak, pokud individuální opatření nejsou zahrnuta uplatněnými obecnými režimy, představují nové podpory, jejichž slučitelnost se společným trhem musí přezkoumat Komise.

   Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje slučitelnost podpory se schváleným obecným režimem podpor, spadá do výkonu její povinnosti dbát nad používáním článků 87 ES a 88 ES. Z tohoto důvodu nepředstavuje přezkum slučitelnosti podpory s tímto režimem ze strany Komise iniciativu překračující rámec jejích pravomocí. Proto nemůže být posouzení Komise omezeno posouzením vnitrostátních orgánů, které podporu poskytly.

   (viz body 92, 94–95)

2.  Zásah veřejných orgánů směřující k osvobození podniku od zátěží, které tvoří náklady vyplývající z jeho hospodářské činnosti, jako jsou náklady na mzdy, se jeví jako hospodářská výhoda, která je uvedena čl. 87 odst. 1 ES. Přitom sociální povaha státních zásahů nestačí k tomu, aby se na ně bez dalšího nevztahovala kvalifikace jako podpory ve smyslu článku 87 ES.

   (viz body 194, 197)

3.  Aby se určilo, zda zásah orgánů veřejné moci do kapitálu podniku v jakékoliv formě může představovat státní podporu, je třeba posoudit, zda by za podobných okolností mohl být soukromý investor s velikostí srovnatelnou s velikostí veřejného investora motivován uskutečnit tak významnou transakci. V tomto ohledu, i když chování soukromého investora, se kterým musí být srovnán zásah veřejného investora sledujícího cíle hospodářské politiky, není nezbytně chováním běžného investora, který vkládá kapitál za účelem dosažení výnosnosti ve víceméně krátkém období, musí být přinejmenším chováním soukromého holdingu nebo soukromého seskupení podniků sledujícího strukturální, globální nebo sektorovou politiku a musí být určováno perspektivami výnosnosti v delším období. Krom toho srovnání mezi chováním veřejných a soukromých investorů musí být provedeno ve vztahu k přístupu, který by měl v rámci dotčené transakce soukromý investor s ohledem na dostupné informace a předvídatelný vývoj v dané době.

   I když nic nebrání tomu, aby orgány veřejné moci zohlednily sociální, regionální nebo sektorové politiky, musí být jejich kapitálový vklad posuzován podle kritéria soukromého investora bez ohledu na jakékoliv sociální úvahy nebo regionální či sektorovou politiku.

   I když lze existenci podpory vyloučit v případě, kdy se zásah orgánů veřejné moci uskuteční současně se značným zásahem soukromých hospodářských subjektů za srovnatelných podmínek, existenci podpory nelze nicméně vyloučit, pokud se soukromé investice v témže podniku uskuteční až po přidělení veřejných prostředků.

   (viz body 236–238, 242, 254)

4.  Posouzení otázky, zda opatření splňuje kritérium soukromého operátora v tržním hospodářství, Komisí vyžaduje komplexní ekonomické posouzení. Při přijímání aktu, který s sebou nese takové posouzení, má přitom Komise rozsáhlou posuzovací pravomoc a soudní přezkum, byť je v zásadě úplný, pokud jde o otázku, zda opatření spadá do působnosti čl. 87 odst. 1 ES, se omezuje na prověření dodržení procesních pravidel a pravidel týkajících se odůvodnění, neexistence nesprávného právního posouzení, věcné správnosti skutkových zjištění, neexistence zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu, jakož i neexistence zneužití pravomoci. Soudu zejména nepřísluší nahrazovat svým ekonomickým posouzením posouzení orgánu, který rozhodnutí vydal.

   (viz bod 239)

5.  Článek 87 odst. 3 ES přiznává Komisi širokou posuzovací pravomoc pro schválení státní podpory na základě výjimky z obecného zákazu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku v rozsahu, v němž v tomto případě posouzení slučitelnosti nebo neslučitelnosti podpory se společným trhem vyvolává problémy vyžadující zohlednění a posouzení komplexních ekonomických skutečností a okolností. Jelikož soud Společenství nemůže nahradit svým posouzením skutkového stavu, zejména ekonomické povahy, posouzení autora rozhodnutí, přezkum Soudu se musí v tomto ohledu omezit na prověření dodržování procesních pravidel a pravidel týkajících se odůvodnění, věcné správnosti skutkových zjištění, jakož i neexistence zjevně nesprávného posouzení a zneužití pravomoci.

   Krom toho je nutno legalitu aktu Společenství posuzovat na základě skutkového a právního stavu, který existoval v době přijetí aktu, a je třeba zkoumat komplexní posouzení, která Komise provedla jen na základě informací, kterými disponovala v okamžiku provádění těchto posouzení.

   Komise si dále může stanovit obecné směry pro výkon své posuzovací pravomoci prostřednictvím aktů, jako jsou pokyny Společenství o státní podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků v nesnázích, pokud tyto akty obsahují informativní pravidla o přístupu sledovaném tímto orgánem a neodchylují se od ustanovení Smlouvy.

   Podpora poskytnutá podniku v nesnázích tak nemůže být prohlášena za slučitelnou se společným trhem pouze z důvodu, že byla předvídána restrukturalizační opatření, i když tato restrukturalizace byla provedena úspěšně. K tomu, aby Komise mohla posoudit, zda poskytnuté podpory mohou ovlivnit podniky, které je čerpaly, v jejich chování tak, aby přispěly k uskutečnění cíle uvedeného v čl. 87 odst. 3 písm. c) ES, je nezbytné ověřit, zda plán restrukturalizace splňuje všechny hmotněprávní podmínky stanovené uvedenými pokyny.

   (viz body 268–270, 280)