Staff case summary

Staff case summary

Rozhodnutí: Celková částka nákladů řízení, jež má Evropská investiční banka nahradit žalobci ve věcech T‑7/98, T‑208/98 a T‑109/99, je stanovena na 28 000 eur.

Shrnutí

1. Řízení ─ Náklady řízení ─ Určení výše─ Nahraditelné náklady řízení ─ Pojem ─ Výdaje vynaložené v rámci smírčího řízení ─ Vyloučení

[Jednací řád Soudu, čl. 91 písm. b)]

2. Řízení ─ Náklady řízení ─ Určení výše─ Okolnosti, jež je třeba vzít v úvahu

[Jednací řád Soudu, čl. 91 písm. b)]

3. Řízení ─ Náklady řízení ─ Určení výše─ Nahraditelné náklady řízení ─ Pojem ─ Daň z přidané hodnoty ─ Zahrnutí v případě osoby nepodléhající dani

[Jednací řád Soudu, čl. 91 písm. b)]

4. Řízení ─ Náklady řízení ─ Určení výše─ Nahraditelné náklady řízení ─ Nutné výdaje účastníků řízení ─ Výdaje na cestu a pobyt jiných osob než advokátů účastníků řízení ─ Podmínky náhrady ─ Výdaje na cestu a pobyt a odměny advokátů účastníků řízení související s učiněním podání ─ Vyloučení

[Jednací řád Soudu, čl. 91 písm. b)]

5. Řízení ─ Náklady řízení ─ Určení výše─ Nahraditelné náklady řízení ─ Nutné výdaje účastníků řízení ─ Výdaje spojené s pořizováním překladů ─ Výklad čl. 90 písm. b) jednacího řádu Soudu

[Jednací řád Soudu, čl. 90 písm. b) a čl. 91 písm. b)]

1. Podle čl. 91 písm. b) jednacího řádu Soudu jsou nahraditelnými náklady řízení „nutné výdaje vynaložené účastníky řízení v souvislosti s řízením, zejména výdaje na cestu a pobyt a odměny pověřeným zaměstnancům, poradcům nebo advokátům“. Z tohoto ustanovení vyplývá, že nahraditelné náklady řízení jsou omezeny jednak na výdaje, jež byly vynaloženy v souvislosti s řízením před Soudem, a jednak výdaje, jež byly v této souvislosti nutné. Článek 91 jednacího řádu rozumí „řízením“ pouze řízení před Soudem, vyjma fáze před tímto řízením. To vyplývá zejména z článku 90 tohoto řádu, který hovoří o „řízení před Soudem“. Za nenahraditelné náklady řízení je tedy nutno považovat výdaje žalobce vynaložené v rámci smírčího řízení upraveného článkem 41 pracovního řádu zaměstnanců Evropské investiční banky.

(viz body 29 a 30)

Odkazy: Soudní dvůr, 21. října 1970, Hake v. Komise, 75/69, Recueil, s. 901, 902; Soud, 15. července 1998, Opel Austria v. Rada, T‑115/94 DEP, Recueil, s. II‑2739, bod 26; Soud, 19. září 2001, UK Coal v. Komise, T‑64/99 DEP, Recueil FP, s. II‑2547, bod 25

2. Soud Společenství není oprávněn určit výši odměn, jež mají účastníci řízení zaplatit vlastním advokátům, ale stanovit výši, v níž může být požadována náhrada těchto odměn na účastníkovi řízení, kterému byla uložena náhrada nákladů řízení. Při rozhodnutí o návrhu na určení výše nákladů řízení nemusí soud Společenství brát v úvahu vnitrostátní tarif stanovící odměny advokátů ani případnou dohodu uzavřenou v tomto ohledu mezi dotyčným účastníkem řízení a jeho pověřenými zaměstnanci nebo poradci.

V případě neexistence tarifního předpisu Společenství musí soud volně posoudit okolnosti této věci a přihlédnout k předmětu a povaze sporu, jeho významu z hlediska práva Společenství, jakož i obtížnosti věci, pracovní náročnosti soudního řízení pro pověřené zaměstnance a poradce a hospodářským zájmům, které ve sporu zastupují účastníci řízení.

(viz body 31 a 32)

Odkazy: Soudní dvůr, 26. listopadu 1985, Leeuwarder Papierwarenfabriek v. Komise, 318/82 DEP, Recueil, s. 3727, body 2 a 3; Soud, 8. března 1995, Air France v. Komise, T‑2/93 DEP, Recueil, s. II‑533, bod 16; Soud, 8. listopadu 1996, Stahlwerke Peine-Salzgitter v. Komise, T‑120/89 DEP, Recueil, s. II‑1547, bod 27; Opel Austria v. Rada, uvedený výše, body 27 a 28; UK Coal v. Komise, uvedený výše, body 26 a 27

3. Žalobce, který nemá možnost vrácení daně z přidané hodnoty z nabytého zboží a služeb, protože není osobou povinnou k dani, má právo na náhradu daně z přidané hodnoty zaplacené z nahraditelných nákladů řízení podle čl. 91 písm. b) jednacího řádu.

(viz body 45 a 46)

Odkazy: Soud, 5. července 1993, Meskens v. Parlament, T‑84/91 DEP, Recueil, s. II‑757, bod 16; Soud, 6. února 1995, Tête a další v. EIB, T‑460/93 DEP, Recueil, s. II‑229, bod 13

4. Podle čl. 91 písm. b) jednacího řádu jsou výdaje na cestu a pobyt nutnými výdaji vynaloženými účastníky řízení v souvislosti s řízením. Výdaje na cestu a pobyt vynaložené jinými osobami než advokátem žalobce se nahrazují pouze tehdy, byla-li přítomnost těchto osob v řízení nutná. Pokud jde naproti tomu o výdaje na cestu a pobyt a odměny advokáta v souvislosti s učiněním podání, nemohou být tyto výdaje považovány za nutné. Za tímto účelem je totiž jednak zákonodárcem Společenství v čl. 102 odst. 2 jednacího řádu upravena lhůta s ohledem na vzdálenost, a jednak existují jiné spolehlivé a zjevně méně nákladné prostředky předání dokumentů Soudu.

(viz bod 40)

Odkazy: Soud, 8. července 1998, Branco v. Komise, T‑85/94 DEP a T‑85/94 OP DEP, Recueil, s. II-2667, bod 24

5. Z článku 90 písm. b) jednacího řádu Soudu nelze vyvodit, že se nahrazují výdaje spojené s pořizováním překladů. Toto ustanovení se vztahuje pouze na náhradu výdajů spojených s pořizováním překladů, které byly vynaloženy Soudem na žádost účastníka řízení nebo které jsou podle vedoucího soudní kanceláře mimořádné.

(viz bod 41)