—

s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2009 (1),

—

s ohledem na roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2009 (SEK(2010) 963 – C7-0211/2010) (2),

—

s ohledem na výroční zprávu Komise o opatřeních následujících po rozhodnutích o udělení absolutorií za rok 2008 (KOM(2010) 650) a na pracovní dokumenty útvarů Komise připojené k této zprávě (SEK(2010) 1437 a SEK(2010) 1438),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2010 nazvané „Shrnutí výsledků práce Komise za rok 2009“ (KOM(2010) 281),

—

s ohledem na výroční zprávu Komise pro orgán příslušný pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2009 (KOM(2010) 447) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEK(2010) 994),

—

s ohledem na zprávu Komise týkající se odpovědí členských států na výroční zprávu Účetního dvora za rok 2009 (KOM(2011) 104),

—

s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2009, spolu s odpověďmi orgánů (3), a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

—

s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie (4),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. května 2010 nazvané „Více či méně kontrol? Rovnováha mezi administrativními náklady a rizikem chyb“ (KOM(2010) 261) a na pracovní dokumenty útvarů Komise připojený k tomuto sdělení (SEK(2010) 640 a (SEK(2010) 641),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 15. února 2011 o absolutoriu, které má být uděleno Komisi za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2009 (05891/2011 – C7-0053/2011),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 15. února 2011 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2009 (05893/2011 – C7-0054/2011),

—

s ohledem na články 274, 275 a 276 Smlouvy o ES, čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii, články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie a články 179a a 180b Smlouvy o Euratomu,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (5), ve znění nařízení (ES, Euratom) č. 1995/2006 (6) a (ES) č. 1525/2007 (7), a zejména na články 55, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství (8), a zejména na čl. 14 odst. 2 a 3 tohoto nařízení,

—

s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A7-0134/2011),

A.

vzhledem k tomu, že první Barrosova Komise si vytkla strategický cíl získat do roku 2009 od Účetního dvora prohlášení o věrohodnosti bez výhrad a že tohoto cíle nebylo dosaženo,

B.

vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva zvýšila úlohu Komise tím, že stanoví, že Komise plní rozpočet a řídí programy (článek 17 Smlouvy o Evropské unii) a činí tak na vlastní odpovědnost (článek 317 Smlouvy o fungování Evropské unie) – a to bez ohledu na použitý způsob provádění – a že členské státy spolupracují s Komisí s cílem zajistit, aby byly prostředky používány v souladu se zásadami řádného finančního řízení,

C.

vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva také stanovila, že Komise předkládá hodnotící zprávu o financích Unie založenou na dosažených výsledcích (článek 318 Smlouvy o fungování Evropské unie),

D.

vzhledem k tomu, že evropští občané očekávají, že budou peníze daňových poplatníků používány správným, účelným a užitečným způsobem, a že otázkou „velikosti“ rozpočtu Unie je nutno se zabývat na základě výsledků, kterých má být dosaženo, a na základě pravomocí a úkolů, které stanovuje Smlouva o fungování Evropské unie,

E.

vzhledem k tomu, že čl. 287 odst. 1 Smlouvy o fungování EU ukládá Účetnímu dvoru povinnost předkládat Parlamentu a Radě prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, a dodává, že toto prohlášení může být doplněno zvláštními hodnoceními ke každé hlavní oblasti činnosti Unie,

F.

vzhledem k tomu, že nejen Komisi, ale i členským státům je nutno přičítat odpovědnost za to, že Účetní dvůr dosud nemohl vydat prohlášení o věrohodnosti bez výhrad,

G.

vzhledem k tomu, že povinná prohlášení o řízení na vnitrostátní úrovni vydávaná a podepisovaná na ministerské úrovni a řádně zkontrolovaná nezávislým auditorem jsou nezbytným a nepostradatelným krokem ve snaze změnit současnou situaci nedostatečné odpovědnosti na vnitrostátní úrovni a všeobecně rozšířeného mínění, že se na unijní úrovni hospodaří s finančními prostředky špatně,

H.

vzhledem k tomu, že současný víceúrovňový systém prohlášení o věrohodnosti ještě nezaručuje, že budou výdaje Unie v souladu s požadavky legality, správnosti a řádného finančního řízení, které stanoví Smlouva o fungování Evropské unie a finanční nařízení,

I.

vzhledem k tomu, že členy Unie jsou nezávislé státy – nikoli regiony – a že právě členské státy, i když mají federální zřízení, nesou odpovědnost vůči vnějšímu světu a Unii,

J.

vzhledem k tomu, že proces „zodpovídání se“ je nezbytným předpokladem řádného řízení, který zlepšuje výsledky a analýzu a umožňuje provádět změny v řízení a strategii a lépe využívat zdroje, jichž je nedostatek, a že – jak konstatovala Rada – správné a odpovědné vynakládání zdrojů EU je jedním ze základních způsobů, jak zvýšit důvěru evropských občanů (9),

K.

vzhledem k tomu, že je třeba ustoupit od současné „kultury nároků“ a přijmout rozhodná opatření k nastolení kultury odpovědnosti na vnitrostátní i unijní úrovni a zabývat se jak otázkami dodržování příslušných pravidel, tak otázkami výkonnosti s cílem zvýšit legitimitu Unie,

L.

vzhledem k tomu, že Komisi a Účetnímu dvoru musí být poskytnuty důkazy o věrohodnosti v podobě prohlášení o věrohodnosti od mezinárodních organizací, které zajišťují praktické poskytování pomoci Unie,

M.

vzhledem k tomu, že zlepšení finančního řízení Unie, kvality výdajů a postupu, jakým přimět Komisi zodpovídat se z toho, jak spravuje prostředky, je pro Parlament výraznou prioritou a klíčovým cílem, kterého má být dosaženo během revize finančního nařízení, nového víceletého finančního rámce a reformy rozpočtu,

N.

vzhledem k tomu, že by měly být vypracovány konkrétní návrhy, jak účelně konat pravidelná třístranná setkání předsedů Parlamentu, Rady a Komise, jak je stanoví článek 324 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby byla zajištěna dobrá spolupráce mezi těmito orgány,

O.

vzhledem k tomu, že zjednodušení a lepší regulace musí být posíleny účinnějším řízením v Komisi a v členských státech,

P.

vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 11. listopadu 2010 o zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum (10) se Parlament vyjádřil k určitým obtížím v souvislosti s kontrolou a certifikací v oblasti výzkumu,

Q.

vzhledem k tomu, že úlohou Účetního dvora je kontrolovat informace a že by neměla být nijak omezována jeho schopnost efektivně plnit své povinnosti vyplývající ze Smlouvy o fungování Evropské unie,

R.

vzhledem k tomu, že mandát Účetního dvora provádět audit používání finančních prostředků Unie zahrnuje i audit subjektů partnerství veřejného a soukromého sektoru,

S.

vzhledem k tomu, že by Účetní dvůr mohl zajistit koordinaci, kterou si žádá zavedení mechanismů, jako je mechanismus stability, pravidla, což by mělo zajistit, aby byla stanovena příslušná auditní opatření spolu s určením odpovědnosti a zajištěním plné transparentnosti,

T.

vzhledem k tomu, že členské státy by měly uvažovat o tom, zda je současný způsob provádění externího auditu Unie účelný,

U.

vzhledem k tomu, že zjednodušení odvětvových právních předpisů – například prostřednictvím normalizace a vytvoření jednoho souboru pravidel pro zadávání zakázek – a jejich přizpůsobení ustanovením finančního nařízení je nezbytné k dosažení výrazného zlepšení výkonnosti a ke snížení byrokratické zátěže,

V.

vzhledem k tomu, že úlohou Komise je také radit členským státům, jak postupovat, a neustále šířit mezi vnitrostátními orgány osvědčené postupy,

W.

vzhledem k tomu, že v roce 2008 byla schválena řada opatření, které způsobily obtíže při rozpočtové kontrole v roce 2009 a v následujícím období; těmito opatřeními byl například potravinový fond ve výši 1 000 000 000 EUR, urychlení plateb ze strukturálních fondů v rámci plánu evropské hospodářské obnovy a prodloužení období, kdy je možné se ucházet o podporu z různých programů, až do roku 2009;

1.

bere na vědomí, že roční účetní závěrka Unie ve všech významných ohledech věrně zobrazuje finanční situaci Unie k 31. prosinci 2009 a výsledky jejích činností a peněžní toky;

2.

lituje, že Rada vydala své stanovisko až velmi pozdě;

3.

považuje za anomálii, aby byla v roční závěrce uvedena záporná hodnota vlastního jmění ve výši 44 700 000 000 EUR, a klade si otázku, zda by částky, jejichž uhrazení bude požadováno po členských státech, neměly být uvedeny jako aktiva, neboť se jedná o spolehlivý závazek týkající se důchodů zaměstnanců, jejichž výše je odhadována na 37 000 000 000 EUR; bere na vědomí vysvětlení, která podal účetní Komise a z nichž vyplývá, že se uplatňují mezinárodní účetní standardy vztahující se na veřejný sektor; navrhuje, aby byla zvážena možnost vytvořit penzijní fond Unie, který by umožnil externalizovat tyto finanční závazky vůči zaměstnancům;

4.

žádá Komisi, aby vyloučila riziko nesprávností v účetní závěrce tím, že bude neprodleně pracovat na nápravě nedostatků, které zjistil Účetní dvůr;

5.

žádá Účetní dvůr, aby mu v budoucnu předkládal jediné prohlášení o věrohodnosti týkající se legality a správnosti uskutečněných operací na základě čl. 287 odst. 1 druhé odrážky Smlouvy o fungování Evropské unie stejný způsobem, jak činí v případě věrohodnosti účtů;

6.

poznamenává, že ačkoli článek 317 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že Komise plní rozpočet Unie na vlastní odpovědnost, v současném pojetí „sdíleného řízení“ vykonávají většinu řídících funkcí vnitrostátní subjekty, které se přímo nezodpovídají na úrovni Unie a nad nimiž nemá Komise má jen omezené pravomoci; soudí proto, že tyto subjekty mají být na úrovni Unie přímo odpovědné Komisi;trvá na tom, že Komise tím není zbavena odpovědnosti za plnění rozpočtu Unie, ba naopak musí postupovat tvrdě vůči členským státům, které neplní povinnosti plynoucí ze sdíleného řízení;

7.

žádá proto, a na základě čl. 287 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby byl ve věci kontroly sdíleného řízení kladen důraz na spolupráci mezi vnitrostátními kontrolními orgány a Účetním dvorem; navrhuje prozkoumání možnosti, aby vnitrostátní kontrolní orgány – jakožto akreditovaní a nezávislí externí auditoři – vydávaly v souladu s mezinárodními auditorskými standardy vnitrostátní auditorská potvrzení o řízení finančních prostředků Unie, jež by byla předávána vládám členských států za účelem jejich předložení při procesu udělování absolutoria, a to podle vhodných interinstitucionálních postupů, jež je nutno zavést;

8.

připomíná, že primární odpovědnost za každodenní řízení a kontrolu výdajů Unie v rámci sdíleného řízení mají členské státy a že vnitrostátní subjekty iniciují a zpracovávají materiály pro finanční podporu Unie a potvrzují žádosti o úhradu výdajů předkládané Komisi;

9.

konstatuje, že dle stanoviska Účetního dvora ve věci legality a správnosti uskutečněných operací jsou platby u skupin politik „zemědělství a přírodní zdroje“, „soudržnost“, „výzkum, energie a doprava“, „vnější pomoc, rozvoj a rozšíření“ a „vzdělávání a občanství“ významně zatíženy chybami a systémy dohledu a kontroly jsou, pokud jde o prevenci nebo zjišťování a nápravu proplácení nadhodnocených nebo nezpůsobilých výdajů, jen „částečně účelné“ (prohlášení o věrohodnosti, bod X);

10.

konstatuje, že ve skupině politik „zemědělství a přírodní zdroje“ (56 318 000 000 EUR), „výzkum, energie a doprava“ (7 966 000 000 EUR), „vnější pomoc, rozvoj a rozšíření“ (6 596 000 000 EUR) a „vzdělávání a občanství“ (2 153 000 000 EUR) se nejpravděpodobnější míra chyb v platbách podle odhadu Účetního dvora pohybuje mezi 2 % a 5 %;

11.

konstatuje, že u skupiny politik „soudržnost“ (23 081 000 000 EUR proplacených certifikovaných výdajů) se však nejpravděpodobnější míra chyb v platbách podle odhadu Účetního dvora pohybuje nad 5 %, aniž by Parlament znal přesnou míru chybovosti;

12.

konstatuje dále, že výsledky auditu Účetního dvora ukazují jen velmi malé zvýšení v jeho odhadu nejpravděpodobnější míry chyb u plateb ve skupině politik „zemědělství a přírodní zdroje“ a značný pokles v jeho odhadu nejpravděpodobnější míry chyb u plateb ve skupině politik „soudržnost“;

13.

poznamenává, že toto snížení nejpravděpodobnější míry chyb by mohlo být důsledkem složení vzorku, s nímž pracoval Účetní dvůr, neboť tento vzorek obsahoval menší členské státy s centralizovanými politickými systémy, jako je Dánsko, Estonsko, Lucembursko a Maďarsko; varuje před vyvozováním unáhlených závěrů, dokud jsou systémy dohledu a kontroly členských států pouze „částečně účelné“; vyjadřuje politování nad tím, že tento zásadní problém i nadále přetrvává;

14.

žádá Evropskou komisi a členské státy, aby při plnění rozpočtu Unie každoročně snižovaly pravděpodobnost výskytu chyb; cílem by mělo být snížení hodnot pod práh významnosti a tím získání pozitivního prohlášení o věrohodnosti ze strany Evropského účetního dvora;

15.

připomíná svou opakovanou výzvu, aby Komise předložila návrh na zavedení prohlášení o řízení na vnitrostátní úrovni (national management declarations, NMD) vydávaných a podepisovaných na ministerské úrovni, zveřejňovaných a řádně zkontrolovaných nezávislým auditorem, jelikož taková prohlášení jsou nezbytným a nepostradatelným krokem ke zlepšení vnitrostátních systémů a k větší vnitrostátní odpovědnosti za používání finančních prostředků Unie; opakuje (11), že v případě členských států s federálním zřízením nebo s vysokým stupněm decentralizace by tato prohlášení mohla být zčásti nebo zcela předkládána v podobě souboru regionálních prohlášení, jehož jednotlivé složky by podléhaly auditu a byly podepisovány volenými politickými představiteli; důrazně žádá Komisi, aby tento návrh předložila do září 2011 bez ohledu na to, že některé členské státy s takovou iniciativou dosud nevyslovily souhlas;

16.

konstatuje, že prohlášení o řízení na vnitrostátní úrovni by měla obsahovat úplné informace o využití prostředků Unie a že by poté, co dojde k jejich podpisu na ministerské úrovni, měla být tato prohlášení zveřejněna;

17.

lituje toho, že pokud jde o programy ve sdíleném řízení, členské státy dosud plně nepřijaly jsou rozšířenou odpovědnost dle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie;

18.

připomíná, že je to Komise, kdo má při plnění rozpočtu Unie konečnou odpovědnost za zajištění toho, aby byly co nejdříve získány zpět neoprávněně vyplacené částky a opraveny nedostatky v systémech řízení a kontroly členských států;

19.

připomíná, že od udílení absolutoria za rok 2005 Parlament podněcoval Komisi a členské státy k tomu, aby učinily kroky nezbytné k zajištění úplnosti a přesnosti dostupných informací s cílem poskytnout spolehlivé důkazní informace, které Účetnímu dvoru umožní posoudit účelnost víceletých mechanismů oprav výdajů;

20.

vítá skutečnost, že Komise ve vysvětlivce 6 roční účetní závěrky Evropské unie za rok 2009 vyhověla požadavkům Parlamentu a podala o zpětném získávání částek a finančních opravách podrobnější informace než v minulosti;

21.

poznamenává dále, že je zásadní rozdíl mezi „zpětným získáváním“ (neoprávněně vyplacené částky jsou vráceny příjemcem) a „finanční opravou“ (v systému jsou napraveny nedostatky, jejichž finanční důsledky nesou daňoví poplatníci v členských státech); zdůrazňuje, že mechanismus „finančních oprav“ by neměl být používán jako snadný způsob, jak se vyhnout uplatnění postupu zpětného získávání prostředků, a domnívá se, že tento postup zpětného získávání prostředků by měl být využíván vždy, kdykoli to bude možné, aby ti, kteří prostředky získali „nesprávným způsobem“, si je nemohli ponechat; znovu požaduje, aby údaje týkající se zpětně získaných částek byly obsaženy v databázi konečných příjemců jako její nedílná součást;

22.

lituje, že u skupiny politik „soudržnost“ bylo realizováno pouze 20 % částek potvrzených v roce 2009 a že ke konci roku 2009 zbývá provést opravy v celkové výši 2 332 000 000 EUR (výroční zpráva, bod 1.44);

23.

vítá, že Účetní dvůr zjistil, že Komise předložila úplné informace o zpětně vymáhaných částkách a finančních opravách; na druhou stranu lituje, že Komise ne vždy dostává od členských států úplné a spolehlivé informace;

24.

vyzývá členské státy, aby zlepšily své systémy kontroly, odhalování nesrovnalostí a hlášení oprav Komisi, a Komisi, aby zpřesnila pokyny pro finanční výkaznictví s cílem zajistit, aby byly veškeré důležité informace o fungování víceletých mechanismů oprav náležitým způsobem uvedeny v účetní závěrce; dále žádá Komisi, aby Parlament pravidelně informovala o svých aktivitách, pokud jde o ověřování činnosti vnitrostátních kontrolních orgánů;

25.

konstatuje, že z hlediska hodnoty představuje valná většina oprav finanční opravy uložené členským státům či třetím zemím, nikoli prostředky zpětně získané od jednotlivých příjemců, kteří obdrželi finanční prostředky EU nesprávně (výroční zpráva, bod 1.50);

26.

je přesvědčen, že v budoucích předpisech vztahujících se na rozpočet a programy Unie by mělo být stanoveno, že nevynaložené prostředky Unie se členským státům nevracejí, pokud určitý členský stát nevrátil Unii částky, které obdržel neoprávněně, a vyzývá Komisi, aby předtím, než vrátí členským státům nevynaložené prostředky z ročního rozpočtu, vzala v úvahu veškeré dosud neuhrazené finanční opravy;

27.

