Přístup k právní ochraně v záležitostech životního prostředí

Tento návrh uděluje občanům právo iniciovat správní nebo soudní řízení proti úkonům nebo případům zanedbání, které nedodržují právní předpisy v oblasti životního prostředí. Rovněž má za cíl realizovat na úrovních Společenství a členských států třetí pilíř Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva). Základním cílem je zlepšit provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí.

NÁVRH

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 24. října 2003 o přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (předložený Komisí)

PŘEHLED

Tento návrh směrnice vymezuje soubor minimálních požadavků týkajících se přístupu ke správním a soudním řízením v oblasti životního prostředí, čímž zavádí do právních předpisů Společenství a členských států třetí pilíř Aarhuské úmluvy.

Úkony a případy zanedbání na straně soukromých osob

Členské státy zajistí, aby veřejnost (fyzické či právnické osoby, jakož i jejich sdružení, seskupení nebo organizace) mohla iniciovat správní či soudní řízení proti úkonům nebo případům zanedbání na straně soukromých osob, které nedodržují právní předpisy v oblasti životního prostředí.

Úkony a případy zanedbání na straně veřejných orgánů

Členské státy zajistí, aby veřejnost měla možnost uchýlit se ke správním či soudním krokům proti úkonům nebo případům zanedbání správní povahy, kdy dojde k porušení právních předpisů v oblasti životního prostředí, pokud má daný člen veřejnosti na záležitosti dostatečný zájem nebo pokud prokáže, že došlo k ohrožení práva.

Členské státy zajistí, aby způsobilé subjekty (sdružení, uskupení či organizace, které uznává některý členský stát a jež mají za cíl ochranu životního prostředí) mohly iniciovat správní či soudní řízení proti porušování právních předpisů v oblasti životního prostředí, aniž by musely prokazovat svůj dostatečný zájem na záležitosti či ohrožení práva, pokud předmět řízení spadá do jejich statutární činnosti či geografické oblasti. Způsobilé subjekty uznávané některým členským státem mohou tento typ řízení iniciovat v jiném členském státě.

Veřejnost a způsobilé subjekty, které mají přístup k právní ochraně proti jistým úkonům či případům zanedbání, musí mít možnost podat žádost o interní přezkum. Tato žádost představuje předběžné řízení umožňující obrátit se na veřejný orgán určený členským státem před zahájením soudního či administrativního řízení. Musí být podána do 4 týdnů od data administrativního úkonu či případu zanedbání. Veřejný orgán má potom 12 týdnů na to, aby dospěl k písemnému a odůvodněnému rozhodnutí a sdělil je žadateli. Toto rozhodnutí popíše opatření nezbytná k tomu, aby byly dodrženy právní předpisy v oblasti životního prostředí, případně žádost zamítne. Pokud orgán rozhodnutí učinit nemůže, uvědomí co nejrychleji žadatele. Pokud orgán na žádost nereaguje ve stanovené lhůtě nebo jeho rozhodnutí neumožňuje, aby byly právní předpisy v oblasti životního prostředí dodrženy, žadatel může iniciovat správní či soudní řízení.

Uznávání způsobilých subjektů

Členské státy stanoví postup uznávání způsobilých subjektů. Mohou se rozhodnout mezi předběžným řízením, nebo zvláštním řízením pro každý případ (ad hoc). Způsobilé subjekty musí vždy splňovat následující kritéria:

• být nezávislé, sledovat nevýdělečný záměr a mít za cíl ochranu životního prostředí;
• disponovat strukturou, která jim umožňuje dosáhnout svých cílů;
• být zřízeny v souladu s právními předpisy a mít zkušenosti s ochranou životního prostředí;
• nechávat si ověřit roční závěrku autorizovaným auditorem.

Správní a soudní řízení

Správní a soudní řízení stanovená tímto návrhem musí být nestranná, účinná, přiměřená, spravedlivá a rychlá a nesmí být příliš nákladná.

Kontext: Aarhuská úmluva

Úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva) podepsalo Evropské společenství a jeho členské státy v červnu 1998. Na konečné schválení úmluvy se kromě tohoto návrhu zaměřují i dva další z října 2003, které zároveň aplikují její ustanovení na instituce a orgány Společenství.

Aarhuská úmluva se skládá ze tří pilířů. První, který se týká přístupu veřejnosti k informacím, byl na úrovni Společenství proveden směrnicí 2003/4/ES o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí. Druhý pilíř, provedený směrnicí 2003/35/ES, se týká účasti veřejnosti na řízeních týkajících se životního prostředí. A konečně třetí pilíř se týká přístupu veřejnosti k právní ochraně v oblasti životního prostředí. Tento pilíř má provádět daný návrh směrnice.

Aarhuská úmluva je založena na myšlence, že zlepšení přístupu veřejnosti k informacím a právní ochraně a větší účast veřejnosti na rozhodování vede k lepšímu uplatňování právních předpisů v oblasti životního prostředí.

Poslední aktualizace: 25.07.2007