Keywords
Summary

Keywords

1. Sociální zabezpečení migrujících pracovníků – Právní úprava Společenství – Rozsah věcné působnosti – Dávky na základě vnitrostátního systému sociálního zabezpečení pokrývající riziko odkázanosti na třetího - Platba příspěvků na starobní pojištění třetí osoby poskytující péči osobě odkázané na její péči  – Pojetí jako dávky v nemoci

(Nařízení Rady č. 1408/71, čl. 4 odst. 1 písm. a))

2. Sociální zabezpečení migrujících pracovníků – Rovné zacházení – Vnitrostátní systém pojištění pro případ odkázanosti odmítající platbu příspěvků na starobní pojištění příslušníka jiného než příslušného členského státu – Systém obsahující diskriminaci občana Unie zakázanou právem Společenství

(Článek 17 ES; nařízení Rady č. 1408/71)

Summary

1. Plnění, jako je platba subjektem poskytujícím pojištění pro případ odkázanosti příspěvků na starobní pojištění třetí osoby poskytující domácí péči osobě odkázané na její péči, je dávkou v nemoci ve prospěch osoby odkázané na péči třetího podléhající nařízení č. 1408/71, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením č. 118/97.

2. Článek 17 ES, jakož i nařízení č. 1408/71, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením č. 118/97, brání tomu, aby dávky pojištění pro případ odkázanosti spočívající v platbě příspěvků na starobní pojištění příslušníka jednoho členského státu, který zajišťuje úlohu třetí osoby poskytující péči pojištěnci, byly odmítnuta příslušným orgánem pouze z důvodu, že tato třetí osoba nebo osoba, na niž se pojištění vztahuje, má bydliště v jiném členském státě, než je příslušný stát.

Postavení občana Unie totiž umožňuje těm státním příslušníkům členských států, kteří se nacházejí ve stejné situaci, požívat v oblasti působnosti Smlouvy stejného právního zacházení, aniž jsou dotčeny výjimky výslovně stanovené v tomto ohledu. V této souvislosti se totiž vzhledem k účelu činnosti vykonávané třetími osobami poskytujícími péči osobám odkázaným na jejich péči jeví kritérium bydliště, na němž je založeno odmítnutí uvedené dávky z pojištění pro případ odkázanosti, jako rozdílnost v zacházení ve srovnatelných situacích, a nikoliv jako faktor objektivně vytvářející rozdílnost v jejich situacích a odůvodňující rozdílné zacházení, a tudíž představuje diskriminaci zakázanou právem Společenství.

(viz body 34–36, výrok 2)