Keywords
Summary

Keywords

1. Podpory poskytované státy – Pojem – Právní povaha – Výklad s ohledem na objektivní skutečnosti – Soudní přezkum – Dosah

(Článek 87 odst. 1 ES)

2. Podpory poskytované státy – Pojem – Prodej pozemku orgánem veřejné správy za zvýhodněných podmínek – Zahrnutí – Kritéria posouzení – Tržní cena – Metoda určení

(Článek 87 odst. 1 ES)

3. Podpory poskytované státy – Správní řízení – Vnitrostátní opatření provedená, aniž by byla oznámena – Možnost Komise přikázat dotčenému členskému státu, aby jí poskytl informace, které považuje za nezbytné – Rozhodnutí přijaté Komisí, aniž by uložila příkaz, na základě informací, které považuje za kusé – Nepřípustnost

(Nařízení Rady č. 659/1999)

4. Podpory poskytované státy – Přezkum Komisí – Možnost Komise využít externí znalce – Přenos odpovědnosti přezkoumat existenci podpory na znalce – Nepřípustnost

(Článek 87 odst. 1 ES)

5. Žaloba na neplatnost – Žalobní důvody – Žalobní důvody, které mohou být vzneseny proti rozhodnutí Komise ve věci státních podpor – Žalobní důvody nevznesené v průběhu vyšetřovacího řízení o dotčené podpoře – Rozdíl mezi přípustnými právními žalobními důvody a nepřípustnými skutkovými žalobními důvody

(Článek 88 odst. 2 ES a článek 230 ES)

6. Podpory poskytované státy – Pojem – Opatření směřující k vyrovnání nákladů na poskytnutí veřejných služeb provedených podnikem – Vynětí – Podmínky – Jasně definované povinnosti veřejných služeb – Stanovení parametrů, na jejichž základě se vypočítá vyrovnání, objektivním a transparentním způsobem – Omezení vyrovnání nákladů – Určení vyrovnání při neexistenci výběru podniku prostřednictvím řízení o zadání veřejné zakázky na základě analýzy nákladů průměrného podniku v dotyčném odvětví

(Článek 87 odst.1 ES)

Summary

1. Jelikož pojem státní podpory má právní povahu a musí být vykládán s ohledem na objektivní skutečnosti, soudce Společenství musí, v zásadě a se zohledněním jak konkrétních skutečností sporu, který mu je předložen, tak technické nebo komplexní povahy posouzení předložených Komisí, provést úplný přezkum otázky, zda opatření spadá do působnosti čl. 87 odst. 1 ES. Nicméně existuje výjimka z této zásady, jedná-li se o komplexní hospodářská posouzení, v kterémžto případě je soudní přezkum omezen.

(viz bod 37)

2. Různé formy opatření, které snižují náklady, jež obvykle zatěžují rozpočet podniku, a která se v tomto ohledu podobají dotaci, představují zvýhodnění ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES, jako zejména poskytnutí majetku nebo služeb za zvýhodněných podmínek. Při použití této zásady na případ prodeje pozemku veřejným subjektem podniku musí být určeno, zda kupní cena nemohla být nabyvatelem získána za obvyklých tržních podmínek. Když Komise za tímto účelem přezkoumává znalecké posudky vyhotovené po dotyčné transakci, přísluší jí porovnat skutečně zaplacenou kupní cenu s cenami uvedenými v těchto různých posudcích a určit, zda se liší natolik, že je namístě dospět k závěru o existenci zvýhodnění. Tato metoda umožňuje zohlednit nejistotu při zpětném určení těchto tržních cen.

(viz body 44–45)

3. Nařízení č. 659/1999, v zásadě použitelné na veškerá správní řízení probíhající před Komisí při jeho vstupu v platnost, potvrdilo, že pokud Komise při přezkumu neoznámených vnitrostátních opatření, která by mohla zakládat protiprávní státní podporu, usoudí, že nemá k dispozici veškeré potřebné informace, může se obrátit na dotčený členský stát, včetně příkazu, aby jí je poskytnul.

