This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Úloha univerzit v Evropě znalostí
Cílem tohoto sdělení je zahájit diskusi o úloze evropských univerzit ve znalostní společnosti a ekonomice.
AKT
Sdělení Komise ze dne 5. února 2003 – Úloha univerzit v Evropě znalostí (KOM(2003) 58 v konečném znění – nezveřejněno v Úředním věstníku).
PŘEHLED
Univerzity jsou nezastupitelné a vytvoření Evropy znalostí je pro ně zdrojem příležitostí, ale i velkých výzev. Univerzity působí v prostředí, které je stále více poznamenáno globalizací, neustále se mění a projevuje se v něm rostoucí konkurence ve snaze přilákat a udržet vynikající talenty a vznik nových požadavků, se kterými se musejí vyrovnat. Evropské univerzity však všeobecně mívají méně co nabídnout a disponují menším objemem finančních prostředků než univerzity v jiných vyspělých zemích, zejména v USA. Jsou schopny soutěžit s nejlepšími univerzitami světa a poskytovat udržitelnou úroveň excelence? Tato otázka je obzvlášť aktuální s ohledem na rozšíření, kdy se univerzity v přistupujících zemích často nacházejí ve velmi složité situaci, pokud jde o lidské a finanční zdroje.
Situace evropských univerzit
Evropské univerzity se vyznačují vysokým stupněm heterogenity, což se odráží v organizaci, řízení a provozních podmínkách, včetně postavení a podmínek zaměstnání a náboru učitelů a výzkumných pracovníků.
V Evropské unii se nachází na 3 300 ústavů vysokoškolského vzdělávání a v celé Evropě pak přibližně 4 000, včetně dalších zemí západní Evropy a kandidátských zemí. Přijímají stále vyšší počet studentů – přes 12,5 milionu v roce 2000 ve srovnání s méně než 9 miliony o deset let dříve. Zaměstnávají 34 % z celkového počtu výzkumných pracovníků v Evropě, přičemž však existují značné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy (26 % v Německu, 55 % ve Španělsku a přes 70 % v Řecku).
V Evropské unii dokončuje studium o něco více absolventů vědeckých a technických oborů než ve Spojených státech, avšak je zde méně výzkumných pracovníků než v jiných hlavních technologických velmocích. Tento zdánlivý paradox lze vysvětlit tím, že v Evropě je pro absolventy přírodních věd k dispozici méně výzkumných pozic, zejména v soukromé sféře: v podnikatelském sektoru pracuje pouze 50 % evropských výzkumných pracovníků ve srovnání s 83 % amerických a 66 % japonských výzkumných pracovníků. I přesto odpovídají univerzity za 80 % základního výzkumu prováděného v Evropě.
Univerzity a evropský rozměr
Vysoké školy jsou převážně organizovány na vnitrostátní a regionální úrovni a zdá se, že mají potíže s hledáním skutečně evropského rozměru. Například mobilita studentů je v Evropě stále okrajovým jevem. V roce 2000 studovaly v jiné evropské zemi pouhé 2,3 % evropských studentů. EU však zároveň financuje řadu iniciativ na podporu výzkumu, vzdělávání a odborné přípravy na evropské i mezinárodní úrovni.
V oblasti výzkumu dostávají evropské univerzity zhruba jednu třetinu dostupných finančních prostředků v rámci pátého (1998–2002) a šestého (2002–2006) rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj, a zejména v rámci podpůrných opatření pro odbornou přípravu a mobilitu výzkumných pracovníků (činnosti programu Marie Curie). Pokud jde o vzdělávání a odbornou přípravu, univerzity se výrazně zapojují do všech akcí programu SOCRATES, především činnosti programu ERASMUS. Program LEONARDO podporuje projekty v oblasti mobility mezi univerzitami a podnikatelským sektorem a v letech 1995 a 1999 se jej účastnilo 40 000 osob. Univerzity jsou také zapojeny do iniciativy eEurope a s ní spojeného akčního plánu eEurope 2005, v jehož rámci jsou všechny univerzity vyzvány k tomu, aby pro studenty a výzkumné pracovníky budovaly přístup on-line (tzv. „virtuální kampus“).
Tato spolupráce se rozšiřuje i na další oblasti ve světě. Většina činností rámcového programu Společenství pro výzkum je otevřena každé zemi na světě, a zejména podporuje spolupráci se zeměmi v oblasti Středozemního moře, Ruskem a novými nezávislými státy a také s rozvojovými zeměmi. Prostřednictvím programu TEMPUS podporuje EU spolupráci s univerzitami v zemích bývalého Sovětského svazu, v jihovýchodní Evropě a od svého rozšíření v roce 2002 s oblastí Středomoří. Existují také iniciativy, které upravují vztahy s jinými geografickými oblastmi, např. ALFA či Asia-Link.
Univerzity a nové evropské výzvy
Před univerzitami vyvstává naléhavá potřeba přizpůsobit se celé řadě zásadních změn, mezi které patří:
Univerzity a nové evropské výzvy
Vynikající výsledky v oblasti lidských zdrojů do značné míry závisejí na dostupných finančních prostředcích, ale jsou také ovlivněny pracovními podmínkami a kariérním postupem. Obecně lze říci, že vyhlídky na kariérní postup jsou na evropských univerzitách, které se vyznačují složitou strukturou, omezené a spojené s nejistotou. Avšak i když zde existuje mnoho problémů, jedná se zde zároveň o velmi důležitou oblast. Toto sdělení se zaměřuje na tři faktory:
Kontext
K tomu, aby evropské univerzity mohly hrát stěžejní úlohu v dosažení strategického cíle stanoveného na lisabonském zasedání Evropské rady, tedy aby se v Evropská unie (EU) stala nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě, je cílem tohoto sdělení zahájit diskusi o úloze evropských univerzit ve znalostní společnosti a ekonomice. Vytvoření a prohlubování znalostní ekonomiky a znalostní společnosti se opírá o kombinaci čtyř vzájemně propojených prvků, tedy vytváření nových znalostí, jejich přenos prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy, jejich šíření pomocí informačních a komunikačních technologií a jejich využití prostřednictvím postupů průmyslu či prostřednictvím nových služeb, a hlavními subjekty v tomto novém procesu jsou evropské univerzity.
SOUVISEJÍCÍ AKTY
Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 15. února 2006 o další evropské spolupráci při zabezpečování kvality v oblasti vysokoškolského vzdělávání (Úř. věst. L 64 ze dne 4.3.2006).
Sdělení Komise ze dne 10. ledna 2003 – Účinné investice do vzdělávání a odborné přípravy: nezbytnost pro Evropu (KOM(2002) 779 v konečném znění – nezveřejněno v Úředním věstníku).
Sdělení Komise ze dne 20. dubna 2005 – Mobilizace inteligenčního potenciálu Evropy: možnost pro univerzity plně přispět k Lisabonské strategii (KOM(2005) 152 v konečném znění – nezveřejněno v Úředním věstníku).
Doporučení Rady (ES) č. 561/98 ze dne 24. září 1998 o evropské spolupráci při zabezpečování kvality v oblasti vysokoškolského vzdělávání (Úř. věst. L 270 ze dne 7.10.1998).
Poslední aktualizace: 19.04.2006