Směrnice 2013/33/EU vytváří pravidla Evropské unie (EU) pro životní podmínky (neboli „podmínky přijetí“) žadatelů o mezinárodní ochranu¹ (žadatelů o azyl nebo osob usilujících o doplňkovou ochranu²), kteří čekají na posouzení své žádosti. Tato pravidla by měla pomoci zabránit žadatelům přecházet z důvodu odlišných životních podmínek do jiných zemí.
Jejím cílem je zaručit důstojnou životní úroveň pro žadatele o azyl v EU a zajistit dodržování jejich lidských práv.

KLÍČOVÉ BODY

Koho se týká?

Směrnice se uplatňuje na žadatele o mezinárodní ochranu a jejich rodiny, včetně:

manžela či manželky a nesezdaného partnera či partnerky,
jejich dětí do 18 let a
jiných rodinných příslušníků (např. matky nebo otce žadatele, je-li žadatel mladší 18 let).

Standardní podmínky přijetí v celé EU

Směrnice usiluje o harmonizaci podmínek přijetí v celé EU. Tyto podmínky zahrnují:

přístup k ubytování,
potraviny,
oblečení,
peněžité dávky,
slušnou životní úroveň a
lékařskou a psychologickou péči.

Další záruky

Vedle základních podmínek přijetí musí členské státy EU zaručit, aby žadatelé měli přístup:

k zaměstnání do devíti měsíců a
ke vzdělání pro děti do 18 let.

Zranitelné osoby

Musí být provedeno individuální posouzení s cílem zhodnotit potřeby zranitelných osob (např. dětí, zdravotně postižených osob nebo obětí zneužívání).
Zvláštní pravidla se uplatňují na děti, děti bez doprovodu a oběti mučení a násilí.
Zranitelní žadatelé o azyl musí mít přístup k psychologické péči.
Když o azyl žádají děti bez doprovodu, měl by jim být přidělen kvalifikovaný zástupce, aby jim pomohl. Vždy by se mělo v první řadě přihlížet k nejlepším zájmům dítěte a celistvosti rodiny.

Zajištění žadatelů o azyl

Žadatelé by neměli být zajištěni jen proto, že žádají o mezinárodní ochranu. Zajištění by mělo být poslední možností a mělo by se o něm rozhodovat v závislosti na daném případu.

Aby se předešlo svévolnému zajištění, byl přijat vyčerpávající seznam důvodů pro zajištění.

Směrnice též:

omezuje dobu zajištění,
omezuje zajištění zranitelných osob, zejména dětí,
nabízí právní záruky (např. přístup k bezplatné právní pomoci, písemné informace při odvolání se proti příkazu k zajištění) a
zavádí zvláštní podmínky přijetí pro detenční zařízení, jako je přístup k venkovnímu prostoru a kontakt s právními poradci, nevládními organizacemi a rodinnými příslušníky.

Směrnice 2013/33/EU zrušila směrnici 2003/9/ES s platností od 21. července 2015.

Zrušení

Směrnice 2013/33/EU bude zrušena a nahrazena směrnicí (EU) 2024/1346 (viz shrnutí) od 11. června 2026.

OD KDY PRAVIDLA PLATÍ?

Směrnice musela být transponována do vnitrostátního práva do 21. července 2015.

KONTEXT

EU pracuje na vytvoření společného evropského azylového systému (CEAS). Od roku 2013 byla s cílem zlepšit fungování systému přijata řada nových právních dokumentů.
Po vypuknutí epidemie COVID-19 a zavedení opatření k řešení dopadu této krize Evropská komise přijala tento text: Sdělení Komise – Nákaza COVID-19: Pokyny k provádění příslušných předpisů EU v oblasti azylových řízení, postupů navracení a přesídlování.

KLÍČOVÉ POJMY

Mezinárodní ochrana. Status uprchlíka nebo status doplňkové ochrany.
Status doplňkové ochrany. Status udělený státním příslušníkům třetích zemí nebo osobám bez státní příslušnosti, které nemají nárok na status uprchlíka, ale jimž by v případě návratu do jejich země původu hrozila vážná újma.

HLAVNÍ DOKUMENT

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 96–116).

Poslední aktualizace 23.8.2024

Top