Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Jednací řád Tribunálu EU

Jednací řád Tribunálu EU

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Jednací řád Tribunálu

Prováděcí předpisy k jednacímu řádu Tribunálu

Změna jednacího řádu Tribunálu

Změna jednacího řádu Tribunálu

Změny jednacího řádu Tribunálu

Změny prováděcích předpisů k jednacímu řádu Tribunálu

Změny jednacího řádu Tribunálu

Změny jednacího řádu Tribunálu

Změny prováděcích předpisů k jednacímu řádu Tribunálu

Změny jednacího řádu Tribunálu

Změny prováděcích předpisů k jednacímu řádu Tribunálu

CO JE CÍLEM TOHOTO JEDNACÍHO ŘÁDU?

Jednací řád upravuje vnitřní organizaci Tribunálu a postup při řízeních, která se u něj projednávají. Tribunál má pravomoc rozhodovat o:

  • přímých žalobách podaných jednotlivci nebo společnostmi proti rozhodnutí orgánů Evropské unie (EU), která jsou jim určena a bezprostředně a osobně se jich dotýkají, a to včetně:
    • případů týkajících se pracovněprávních vztahů mezi orgány EU a jejich úředníky,
    • žalob v oblasti duševního vlastnictví,
  • žalob podaných členskými státy EU proti Evropské komisi,
  • žalob podaných členskými státy proti určitým krokům Rady Evropské unie,
  • žalob o náhradu škody způsobené orgány nebo subjekty EU.

Jednací řád doplňují prováděcí předpisy. Jejich cílem je zajistit řádné provádění jednacího řádu a řádná a efektivní soudní řízení.

KLÍČOVÉ BODY

Společně se Soudním dvorem patří Tribunál k soudům EU, které tvoří Soudní dvůr Evropské unie. Jejich cílem je zajišťovat jednotný výklad a provádění práva EU.

Organizace Tribunálu

Složení

Od 1. září 2019 v rámci reformy soudního systému EU zavedené nařízením (EU, Euratom) 2015/2422 tvoří Tribunál dva soudci z každého členského státu. Soudci si ze svého středu volí předsedu a místopředsedu, a to na dobu tří let. Soudci vykonávají své funkce nestranně a nezávisle. Ve výjimečných případech může být soudci svěřena funkce generálního advokáta*. Soudci jmenují vedoucího soudní kanceláře* na šestileté období.

Zřizování senátů

O věcech předložených Tribunálu rozhodují senáty složené ze tří nebo pěti soudců, v některých případech z jednoho soudce. Soudci volí předsedy senátů. V každé věci se určí soudce zpravodaj (který vypracovává návrh rozsudku). Je-li to odůvodněno právní obtížností nebo významem věci, může zasednout i velký senát (15 soudců).

Řád byl v roce 2023 pozměněn, zčásti aby se zajistilo, že částečné specializace senátů stanovené Tribunálem nebudou nadbytečné, když se složení senátů mění každé tři roky.

Jednání Tribunálu

Jednání Tribunálu jsou tajná. Po těchto rozpravách soudci vydají konečný rozsudek.

Jazyk

Žalobce může zvolit kterýkoli z 24 úředních jazyků EU za jednací jazyk. Jednací jazyk se používá ve spisech a řečech účastníků řízení a při komunikaci Tribunálu s účastníky řízení.

Pokud se žaloba předložená institucí týká ustanovení smlouvy uzavřené EU nebo jejím jménem, ať už se tato smlouva řídí veřejným, nebo soukromým právem, v souladu s článkem 272 Smlouvy o fungování Evropské unie, musí jazyk případu být jazykem smlouvy. Pokud byla smlouva vypracována ve více než jednom jazyce, může si žadatel jazyk vybrat.

Práva a povinnosti zmocněnců a advokátů

Zmocněnci (zastupující členské státy nebo orgány EU) a advokáti požívají imunity, pokud jde o jejich ústní a písemná vyjádření týkající se dané věci. Žádné písemnosti a dokumenty týkající se řízení nepodléhají prohlídce a nesmí být zabaveny.

Advokáti musí předložit potvrzení, že jsou oprávněni působit jako právní zástupci před soudem členského státu.