je znepokojen tím, že jak tuší, mají členské státy za současného systému, v němž se neukládají pokuty a je možné substituovat většinu výdajů, které Komise nebo Účetní dvůr shledá nezpůsobilými, zjevně jen malý zájem na vytvoření účinných systémů kontroly, které by mohly vést ke snížení jejich podílu na výdajích Unie; proto opakuje svůj názor z usnesení o udělení absolutoria za rok 2008, že znovupřidělení nezpůsobilých výdajů by mělo být povoleno pouze tehdy, pokud je odhalily samy členské státy; dále vítá, že Komise využila nové možnosti okamžitě pozastavit platby, a požaduje, aby bylo pozastavení plateb i nadále používáno se vší rozhodností a důsledností, přičemž rozhodnutí v tomto směru a jejich důvody musí být vždy jasně vysvětleny Parlamentu; vyzývá Komisi, aby vyvinula systém, který bude trestat ty, kteří nedosáhnou uspokojivých výsledků, a odmění ty, kteří si vedou dobře, snížením jejich administrativní zátěže;

28.

vyzývá Komisi, aby předložila Parlamentu analýzu schopnosti platebních agentur poskytovat spolehlivé údaje (která bude navíc založena na prohlášeních ex ante, kontrolách na místě a na srovnání těchto prohlášení a kontrol s informacemi poskytnutými Účetním dvorem) a aby ověřila pravdivost informací poskytnutých těmito subjekty v posledních čtyřech letech;

29.

je si vědom toho, že pozastavení plateb může někdy vytvořit situaci, kdy bude znemožněno rychlé čerpání prostředků, je však přesvědčen, že v případě, kdy je již zjištěno vysoké riziko, by měla být upřednostněna spolehlivost před rychlostí;

30.

proto nesouhlasí s tvrzením Komise, že se v případě finančních oprav „jedná o silnou pobídku pro to, aby členské státy zkvalitnily své řídící a kontrolní systémy a tím předcházely neoprávněným platbám vyplaceným konečným příjemcům“ (roční účetní závěrka Evropské unie za rozpočtový rok 2009, vysvětlivka 6, s. 100);

31.

poznamenává, že finanční opravy by mohly být ukazatelem toho, zda byla určitá politika prováděna podle zavedených pravidel, a že stabilní a rostoucí počet finančních oprav by mohl svědčit nejen o tom, že Komise důsledněji plní svou roli, pokud jde o dohled, ale také o tom, že finanční opravy mají jako preventivní a strukturální opatření pouze omezený účinek; dále poznamenává, že úsilí členských států o vytvoření účinných systémů je ovlivněno tím, jak účinný je dohled Komise;

32.

vítá sdělení Komise s pokyny k podávání zpráv o zpětném získávání prostředků; žádá Komisi, aby důkladně analyzovala zprávy členských států o zpětném získávání prostředků a v případě potřeby uspořádala další školení;

33.

se znepokojením konstatuje, že ke zlepšení finančního řízení prostředků Unie dochází pomalým tempem; zároveň bere na vědomí opakované názory jak Účetního dvora, tak Komise, že kvalita řídících a kontrolních systémů se v jednotlivých členských státech a u jednotlivých programů značně liší; vyzývá Komisi, aby tyto rozdíly v kontrolních systémech systematicky vysvětlovala a aby předkládala jednoznačná hodnocení úsilí členských států o zjištění nesrovnalostí, aby bylo zajištěno, že ty členské státy, které díky náročnějším kontrolním systémů zjistí větší míru nesrovnalostí, nebudou v žádném okamžiku předmětem diskreditace;

34.

souhlasí s doporučením Rady, aby byly informace o zpět získaných prostředcích, o finančních opravách a pozastavení plateb snadno přístupné veřejnosti;

35.

vyzývá Komisi, aby v souhrnné zprávě zveřejnila hodnocení silných a slabých stránek řídících a kontrolních systémů na základě auditů, které již provádí, a také další dostupné relevantní informace; vyzývá dále Komisi, aby do informací k udělování absolutoria zařadila i průběžnou zprávu o zlepšeních; vyzývá Komisi, aby sestavila „přehled výsledků“, pokud jde o kvalitu kontrol v každém členském státě a v jednotlivých oblastech politiky, a to v tomto maticovém formátu:

36.

zdůrazňuje, že by nízká míra podvodů a chybovosti mohla svědčit o nedostatcích v kontrolních systémech, a naopak; naléhavě vyzývá Komisi, aby na základě konkrétních údajů pro každý členský stát a jednotlivé oblasti politiky podala Parlamentu zprávu o efektivnosti řídících a kontrolních mechanismů a aby společně s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) prováděla přísnější kontrolu vynakládání finančních prostředků Unie;

37.

žádá Účetní dvůr na základě čl. 287 odst. 4 druhé odrážky Smlouvy o fungování Evropské unie, aby vydal stanovisko ve věci kvality činnosti vnitrostátních kontrolních orgánů v oblasti sdíleného řízení, zejména pokud jde o odbornost a nezávislost;

38.

poznamenává, že současné prohlášení o věrohodnosti vypovídá o správnosti a legalitě finančního řízení v Unii celkově a neobsahuje informace o míře chyb v jednotlivých členských státech;

39.

je přesvědčen, že je nanejvýš důležité analyzovat, zda se určité chyby vyskytují ve všech členských státech s víceméně stejnou četností; poukazuje na to, že pokud tomu tak je, byl by řešením celounijní postup; dále však podotýká, že pokud k některým chybám dochází většinou v konkrétních členských státech nebo regionech, mělo by se uvažovat o jiných řešeních;

40.

je přesvědčen, že „přehled výsledků“, který požaduje, pokud jde o kvalitu kontrol v každém členském státě a v jednotlivých oblastech politiky, by byl důležitou součástí takové analýzy, a vyzývá Komisi, aby tomuto požadavku vyhověla, a to již ve své souhrnné zprávě za rok 2011, a aby se tak stalo včas s ohledem na potřeby postupu udělování absolutoria za rok 2010;

41.

navrhuje, aby Účetní dvůr prováděl příležitostné audity založené na stejném maticovém modelu, takže by v určité oblasti bylo auditováno všech 27 členských států, což umožní provádět srovnávací hodnocení kvality kontrol;

42.

mimoto vyzývá Komisi, aby v souhrnné zprávě zveřejnila jasné a jednoznačné informace o hodnotě inkasních příkazů adresovaných členským státům a systematický přehled výsledků zpětného získávání prostředků a mechanismů oprav;

43.

konstatuje, že mnoho členských států provádí ve svých domácích rozpočtech obtížné fiskální úpravy a že nákladová efektivnost, účinnost a transparentnost jsou v domácích veřejných výdajích stále důležitější;

44.

domnívá se, že takové fiskální úpravy a úspory jsou důležitými nástroji při snaze o obnovení důvěry veřejnosti v instituce členských států i Unie;

45.

domnívá se, že zajištění řádného finančního řízení a vyvážené a odpovídající velikosti rozpočtu by mělo pomoci dosáhnout zhodnocení vynakládaných prostředků jak v rozpočtech jednotlivých států, tak v rozpočtu Unie; je proto přesvědčen, že zásady zhodnocení vynakládaných prostředků a transparentnosti by měly být těžištěm všech opatření ke zlepšení finančního řízení prostředků Unie;

46.

požaduje proto, aby Komise v rámci postupu udělování absolutoria v příštím roce veřejně zpřístupnila roční shrnutí členských států a zpřesnila informace poskytované v těchto shrnutích tak, aby skýtaly vypovídající obraz o výkonnosti členských států, pokud jde o finanční řízení; zdůrazňuje, že zpřístupnění ročních shrnutí členských států by mělo být pokládáno za krok směrem k NMD, a nikoli za cíl sám o sobě;

47.

domnívá se, že přezkum finančního nařízení by měl vycházet z vyhodnocení stávajícího nařízení, poznamenává, že tento přezkum není cílem sám o sobě;

48.

je přesvědčen, že kontrolní systémy si nemohou klást za cíl nulové riziko ve všech oblastech výdajů, nejen proto, že by to bylo mimořádně nákladné, ale též proto, že není pravděpodobné, že se nulového rizika ve všech oblastech výdajů kdy podaří dosáhnout; souhlasí s tím, že při uskutečňování jakýchkoli výdajových programů bude vždy existovat určité riziko vzniku chyb; zdůrazňuje, že tolerování rizika není totéž jako tolerování chyb, a znovu potvrzuje, že Komise musí praktikovat přístup nulové tolerance ke všem případům špatného hospodaření s prostředky a podvodu;

49.

konstatuje, že tato diskuse probíhá pouze na unijní úrovni, a připomíná, že chybovost vnitrostátních úřadů při provádění národních programů není známa;

50.

vyzývá Komisi, aby zjistila nedostatky ve stávajících řídících a kontrolních systémech a aby analyzovala náklady a přínosy různých možných změn; zdůrazňuje, že pokud je složité dosáhnout dostatečně vysoké úrovně dodržování pravidel systému, existují různé možnosti – jako např. zjednodušení pravidel, přepracování programu, zpřísnění kontrol nebo ukončení programu;

51.

zdůrazňuje, že veškeré porovnávání odhadovaných přínosů a nákladů na kontroly musí být založeno na rozumné míře přesvědčení, že kontroly jsou prováděny účinně a účelně; dále zdůrazňuje, že tomu tak v současné době v plném rozsahu není, vzhledem k tomu, že Účetní dvůr již mnoho let upozorňuje na to, že řídící a kontrolní systémy jsou stále účelné pouze částečně;

52.

lituje, že Komise používá pojem „přijatelné riziko vzniku chyb“ výlučně pro zvládání rizika výskytu chyb a jako základ pro rozhodování o tom, jaká úroveň nesprávného používání prostředků může být ex post považována za přijatelnou; domnívá se, že přístup orientovaný do budoucnosti a zaměřený na případné zavedení komplexního konceptu „přijatelného rizika vzniku chyb“ by měl zahrnovat požadavek ve finančním nařízení, aby Komise při posuzování návrhů na výdaje zároveň posuzovala riziko vzniku nesrovnalostí;

53.

žádá, aby bylo zkoumán rozdíl mezi významnou prahovou hodnotou, která je spojena s auditem, a je tedy relevantní pro hodnocení Účetního dvora, a přijatelným rizikem výskytu chyb, což je koncept spojený s vnitřní kontrolou, za kterou odpovídá Komise;

54.

konstatuje, že interní audit v Komisi provádí horizontální útvar IAS a vertikální oddělení interního auditu (IAC) v každém generálním ředitelství; domnívá se, že tento model může být účinný pouze tehdy, pokud je činnost oddělení IAC spolehlivá; konstatuje však, že audit útvaru IAS zaměřený na výsledky auditů oddělení IAC by mohl být považován za „hlídání“ a zhoršil by vztahy mezi IAS a IAC;

55.

vyzývá proto Komisi, aby nechala provést externí přezkum kvality všech oddělení IAC v Komisi a aby Parlament informovala o výsledcích;

56.

navrhuje, aby Komise rozdělila hierarchickou pravomoc mezi osoby, které odpovídají za účetnictví, a osoby, které jsou oprávněny převádět finanční prostředky podle obvyklých pravidel bezpečnosti v oblasti vnitřní kontroly při nakládání s finančními prostředky;

57.

bere na vědomí výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2009 (KOM(2010) 447) a konstatuje, že interní auditor Komise se domnívá, že dohled na úrovni orgánu je nezbytný, pokud mají být běžné postupy, jako je analýza rizik a řízení kontinuity činnosti, účinné při ochraně celého orgánu a pokud se má zajistit řádné finanční řízení;

58.

vyzývá Komisi, aby zavedla odpovědnost příslušných orgánů za získání tohoto přehledu, aby učinila příslušná doporučení a zároveň dbala na to, aby nesnižovala odpovědnost za provádění jednotlivých postupů; doporučuje, aby byl rámec řízení Komise přizpůsoben tak, aby umožnil rozšířit přehled orgánu; ocenil by, pokud by byl včas informován o vývoji v této oblasti;

59.

vyzývá útvar IAS, aby přidělil část svých zdrojů na zjišťování toho, zda jsou výdaje hlavních GŘ efektivní, hospodárné a účelné, a aby tak doplnil stávající finanční audity a audity dodržování pravidel;

60.

dále vyzývá útvar IAS, aby provedl audit metodiky, která se bude používat pro přípravu hodnotící zprávy podle článku 318 Smlouvy o fungování Evropské unie, a aby zhodnotil vykonanou činnost;

61.

naléhavě vyzývá k zavedení modelu jednotného auditu, kdy jsou audity prováděny, zaznamenávány a informace o nich šířeny podle jednotné normy – jak to navrhoval Účetní dvůr ve svém stanovisku 2/2004 a opakovaně to podporoval Parlament – kdy je každá úroveň kontroly založena na té předcházející, s cílem snížit zátěž auditovaného subjektu a zvýšit kvalitu auditů, avšak aniž by byla ohrožena nezávislost příslušných subjektů provádějících audit; domnívá se, že interní kontroly by měly poskytovat přiměřenou jistotu ohledně legality a správnosti operací a ohledně dodržování zásad hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti, a zdůrazňuje, že kontroly by měly být koordinovány, aby nedocházelo ke zbytečnému zdvojování činností; upozorňuje na skutečnost, že Účetní dvůr je externím auditorem Unie, a není tedy subjektem interní kontroly;

62.

vyzývá Komisi, aby předložila zprávu o proveditelnosti zavedení modelu jednotného auditu, který by se vztahoval na rozpočet Unie a ukončil by stávající překrývání vnitrostátních a vnitřních unijních kontrolních systémů; vyzývá Komisi, aby zaujala při namátkových auditech přístup vycházející z rizik namísto přístupu, který by vycházel ze statistického výběru;

63.

připomíná stanovisko, které vyjádřil v bodě 65 svého usnesení ze dne 27. dubna 2006 o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2004 (12), v němž vyzýval „národní kontrolní orgány, aby převzaly odpovědnost za kontrolu využívání finančních prostředků EU na místní úrovni, a tím učinily jakoukoli úvahu o zřízení národních kanceláří Účetního dvora zbytečnou“; je přesvědčen o tom, že jestliže národní kontrolní orgány neprojeví ochotu k tomu, aby veřejné orgány v jejich členských státech převzaly kontrolu nad výdaji z rozpočtu Unie, měla by se zvážit reorganizace Účetního dvora, aby tak někteří z jeho členů měli odpovědnost za stanovené politické oblasti, přičemž další členové by měli odpovědnost za skupiny členských států; konstatuje, že vzhledem k tomu, že se počet členů Účetního dvora v posledních letech prakticky zdvojnásobil, přičemž počet politických oblastí se nezměnil, mělo by být v jeho silách tuto situaci zvládnout;

64.

bere na vědomí rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech Volker a Markus Schecke GbR C-92/09 a Hartmut Eifert C-93/09 (13) a navazující potřebu, aby se provedlo „vyvážené poměření na jedné straně zájmu Unie na zajištění transparentnosti jejích kroků a optimálního využití veřejných prostředků a na straně druhé zásahu do práva dotčených příjemců na respektování jejich soukromého života obecně a konkrétně na ochranu jejich osobních údajů“ (Volker a Markus Schecke GbR, odstavec 77 rozsudku); zdůrazňuje nicméně, že Soudní dvůr připomněl platnost zásady transparentnosti (Volker a Markus Schecke GbR, odstavec 68), jak ji uvádí články 1 a 10 Smlouvy o Evropské Unii a článek 15 Smlouvy o fungování Evropské unie, a rovněž zdůraznil, že „zveřejnění jmenovitých údajů o dotčených příjemcích […]posilují veřejnou kontrolu užívání dotčených částek a přispívají k optimálnímu využití veřejných prostředků“ (Volker a Markus Schecke GbR, odstavec 75);

65.

vyzývá Komisi, aby reagovala na žádost Soudního dvora a bezodkladně předložila návrh kritérií, v rámci nichž by veřejný zájem na transparentnosti byl nadřazen ochraně osobních údajů příjemců prostředků z Unie; připomíná, že Soudní dvůr navrhl kritéria, jako je doba, po kterou fyzické osoby dostávaly podporu z fondů Unie, frekvence takovýchto podpor nebo jejich typ a výše (Markus Schecke GbR, odstavec 89);

66.

