Směrnice požaduje, aby země Evropské unie (EU) zavedly jeden nebo více systémů pro odškodnění investorů*. Do takového systému musí patřit všechny investiční podniky poskytující investiční služby (úvěrové instituce mohou být vyňaty, pokud již patří do systému, který zaručuje ochranu, jež je alespoň rovnocenná ochraně poskytované některým systémem pro odškodnění investorů, a pokud plní určité podmínky).
Systém pro odškodnění investorů funguje, jestliže:
- příslušné orgány zjistí, že se podle jejich názoru zdá, že investiční podnik není v současnosti schopen plnit závazky plynoucí z pohledávek investorů a v současnosti nejsou vyhlídky, že bude schopen tak učinit později, nebo
- soud vydá rozhodnutí, které má za následek přerušení možnosti investorů uplatňovat vůči investičnímu podniku pohledávky.
Krytí musí být zajištěno pro pohledávky plynoucí z neschopnosti investičního podniku:
- vyplatit zpět peníze dlužné nebo patřící investorům, držené jejich jménem v souvislosti s investičními operacemi, nebo
- vrátit investorům jakékoliv nástroje, které jim patří a jež jsou drženy, uschovávány a spravovány na jejich účet v souvislosti s investičními operacemi.
Pokud je investiční podnik i úvěrovou institucí, země původu v EU rozhodne, která směrnice by se měla uplatňovat na peněžní nároky: výše uvedená směrnice, nebo směrnice upravující systém pojištění vkladů. Žádná pohledávka týkající se jedné částky nesmí být podle těchto směrnic odškodněna více než jednou.
Směrnice stanoví minimální úroveň odškodnění pro každého investora v EUR na částku 20 000 EUR, zatímco současně opravňuje země EU ke zvýšení této úrovně, přejí-li si to. Některé kategorie investorů však mohou země EU z jakéhokoliv odškodnění v rámci systému pro odškodnění investorů vyloučit nebo jim může být poskytnuta nižší úroveň krytí. Ujednání ohledně uspořádání a financování systémů záleží na uvážení zemí EU.
Pokud investiční podnik neplní povinnosti, které musí jako člen systému dodržovat, musí se postupovat v souladu se stanovenými postupy (od sankcí až po vyloučení).
Pokud chtějí, mohou pobočky investičních podniků vstoupit do systému pro odškodnění investorů v hostitelských zemích.
Krytí se vztahuje na úhrnnou pohledávku investora bez ohledu na počet účtů, měnu a místo v EU. V případě společné investiční operace se pohledávky rozdělují mezi investory stejným dílem.
Systém pro odškodnění investorů může stanovit lhůtu, ve které musí investoři uplatnit své pohledávky. Uplynutí lhůty se však systém nesmí dovolávat, aby odepřel krytí pro investora. Pohledávka investora musí být vyplacena nejpozději do tří měsíců od stanovení přípustnosti a výše pohledávky.
Jsou stanoveny povinnosti, které musí být poskytnuty investorům.
Evropská komise přijala návrh na změnu směrnice v červenci 2010. To bylo vyvoláno vývojem od vstupu směrnice v platnost a finanční krizí, která začala v roce 2008. Navrhovaná změna byla ovlivněna i hodnocením, které bylo provedeno v roce 2009. Návrh by:
- zvýšil limit odškodnění na 50 000 EUR,
- zkrátil čekání na výplatu,
- požadoval, aby systémy byly předfinancovány společnou minimální částkou a své krytí rozšířily na konkrétní třetí strany.
Návrh byl stažen v březnu 2015 z důvodu nedostatečného pokroku v jednáních mezi spoluzákonodárci (Evropský parlament a Rada Evropské unie).

ODKDY SE TATO SMĚRNICE POUŽIJE?

Používá se od 26. března 1997. Země EU ji musely provést do vnitrostátního práva do 26. září 1998.

KONTEXT

Více informací je k dispozici zde:

Investiční služby a regulované trhy (MiFID I a MiFID II) na internetových stránkách Evropské komise.

* KLÍČOVÉ POJMY

systém odškodnění investorů: systém na ochranu investorů, kteří využívají investiční služby. Poskytuje jim odškodnění v případě, kdy investiční podnik není schopen vrátit aktiva, která jim patří.

HLAVNÍ DOKUMENT

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů (Úř. věst. L 84, 26.3.1997, s. 22–31)

Poslední aktualizace 06.10.2016

Top

All