This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52021PC0813
Proposal for a DIRECTIVE OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL amending Directive 2010/40/EU on the framework for the deployment of Intelligent Transport Systems in the field of road transport and for interfaces with other modes of transport
Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterou se mění směrnice 2010/40/EU o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy
Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterou se mění směrnice 2010/40/EU o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy
COM/2021/813 final
EVROPSKÁ KOMISE
Ve Štrasburku dne 14.12.2021
COM(2021) 813 final
2021/0419(COD)
Návrh
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterou se mění směrnice 2010/40/EU o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy
(Text s významem pro EHP)
{SEC(2021) 436 final} - {SWD(2021) 474 final} - {SWD(2021) 475 final}
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
Tento návrh se týká přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010 o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy 1 .
•Odůvodnění a cíle návrhu
Mobilita a doprava mají pro evropské občany a pro evropské hospodářství jako celek zásadní význam. Volný pohyb osob a zboží přes vnitřní hranice Evropské unie (EU) je základní svobodou EU a jejího jednotného trhu. Evropská komise přijala v prosinci 2020 sdělení o strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu (dále jen „strategie“) 2 , které navrhuje zásadní transformaci evropského dopravního systému za účelem dosažení cíle udržitelné, inteligentní a odolné mobility. Nezbytnou hybnou silou této transformace je digitalizace. Díky digitalizaci bude celý dopravní systém fungovat plynule a účinněji. Dále se také zvýší úrovně bezpečnosti, ochrany, spolehlivosti a pohodlí.
Strategie označuje zavádění inteligentních dopravních systémů (ITS) za klíčové opatření při budování propojeného a automatizovaného systému multimodální mobility. Tento systém kombinuje nové koncepty, jako je mobilita jako služba a kooperativní, propojená a automatizovaná mobilita. V rámci kooperativní, propojené a automatizované mobility se řidič stává uživatelem sdíleného vozového parku plně začleněného do multimodálního dopravního systému, jenž plynule funguje díky multimodálním digitálním službám v oblasti mobility, například aplikacím mobility jako služby.
Strategie je jasná: má-li být doprava skutečně udržitelnější, musíme zajistit efektivní a plynule navazující multimodalitu s využitím nejúčinnějšího druhu dopravy pro každý úsek cesty. Kromě toho je potřeba zvýšit účinnost jednotlivých druhů dopravy; pokud jde o silniční dopravu, znamená to, že řešení založená na sdílení ve stále větší míře poskytují schůdnou alternativu k vlastnictví soukromých vozidel. To rovněž podporuje zavádění vozidel s nulovými emisemi, neboť uživatelé sdílených služeb mobility budou mít k dispozici celý vozový park. Mírní se tak obavy ohledně dojezdu nebo pořizovacích nákladů, zejména pokud se může vozový park automaticky dobíjet. Jinými slovy, nově vznikající služby ITS mohou urychlit zavádění vozidel s nulovými emisemi a rovněž podpořit jejich účinnější využití.
K udržitelnější dopravě přispěje také plynulejší silniční doprava (s tím, že vozové parky s nulovými emisemi by neměly vést k dopravním zácpám s nulovými emisemi). V ideálním případě fungují sdílená vozidla s nulovými emisemi, jak pro cestující, tak pro nákladní dopravu, jako sběrné služby ke stávajícím a ještě účinnějším druhům dopravy a zajišťují plynule navazující a inkluzivnější cestování. Kongesce stojí hospodářství EU více než 1 % HDP ročně 3 z důvodu časové ztráty občanů a pracovníků, ale také nespolehlivé a neefektivní logistiky, která má zajišťovat materiálové toky v hospodářství. Snížením počtu mimořádných událostí a zlepšením řízení dopravy mohou ITS pomoci snížit kongesci a významně přispět k ekonomické efektivitě a konkurenceschopnosti hospodářství EU. Zavádění ITS má potenciál výrazně zlepšit bezpečnost silničního provozu a účinnost dopravy a pohodlí tím, že uživatelům dopravy pomůže přijímat správná rozhodnutí a přizpůsobovat se dopravní situaci. ITS rovněž umožňují lépe využívat stávající infrastrukturu, rozšířit možnosti multimodality a zlepšit řízení dopravy.
Ve sdělení o evropské strategii pro data 4 , které Komise přijala v únoru 2020, se uvádí, že daty podložené inovace budou pro veřejnost velkým přínosem, neboť přispějí k Zelené dohodě pro Evropu 5 a pomohou připravit Evropu na digitální věk 6 .
Směrnice 2010/40/EU (dále jen „směrnice o ITS“) byla koncipována jako rámec pro urychlení a koordinaci zavádění a využívání ITS v silniční dopravě a rozhraní s jinými druhy dopravy.
Ve strategii bylo oznámeno, že směrnice o ITS bude brzy revidována, včetně některých jejích nařízení v přenesené pravomoci. Strategie rovněž zdůraznila záměr Komise podpořit v roce 2021 vytvoření koordinačního mechanismu pro vnitrostátní přístupové body vytvořené podle směrnice o ITS.
Komise provedla hodnocení ex post směrnice o ITS 7 a dospěla k závěru, že směrnice má pozitivní dopad na zavádění ITS v celé EU. Hodnocení rovněž obsahuje závěr, že směrnice zůstává důležitým nástrojem pro řešení: i) nedostatečné koordinace při zavádění ITS v celé EU a ii) pomalého, rizikového a nákladově neefektivního zavádění ITS. V hodnocení se dále konstatuje, že využívání ITS roste, ale i přes zlepšení je zavádění ITS stále často geograficky omezené. Nadále existuje jasná potřeba přijmout další opatření v oblasti interoperability, spolupráce a sdílení dat s cílem umožnit plynule navazující a nepřetržité služby ITS v celé EU.
V říjnu 2019 Komise rovněž podala zprávu Evropskému parlamentu a Radě o provádění směrnice o ITS. Tato zpráva upozorňovala na: i) potřebu dále zlepšovat koordinaci v souvislosti s přístupností dat; ii) potřebu zohlednit vznik nových témat a výzev v oblasti ITS a iii) potřebu zlepšit dostupnost klíčových druhů dat v celé silniční dopravní síti (tj. zpřístupněním těchto druhů dat v digitálním strojově čitelném formátu).
Tento návrh proto řeší následující problémy: i) nedostatečnou interoperabilitou a nedostatečnou návazností aplikací, systémů a služeb; ii) nedostatkem shody a účinné spolupráce mezi zúčastněnými stranami a iii) nevyřešenými otázkami, které se týkají dostupnosti a sdílení dat podporujících služby ITS. Dosahuje toho zejména rozšířením stávající oblasti působnosti směrnice tak, aby obsáhla nové a nově vznikající výzvy, a tím, že umožňuje, aby základní služby ITS byly v celé EU povinné. Zavádění služeb ITS bude podpořeno dostupností dat nezbytných k poskytování spolehlivých informací, čímž se zajistí, že v odvětví silniční dopravy budou moci být využity přínosy digitalizace. Výše uvedené problémy budou řešeny také dalšími pravidly s cílem zlepšit sladění se stávajícími postupy a normami.
•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky
Tento návrh je součástí balíčku legislativních iniciativ, jejichž cílem je přispět k dekarbonizaci, digitalizaci a větší odolnosti dopravní infrastruktury. Kromě revize směrnice o ITS zahrnuje tento balíček revizi nařízení o TEN-T 8 a balíčku opatření v oblasti městské mobility 9 , které obsahují ustanovení týkající se zavádění služeb ITS. Například revize nařízení TEN-T se zabývá prostředky ke zjišťování událostí souvisejících s bezpečností silničního provozu a podle tohoto návrhu umožňuje poskytovat účastníkům silničního provozu informace o dopravním provozu související s bezpečností silničního provozu.
Tento návrh je v souladu s návrhem nového nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, který Komise předložila dne 14. července 2021 10 a kterým by byla zrušena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva 11 . Data o dobíjecích bodech a výdejních stojanech, která jsou k dispozici podle tohoto nařízení, musí být zpřístupněna prostřednictvím vnitrostátních přístupových bodů zřízených podle směrnice o ITS.
Tento návrh je rovněž v souladu a sladěn s ostatními právními rámci v oblasti dopravy, například s nařízením o elektronických informacích o nákladní dopravě (eFTI) 12 a dalšími právními předpisy týkajícími se různých druhů dopravy, zejména pokud jde o vymezení oblasti působnosti v příloze I této směrnice a přidanou hodnotu rozvoje multimodálních digitálních služeb v oblasti mobility.
Pokud jde o bezpečnost silničního provozu, strategie potvrdila cíl, kterým je přiblížit do roku 2050 počet obětí u všech druhů dopravy v EU nule. Pokud jde o silniční dopravu, existuje v oblasti působnosti směrnice o ITS několik opatření, která k tomuto ambicióznímu cíli přispívají. Je zde například systém eCall, který má po dopravní nehodě urychlit reakci na mimořádnou událost a snížit tak počet úmrtí a vážných zranění. Kooperativní ITS umožňují vozidlům, dopravní infrastruktuře a dalším účastníkům silničního provozu komunikovat a koordinovat své činnosti. Kooperativní ITS mají významný potenciál ke snížení počtu a závažnosti nehod. Informační služby týkající se událostí souvisejících s bezpečností nebo bezpečného a chráněného parkování nákladních vozidel přispívají k bezpečnosti účastníků silničního provozu. Povinná dostupnost klíčových dat ve strojově čitelném formátu zlepší fungování služeb zajišťujících bezpečnost, jako je inteligentní regulace rychlosti, a povinné služby informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností zlepší bezpečnost dopravního provozu.
Tento návrh je v souladu s pravidly upravujícími práva a povinnosti cestujících, například pravidly stanovenými v článku 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/782 13 .
Kromě toho v současnosti probíhá přezkum nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/962 14 o poskytování informačních služeb o dopravním provozu v reálném čase v celé EU 15 . Očekává se, že uvedená nadcházející revize určí druhy klíčových dat a zavede určité nové druhy klíčových dat související s dopravními předpisy: i) omezení hmotnosti/délky/šířky/výšky; ii) jednosměrné ulice a iii) hranice omezení, zákazů nebo povinností s platností pro danou zónu, aktuální přístupový status a podmínky pro provoz v regulovaných dopravních zónách. Tento návrh je v souladu s očekávanými změnami aktu v přenesené pravomoci. Navíc vzhledem k významu těchto tří bodů s dodatečnými daty bude po přijetí nového aktu v přenesené pravomoci vhodné zvážit jejich zařazení na seznam druhů dat, jejichž dostupnost a poskytování mají být povinné.