žádá Komisi, aby kritéria zmiňovaná Soudním dvorem definovala ve finančním nařízení, odvětvových právních předpisech či jakýchkoli jiných předpisech způsobem, který umožní vysokou míru transparentnosti a zajistí, aby údaje o příjemcích spadající pod tato kritéria mohly být znovu zveřejněny; naléhavě vyzývá Komisi, aby monitorovala, jak členské státy plní povinnost publikovat příslušné údaje správným způsobem a včas, a žádá Komisi, aby přehled výsledků tohoto monitoringu uvedla ve své příští souhrnné zprávě;

67.

připomíná svou žádost, kterou vyslovil v usnesení o absolutoriu za rozpočtový rok 2008, aby došlo ke standardizaci struktury a prezentace údajů o příjemcích na celostátní, regionální a mezinárodní úrovni, a to včetně podrobných informací o příjemcích a jejich projektech;

68.

opakuje své přesvědčení, že transparentnost je jedním z hlavních nástrojů pro dosažení zákonného a řádného nakládání s prostředky, a soudí, že cílem by mělo být vytvoření jednotného, komplexního on-line systému (centrální databáze), do něhož by měl snadný přístup jakýkoli jednotlivec, čímž se by se veřejnosti umožnil snadný přístup k úplným a veškerým informacím o výdajích Unie rozlišených podle rozpočtových položek a podle příjemců; trvá na tom, aby Komise v této centrální databázi shromažďovala údaje o příjemcích prostředků a aby shromážděné údaje zpřístupnila snadnou, uživatelsky příjemnou formou; dále žádá, aby se údaje zveřejňovaly v jednom z úředních jazyků Unie v otevřeném formátu, který umožňuje porovnávání, strojové zpracování a vyhledávání;

69.

s cílem zvýšit transparentnost navrhuje, aby v centrální databázi příjemců prostředků bylo možné zjistit nejen číselné údaje o pohybu peněz, ale také vazby mezi různými činiteli v projektu na různých úrovních, přičemž je třeba vždy brát ohled na ochranu soukromí;

70.

vyzývá Komisi, aby se při vytváření centrální databáze inspirovala americkou agenturou Recovery Accountability and Transparency Board (Výbor pro kontrolu a transparentnost obnovy) a jeho internetovými stránkami (www.recovery.gov);

71.

zdůrazňuje, že má-li se získat důvěra veřejnosti v rozpočet Unie, je třeba usilovat o splnění tří cílů, tzn., že je třeba, aby:

a konstatuje, že i v případě, kdy by se zajistilo plnění prvních dvou cílů, by mohlo ve skutečnosti dojít ke značnému plýtvání prostředků, jestliže se nebude věnovat pozornost i třetímu cíli;

72.

vyzývá Komisi, aby provedla přezkum svých systémů pro hodnocení účinnosti výdajů v oblasti programů s cílem posoudit, za mají přidanou hodnotu, zhodnocují vynaložené prostředky a zda je dosahováno cílů, kvůli nimž byly vytvořeny; trvá na tom, že takováto hodnocení by měla být jak prováděna, tak následně posuzována nezávisle; vyzývá proto, aby byla Parlamentu a jeho příslušným výborům překládána k posouzení nezávislá hodnocení;

73.

bere na vědomí závěry Evropské rady ze dní 28.–29. října 2010 (EUCO 25/1/10) a skutečnost, že se „hlavy států a předsedové vlád shodli na tom, že je potřeba, aby členské státy zavedly stálý krizový mechanismus pro zajištění finanční stability eurozóny“;

74.

vyzývá Radu a členské státy, aby při přípravě stálého krizového mechanismu řádně zohlednily tyto otázky:

75.

vyzývá Komisi, aby přezkoumala instruktáž a školení poskytnutá zaměstnancům ohledně hlavy II: práva a povinnosti úředníků služebního řádu, aby se zajistilo, že budou všichni zaměstnanci patřičně obeznámeni s jeho podmínkami a zejména s povinnostmi podle čl. 22a (96); žádá Komisi, aby poskytla příslušnému výboru Parlamentu podrobné informace o činnosti vykonané v této oblasti;

76.

vítá skutečnost, že Účetní dvůr nenalezl chyby, které by mohly zpochybnit spolehlivost účetnictví, které kontroloval, ani legalitu a správnost uskutečněných operací;

77.

vyzývá kancelář generálního tajemníka Evropských škol, aby bezodkladně zajistila přijetí podrobných kroků v návaznosti na doporučení Účetního dvora z let 2008 a 2009;

78.

zdůrazňuje nárůst celkových nákladů vzniklých v důsledku toho, že učitelé jmenovaní členskými státy byli dlouhodobě nepřítomni a museli být nahrazeni učiteli na částečný úvazek; očekává, že budou školy schopny poskytnout čísla týkající se těchto mimořádných nákladů;

79.

podotýká, že pověst Unie je výrazně ovlivňována tím, jak veřejnost vnímá její úředníky; konstatuje, že poslední reforma služebního řádu nepřizpůsobila jeho ustanovení pracovnímu prostředí, které se změnilo, ani nepřinesla politiku odměňování, která by zajišťovala za stejnou práci stejný plat; konstatuje, že nadále obsahuje zastaralé požitky a příspěvky; vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na komplexní modernizaci služebního řádu, včetně odstranění zastaralých požitků a příspěvků;

80.

vítá konkrétní opatření a odpovídající harmonogramy, které předložila Komise na základě konstruktivních diskuzí v rámci postupu udělování absolutoria;

81.

vítá skutečnost, že se Komisi podařilo v minulých letech snížit chybovost o přibližně 2 %; konstatuje nicméně, že v roce 2009 chybovost mírně narostla;

82.

vyzývá Komisi, aby přijala opatření s cílem zajistit, aby se snižování chybovosti stalo trendem, který bude každoročně udržován, a zajistilo se tak, že dojde k vymýcení nesrovnalostí;

83.

připomíná, že v případě zemědělství a rozvoje venkova podléhají prakticky veškeré výdaje sdílenému řízení;

84.

konstatuje, že na základě výsledku svých auditů Účetní dvůr odhaduje, že nejpravděpodobnější míra chybovosti v oblasti „zemědělství a přírodních zdrojů“, která představuje téměř polovinu rozpočtu, se pohybuje mezi 2 % a 5 %;

85.

dále konstatuje, že v roce 2009 bylo z 241 prověřovaných operací 66 operací (27 %) postiženo chybovostí a ve 42 (64 %) z těchto operací došlo k vyčíslitelným chybám týkajícím se zejména způsobilosti a přesnosti, což vyplývá z nadhodnocování způsobilé půdy;

86.

domnívá se, že je třeba posoudit účinnost samotných oblastí výdajů, a ne jen jednotlivých projektů, z hlediska celkového trendu chybovosti;

87.

bere na vědomí zlepšení integrovaného správního a řídícího systému (IACS) v Řecku poté, co mu Parlament věnoval nepřetržitou pozornost;

88.

připomíná však, že Účetní dvůr v minulých letech zjistil, že účinnost systému IACS je negativně ovlivňována nepřesnými údaji v databázích, neúplnými křížovými kontrolami nebo nesprávnými či neúplnými opatřeními v návaznosti na zjištěné anomálie;

89.

konstatuje, že při svém auditu osmi platebních agentur v roce 2009 Účetní dvůr zjistil, že pokud jde o zajištění správnosti plateb, jsou systémy účelné pouze v jedné agentuře, částečně účelné ve čtyřech agenturách a neúčelné ve zbývajících třech agenturách;

90.

připomíná závěr Účetního dvora, že dohlížecí a kontrolní systémy v oblasti zemědělství a přírodních zdrojů jsou při zajišťování správnosti plateb účinné nanejvýš částečně;

91.

dále připomíná, že Účetní dvůr dospěl k závěru, že ve třech z osmi kontrolovaných agentur vyžaduje systém IACS výrazná zlepšení;

92.

dále připomíná, že Účetní dvůr zjistil, že výroční zpráva o činnosti a prohlášení generálního ředitele ohledně zemědělství představuje pouze částečně spravedlivé posouzení finančního řízení ve vztahu ke správnosti plateb;

93.

lituje, že v důsledku toho, že členské státy definují využitou zemědělskou plochu různými způsoby, dochází ke značným chybám při výměře plateb na plochu; očekává, že hodnotící zpráva Evropské komise se bude touto praxí zabývat a ukáže ji na konkrétních příkladech;

94.

vyzývá Komisi, aby:

95.

domnívá se, že třístranná setkání Účetního dvora, Komise a vnitrostátních orgánů, která se ukázala jako důležitá pro vzájemné chápání a posouzení problémů v souvislosti s prohlášeními o věrohodnosti v oblasti politiky soudržnosti, by měla být rozšířena i na oblast zemědělství a přírodních zdrojů, aby se tak usnadnila harmonizovaná interpretace pravidel týkajících se řízení a kontroly výdajů a jejich uplatňování a zajistil se koordinovaný přístup Komise a Účetního dvora;

96.

souhlasí s Účetním dvorem v tom, že schválení účetní závěrky klade příliš velký důraz na paušální opravy a úpravy související s dosažením souladu, které se netýkají konečného příjemce;

97.

připomíná, že řízení výdajů v oblasti soudržnosti je sdíleno s členskými státy, že výdaje jsou realizovány prostřednictvím mnoha víceletých operačních programů, že Komise operační programy schvaluje na základě návrhů členských států a že členské státy vybírají jednotlivé projekty, které budou do operačních programů zařazeny;

98.

připomíná, že členské státy spolufinancují projekty v rámci výdajů v oblasti soudržnosti; konstatuje, že účinné systémy řízení a kontroly jsou v zájmu členských států, které jsou zapojeny formou spolufinancování na vnitrostátní úrovni; žádá Komisi, aby pracovala rázně na nápravě a na překonání dočasných nedostatků v systémech řízení a kontroly;

99.

připomíná, že Účetní dvůr odhaduje, že nejpravděpodobnější míra chybovosti v souvislosti s politikou soudržnosti přesáhne 5 %; konstatuje, že frekvence chyb se i nadále třetí rok za sebou snižuje;

100.

konstatuje také, že u 36 % plateb na projekty se vyskytly chyby a že toto je i nadále oblast s nejvyšší mírou chybovosti;

101.

domnívá se, že je třeba posoudit samotné oblasti výdajů, a ne jen jednotlivé projekty, z hlediska celkového trendu chybovosti;

102.

bere na vědomí složitost regulačního rámce politiky soudržnosti, který vyžaduje soulad jak s vnitrostátními požadavky, včetně regionálních a místních pravomocí, tak s mnoha unijními politikami a pravidly, jako jsou ta, která se týkají veřejných zakázek a státní pomoci, velké množství orgánů odpovědných za provádění politiky soudržnosti v členských státech a ještě větší počet příjemců a recipientů podpory Unie;

103.

domnívá se, že takováto složitost představuje významnou otázku, kterou je třeba zvážit při úvahách o zlepšeních a zjednodušeních;

104.

konstatuje, že velkou část odhadované chybovosti lze přisoudit chybám ve způsobilosti a závažným případům nedodržování pravidel pro zadávání veřejných zakázek; dále konstatuje, že nedodržování pravidel pro zadávání veřejných zakázek samo o sobě představuje 43 % všech vyčíslitelných chyb a na odhadované míře chybovosti se podílí přibližně třemi čtvrtinami;

105.

konstatuje, že porušování pravidel pro zadávání veřejných zakázek ukazuje na to, že se nepodařilo dobudovat vnitřní trh Unie; žádá Komisi a Účetní dvůr, aby vytvořily platformu pro konzultační proces ohledně používané metodiky s ohledem na závažnost porušení, která byla zaznamenána v oblasti zadávání veřejných zakázek;

106.

dále konstatuje, že rozpor v zájmech bude mít nepochybně vliv na účinné provádění kontrolních povinností členských států, pokud jde o výdaje Unie v rámci členských států a vnitrostátní příspěvky do rozpočtu Unie z jednotlivých členských států;

107.

žádá Komisi, aby analyzovala důvody těchto porušení pravidel pro veřejné zakázky a aby důrazně spolupracovala s členskými státy na překonání zjištěných problémů;

108.

vítá v této souvislosti zelenou knihu Komise o modernizaci politiky zadávání veřejných zakázek EU nazvanou Směrem k efektivnějšímu evropskému trhu veřejných zakázek (KOM(2011) 15); vyzývá Radu a Komisi, aby do konce roku 2012 dokončily přijímání reformy základních pravidel Unie o zadávání veřejných zakázek (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES (14) a 2004/18/ES (15));

109.

je znepokojen tím, že Účetní dvůr také zjistil značný počet nedostatků v nabídkových řízeních a postupech pro uzavírání smluv;

110.

konstatuje, že v případě nejméně 30 % chyb zjištěných Účetním dvorem měly orgány členských států odpovědné za provádění operačních programů dostatečné informace k tomu, aby tyto chyby zjistily a opravily před certifikací výdajů Komisi;

111.

domnívá se, že toto zjištění vážně zpochybňuje účinnost systému, v němž mají členské státy hlavní odpovědnost za přesnost vykázaných výdajů;

112.

připomíná, že ověřování nakládání s prostředky jsou klíčovými kontrolami k prevenci nesrovnalostí, a lituje, že v případě 11 ze 16 operačních programů, u nichž byl audit proveden, byla ověřování v souladu s regulačními požadavky pouze částečně;

113.

konstatuje, že celkově jsou systémy dohledu a kontroly na programové období 2007–2013 jen částečně v souladu s auditovanými klíčovými ustanoveními regulačního rámce;

114.

konstatuje, že konečná čísla mohou být stanovena pouze u těch rozpočtových let, které mohou být považovány za uzavřené, a že posledním rokem, který je možno považovat za uzavřený, je rok 2004;

115.

připomíná, že součástí úlohy Komise je poskytovat členským státům pokyny a rozvíjet osvědčené postupy mezi vnitrostátními orgány; vyzývá všechna GŘ Komise, aby v tomto ohledu dále zkvalitnila svou činnost;

116.

zdůrazňuje, že správní orgány členských států jsou do vysoké míry zúčastněnými stranami politik, které v rámci sdíleného řízení provádějí; v této souvislosti zdůrazňuje, že sdílené řízení mezi Komisí a členskými státy závisí na atmosféře vzájemného respektu a uznávání mezi příslušnými správními orgány; zdůrazňuje, že tato atmosféra může být do velké míry dále posílena v rámci každodenního řízení a z něho vyplývajících kontaktů mezi Komisí a správními orgány členských států;

117.

požaduje, aby Komise stanovila a šířila osvědčené postupy mezi členskými státy s cílem umožnit lepší absorpci finančních prostředků a urychlení peněžního toku k příjemcům prostřednictvím úpravy a zjednodušení prováděcích nařízení strukturálních fondů na vnitrostátní úrovni;

118.

vyjadřuje obavy nad tím, že podle úřadu OLAF se objevují důkazy o tom, že v mnoha případech jsou podvody v rámci strukturálních fondů organizované a plánované a nedošlo k nim pouze využitím příležitosti; vyzývá veškeré zúčastněné strany ve členských státech a v orgánech Unie, aby úzce spolupracovaly na řešení tohoto problému (Výroční zpráva OLAF 2010, s. 41);

119.

lituje, že členské státy včas nedodaly své každoroční zprávy o strukturálních fondech, takže není možné získat dostatečně spolehlivé informace o tom, zda byly regionální programy prováděny řádně; domnívá se, že to by mělo být dostatečným důvodem pro to, aby byly zastaveny platby z strukturálních fondů členským státům;

120.

vyzývá Komisi, aby v souvislosti s revizí finančního nařízení posoudila účinnost prohlášení o řízení na vnitrostátní úrovni jako pobídek či naopak jako odrazujících prostředků a výhody a zlepšení, která by mohly přinést v oblasti řádného finančního řízení; domnívá se, že je třeba rovněž zohlednit skutečnost, že pokud jde o období 2007 až 2013, byly provedeny zásadní změny v systémech řízení a kontroly a že výsledky, které tyto změny přinesly, je třeba zohlednit s ohledem na dosažení dalších zlepšení; domnívá se, že zavedení tohoto nástroje by Komisi mělo skutečně umožnit, aby byla schopna plnit svou povinnost dohlížet na členské státy a zajišťovat účelné fungování vnitrostátních řídících a kontrolních systémů;

121.

vyzývá Komisi, aby zintenzívnila kontakty se správními orgány členských států s cílem posílit vzájemnou výměnu informací, aby mohly být bezodkladně řešeny dosud otevřené otázky;

122.

je velmi znepokojen dlouhodobě nízkým standardem řídících a kontrolních systémů některých členských států a velmi pomalým pokrokem při jejich zkvalitňování;

123.

vyzývá Komisi, aby do finančního nařízení začlenila požadavek, aby povinná prohlášení o řízení na vnitrostátní úrovni jednotlivých členských států byla vydávána a podepisována na ministerské úrovni a řádně auditována nezávislým auditorem, což představuje první klíčový krok směrem k větší vnitrostátní odpovědnosti za výdaje Unie; domnívá se, že pokud Komise tento nástroj nezavede, nebude schopna plnit svou povinnost dohlížet na členské státy a zajišťovat účelné fungování vnitrostátních řídících a kontrolních systémů;

124.

upozorňuje na svůj jednací řád, zejména na přílohu VI, čl. 6 odst. 3 tohoto jednacího řádu, podle něhož může předseda na základě zprávy výboru příslušného pro rozpočtovou kontrolu jménem Parlamentu „podat u Soudního dvora žalobu proti příslušnému orgánu podle článku 265 Smlouvy o fungování Evropské unie z důvodu neplnění povinností vyplývajících z připomínek připojených k rozhodnutí o udělení absolutoria nebo k ostatním usnesením týkajícím se uskutečňování výdajů“; dále připomíná, že je v rámci rozpočtového procesu třeba zajistit účelné uskutečňování pravidelných třístranných schůzí, jak je uvedeno v článku 324 Smlouvy o fungování Evropské unie;

125.

s politováním konstatuje, že certifikačním orgánům podle nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti (16) chybí konzistentní a jasné normy pro provádění auditů; vyzývá Komisi, aby spolu s členskými státy zřídila pracovní skupinu, která připraví jednotné normy pro provádění auditů, čímž posílí kontrolní činnost certifikačních/auditorských subjektů;

126.

vyzývá Komisi, aby sdělila Parlamentu počet stávajících řídících orgánů a poskytla posouzení jejich řádnosti;

127.

připomíná, že většinu výdajů v této skupině politik provádí Komise prostřednictvím přímého centralizovaného řízení a stále větší objem provádí agentury a společné podniky v rámci nepřímého centralizovaného řízení;

128.

konstatuje, že nejpravděpodobnější míra chybovosti odhadovaná Účetním dvorem pro tuto oblast politiky se pohybuje mezi 2 % a 5 %;

129.

dále připomíná, že Účetní dvůr zjistil, že řídící a kontrolní systémy jsou při zajišťování správnosti operací účelné pouze částečně účelné;

130.

konstatuje, že hlavním zdrojem chyb v této skupině politik zůstává proplácení nadhodnocených personálních a nepřímých výdajů u výzkumných projektů; dále konstatuje, že došlo k nárůstu výhrad týkajících se přímého řízení (ze 4 na 9), a to zejména v důsledku složitých kritérií způsobilosti;

131.

konstatuje rovněž, že s ohledem na zvláštní význam, který má výzkum a vývoj pro hospodářství Unie, jsou chyby v této oblasti obzvláště znepokojivé;

132.

připomíná, že prohlášení o výdajích předkládaná příjemci RP6 k proplacení musí být doplněna osvědčením o auditu vydaným nezávislým auditorem, které potvrzuje, že nezávislý auditor má přiměřenou jistotu, že vykazované výdaje splňují kritéria způsobilosti; upozorňuje na to, že – jak přiznala sama Komise – kritéria přijatelnosti pro získání tohoto osvědčení jsou příliš přísná;

133.

vyjadřuje obavy nad skutečností, že Účetní dvůr nalezl chyby ve 43 % auditovaných prohlášení o výdajích – a to jak v roce 2009, tak v roce 2008 – která od osvědčujícího auditora obdržela stanovisko bez výhrad předtím, než byla předložena k proplacení;

134.

konstatuje, že Komise sice výrazně zvýšila objem nezpůsobilých výdajů, které v roce 2009 získala zpět, avšak částky, které je třeba získat zpět, zaznamenaly podobný nárůst a jejich objem se téměř ztrojnásobil na 31 500 000 EUR;

