Ochrana finančních zájmů EU před podvody a korupcí

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Nařízení (EU) 2021/785, kterým se zavádí Program Unie pro boj proti podvodům

CO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?

Zřizuje program pro boj proti podvodům Evropské unie (EU). Ten běží po dobu trvání víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Stanoví:

• obecné a specifické cíle programu,
• úrovně, formy a pravidla pro zásahy a financování.

KLÍČOVÉ BODY

Specifické cíle programu jsou:

• ochrana finančních zájmů EU,
• podpora celkové pomoci a spolupráce mezi vnitrostátními správními orgány a Evropskou Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských právních předpisů.

Ty jsou prováděné prostřednictvím tří specifických cílů:

• předcházet podvodům, korupci a jiným protiprávním jednáním proti finančním zájmům (EU) (114,207 milionu EUR z rozpočtu programu),
• podporovat výměnu informací a operativní činnosti vzájemné správní pomoci v celních věcech a záležitostech týkajících se zemědělství prostřednictvím informačního systému pro boj proti podvodům („AFIS“) (60 milionů EUR z rozpočtu),
• posilovat podávání zpráv o nesrovnalostech, včetně podvodů, týkajících se finančních prostředků z rozpočtu EU ve sdíleném řízení a finančních prostředků předvstupní pomoci z rozpočtu EU (7 milionů EUR z rozpočtu).

Rozpočet programu na dobu 7 let je 181,207 milionu EUR (v současných cenách), z čehož 2 % lze použít na:

• technickou a správní pomoc, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.

Z programu je možné financovat určité další náklady, jako náklady za instalaci a údržbu stálé technické infrastruktury a cestovní výlohy a denní diety (Příloha I obsahuje orientační seznam).

Země mimo EU se programu mohou účastnit za určitých podmínek. Mezi ty patří právo Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem chránit finanční prostředky EU.

Maximální míra spolufinancování u grantů v rámci programu je 80 % způsobilých nákladů. Ve výjimečných případech může být až 90 %.

Pro financování jsou způsobilé tyto činnosti:

• poskytování technických znalostí, specializovaného a technicky pokročilého vybavení a účinných nástrojů IT usnadňujících nadnárodní a multidisciplinární spolupráci,
• podpora výměny personálu, zajišťování nezbytné podpory a usnadňování vyšetřování, zejména zřizování společných vyšetřovacích týmů a přeshraničních operací,
• poskytování technické a operativní podpory pro vnitrostátní vyšetřování, zejména pro celní a donucovací orgány bojující proti podvodům a jiným protiprávním jednáním,
• budování kapacit IT v členských státech a třetích zemích, intenzivnější výměna údajů a rozvoj a poskytování nástrojů IT pro vyšetřování a pro monitorování zpravodajské činnosti,
• organizace specializované odborné přípravy, seminářů analýzy rizik, konferencí a studií zaměřených na zlepšení spolupráce a koordinace,
• organizace jakýchkoliv jiných činnosti v rámci pracovního programu za účelem plnit obecné a specifické cíle nařízení.

Následující subjekty* jsou způsobilé k financování:

• orgány veřejné správy, výzkumné a vzdělávací instituce a neziskové subjekty – u všech kromě prvního zmiňovaného druhu je nejprve zapotřebí mít k dispozici informace z jednoho roku jejich provozování za předpokladu, že:
  • přispívají k obecným nebo specifickým cílům programu
  • jsou usazeny v členském státě nebo třetí zemi přidružené k programu nebo uvedené na pracovním programu,
• jakékoliv právní subjekty založené podle práva EU nebo takové, které jsou jakoukoli mezinárodní organizací.

Komise:

• přijímá pracovní programy,
• monitoruje pokrok na základě ukazatelů stanovených v Příloze II,
• podává každý rok zprávy Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie o plnění programu ve své výroční zprávě o ochraně finančních zájmů EU – boj proti podvodům,
• provádí nezávislá, objektivní a včasná hodnocení,
• poskytuje průběžné hodnocení programu nejpozději 4 roky po jeho začátku a závěrečné hodnocení do stejné doby od jeho dokončení,
• překládá závěry hodnocení Parlamentu, Radě Účetnímu dvoru, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů a zveřejňuje je na svém webu,
• může přijímat akty v přenesené pravomoci do 31. prosince 2028,
• vede pravidelné informační a komunikační kampaně k financovaným projektům a jejich výsledkům.

Evropský parlament může vydat doporučení pro roční pracovní program.

Příjemci finanční prostředků EU musí:

• poskytovat včas nezbytná data k zajištění efektivního monitorování programu, včetně členských států,
• uvádět a zajišťovat viditelnost finančním prostředkům EU, které obdrží.

ODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?

Používá se zpětně od středa 1. ledna 2021.

KONTEXT

Nový program řídí a provádí úřad OLAF. Nahrazuje program Hercule III (nařízení (EU) č. 250/2014 – viz shrnutí), který probíhal mezi lety 2014 a 2020 s rozpočtem 104,9 milionu EUR.

Je oproti svému předchůdci vylepšený kombinováním činností dvou systémů úřadu OLAF:

• informačního systému pro boji proti podvodům (AFIS), který podporuje správní pomoc v oblasti operativních činností mezi celními orgány členských států,
• systému pro řízení nesrovnalostí (IMS), tedy IT systému, který umožňuje členských státům podávat zprávy, spravovat a analyzovat nesrovnalosti ve využívání finančních prostředků EU.

KLÍČOVÉ POJMY

HLAVNÍ DOKUMENT

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/785 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí Program Unie pro boj proti podvodům a zrušuje nařízení (EU) č. 250/2014 (Úř. věst. L 172, 17.5.2021, s. 110–122)

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů (Úř. věst. L 82, 22.3.1997, s. 1–16)

Postupné změny nařízení (ES) č. 515/97 byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

Poslední aktualizace 06.07.2021