•Soulad s ostatními politikami Unie
Evropská strategie pro data obsahuje vizi o vytvoření interoperabilních datových prostorů společných pro celou EU ve strategických hospodářských odvětvích a oblastech veřejného zájmu. Mezi tyto datové prostory patří i společný evropský datový prostor pro mobilitu. Směrnice o ITS je důležitou součástí společného evropského datového prostoru pro mobilitu, neboť zajišťuje dostupnost a přístupnost dat o multimodálním dopravním provozu a cestování ve vnitrostátních přístupových bodech.
Tato data poskytují konkrétní podporu pro pokročilé asistenční systémy pro řidiče, například nové systémy vozidel podle nařízení (EU) 2019/2144 o obecné bezpečnosti 16 .
Návrh byl uveden do souladu s dalšími právními rámci EU, například s obecným nařízením o ochraně osobních údajů (EU) 2016/679 17 , směrnicí 2002/58/ES o soukromí a elektronických komunikacích 18 a nařízením (EU) 2019/2144 o obecné bezpečnosti 19 . Opatření stanovená v tomto návrhu musí případně náležitě zohlednit připravovaný akt o umělé inteligenci 20 .
Tato směrnice podporuje politiky výzkumu a inovací v oblasti klimatu, energetiky a mobility podle rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont Evropa na období 2021–2027, které se zabývají výzkumem a vývojem inovativních technologií v oblasti ITS, kooperativních ITS (C-ITS) a kooperativní, propojené a automatizované mobility.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Právní základ
Tento pozměňovací návrh nemění právní základ směrnice o ITS, kterým je článek 91 Smlouvy o fungování Evropské unie.
•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
Směrnice o ITS se zabývá nadnárodními aspekty dopravy, které členské státy nemohou uspokojivě řešit samy, například interoperabilitou zařízení a posílením vnitřního trhu služeb ITS na celosvětové úrovni. Přispívá tak k zaměstnanosti a růstu.
Podle zásady subsidiarity zůstává použití směrnice nebo rámcové směrnice, jako je směrnice o ITS, jedním z nejvhodnějších prostředků k dosažení zamýšleného výsledku. Zastřešující zásady a podmínky umožňující zavádění ITS jsou stanoveny pomocí specifikací vypracovaných za intenzivního zapojení odborníků na jednotlivá témata jmenovaných členskými státy.
Komise se domnívá, že by zpřístupnění a poskytování některých druhů dat a služeb ITS mělo být povinné. Prvotní seznamy těchto dat a služeb jsou součástí návrhu. Návrh rovněž obsahuje mechanismus pro aktualizaci těchto seznamů, a to na základě posílené konzultace se zúčastněnými stranami a formálního předchozího souhlasu členských států.
V rámci svých institucionálních výsad Komise rovněž posílí úlohu Evropské poradní skupiny pro ITS, kterou tvoří zástupci příslušných zúčastněných stran ITS z veřejného a soukromého sektoru. Tyto zúčastněné strany poskytují Komisi poradenství ohledně obchodních a technických aspektů realizace a zavádění ITS v EU.
•Proporcionalita
Podle zásady proporcionality nepřekračuje tento návrh rámec toho, co je nezbytné k dosažení jeho cílů. Komise považuje všechna opatření vzhledem k jejich dopadům za přiměřená, jak dokládá posouzení dopadů, které tvoří součást této iniciativy 21 . Navrhovaný zásah: i) přizpůsobuje oblast působnosti směrnice o ITS novým a nově vznikajícím oblastem služeb ITS; ii) posiluje úlohu zúčastněných stran a koordinaci mezi nimi a iii) ukládá povinnost zajištění dostupnosti klíčových dat a poskytování základních služeb. Toto je nezbytné pro přizpůsobení právního rámce pro ITS probíhajícímu vývoji a pro zajištění dostupnosti nezbytných dat a služeb na podporu cílů strategie.
•Volba nástroje
Vzhledem k omezeným změnám směrnice o ITS se Komise domnívá, že pro revizi směrnice je nejlepší možností pozměňovací návrh.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů
Hodnocení ex post směrnice o ITS „REFIT“ obsahuje závěr, že oblast působnosti směrnice o ITS je dodnes aktuální a určené prioritní oblasti stále odpovídají příslušným tématům, službám a údajům. Zúčastněné strany se rovněž domnívají, že směrnice a její akty v přenesené pravomoci přispěly ke snížení negativních externalit dopravy.
Hodnocení zároveň dospělo k závěru, že v důsledku společenského a technologického vývoje bude v budoucnu třeba věnovat více pozornosti řadě oblastí. Podle tohoto závěru vyžaduje větší pozornost zejména kooperativní, propojená a automatizovaná mobilita. Hodnocení dále obsahuje očekávání, že zajištění dostupnosti příslušných dat a infrastruktury ITS povede k zavedení nepřetržitých služeb pro celou EU. Z hodnocení rovněž vyplývá závěr, že doposud byly interoperabilní služby ITS zavedeny pouze v omezeném rozsahu. Hodnocení zdůraznilo přetrvávající neochotu sdílet data, což je i nadále omezující faktor, a potřebu zlepšit spolupráci se zúčastněnými stranami a mezi nimi.
Při hodnocení byly zjištěny problémy, které se návrh snaží řešit, a to: i) nedostatečná interoperabilita a návaznost aplikací, systémů a služeb; ii) nedostatkem shody a účinné spolupráce mezi zúčastněnými stranami a iii) nevyřešené otázky, které se týkají dostupnosti a sdílení dat podporujících služby ITS.
•Konzultace se zúčastněnými stranami
Konzultační proces 22 zapojil hlavní cílové skupiny prostřednictvím tří různých metod: veřejné konzultace, otevřené veřejné konzultace a cílených konzultací. Každá z těchto metod je rozebrána v následujících odstavcích.
Veřejná konzultace týkající se počátečního posouzení dopadů 23 této iniciativy proběhla v období od 8. října 2020 do 19. listopadu 2020. Komise obdržela 34 reakcí na tuto veřejnou konzultaci, většinou od obchodních společností, podnikatelských sdružení a orgánů veřejné moci. Na počáteční posouzení dopadů rovněž reagovaly nevládní organizace, spotřebitelské organizace a veřejnost.
Otevřená veřejná konzultace byla zahájena 3. listopadu 2020 a trvala do 2. února 2021. Zúčastněné strany byly v rámci otevřené veřejné konzultace prostřednictvím dotazníku vyzvány, aby předložily svá stanoviska ke klíčovým aspektům posouzení dopadů, jimiž jsou: i) hlavní problémy, jimiž se posouzení dopadů zabývá; ii) příčiny těchto problémů; iii) možná politická opatření k řešení těchto problémů a příčin; iv) pravděpodobné dopady těchto možných politických opatření a v) význam opatření na úrovni EU pro řešení těchto problémů. Komise obdržela celkem 149 reakcí.
Cílené konzultace se skládaly ze čtyř částí, které jsou uvedeny v odrážkách níže.
– Dne 15. února 2021 byl zahájen internetový průzkum pro všechny klíčové skupiny zúčastněných stran, který trval do 26. března 2021.
– Dne 16. února 2021 byly zahájeny rozhovory s 53 zúčastněnými stranami ze všech klíčových skupin zúčastněných stran, které trvaly do 6. května 2021. Kromě toho bylo ve fázi zahájení studie (listopad/prosinec 2020) provedeno šest průzkumných rozhovorů s klíčovými zúčastněnými stranami.
– V období od prosince 2020 do června 2021 proběhlo šest pracovních setkání zúčastněných stran.
– Ve dnech 17. prosince 2020 a 28. června 2021 se konala zasedání Evropského výboru pro ITS.
Po celou dobu přípravy posouzení dopadů se Komise rovněž setkávala s širokou škálou zúčastněných stran a obdržela několik stanovisek.
•Sběr a využití výsledků odborných konzultací
Při přípravě této iniciativy Komise využila: i) zjištění vyplývající z hodnocení ex post směrnice o ITS 24 ; ii) zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění směrnice 25 a iii) zprávy členských států o pokroku při provádění směrnice o ITS za rok 2020 26 .
V rámci konzultačních činností poskytly zúčastněné strany také řadu údajů doplněných o informace, jež Komisi poskytly ad hoc. Posouzení dopadů se do značné míry opírá o doprovodnou externí podpůrnou studii provedenou konzultantem 27 .
Další zdroj informací pocházel z rozsáhlých konzultací, které Komise vedla s expertní skupinou pro ITS 28 z členských států ohledně vymezení druhů klíčových dat. Tyto konzultace byly součástí revize nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/962.
Obecně lze říci, že zdroje použité k vypracování zprávy o posouzení dopadů jsou četné a rozsáhlé a představují hlediska různých skupin zúčastněných stran.
•Posouzení dopadů
Výbor pro kontrolu regulace obdržel zprávu o posouzení dopadů dne 25. srpna 2021. Výbor vydal dne 27. září 2021 k této zprávě kladné stanovisko s výhradami. Výbor se domnívá, že zprávu je třeba ještě vylepšit, pokud jde o: i) rozsah iniciativy, například jak přispěje k multimodalitě a cílům Zelené dohody; ii) konkrétní problémy, které se řeší, a nejkritičtější politická rozhodnutí; iii) analýzu dopadů; iv) výběr upřednostňované možnosti politiky a v) názory zúčastněných stran.
Závěrečná zpráva o posouzení dopadů obsahuje v oddílech 1 až 4 zevrubný popis a hodnocení přidané hodnoty iniciativy a její spojitosti s jinými politickými iniciativami. Podrobný popis možností politiky je uveden v oddíle 5. Komplexní analýza dopadů všech možností je uvedena v oddíle 6 a porovnání možností politiky v oddíle 7. Souhrn posouzení dopadů a stanovisko výboru lze nalézt na internetových stránkách Komise 29 .
V závěrečné zprávě o posouzení dopadů byly analyzovány tři možnosti politiky. Shrnutí každé z těchto tří možností je uvedeno ve třech odrážkách níže.