135.

domnívá se, že důvěra veřejnosti v oblast výzkumu, energetiky a dopravy má velký význam, neboť je to oblast, v jejímž případě se očekává, že bude mít v nadcházejících letech rostoucí podíl na rozpočtu Unie;

136.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že nezávislí auditoři, kteří nesprávně certifikovali prohlášení o výdajích, budou upozorněni na kritéria způsobilosti pro vykazované výdaje a případně ponesou za tato pochybení zodpovědnost, dále Komisi žádá, aby přezkoumala fungování systému certifikace metodik příjemců pro stanovování výdajů, aby snížila zpoždění při zpětném získávání neoprávněně vyplacených částek a aby v případě nezbytnosti uložila sankce, aby dále zjednodušila pravidla pro financování výzkumu, výrazně zlepšila přístup malých a středních podniků k financování výzkumných činností a zajistila plnou odpovědnost za řádné využívání finančních prostředků Unie;

137.

opakuje svou výzvu Komisi, aby nastolila právní jistotu tím, že upustí od používání přísnější definice pravidel pro účast se zpětnou působností i od vyžadování od příjemců, aby přepočítávali finanční prohlášení, která již byla schválena útvary Komise, čímž se sníží potřeba dodatečných auditů a zpětných oprav; žádá Komisi, aby urychleně řešila situace z minulosti, které vyplynuly z probíhajících inspekcí, a aby jednala s rozvahou a dodržovala zásady řádného finančního řízení; navrhuje, aby se tyto sporné situace řešily dohodou mezi všemi stranami, např. na základě nezávislého nového auditu a/nebo na základě zásahu nezávislého prostředníka ad hoc;

138.

vítá, že Komise začala využívat sankce v oblasti výzkumu (34 případů, získáno 514 330 EUR); podporuje nicméně závěry útvaru interního auditu ohledně potřeby silného mechanismu pro odhalování podvodů;

139.

dále vyzývá Komisi, aby zajistila, že útvar IAS bude mít v případě orgánů zřízených Unií, které mají právní subjektivitu a dostávají příspěvky z rozpočtu (společné podniky Unie), stejné pravomoci jaké má v souladu s čl. 185 odst. 3 finančního nařízení v případě útvarů Komise;

140.

domnívá se, že v případě RP8 by mělo dojít k radikální změně náhledu a měl by být zaveden bonusový systém, který by částečně nahradil stávající systém zálohových plateb, a zajištěn lepší přístup k rizikovému kapitálu, aby se zvýšila jeho účelnost;

141.

připomíná, že většina výdajů v této oblasti politiky podléhá přímému centralizovanému řízení útvarů Komise buď z ústředí Komise nebo na úrovni delegací Unie (po vstupu Smlouvy o fungování Evropské unie „delegace Evropské unie“); dále bere na vědomí rostoucí využívání společného řízení například u nástroje pro zajišťování potravin;

142.

domnívá se, že je třeba posoudit účinnost samotných oblastí výdajů, a ne jen jednotlivých projektů, z hlediska celkového trendu chybovosti;

143.

konstatuje, že nejpravděpodobnější míra chybovosti odhadovaná Účetním dvorem pro tuto oblast politiky se pohybuje mezi 2 % a 5 %;

144.

dále konstatuje, že na základě celkového posouzení systémů dohledu a kontroly dospěl Účetní dvůr k závěru, že jsou účelné pouze částečně;

145.

dále připomíná, že Účetní dvůr zjistil, že výroční zpráva o činnosti a prohlášení generálního ředitele úřadu EuropeAid poskytuje pouze částečně spravedlivé posouzení finančního řízení ve vztahu ke správnosti plateb;

146.

bere na vědomí, že hodnocení řídících a kontrolních systémů v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích je průběžný proces, který se provádí v rámci určeném plánem pro proces decentralizovaného řízení pro nástroj předvstupní pomoci, jenž vede k udělení řídících pravomocí ze strany Komise určené složce, programu nebo opatření v rámci nástroje předvstupní pomoci;

147.

žádá Komisi, aby úzce spolupracovala s kandidátskými a potenciálními kandidátskými zeměmi s cílem účinně zlepšit řídící a kontrolní systémy, prosazovat osvědčené postupy pro boj proti podvodům a zajistit, aby postupy těchto států byly v souladu se všemi pravidly a standardy Unie;

148.

vyjadřuje politování nad skutečností, že v některých potenciálních kandidátských zemích probíhá i nadále jmenování do funkcí veřejné správy v rozporu se zákonem o státní službě; lituje toho, že v mnoha případech nefunguje řádně justice; vyzývá Komisi, aby všem potenciálním kandidátským zemím poskytla nezbytné know-how a institucionální znalosti, aby mohly účinně bojovat proti korupci a pokračovat v nezbytných reformách;

149.

vyjadřuje obavy nad vysokou mírou zamítnutí v zemích s decentralizovaným prováděním, tj. tam, kde delegace Unie kontrolují zadávání zakázek ex ante; zdůrazňuje, že vnitrostátní orgány v těchto zemích mají podle všeho problémy s prosazením zásadních zlepšení, která jsou nezbytná, aby mohly být kontroly Komise ex ante ukončeny; vyzývá Komisi a kandidátské země, aby zlepšily vzájemný dialog a zajistily účinnou spolupráci;

150.

bere na vědomí zvláštní zprávu Účetního dvora č. 12/2009 o účelnosti projektů Komise v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí pro západní Balkán;

151.

vítá kladné hodnocení Účetního dvora ohledně systémů dohledu a kontroly v oblasti humanitární pomoci; vyzývá nicméně Komisi, aby věnovala větší pozornost opatřením v návaznosti na nedostatky zjištěné audity v oblasti realizačních partnerů a sledování rozsahu využívání humanitárních zásobovacích středisek a plně tato opatření využila;

152.

vyzývá následníka GŘ RELEX, aby dokončil jeho metodiku kontrol ex post a urychleně řešil související doporučení interního auditora;

153.

vyzývá GŘ ELARG, aby rozvinulo a vytvořilo mechanismy k usnadnění analýzy a kroků navazujících na výsledky vykonaných ověřovacích návštěv a aby poskytlo dostatečné zdroje na analýzu zbylých závěrečných prohlášení, která souvisejí s obdobím před přistoupením, a jež předložily je členské státy, které se nedávno připojily k Unii;

154.

vyzývá GŘ ECHO, aby zkvalitnilo dokumentaci k posuzování návrhů na humanitární akce (jako je zavedení standardizovaných hodnotících zpráv) a ve výroční zprávě o činnosti za rok 2010 informovalo o svých zkušenostech s uplatňováním nástroje pro zajišťování potravin;

155.

konstatuje, že poskytování zahraniční pomoci může mít i negativní důsledky, např. pokud zkorumpované režimy v přijímajících zemích zpronevěří dané finanční prostředky, a že prevence takovýchto důsledků musí být nejvyšší prioritou;

156.

vítá skutečnost, že Komise v letech 2007–2010 věnovala 396 000 000 EUR na podporu přistupujících zemí v jejich úsilí o zlepšení justičních systémů a v boji proti korupci, a také pokrok, k němuž v této oblasti došlo; varuje nicméně před přehnaným optimismem a žádá Komisi, aby předložila důkazy o tom, že tyto finanční prostředky byly vynaloženy efektivně, a o tom, zda zlepšení kontrolních struktur skutečně vedlo ke zvýšení sankcí za korupci, včetně případů vysoce postavených osob, zda zákony byly plně uplatňovány a reformy pokračovaly;

157.

s obavami bere na vědomí nedostatky, které Účetní dvůr zjistil v systému decentralizovaného provádění v Chorvatsku a Turecku; žádá Komisi, aby informovala o veškerých opatřeních, která byla přijata k vyřešení tohoto problému, a předložila odhady výše ohrožených výdajů;

158.

žádá Komisi, a zejména GŘ ELARG, aby znásobily úsilí o řešení závěrečných prohlášení programu Phare, programu CARDS a přechodového nástroje a pokračovaly v uzavírání těchto programů obezřetně a včas;

159.

lituje skutečnosti, že Účetní dvůr se ve své výroční zprávě významnou částí předvstupní pomoci zabývá v kapitole 3 (zemědělství – 254 000 000 EUR) a 4 (soudržnost – 65 000 000 EUR); je překvapen tím, že narozdíl od předchozích let neobsahuje tato výroční zpráva Účetního dvora informace o auditech na místě podle jednotlivých zemí, jež nejsou členy EU;

160.

lituje skutečnosti, že GŘ REGIO neuskutečnilo v roce 2009 žádnou kontrolní návštěvu v Chorvatsku, ačkoliv se tam objevují vážné problémy s výběrovými řízeními;

161.

dále vyzývá Komisi, aby informovala mezinárodní organizace, že budoucí pomoc Unie bude podmíněna poskytnutím důkazů o věrohodnosti v podobě prohlášení o věrohodnosti;

162.

žádá Účetní dvůr o vysvětlení důvodů, proč jeho výběr transakcí v kapitole o vnější pomoci ukázal komparativně nízkou míru chybovosti (13 %), velký podíl nekvantifikovatelných chyb na úrovni delegací Unie a žádné důkazy o přesnosti nebo výskytu chyb v oblasti, která už ze své povahy nese vysokou míru rizika zneužití prostředků; žádá Komisi, a zejména delegace Unie, o poskytnutí jasné auditní stopy a veškerých dalších informací nezbytných pro ulehčení analýzy Účetního dvora;

163.

připomíná, že většina výdajů v této oblasti politiky podléhá nepřímému centralizovanému řízení nebo sdílenému řízení;

164.

vítá pozitivní úlohu Komise v této oblasti, která se projevuje tím, že členským státům poskytuje pokyny, a vyzývá Komisi, aby i nadále šířila osvědčené postupy mezi vnitrostátními orgány;

165.

konstatuje, že Účetní dvůr zjistil, že chybovost závěrek se pohybuje mezi 2 % a 5 % a že v roce 2009 byly systémy dohledu a kontroly pro tuto oblast politiky při zajišťování správnosti závěrek účelné pouze částečně;

166.

je znepokojen tím, že ze 120 auditovaných závěrek obsahovalo 29 (24 %) vyčíslitelné chyby;

167.

je znepokojen tím, že systémy dohledu a kontroly na úrovni Komise v roce 2009 neodhalily a neodstranily významný počet chyb v závěrkách provedených v daném roce;

168.

vyzývá Komisi, aby nadále zlepšovala kontroly závěrek, a zajistila tak, že chyby budou zjištěny a opraveny a že se zabrání opakovanému výskytu již dříve zjištěných chyb;

169.

připomíná, že hlavní programy v této oblasti politiky jsou částmi šestého a sedmého rámcového programu (RP) pro výzkum a technologický rozvoj (222 000 000 EUR), související financování agentur Unie (116 000 000 EUR), záruční fond pro vnější vztahy (92 000 000 EUR) a rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace, který navázal na víceletý program pro podniky a podnikavost (175 000 000 EUR);

170.

dále připomíná, že většina činností v rámci RP6, RP7 a rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace je financována prostřednictvím grantové dohody s Komisí a že granty jsou vypláceny následujícím způsobem: při podpisu grantové dohody je vyplacena záloha a následně se vyplácejí průběžné a konečné platby, jimiž se uhradí způsobilé výdaje na základě prohlášení o výdajích předložených příjemci;

171.

připomíná, že obě usnesení Parlamentu o udělení absolutoria za rozpočtové roky 2007 a 2008 vyzývají Komisi, aby umožnila příjemcům uplatňovat průměrné osobní náklady za nákladovou položku a nepožadovala individuální náklady osob aktivně se podílejících na určitém výzkumném projektu; vítá v tomto ohledu rozhodnutí Komise K(2011) 174 ze dne 24. ledna 2011 o třech opatřeních zjednodušujících provádění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES a rozhodnutí Rady č. 970/2006/Euratom;

172.

připomíná, že hlavní riziko z hlediska správnosti je skutečnost, že způsobilé výdaje jsou v prohlášeních o výdajích nadhodnoceny a že to systémy dohledu a kontroly Komise neodhalí a Účetní dvůr vyhodnotí riziko související se správností plateb provedených na základě prohlášení o výdajích jako vysoké;

173.

bere na vědomí ilustrační příklady uvedené Účetním dvorem, týkající se:

174.

se znepokojením konstatuje a vyjadřuje obavy nad tím, že Účetní dvůr i nadále nachází chyby v platbách, k nimž schválený auditor poskytl stanovisko bez výhrad, a že Účetní dvůr považuje osvědčení o auditu pouze za částečně účelné při zjišťování chyb ve vykazovaných nákladech;

175.

konstatuje, že Účetní dvůr dospěl k závěru, že v platbách v této oblasti politiky nejsou žádné věcné chyby, zároveň však doporučil, aby byla věnována pozornost typu a rozsahu chyb, které byly zjištěny ve výdajích v souvislosti s rámcovým programem pro výzkum; konstatuje, že zatímco dva systémy dohledu a kontroly ze tří byly v této oblasti politiky posouzeny jako účelné, jeden systém byl při zajišťování správnosti plateb účelný pouze částečně;

176.

vyzývá Komisi, aby:

177.

vyzývá Komisi, aby v roce 2011 co nejdříve provedla komplexní hodnocení výdajů ve všech oblastech činnosti, a zajistila tak, že všechny výdaje budou přinášet požadovanou hodnotu, a hledala tak možnosti úspor, aby se snížil tlak na rozpočty v dnešní době úsporných opatření;

178.

je přesvědčen, že žádostem o zvýšení výdajů v klíčových prioritních oblastech lze vyhovět díky úsporám ze stávajících programů, pročež je třeba zpřísnit kontroly zastaralých nebo neefektivních programů, aby bylo možné přesunout potřebné prostředky;

179.

vyzývá Komisi, aby příslušnému výboru Parlamentu předložila plán kroků, které hodlá učinit v souvislosti s reformou nynějšího postupu udělování absolutoria prohlášeními o řízení na vnitrostátní úrovni, dokončením struktury správy a řízení Komise, systémovým přerušením a pozastavením plateb a zrušením tohoto opatření a také se zlepšením nápravných mechanismů;

180.

vyzývá Komisi, aby uspořádala interinstitucionální diskusi, které se v počáteční fázi na nejvyšší úrovni zúčastní zástupci Rady, Komise, Účetního dvora a Parlamentu, a v další fázi zástupci z členských států, vnitrostátních parlamentů a nejvyšších kontrolních orgánů, s cílem zahájit komplexní debatu o stávajícím postupu udělování absolutoria;

181.

žádá Komisi, aby předložila návrhy na zkrácení lhůt spojených s postupem udělování absolutoria tak, aby se hlasování v plénu mohlo konat v roce, který následuje po kontrolovaném účetním období; vybízí Účetní dvůr a všechny orgány, aby zkrátily a posílily postup udělování absolutoria, aby byl transparentnější a lépe srozumitelný daňovým poplatníkům v Unii;

182.

zdůrazňuje, že NMD je nutno považovat za nástroj, který usnadňuje stanovení větší odpovědnosti členských států za vynakládání finančních prostředků Unie a poskytuje vnitrostátním parlamentům a kontrolním orgánům příležitost spolupodílet se na zajištění legality, správnosti a optimálního využívání finančních prostředků Unie; je toho názoru, že NMD jsou nástrojem, který umožní vnitrostátním orgánům a orgánům a institucím Unie, aby spolupracovaly při plném respektování svých specifických úloh a odpovědností;

183.

připomíná, že Parlament žádal od roku 2005 Komisi, aby předložila návrh na zavedení povinných NMD;

184.

zdůrazňuje, že odpovědnost za výdaje by měl nést nejen správce prostředků Unie, ale také správce těchto prostředků v členském státě, neboť zhruba v 80 % případů čerpají rozpočtové prostředky vnitrostátní orgány;

185.

opakovaně požadoval, aby ministr financí příslušného členského státu vydával a podepisoval prohlášení o řízení na vnitrostátní úrovni týkající se využívání finančních prostředků a také navrhoval, že vnitrostátní kontrolní instituce nebo jiný nezávislý auditor by měli provést audit prohlášení o řízení na vnitrostátní úrovni, které vydává ministr financí, protože provedení auditu prohlášení vydaného vnitrostátním ministerstvem by mělo běžně spadat pod pravomoc jakékoli nezávislé vnitrostátní kontrolní instituce;

186.

vítá skutečnost, že některé členské státy (tj. Dánsko, Nizozemsko, Spojené království a Švédsko) předkládají prohlášení o řízení na vnitrostátní úrovni, ale konstatuje, že tato prohlášení se liší co do kvality a srozumitelnosti;

187.

domnívá se, že skutečnost, že tyto členské státy předkládají prohlášení o řízení na vnitrostátní úrovni, ukazuje ostatním členským státům, že to je proveditelné;

188.

konstatuje, že návrh Komise, kterým se stanoví finanční pravidla pro roční rozpočet Evropské unie (KOM(2010) 815, článek 56) předpokládá zavedení prohlášení o řízení na manažerské úrovni; zdůrazňuje, že Parlament považuje tento návrh za krok na cestě k zavedení NMD, což je konečným cílem;

189.

