Keywords
Summary

Keywords

1. Žaloba pro nesplnění povinnosti – Předmět sporu – Určení během postupu před zahájením soudního řízení

(Článek 226 ES)

2. Volný pohyb zboží – Tranzitní režim Společenství – Přeprava uskutečněná v rámci karnetu TIR

(Nařízení Komise č. 2454/93, čl. 454 odst. 2 a čl. 455 odst. 2)

3. Vlastní zdroje Evropských společenství – Stanovení a poskytnutí členskými státy

(Nařízení Rady č. 1150/2000, článek 6)

4. Vlastní zdroje Evropských společenství – Stanovení a poskytnutí členskými státy

[Nařízení Rady č. 1150/2000, čl. 6 odst. 3 písm. b) a článek 17]

Summary

1. V rámci žaloby pro nesplnění povinnosti sice nemohou být návrhová žádání v žalobě v zásadě rozšířena nad rámec nesplnění povinností uvedených ve výroku odůvodněného stanoviska a ve výzvě dopisem, to však nemění nic na tom, že Komise je oprávněna domáhat se určení nesplnění povinností, které vyplývají z původního znění aktu Společenství, který byl následně změněn nebo zrušen, a které byly zachovány novými předpisy. Naopak, předmět sporu nemůže být rozšířen na povinnosti vyplývající z nových předpisů, kterým neodpovídají žádné povinnosti v původním znění dotčeného aktu, neboť jinak by došlo k porušení podstatných formálních náležitostí postupu vedoucího k určení nesplnění povinnosti.

(viz bod 34)

2. Z článku 454 odst. 2 a čl. 455 odst. 1 nařízení č. 2454/93, kterým se provádí nařízení č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve spojení s článkem 11 celní úmluvy o mezinárodní přepravě zboží v rámci karnetů TIR vyplývá, že žádost o zaplacení celního dluhu musí být zaslána v případě neuvolnění v zásadě do tří let od data přijetí karnetu TIR, přičemž tuto lhůtu lze prodloužit na čtyři roky v případě uvolnění, které bylo získáno protizákonně. Nicméně jelikož cílem uvedeného čl. 455 odst. 1 prováděcího nařízení je zajistit jednotné a řádné uplatňování ustanovení v oblasti zaplacení celního dluhu v zájmu rychlého a účinného poskytování vlastních zdrojů Společenství, ke sdělení o porušení předpisů nebo nesprávnosti musí v každém případě dojít co nejrychleji, a sice jakmile se celní orgány o uvedeném porušení předpisů nebo nesrovnalosti dozví, tedy případně dlouho před uplynutím maximálních lhůt jednoho roku nebo v případě podvodu dvou let, uvedených v čl. 11 odst. 1 úmluvy TIR. Ze stejných důvodů musí být žádost o zaplacení ve smyslu čl. 11 odst. 2 úmluvy TIR zaslána, jakmile jsou celní orgány schopny tuto žádost zaslat, tedy případně před uplynutím lhůty dvou let od sdělení porušení předpisů nebo nesrovnalosti dotčeným osobám.

(viz body 68–70)

3. Členské státy jsou povinny stanovit nárok Společenství na vlastní zdroje, jakmile jsou jejich celní orgány schopny vypočítat částku cla odpovídající celnímu dluhu a určit dlužníka, a tedy poukázat uvedené nároky na účty v souladu s článkem 6 nařízení č. 1150/2000, kterým se provádí rozhodnutí 94/728 o systému vlastních zdrojů Společenství.

Členské státy se nemohou vyhnout tomu, aby stanovily pohledávky, i když proti nim mají námitky, neboť jinak by bylo připuštěno, že jednáním členského státu bude narušena finanční rovnováha Společenství.

Členský stát, který nezaúčtuje celní dluh ve lhůtě stanovené v čl. 6 odst. 3 nařízení č. 1150/2000, tedy od zaslání žádostí o zaplacení podle čl. 11 odst. 2 úmluvy TIR, který předpokládá, že celní orgány jsou schopny vypočítat částku cla vyplývající z uvedenému dluhu a určit dlužníka, za těchto podmínek nesplňuje povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 6 tohoto nařízení.

(viz body 75–77)

4. Členský stát, který se jednostranně rozhodne zaúčtovat stanovené nároky z operací TIR na účet B namísto účtu A až do výše maximální výše zajištění dohodnutého v rámci režimu TIR, aniž by proti dotčeným nárokům byly včas vzneseny námitky ze strany záručního sdružení, aniž by se jejich výše mohla po vyřešení vzniklých sporů změnit a aniž by se s problémy vzniklými při použití práva Společenství obrátil na Komisi, a to i přes její námitky, poruší povinnost přijmout nezbytná opatření k zajištění toho, že vlastní zdroje budou v souladu s tímto nařízením poskytnuty Komisi, která pro něj vyplývá z čl. 17 odst. 1 nařízení č. 1150/2000, kterým se provádí rozhodnutí 94/728 o systému vlastních zdrojů Společenství.

(viz body 82, 89, 92–93, 95, 105 a výrok)