Keywords
Summary

Keywords

Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty týkající se jich bezprostředně a osobně – Nařízení o zápisu zeměpisných označení a označení původu – Žaloba podniků produkujících sýr „Feta“ v jiném členském státě než ve státě původu tohoto sýra – Právní úprava prvního státu týkající se užívání názvu – Podniky produkující významné množství sýru „feta“ v Evropské unii – Nedostatek vlivu – Nepřípustnost žaloby

(Článek 230, pododst. 4, ES; nařízení Rady č. 2081/92; nařízení Komise č. 1829/2002)

Summary

Žaloba na neplatnost, kterou podali dánští producenti sýru feta proti nařízení č. 1829/2002, kterým se mění příloha nařízení č. 1107/96 o zápisu zeměpisných označení a označení původu podle postupu stanoveného v článku 17 nařízení č. 2081/92, pokud jde o zápis názvu „Feta“ jako chráněného označení původu pod položky „Sýry“ a „Řecko“, je nepřípustná.

Napadené nařízení totiž představuje opatření s obecnou působností ve smyslu čl. 249 druhého pododstavce ES. Použije se na objektivně určené situace a způsobuje právní účinky vůči abstraktně vymezeným kategoriím osob.

Mimoto, žalobci jsou uvedeným nařízením dotčeni jen ve svém postavení jakožto hospodářské subjekty produkující nebo uvádějící na trh sýr a zejména subjekty, které rovněž prodávají své produkty jakožto „Feta“ nebo „dansk Feta“, které nesplňují podmínky pro užívání chráněného označení původu „Feta“, a jsou proto zasaženi stejným způsobem jako všechny ostatní podniky, jejichž produkty rovněž nejsou v souladu s dotčenými požadavky práva Společenství.

V tomto ohledu se žalobci nemohou dovolávat dánské právní úpravy, která požaduje, aby feta, produkovaná v tomto státě, byla opatřena štítky jasně uvádějícími „dansk Feta“, aby mohli tvrdit, že se nacházejí ve zvláštní situaci, která odůvodňuje, aby jim bylo přiznáno právo podat žalobu proti napadenému nařízení na rozdíl od všech ostatních producentů fety ve Společenství. Tato právní úprava jim totiž jednak nepřiznává žádné zvláštní právo. Dále pak i za předpokladu, že žalobci mají zvláštní právo přiznané vnitrostátním právem, nejsou osobně dotčeni, jelikož název „dansk Feta“ nepředstavuje označení původu nebo chráněné zeměpisné označení podle nařízení č. 2081/92. Na rozdíl od situace převládající v oblasti ochranných známek, kde koexistuje systém ochrany zajištěný na vnitrostátní úrovni a úrovni Společenství, uvedená označení původu nebo zeměpisná označení mohou požívat ochrany ve všech členských státech pouze v rozsahu, v němž jsou zapsány na úrovni Společenství podle základního nařízení.

Mimoto, i za předpokladu, že by uvedená vnitrostátní právní úprava mohla být považována za úpravu, která zavádí značku kvality, pouhá tato okolnost nemůže postačovat k individualizaci žalobců vzhledem ke všem producentům fety, kteří splňují povinnosti stanovené dotčenou právní úpravou.

Nakonec, situace žalobců nemůže být rovněž individualizována, jelikož produkují významné množství sýru feta v Evropské unii, protože skutečnost, že podnik ovládá velkou část dotčeného trhu, nepostačuje sama o sobě k tomu, aby ho vymezovala vzhledem ke všem ostatním hospodářským subjektům dotčeným napadeným nařízením. Stejně tak skutečnost, že je žalobce v okamžiku přijetí nařízení o zápisu označení původu v situaci, která vyžaduje, aby přizpůsobil svou výrobní strukturu pro splnění podmínek stanovených nařízením, nepostačuje k tomu, aby byl osobně dotčen způsobem obdobným tomu, jakým by byl dotčen adresát aktu.

(viz body 53, 55–56, 61, 63, 67, 69, 71, 76)