žádá Komisi, aby předložila formální návrh na zavedení povinných NMD, řádně podepsaných ministry financí jednotlivých států, založených na těchto krocích:

a navrhuje, aby byl obsah prohlášení o řízení na vnitrostátní úrovni v souladu s mezinárodními auditorskými standardy a vyhovoval potřebám auditu Účetního dvora;

190.

upozorňuje na to, že jak výroční zpráva o činnosti generálního ředitele, tak souhrnná zpráva kolegia komisařů patří mezi důležité prvky, které umožní Komisi, aby informovala orgán příslušný pro udělení absolutoria o své činnosti;

191.

vyzývá Komisi, aby – obdobně jako je tomu s výzvou k vytvoření NMD na politické úrovni – dokončila strukturu správy a řízení Komise tím, že pod výroční zprávou o činnosti generálního ředitele bude podepsán také odpovědný komisař a že pod souhrnnou zprávou – která by měla také zahrnovat hodnotící zprávu o kvalitě kontroly v členění podle členských států a oblastí politiky – bude podpis předsedy Evropské komise;

192.

poznamenává, že v zájmu dokončení strukturu správy a řízení Komise by měly být také posíleny postupy, jež umožní kolegiu přijmout souhrnnou zprávu a umožní zapojení jednotlivých komisařů a účast na přípravě výroční zprávy o činnosti předkládané generálním ředitelem, která zahrnuje pro rozpočtový rok 2010 následující opatření:

193.

zdůrazňuje, že tato opatření by v žádném případě neměla oslabit přímou odpovědnost každého generálního ředitele nebo jiné pověřené schvalující osoby;

194.

poznamenává, že celkové finanční opravy potvrzené v roce 2009 jenom u strukturálních opatření dosahují výše 7 719 000 000 EUR (konečná účetní závěrka Evropské unie za rozpočtový rok 2009, s. 112); podotýká však, že pouze částka 5 387 000 000 EUR (7 719 000 000 – 2 332 000 000) (s. 103) byla vyčerpána a zaúčtována; je toho názoru, že rozdíl mezi částkami, které je třeba opravit, a částkami skutečně opravenými nezbytně vyžaduje zavedení automatického pozastavení plateb bez rozhodnutí Komise, a to jakmile jsou důkazy o závažném nedostatku ve fungování systémů řízení a kontroly;

195.

vyzývá Komisi, aby zavedla systematickou aktivaci přerušení a pozastavení plateb, jakmile jsou důkazy o závažném nedostatku ve fungování systémů řízení a kontroly členských států;

196.

domnívá se, že proces vedoucí k dosažení systematického přerušení a systematického pozastavení plateb musí zahrnovat:

197.

trvá na tom, aby Komise zlepšila nápravné mechanismy s cílem zajistit, aby finanční důsledky nesprávně provedených plateb nesli jejich příjemci, a nikoli daňoví poplatníci;

198.

domnívá se, že proces vedoucí k dosažení uvedeného cíle musí zahrnovat také seznámení příslušného výboru s těmito skutečnostmi:

199.

vyzývá Komisi, aby jmenovala „hodnotitele výkonnosti“ odpovědného za přípravu hodnotící zprávy podle článku 318 Smlouvy o fungování Evropské unie; toto jmenování podléhá schválení kolegiem komisařů s cílem vymezit jednoznačnou odpovědnost za tuto zprávu;

200.

domnívá se, že hodnotící zpráva musí být vypracována tak, aby vztah mezi klíčovými ukazateli výkonnosti, jejich právní/politický základ, výše výdajů a dosažené výsledky byly jasně formulované a transparentní, a aby metodika, jež má být použita pro vypracování této zprávy, byla auditována IAS, který také posoudí provedenou práci, a aby klíčové ukazatele výkonnosti, které používají všechny útvary v Komisi, byly veřejně dostupné;

201.

zastává názor, že hodnotící zpráva by měla být předložena na plenárním zasedání a projednána v rozpravě, ke které bude přizván také Účetní dvůr, aby k uvedené hodnotící zprávě sdělil své stanovisko;

202.

vyzývá Komisi, aby zavedla novou logiku v oblasti výdajů, jež bude zaměřena na zlepšení kvality výdajů a zajištění toho, aby finanční prostředky poskytované daňovými poplatníky v Unii byly vynakládány správně a moudře při dodržení následujících zásad:

a navrhuje Komisi, aby ve spolupráci s Účetním dvorem zkoumala možnost postupu, jehož cílem by bylo získat celkové prohlášení o věrohodnosti pro každý finanční výhled, a aby do doby, než bude přijat právní základ, kterým se takový postup stane povinným, tak činila dobrovolně;

203.

je znepokojen skutečností, že Účetní dvůr shledal systémy dohledu a kontroly vnější pomoci a rozvoje pouze částečně efektivními při zajišťování řádnosti plateb a že v platbách nalezl závažné chyby; je znepokojen tím, že chyby v některých konečných platbách, které zjistil Účetní dvůr, Komise neodhalila, a také tím, že Komise nekontroluje, do jaké míry jsou humanitární zásobovací střediska využívána partnery; vítá skutečnost, že počet chybných transakcí (13 %) byl oproti předchozím rokům ani ne poloviční, zdůrazňuje nicméně, že je třeba vyvinout další úsilí, aby se toto procento ještě snížilo;

204.

bere na vědomí, že „nedostatky zjištěné během pravidelných kontrol systémů partnerů nejsou vždy včas … řešeny“ (17) ze strany GŘ ECHO; vyzývá proto GŘ ECHO, aby zlepšilo svou kapacitu kontroly a přijímání následných opatření;

205.

vyzývá Komisi, aby do rozvojových projektů, včetně programů rozpočtové podpory, komplexněji zahrnovala hlediska životního prostředí a aby hodnotila začleňování problematiky životního prostředí do rozvojové spolupráce; vyjadřuje politování nad tím, že tyto nedostatky mohou být způsobeny nedostatečným počtem zaměstnanců, a doufá, že se vznikem Evropské služby pro vnější činnost dojde k pokroku;

206.

znovu vyzývá k většímu zapojení parlamentů a ke konzultacím s místní občanskou společností v partnerských zemích při vypracovávání a změnách strategických programů jednotlivých zemí v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci;

207.

naléhavě vyzývá Komisi, aby pomáhala partnerským zemím rozvíjet kapacity parlamentní kontroly a auditu a zlepšovat transparentnost a přístup veřejnosti k informacím, zejména pokud je pomoc poskytována formou rozpočtové podpory, v souladu s ustanoveními čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení o nástroji pro rozvojovou spolupráci (18), a vyzývá ji, aby pravidelně podávala zprávy o dosaženém pokroku;

208.

znovu vyzývá Komisi, aby prokázala, že nejméně 20 % rozvojové pomoci věnovala na základní a střední vzdělávání a základní zdravotní péči, včetně bezpečného přístupu k vodě a hygienické infrastruktuře; dále navrhuje, aby byla řádně provedena posouzení dopadů týkající se těchto výdajů s cílem maximalizovat efektivitu uskutečněných programů;

209.

vyzývá Komisi, aby kladla větší důraz na péči o zdraví žen v rozvojových zemích obecně a konkrétně na zlepšení péče o zdraví matek, protože jde o oblast, ve které schází nejvíce ke splnění rozvojových cílů tisíciletí;

210.

zdůrazňuje rovněž, že mechanismy rozvojové pomoci by měly být také zaměřeny na podporu vytváření bohatství a pomoc malým a středním podnikům, neboť vytváření bohatství zůstává i nadále důležitým nástrojem pro zmírnění chudoby; připomíná, že podle odhadů z rozvojových zemí každoročně zmizí 800 miliard EUR prostřednictvím nezákonných toků kapitálu a že zabránění tomuto jevu by se mohlo ukázat jako rozhodující faktor pro zmírnění chudoby a splnění rozvojových cílů tisíciletí;

211.

je si vědom toho, že organizace OSN mají často specifické zkušenosti a odborné znalosti, které jinde nejsou k dispozici; vyjadřuje však znepokojení nad tím, že Komise předem přesvědčivě nedokládá, zda je volba organizace OSN skutečně účinnější a účelnější než jiné způsoby poskytování pomoci (19); žádá Komisi, aby používala transparentnější a objektivnější postup výběru způsobů provádění pomoci;

212.

naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila větší zviditelnění činností financovaných Unií na jiných kontinentech.

213.

poznamenává, že v roce 2009 činila míra využití prostředků na platby podle finančního rámce na období 2000–2006 u Evropského sociálního fondu (ESF) 97,1 % (byla využita částka ve výši 1 540 000 000 EUR); konstatuje, že průběžné platby a platby předběžného financování podle finančního rámce na období 2007–2013 dosáhly celkové výše 11 300 000 000 EUR; oceňuje úsilí Komise o zlepšení finančního řízení; vyjadřuje politování nad skutečností, že ani v době finanční krize členské státy zdroje ESF nevyužívají;

214.

konstatuje, že míra chybovosti za poslední tři roky výrazně poklesla, z 54 % v roce 2007 na 36 % v roce 2009; oceňuje snahu Komise o snížení míry chybovosti; vyzývá k většímu úsilí o to, aby se snížil především počet případů úhrady nezpůsobilých nákladů;

215.

vyzývá Komisi, aby přispěla ke zlepšení finančního řízení tím, že bude pokračovat v akčním programu s cílem zrychlit postupy rozhodování v případě finančních oprav;

216.

vítá skutečnost, že plnění programu ESF v roce 2009 se soustředilo na evropskou strategii zaměstnanosti, zejména na opatření s cílem zlepšit možnost uplatnění na trhu práce (30,6 % (20)) a na činnosti k rozvíjení vzdělávání a odborné přípravy (22,8 % (20)), na sociální začleňování (20,8 % (20)) a rovné příležitosti (6,5 % (20));

217.

vítá snahu Komise přimět všechny členské státy plně se zodpovídat formou výročních zpráv o auditu a souhrnných výročních zpráv;

218.

zdůrazňuje význam rozpočtových položek 17 02 02 (akce Unie v oblasti spotřebitelské politiky) a 17 01 04 03 (výdaje na správu a řízení) pro účinné provádění každého z ročních programů v rámci programu v oblasti zdraví a ochrany spotřebitele 2007-2013 a vyzývá Komisi, aby zvýšila propagaci dostupných grantů (zejména pokud jde o společné akce v rámci nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitelů (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (21)), v jejichž případě nebyly podány žádné žádosti); je potěšen, že byly úspěšně využity dodatečné prostředky (2 000 000 EUR), které byly v roce 2009 poskytnuty na pilotní projekty týkající se monitorovacích opatření v oblasti politiky ochrany spotřebitelů;

219.

vítá následně zveřejnění hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích, která představuje významný nástroj pro kvalitnější monitorování a inovativní hodnocení trhů; domnívá se, že empirická základna, která byla vytvořena, by měla tvořit bázi nového chápání politiky na unijní a vnitrostátní úrovni a vyzývá Komisi, aby tyto výsledky obsažené v hodnotících zprávách o spotřebitelských trzích využila při tvorbě politik ve všech příslušných oblastech;

220.

s velkým zájmem si všímá transformace Výkonné agentury pro veřejné zdraví ve Výkonnou agenturu pro zdraví a spotřebitele (EAHC) a prvního roku jejího fungování s rozšířeným mandátem; gratuluje agentuře EAHC k dosažení cílů stanovených pro řízení grantů a smluv v rámci programu v oblasti spotřebitelské politiky (rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1926/2006/ES (22)); nicméně shledává jako problematickou skutečnost, že 3 % těchto plateb byly provedeny po lhůtě splatnosti;

221.

vítá zlepšení, která umožnila dosáhnout míry plnění 92 % u prostředků na platby u rozpočtové položky „Provádění a rozvoj vnitřního trhu“ (rozpočtová položka 12 02 01); konstatuje, že očekávaná míra plnění u programu SOLVIT (rozpočtová položka 12 02 02) činí téměř 92 %, a to při zohlednění plateb provedených v letech 2008, 2009 a 2010; připomíná, že je nutné zachovat samostatnou rozpočtovou položku pro program SOLVIT;

222.

zdůrazňuje význam malých a středních podniků (MSP) a naléhavě vyzývá Komisi, aby provedla analýzu účinnosti stávajících finančních programů pro MSP a usnadnila jejich zapojení do výzkumných programů Unie zavedením inovačních finančních nástrojů v rámci rozpočtu Unie;

223.

všímá si úvah Účetního dvora ohledně zboží, které nezákonně proniklo na území Unie (v bodě 2.22 jeho výroční zprávy) a reakci Komise, která obsahovala vysvětlení, jež poskytl Modernizovaný celní kodex; žádá Komisi, aby podala co nejdříve zprávu o krocích navazujících na příslušná rozhodnutí Soudního dvora;

224.

vybízí členské státy, aby používaly vhodné metody analýzy rizik s cílem zaměřit celní kontroly na vysoce rizikové obchodníky či zásilky; mimoto vybízí členské státy, aby doplnily kontroly vycházející z rizik o určitý počet náhodně prováděných kontrol; vyzývá Komisi, aby při vypracovávání prováděcích ustanovení Modernizovaného celního kodexu věnovala zvláštní pozornost provádění fyzických kontrol zboží, a to jak z fiskálních, tak i z bezpečnostních důvodů; žádá o zlepšení předběžných a následných auditních kontrol, pokud jde o zjednodušené postupy a centralizované celní řízení.

225.

konstatuje, že v rozpočtu na rok 2009, jak byl s konečnou platností schválen a v průběhu roku pozměněn, bylo konkrétně na politiky v působnosti Výboru pro dopravu a cestovní ruch k dispozici celkem 2 427 000 000 EUR v prostředcích na závazky a 2 103 000 000 EUR v prostředcích na platby; bere dále na vědomí, že z těchto částek bylo:

226.

vyjadřuje politování nad tím, že se Účetní dvůr při přezkumu plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2009 opět rozhodl soustředit na politiku v oblasti výzkumu a energetiky a že poněkud opomíjel dopravní politiku;

227.

vítá setrvale vysokou míru využívání prostředků na závazky i platby na projekty transevropských sítí (TEN-T), která v obou případech dosahuje téměř 100 %; vyzývá členské státy, aby zajistily přiměřené financování z vnitrostátních rozpočtů, jež by odpovídalo závazkům Unie; připomíná, že Parlament podporoval vyšší míru financování z prostředků Unie; vítá přezkum projektů v rámci víceletého programu TEN-T na období 2007–2013, který byl proveden v polovině období a zveřejněn dne 27. října 2010 a který usiluje o optimalizaci rozpočtových prostředků vyhrazených na TEN-T a klade důraz na spolehlivé finanční plánování projektů;

228.

je znepokojen tím, že míra využití prostředků na platby, které byly určeny na bezpečnost a optimalizaci dopravních systémů a práva cestujících, byla opět velmi nízká (73 %); vyjadřuje politování nad tím, že 100 % míry využití prostředků na platby vyhrazených na program Marco Polo II bylo možno dosáhnout pouze díky tomu, že polovina původně plánovaných prostředků byla v průběhu roku 2009 přerozdělena;

229.

vítá, že míra využití prostředků na platby pro program Galileo oproti roku 2008 podstatně vzrostla, a zdůrazňuje, že tento program má značný význam pro logistiku a udržitelnou dopravu;

230.

bere na vědomí skutečnost, že namátkové kontroly odhalují míru chybovosti, která se s největší pravděpodobností pohybuje mezi 2 a 5 %; žádá Komisi, aby intenzivněji usilovala o další snížení chybovosti;

231.

s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr dospěl k názoru, že roční účetní závěrka Výkonné agentury pro transevropskou dopravní síť je ve všech významných ohledech zákonná a správná; vítá, že se agentuře podařilo obsadit pracovní místa, která byla na konci roku 2008 ještě volná;

232.

zdůrazňuje, že je nezbytně nutné, aby regionální a dopravní politiky byly transparentnější díky tomu, že daňovým poplatníkům a rozpočtovému orgánu budou poskytovány řádné informace, a aby byly lépe koordinovány, především pokud jde o financování TEN-T, neboť v současnosti je pouze minimálně prověřován možný celoevropský přínos projektů, takže prostředky nejsou optimálně využívány k odstranění nedostatků, problémů na hranicích či obtíží v důsledku chybějících spojení;

233.

trvá na tom, že postup výběru dopravních projektů a jejich schvalování v rámci politiky soudržnosti by měl být fundovanější;

234.

vítá zvláštní zprávu Účetního dvora č. 8/2010 o investicích do železniční infrastruktury EU a především zjištění, že současní koordinátoři TEN-T sehráli cennou úlohu mj. tím, že usnadňovali kontakt mezi zúčastněnými stranami; podporuje doporučení, aby Komise zvážila jmenování většího počtu koordinátorů do ostatních prioritních záměrů;

235.

bere na vědomí připomínku Účetního dvora, že prioritní projekty nebyly vybírány na základě skutečných a předpokládaných dopravních toků a že by měly být ve větší míře využívány analýzy poměru nákladů a přínosů; poukazuje však na to, že účelem prioritních projektů je také plnit evropské cíle v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti a bojovat proti změně klimatu podporou dopravních prostředků, které jsou šetrnější k životnímu prostředí;

236.

vítá, že pokud jde o úroveň plnění rozpočtových závazků týkajících se prostoru svobody, bezpečnosti a práva (97,7 % ve srovnání s 87,5 % v roce 2008) a o úroveň provádění plateb (89,6 % ve srovnání s 80,9 % v roce 2008), bylo dosaženo významného pokroku;

237.

s politováním konstatuje, že míra rušení plateb byla tak vysoká (8,5 %) především kvůli rušení plateb v rozpočtu agentur a v rozpočtu na rozsáhlé systémy IT (SIS II a VIS);

238.

vítá vysokou míru využití čtyř fondů „Solidarita a řízení migračních toků“; podotýká, že vysoká míra využití těchto fondů je také odrazem jejich užitečnosti, a vyzývá, aby se k tomu s ohledem na hodnotící zprávy v polovině období, které vypracovává Komise, přihlédlo při budoucím plánování rozpočtu a při diskuzích o příštím víceletém finančním rámci;

239.

lituje nižší míry provádění plateb, pokud jde o programy „Základní práva a spravedlnost“ a „Bezpečnost a ochrana svobod“; bere na vědomí zdůvodnění, které poskytla Komise, totiž že výsledky výběrových řízení nebyly uspokojivé a že v důsledku hospodářské krize bylo pro uchazeče obtížnější zajistit spolufinancování;

240.

hluboce lituje toho, že Účetní dvůr zjistil, že některé agentury nepředložily žádné prohlášení týkající se jejich konsolidované účetní závěrky, nebo předložily pozměněné prohlášení a že požadované údaje chybějí již několik let;

241.

vyzývá Komisi, aby co nejdříve zveřejnila hodnotící zprávy v polovině období týkající se různých fondů a programů;

242.

vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí o neustálé snižování míry chybovosti u uzávěrek a podrobně vyhodnotila předchozí generaci programů; poznamenává, že míra chybovosti při řízení nové generace programů vykazuje ve srovnání s předchozí generací klesající tendenci, což odráží užitečnost technických změn provedených v pravidlech pro současné programy;

243.

poznamenává, že v oblasti politiky „Vzdělávání a kultura“ se valná většina transakcí provádí prostřednictvím vnitrostátních agentur; vítá v tomto ohledu úsilí, které vynakládá Komise s cílem pomoci vnitrostátním agenturám zlepšit jejich systémy účetnictví, a žádá Komisi, aby v případě nedodržení požadavků Unie na audit učinila potřebné kroky;