Postup

Řízení může obsahovat všechny nebo některé z níže uvedených kroků:

  • Písemná část (výměna spisů účastníků řízení):
    • řízení začíná žalobou, kterou sepíše advokát nebo zmocněnec a odešle ji do soudní kanceláře*. Hlavní body žaloby se zveřejní ve sdělení ve všech úředních jazycích v Úředním věstníku Evropské unie.
    • Soudní kancelář žalobu doručí žalovanému, který má dva měsíce na předložení žalobní odpovědi.
    • V přímých žalobách může žalobce v zásadě ve stanovené lhůtě podat repliku, na niž může žalovaný odpovědět duplikou.
  • Zvláštní pravidla se vztahují na nakládání s důvěrnými údaji nebo dokumenty, které se týkají bezpečnosti EU nebo členských států nebo řízení jejich mezinárodních vztahů.
  • Pokud se účastník řízení domnívá, že by jeho totožnost neměla být zveřejněna, může požádat Tribunál o „anonymizaci“ příslušného případu, a to zcela nebo zčásti.
  • Tribunál může rozhodnout o vynechání:
    • jménech fyzických osob, ať už účastníků řízení, nebo třetích osob, a dalších osobních údajů těchto fyzických osob uvedených v dokumentech a informacích týkajících se případu, k nimž má veřejnost přístup, nebo
    • údajů jiných než osobních údajů fyzických osob, které jsou uvedeny v dokumentech a informacích, k nimž má veřejnost přístup, pokud existují oprávněné důvody, proč tyto údaje neměly být zveřejňovány.
  • Do řízení může vstoupit jakákoli osoba, která prokáže právní zájem na výsledku případu předloženého Soudnímu dvoru, jakož i orgány členských států. Tato osoba může předložit prohlášení podporující nebo odmítající podání jedné ze stran, na které pak strany mohou odpovědět.
  • Ústní část:
    • Na žádost jednoho z účastníků řízení nebo z vlastního podnětu může Tribunál rozhodnout o konání jednání. V průběhu jednání mohou soudci pokládat otázky zástupcům účastníků řízení. Soudci se poté usnesou na základě návrhu rozsudku připraveného soudcem zpravodajem a rozsudek se vyhlásí na veřejném zasedání.
    • Může být poskytnuta právní pomoc, která kryje náklady na právní zastoupení před Tribunálem.
  • Zrychlené řízení:
    • Toto řízení umožňuje Tribunálu rychle rozhodnout o meritu sporu ve věcech považovaných za obzvláště naléhavé. Žádost o zrychlené řízení může podat žalobce nebo žalovaný. Může o něm rozhodnout i Tribunál z vlastního podnětu.

Odklad nebo jiná předběžná opatření

  • Žaloba podaná k Tribunálu nemá za následek pozastavení napadeného právního aktu. Za určitých podmínek však Tribunál může odklad výkonu nebo jiná předběžná opatření nařídit. Takové usnesení má předběžný charakter a nijak nepředjímá rozhodnutí Tribunálu ve věci v hlavním řízení.

Žaloby v oblasti duševního vlastnictví

  • Tento typ sporu se týká žalob podaných proti rozhodnutím Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví o uplatňování práv duševního vlastnictví a proti rozhodnutím Odrůdového úřadu Společenství týkajícím se ochrany odrůdového práva.
  • Tento jednací řád stanoví postupy týkající se účastníků řízení, žalob a vyjádření k nim.
  • V průběhu řízení do něj mohou vstupovat i jiné zainteresované strany, než je žalobce. Tyto strany mají stejná práva jako hlavní účastníci řízení.

Mechanismus pilotního případu a společná slyšení

Pokud se dvě nebo více věcí projednávaných Tribunálem týkají stejné právní otázky a Soudní dvůr si přeje, aby tyto věci nebyly projednávány souběžně, může jednu nebo více z nich odložit, dokud nebude rozhodnuto o věci, která je pro posouzení této otázky z nich nejvhodnější a která je označena jako pilotní případ.

Společné slyšení dvou nebo více podobných případů lze zorganizovat, aby mohly být určité případy projednány efektivněji.

Videokonference

Pokud zdravotní, bezpečnostní nebo jiné závažné důvody brání zástupci účastníka řízení účastnit se slyšení osobně, může jim být na základě žádosti povoleno účastnit se slyšení prostřednictvím videokonference.

e-Curia

Od roku 2018 je povinné používat e-Curia, aplikaci Soudního dvora Evropské unie umožňující zástupcům účastníků řízení ve věcech projednávaných před Tribunálem vyměňovat si procesní písemnosti se soudní kanceláří Tribunálu výlučně elektronickou cestou.

