Keywords
Summary

Keywords

1. Podpory poskytované státy – Záměry podpor – Přezkum Komisí – Zrychlené schvalování stanovené ve sdělení Komise 92/C 213/03

(Nařízení Rady č. 659/1999; nařízení Komise č. 794/2004; sdělení Komise 92/C 213/03 a 2004/C 115/01)

2. Podpory poskytované státy – Záměry podpor – Přezkum Komisí – Zrychlené schvalování stanovené ve sdělení Komise 92/C 213/03

(Sdělení Komise 92/C 213/03)

3. Podpory poskytované státy – Záměry podpor – Přezkum Komisí

(Nařízení Rady č. 659/1999, čl. 4 odst. 1)

4. Podpory poskytované státy – Záměry podpor – Přezkum Komisí

(Nařízení Komise č. 70/2001)

5. Žaloba na neplatnost – Žalobní důvody – Žaloba směřující proti rozhodnutí Komise, kterým byla konstatována neslučitelnost státní podpory se společným trhem

6. Podpory poskytované státy – Záměry podpor – Přezkum Komisí

(Článek 88 odst. 2 ES)

Summary

1. Až ode dne 30. dubna 2004, dne zveřejnění sdělení o obsoletních předpisech a nařízení č. 794/2004, kterým se provádí nařízení č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku [88 ES], se sdělení Komise ze dne 2. července 1992 o zrychleném schvalování režimů podpory malým a středním podnikům a o změnách stávajících režimů již dále nepoužívá.

(viz body 52, 54)

2. I v případě, kdy záměr režimu podpor splňuje všechny podmínky, na které sdělení Komise o zrychleném schvalování váže nárok na přezkum ve lhůtě dvaceti pracovních dnů ode dne jeho oznámení, je to pouze „v zásadě“, že se Komise zavazuje nevznášet námitky po této lhůtě, zachovávajíc si tak plnou pravomoc „vyjádřit se“.

Kritéria, která musí splňovat oznámené režimy podpor pro to, aby Komise nevznesla v zásadě námitky ohledně nich a aby se vyjádřila ve lhůtě 20 pracovních dnů, musejí být vyložena restriktivně, jelikož zrychlené schvalování má výjimečný charakter oproti běžnému přezkumu oznámení. V případě pochybnosti ohledně splnění podmínek stanovených ve sdělení je Komise oprávněna nepoužít zrychlené schvalování.

(viz body 56–57, 68)

3. Použít, pro účely posouzení slučitelnosti státní podpory se společným trhem, kritéria stanovená právní úpravou, která vstoupila v platnost po oznámení předmětné podpory, zákonitě znamená přiznat této právní úpravě zpětný účinek. V tomto případě je totiž počátek působnosti nové právní úpravy nutně stanoven na den předcházející jejímu vstupu v platnost, a sice na den obdržení oznámení Komisí. Připustit, že přezkum slučitelnosti může být proveden podle právní úpravy, která vstoupila v platnost po oznámení podpory, by znamenalo oprávnit Komisi k tomu, aby určila použitelný právní předpis podle okamžiku, který si zvolí k provedení takového přezkumu, což by bylo nejenže stěží slučitelné se skutečností, že čl. 4 odst. 1 nařízení č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku [88 ES], kogentně stanoví, že Komise přezkoumá oznámení „ihned po jeho obdržení“, ale také s požadavky transparentnosti a předvídatelnosti kritérií, podle nichž Komise posuzuje slučitelnost podpor, které představují důvod existence předpisů, které zveřejňuje v oblasti státních podpor.

Použití nového pravidla týkajícího se slučitelnosti státních podpor na podporu oznámenou před jeho vstupem v platnost je tedy přípustné pouze tehdy, pokud ze znění, cíle nebo struktury nové právní úpravy vyplývá, že má být použita zpětně, a pokud je legitimní očekávání dotčených osob řádně respektováno.

(viz body 102, 107–108)

4. Komise nemohla použít nařízení č. 70/2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům k posouzení slučitelnosti záměru podpor oznámeného před vstupem tohoto nařízení v platnost se společným trhem. Jednak totiž jeho znění výslovně ani implicitně vůbec nepovoluje podobné použití. Krom toho členské státy nebyly schopny předvídat jeho definitivní obsah ani datum jeho vstupu v platnost. Mimoto takové použití je v rozporu s předvídatelností, jejíž zajištění je cílem zveřejnění Komisí předpisů týkajících se kritérií, jež zamýšlí použít při příležitosti posouzení slučitelnosti podpor. Konečně použití tohoto nařízení na již oznámené podpory, zatímco u podpor provedených, bez dodržení povinnosti oznámení se posouzení provádí ve vztahu k pravidlům platným v době, kdy byly vyplaceny, by mohlo podnítit členské státy k tomu, aby se vyhnuly povinnosti oznámení, protože by z toho pro ně nevyplývala větší rizika a sankce, než kdyby podpory oznámily.

(viz body 112, 116–117, 119–120)

5. Možnost podat žalobu na neplatnost proti rozhodnutí Komise o zahájení formálního vyšetřovacího řízení ohledně záměru státní podpory nemůže mít za důsledek omezení procesních práv zúčastněných stran tím, že je jim zabráněno požadovat zrušení konečného rozhodnutí a dovolávat se na podporu jejich žaloby vad týkajících se všech fází řízení vedoucích k vydání tohoto rozhodnutí. Rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, přestože má vlastní a samostatné právní účinky, má přípravný charakter ve vztahu ke konečnému rozhodnutí, které definitivně stanoví názor Komise a v němž tento orgán může změnit posouzení učiněná v rozhodnutí o zahájení řízení.

(viz bod 127)

6. K tomu, aby pro účely předběžné fáze řízení bylo oznámení záměru státních podpor úplné, stačí, aby obsahovalo od začátku nebo na základě odpovědí členského státu na otázky Komise informace nezbytné pro Komisi k tomu, aby si vytvořila první názor na slučitelnost oznámeného opatření se společným trhem a aby v případě pochybnosti v tomto ohledu rozhodla o zahájení formálního vyšetřovacího řízení.

(viz body 133, 139)