244.

vyjadřuje spokojenost s rozšířením využívání nástrojů IT, což snižuje byrokracii a může výrazně napomoci usnadnit postupy pro žadatele a zkrátit dobu potřebnou k vyřízení žádostí;

245.

naléhavě vyzývá Komisi, Výkonnou agenturu pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast a vnitrostátní agentury, aby i nadále pracovaly na pružných postupech a na dalším snižování prodlení při platbách, protože příjemci oprávněně očekávají, že časové lhůty uvedené v průvodní dokumentaci k programu a v dalších oficiálních sděleních budou dodrženy;

246.

považuje celkové míry plnění v rozpočtových položkách na životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin za uspokojivé;

247.

zdůrazňuje, že v oblasti životního prostředí činí celková míra plnění rozpočtu 97,12 %, což představuje u prostředků na závazky lepší výsledek než 95,15 % v roce předchozím; dále poznamenává, že čerpání prostředků na platby dosáhlo vysoké úrovně 99,92 %;

248.

vítá obecně pozoruhodnou míru využití prostředků na závazky a prostředků na platby v oblasti veřejného zdraví, která v případě prostředků na závazky činí ve všech rozpočtových položkách téměř 100 %;

249.

konstatuje, že vysoká míra plnění v oblasti bezpečnosti potravin, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin je stejně jako v předchozím roce u prostředků na závazky i nadále stabilní ve výši 98 %; je si vědom mírného snížení míry čerpání prostředků na platby (82 %); vyzývá členské státy, aby zintenzívnily své úsilí a předkládaly Komisi přesnější odhady, pokud jde o opatření k eradikaci nákaz;

250.

vítá dosažení 99,35 % míry plnění u operačního rozpočtu programu LIFE+, u něhož rozpočtový orgán zvýšil oproti původnímu návrhu Komise prostředky na platby o 29 000 000 EUR; poznamenává, že na základě třetí výzvy v rámci programu LIFE + bylo vybráno 210 projektů na akce v oblastech přírody a biologické rozmanitosti (84), politika a správa v oblasti životního prostředí (115), informovanost a komunikace (11);

251.

zdůrazňuje skutečnost, že příspěvek na mezinárodní činnosti v oblasti životního prostředí je určen na pokrytí povinných a dobrovolných příspěvků v rámci mezinárodních úmluv, protokolů a dohod a na dosažení celkové míry plnění ve výši 84,46 % oproti 76,12 % v roce 2008; ví, že míra plnění také závisí na kolísání směnných kurzů, protože většina příspěvků se poukazuje v USD;

252.

konstatuje, že u finančního nástroje pro civilní ochranu, který pokrývá oblast reakce na katastrofy, kroky v rámci připravenosti a opatření, jejichž cílem je předcházet dopadům krizové situace nebo je omezit, dosáhla míra plnění 72,56 %, což odpovídá částce 15 411 000 EUR; poznamenává v této souvislosti, že u prostředků na platby je míra využití 44,52 %, protože nabídková řízení byla zveřejněna teprve v prvním pololetí roku 2009, a projekty tudíž ještě nebyly dokončeny;

253.

poznamenává, že pokud jde o fondy na mimořádné události a fondy pro případy katastrof, konečné žádosti o úhradu nákladů předložené k proplacení členskými státy bývají často mnohem nižší než počáteční odhad; vyzývá členské státy, aby zintenzívnily své úsilí a předkládaly Komisi přesnější odhady, a naléhavě vyzývá Komisi, aby vyvinula další možnosti pomoci členským státům v procesu vytváření odhadů;

254.

konstatuje, že v rámci rozpočtu na rok 2009 byly v oblasti životního prostředí prováděny 3 pilotní projekty a 2 přípravné akce a v oblasti veřejného zdraví 4; bere na vědomí, že návrhy podané v rámci projektu „Obchodování s emisemi oxidu siřičitého v Baltském moři“ byly nízké kvality, a v důsledku toho nebyla podepsána žádná smlouva; je si vědom toho, že přípravná akce týkající se kontrolních stanovišť pro přepravu zvířat byla zrušena z důvodu nízké kvality návrhů, které nesplňovaly minimální kritéria hodnocení;

255.

zdůrazňuje důležitost lepšího zacílení nabídkových řízení a poskytnutí větší pomoci žadatelům, zejména pokud jde o programy v oblasti veřejného zdraví, aby se zabránilo předkládání takových žádostí o projekty, které jednoznačně nesplňují kritéria pro financování nebo jsou nízké kvality; je si nicméně vědom toho, že u některých projektů budou vždy obtíže při jejich provádění;

256.

upozorňuje, že dodržování správních a finančních ustanovení finančního nařízení by nemělo vést ke zbytečným prodlením při poskytování grantů nebo výběru projektů, které mají být financovány; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí s cílem zlepšit administrativní postupy, jež mají dopad na čerpání prostředků na závazky a na platby;

257.

konstatuje, že na konci roku 2009 spravovala Výkonná agentura pro zdraví a spotřebitele, administrativní subjekt Evropské komise, portfolio 361 projektů se sdílenými náklady v rámci programu Veřejné zdraví, přičemž u 287 z nich byly podepsány dohody, které souhrnně předpokládaly celkový příspěvek Unie ve výši 156 000 000 EUR; zdůrazňuje, že administrativní rozpočet potřebný k provádění programů Unie činil celkově 6 400 000 EUR na Výkonnou agenturu pro veřejné zdraví (PHEA); bere na vědomí nové metody strukturovaného výkaznictví, které mají umožnit lepší sledování plnění rozpočtu, aby se předešlo přenosům prostředků a byla důsledně uplatňována zásada ročního rozpočtu;

258.

konstatuje, že agentury nedostatečně komunikují s evropskými orgány i s veřejností v Unii; vyzývá všechny činitele v agenturách i evropských orgánech ke zlepšení vzájemné komunikace a ke zdokonalení práce s veřejností;

259.

naléhavě vyzývá GŘ SANCO a GŘ ENVI Komise, aby každoročně v rámci postupu udělování absolutoria informovala příslušné výbory Parlamentu o efektivnosti a účelnosti prováděných projektů a programů;

260.

bere na vědomí, že Účetní dvůr ve své zprávě o plnění rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2009 zjišťuje, že „platby ve skupině politik „vnější pomoc, rozvoj a rozšíření“ za rozpočtový rok s koncem ke dni 31. prosince 2009 byly ve významném rozsahu zatíženy chybami“ (23); je znepokojen skutečností, že se tyto chyby týkají způsobilosti a nesprávností v postupech zadávání zakázek, což jsou oblasti, které jsou nejzranitelnější z hlediska špatného hospodaření s prostředky a podvodů (24);

261.

je potěšen, pokud jde o správnost operací u výdajů v oblasti vnějších vztahů a skutečnost, že oproti číslům z let 2008 a 2007 se zvýšila četnost operací, které Účetní dvůr ve své zprávě považuje za zcela „správné“;

262.

vítá rovněž skutečnost, že v roce 2009 byly zavedeny nové postupy a kontrolní seznamy, které umožnily posílit postupy kontroly ex ante na GŘ RELEX;

263.

pokud jde o provádění SZBP a evropské bezpečnostní a obranné politiky (EBOP), trvá na tom, aby byl Parlament urychleně informován o stanovení cílů a výběru misí, aby mohl lépe formulovat svá doporučení Radě a vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku;

264.

vítá skutečnost, že Komise vynaložila v letech 2007–2010 396 000 000 EUR, aby podpořila kandidátské země v jejich úsilí o zlepšení soudnictví a o potírání korupce, a vítá také pokrok, k němuž v tomto ohledu došlo; varuje však před přílišným optimismem a žádá Komisi, aby doložila, že tyto prostředky byly vynaloženy účelně, a uvedla, zda zlepšení kontrolní struktury skutečně vedou ke zvýšení sankcí proti aktérům korupce, a to i v případech na nejvyšší úrovni, zda se plně uplatňují příslušné právní předpisy a zda dále pokračují reformy;

265.

bere na vědomí stále větší využívání společného řízení u nástroje pro zajišťování potravin a vyzývá GŘ ECHO, aby ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2010 informovalo o svých zkušenostech s uplatňováním nástroje pro zajišťování potravin;

266.

konstatuje, že Fond soudržnosti se řídí zvláště složitými pravidly a čerpání prostředků z něj je odlišné od ostatních oblastí výdajů Unie, což jej činí náchylnějším ke vzniku chyb; upozorňuje na skutečnost, že míra chyb při čerpání prostředků z Fondu soudržnosti je i nadále nejvyšší ze všech plateb, které Unie provádí, neboť v roce 2009 přesáhla hranici 5 %; zdůrazňuje nicméně, že v porovnání s rokem 2008 došlo ke značnému snížení chybovosti, a proto vyzývá k většímu zjednodušení a k větší technické podpoře s cílem umožnit členským státům a regionům, aby zajistily efektivnější čerpání; poukazuje na to, že Komise nebo členské státy musejí regionálním orgánům poskytnout technické znalosti a dovednosti, které jim umožní zlepšit účinnost a efektivitu zdrojů, které mají k dispozici;

267.

konstatuje, že porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek je jedním z nejčastějších důvodů nesrovnalostí, což je částečně zapříčiněno jejich složitostí; doporučuje, aby byla pravidla pro zadávání veřejných zakázek zjednodušena a zestručněna s cílem snížit celkový výskyt chyb;

268.

je znepokojen tím, že GŘ REGIO uvádí ve svém prohlášení o věrohodnosti připojeném k výroční zprávě o činnosti za rok 2009, že u 38 z 79 programů nemá GŘ REGIO přiměřenou jistotu o legalitě a správnosti uskutečněných operací, pokud jde o úhrady deklarovaných výdajů v roce 2009; žádá, aby byly poskytnuty další podrobnosti o chybějících informacích ve věci náhrad vyplacených v roce 2009; poznamenává, že členské státy jsou povinny poskytovat ve svých výročních zprávách o činnosti dostatečné množství informací, a žádá Komisi, aby navrhla systém sankcí, jež budou uplatněny v případě, že poskytnuté informace Komisi neumožní stanovit legalitu a správnost;

269.

vítá stanovisko Účetního dvora č. 1/2010 nazvané „Zlepšování finančního řízení rozpočtu Evropské unie: rizika a výzvy“ a upozorňuje na pouze částečnou účinnost systémů dohledu a kontroly v řadě vysoce rizikových oblastí ve vztahu k plánu evropské hospodářské obnovy, zejména v oblasti soudržnosti a rozvoje venkova;

270.

zdůrazňuje potřebu vyjasnit – v rámci revize finančního nařízení – pravidla a systémy řízení v režimu sdíleného řízení, a pokud jde o politiku soudržnosti, zdůrazňuje, že toto vyjasnění musí být co nejpřesnější, aby se předešlo rozporům s finančním nařízením; konstatuje, že problémům v řízení, jak je pojato ve finančním nařízení a na druhé straně v předpisech pro oblast politiky soudržnosti, se lze vyhnout lepším sladěním pravidel způsobilosti v jednotlivých politikách; je nicméně toho názoru, že zjednodušení, zejména v souvislosti s revizí finančního nařízení, musí zajistit stabilní pravidla a systémy řízení v dlouhodobém časovém horizontu;

271.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily možnost rozvíjet zásadu „dohody o důvěře“, která umožňuje omezit kontroly zatěžující systémy, jež prokázaly svou účinnost při potírání chybovosti a v boji proti podvodům;

272.

konstatuje, že systémům kontroly a auditu u programů INTERREG částečně schází jednotný přístup, který by uznávaly orgány auditu ve všech státech, jež se programů účastní; vyzývá k tomu, aby orgány členských států, jež jsou zapojeny do provádění auditu a kontroly u přeshraničních programů, vzájemně uznaly společný soubor pravidel a standardů;

273.

pokud jde o další připomínky, které doprovázejí jeho rozhodnutí o udělení absolutoria a mají specifickou povahu, odkazuje na své usnesení ze dne 10. května 2011 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rok 2009 (25).

—

s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2009 (1),

—

s ohledem na konečnou účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2009 (SEK(2010) 963 – C7-0211/2010) (2),

—

s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2009, spolu s odpověďmi orgánů (3), a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

—

s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie (4),

—

s ohledem na své rozhodnutí ze dne 10. května 2011 k udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2009, oddíl III – Komise (5) a na své usnesení obsahující připomínky, které je nedílnou součástí tohoto rozhodnutí,

—

s ohledem na zvláštní zprávy Účetního dvora vypracované v souladu s čl. 287 odst. 4 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 15. února 2011 o absolutoriu, které má být uděleno Komisi za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2009 (05891/2011 – C7–0053/2011),

—

s ohledem na čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii, články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie a články 179a a 180b Smlouvy o Euratomu,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (6), a zejména na články 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

—

s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A7-0135/2011),

A.

vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o Evropské unii tak činí ve spoluprací s členskými státy na vlastní odpovědnost v souladu se zásadami řádného finančního řízení,

B.

vzhledem k tomu, že zvláštní zprávy Účetního dvora obsahují informace o otázkách souvisejících s čerpáním finančních prostředků, které jsou tudíž pro Parlament užitečné při plnění jeho úlohy orgánu pověřeného k udělení absolutoria,

C.

vzhledem k tomu, že jeho závěry ke zvláštním zprávám Účetního dvora tvoří nedílnou součást rozhodnutí Parlamentu ze dne 10. května 2011 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2009, oddíl III – Komise,

1.

vítá skutečnost, že se Účetnímu dvoru daří každý rok předkládat stále více zvláštních zpráv, jejichž kvalita se rovněž zvyšuje; vyjadřuje politování nad tím, že ne vždy tyto zprávy získají politickou pozornost, kterou si zaslouží, a to z důvodu pravidel uplatňovaných v Parlamentu;

2.

poukazuje na to, že tyto zvláštní zprávy mají velký význam při hodnocení programů a projektů a při jejich změnách nebo úpravách, neboť mohou přinést účinnější využití lidských i rozpočtových zdrojů; oceňuje pozitivní přístup Komise k těmto procesům a její ochotu přijmout okamžitá opatření s cílem napravit většinu nedostatků, na které v těchto zprávách Účetní dvůr poukázal;

3.

znovu vyzývá své příslušné orgány k tomu, aby tato pravidla upravily způsobem, který příslušným výborům umožní přijmout rozhodnutí, zda je na základě závažnosti zjištění Účetního dvora nutné třeba vypracovat zprávu z vlastního podnětu pro plenární zasedání, která by byla nad rámec kvóty stanovené pro zprávy z vlastního podnětu;

4.

konstatuje, že prostředky Unie na rozvoj poskytované prostřednictvím organizací OSN se mezi lety 2002 a 2008 zdvojnásobily a nyní činí přes 1 miliardu EUR;

5.

souhlasí s tím, že poskytování pomoci skrze organizace OSN může přinést úspory z rozsahu a také zvýšit účelnost pomoci v důsledku lepší koordinace dárců, upozorňuje však, že tomu tak nutně vždy nemusí být, neboť často je cenná spolupráce s organizacemi občanské společnosti, jejichž výhodou je znalost místních poměrů a jejichž zapojení může vést k větší odpovědnosti na straně partnerských rozvojových zemí;

6.

je znepokojen tím, že Účetní dvůr zjistil, že se vyskytují problémy s převedením přísných právních požadavků pro objektivní a transparentní výběr partnerů do praktických kritérií, jejichž cílem bude podpořit proces rozhodování;

7.

vyzývá proto Komisi, aby vypracovala jasná kritéria a postupy pro výběr, které zaručí, že v každém případě budou vybrány neúčinnější a nejúčelnější mechanismy poskytování pomoci;

8.

vyzývá Komisi, aby důkladněji monitorovala projekty pomoci prováděné OSN, aby byl zjištěn jejich skutečný dopad a účelnost z hlediska nákladů;

9.

domnívá se, že návrh Komise na zřízení svěřeneckých fondů, které budou sdružovat více dárců, by měl propojit kapacitu Komise vytvářet, řídit a koordinovat takovéto fondy s dostatečnou demokratickou a rozpočtovou kontrolou;

10.

je přesvědčen, že další spolupráce se systémem OSN by měla záviset na uspokojivém vývoji, pokud jde o proces reformy OSN, postavení Komise v rámci systému OSN a vývoj postupů týkajících se soudního stíhání zaměstnanců mezinárodních organizací, kteří se dopustili trestného činu; mimoto se domnívá, že je nezbytné vytvořit systém pro vyšetřování a navrácení neoprávněně použitých finančních prostředků Unie;

11.

má za to, že je třeba dokončit současný kontrolní rámec tím, že se příslušným pověřeným schvalujícím osobám Komise, oddělení interního auditu Komise a Evropskému účetnímu dvoru zpřístupní zprávy o vnitřním auditu OSN;

12.

je přesvědčen o tom, že by Parlament měl mít k dispozici důkaz o věrohodnosti v podobě prohlášení o věrohodnosti od mezinárodních organizací, které by bylo obdobou prohlášení, jež musí předkládat pověřující schvalující osoby Komise, a prohlášení o řízení na vnitrostátní úrovni, které Parlament požaduje od členských států;

13.

domnívá se, že vytvoření Evropské služby pro vnější činnost a její komplikované struktury, která umožňuje jejím úředníkům spravovat finanční prostředky Komise v rámci vnějších činností, ještě více prohlubuje problémy týkající se řízení a kontroly; je proto přesvědčen, že Unie musí v rámci OSN dosáhnout stejného postavení, jaké mají členské státy, aby mohla dosáhnout viditelného pokroku v oblasti kontroly a případného sledování v oblasti navrácení prostředků nebo jiných finančních závazků;

14.

naléhavě žádá Komisi, aby rozšířila objem informací o provádění Evropského rozvojového fondu na vnitrostátní a regionální úrovni zemí AKT a zajistila větší zviditelnění všech činností financovaných Unií na jiných kontinentech.

