Podpora strukturálních změn: průmyslová politika pro rozšířenou Evropu

V úsilí Evropské unie o zvýšení konkurenceschopnosti a splnění lisabonských cílů má hlavní úlohu průmysl. Toto sdělení obsahuje analýzu konkurenceschopnosti evropského průmyslu a hrozby v podobě deindustrializace v tomto novém globálním prostředí. Cílem Komise je vytvořit průmyslovou politiku uzpůsobenou podle požadavků konkurenceschopnosti, která bude podporovat strukturální změny, bez nichž se průmysl ve znalostní Evropě neobejde.

AKT

Communication from the Commission of 20 April 2004 "Fostering structural change: an industrial policy for an enlarged Europe" [COM(2004) 274 final - not published in the Official Journal] (Sdělení Komise ze dne 20. dubna 2004 „Podpora strukturálních změn: průmyslová politika pro rozšířenou Evropu“ [COM(2004) 274 final – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku])

PŘEHLED

Komise chce pro Evropskou unii (EU) vytvořit takovou průmyslovou politiku, která bude odpovídat problémům, kterým Evropa čelí, zejména dopady rozšíření a mezinárodní hospodářská soutěž. Účelem této politiky je podporovat konkurenceschopnost a vést k vhodnější regulaci, aby evropský průmysl zůstal inovativní a nadále vytvářel pracovní místa a růst.

Členské státy a evropské instituce musí v evropském průmyslu organizovat strukturální změny týkající se faktorů výroby v rozšířené Evropě a inovační kapacity znalostní Evropy.

Ne deindustrializace, ale nutná strukturální změna

I když Komise na úrovni EU nepozoruje všeobecný proces deindustrializace, mají strukturální změny významný dopad na průmyslové prostředí. Pracovní místa a zdroje v odvětvích, která vyžadují hodně pracovních sil, nebo v odvětvích, v nichž je intenzivní konkurence, se přesunují do odvětví, která mají komparativní výhody. Dopad těchto strukturálních změn je pozitivní pro EU jako celek, ale v některých odvětvích či regionech může na místní úrovni mít ničivé účinky.

Tento přesun pracovních míst a zdrojů musí být zajištěn opatřeními na podporu výzkumu a inovace, aby si EU zachovala komparativní výhodu v odvětvích s vysokou přidanou hodnotou. V posledních letech se zvýšil tlak ze strany mezinárodní konkurence a dopadá na další a další průmyslová odvětví. Přemísťování pracovních míst do rozvíjejících se ekonomik již nemá vliv jen na tradiční odvětví, která vyžadují hodně pracovních sil; čím dál tím víc jeho účinky pociťují i odvětví hi-tech a odvětví služeb. Evropa bude schopná plně využít průmyslovou globalizaci jen v případě, že přijme průmyslovou politiku zaměřenou na konkurenceschopnost.

Příležitosti spojené s rozšířením

Rozšíření v roce 2004 nabízí evropskému průmyslu významné příležitosti, pokud restrukturalizaci příslušných odvětví nebudou bránit vnitrostátní ochranná opatření. Na straně poptávky se vnitřní trh rozšířil a zahrnuje i rostoucí vnitrostátní spotřebitelské trhy. Na straně nabídky mohou firmy reorganizovat výrobu tak, aby mohly využívat konkurenční výhody nových členských států.

V přechodu na znalostní ekonomiku mají nové členské státy hrát důležitou úlohu. Jejich přítomnost může oživit průmyslovou výkonnost EU a stimulovat vnitřní trh s ohledem na konkurenci z nečlenských zemí. Díky konkurenčním výhodám nových členských států by mělo být možné přemístit pracovní místa, které by jinak byla přesunuta do Asie, v rámci EU. Odvětví, která příchod nových firem zasáhne nejvíce, jsou potraviny a nápoje, dopravní prostředky, obecné kovy a kovové produkty.

Nástroje na podporu strukturálních změn

Cílem Komise, v souladu s prioritami stanovenými ve sdělení z roku 2002 o průmyslové politice v rozšířené Evropě, je sjednotit subjekty ve veřejném sektoru kolem tří akčních oblastí na podporu změn v evropském průmyslu.

První akční oblast se týká právních předpisů a všech zákonů, podle nichž se řídí průmyslová činnost v EU. Cílem je uzpůsobit právní předpisy podle potřeb podniků, a to na vnitrostátní i evropské úrovni. Pozornost by se měla věnovat zejména konkurenceschopnosti a analyzování celkového dopadu různých právních předpisů na každé odvětví činnosti.

Druhým cílem je zajistit lepší koordinaci opatření EU v různých odvětvích, která mají dopad na průmysl. Jedná se zejména o výzkum, hospodářskou soutěž, zaměstnanost a regionální rozvoj. Pomocí těchto různých politik chce Komise zvýšit růst produktivity a podpořit využívání znalostí. V obecnějším smyslu větší synergie mezi různými oblastmi politik EU povede k posílení konkurenceschopnosti evropských podniků.

Třetí cíl se týká odvětvového rozměru průmyslové politiky EU. Cílem Komise je zajistit, aby zapojením zainteresovaných stran byla průmyslová činnost EU v klíčových odvětvích viditelnější. To povede ke zvýraznění přidané hodnoty průmyslové politiky na evropské úrovni.

Kontext

Toto sdělení je součástí diskuse o tom, jak průmyslová politika může přispívat ke zvýšení průmyslové konkurenceschopnosti. Diskuse byla zahájena sdělením Komise ze dne 11. prosince 2002. Měla by přispět k tomu, že evropský průmysl naplní cíl, který si EU sama stanovila na zasedání Evropské rady v Lisabonu v roce 2000.

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Communication from the Commission to the Council and the European Parliament of 21 November 2003, "Some Key Issues in Europe's Competitiveness" [COM(2003) 704 final - not published in the Official Journal] (Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 21. listopadu 2003 „Podpora strukturálních změn: průmyslová politika pro rozšířenou Evropu“ [COM(2003) 704 final – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku]).

Communication from the Commission of 11 December 2002 on industrial policy in an enlarged Europe [COM(2002) 714 final - not published in the Official Journal] (Sdělení Komise ze dne 11. prosince 2002 o průmyslové politice v rozšířené Evropě [COM(2002) 714 – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku]).

Poslední aktualizace: 27.09.2005