Transevropské sítě: směrem k integrovanému přístupu

Dopravní, energetické a telekomunikační infrastruktury byly navrhovány podle potřeb jednotlivých států a je nutné je harmonizovat, propojit a integrovat do širšího evropského kontextu prostřednictvím transevropských sítí (TEN). Zároveň je s ohledem na životní prostředí nutné přepracovat podobu a rozvržení zmíněných infrastruktur. Proto Evropská komise v roce 2006 TEN posoudila a nyní předkládá zjištění řídící skupiny zodpovědné za prozkoumání TEN a možný společný přístup k těmto sítím.

AKT

Sdělení Komise ze dne 21. března 2007 Radě a Evropskému parlamentu nazvané: „Transevropské sítě: Směrem k integrovanému přístupu“ (KOM(2007) 135 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

PŘEHLED

Transevropské sítě (TEN) představují ambiciózní a důležitý cíl pro konkurenceschopnost Evropské unie a tudíž pro růst a pracovní místa. Několik velkých průmyslových programů, například GALILEO, ERTMS a SESAR, sleduje logiku poevropštění dopravních infrastruktur, často vytvořených jen podle vnitrostátních požadavků.

Udržitelné využívání zdrojů je jedním ze zásadních prvků politiky TEN, protože podporuje prioritní projekty nejvíce šetrné k životnímu prostředí.

Posouzení TEN v roce 2006

Dokončení 30 prioritních dopravních projektů se zpožďuje, protože požadované nové, velmi nákladné infrastruktury neobdržely dostatek prostředků. Síť je stále nedokončena, jen na financování prioritních projektů v programovém období 2007–2013 jsou potřeba investice ve výši 160 miliard EUR. Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti zůstávají hlavními zdroji zásahů Společenství a Evropská investiční banka (EIB) bude nadále financovat infrastruktury prostřednictvím svých půjček a specifického záručního nástroje.

Společenství nedávno přijalo hlavní směry, které mají za cíl aktualizovat oblast transevropských energetických sítí (rozhodnutí č. 1364/2006/ES). Přibližně 42 projektů, včetně 10 projektů plynárenských soustav, bylo prohlášeno za projekty evropského zájmu. Do roku 2013 bude EU muset investovat nejméně 30 miliard EUR do infrastruktury. V letech 2000–2006 bylo z rozpočtu TEN investováno kolem 140 milionů EUR do transevropských energetických sítí. Pro finanční rámec 2007–2013 je stanovena částka 155 milionů EUR. Komise v této souvislosti však znovu zdůraznila, že přidělené částky jsou omezené ve světle současných problémů a skutečných požadavků.

Investice do telekomunikací se v současné době zaměřují na modernizaci stávajících sítí. Komise zdůraznila rozdíly mezi městskými a venkovskými oblastmi (již popsané ve sdělení nazvaném Překlenutí propasti v širokopásmovém připojení) a vyzývá členské státy, aby podnikly konkrétní kroky k odstranění těchto rozdílů do roku 2010. V případě selhání trhu se doporučuje veřejná podpora za plného dodržování pravidel pro státní podporu a pro telekomunikaci. Je třeba zmapovat stávající infrastrukturu s cílem pomoci příslušným orgánům lépe zhodnotit jejich potřeby v oblasti infrastruktury a využít probíhajících stavebních prací.

Směrem k integrovanému přístupu: zjištění řídící skupiny

Řídící skupina, která byla zřízena 20. července 2005 na žádost Komise, prozkoumala možné vzájemné součinnosti v rámci transevropských sítí společně s metodami financování a potenciální distribuce. Skupina zjistila, že kombinace železniční a silniční sítě mají významnou hodnotu (účinnější využití prostoru, nižší náklady a vliv na životní prostředí) a že spojování těchto dvou druhů TEN má nesporné výhody. Vzájemná součinnost dopravních a telekomunikačních sítí se jeví jako nejslibnější a za prozkoumání stojí i způsoby vzájemného propojení elektrických sítí.

Řídicí skupina také zdůraznila, jaké výhody pro životní prostředí by měla integrace TEN. Třicet prioritních projektů zahrnujících transevropské dopravní sítě většinou upřednostňuje metody dopravy, které jsou úspornější z hlediska spotřeby paliva a šetrnější k životnímu prostředí, jako je železnice nebo voda. Propojení vnitrostátních energetických sítí a spojení s obnovitelnými zdroji energie také povede k optimalizaci používání dostupných kapacit v každém členském státě, čímž se sníží vliv na životní prostředí.

Řídící skupina doporučuje:

• pokračovat ve výzkumu vzájemné součinnosti v rámci transevropských sítí s cílem vytvořit a rozšířit příručku o osvědčených postupech a rozvíjet vzájemnou součinnost mezi cíli politiky soudržnosti a prioritami stanovenými pro transevropské sítě;
• zhodnotit potřebná alternativní řešení, která by umožnila pokrýt dostupnost plateb v průběhu několika období finančního rámce, a případně vypracovat vhodný legislativní návrh;
• sledovat vývoj partnerství veřejné a soukromé sféry a podporovat tyto způsoby financování;
• dokončit prioritní projekty transevropských sítí, a to s dodržováním zákonů na ochranu životního prostředí.

Nové technologie

Střednědobý přezkum Bílé knihy o dopravní politice z roku 2001 uznává úlohu, kterou mohou sehrát nové technologie a komunikační technologie při zajišťování bezpečného a udržitelného pohybu osob a zboží. Řada programů, například inteligentní dopravní systémy (ITS), evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS) a evropský projekt družicové navigace GALILEO, představuje účinné nástroje pro zvýšení bezpečnosti a snížení dopravního přetížení a dopadů dopravy na životní prostředí.

Skupina proto doporučuje, aby investice do ITS byly od počátečních fází plánování integrovány do všech nových projektů transevropské dopravní sítě (TEN-T).

Objasnění právních předpisů v otázce nekumulace finančních prostředků Společenství

Řídící skupina došla k názoru, že je nutné vyloučit všechny možnosti kumulace dotací z více fondů Společenství a potvrdila potřebu udržet systematický přístup v rámci jednotlivých právních nástrojů. Proto při poskytování podpory v rámci TEN bude Komise kontrolovat, zda projekty již nezískaly podporu ze strukturálních fondů nebo z Fondu soudržnosti.

Podle řídící skupiny zpoždění při dokončování prioritních dopravních projektů je způsobeno zejména obtížemi vzniklými při sladění pravidel pro poskytování dotací Společenství v rámci rozpočtu TEN se skutečnými finančními potřebami projektů. Nové nařízení o transevropských sítích by mělo umožnit lépe financovat rozsáhlé, technicky a finančně komplexní, přeshraniční projekty.

Řídící skupina také zdůraznila výhody financování pomocí partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) a výhody evropského záručního nástroje (poskytuje EIB) pro podporování PPP při financování TEN-T. Tento systém by mohl pomoci zmenšit rizika spojená s nedostatečnými příjmy během počátečních let průběhu projektu a generovat značný pákový efekt.

Na základě rizika dostupnosti budou PPP také tvořit nedílnou část forem dotací způsobilých pro finanční podporu Společenství v rámci nového nařízení o dopravních a energetických sítích TEN.

Poslední aktualizace: 02.04.2008