15.

připomíná Účetnímu dvoru a Komisi, že podle článku 8 Smlouvy o fungování Evropské unie je podpora rovnosti mezi muži a ženami základním principem Evropské unie ve všech činnostech, které vykonává; genderová hlediska proto musí být zohledněna ve všech fázích rozpočtového procesu, tj. včetně přípravy, plnění a auditu rozpočtu Evropské unie;

16.

připomíná Účetnímu dvoru a Komisi zjištění a doporučení uvedená ve studii o proveditelnosti sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost pohlaví;

17.

vítá zprávu, která vychází z hodnocení vypracovaných Komisí v pěti členských státech (Německo, Španělsko, Francie, Itálie a Spojené království) týkajícího se celkem 76 % výdajů na akce odborné přípravy žen spolufinancované Evropským sociálním fondem v programovém období 2000–2006; konstatuje nicméně, že tato zpráva odhalila řadu nedostatků při stanovování opatření a výběru projektů, u nichž Účetní dvůr prováděl audit; všímá si nedostatků, pokud jde o sledování výsledků těchto programů;

18.

poznamenává, že vzdělávací akce v rámci programů, u nichž byl proveden audit, nebyly vytvořeny jako přímá reakce na analýzu požadavků trhu práce a stanovená opatření ponechávala pro velký prostor, pokud jde o provádění akcí, takže nebyly dostatečně zaměřeny na specifické cílové skupiny; vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr nezohlednil širší souvislosti týkající se návratu žen do pracovního procesu nebo zlepšování jejich dovedností;

19.

chápe, že budoucí operační programy musí zohledňovat analýzy trhu práce, tak aby vzdělávací činnosti mohly na výsledky těchto analýz reagovat; nicméně se i nadále domnívá, že vzdělávání žen musí posilovat jejich dovednosti a zároveň zohledňovat specifické potřeby žen, jako jsou například péče o děti a pružná pracovní doba; dále podporuje to, aby byly zavedeny účinné postupy pro výběr projektů, které se zabývají otázkou nerovnosti a reagují na problémy zdůrazněné v analýzách;

20.

konstatuje, že používání stávajících ukazatelů a kritérií výběru projektů v auditovaných členských státech dostatečně nezohledňovalo analýzy trhu práce a nezajistilo, aby projekty, které byly vybrány, byly v souladu s celkovými cíli programů; doporučuje, aby se v budoucnu ukazatele více zaměřovaly na rovnost žen a mužů, aby byly stanoveny jasné cíle a aby se zlepšila spolehlivost informací v zájmu zajištění toho, aby prováděcí orgány, členské státy i Komise mohly účelně provádět hodnocení;

21.

žádá Komisi, aby pokračovala v ověřování toho, zda členské státy nastavují vhodné a proveditelné ukazatele, a zajistila tak shromažďování spolehlivých údajů, díky nimž bude možno vyvozovat smysluplné závěry ohledně účinnosti a účelnosti spolufinancovaných akcí; žádá Komisi, aby Parlament pravidelně informovala o dosaženém pokroku a zajistila, aby se povinnosti stanovené pro sponzory projektů nestaly přílišnou zátěží;

22.

žádá Účetní dvůr, aby přihlédl k poznámce týkající se rozpočtových okruhů 4 a 13, kterou Komise uvedla ve své výroční zprávě o plnění rozpočtu a podle níž je působnost těchto okruhů širší a zahrnuje mimo jiné i politiku rovnosti pohlaví;

23.

vzhledem k tomu, že rozdíly v odměňování žen a mužů v Evropě přetrvávají, vyzývá Komisi, aby pokračovala v podpoře akcí odborného vzdělávání žen, díky nimž by ženy získaly nebo zlepšily dovednosti potřebné k odstranění této nerovnosti;

24.

lituje toho, že výroční zpráva Účetního dvora obsahuje připomínky týkající se neoprávněně provedených plateb při provádění projektu Daphne II; žádá Komisi, aby situaci nadále sledovala a zajistila, aby byl program Daphne napříště prováděn řádně;

25.

opětovně žádá Komisi a Účetní dvůr, aby zprávy o udělování absolutoria obsahovaly informace o politikách zohledňování rovnosti mužů a žen a zvlášť uváděly údaje pro jednotlivá pohlaví;

26.

vítá zveřejnění zprávy Účetního dvora a důkladnou analýzu, kterou Účetní dvůr vypracoval;

27.

oceňuje klíčový význam, který zjednodušené celní postupy pro dovozy mají pro hospodářské subjekty, pokud jde o usnadnění obchodu, ale lituje toho, že tyto postupy způsobily rozpočtu Unie neoprávněné ztráty a vedly k porušování obchodní politiky Unie;

28.

vítá lepší regulační rámec pro zjednodušené postupy pro dovozy, který platí od začátku roku 2009, a očekává, že Komise bez dalších prodlev a nejpozději do konce roku 2011 dokončí své pokyny pro audity ex post;

29.

vyzývá členské státy, aby tento rámec urychleně zaváděly, a žádá Komisi, aby pečlivě sledovala vývoj v tomto ohledu;

30.

považuje nedostatek účinných kontrol v případě zjednodušených postupů pro dovozy v členských státech, na který zpráva poukázala, za nepřijatelný a vyzývá Komisi, aby efektivitu kontrol zjednodušených postupů pro dovozy v členských státech dále prošetřila a aby především prověřila, zda členské státy dosáhly pokroku, pokud jde o audity ex post (jejich četnost, metodiku, využívání analýzy rizik, organizaci), a aby výsledky svých šetření v případě nejméně poloviny členských států předložila Parlamentu do konce roku 2011 a v případě zbylých členských států do konce roku 2012;

31.

je toho názoru, že členské státy by se měly více snažit o účinný výběr cel, a to především s ohledem na skutečnost, že 25 % těchto cel si ponechávají jako kompenzaci za náklady na jejich výběr;

32.

žádá, aby Účetní dvůr zvážil, zda by po zavedení pokynů k auditům prováděným ex post a v návaznosti na tuto zvláštní zprávu bylo vhodné podniknout další kroky, a vyzývá Komisi, aby Parlamentu poskytla odhad ztrát v oblasti tradičních vlastních zdrojů, k nimž dochází v důsledku neúčinných kontrol zjednodušených postupů v členských státech;

33.

vyzývá Komisi, aby přezkoumala holandskou koncepci auditů prováděných ještě před udělením povolení, která – ačkoliv není v Nizozemsku uplatňována všeobecně – odpovídá podle Účetního dvora jeho modelu kontroly, a aby doporučila používání tohoto modelu v jiných členských státech a informovala Parlament o dosaženém pokroku do září roku 2011;

34.

naléhavě vyzývá Komisi, aby podrobněji prošetřila zneužívání „superzjednodušení“ (zproštění oznamovací povinnosti) a do konce postupu pro udělení absolutoria za rok 2009 poskytla Parlamentu podrobné údaje o četnosti případů tzv. superzjednodušení v jednotlivých členských státech; vyzývá Komisi, aby poskytla více podrobností o zvláštních okolnostech, za nichž mohou být hospodářské subjekty oznamovací povinnosti zproštěny;

35.

vyzývá Komisi, aby do února 2011 prověřila případy, k nimž došlo v Belgii, Francii, Irsku, Švédsku a Spojeném království, kdy hospodářské subjekty nebyly schopny poskytnout požadovanou celní dokumentaci v rámci auditů ex post, a aby před koncem postupu udělování absolutoria za rok 2009 Parlament informovala o opatřeních, které tyto členské státy učinily za účelem nápravy;

36.

vyjadřuje politování nad tím, že chybí konzistentní politika Unie v oblasti postihů, které by členské státy udělovaly hospodářským subjektům porušujícím předpisy pro zjednodušené postupy, jež byly zavedeny s cílem usnadnit jim ekonomické operace; vyzývá Komisi, aby informovala Parlament o krocích, které učinila k nápravě této situace;

37.

vyzývá členské státy, aby zvýšily povědomí hospodářských subjektů o jejich povinnostech při využívání zjednodušených postupů, které mohou zahrnovat i povinná školení;

38.

konstatuje, že v oblasti výzkumu, vývoje a inovací se zvyšuje konkurence, které je Unie vystavena, a to jak ze strany tradičních konkurentů, tak i ze strany nově se rozvíjejících zemí; poznamenává tedy, že výzkum a zejména nové výzkumné infrastruktury jsou základním předpokladem pro to, aby Evropská unie mohla uskutečnit cíle stanovené ve strategii EU 2020: inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění;

39.

zdůrazňuje, že Komise by měla pečlivě zvážit všechny aspekty, aby co nejlépe zhodnotila vynaložené prostředky; konstatuje však, že zvláštní zpráva ani odpovědi Komise neuvádějí jednoznačné důkazy, jež by vedly k závěru, že Komise skutečně zhodnotila vynaložené prostředky nejúčelnějším způsobem;

40.

zdůrazňuje význam závěru analýzy, kterou provedla Komise v roce 2000, že totiž existuje nedostatečné kritické množství v technologickém vývoji souvisejícím s infrastrukturami; poznamenává, že ani ze zvláštní zprávy, ani z odpovědí Komise nelze vyvodit, že specifické rysy a počet financovaných projektů (celkem 28) odpovídaly cíli dosažení tohoto kritického množství; vyzývá proto Komisi, aby ještě přesněji objasnila v tomto konkrétním případě cíl dosažení kritického množství a způsob, jakým byl prosazován;

41.

konstatuje, že pokud jde o přípravné studie, není zřejmé, že Účetní dvůr při pohovorech s příjemci, zástupci výzkumných organizací, zástupci výzkumné komunity a zástupci členských států a přidružených států zohlednil skutečnost, že tito partneři mají přirozeně již předem pozitivní vztah k realizovaným studiím; mimoto vybízí Účetní dvůr k tomu, aby využil doplňujících důkazů s cílem lépe posoudit účinnost daných projektů;

42.

konstatuje, že podle odpovědi Komise „financování z prostředků EU v rámci programu BNI nemělo vést k žádnému rozhodnutí vybudovat novou infrastrukturu, nýbrž mělo spíše posílit evropský rozměr“; poznamenává však, že zde není uvedena uspokojivá definice termínů „evropský rozměr“ a „evropská přidaná hodnota“ (7) a konkrétně jak jsou měřeny a jakým způsobem finanční prostředky vynaložené na tyto projekty odpovídají výše zmíněným termínům; vyzývá proto Komisi, aby je podrobněji vysvětlila, a to konkrétně a v měřitelné podobě;

43.

vyslovuje souhlas s názorem Účetního dvora a Komise, že přínosy využívání doplňkového financování musí Komise a orgány členských států potenciálním žadatelům objasňovat, a že je musí dále prosazovat, i když v 7. RP bylo dosaženo významného pokroku;

44.

konstatuje, že využívání doplňkových zdrojů financování je rozhodujícím faktorem pro budování nových výzkumných infrastruktur v budoucích letech;

45.

poznamenává, že je zapotřebí, aby Komise pro odpovídající řízení doplňkovosti učinila některé praktické kroky, a to mj. provedením kontrol dvojího financování nebo nezpůsobilého spolufinancování;

46.

připomíná, že Komise vydala v roce 2008 příručku Praktický průvodce možnostmi financování výzkumu a inovací ze zdrojů EU a vyzvala členské státy, aby zlepšily opatření ke koordinovanému využívání finančních zdrojů;

47.

žádá Účetní dvůr, aby provedl na základě závěrek a rozpočtových výhledů hodnocení výzkumu a vývoje v oblasti bezpečnosti, který financovala EU, včetně 6. RP, programu PSAR a 7. RP, a to v návaznosti na doporučení obsažená ve studii vypracované parlamentní tematickou sekcí C pod názvem „Přezkum bezpečnostních opatření v rámcovém programu pro výzkum“ z října 2010;

48.

vítá zprávu Účetního dvora a souhlasí s jeho připomínkami a závěry;

49.

vítá tento dobrý začátek a vyjadřuje uznání, pokud jde o probíhající zlepšení systému Komise v oblasti posouzení dopadu, zejména neustálou aktualizaci pokynů Komise tykajících se posouzení dopadu a posílení úlohy výboru pro posouzení dopadu;

50.

s uspokojením konstatuje, že podle zjištění Účetního dvora se postupy v rámci posouzení dopadu staly nedílnou součástí procesu tvorby politik a přispěly ke zlepšení legislativních návrhů Komise;

51.

vybízí Komisi k tomu, aby zavedla opatření, jejichž cílem by bylo posílit transparentnost procesu plánování u posuzování dopadu; je přesvědčen o tom, že Komise by měla nejen vysvětlit důvody, proč je třeba určité posouzení dopadu vypracovat, ale také zveřejnit důvody, které stojí za rozhodnutími Komise posouzení dopadu nevypracovat (zejména v případech, kdy výbor pro posouzení dopadu stanovil, že je třeba posouzení provést);

52.

domnívá se, jak uvádí i druhá prozatímní zpráva o legislativních činnostech a interinstitucionálních vztazích vypracovaná pracovní skupinou pro parlamentní reformu ze dne 21. května 2008, že by se posouzení dopadu měla týkat veškerých legislativních iniciativ, včetně opatření týkajících se zjednodušení a projednávání ve výborech; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby během příštích interinstitucionálních rozhovorů znovu definovaly oblasti, na něž se posouzení dopadu vztahuje, přičemž by měly zejména zohlednit nedávné změny zavedené Lisabonskou smlouvou;

53.

vyzývá Komisi, aby zapojila zúčastněné strany nejen do přípravných prací souvisejících s posouzením dopadu, ale aby rovněž prováděla se zainteresovanými subjekty konzultace o zprávách o posouzení dopadu a aby po příkladu přístupu, který uplatňují některé země OECD, zveřejnila návrh posouzení dopadu;

54.

vybízí Komisi, aby zlepšila plánování procesu posouzení dopadu s cílem zajistit výboru pro posouzení dopadu dostatečnou časovou lhůtu na přezkoumání;

55.

domnívá se, že předkládání posouzení dopadu a diskuse o nich by měly tvořit nedílnou součást legislativní činnosti Parlamentu a vyzývá své výbory, aby vyzývaly zástupce Komise k častější účasti na těchto činnostech;

56.

upozorňuje Komisi na kritické poznámky týkající se rozsahu a technické povahy posouzení dopadu a složitosti zvoleného jazykového stylu; je přesvědčen, že zlepšení v těchto oblastech by posílilo užitečnost posouzení dopadu pro zákonodárce, zúčastněné strany i veřejnost;

57.

konstatuje nicméně, že nezávislost posouzení dopadu je při současném způsobu jejich vypracování zpochybnitelná, a to s ohledem na skutečnost, že členové výboru pro posuzování dopadu, který zřídila Komise a který nese odpovědnost za posouzení dopadů v Komisi, jsou jmenováni předsedou Komise a podléhají jeho pokynům;

58.

dále konstatuje, že stejný problém se vyskytuje i v případě hodnocení ex post, která vypracovává Komise a která mají jen omezenou hodnotu při poskytování podpory Parlamentu při jeho výkonu dohledu nad plněním rozpočtu ze strany Komise;

59.

zdůrazňuje, že posouzení dopadu by měla být prováděna nejen před schválením legislativního textu (ex ante), ale také po jeho schválení (ex post); připomíná, že tato posouzení jsou nutná k vyhodnocení toho, zda bylo skutečně dosaženo cílů dané právní normy a do jaké míry je třeba tento právní předpis upravit, případně zda ho ponechat v platnosti;

60.

je přesvědčen o tom, že posouzení dopadu a hodnocení zadaná Parlamentem by zvýšila informovanost veřejnosti o významu politik Unie a znalost těchto politik, a plnila by úlohu při zapojení veřejnosti a zahájení diskusí;

61.

zdůrazňuje, že právo iniciativy, které požívá Komise, omezuje úlohu Parlamentu, a je pevně přesvědčen o tom, že nezávislá a neomezená posouzení dopadu a hodnocení by zajistila, že bude přikládán větší význam stanoviskům poslanců Evropského parlamentu, pokud jde o budoucí vývoj evropských politik;

62.

vítá zprávu Účetního dvora a důkladné posouzení koncepce a řízení programu mobility obsaženého v programu Leonardo da Vinci;

63.

s uspokojením si všímá obecného závěru Účetního dvora, že koncepce a řízení programu mobility v rámci programu Leonardo da Vinci by mohly vést k účelným výsledkům;

64.

i když si je plně vědom složitosti úkolu vytvořit vhodné ukazatele pro mnohé stanovené cíle programu a oceňuje nejnovější pokrok v tomto ohledu, je současně znepokojen zjištěním Účetního dvora, že zde chybí komplexní systém pro měření dopadu tohoto programu a že Komise nyní, ve třetím roce fungování programu, tj. zhruba v polovině jeho životního cyklu, není schopna posoudit, jak jsou cíle programu naplňovány;

65.

vyzývá Komisi, aby informovala Parlament o pokroku ve vývoji nového uživatelsky vstřícného a účelného nástroje, který by žadatelům sloužil při vyhledávání hostitelských partnerů v jiných zemích;

66.

vyzývá Komisi, aby zajistila správné hodnocení žádostí tím, že podrobněji rozpracuje příručku pro posuzování určenou hodnotitelům a zahrne kontroly posuzování žádostí do svých návštěv v účastnických zemích za účelem monitorování kvality a dopadu, pokud analýza přidané hodnoty takovýchto kontrol prokáže pozitivní přínos;

67.

vyzývá Komisi, aby zavedla komplexní systém pro měření dopadu programu, zlepšila systém podávání zpráv o výsledcích a účincích programu a aby zejména bezodkladně dokončila softwarovou aplikaci LLPLink pro podávání zpráv o měření dopadu a informovala Parlament o pokroku dosaženém v této záležitosti;

68.

vyzývá Komisi, aby řešila nedostatky kontrol uvedené ve zvláštní zprávě Účetního dvora;

69.

konstatuje, že jak upozorňuje Účetní dvůr, existuje řada oblastí, v nichž lze při zajišťování přidané hodnoty, jež je pro přístup Leader klíčová, dosáhnout značného zlepšení; domnívá se, že je nanejvýš politováníhodné, že 10 let po předchozím auditu Účetního dvora týkajícím se přístupu Leader, se i nadále vyskytují stejné závažné nedostatky;

70.

podporuje doporučení 3, 4, 5 a 6 Účetního dvora;

71.

souhlasí s doporučením 1, že financování projektů, které již byly dokončeny, by nemělo být uděleno, avšak domnívá se, že by to nemělo bránit tomu, aby byly v rámci programu Leader financována rozšíření již probíhajících projektů; vítá tudíž záměr Komise předložit návrhy, které by umožnily rozšíření projektů v případech, kdy byla předložena nová žádost o financování pro následující fáze projektů;

72.