–Možnost politiky č. 1: Posílení zásad koordinace a zavádění. Tato první možnost politiky představuje největší počet politických opatření. Ve většině případů však zaujímá citlivý přístup, včetně opatření týkajících se: i) změn směrnice s cílem umožnit rozšíření jejího působení v nových a nově vznikajících oblastech služeb ITS; ii) řešení zjištěných nedostatků ve spolupráci zúčastněných stran pomocí opatření zlepšujících koordinaci a iii) zajištění spojitosti ustanovení směrnice s ustanoveními jiných stávajících právních nástrojů. Zahrnuje rovněž opatření, jejichž cílem je: i) dále posilovat koordinaci všech příslušných zúčastněných stran; ii) institucionalizovat části správního rámce a iii) zajistit, aby směrnice obstála i v budoucnu a mohla sloužit při příchodu známých nadcházejících politických iniciativ EU.
–Možnost politiky č. 2: Stanovit povinnost shromažďování a zajištění dostupnosti klíčových dat. Cílem tohoto zásahu je stanovení povinnosti shromažďovat a sdílet data, která mají zásadní význam pro provoz základních služeb jako prostředku k podpoře zavádění těchto služeb. Tato opatření zachovávají všechny ostatní aspekty možnosti politiky č. 1 a zároveň usilují o zlepšení: i) dostupnosti dat; ii) kvality dat; iii) přístupu k datům; iv) výměny dat a v) využívání dat.
–Možnost politiky č. 3: Stanovit povinnost poskytování základních služeb. Tento zásah zahrnuje možnost povinného zavádění základních služeb prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. Těží především z větší dostupnosti, kvality, výměny a využívání dat podle možnosti politiky č. 2 a jejím cílem je dále podporovat zavádění interoperabilních a nepřetržitých služeb.
Komise jednoznačně upřednostňuje možnost politiky č. 2 před možností politiky č. 1, neboť dosahuje výrazně větších přínosů a nejlepšího poměru nákladů a přínosů. Povinným shromažďováním dat a následným zaváděním služeb ITS se rovněž značně zvyšuje účinnost směrnice při dosahování cílů směrnice o ITS a soulad s nimi. Omezení povinného shromažďování dat na klíčová data – a velmi významné přínosy, které by ze shromažďování těchto klíčových dat vyplynuly – rovněž znamená, že možnost politiky č. 2 je přiměřená.
Rozdíl v čistých přínosech mezi možností politiky č. 2 a možností politiky č. 3 je menší než rozdíl mezi čistými přínosy u možnosti politiky č. 1 a možnosti politiky č. 2. Rozdíly v čistých přínosech mezi možností politiky č. 2 a možností politiky č. 3 však zůstávají velmi významné. Hlavním rozdílem je značný nárůst přínosů souvisejících s bezpečností, které se očekávají u možnosti politiky č. 3 ve srovnání s možností politiky č. 2. Ačkoli možnost politiky č. 3 rovněž představuje vyšší úroveň nákladů, mezní poměr nákladů a přínosů dodatečných nákladů a přínosů plynoucích z možnosti politiky č. 3 je stále pozitivní. Jedná se také o nejucelenější možnost politiky. Povinné poskytování základních služeb ITS pro bezpečnost silničního provozu – ačkoli představuje značné náklady na dodržování předpisů – je rovněž přiměřené.
Komise proto upřednostňuje možnost politiky č. 3 (která zahrnuje možnosti politiky č. 1 a 2), protože: i) vytváří největší čisté přínosy; ii) jedná se o nejúčinnější možnost; iii) nejlépe dosahuje konkrétních cílů směrnice o ITS a iv) nejlépe zajišťuje rychlé a soudržné zavádění služeb ITS v souladu s cíli strategie.
Posouzení dopadů obsahuje podrobný popis politických opatření zahrnutých do různých možností politiky, jakož i hlavní dopady, náklady a přínosy každé možnosti politiky.
•Účelnost právních předpisů a zjednodušení
Návrh sníží administrativní náklady členských států, neboť zjednodušuje opakující se povinnosti podávání zpráv a umožňuje používání společného systému pro podávání zpráv o provádění směrnice a jejích aktů v přenesené pravomoci. Na základě společného vzoru a společných klíčových ukazatelů výkonnosti bude rovněž snazší zprávy analyzovat a porovnávat. Návrh však rovněž může zvýšit náklady na koordinaci spojené se shromažďováním dat, zejména pokud jde o místní orgány.
Malé a střední podniky nejsou konkrétním cílem opatření stanovených v příslušných politikách a nic nenasvědčuje tomu, že by tato opatření měla různý dopad na obchodní společnosti různé velikosti. Bez zavedení nových specifikací dat a normativních požadavků a bez širokého využívání vnitrostátních přístupových bodů by však vznikl roztříštěný trh. Pokud by roztříštěnost trhu přetrvávala, mohlo by to přinést komparativní výhodu pro větší společnosti ve srovnání s malými a středními podniky. Na harmonizovaném trhu s harmonizovanými normami budou mít malé a střední podniky prospěch z menších překážek při vstupu na tento trh, protože budou mít možnost rozšiřovat svou činnost a soutěžit s většími podniky na rovnoprávném základě.
Očekává se, že návrh významně přispěje k vytvoření společného evropského datového prostoru pro mobilitu v rámci evropské strategie pro data. Přispěje ke společnému evropskému datovému prostoru pro mobilitu zvýšením dostupnosti dat ve vnitrostátních přístupových bodech a zjednodušením opakovaného využívání dat standardizací výměny dat a harmonizací podmínek přístupu.
•Základní práva
V zájmu dosažení bezpečné, udržitelné, inteligentní a odolné mobility může být nutné zpracovávat data o cestování, dopravním provozu nebo silniční síti, které zahrnují osobní údaje. Je-li zpracování osobních údajů nezbytné pro dosažení cílů směrnice o ITS, mohou být stanovena podrobnější pravidla, např. o tom, jaké údaje je potřeba shromažďovat, kým a pro jaké konkrétní účely, pouze v aktech terciárního práva, které z ní vycházejí. Při navrhování těchto aktů Komise řádně zohlední požadavky na ochranu údajů.
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Tento návrh nemá žádný dopad na rozpočet Evropské unie.
5.OSTATNÍ PRVKY
•Rámec EU pro C-ITS pro poskytování důvěryhodné a bezpečné komunikace
Komise čerpá ze svých provozních zkušeností s prováděním podpůrné akce „Bezpečnostní architektura pro propojenou infrastrukturu a vozidla v Evropě“, která svěřila Společnému výzkumnému středisku provádění pilotní fáze (2018–2022) systému EU pro správu bezpečnostních oprávnění kooperativních ITS (C-ITS).
Do doby, než bude tento systém formalizován do závazného rámce (a do případného budoucího zřízení specializovaných subjektů, které jej budou řídit), je Komise určena jako subjekt, který převezme úlohu orgánu pro certifikační politiku C-ITS, správce seznamu důvěryhodných subjektů a kontaktního místa C-ITS.
•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv
Komise přijme každých pět let pracovní programy, které stanoví opatření, jež mohou vyžadovat přijetí případných evropských specifikací nebo další data či služby ITS.
Členské státy budou každé tři roky podávat zprávy o pokroku při provádění směrnice a jejích aktů v přenesené pravomoci za použití společného vzoru a společných klíčových ukazatelů výkonnosti.
Na základě zpráv členských států předloží Komise každé tři roky Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění směrnice.
•Informativní dokumenty
V souladu s 27. bodem odůvodnění návrhu musí členské státy Komisi oznámit svá vnitrostátní prováděcí opatření spolu s podpůrnými dokumenty. To je nezbytné vzhledem k novým ustanovením návrhu týkajícím se shromažďování dat a zavádění služeb. Tato nová ustanovení mohou vyžadovat přijetí dalších vnitrostátních právních předpisů nebo jejich změnu. Aby mohla Komise sledovat správné provedení ve vnitrostátním právu, je důležité, aby jí členské státy zaslaly podklady prokazující, podle kterých stávajících nebo nových ustanovení vnitrostátního práva se mají provádět jednotlivá opatření stanovená v navrhované směrnici.
•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu
Tímto návrhem se mění stávající směrnice 2010/40/EU o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy, ve znění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2380 30 . Struktura pozměněné směrnice o ITS je uvedena v odrážkách níže.
–Ustanovení čl. 1 odst. 1 upravuje článek 1 stávající směrnice, který stanoví předmět a oblast působnosti směrnice, tak, že do předmětu a oblasti působnosti stávající směrnice doplňuje dostupnost dat a zavádění služeb.
–Ustanovení čl. 1 odst. 2 aktualizuje v článku 2 stávající směrnice název čtyř prioritních oblastí stávající směrnice, neboť prioritní oblasti jsou reorganizovány podle druhů služeb ITS.
–Ustanovení čl. 1 odst. 3 rozšiřuje seznam definic stávající směrnice, je-li to nezbytné a vhodné, vzhledem k celkovým změnám v oblasti působnosti a ustanoveních pozměněné směrnice.
–Ustanovení čl. 1 odst. 4 rozšiřuje požadavky na členské státy uvedené v článku 5, pokud jde o jejich spolupráci v souvislosti se zaváděním služeb ITS při uplatňování specifikací přijatých podle směrnice.
–Ustanovení čl. 1 odst. 5 aktualizuje v článku 6 odkaz na stávající právní předpisy a doplňuje odkaz na rozhodnutí č. 768/2008/ES.
–Čl. 1 odst. 6 obsahuje nové ustanovení, které požaduje, aby členské státy zajistily dostupnost dat pro druhy dat uvedené v nové příloze III a jejich přístupnost ve vnitrostátních přístupových bodech, a nové ustanovení, které požaduje, aby členské státy zajistily zavedení služeb ITS uvedených v nové příloze IV.
–Ustanovení čl. 1 odst. 7 doplňuje do článku 7 stávající směrnice ustanovení o aktualizaci příloh III a IV prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, s výhradou předchozího posouzení dopadů, včetně analýzy nákladů a přínosů.
–V čl. 1 odst. 8 se stanoví nový článek, který zmocňuje Komisi k přijetí prozatímních opatření v případě mimořádné situace, která má závažný přímý dopad na bezpečnost silničního provozu, kybernetickou bezpečnost nebo dostupnost a integritu služeb ITS.
–Ustanovení čl. 1 odst. 9 aktualizuje odkaz v článku 8 stávající směrnice.
