Rozvoj partnerství veřejného a soukromého sektoru

Partnerství veřejného a soukromého sektoru mohou přispět k hospodářskému oživení a udržitelnému rozvoji Evropské unie (EU). Spojení veřejných a soukromých kapacit a peněz je v kontextu hospodářské krize zásadní. Komise představuje překážky při jejich zřizování a prostředky k tomu, jak tato partnerství podpořit.

AKT

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 19. listopadu 2009 – Mobilizace soukromých a veřejných investic pro obnovu a dlouhodobou strukturální změnu: rozvoj partnerství veřejného a soukromého sektoru (KOM(2009) 615 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

PŘEHLED

Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) jsou inovativní řešení financování podporovaná Evropskou unií (EU). Jejich přínos spočívá v možnosti:

• poskytnout účinné cesty pro realizaci projektů veřejného zájmu, zejména v oblasti infrastruktury a poskytování veřejných služeb v přeshraničním měřítku;
• sdílet finanční rizika a snížit náklady na financování infrastruktury, které jinak jdou většinou k tíži pouze veřejného sektoru;
• podporovat udržitelný rozvoj, inovace, výzkum a vývoj díky konkurenci a závazkům soukromých podniků;
• zvýšit podíl společností z EU na trzích v oblasti vládních zakázek ve třetích zemích.

PPP na úrovni EU

Tato partnerství musí být v souladu s předpisy Společenství, které se týkají:

• fungování vnitřního trhu;
• paktu o stabilitě a růstu;
• právních předpisů Společenství o veřejných zakázkách a koncesích na služby;
• pravidlech hospodářské soutěže, pokud PPP provádějí ekonomickou činnost.

Finanční prostředky EU mohou sloužit ke spolufinancování PPP. Vnitrostátní aktéři veřejného a soukromého sektoru mohou využít:

• strukturální fondy spojené s PPP a iniciativy JASPER, JESSICA a JEREMIE;
• prostředky z Evropské investiční banky (EIB) a Evropského investičního fondu (EIF). EIB navíc založila odborné centrum pro partnerství veřejného a soukromého sektoru (EPEC) (EN), jehož cílem je pomoci při zakládání partnerství;
• finanční nástroje transevropské dopravní sítě (sítě TEN-T), které podporují přísun soukromých financí, rizikového kapitálu a bankovních půjček;
• Sedmý rámcový program pro výzkum a vývoj a společnou technologickou iniciativu (JTI).

EU také navrhuje využití nástrojů pro inovaci:

• finanční nástroj pro sdílení rizik (DE) (EN) (FR) (RSFF), vytvořený Komisí a EIB k usnadnění přístupu k půjčkám. Plán evropské hospodářské obnovy předpokládá jeho zrychlené provádění;
• nástroje rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP), který PPP podporuje v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a inovací.

PPP mimo EU

PPP mohou být uskutečňována v rámci strategie rozšíření EU a činností vnější spolupráce. EU také přispívá ke Globálnímu fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii, což je mezinárodní PPP určené investorům v rozvojových zemích.

EU podporuje zlepšení transparentnosti a fungování PPP v rámci svých mezinárodních obchodních vztahů.

Překážky zakládání PPP

Hospodářská krize omezila přístup k finančním prostředkům z důvodu:

• růstu úvěrových nákladů;
• snížení doby splatnosti, kterou banky na dluh poskytují, aby zkrátily dobu trvání úvěrů;
• nedostupnosti financí na začátku procesu zadávání veřejných zakázek.

Proto Komise zavedla dočasný rámec Společenství pro opatření státní podpory, který má zlepšit přístup k financování v období hospodářské krize.

Provádění PPP často vyžaduje:

• značné finanční prostředky;
• soubor odborných znalostí a zvláštních dovedností v rámci veřejného sektoru;
• komplexní finanční plány;
• dlouhodobé závazky státních orgánů.

PPP v oblasti technologických inovací jsou nezbytná pro konkurenceschopnost EU. Komise musí zavést zvláštní rámec pro:

• usnadnění jejich provádění a zajištění sdílení rizik a odpovědností mezi veřejnými a soukromými aktéry;
• zaručení přístupu k financování prostřednictvím dotací, veřejných zakázek nebo investic.

Opatření přijatá EU

Hospodářská krize má negativní dopad na veřejné finance a projekty, které vyžadují dlouhodobé investice. Proto v roce 2010 v rámci Plánu hospodářské obnovy Komise hodlá provádět pět specifických aktivit pro lepší uskutečňování PPP:

• zřídit skupinu pro dialog a výměnu informací mezi aktéry PPP;
• zvýšit prostředky dostupné pro PPP tím, že vypracuje či zlepší finanční nástroje v hlavních oblastech své činnosti;
• zajistit, aby nedocházelo k diskriminaci při přidělování evropských financí v závislosti na tom, zda je řízení projektu soukromé nebo veřejné;
• podporovat inovace, včetně možnosti, aby se EU mohla zapojovat do subjektů soukromého práva a investovat přímo do specifických projektů;
• zvážit návrh na předložení nového legislativního nástroje, který se bude týkat koncesí na veřejné služby.

Komise přezkoumá sérii dodatečných opatření do konce roku 2011. Jde o tyto cíle:

• rozšířit oblast působnosti finančních nástrojů Společenství;
• dokončit přezkum dopadu iniciativ v oblasti přidělování koncesí na služby;
• zlepšit účetní postupy;
• zlepšovat informovanost a šířit příslušné odborné znalosti a know-how;
• podporovat informační a komunikační technologie a inovace.

See also

• Internetová stránka Generálního ředitelství pro vnitřní trh Evropské komise o partnerství veřejného a soukromého sektoru (DE) (EN) (FR)

Poslední aktualizace: 15.04.2010