Směrem k pulzujícímu Evropskému výzkumnému prostoru

Sdělení o Evropském výzkumném prostoru (EVP) ze září 2014 je druhou Zprávou o pokroku v EVP. Poukazuje na velký pokrok, kterého partneři v rámci EVP - země EU, výzkumné organizace a Evropská komise - dosáhli při zavádění jednotného trhu pro výzkum. Také si všímá výzev, které se musí řešit, než bude EVP dokončen.

AKT

Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu: Evropský výzkumný prostor - Zpráva o pokroku za rok 2014 (COM(2014) 575 final ze dne 15.9.2014).

PŘEHLED

Sdělení o Evropském výzkumném prostoru (EVP) ze září 2014 je druhou Zprávou o pokroku v EVP. Poukazuje na velký pokrok, kterého partneři v rámci EVP - země EU, výzkumné organizace a Evropská komise - dosáhli při zavádění jednotného trhu pro výzkum. Také si všímá výzev, které se musí řešit, než bude EVP dokončen.

CO JE ÚKOLEM TOHOTO SDĚLENÍ?

Jeho hlavním závěrem je, že podmínky pro dosažení EVP, v němž se výzkumní pracovníci a vědecké poznatky volně pohybují, jsou na evropské úrovni příznivé. Dokončení EVP je však postupný proces, k jehož úspěšnému završení je nyní třeba provést reformy zejména na vnitrostátní úrovni.

Zpráva potvrzuje, že byly splněny následující podmínky pro dokončení EVP, oznámené ve sdělení o EVP z roku 2012:

• Země EU ve stále vyšší míře přijímají opatření na podporu EVP, která se odrážejí v jejich vnitrostátních programech reforem.
• EU zakotvila EVP do evropského semestru (cyklu koordinace hospodářských politik). Také poskytuje významné finanční prostředky na opatření EVP, např. podporuje otevřené přijímání pracovníků, otevřený přístup k publikacím a údajům a také rovnost žen a mužů prostřednictvím programu Horizont 2020.
• Výzkumné organizace, poskytovatelé finančních prostředků a výzkumné instituce trvale podporují program EVP.
• Vytvořil se solidní monitorovací mechanismus EVP, který poskytuje údaje o úrovni pokroku na vnitrostátní a institucionální úrovni.

Řešení zjištěných nedostatků

• Ačkoliv téměř všechny země EU přijaly vnitrostátní výzkumnou strategii, stále existují velké rozdíly v tom, jak přidělují finanční prostředky na výzkum. Stále také neexistují harmonizované normy týkající se základních zásad mezinárodního vzájemného hodnocení.
• Je potřeba rozšířit odbornou přípravu doktorandů, aby měli správné dovednosti, které jim umožní pracovat i mimo akademickou půdu.
• I když stále více zemí EU praktikuje otevřené přijímání pracovníků do veřejných výzkumných institucí, míra otevřenosti se v různých zemích, výzkumných institutech a programech liší.
• Více než polovina zemí EU má iniciativy na podporu rovnosti žen a mužů v oblasti výzkumu, ale tempo skutečných změn je příliš pomalé.
• Země EU se zlepšují v zajišťování otevřeného přístupu k výsledkům výzkumů (publikací a údajů) a rozvíjejí vnitrostátní strategie na předávání znalostí, ale v obou oblastech mají ještě hodně práce.

Zpráva o pokroku uvádí, že země EU musí do poloviny roku 2015 vypracovat plán postupu EVP. Z něj by měly vycházet iniciativy, které se zaměří na konkrétní potřeby jednotlivých zemí.

Další úkoly

Pro maximalizaci potenciálu evropských otevřených výzkumných systémů a na posilování inovací musí EVP zahrnovat nové politické priority a vědecké poznatky a poskytovat udržitelná řešení problémů, kterým společnost čelí. Rostoucí poptávka po integritě výzkumu a jeho odpovědnosti a směřování k novému způsobu provádění a sdílení výzkumu (tj. otevřené vědě) znamenají, že pro úspěch bude klíčové zapojení nových zúčastněných stran.

Poslední aktualizace 13.05.2015