–Ustanovení čl. 1 odst. 10 nahrazuje článek 10 stávající směrnice aktualizovanými pravidly pro ochranu údajů a soukromí, čímž se zjednodušuje text odstraněním zdvojování stávajících povinností podle pravidel pro ochranu údajů, např. pokud jde o bezpečnost zpracovávaných osobních údajů a potřebu, aby správci údajů dodržovali své další povinnosti podle pravidel pro ochranu údajů. Také se zdůrazňuje požadavek, aby Komise při vypracovávání specifikací zohledňovala požadavky na ochranu údajů.
–V čl. 1 odst. 11 se stanoví nový článek o orgánu pro certifikační politiku C-ITS, správci seznamu důvěryhodných subjektů a kontaktním místě C-ITS a také se stanoví, že tyto úlohy vymezí a bude plnit Komise.
–Ustanovení čl. 1 odst. 12 upravuje článek 12 stávající směrnice, pokud jde o datum, od kterého je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci.
–Ustanovení čl. 1 odst. 13 nahrazuje článek 15 stávající směrnice o postupu projednávání ve výborech aktualizovanými odkazy na stávající právní předpisy a doplněním odkazu na přezkumný postup (články 5 a 8 nařízení (EU) č. 182/2011).
–Ustanovení čl. 1 odst. 14 nahrazuje článek 17 stávající směrnice aktualizovanými pravidly pro podávání zpráv členskými státy (společný vzor, společné klíčové ukazatele výkonnosti) a Komisí, jakož i aktualizovanými pravidly pro přijímání pracovních programů směrnice o ITS.
–Ustanovením čl. 1 odst. 15 a 16 se dvě přílohy stávající směrnice nahrazují čtyřmi přílohami:
–příloha I upravuje přílohu I stávající směrnice uspořádáním prioritních oblastí podle druhů služeb ITS a rovněž doplňuje nová opatření odpovídající novým a nově vznikajícím službám ITS,
–příloha II upravuje přílohu II stávající směrnice o ITS aktualizací a doplněním některých zásad,
–nová příloha III obsahuje seznam druhů dat, u nichž je třeba zajistit dostupnost a přístupnost ve vnitrostátních přístupových bodech do dne uvedeného pro jednotlivé druhy dat, a zeměpisné pokrytí uvedené pro každý druh dat,
–nová příloha IV obsahuje seznam služeb ITS, které mají být do dne uvedeného pro jednotlivé služby ITS zavedeny, a zeměpisné pokrytí uvedené pro každou službu ITS.
–V článcích 2, 3 a 4 se stanoví provedení ve vnitrostátním právu, vstup v platnost a určení pozměněné směrnice.
•Evropský hospodářský prostor
Navrhovaný akt má význam pro EHP.
2021/0419 (COD)
Návrh
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterou se mění směrnice 2010/40/EU o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 91 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 31 ,
s ohledem na stanovisko Výboru regionů 32 ,
v souladu s řádným legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Sdělení Komise o strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu 33 označuje zavedení inteligentních dopravních systémů (dále jen „ITS“) za klíčové opatření k dosažení propojené a automatizované multimodální mobility, a tedy za opatření přispívající k transformaci evropského dopravního systému za účelem dosažení cíle účinné, bezpečné, udržitelné, inteligentní a odolné mobility. To doplňuje opatření oznámená v rámci stěžejní iniciativy týkající se ekologizace nákladní dopravy s cílem podpořit multimodální logistiku. Ve strategii bylo rovněž oznámeno, že v roce 2022 bude provedena revize nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1926 o multimodálních informačních službách o cestování s cílem zahrnout povinnou přístupnost souborů dynamických dat, jakož i posouzení potřeby regulačních opatření v oblasti práv a povinností poskytovatelů multimodálních digitálních služeb spolu s iniciativou týkající se vydávání přepravních dokladů, včetně vydávání železničních jízdenek.
(2)Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu potvrzuje cíl, kterým je přiblížit do roku 2050 počet obětí u všech druhů dopravy v Unii nule. Několik opatření v oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU 34 přispívá k bezpečnosti účastníků silničního provozu, například eCall, služby informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu a bezpečné a chráněné parkovací plochy 35 .
(3)Zelená dohoda pro Evropu 36 zdůrazňuje rostoucí úlohu automatizované a propojené multimodální mobility spolu s inteligentními systémy řízení dopravy umožněnými digitalizací a cíl podporovat nové udržitelné služby v oblasti dopravy a mobility, které mohou snížit kongesci a znečištění, zejména v městských oblastech.
(4)Rostoucí potřeba lépe využívat data při zvyšování udržitelnosti, účinnosti a odolnosti dopravních řetězců vyžaduje lepší koordinaci rámce ITS s dalšími iniciativami zaměřenými na harmonizaci a usnadnění sdílení dat v odvětvích mobility, dopravy a logistiky s multimodální perspektivou 37 .
(5)Vzhledem k potřebě digitalizace silniční dopravy, zvýšení bezpečnosti silničního provozu a snížení kongesce by se mělo v rámci transevropské dopravní sítě dále rozvíjet zavádění a využívání inteligentních dopravních systémů a silničních služeb.
(6)V mnoha členských státech se vnitrostátní aplikace těchto systémů a služeb v odvětví silniční dopravy již zavádějí. I přes zlepšení, k nimž došlo od přijetí směrnice 2010/40/EU 38 v roce 2010, však hodnocení této směrnice odhalilo přetrvávající nedostatky vedoucí k pokračujícímu roztříštěnému a nekoordinovanému zavádění a nedostatečné zeměpisné návaznosti služeb ITS v celé Unii a na jejích vnějších hranicích.
(7)V souvislosti s prováděním nařízení Komise v přenesené pravomoci 39 , kterými se doplňuje směrnice 2010/40/EU, zřídily členské státy vnitrostátní přístupové body 40 . Vnitrostátní přístupové body organizují přístup k datům souvisejícím s dopravou a jejich opětovné použití s cílem podpořit poskytování celoevropských interoperabilních služeb ITS v oblasti cestování a dopravního provozu koncovým uživatelům. Tyto vnitrostátní přístupové body jsou důležitou součástí společného evropského datového prostoru pro mobilitu v rámci evropské strategie pro data 41 a mělo by se na ně spoléhat zejména s ohledem na přístupnost dat.
(8)Pro zajištění koordinovaného a účinného zavádění ITS v rámci Unie jako celku je třeba k již přijatým specifikacím zavést další specifikace, včetně případných norem, jež stanoví další podrobná ustanovení a postupy. Před přijetím jakýchkoli dodatečných nebo revidovaných specifikací by Komise měla posoudit jejich soulad s určitými zásadami, které jsou vymezeny v příloze II. V prvé řadě je třeba upřednostnit čtyři hlavní oblasti vývoje a zavádění ITS. Během další realizace ITS by měly být z hlediska dosaženého technologického pokroku a vynaloženého finančního úsilí zohledněny stávající infrastruktury ITS, které již byly jednotlivými členskými státy zavedeny. Je-li to vhodné, mělo by být zejména v případě C-ITS zajištěno, aby požadavky na systémy ITS neukládaly ani nezvýhodňovaly používání konkrétního typu technologie.
(9)Specifikace by měly zohledňovat a mít za východisko zkušenosti a výsledky, které již byly získány v oblasti ITS, kooperativních inteligentních dopravních systémů (C-ITS) a kooperativní, propojené a automatizované mobility, zejména v kontextu platforem C-ITS 42 a kooperativní, propojené a automatizované mobility 43 , Evropského fóra pro multimodální mobilitu cestujících 44 a evropské platformy pro zavedení systému eCall 45 .
(10)Specifikace by měly podporovat inovace. Větší dostupnost dat by měla například vést k rozvoji nových služeb ITS, a naopak inovace by měly určit potřebu budoucích specifikací. Evropské partnerství pro kooperativní, propojenou a automatizovanou mobilitu v rámci programu Horizont Evropa by mělo podporovat vývoj a testování příští vlny služeb C-ITS a napomáhat integraci vysoce automatizovaných vozidel do nových služeb multimodální mobility.
(11)C-ITS používá technologie, které silničním vozidlům umožňují vzájemnou komunikaci a komunikaci s infrastrukturou na straně infrastruktury, včetně dopravní signalizace. Služby C-ITS jsou kategorií služeb ITS založenou na otevřené architektuře, která umožňuje vztah typu „many-to-many“ nebo „peer-to-peer“ mezi stanicemi C-ITS. To znamená, že všechny stanice C-ITS by si měly navzájem bezpečně vyměňovat zprávy a neměly by se omezovat na výměnu zpráv s předem určenými stanicemi. Většina služeb vyžaduje zajištění pravosti a integrity zpráv C-ITS obsahujících informace, jako je poloha, rychlost a směr jízdy. Proto by měl být vytvořen jeden společný evropský model důvěry C-ITS s cílem vytvořit vztah důvěry mezi všemi stanicemi C-ITS bez ohledu na použité komunikační technologie. Tento model důvěry by měl být zaveden přijetím politiky pro využívání infrastruktury veřejných klíčů (PKI). Nejvyšší úrovní této infrastruktury veřejných klíčů by měl být evropský seznam důvěryhodných certifikátů, který obsahuje položky všech důvěryhodných kořenových certifikačních autorit v Evropě. Aby bylo zajištěno hladké fungování tohoto modelu důvěry C-ITS, měly by být určité úkoly prováděny na centrální úrovni. Plnění těchto základních úkolů, zejména pokud jde o úlohu orgánu pro certifikační politiku C-ITS, správce seznamu důvěryhodných subjektů a kontaktního místa C-ITS, by měla zajistit Komise.
(12)Většina opatření podle směrnice 2010/40/EU, s výjimkou systému eCall, se zaměřuje na zajištění interoperability a přístupnosti dat, která jsou již k dispozici v digitálním strojově čitelném formátu, a na zavádění služeb ITS, ale nestanoví žádné povinnosti pro příslušné zúčastněné strany, pokud jde o zpřístupnění těchto dat nebo zavádění konkrétních služeb. Rozšířilo se využívání řady základních služeb ITS: například služeb informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu, které umožňují zjišťování mimořádných událostí, nebo klíčových dat, například dopravních předpisů, které podporují důležité služby, jako jsou omezení rychlosti na podporu vozidel vybavených inteligentní regulací rychlosti podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2144 46 . Povinné poskytování těchto základních služeb ITS a klíčových dat se považuje za nezbytné k zajištění trvalé dostupnosti těchto dat a nepřetržitého poskytování těchto služeb v celé Unii. Druhy dat a služby, jejichž poskytování by mělo být povinné, by měly být určeny na základě specifikací stanovených v aktech v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje směrnice 2010/40/EU, a měly by odrážet druhy dat a služby v ní stanovené.
