Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020

Evropská unie (EU) přijímá strategii na ochranu a zlepšení stavu biologické rozmanitosti v Evropě v příštím desetiletí. Tato strategie definuje šest cílů, které se zabývají hlavními příčinami úbytku biologické rozmanitosti a které umožní snížit nejsilnější tlaky, jimž je příroda vystavena.

PŘEHLED

Cílem této strategie je zastavit v Evropské unii (EU) do roku 2020 úbytek biologické rozmanitosti a degradaci ekosystémů stanovením šesti základních cílů. Tato strategie je nedílnou součástí strategie Evropa 2020, a zejména stěžejní iniciativy nazvané „Evropa účinněji využívající zdroje“.

Cíl 1: Ochrana a obnova přírody

EU musí dbát na lepší provádění směrnic o ptácích a stanovištích. Tyto dvě směrnice tvoří páteř politiky EU v oblasti biologické rozmanitosti. Jejich provádění dosud přineslo značné úspěchy, například vytvoření sítě Natura 2000, největší sítě chráněných oblastí na světě, jejíž rozloha přesahuje 750 000 km2. Přesto však nebylo dosaženo dostatečného pokroku k zajištění příznivého stavu ochrany u všech stanovišť a druhů evropského významu. Pro naplnění prvního cíle této strategie musí země EU lépe provádět stávající právní předpisy. Zejména musí dbát na řízení a obnovu sítě Natura 2000 investováním nezbytných prostředků. Tyto aktivity přispějí k odvrácení úbytku biologické rozmanitosti a umožní její obnovu do roku 2020.

Cíl 2: Zachování a posílení ekosystémů a jejich služeb

V EU došlo k degradaci mnohých ekosystémů a jejich služeb, ve velké míře v důsledku fragmentace půdy. Cíl 2 se zaměřuje na zachování a posílení ekosystémových služeb a na obnovu poškozených ekosystémů (nejméně o 15 % do roku 2020) formou začlenění ekologické infrastruktury do územního plánování.

Dne 6. května 2013 vydala Evropská komise sdělení o zelené infrastruktuře, které popisuje zejména klíčové aspekty budoucí strategie EU v této oblasti:

—	prosazování zelené infrastruktury do příslušných oblastí politik (politika soudržnosti, změna klimatu a životní prostředí, zdravotnictví a záležitosti spotřebitelů, SZP - společná zemědělská politika atd.);

—	zlepšení informovanosti, znalostí a inovací na podporu zavádění zelené infrastruktury;

—	zlepšení přístupu k financování projektů zelené infrastruktury;

—	průzkum proveditelnosti projektů zelené infrastruktury na úrovni EU.

Do roku 2015 Komise také navrhne iniciativu pro zajištění čisté nulové ztráty ekosystémů a jejich služeb.

Cíl 3: Zajištění udržitelného zemědělství a lesnictví

Nástroje existující v rámci SZP musí přispívat k rozšíření zemědělsky využívané plochy (pastviny, orná půda a stálé plodiny), na něž se budou vztahovat opatření o biologické rozmanitosti do roku 2020.

Do roku 2020 budou zavedeny lesní hospodářské plány nebo podobné nástroje pro všechny lesy, které jsou ve veřejném vlastnictví, a pro lesnické podniky nad určitou velikost.

Opatření přijatá k zajištění udržitelného způsobu řízení těchto dvou odvětví musí také přispívat k realizaci cílů 1 a 2 této strategie.

Cíl 4: Zajištění udržitelného rybolovu

Opatření přijatá v rámci reformy společné rybářské politiky musí umožnit dosáhnout maximálního udržitelného výnosu do roku 2015. K tomu je nezbytné dosáhnout rozložení populace podle věku a velikosti svědčící o jejím zdraví. Prostřednictvím řízení rybolovu bez výrazného negativního vlivu na jiné populace, druhy a ekosystémy bude možné dosáhnout dobrého stavu mořského prostředí do roku 2020, jak to vyžaduje rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí.

Cíl 5: Boj proti nepůvodním invazním druhům

S výjimkou právních předpisů týkajících se využívání nepůvodních a lokálně se nevyskytujících druhů v akvakultuře neexistuje v současnosti žádná komplexní politika EU pro boj proti nepůvodním invazním druhům. Tyto druhy však představují významné ohrožení biologické rozmanitosti v Evropě. Je proto nezbytné je identifikovat, izolovat nebo eradikovat a řídit způsoby jejich šíření, aby se zabránilo zanesení a uchycení nových druhů. V boji proti nepůvodním invazním druhům odstraní Komise politické nedostatky vypracováním cíleného legislativního nástroje.

Cíl 6: Řešení celosvětové krize v oblasti biologické rozmanitosti

EU musí zvýšit své úsilí v boji proti ztrátě biologické rozmanitosti na celosvětové úrovni splněním závazků přijatých na 10. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti, která se konala v roce 2010 v Nagoji. Na této konferenci se EU zavázala:

—	splnit cíle stanovené v celosvětovém strategickém plánu pro biologickou rozmanitost na období 2011–2020;

—	provést Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a vyváženém sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání k Úmluvě o biologické rozmanitosti (Protokol ABS); a

—	mobilizovat další zdroje financování na ochranu biologické rozmanitosti na mezinárodní úrovni.

Kontext

Tato strategie je odpovědí na dva hlavní závazky, ke kterým se zavázali hlavní představitelé EU v březnu 2010, a to zastavit v EU do roku 2020 úbytek biologické rozmanitosti a chránit, oceňovat a obnovovat biologickou rozmanitost a ekosystémové služby v EU do roku 2050.

AKT

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Naše životní pojistka, náš přírodní kapitál: strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 (KOM(2011) 244 v konečném znění ze dne 3. května 2011)

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM(2013) 249 final ze dne 6. května 2013)

Poslední aktualizace 21.09.2015