všímá si doporučení 2 uvádějící, že členové místních akčních skupin „s jakýmkoli osobním, politickým, profesním, či obchodním zájmem na projektovém návrhu“ by se „neměli účastnit diskuse, posuzování ani rozhodování o tomto projektu“; konstatuje dále, že finanční nařízení zakazuje činnosti, které by mohly vést ke konfliktu zájmů; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily plné uplatňování finančního nařízení ze strany členů výborů pro posuzování projektů a přijímání rozhodnutí v rámci místních akčních skupin; souhlasí s tím, že písemné prohlášení o zájmech by mělo být ve všech relevantních případech vyžadováno a že prohlášení o zájmech by mělo být zveřejněno v zápise z dané schůze;

73.

vyzývá Komisi, aby zajistila jednoznačnou definici, co se rozumí „zájmem na projektu“ a domnívá se, že by se měly standardně vypracovávat podrobné zápisy ze všech schůzí, na kterých byla přijímána rozhodnutí, aby se tak vyvrátily veškeré obavy, pokud jde o spravedlnost výběrového postupu, a posílila se transparentnost a nestrannost při přijímání daných rozhodnutí;

74.

je přesvědčen o tom, že s cílem zajistit „přidanou hodnotu“ v rámci programu Leader by Komise měla dále podněcovat místní akční skupiny k tomu, aby prováděly terénní práci s cílem určit místní aktéry, kteří mohou napomoci k rozvoji strategičtějších projektů v oblastech, jak je tomu v současnosti např. v Meklenbursku-Předním Pomořansku (Německo) či v Irsku;

75.

vyzývá Komisi, aby bezodkladně zavedla opatření, která zvýší transparentnost při výběru projektů, při čemž využije příkladu Meklenburska-Předního Pomořanska (Německo) a regionu Pays de la Loire (Francie) a je přesvědčen, že je třeba zavést systém, v rámci něhož by byly zápisy ze schůzí místních akčních skupin, na nichž byla přijímána rozhodnutí o výběru projektů, zveřejňovány na jejich internetových stránkách;

76.

konstatuje, že z obecného hlediska byla reforma trhu s cukrem v Unii v roce 2006 úspěšná a dosáhla cílů spočívajících ve zvýšení konkurenceschopnosti a překlenutí cenového rozdílu mezi vnitřní trhem Unie a světovým trhem;

77.

konstatuje, že Účetní dvůr má výhrady týkající se měření konkurenceschopnosti založeného výhradně na regionech; zdůrazňuje, že Komise neměla možnost prošetřit skutečnou konkurenceschopnost jednotlivých pěstitelů a závodů; vyjadřuje tudíž obavy, že pokud se tedy konkurenceschopnost daného regionu nezakládá na jeho skutečném potenciálu, ale na narušení trhu v důsledku relativně vysokých kvót v některých regionech na základě politických kritérií, nezaručuje nová situace vzniklá reformou optimální stav z hlediska skutečného potenciálu konkurenceschopnosti těchto regionů;

78.

souhlasí s Účetním dvorem v tom, že údaje o produktivitě a efektivitě výrobců cukru by mohly být velmi užitečné pro účely hodnocení toho, jak proběhla reforma; ptá se proto Komise, proč tyto údaje nepožadovala jako předběžnou podmínku pro získání finanční pomoci;

79.

táže se Komise, proč velcí výrobci cukru, kteří se vzdali svých kvót přijetím náhrady z restrukturalizačního fondu (jako finanční pobídky k odchodu z odvětví) nebyli požádáni, aby poskytli informace o způsobu využití této náhrady; dále si všímá významu shromažďování a zpracovávání takových informací pro to, aby se podpořila efektivnější a účinnější organizace společné zemědělské politiky v budoucnosti;

80.

připomíná, že závody na výrobu cukru mají v zemědělské politice významné místo a jejich přítomnost je v dané lokalitě předpokladem pro pěstování cukrové řepy, i když to neplatí pro tradiční rafinerie zpracovávající cukrovou třtinu, neboť cukrová třtina je produkována mimo Unii; ptá se proto Komise, jakému veřejnému zájmu posloužila přechodná podpora vyplácená průmyslu zaměřenému na cukrovou třtinu;

81.

zdůrazňuje, že pokud jde o dodatečnou kvótu na izoglukózu, její průmyslová výroba není spojena s místní dostupností kukuřice a jiných surovin, a že, jak uvádí Komise, cena kukuřice a jiných surovin užívaných pro zpracování izoglukózy zůstává nezměněna; konstatuje tedy, že poptávka a vzorec spotřeby izoglukózy se zásadně liší od spotřeby cukru; v důsledku toho souhlasí s Účetním dvorem v tom, že „logika postupu, jímž byly tyto dodatečné kvóty zdarma zahrnuty do následných snížení kvót, není ani zdaleka jasná“ (8) a ptá se Komise, jakému veřejnému zájmu sloužily bezplatné povolenky poskytované výrobcům izoglukózy;

82.

vyzývá Komisi, aby prošetřila, zda byly finanční prostředky poskytnuté na program restrukturalizace použity k přemístění některých výrobních závodů Unie do třetích zemí, jimž Unie poskytuje zvýhodněné zacházení, a to s ohledem na skutečnost, že dotování produktivity mimo Evropu nepatřilo k cílům reformy trhu s cukrem;

83.

upozorňuje Komisi na skutečnost, že přínosy ze zvýšení průmyslové koncentrace v odvětví nedoprovází žádný či jen omezený přenos snížení cen na spotřebitele; táže se tedy, zda Komise během reformy trhu s cukrem nebo v jejím rámci přijala nějaká opatření či iniciativy, aby zajistila, že se snížení ceny volně loženého cukru odrazí v ceně pro konečného spotřebitele;

84.

konstatuje, že podle zvláštní zprávy Účetního dvora existují „velmi velké odchylky, které se pohybují od čistého přebytku 390 EUR na tunu, které se výrobce vzdal, ve srovnání s čistými náklady na uzavření po čistý schodek 226 EUR na tunu“ (9), a táže se, zda bylo možné reformu navrhnout takovým způsobem, který by tyto odchylky byl schopen minimalizovat;

85.

souhlasí s Účetním dvorem v tom, že „neexistují úplné údaje o tom, jaký dopad měla skutečnost, že se výrobci svých kvót vzdali, na místní hospodářství, na počet zaniklých pracovních míst nebo na náhradní zaměstnání osob, které dříve pracovaly v závodech, jež byly demontovány“ (10) a považuje tyto údaje za skutečně užitečné pro získání celkové představy o reformě v dotčených regionech; konstatuje proto, že v případě, že finanční prostředky z Unie plynou příjemci, lze očekávat (na základě práva evropského daňového poplatníka na informace) opačný tok transparentních informací o způsobu, jakým byly tyto finanční prostředky využity, což není nijak v rozporu s pravomocemi členských států;

86.

souhlasí s Účetním dvorem v tom, že členské státy, které rozhodly o poskytování diverzifikační podpory, měly zavést národní restrukturalizační programy uvádějící diverzifikační opatření, která mají být přijata v dotčených regionech, a měly informovat o těchto programech Komisi. vyzývá proto Komisi, aby uvedla informace o dopadu diverzifikační podpory na dotčené regiony;

87.

souhlasí s Účetním dvorem v tom, že by Komise měla navrhnout soubor opatření „na odstranění nepružnosti a omezení v současném režimu kvót, která mají negativní dopad na konkurenceschopnost pěstitelů a výrobců“ (11);

88.

pokud jde o připomínku Účetního dvora, že se Unie stala závislejší na dovozu, není s to posoudit odpověď Komise, podle níž lze obecně „úroveň soběstačnosti v rámci kvóty po reformě (zhruba 85 %) považovat za uspokojivou“ (12), s ohledem na otevření trhu EU třetím zemím; konstatuje, že diskuse o dostupnosti dodávek není řádně zdokumentována či podložena, Parlament neměl přístup k žádným studiím ve věci optimální úrovně plynulého zásobování cukrem nebo možných scénářů řešících důsledky nedostupnosti cukru a možných reakcí (a příslušných nákladů) v případě zásadního narušení světového trhu s cukrem;

89.

vítá zveřejnění dobře připravené a konstruktivní zprávy Účetního dvora a důkladnou analýzu, kterou Účetní dvůr provedl;

90.

domnívá se, že zlepšení při stanovování prioritních projektů by mohla dále zdokonalit koordinaci a koncentraci finančních zdrojů Unie; vyzývá Komisi, aby definovala prioritní projekty podle prokazatelných potřeb z hlediska stávajících a plánovaných železničních služeb;

91.

vyzývá Komisi, aby přijala nezbytná opatření s cílem přizpůsobit železniční infrastrukturu potřebám transevropských služeb a současně vytvořit chybějící spojení v přeshraničních oblastech, odstranit místa s nízkou průchodností v důležitých uzlech a nahradit nebo zmodernizovat starou železniční infrastrukturu;

92.

vítá úsilí Komise, jehož cílem je dosáhnout pokroku v oblasti přijatých právních předpisů na celoevropské úrovni; domnívá se, že Komise by měla dále zlepšit spolupráci s členskými státy v zájmu úspěšného provedení legislativních opatření týkajících se bezpečnosti na železnici a práv cestujících, otevírání trhu a interoperability na úrovni Unie ve vnitrostátních právních předpisech;

93.

vítá úsilí Komise pokračovat ve vynakládání značných zdrojů s cílem přispět ke zlepšení přípravy projektů;

94.

naléhavě žádá Komisi, aby prováděla konzultace s externími odborníky v oboru železniční infrastruktury s cílem lépe vyhodnotit technické aspekty navrhovaných projektů před jejich schválením v rámci Fondu soudržnosti;

95.

zdůrazňuje, že je nutné prosazovat lepší přípravu projektů s cílem snížit u budoucích projektů riziko zvyšování nákladů v důsledku nepředvídatelných činitelů jako jsou neočekávaně složité zeměpisné podmínky, a požadavků na ochranu životního prostředí;

96.

konstatuje, že někdy dochází k prodlením před tím, než je infrastruktura připravena na provoz; žádá Komisi, aby blíže spolupracovala s členskými státy s cílem provést potřebná zlepšení budoucího plánování;

97.

vítá efektivní výkonnost na úsecích určených pro vysokorychlostní přepravu cestujících, která byla posouzena jako splňující očekávání;

98.

konstatuje, že Účetní dvůr zjistil různé komplikace, k nimž patřily i rozdíly v rozchodu kolejí, trakční energie, systémy vlakového řízení (signalizace), délka vlakových souprav a provozní předpisy; žádá Komisi, aby lépe pomáhala členským státům při dosahování pokroku, pokud jde o zmírňování takovýchto omezení, čímž by mohla napomoci ke zlepšení rozvoje transevropských dopravních spojení; poukazuje na to, že Unie musí hrát důležitou úlohu při prosazování interoperability vnitrostátních sítí spolu s účinnou finanční podporou;

99.

konstatuje, že jmenování evropských koordinátorů značně zlepšilo provádění projektů TEN-T, pokud jde o koncentraci investic a usnadnění rozvoje prioritních projektů; vyzývá Komisi, aby zachovala současnou úlohu koordinátorů a posoudila možnost jmenování většího počtu koordinátorů pro oblast prioritních projektů, které se potýkají s významnými obtížemi;

100.

je toho názoru, že odpovědnosti Výkonné agentury pro transevropské dopravní sítě je třeba rozšířit z hlediska navýšení efektivní kontroly a postupu hodnocení u spolufinancování prioritních projektů;

101.

konstatuje, že koncentrace spolufinancování sítí TEN-T v přeshraničních oblastech se od roku 2006 zlepšila, stále však zbývá mnoho úkolů, včetně odstranění míst s nízkou průchodností a vytvoření chybějících spojení;

102.

zdůrazňuje, že všechny přetrvávající problémy a otázky je třeba vyhodnotit při přípravě přezkumu hlavních směrů TEN-T;

103.

vyzývá Komisi, aby přezkoumala politiku pro TEN-T s cílem splnit budoucí náročné úkoly související s cíli v oblasti změny klimatu, dalšího hospodářského růstu a sociální a hospodářské soudržnosti.

104.

zdůrazňuje, že voda, zvláště pak pitná voda, je strategickým přírodním zdrojem, který je v 21. století stejně jako jiné přírodní zdroje pod stále větším tlakem v souvislosti se zvyšováním poptávky, a je proto úkolem a povinností Parlamentu věnovat velkou pozornost ochraně vody a jejímu uvážlivému a hospodárnému využívání, abychom zajistili dobrou kvalitu vody a dostatečné zásobování pitnou vodou pro stále rostoucí populaci a budoucí generace;

105.

vítá konstruktivní doporučení Účetního dvora a vyzývá členské státy, aby věnovaly větší pozornost integrovanému vodohospodářství, které slouží jak environmentálním, tak hospodářským cílům, a zároveň připravily své programy a projekty pro spolufinancování ze strany Unie a zaměřovaly se na maximalizaci přidané hodnoty intervence Unie;

106.

zdůrazňuje, že je třeba důsledněji přezkoumávat projekty ve fázi žádosti s cílem předejít nedostatkům; vyzývá proto Komisi, aby dále zlepšila využívání pokynů a kontrolních seznamů při stanovování jednoznačných kritérií pro posouzení žádostí o grant s cílem posílit účinnost a konzistentnost těchto postupů a jejich výsledků, a aby rovněž zajistila patřičná navazující opatření v případech, kdy nebyly poskytnuty požadované informace či provedena požadovaná opatření;

107.

je šokován zjištěním Účetního dvora, že třebaže některé projekty byly dokončeny několik let před tím, než se audit uskutečnil, nebyly v provozu kvůli chybějící doplňkové infrastruktuře; naléhavě proto vyzývá členské státy, aby důsledněji dbaly na lepší plánování projektů, a předcházely tak situaci, kdy nákladná infrastruktura, jako je např. infrastruktura v oblasti zásobování vodou, nebude moci fungovat v důsledku chybějících článků v síti;

108.

vyzývá také členské státy, aby zajistily lepší plánování tím, že bude prováděno komplexní vyhodnocení potřeb, a to, aby byly investice v maximální možné míře účinné a hospodárné, a to na základě zvážení možné návratnosti nákladů od uživatelů, a aby zvýšily účinnost využívání vody v zájmu zajištění ochrany vodních zdrojů, přičemž jejich cílem rovněž bude zvyšovat účinnost využívání vody a snižovat ztráty;

109.

žádá členské státy, aby zajistily lepší koordinaci a zapojily více zúčastněných stran do plánování projektů, a zabránily tak takovým případům, kdy jsou obcí realizovány investice, jejichž cílem je zvýšení kapacity zásobování vodou, aniž by byla vzata v potaz snížená spotřeba vyplývající z jiných investic v téže obci, nebo kdy jsou realizovány investice do systému zásobování nad rámec jedné obce, aniž by existoval smluvní závazek obcí k tomu, že dojde k jeho využívání;

110.

vítá zprávu Účetního dvora a odpovědi Komise;

111.

podporuje doporučení 1 Účetního dvora; uznává s odkazem na článek 12 nařízení Rady (ES) č. 247/2006 ze dne 30. ledna 2006, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (13), že zásada subsidiarity se vztahuje na vypracování programů odpovídajících pokynům, které stanovila Komise; uznává, že je třeba přijmout správná opatření na vnitrostátní úrovni v souladu se stanovenými pokyny; vítá úlohu Komise při určování toho, zda jsou programy v souladu s právem Unie, a při zajištění koordinace s vnitrostátními orgány během fáze programování, což je úloha k níž patří i poskytování pokynů pro členské státy; zdůrazňuje především význam rozvoje spolupráce mezi Komisí a členskými státy, pokud jde o zlepšení ukazatelů kontrol a jejich účinnosti;

112.

podporuje doporučení 2 Účetního dvora; vítá změnu příslušného článku nařízení (ES) č. 247/2006, kterou navrhla Komise s cílem usnadnit proces ročního přezkumu prováděný členskými státy;

113.

podporuje doporučení 3 Účetního dvora; uznává, že zásada subsidiarity se uplatňuje i při stanovování rámce opatření; konstatuje, že těsnější zapojení na straně účastníků programu a podrobnější ekonomická analýza v dotčených státech by mohla tato opatření zlepšit; zdůrazňuje, že při vytváření opatření na vnitrostátní úrovní musí být patřičně zohledněny udržitelné cíle, aby se zabránilo tomu, že bude kladen přehnaný důraz na nedůležitá opatření; domnívá se, že paušální podpora a podpora poskytována výhradně na základě výroby je v některých regionech odůvodněná, vyzývá však k zavedení udržitelných přístupů s cílem zajistit v budoucnu životaschopnost zemědělského podnikání v dotčených regionech;

114.

podporuje doporučení 4 Účetního dvora; dále vyzývá členské státy k tomu, aby vypracovaly pokyny pro společné kontrolní ukazatele; je si vědom toho, že rozdílné charakteristiky zemí, na které se vztahují jednotlivé programy, ztěžují stanovení kontrolních ukazatelů platných pro celou Unii; domnívá se nicméně, že společné kontrolní ukazatele mají zásadní význam pro udržitelný rozvoj zemědělského podnikání a venkovských oblastí; vítá proces konzultací s členskými státy, který zahájila Komise, s cílem stanovit společné kontrolní ukazatele pro programy pro období od roku 2011; vnímá tento proces konzultací jako přístup, který může být modelem pro ostatní oblasti, v nichž Unie poskytuje financování;

115.

podporuje doporučení 5 Účetního dvora; vítá návrh Účetního dvora, aby se doba mezi hodnoceními programu zkrátila na méně než pět let; všímá si odpovědí Komise na návrh Účetního dvora; ztotožňuje se s Účetním dvorem v tom, aby bylo období mezi hodnoceními sníženo z pěti let na jeden rok, a to bez ohledu na roční zprávy o provádění předkládané členskými státy Komisi; vyzývá dále k vytvoření informačního systému řízení ke sledování údajů shromážděných členskými státy na základě reprezentativních kontrolních ukazatelů, čímž se zajistí účinnější a udržitelnější využívání finanční podpory;

116.

vyzývá Komisi, aby účinnějším způsobem spolupracovala s členskými státy; konstatuje, že Komise nemůže nutit žádný členský stát k tomu, aby prováděl navržené změny, jejichž cílem je zlepšit udržitelnost daného programu; domnívá se, že těsnější zapojení Komise do kontrolních opatření zvýší účinnost programů;

117.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).