Keywords
Summary

Keywords

1. Sociální zabezpečení migrujících pracovníků – Právní úprava Společenství – Výklad na základě cílů smlouvy

(Článek 39 ES až 42 ES; nařízení Rady č. 1408/71, čl. 4 odst. 2b a příloha II oddíl III)

2. Sociální zabezpečení migrujících pracovníků – Právní úprava Společenství – Věcná působnost – Dávky spadající a dávky nespadající do věcné působnosti – Rozlišovací kritéria

(Nařízení Rady č. 1408/71, čl. 4 odst. 1 písm. a) a odst. 2b)

3. Sociální zabezpečení migrujících pracovníků – Právní úprava Společenství – Osobní působnost

(Nařízení Rady č. 1408/71, článek 19)

Summary

1. Ustanovení nařízení č. 1408/71 přijatá na základě článku 42 ES musejí být vykládána ve světle účelu tohoto článku, kterým je přispět k zavedení co možná nejúplnější svobody pohybu migrujících pracovníků. Cíle článků 39 ES, 40 ES, 41 ES a 42 ES by nebylo dosaženo, pokud by pracovníci následkem toho, že využijí svého práva volného pohybu, měli ztratit výhody sociálního zabezpečení, které jim poskytují právní předpisy členského státu, zejména pokud tyto výhody představují protiplnění jimi zaplacených příspěvků.

V tomto rámci, pokud může zákonodárce Společenství přijmout ustanovení, která stanoví výjimky ze zásady, podle které lze dávky sociálního zabezpečení poskytovat do zahraničí, musejí být tyto výjimky, jako je ustanovení čl. 4 odst. 2b nařízení č. 1408/71, které z rozsahu působnosti uvedeného nařízení vylučuje některé zvláštní dávky, vykládány restriktivně. To znamená, že se uvedený článek může vztahovat pouze na dávky splňující současně všechny podmínky, které stanoví, a sice na dávky, které se současně vyznačují zvláštní a nepříspěvkovou povahou, které jsou uvedeny v příloze II oddílu III uvedeného nařízení a které jsou zavedeny právními předpisy, jejichž použití je omezeno na část území členského státu.

(viz body 24–25)

2. Ze systematiky nařízení č. 1408/71 vyplývá, že pojem „dávky sociálního zabezpečení“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení a pojem „zvláštní nepříspěvkové dávky“ ve smyslu čl. 4 odst. 2a a 2b téhož nařízení se vzájemně vylučují. Dávku, která splňuje podmínky „dávky sociálního zabezpečení“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 nařízení č. 1408/71, tak nelze považovat za „zvláštní nepříspěvkovou dávku“.

Příspěvek ve stavu odkázanosti na péči třetího, který je poskytován objektivně na základě právními předpisy vymezené situace a má za úkol formou příspěvku paušálně nahradit zvýšené náklady spojené se stavem odkázanosti jeho příjemců a zejména náklady spojené s péčí, kterou je nezbytné jim poskytovat, tak nepředstavuje zvláštní nepříspěvkovou dávku ve smyslu uvedeného čl. 4 odst. 2b, vzhledem k tomu, že má v podstatě za účel doplnění dávek zdravotního pojištění a musí být posuzován jako „dávka v nemoci“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1408/71.

(viz body 36, 38–39, 46, výrok 1)

3. Rodinný příslušník pracovníka zaměstnaného v členském státě, který má se svou rodinou bydliště v jiném členském státě, může u příslušné instituce místa zaměstnání pracovníka žádat, splňuje-li ostatní podmínky pro jeho poskytnutí, zaplacení příspěvku ve stavu odkázanosti, jehož účelem je formou příspěvku paušálně nahradit zvýšené náklady spojené se stavem odkázanosti příjemců na péči třetího, a zejména náklady spojené s péčí, kterou je nezbytné jim poskytovat, jako peněžitá dávka v nemoci, tak jak je stanovena v článku 19 nařízení č. 1408/71, pokud rodinný příslušník nemá nárok na obdobnou dávku podle právních předpisů státu, na jehož území má bydliště.

(viz bod 56, výrok 2)