Zaměstnání - sezónní pracovníci

Evropská unie (EU) přijala zákon (směrnici) stanovující podmínky pro občany zemí mimo EU, kteří chtějí pracovat ve členských zemích EU na krátkou dobu jako sezónní pracovníci; často se to týká práce v zemědělství a oblasti cestovního ruchu. Uvedená směrnice se mimo jiné týká práv, která mají zajistit, aby takoví pracovníci nebyli během svého pobytu vykořisťováni.

AKT

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/36/EU ze dne 26. února 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem zaměstnání jako sezónní pracovníci.

PŘEHLED

S ohledem na stárnutí populace a nízkou porodnost v EU Stockholmský program uznává, že imigrace za účelem výkonu výdělečné činnosti může pomoci podpořit hospodářský růst, je však zapotřebí, aby politiky pro řízení migračních toků byly pružné. Z tohoto důvodu se země EU dohodly na zákonu o sezónní migraci.

Oblast působnosti

Zákon se vztahuje na pracovníky ze zemí mimo EU, jejichž hlavní místo bydliště je v zemi, která není členem EU a kteří přicházejí do některé země EU s úmyslem dočasně zde pracovat.

Sektory

Každá země EU musí vypracovat seznam sektorů, které jsou závislé na sezónních podmínkách (např. letní turistika a sklizeň některých plodin). Tento seznam musejí předložit Evropské komisi.

Podmínky pro přijetí

Pracovníci, kteří usilují o práci v EU, musejí zajistit, že jejich žádost o povolení zahrnuje pracovní smlouvu nebo závaznou nabídku práce, kde se uvádí plat, pracovní doba a další podmínky. Vyžaduje se též doložení adekvátního ubytování.

Délka pobytu

Země EU musejí stanovit maximální trvání pobytu pro sezónní pracovníky v rozmezí od 5 do 9 měsíců za období 12 měsíců.

Jakmile se pracovník octne v EU, je oprávněn nechat si prodloužit pracovní smlouvu nebo změnit zaměstnavatele za předpokladu, že splňuje podmínky vstupu a nevztahují se na něj žádné důvody pro odmítnutí. Po dobu maximální povolené délky pobytu mohou země EU povolit pracovníkům, aby si smlouvu s týmž zaměstnavatelem prodloužili více než jednou a také aby uzavřeli smlouvu s více než 1 zaměstnavatelem.

Rovné zacházení

Sezónní pracovníci mají právo na rovné zacházení ve srovnání s příslušníky hostitelské země, pokud jde o podmínky zaměstnání, jako je minimální věk pro zaměstnání, pracovní podmínky (např. mzdy a propuštění, pracovní doba, dovolená a svátky) a dále zdravotní a bezpečnostní předpisy. Toto rovné zacházení se vztahuje také na odvětví sociálního zabezpečení (dávky spojené s nemocí, invaliditou a stářím), školení, poradenství o sezónních pracích, jež nabízejí úřady práce a další veřejné služby, s výjimkou obecního bydlení.

Nicméně země EU nemusejí dodržovat rovné zacházení, pokud jde o nezaměstnanost a rodinné dávky, a mohou omezit rovné zacházení z hlediska daňových výhod, vzdělávání a odborného vzdělávání.

Sankce a prevence zneužívání

Země EU musejí zavést opatření k zamezení možného zneužívání a sankce, pokud k eventuálnímu zneužití dojde. Musejí také zavést mechanismy k řešení stížností proti zaměstnavatelům.

30.06.2014