(13)Studie z roku 2020 „Mapování přístupnosti dopravy pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace“ 47 ukazuje, že v současné době brání spolehlivému plánování cesty, pokud je vyhledávací proměnnou hledisko přístupnosti, nedostatek údajů o prvcích přístupnosti. V zájmu dalšího zlepšení přístupnosti dopravního systému a usnadnění cestování pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace vyžadují multimodální digitální služby v oblasti mobility dostupnost dat o přístupových uzlech a jejich prvcích přístupnosti.
(14)Zvýšená integrace ITS a pokročilých asistenčních systémů pro řidiče nebo systémů vozidel a infrastruktury obecně znamená, že tyto systémy budou stále více využívat informace, které si navzájem poskytují. To je zejména případ C-ITS. Rozsah tohoto využívání se bude zvětšovat s rostoucí mírou automatizace. Očekává se, že tato vyšší úroveň automatizace bude využívat komunikaci mezi vozidly a infrastrukturou k organizování pohybu vozidel a zvýšení plynulosti dopravních toků, což rovněž přispěje k udržitelnější dopravě. Ohrožení integrity služeb ITS by tak mohlo mít závažný dopad na bezpečnost silničního provozu, například pokud je sděleno nesprávné omezení rychlosti nebo vozidlo provede nouzové zastavení z důvodu neexistujícího nebezpečí. Aby byly zajištěny jednotné podmínky k provedení této směrnice, měly by být v mimořádných situacích, kdy je ohrožena integrita služeb ITS, Komisi svěřeny prováděcí pravomoci za účelem přijetí protiopatření k řešení příčin a důsledků uvedené situace. Zmíněná opatření by měla být přijata co nejrychleji a měla by být okamžitě použitelná. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 48 . Vzhledem k potřebě zajistit návaznost dopravy je vhodné uplatnit prodloužení platnosti takového opatření na dobu delší než šest měsíců s využitím možnosti stanovené v čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) č. 182/2011. Tato protiopatření by měla být ukončena, jakmile je provedeno alternativní řešení, nebo jakmile je mimořádná situace vyřešena.
(15)Pokud zavádění a využívání aplikací a služeb ITS zahrnuje zpracování osobních údajů, mělo by být toto zpracování prováděno v souladu s právem Unie o ochraně osobních údajů a soukromí, jak je stanoveno zejména v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 49 a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES 50 .
(16)Pokud specifikace, které mají být vypracovány podle této směrnice, zahrnují zpracování osobních údajů, měly by zohledňovat požadavky nařízení (EU) 2016/679 a směrnice 2002/58/ES. Zejména v případě, že je možné dosáhnout sledovaných účelů stejným způsobem za použití anonymních namísto osobních údajů, měla by být podporována anonymizace jako jedna z technik pro posílení soukromí jednotlivců, a to v souladu se zásadou záměrné ochrany osobních údajů.
(17)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES o obecné bezpečnosti výrobků 51 se vztahuje na výrobky, u nichž odvětvové právní předpisy nestanoví specifičtější ustanovení se stejným cílem bezpečnosti, jakož i na výrobky, u nichž bezpečnostní požadavky uložené odvětvovými právními předpisy nezahrnují aspekty a rizika nebo kategorii rizik, na něž se uvedená směrnice vztahuje (tzv. „bezpečnostní síť“).
(18)V případech, kdy je nezbytné provést posouzení shody, by specifikace měly zahrnovat podrobná ustanovení o postupu, kterým se řídí posuzování shody složek nebo vhodnosti složek k používání. Pokud jde o některé služby ITS, a zejména pokud jde o služby C-ITS, je pro zajištění bezpečnosti a řádného fungování systému nezbytné trvalé dodržování určitých požadavků a interoperabilita. Proto by v případě potřeby měly specifikace, které stanoví požadavky na výrobky, rovněž stanovit postupy dozoru nad trhem, včetně ochranné doložky. Tato ustanovení by měla být založena na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES 52 , zejména pokud jde o moduly pro různé fáze posuzování shody a postupy dozoru nad trhem. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 53 stanoví rámec pro schvalování typu motorových vozidel a jejich částí nebo souvisejícího vybavení a dozor nad trhem s nimi a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013 54 a (EU) č. 168/2013 55 stanoví pravidla pro schvalování typu dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a zemědělských nebo lesnických vozidel a jejich částí nebo souvisejícího vybavení. Posuzování shody vybavení a aplikací spadajících do oblasti působnosti uvedených legislativních aktů by proto představovalo zdvojení práce. Uvedené legislativní akty o schvalování vozidel se však vztahují na zařízení související s ITS instalovaná ve vozidlech, a nikoli na zařízení a software vnější silniční infrastruktury ITS, které by měly spadat do oblasti působnosti této směrnice. V druhém jmenovaném případě by specifikace mohly stanovit postupy posuzování shody a dozoru nad trhem. Tyto postupy by měly být omezeny na nezbytné prvky každého jednotlivého případu.
(19)Pokud zavádění a používání zařízení a softwaru ITS zahrnuje systémy umělé inteligence, měla by být zohledněna příslušná ustanovení připravovaného aktu o umělé inteligenci 56 .
(20)U aplikací a služeb ITS, pro které jsou zapotřebí přesné a zaručené služby určování času a polohy, by se měly využívat infrastruktury založené na družicových systémech nebo jakákoliv technologie poskytující rovnocennou úroveň přesnosti. Synergie mezi odvětvím dopravy a kosmickým odvětvím Unie by měly být využívány s cílem podpořit širší využívání nových technologií, které reagují na potřebu přesných a zaručených služeb určování času a polohy. Kosmický program Unie zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 57 poskytuje vysoce kvalitní, aktuální a zabezpečená data, informace a služby související s vesmírem prostřednictvím systému Galileo, evropské služby pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) a systému Copernicus.
(21)Poskytování zabezpečených a spolehlivých služeb určování času a polohy je zásadním prvkem efektivního provozu aplikací a služeb ITS. Je proto vhodné zajistit jejich kompatibilitu s ověřovacím mechanismem poskytovaným programem Galileo za účelem omezení spoofingových útoků na signál globálního družicového navigačního systému (GNSS).
(22)Při vypracovávání pracovních programů přijímaných Komisí podle směrnice 2010/40/EU by měly proběhnout konzultace s členskými státy a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami, včetně dalších expertních skupin Komise a výborů zabývajících se digitálními aspekty dopravy.
(23)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci ohledně přijetí vzoru pro zprávy, jež mají být předkládány členskými státy, a přijímání a aktualizace pracovních programů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 58 .
(24)Za účelem dosažení cílů této směrnice by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny seznamu druhů dat, v jejichž případě mají členské státy zajistit dostupnost dat, a o změny seznamu služeb ITS, jejichž zavedení mají členské státy zajistit, a to po dobu pěti let od vstupu této směrnice v platnost. Toto období by mělo být automaticky prodlužováno o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodlužování námitku. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni a se zúčastněnými stranami, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 59 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
(25)Aby byl zaručen koordinovaný přístup, měla by Komise zajistit soudržnost mezi činnostmi výboru zřízeného touto směrnicí a výbory zřízenými nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 60 , (EU) 2019/1239 61 , (EU) 2020/1056 62 a (EU) 2018/858 a směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES 63 a (EU) 2019/520 64 .
(26)Jelikož cíle této směrnice, totiž zajištění koordinovaného a soudržného zavádění interoperabilních inteligentních dopravních systémů v celé Unii, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států a/nebo soukromého sektoru, nýbrž jej může být z důvodu jeho rozsahu či účinků lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle ustanovení v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.
(27)Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech 65 zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o vnitrostátních prováděcích opatřeních o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních prováděcích nástrojů. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.
(28)V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 66 proběhla konzultace s evropským inspektorem ochrany údajů, který vydal stanovisko dne XX XX 2022,
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Změny směrnice 2010/40/EU
Směrnice 2010/40/EU se mění takto:
1)v článku 1 se vkládá se nový odstavec 2a, který zní:
„2a.Tato směrnice stanoví dostupnost dat a zavádění služeb ITS v prioritních oblastech uvedených v článku 2 se specifickým zeměpisným pokrytím, jak je uvedeno v přílohách III a IV.“;
2)v článku 2 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„1. Pro účely této směrnice jsou prioritními oblastmi pro vypracování a použití specifikací a norem:
a) I. služby ITS v oblasti informací a mobility;
b) II. služby ITS v oblasti cestování, dopravy a řízení dopravy;
c) III. služby ITS v oblasti bezpečnosti silničního provozu a jeho ochrany před vnějšími hrozbami;
d) IV. služby v oblasti kooperativní, propojené a automatizované mobility.“;
3)článek 4 se mění takto:
a)bod 18 se nahrazuje tímto:
„18) „normou“ norma ve smyslu čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012*;
________
* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).“;
b)doplňují se nové body 19 až 24, které znějí:
„19) „kooperativními inteligentními dopravními systémy“ nebo „C-ITS“ inteligentní dopravní systémy, které uživatelům ITS umožňují spolupracovat prostřednictvím výměny zabezpečených a důvěryhodných zpráv;
20) „službou C-ITS“ služba ITS poskytovaná prostřednictvím C-ITS;
21) „dostupností dat“ existence dat v digitálním strojově čitelném formátu;
22) „vnitrostátním přístupovým bodem“ digitální rozhraní zřízené členským státem, které představuje jednotný přístupový bod k datům, ve smyslu specifikací přijatých podle článku 6;
23) „přístupností dat“ možnost požadovat a obdržet data v digitálním strojově čitelném formátu prostřednictvím vnitrostátních přístupových bodů;
24) „multimodální digitální službou v oblasti mobility“ služba poskytující informace o datech o dopravním provozu a cestování, například umístění dopravních zařízení, jízdní řády, dostupnost nebo tarify pro více než jeden druh dopravy, která může zahrnovat prvky umožňující provádění rezervací či plateb nebo vydávání přepravních dokladů.“;
4)článek 5 se nahrazuje tímto:
„Článek 5
Použití specifikací při zavádění ITS
1. Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby specifikace přijaté Komisí podle článku 6 byly použity na aplikace a služby ITS při jejich zavádění v souladu se zásadami stanovenými v příloze II. Tím není dotčeno právo jednotlivých členských států rozhodnout o vlastním zavedení těchto aplikací a služeb na svém území. Tímto právem nejsou dotčeny články 6a a 6b. Členské státy v příslušných případech rovněž spolupracují na prosazování uvedených specifikací.
