Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Odstraňování a likvidace nepoužívaných pobřežních zařízení pro těžbu ropy a zemních plynů

Odstraňování a likvidace nepoužívaných pobřežních zařízení pro těžbu ropy a zemních plynů

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Sdělení (KOM(98) 49 v konečném znění) – odstraňování a likvidace nepoužívaných pobřežních zařízení pro těžbu ropy a zemních plynů

CO JE CÍLEM TOHOTO SDĚLENÍ?

Evropská komise chce chránit životní prostředí snížením znečištění z nepoužívaných pobřežních zařízení pro těžbu ropy a zemních plynů.

KLÍČOVÉ BODY

  • Debata o likvidaci nepoužívaných pobřežních zařízení pro těžbu ropy a zemních plynů byla znovu otevřena v roce 1995 v souvislosti s aférou ropné plošiny Brent Spar. Společnost Shell se svolením vlády Spojeného království rozhodla o potopení ropné plošiny na mořské dno severního Atlantiku.
  • Rozhodnutí bylo silně kritizováno veřejností kvůli poškození mořského prostředí. Ministerská deklarace následující po konferenci o Severním moři, která se konala ve stejnou dobu, většinou hlasů přítomných ministrů – s výjimkou ministrů Spojeného království a Norska – vyzvala k úplnému zákazu likvidace takových zařízení v mořích.
  • Po spotřebitelském bojkotu produktů Shell v několika zemích EU společnost konečně upustila od svého plánu a rozhodla se konstrukci plošiny rozebrat a recyklovat jako součást přístavní hráze v Norsku. Toto jednorázové řešení ovšem neposkytlo obecnou odpověď pro dalších 600 zařízení tohoto typu v evropských vodách, z nichž se většina nacházela ve vodách Británie nebo Norska.
  • Likvidaci nepoužívaných zařízení se věnovala Úmluva OSPAR (OSPAR: Úmluva o zamezení znečišťování moří odpady shazovanými z plavidel a letadel podepsaná v Oslo 15. února 1972, následovaná Úmluvou o zamezení znečišťování moře z pozemních zdrojů podepsanou v Paříži 9, září 1992), která přijala související rozhodnutí v roce 1998.
  • V listopadu 1996 Komise zadala studii o technických, environmentálních a ekonomických aspektech odstraňování a likvidace takových zařízení, která dospěla k těmto závěrům:
  • Pokud jde o velká betonová zařízení:
    • poznatky o technických aspektech jejich likvidace jsou nedostačující,
    • z environmentálního hlediska není jejich kompletní likvidace nezbytná,
    • není možné odhadnout náklady na jejich likvidaci.
  • Pokud jde o zbývající zařízení s ocelovými konstrukcemi:
    • kompletní likvidace je technicky proveditelná,
    • je ekonomicky ospravedlnitelná,
    • dá se provést při zajištění naprosté bezpečnosti,
    • rezidua toxických nebo nebezpečných látek je možné snížit,
    • ocel se dá na pevnině recyklovat.
  • Náklady na odstranění a likvidaci nesou vlastníci těchto zařízení, tedy společnosti pro těžbu ropy a zemního plynu. Některé jejich náklady jsou odečitatelné z daní. Celkové náklady na odtažení plošin na pobřeží k recyklaci byly odhadnuty na 2 miliardy EUR v průběhu 25 let, nebo v průměrné výši 80 milionů EUR ročně. Dopad takového rozhodnutí na celkové výrobní náklady ropy a zemního plyny by obecně byly zanedbatelné.
  • Nakládání s nepoužívanými pobřežními zařízeními pro těžbu ropy a zemních plynů se věnuje mnoho mezinárodních textů, například:

Pro tuto oblast ovšem neexistuje žádný zvláštní společný právní rámec. Navíc se tyto úmluvy zabývají pouze minimálními standardy. Jednotlivé země mohou ukládat přísnější podmínky.

  • Výhody přijetí jednotné mezinárodní legislativy v této oblasti jsou:
    • odstranění rizika konkurence v důsledku rozdílů ve vnitrostátních právních systémech,
    • omezení vypouštění znečišťujících látek z těchto zařízení,
    • snížení znečištění mořského prostředí,
    • větší bezpečnost plavby.

HLAVNÍ DOKUMENT

Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o odstraňování a likvidaci nepoužívaných zařízení pro těžbu ropy a zemních plynů (KOM(98) 49 v konečném znění, 18.2.1998)

Poslední aktualizace 23.02.2017

Top