Zřizování fondů pro řešení problémů bank

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Sdělení (KOM(2010) 254 v konečném znění) – fondy pro řešení problémů bank

CO JE CÍLEM TOHOTO SDĚLENÍ?

Popisuje záměry Evropské komise týkající se zřizování fondů pro řešení problémů bank.

KLÍČOVÉ BODY

Jaká je úloha fondů pro řešení problémů bank?

• Fondy pro řešení problémů by měly přispívat na financování řádného řešení nouzových situací bank. Za tímto účelem by mohly provádět opatření, například:
  • financování „bridge bank“ (tj. institucí zřízených vnitrostátním regulátorem nebo centrální bankou s tím, aby provozovala insolventní banku do doby, než bude možné najít kupce pro její činnosti),
  • financování celkového nebo částečného převedení aktiv a/nebo pasiv z nezdravého subjektu,
  • financování rozdělení „dobrá banka/špatná banka“.
• Fondy pro řešení bank lze také použít k pokrytí správních nákladů, právních a poradenských poplatků.
• Nesmí však hrát úlohu pojistky proti selhání nebo k záchraně bank před úpadkem.

Jak lze fondy pro řešení problémů bank financovat?

Komise se domnívá, že finanční ujednání pro fond by mělo zajistit nezbytné zdroje a současně povzbudit vhodné chování.

Základem pro výpočet příspěvků do fondů pro řešení problémů bank by mohly být tři body:

• aktiva bank by mohla být ukazatelem částky, které by bylo zapotřebí na vyřešení problému banky. Jejich aktiva však již podléhají rizikově váženým obezřetnostním kapitálovým povinnostem formou kapitálových požadavků. Na základě aktiv by mohl být stanoven odvod. Ale ten by tedy znamenal dodatečný kapitálový požadavek a musel by se velmi pečlivě posuzovat v kontextu probíhajících širších reforem kapitálových standardů,
• ukazateli částky, které by bylo zapotřebí na vyřešení problému banky, by mohla být i pasiva bank. Náklady na řešení problémů banky nejspíše vyplynou z potřeby podpořit určitá pasiva (kromě vlastního kapitálu a zajištěných pasiv, např. vkladů). Pasiva by však hůře odrážela stupeň rizika,
• jako pomůcka k určení výše odvodu by mohly být použity zisky a bonusy,
• Finanční ujednání by měla splňovat tato kritéria:
  • zabránit jakékoli možné arbitráži,
  • odrážet přiměřená rizika,
  • brát v úvahu systémovou povahu určitých finančních subjektů,
  • vycházet z odhadované částky potřebné k řešení problémů,
  • zabránit narušení hospodářské soutěže.

Jaké prostředky správy by se mohly používat pro fondy pro řešení problémů bank?

• Fondy pro řešení problémů bank by měly zůstat oddělené od státních rozpočtů a měly by být určené pouze na náklady řešení problémů.
• Správa těchto fondů by měla být svěřena orgánům, které by nesly odpovědnost za řešení problémů finančních institucí a které by jednaly jako nezávislé výkonné orgány.
• Používání fondů pro řešení problémů bank by se mělo řídit pravidly státní podpory EU.
• Komise měla v úmyslu přijmout do začátku roku 2011 legislativní návrhy týkající se řízení krizí a fondů pro řešení problémů bank.

Jak lze fondy pro řešení problémů bank začlenit do nového rámce finanční stability?

• Komise navrhla posílení kapitálových požadavků a reformu finančního dohledu v EU. Usilovala o posílení systémů zajištění vkladů a správy a řízení finančních institucí.
• Komise se rovněž snažila provést preventivní opatření, aby zmírnila rizika selhání bank a snížila implicitní záruky spojené s institucemi, které se považují za „příliš velké na to, aby prodělaly úpadek“ („too big to fail“).
• Komise měla též v plánu přijmout v říjnu 2010 plán o evropském rámci pro řízení krizí. Cílem navrženého plánu je vytvořit společné nástroje, které v zemích EU umožní neprodlené a účinné kroky v případě bankovních úpadků. Tato opatření by neměla vést k nákladům pro plátce daní.
• Jsou navrhovány nástroje, jejichž úkolem je doplnit opatření fondů pro řešení problémů:
  • ozdravné plány a plány řešení problémů,
  • kapitalizace dluhů.

Definice společného přístupu k fondům pro řešení problémů bank

• Pokud jde o tvorbu fondů pro řešení problémů bank, měl by být definován evropský a celosvětový přístup.
• V rámci tohoto nového opatření budou vnitrostátní orgány i nadále odpovědné za každodenní dohled a tuto skutečnost by měla podpořit solidní unijní pravidla, která budou připravena řešit případné krize.
• Prvním krokem v tomto společném přístupu je zavést systém na základě harmonizované sítě vnitrostátních fondů spojených se souborem koordinovaných ujednání o řízení krizí. Tento systém měl být opětovně přezkoumán do roku 2014 s cílem vytvořit integrované řízení krizí v EU a úmluvy o dohledu, jakož i fond pro řešení problémů bank v EU v delším období.

Vývoj od roku 2010

Po zveřejnění tohoto sdělení vydala Evropská komise sérii legislativních návrhů, které řeší problémy bank. V roce 2014 EU přijala:

• směrnici 2014/49/EU o systémech pojištění vkladů na ochranu vkladatelů úvěrových institucí,
• směrnici 2014/59/EU, která stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků,
• nařízení (EU) č. 806/2014 o jednotném mechanismu pro řešení krizí a Jednotném fondu pro řešení krizí. Toto nařízení stanoví pravidla a postupy pro řešení krizí bank a investičních podniků před úpadkem.

KONTEXT

Pro zmírnění selhání bank způsobených finanční krizí z října 2008 poskytovaly vlády zemí EU státní podporu, aby finančnímu odvětví pomohly. Tato podpora se značnou měrou dotkla plátců daní a zvýšila veřejný dluh zemí EU. Vytvořením fondů pro řešení krizí by se mělo předcházet využívání státní podpory k řešení krizí finančních institucí v budoucnosti.

HLAVNÍ DOKUMENT

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Evropské centrální bance – Fondy pro řešení problémů bank (KOM(2010) 254 v konečném znění, 26.5.2010).

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (přepracované znění) (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149–178)

Postupné změny směrnice 2014/49/ES byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze informativní hodnotu.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190–348)

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1–90)

Poslední aktualizace 20.02.2017