2. Členské státy rovněž spolupracují ohledně prioritních oblastí, pokud pro uvedené prioritní oblasti nebyly přijaty žádné specifikace.
3. Členské státy rovněž v případě potřeby spolupracují s příslušnými zúčastněnými stranami na provozních aspektech provádění a dodržování specifikací přijatých Komisí, jako jsou normy a harmonizované profily EU, společné definice, společná metadata, společné požadavky na kvalitu a aspekty týkající se interoperability architektur vnitrostátních přístupových bodů, společné podmínky pro výměnu dat, jakož i společné činnosti odborné přípravy a informační činnosti.“;
5)článek 6 se mění takto:
a)odstavec 5 se nahrazuje tímto:
„5. Aniž jsou dotčeny postupy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535*, specifikace případně stanoví podmínky, za nichž mohou členské státy po oznámení Komisi stanovit dodatečná pravidla pro poskytování služeb ITS na celém svém území či na jeho části, za předpokladu, že tato pravidla nenarušují interoperabilitu.“;
b)odstavec 6 se nahrazuje tímto:
„6. Specifikace jsou případně založeny na normách uvedených v článku 8.
Specifikace v příslušných případech, a zejména je-li to odůvodněno v zájmu bezpečnosti a interoperability, zahrnují pravidla pro posuzování shody a dozor nad trhem, včetně ochranné doložky, v souladu s rozhodnutím č. 768/2008/ES.
Specifikace jsou v souladu se zásadami stanovenými v příloze II.“;
____________
* Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).“;
6)vkládají se nové články 6a a 6b, které znějí:
„Článek 6a
Dostupnost dat
Členské státy zajistí, aby pro každý druh dat uvedený v příloze III byla data pro zeměpisné pokrytí týkající se tohoto druhu dat k dispozici co nejdříve, a nejpozději v příslušný den stanovený v uvedené příloze.
Členské státy do stejného dne zajistí přístupnost uvedených dat ve vnitrostátních přístupových bodech.
Článek 6b
Zavádění služeb ITS
Členské státy zajistí, aby služby ITS uvedené v příloze IV byly zavedeny pro zeměpisné pokrytí stanovené v uvedené příloze do data v ní uvedeného.“;
7)článek 7 se mění takto:
a)vkládají se nové odstavce 1a a 1b, které znějí:
„1a. Na základě analýzy nákladů a přínosů a posouzení dopadů včetně příslušných konzultací je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12 za účelem změn seznamu druhů dat v příloze III, včetně data provedení a zeměpisného pokrytí pro každý druh dat. Uvedené změny musí být v souladu s kategoriemi dat stanovenými v posledním pracovním programu přijatém podle čl. 17 odst. 5.
1b. Na základě analýzy nákladů a přínosů, řádně zohledňující vývoj na trhu a technologický vývoj, a posouzení dopadů včetně příslušných konzultací je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12 za účelem změn seznamu služeb ITS v příloze IV, včetně data provedení a zeměpisného pokrytí pro každou službu ITS. Uvedené změny musí být v souladu se seznamem služeb ITS stanoveným v posledním pracovním programu přijatém podle čl. 17 odst. 5.“;
b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:
„3. Na akty v přenesené pravomoci uvedené v tomto článku se použije postup stanovený v článku 12.“;
8)vkládá se nový článek 7a, který zní:
„Článek 7a
Předběžná opatření
V případě mimořádné situace, která má závažný přímý dopad na bezpečnost silničního provozu, kybernetickou bezpečnost nebo dostupnost a integritu služeb ITS a která může ohrozit bezpečné a řádné fungování dopravního systému Unie, může Komise za účelem nápravy takové situace přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty, kterými se pozastavují nebo stanoví povinnosti v rámci prioritních oblastí stanovených v článku 2. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 15 odst. 3. Jsou omezeny výhradně na řešení příčin a následků těchto mimořádných situací.“;
9)v čl. 8 odst. 1 se odkaz na směrnici „98/34/ES“ nahrazuje odkazem na směrnici „(EU) 2015/1535“;
10)článek 10 se nahrazuje tímto:
„Článek 10
Pravidla ochrany údajů a soukromí
Pokud se specifikace přijaté podle článku 6 týkají zpracování dat o dopravním provozu, cestování nebo silniční síti, která jsou osobními údaji ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) 2016/679*, stanoví kategorie těchto údajů a dále stanoví vhodné záruky ochrany osobních údajů podle nařízení (EU) 2016/679 a směrnice 2002/58/ES. V příslušných případech se podporuje používání anonymních údajů.
__________
* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).“;
11)vkládá se nový článek 10a, který zní:
„Článek 10a
Systém EU pro správu bezpečnostních oprávnění C-ITS
Specifikace pro prioritní oblast uvedenou v čl. 2 odst. 1 písm. d), které má Komise přijmout při výkonu svých pravomocí podle čl. 7 odst. 1, stanoví systém EU pro správu bezpečnostních oprávnění C-ITS uvedený v bodě 4.3 přílohy I. Tento systém zahrnuje tyto funkce:
a)orgán pro certifikační politiku C-ITS;
b)správce seznamu důvěryhodných subjektů C-ITS;
c)kontaktní místo C-ITS.
Za zajištění výkonu těchto funkcí odpovídá Komise.“;
12)v čl. 12 odst. 2 se datum „27. srpna 2017“ nahrazuje datem „[Úřad pro publikace: vložte prosím datum vstupu této směrnice v platnost]“;
13)článek 15 se nahrazuje tímto:
„Článek 15
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen Evropský výbor pro ITS. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011*.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 zmíněného nařízení. Prováděcí akty přijaté podle tohoto odstavce zůstávají v platnosti, dokud nebudou zrušeny. Komise tyto akty zruší, jakmile mimořádná situace skončí, nebo jakmile bude změněn příslušný akt v přenesené pravomoci doplňující tuto směrnici za účelem nápravy situace, podle toho, co nastane dříve.
4. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Má-li být o stanovisku výboru rozhodnuto písemným postupem, ukončuje se tento postup bez výsledku, pokud o tom ve lhůtě pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.
Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.
__________
* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“;
14)článek 17 se nahrazuje tímto:
„Článek 17
Podávání zpráv a pracovní program
1. Členské státy předloží Komisi do [datum vstupu v platnost + 12 měsíců] zprávu o provádění této směrnice a všech aktů v přenesené pravomoci, které tuto směrnici doplňují, o svých vnitrostátních činnostech a projektech týkajících se prioritních oblastí a o provádění článků 6a a 6b.
2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví vzor pro úvodní zprávy a zprávy o pokroku, včetně seznamu klíčových ukazatelů výkonnosti, které mají být ve zprávách uvedeny. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 15 odst. 2.
3. Po úvodní zprávě podávají členské státy každé tři roky zprávu o pokroku dosaženém při provádění této směrnice a všech aktů v přenesené pravomoci, které tuto směrnici doplňují, jak je uvedeno v odstavci 1.
4. Osmnáct měsíců po uplynutí každé lhůty pro podávání zpráv členských států předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku dosaženém při provádění této směrnice. Ke zprávě přiloží analýzu fungování a provádění, včetně použitých a potřebných finančních zdrojů, článků 5 až 11 a článku 16 a případně vyhodnotí, zda je třeba směrnici upravit.
5. Do [datum vstupu v platnost + 12 měsíců] přijme Komise po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami a prostřednictvím prováděcího aktu pracovní program. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 4. Pracovní program obsahuje pro každý rok cíle a lhůty pro jeho provedení, jakož i seznam kategorií dat a služeb ITS, pro něž může Komise přijmout akty v přenesené pravomoci podle čl. 7 odst. 1a a 1b.
Před každým dalším pětiletým prodloužením pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s čl. 12 odst. 2 vydá Komise prostřednictvím prováděcích aktů nový pracovní program. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 4.“;
15)přílohy I a II se nahrazují zněním uvedeným v přílohách I a II této směrnice;
16)doplňují se nové přílohy III a IV ve znění uvedeném v přílohách III a IV této směrnice.
Článek 2
Provedení
1.Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do [datum vstupu v platnost + 18 měsíců]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 3
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 4
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
Ve Štrasburku dne
Za Evropský parlament Za Radu
předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně
EVROPSKÁ KOMISE
Ve Štrasburku dne 14.12.2021
COM(2021) 813 final
PŘÍLOHY
návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady,
kterou se mění směrnice 2010/40/EU o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy
{SEC(2021) 436 final} - {SWD(2021) 474 final} - {SWD(2021) 475 final}
PŘÍLOHA I
PRIORITNÍ OBLASTI
(podle článku 2)
1.Prioritní oblast I: Služby ITS v oblasti informací a mobility
Specifikace a normy pro služby ITS v oblasti informací a mobility pro cestující zahrnují:
1.1.Specifikace pro celoevropské multimodální digitální služby v oblasti mobility (včetně multimodálních informačních služeb o cestování v celé Unii)
Definice nezbytných požadavků k dosažení toho, aby celoevropské multimodální digitální služby v oblasti mobility a podobné služby poskytující informace, rezervace nebo nákupní funkce pro více než jednoho dopravce v rámci téhož druhu dopravy byly přesné a dostupné uživatelům ITS přes hranice, a to na základě:
1.1.1.dostupnosti a přístupnosti stávajících a přesných multimodálních dat o dopravním provozu a cestování používaných pro multimodální digitální služby v oblasti mobility pro poskytovatele služeb ITS, aniž by byla dotčena bezpečnost a omezení řízení dopravy;
1.1.2.usnadnění elektronické výměny dat mezi příslušnými orgány veřejné moci a zúčastněnými stranami a příslušnými poskytovateli služeb ITS přes hranice, zejména prostřednictvím standardizovaných rozhraní;
1.1.3.včasné aktualizace dostupných multimodálních dat o dopravním provozu a cestování, která se používají pro multimodální digitální služby v oblasti mobility, příslušnými orgány veřejné moci a zúčastněnými stranami;
1.1.4.včasné aktualizace multimodálních informací o cestování, včetně informací týkajících se rezervace a nákupu dopravních služeb, poskytovateli služeb ITS.