Prováděcí předpisy k jednacímu řádu

Ty vysvětlují, podrobně popisují a doplňují některá ustanovení jednacího řádu. Mnohé prováděcí předpisy se týkají aspektů, jako je podávání procesních písemností a položek, jejich předkládání a překlad a tlumočení na slyšení.

Od roku 2015 byly několikrát změněny, naposledy v listopadu 2022, za účelem doplnění nebo přizpůsobení nových pravidel o zpracování údajů, o společných slyšeních a o videokonferencích při slyšeních. Nejnovější změny objasňují způsob, jakým mají být provedeny určité úkoly v soudní kanceláři, zejména ty, které se týkají vedení rejstříku, udržování spisů a inspekce spisů, zejména s ohledem na změny provedené během pandemie COVID-19. Také zohledňují vývoj vyplývající z digitalizace soudního řízení.

OD KDY JEDNACÍ ŘÁD PLATÍ?

Jednací řád platí ode dne 1. července 2015. Nahradil původní řád z 2. května 1991. Nejnovější změny se používají ode dne 1. dubna 2023.

Prováděcí předpisy platí také ode dne 1. července 2015. Změny z roku 2022 vstoupily v platnost 1. dubna 2023.

KONTEXT

Další informace viz:

KLÍČOVÉ POJMY

Generální advokát. Generální advokáti pomáhají Soudnímu dvoru Evropské unie vypracovávat nestranná a nezávislá stanoviska v případech, které jim byly přiděleny. Soudci zohledňují tato stanoviska před vynesením rozsudku (viz článek 252 Smlouvy o fungování Evropské unie a článek 19 Smlouvy o Evropské unii). Stanoviska generálních advokátů nejsou závazná, ale Soudní dvůr se jimi často řídí. U Tribunálu neexistují stálí generální advokáti, ale mohou být jmenováni ad hoc.
Vedoucí soudní kanceláře. Osoba odpovědná za přijímání, předávání a úschovu všech písemností v dané věci a z pověření předsedy Tribunálu za správu Tribunálu (viz přístup do soudní kanceláře níže).
Soudní kancelář. Místo odpovědné za vedení spisů projednávaných věcí, za vedení rejstříku, do kterého se zapisují všechna podání, a za korespondenci s účastníky řízení.

HLAVNÍ DOKUMENTY

Jednací řád Tribunálu (Úř. věst. L 105, 23.4.2015, s. 1–66).

Prováděcí předpisy k jednacímu řádu tribunálu (Úř. věst. L 152, 18.6.2015, s. 1–30).

Změna jednacího řádu Tribunálu (Úř. věst. L 217, 12.8.2016, s. 71).

Změna jednacího řádu tribunálu (Úř. věst. L 217, 12.8.2016, s. 72).

Změny jednacího řádu tribunálu (Úř. věst. L 217, 12.8.2016, s. 73–77).

Změny Prováděcích předpisů k jednacímu řádu Tribunálu (Úř. věst. L 217, 12.8.2016, s. 78–80).

Změny jednacího řádu Tribunálu (Úř. věst. L 240, 25.9.2018, s. 67).

Změny jednacího řádu Tribunálu (Úř. věst. L 240, 25.9.2018, s. 68–71).

Změny prováděcích předpisů k jednacímu řádu Tribunálu (Úř. věst. L 294, 21.11.2018, s. 23–43).

Změny jednacího řádu Tribunálu (Úř. věst. L 44, 14.2.2023, s. 8–14).

Změny prováděcích předpisů k jednacímu řádu tribunálu (Úř. věst. L 73, 10.3.2023, s. 58–66).

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2016/1192 ze dne 6. července 2016 o přenesení pravomoci rozhodovat v prvním stupni spory mezi Evropskou unií a jejími zaměstnanci na Tribunál (Úř. věst. L 200, 26.7.2016, s. 137–139).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2015/2422 ze dne 16. prosince 2015, kterým se mění Protokol č. 3 o statutu Soudního dvora Evropské unie (Úř. věst. L 341, 24.12.2015, s. 14–17).

Poslední aktualizace 31.03.2023

Top