Keywords
Summary

Keywords

Volný pohyb kapitálu – Omezení – Zdanění příjmů z kapitálového majetku – Zdanění s osvobozujícím účinkem sazbou ve výši 25 % nebo zdanění sazbou sníženou na polovinu běžné sazby – Omezení na kapitálové příjmy vnitrostátního původu – Příjmy z kapitálového majetku plynoucí ze zahraničí podléhají běžné dani z příjmu bez snížení – Nepřípustnost – Odůvodnění – Nedostatek

(Smlouva o ES, článek 73b a čl. 73d odst. 1 a 3 (nyní článek 56 ES a čl. 58 odst. 1 a 3 ES))

Summary

Článek 73b a čl. 73d odst. 1 a 3 Smlouvy (nyní článek 56 ES a čl. 58 odst. 1 a 3 ES) brání právní úpravě členského státu, která umožňuje daňovému poplatníkovi při přijetí dividend z domácích akcií volit mezi jejich jednorázovým zdaněním s osvobozujícím účinkem sazbou ve výši 25 % a jejich zdaněním sazbou sníženou na polovinu běžné sazby daně použitelné na celkové příjmy, zatímco stanoví, že dividendy z akcií z jiného členského státu jsou vždy zdaňovány obvyklou sazbou daně z příjmů bez snížení sazby.

Taková daňová právní úprava představuje zakázané omezení volného pohybu kapitálu tím, že má za následek, že daňové poplatníky s bydlištěm v dotyčném členském státu odrazuje od investování kapitálu do společností usazených v jiném členském státu; má rovněž omezující účinek ve vztahu ke společnostem usazeným v jiných členských státech tím, že vzhledem k nim vytváří překážku získávání kapitálu v dotyčném členském státu.

Tato právní úprava nemůže být odůvodněna objektivním rozdílem v situaci, který je způsobilý založit rozdíl v daňovém zacházení v souladu s čl. 73d odst. 1 písm. a) Smlouvy. Pokud totiž jde o daňový právní předpis, jehož cílem je zmírnění účinků dvojího zdanění – daní z příjmů společností a poté daní z příjmů – zisků vyplácených společností, do níž byla investice vložena, akcionáři podléhající neomezené daňové povinnosti v dotyčném členském státu, kteří pobírají příjmy z kapitálového majetku vyplácené společností usazenou v jiném členském státu, se nacházejí v situaci srovnatelné se situací akcionářů podléhajících neomezené daňové povinnosti rovněž v tomto členském státu, ale pobírajících příjmy z kapitálového majetku vyplácené společností usazenou ve stejném členském státu.

Krom toho při neexistenci přímé souvislosti mezi získáním dotčených daňových výhod, jichž požívají daňoví poplatníci s bydlištěm v dotyčném členském státu pro své příjmy z kapitálového majetku domácího původu a zdaněním zisků společností z titulu daně z příjmů společností, přičemž daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů společností jsou dvě odlišné daně, které se týkají různých poplatníků, a s přihlédnutím k tomu, že cíl sledovaný rakouskou daňovou právní úpravou, totiž zmírnění účinků dvojího zdanění, by ovšem nebyl žádným způsobem dotčen, pokud by výhoda plynoucí z této právní úpravy byla poskytnuta příjemcům příjmů z kapitálového majetku plynoucích z jiného členského státu, nemůže být tato právní úprava odůvodněna nezbytností zajistit soudržnost dotčeného daňového systému.

Mimoto při neexistenci takové souvislosti nemůže být odepření poskytnout příjemcům příjmů z kapitálového majetku plynoucích z jiného členského státu uvedené daňové výhody odůvodněno skutečností, že příjmy společností usazených v jiném členském státu podléhají v tomto státu nízkému zdanění. Znevýhodňující daňové zacházení v rozporu se základní svobodou ostatně nemůže být odůvodněno existencí jiných daňových výhod, za předpokladu, že takové výhody existují.

Pokud jde o snížení daňového výnosu, nemůže být považováno za naléhavý důvod veřejného zájmu, jehož je možno se dovolávat pro odůvodnění opatření, které je v zásadě v rozporu se základní svobodou.

(viz body 20–22, 28, 31–32, 34–36, 38, 40, 42–43, 49, výrok 1–2)