1.2.Specifikace pro informační a navigační služby pro silniční provoz v celé Unii (včetně informačních služeb o dopravním provozu v reálném čase v celé Unii)
Definice nezbytných požadavků k dosažení toho, aby informační a navigační služby pro silniční provoz v celé Unii byly přesné a dostupné uživatelům ITS přes hranice, a to na základě:
1.2.1.dostupnosti a přístupnosti stávajících a přesných dat o silniční síti a dopravním provozu, včetně dat v reálném čase, používaných k informacím o dopravním provozu v reálném čase pro poskytovatele služeb ITS a další příslušné zúčastněné strany a pro použití v digitálních mapách, aniž by byla dotčena bezpečnost a omezení řízení dopravy;
1.2.2.usnadnění elektronické výměny dat mezi příslušnými orgány veřejné moci a zúčastněnými stranami a příslušnými poskytovateli služeb ITS přes hranice, včetně zpětné vazby týkající se kvality dat;
1.2.3.včasné aktualizace dostupných dat o silniční síti a dopravním provozu používaných pro informace o dopravním provozu v reálném čase příslušnými orgány veřejné moci a zúčastněnými stranami;
1.2.4.včasné aktualizace informací o dopravním provozu v reálném čase poskytovateli služeb ITS pro účastníky silničního provozu a další příslušné zúčastněné strany.
1.3.Specifikace pro celoevropské multimodální digitální služby v oblasti mobility a informační a navigační služby pro silniční provoz
1.3.1.Definice nezbytných požadavků pro sběr dat o silniční síti a dopravním provozu příslušnými orgány veřejné moci a/nebo případně soukromým sektorem (tj. plánů dispozičních řešení dopravních komunikací, dopravních omezení a doporučených tras, zejména pro těžká nákladní vozidla) a pro jejich poskytování poskytovatelům služeb ITS, a to na základě:
1.3.1.1.dostupnosti stávajících dat o silniční síti a dopravním provozu (tj. plánů dispozičních řešení dopravních komunikací, dopravních omezení a doporučených tras), shromážděných příslušnými orgány veřejné moci a/nebo soukromým sektorem, pro poskytovatele služeb ITS;
1.3.1.2.usnadnění elektronické výměny dat mezi příslušnými orgány veřejné moci a poskytovateli služeb ITS a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami;
1.3.1.3.včasné aktualizace dat o silniční síti a dopravním provozu (tj. plánů dispozičních řešení dopravních komunikací, dopravních omezení a doporučených tras) příslušnými orgány veřejné moci a/nebo případně soukromým sektorem;
1.3.1.4.včasné aktualizace služeb a aplikací ITS poskytovateli služeb ITS pomocí těchto dat o silniční síti a dopravním provozu.
1.3.2.Definice nezbytných požadavků k dosažení toho, aby data o silniční síti, dopravním provozu a příslušné cestovní a multimodální infrastruktuře používaná pro digitální mapy byla přesná a pokud možno dostupná výrobcům digitálních map a poskytovatelům služeb, a to na základě:
1.3.2.1.dostupnosti stávajících dat o silniční síti, dopravním provozu a příslušné cestovní a multimodální infrastruktuře, včetně určených přístupových uzlů, používaných pro digitální mapy pro výrobce digitálních map a poskytovatele služeb;
1.3.2.2.usnadnění elektronické výměny dat mezi příslušnými orgány veřejné moci a zúčastněnými stranami a soukromými výrobci digitálních map a poskytovateli služeb;
1.3.2.3.včasné aktualizace dat o silniční síti a dopravním provozu pro digitální mapy příslušnými orgány veřejné moci a zúčastněnými stranami;
1.3.2.4.včasné aktualizace digitálních map výrobci digitálních map a poskytovateli služeb.
2.Prioritní oblast II: Služby ITS v oblasti cestování, dopravy a řízení dopravy
Specifikace a normy pro služby ITS v oblasti cestování, dopravy a řízení dopravy zahrnují:
2.1.Specifikace pro vyspělé služby řízení dopravy a mimořádných událostí
Definice nezbytných požadavků na podporu a harmonizaci vyspělých služeb řízení dopravy a mimořádných událostí, a to na základě:
2.1.1.dostupnosti a přístupnosti stávajících a přesných dat o silniční síti, dopravním provozu, nehodách a mimořádných událostech potřebných pro služby řízení dopravy a mimořádných událostí;
2.1.2.usnadnění elektronické výměny dat, včetně dat o nákladní dopravě, mezi dopravními řídicími centry, dopravními informačními centry, zúčastněnými stranami a příslušnými poskytovateli služeb ITS přes hranice, zejména prostřednictvím standardizovaných rozhraní;
2.1.3.včasné aktualizace dostupných dat o silniční síti, dopravním provozu, nehodách a mimořádných událostech, která jsou potřebná pro vyspělé služby řízení dopravy a mimořádných událostí, příslušnými zúčastněnými stranami;
2.1.4.dostupnosti údajů a synergie s dalšími iniciativami zaměřenými na harmonizaci a usnadnění sdílení dat 1 , jakož i na podporu multimodality, integrace druhů dopravy a optimalizace rovnováhy mezi nimi v evropské dopravní síti.
2.2.Specifikace pro služby řízení mobility
Definice nezbytných požadavků na podporu rozvoje precizních služeb řízení mobility orgány veřejné dopravy, a to na základě:
2.2.1.dostupnosti a přístupnosti stávajících a přesných dat o silniční síti a multimodálních dat o cestování a dopravním provozu potřebných pro řízení mobility pro příslušné orgány veřejné moci, aniž by byly dotčeny požadavky na ochranu údajů;
2.2.2.usnadnění elektronické výměny dat mezi příslušnými orgány veřejné moci a zúčastněnými stranami a příslušnými poskytovateli služeb ITS přes hranice;
2.2.3.včasné aktualizace dostupných dat o silniční síti a multimodálních dat o cestování a dopravním provozu, která jsou potřebná pro řízení mobility, příslušnými orgány veřejné moci a zúčastněnými stranami.
2.3.Rámcovou architekturu ITS Evropské unie
Definice nezbytných opatření pro vypracování rámcové architektury ITS Evropské unie, jež je zaměřena konkrétně na interoperabilitu spojenou s ITS, návaznost služeb a aspekty multimodality a v jejímž rámci mohou členské státy a jejich příslušné orgány ve spolupráci se soukromým sektorem vypracovat vlastní architekturu ITS pro mobilitu na celostátní, regionální či místní úrovni.
2.4.Aplikace ITS a logistiku nákladní dopravy
Definice nezbytných požadavků na podporu realizace aplikací ITS pro logistiku nákladní dopravy, zejména sledování nákladu a další služby v oblasti viditelnosti během cesty a napříč různými druhy dopravy, a to na základě:
2.4.1.dostupnosti příslušných technologií ITS pro subjekty vyvíjející aplikace ITS a jejich využívání těmito subjekty;
2.4.2.dostupnosti dat týkajících se nákladu, přístupných prostřednictvím jiných konkrétních rámců pro sdílení dat 2 ;
2.4.3.začlenění výsledků určování polohy do dopravních řídicích nástrojů a center.
3.Prioritní oblast III: Služby ITS v oblasti bezpečnosti silničního provozu a jeho ochrany před vnějšími hrozbami
Specifikace a normy pro služby ITS v oblasti bezpečnosti silničního provozu a jeho ochrany před vnějšími hrozbami zahrnují:
3.1.Specifikace pro interoperabilní službu eCall v celé Unii
Definice nezbytných opatření pro harmonizované poskytování interoperabilní služby eCall v celé Unii, včetně:
3.1.1.dostupnosti požadovaných palubních dat ITS, která mají být vyměňována;
3.1.2.dostupnosti nezbytného zařízení v centrech pro tísňová volání, která přijímají data vysílaná z vozidel;
3.1.3.usnadnění elektronické výměny dat mezi vozidly a centry pro tísňová volání.
3.2.Specifikace informačních a rezervačních služeb pro bezpečná a chráněná parkovací místa pro nákladní a užitková vozidla
Definice nezbytných opatření pro poskytování informačních a rezervačních služeb na základě ITS pro bezpečná a chráněná parkovací místa pro nákladní a užitková vozidla, zejména na místech pro poskytování služeb a na odpočívadlech na pozemních komunikacích, a to na základě:
3.2.1.dostupnosti informací o parkování na silniční síti pro uživatele;
3.2.2.usnadnění elektronické výměny dat mezi parkovišti a parkovacími prostory na silniční síti, centry a vozidly;
3.2.3.začlenění příslušných technologií ITS do vozidel i do zařízení pro parkování na silniční síti, které aktualizují informace o dostupném parkovacím prostoru pro účely rezervace.
3.3.Specifikace pro minimální univerzální informace o dopravním provozu související s bezpečností silničního provozu
Definice minimálních požadavků na „univerzální informace o dopravním provozu“ související s bezpečností silničního provozu, poskytované pokud možno bezplatně všem uživatelům, a jejich minimálního obsahu, a to na základě:
3.3.1.dostupnosti a přístupnosti přesných dat o událostech souvisejících s bezpečností potřebných pro informace o dopravním provozu související s bezpečností a služby řízení mimořádných událostí;
3.3.2.zavádění nebo používání prostředků ke zjištění nebo určení podmínek souvisejících s bezpečností;
3.3.3.určení a používání standardizovaného seznamu dopravních událostí souvisejících s bezpečností („univerzální dopravní zprávy“), které by měly být uživatelům ITS sdělovány bezplatně;
3.3.4.kompatibility a integrace „univerzálních dopravních zpráv“ do služeb ITS pro dopravní informace v reálném čase a multimodální informace o cestování.
3.4.Specifikace pro jiné akce
3.4.1.Definice nezbytných opatření na podporu bezpečnosti účastníků silničního provozu, pokud jde o jejich palubní rozhraní člověk-stroj a používání přenosných zařízení na podporu řízení a/nebo přepravy, jakož i zabezpečení komunikace ve vozidle, jež nespadají do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 3 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013 4 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 5 .
3.4.2.Definice nezbytných opatření ke zlepšení bezpečnosti a pohodlí zranitelných účastníků silničního provozu u všech příslušných aplikací ITS, jež nespadají do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013.