Pokud nevyužila své přikazovací pravomoci, i když se považovala za nedostatečně informovanou, nemůže se dovolávat kusého charakteru informací, které měla k dispozici, aby odůvodnila rozhodnutí založené pouze na nich.

(viz body 55–60)

4. Ačkoliv Komise může, aniž by k tomu ostatně byla nucena, pověřit externí znalce k přezkoumání existence podpory, není nicméně zproštěna povinnosti posoudit posudek vyplývající z jejich práce, který má v každém případě hodnotu pouze díky objektivnímu obsahu a nikoliv na základě nepodložených tvrzení, která může obsahovat. Ústřední a výhradní odpovědnost zajistit, pod kontrolou soudce Společenství, dodržování článku 87 ES a provádění článku 88 ES totiž přísluší Komisi, a nikoliv uvedeným znalcům.

(viz body 71–72)

5. Legalita rozhodnutí Komise je posuzována v závislosti na informacích, které Komise mohla mít k dispozici v okamžiku, kdy toto rozhodnutí přijala. Důsledkem této zásady je to, že ačkoliv žalobci nic nebrání vznést na podporu žaloby na neplatnost tohoto rozhodnutí právní žalobní důvod, který nevznesl jako zúčastněná strana v průběhu formálního vyšetřovacího řízení, je naopak nepřípustné, aby se dovolával faktických argumentů neznámých Komisi, které Komisi v průběhu tohoto řízení nesdělil.

(viz body 38, 102)

6. Pokud musí být státní zásah považován za vyrovnání představující protihodnotu za plnění poskytnutá podniky-příjemci za provedení povinností veřejné služby, takže tyto podniky ve skutečnosti nejsou příjemci finančního zvýhodnění, a pokud účinkem uvedeného zásahu tudíž není postavit je do výhodnějšího soutěžního postavení ve vztahu k podnikům, které jsou jejich soutěžiteli, tento zásah nespadá pod čl. 87 odst. 1 ES.

Aby v konkrétním případě takovéto vyrovnání nebylo kvalifikováno jako státní podpora, musí být splněn určitý počet podmínek. Zaprvé podnik-příjemce musí být skutečně pověřen výkonem povinností veřejné služby a tyto povinnosti musejí být jasně definovány. Zadruhé parametry, na jejichž základě je vyrovnání vypočteno, musejí být objektivním a transparentním způsobem předem stanoveny, aby bylo zabráněno tomu, že by obsahovala hospodářská zvýhodnění způsobilá upřednostnit podnik-příjemce ve vztahu ke konkurenčním podnikům. Zatřetí vyrovnání nemůže přesahovat to, co je třeba k pokrytí celku nebo části nákladů potřebných k výkonu povinností veřejné služby se zohledněním k nim vztahujících se příjmů, jakož i rozumného zisku z provedení těchto povinností. Začtvrté když výběr podniku, který má být pověřen výkonem povinností pro veřejné služby, není v konkrétním případe učiněn v rámci řízení o zadání veřejné zakázky, musí být úroveň nutného vyrovnání určena na základě analýzy nákladů průměrného podniku, dobře řízeného a přiměřeně vybaveného, aby mohl uspokojit požadavky veřejné služby, které by tento podnik měl při výkonu těchto povinností se zohledněním k nim se vztahujících příjmů, jakož i rozumného zisku za provedení těchto povinností.

Z toho vyplývá, že v případě podniku nesoucího zatížení tím, že umožňuje třetím osobám užívat své parkoviště na základě různých titulů, pravidelně a zdarma na základě dohody uzavřené v obecném zájmu, jakož i v zájmu dotyčných třetích stran s územním celkem a pokud část financování poskytnutého územním celkem ke zřízení tohoto parkoviště skutečně přináší prospěch tomuto podniku, Komise nemůže bez dalšího usoudit, že tato část financování nutně zvýhodňuje tento podnik, ale musí předem přezkoumat, s přihlédnutím k informacím, které má k dispozici, zda tato část financování může, nebo nemůže být považována za protihodnotu zatížení, které nese podnik.

(viz body 129–133)