Keywords
Summary

Keywords

1. Žaloba na neplatnost – Žalobní důvody – Žalobní důvody, které mohou být vzneseny vůči rozhodnutí Komise v oblasti státních podpor

(Článek 88 odst. 2 ES a 230 ES)

2. Podpory poskytované státy – Pojem

(Článek 87 odst. 1 ES)

3. Podpory poskytované státy – Narušení hospodářské soutěže

4. Podpory poskytované státy – Ovlivnění obchodu mezi členskými státy

(Nařízení Rady č. 659/1999, článek 14)

5. Podpory poskytované státy – Přezkum Komisí

6. Podpory poskytované státy – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje neslučitelnost podpory se společným trhem – Povinnost odůvodnění – Dosah

(Článek 87 odst. 1 ES a 253 ES)

Summary

1. V rámci žaloby na neplatnost podané na základě článku 230 ES musí být posouzena legalita aktu Společenství na základě informací existujících ke dni, kdy byl akt přijat. Konkrétně, komplexní posouzení Komise musí být přezkoumána pouze na základě informací, které měla k dispozici v době, kdy učinila tato posouzení.

V tomto ohledu nemůže být Komisi vytýkáno, že nezohlednila případné informace, které jí mohly být předloženy během správního řízení, avšak které předloženy nebyly, neboť Komise nemá povinnost šetřit bez návrhu a odhadem, které informace jí měly být předloženy.

Z toho vyplývá, že žalobce, který se účastnil formálního vyšetřovacího řízení podle čl. 88 odst. 2 ES, se nemůže dovolávat argumentů týkajících se skutkových zjištění, které byly Komisi neznámé a které jí nebyly oznámeny v průběhu formálního vyšetřovacího řízení. Naopak, nic nebrání zúčastněné straně vznést vůči konečnému rozhodnutí právní důvod, který nebyl vznesen ve fázi správního řízení.

Toto řešení může být s výhradou výjimečných případů rozšířeno na případ, ve kterém se podnik neúčastnil vyšetřovacího řízení podle čl. 88 odst. 2 ES.

Uplatní se tedy na žalobce, který nehledě na bezvadnou vědomost o zahájení formálního vyšetřovacího řízení týkajícího se zvláště vzdání se dotčené pohledávky v jeho prospěch a nutnosti a důležitosti, aby poskytl některé informace z důvodu pochybností již uvedených Komisí, pokud jde o slučitelnost tohoto vzdání se pohledávky s právem Společenství, se však rozhodl neúčastnit se formálního vyšetřovacího řízení, přičemž nenamítal, že rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení bylo nedostatečně odůvodněno k tomu, aby mohl užitečně vykonávat svá práva.

(viz body 82–85, 90, 104)

2. Pokud veřejný územně správní celek, který měl určitou a likvidní pohledávku vůči podniku, se této pohledávky vzdal výměnou za akcie v kapitálu společnosti, jejichž hodnota byla v okamžiku transakce nulová, a tento podnik neprokázal, že tuto částku v důsledku tohoto vzdání se pohledávky převedl do kapitálu jiné společnosti, která by tedy byla jejím příjemcem, je třeba mít za to, že uvedený podnik, v jehož majetku uvedená částka zůstala, byl příjemcem veřejných prostředků ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES.

(viz body 169–170)

3. Podpory, jejichž účelem je osvobodit podnik od nákladů, které by obvykle musel nést v rámci svého běžného řízení nebo svých běžných činností, v zásadě narušují podmínky hospodářské soutěže.

Jakmile veřejný orgán zvýhodní podnik působící v odvětví vyznačujícím se intenzivní hospodářskou soutěží tím, že mu poskytne výhodu, existuje narušení hospodářské soutěže nebo riziko takového narušení.

Tak je tomu například v případě, když se veřejný územně správní celek vzdal pohledávky, kterou měl vůči podniku, který vykonává svoji činnost v odvětví, které je zcela otevřené hospodářské soutěži.

(viz body 177–180)

4. Pokud finanční podpora poskytnutá členským státem posílí postavení podniku vzhledem k ostatním soutěžícím podnikům v rámci obchodu mezi členskými státy, musí být tento obchod považován za ovlivněný podporou.

Pokud je tedy holdingové společnosti poskytnuta podpora, tato se projeví jako finanční výhoda na trhu, na kterém působí společnosti, které kontroluje, posílením jejího postavení vzhledem k ostatním podnikům a umožněním jí zvýšit její vývozy.

Žádost navrácení hodnoty takové podpory nemůže z tohoto důvodu být považována za porušení zásady proporcionality a článku 14 nařízení č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku [88 ES].

(viz body 181, 184, 198–199)

5. Komisi nelze vytýkat diskriminaci spočívající v odlišném zacházení se srovnatelnými situacemi z důvodu, že při stanovení částky státní podpory použila různé způsoby vymezení hodnoty cenných papírů, které společnost postupně koupila a prodala, jelikož byly posuzovány hodnoty ve dvou různých okamžicích a odlišných souvislostech, charakterizovaných v jednom případě existencí pevné ceny regulované státem a v druhém případě vymezením hodnoty podle skutečné hospodářské situace.

(viz body 201, 207–211, 218)

6. Povinnost odůvodnění stanovená v článku 253 ES je podstatnou formální náležitostí, která musí být odlišena od otázky opodstatněnosti odůvodnění, která spadá pod legalitu sporného aktu po meritorní stránce. Z tohoto pohledu musí být odůvodnění vyžadované článkem 253 ES přizpůsobeno povaze dotčeného aktu a musejí z něho jasně a jednoznačně vyplývat úvahy orgánu, jenž akt vydal, tak aby se zúčastněné osoby mohly seznámit s důvody, které vedly k přijetí opatření, a příslušný soud mohl vykonávat svůj přezkum.

Tento požadavek musí být krom toho posuzován v závislosti na okolnostech případu, zejména v závislosti na obsahu aktu, povaze dovolávaných důvodů a zájmů, které mohou mít osoby, kterým je akt určen, nebo jiné osoby, kterých se akt bezprostředně a osobně dotýká, na získání těchto vysvětlení. Není požadováno, aby odůvodnění upřesňovalo všechny relevantní skutkové a právní okolnosti, jelikož otázka, zda odůvodnění aktu splňuje požadavky článku 253 ES, musí být posuzována s ohledem nejen na jeho text, ale také s ohledem na jeho celkovou souvislost, jakož i s ohledem na všechna právní pravidla upravující dotčenou oblast.

Tato zásada použitá na kvalifikaci podpory vyžaduje, aby byly uvedeny důvody, pro které má Komise za to, že dotčená podpora spadá do působnosti čl. 87 odst. 1 ES.

Za předpokladu, že byla podpora udělena, musí Komise krom toho uvést dostatečně jasně skutečnosti a právní důvody, které měly v celkové stavbě rozhodnutí v tomto ohledu podstatný význam, čímž žalobkyni a soudci Společenství zejména umožní seznámit se s důvody, pro které měla Komise za to, že sporná operace narušila hospodářskou soutěž a ovlivnila obchod uvnitř Unie.

(viz body 234–236, 246)