3.4.3.Definice nezbytných opatření k integraci pokročilých informačních systémů na podporu řízení do vozidel a silniční infrastruktury, jež nespadají do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013.
3.4.4.Definice nezbytných opatření k usnadnění výměny informací mezi poskytovateli služeb v oblasti bezpečnostních aplikací ITS, například pro navrácení odcizených vozidel nebo zboží, a příslušnými orgány veřejné moci, při náležitém zohlednění dalších stávajících a nově vznikajících rámců zaměřených na usnadnění sdílení dat v oblasti mobility a dopravy, jež nespadají do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013.
4.Prioritní oblast IV: Služby v oblasti kooperativní, propojené a automatizované mobility
Specifikace a normy pro propojení vozidel s dopravní infrastrukturou, zvyšování povědomí a umožnění vysoce automatizovaných služeb v oblasti mobility zahrnují následující body, a to aniž by byly dotčeny specifikace a normy uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013:
4.1.Definici nezbytných opatření pro další pokrok ve vývoji a zavádění kooperativních (mezi vozidly, vozidlem a infrastrukturou a mezi infrastrukturami) inteligentních dopravních systémů, a to na základě:
4.1.1.usnadnění výměny dat nebo informací mezi vozidly, mezi infrastrukturami a mezi vozidly a infrastrukturami;
4.1.2.dostupnosti příslušných dat nebo informací, které mají být vyměňovány, pro příslušné vozidlo nebo silniční infrastrukturu;
4.1.3.používání normalizovaného formátu zpráv pro tuto výměnu dat nebo informací mezi vozidlem a infrastrukturou;
4.1.4.definice komunikační infrastruktury pro výměnu dat nebo informací mezi vozidly, mezi infrastrukturami a mezi vozidly a infrastrukturami;
4.1.5.využívání procesů normalizace k přijetí příslušných architektur.
4.2.Specifikace služeb
4.2.1.informační a výstražné služby C-ITS založené na stavových datech, které zvyšují povědomí uživatelů dopravy o nadcházejících dopravních situacích;
4.2.2.informační a výstražné služby C-ITS založené na pozorováních, které dále zvyšují povědomí uživatelů dopravy o nadcházejících dopravních situacích, včetně uživatelů dopravy, kteří nejsou propojeni;
4.2.3.služby C-ITS založené na záměrech, které vozidlům pomáhají řešit složité dopravní situace a umožňují vysoce automatizované řízení;
4.2.4.infrastrukturní služby C-ITS na podporu automatizovaného řízení.
4.3.Specifikace pro systém EU pro správu bezpečnostních oprávnění C-ITS
4.3.1.certifikační politika pro správu certifikátů veřejných klíčů pro služby C-ITS;
4.3.2.stanovení úlohy orgánu pro certifikační politiku C-ITS, správce seznamu důvěryhodných subjektů C-ITS a kontaktního místa C-ITS;
4.3.3.bezpečnostní politika pro řízení bezpečnosti informací v rámci C-ITS.“
PŘÍLOHA II
ZÁSADY PRO SPECIFIKACE A ZAVÁDĚNÍ ITS
(uvedené v článcích 5, 6, 7 a 8)
Přijímání specifikací, udělování pověření k vypracování norem a výběr a zavádění aplikací a služeb ITS je založeno na posouzení potřeb zahrnujícím všechny příslušné zúčastněné strany a musí být v souladu s následujícími zásadami. Tato opatření musí:
|
a) |
být účinná |
– |
hmatatelně přispívají k řešení klíčových problémů, které ovlivňují silniční dopravu v Evropě (např. omezení kongesce, snížení emisí, zlepšení energetické účinnosti, dosažení vyšší úrovně bezpečnosti a ochrany, včetně zranitelných účastníků silničního provozu); |
|
b) |
být nákladově efektivní |
– |
optimalizují poměr nákladů ve vztahu k výstupům s ohledem na plnění cílů; |
|
c) |
být přiměřená |
– |
při zohlednění místních, regionálních, vnitrostátních a evropských specifik případně umožňují různé úrovně dosažitelné kvality služeb a jejich zavádění; |
|
d) |
podporovat návaznost služeb |
– |
zajišťují plynule navazující služby v celé Unii, zejména pokud jde o transevropskou síť, a případně na jejích vnějších hranicích, při zavádění služeb ITS. Návaznost služeb by měla být zajištěna na úrovni přizpůsobené povaze dopravních sítí spojujících jednotlivé země, a případně jednotlivé regiony a města s venkovskými oblastmi; |
|
e) |
zajišťovat interoperabilitu |
– |
zajišťují, aby systémy a základní obchodní procesy měly kapacitu pro výměnu dat a sdílení informací a znalostí, aby tak umožnily účinné poskytování služeb ITS; |
|
f) |
podporovat zpětnou kompatibilitu |
– |
ve vhodných případech zajišťují schopnost systémů ITS pracovat se stávajícími systémy, které mají stejný účel, aniž by bránily rozvoji nových technologií, a případně podporují doplňkovost s novými technologiemi nebo přechod na ně; |
|
g) |
vycházet z vlastností stávajících vnitrostátních infrastruktur a sítí |
– |
zohledňují základní rozdíly mezi vlastnostmi dopravních sítí, zejména ve velikosti objemu provozu a povětrnostních podmínkách na pozemních komunikacích; |
|
h) |
podporovat rovnost přístupu |
– |
nebrání zranitelným účastníkům silničního provozu v přístupu k aplikacím a službám ITS ani je v přístupu nediskriminují. V příslušných případech musí být zajištěna přístupnost pro osoby se zdravotním postižením v souladu s požadavky na přístupnost uvedenými v příloze I směrnice 2019/882, mají-li aplikace a služby ITS sloužit ke zprostředkování nebo poskytování informací uživatelům ITS se zdravotním postižením; |
|
i) |
podporovat vyspělost |
– |
po odpovídajícím posouzení rizik prokazují stabilitu inovativních systémů ITS prostřednictvím dostatečné úrovně technického rozvoje a provozního využití; |
|
j) |
zajistit kvalitu určování času a polohy |
– |
zajišťují kompatibilitu aplikací a služeb ITS, které jsou závislé na určování času nebo polohy, alespoň s navigačními službami poskytovanými systémem Galileo, včetně otevřené služby pro ověřování pravosti navigačních zpráv, jakmile bude tato služba k dispozici, a se systémy evropské služby pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS). Případně zajišťují, aby aplikace a služby ITS založené na údajích z pozorování Země využívaly data, informace nebo služby programu Copernicus. Kromě dat z programu Copernicus lze navíc použít i další data a služby; |
|
k) |
usnadňovat intermodalitu |
– |
při zavádění ITS v příslušných případech zohledňují koordinaci různých druhů dopravy; |
|
l) |
dodržovat soudržnost |
– |
zohledňují stávající pravidla, politiky a činnosti Unie, které se týkají oblasti ITS, zejména v oblasti normalizace; |
|
m) |
zajistit transparentnost a důvěru |
– |
zajišťují transparentnost sestavování pořadí při navrhování možností mobility zákazníkům. |
“.
PŘÍLOHA III
Seznam druhů dat
|
Druh dat |
Zeměpisné pokrytí |
Datum |
|
|
Druhy dat o předpisech a omezeních (podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/962 6 ): |
|||
|
Statické a dynamické dopravní předpisy, jsou-li relevantní, včetně: -podmínek přístupu do tunelů -podmínek přístupu na mosty -omezení rychlosti -předpisů pro nákladní dopravu -zákazu předjíždění pro těžká nákladní vozidla -směru jízdy ve střídavých jízdních pruzích |
Transevropská silniční síť, ostatní dálnice do uvedené sítě nezahrnuté a hlavní silnice |
31. prosince 2025 |
|
|
Celá silniční síť EU, která je veřejně přístupná pro motorizovanou dopravu, s výjimkou soukromých pozemních komunikací |
31. prosince 2028 |
||
|
-plány dispozičních řešení dopravních komunikací |
Celá silniční síť, která je veřejně přístupná pro motorizovanou dopravu |
31. prosince 2025 |
|
|
-trvalá omezení přístupu |
Celá silniční síť, která je veřejně přístupná pro motorizovanou dopravu |
31. prosince 2025 |
|
|
Druhy dat o stavu sítě (podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/962): |
|||
|
-uzavírky silnic -uzavírky jízdních pruhů -silniční práce -dočasná opatření v oblasti řízení provozu |
Transevropská silniční síť, ostatní dálnice do uvedené sítě nezahrnuté a hlavní silnice |
31. prosince 2025 |
|
|
Celá silniční síť EU, která je veřejně přístupná pro motorizovanou dopravu, s výjimkou soukromých pozemních komunikací |
31. prosince 2028 |
||
|
Druhy dat o bezpečných a chráněných parkovacích místech pro nákladní a užitková vozidla (podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 885/2013 7 ): |
|||
|
-statická data týkající se parkovacích ploch -informace o bezpečnosti a vybavení parkovací plochy -dynamická data o dostupnosti parkovacích míst, včetně uvedení, je-li parkoviště obsazené, uzavřené, nebo počtu volných míst k dispozici. |
Transevropská silniční síť a ostatní dálnice do uvedené sítě nezahrnuté |
31. prosince 2025 |
|
|
Data o zjištěných událostech nebo podmínkách týkajících se bezpečnosti silničního provozu (podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 886/2013 8 ): |
|||
|
-dočasně kluzká vozovka -zvířata, osoby, překážky, předměty na vozovce -nezajištěné místo nehody -krátkodobé práce na silnici -snížená viditelnost -vozidlo v protisměru -nezajištěná zablokovaná silnice -mimořádné povětrnostní podmínky |
Transevropská silniční síť a ostatní dálnice do uvedené sítě nezahrnuté |
31. prosince 2026 |
|
|
Druhy multimodálních statických dat o cestování (podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1926 9 ): |
|||
|
Umístění zjištěných přístupových uzlů pro všechny druhy pravidelné dopravy, včetně informací o přístupnosti přístupových uzlů a cest v místech přestupu (např. existence výtahů, eskalátorů) |
Celá dopravní síť EU |
31. prosince 2026 |
|
“.
PŘÍLOHA IV
Seznam služeb ITS
|
Služba |
Zeměpisné pokrytí |
Datum |
|
Služba minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu (podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 886/2013) |
Transevropská silniční síť a ostatní dálnice do uvedené sítě nezahrnuté |
31. prosince 2026 |
“.