Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52021PC0719

    Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se členské státy zmocňují, aby v zájmu Evropské unie ratifikovaly druhý dodatkový protokol k Úmluvě o počítačové kriminalitě o posílené spolupráci a zpřístupňování elektronických důkazů

    COM/2021/719 final

    V Bruselu dne 25.11.2021

    COM(2021) 719 final

    2021/0383(NLE)

    Návrh

    ROZHODNUTÍ RADY,

    kterým se členské státy zmocňují, aby v zájmu Evropské unie ratifikovaly druhý dodatkový protokol k Úmluvě o počítačové kriminalitě o posílené spolupráci a zpřístupňování elektronických důkazů


    DŮVODOVÁ ZPRÁVA

    1.PŘEDMĚT NÁVRHU

    Tento návrh se týká rozhodnutí, kterým se členské státy zmocňují, aby v zájmu Evropské unie ratifikovaly druhý dodatkový protokol k Budapešťské úmluvě Rady Evropy o počítačové kriminalitě (dále jen „protokol“) o posílené spolupráci a zpřístupňování elektronických důkazů. 1 Cílem protokolu je poskytovat společná pravidla na mezinárodní úrovni, aby byla posílena spolupráce v oblasti kyberkriminality a shromažďování důkazů v elektronické formě pro účely vyšetřování trestných činů nebo trestního řízení.

    Tento návrh doplňuje samostatný návrh rozhodnutí Rady Evropské unie (dále jen „Rada“) vypracovaný Komisí, kterým se členské státy zmocňují, aby v zájmu Evropské unie protokol podepsaly.

    Kyberkriminalita i nadále představuje pro naši společnost velkou výzvu. Navzdory úsilí donucovacích a justičních orgánů se kybernetické útoky, včetně ransomwarových útoků, šíří a jsou stále sofistikovanější. 2 Zejména kvůli bezhraniční povaze internetu má vyšetřování kyberkriminality téměř vždy svou povahou přeshraniční charakter, a tudíž vyžaduje úzkou spolupráci mezi orgány v různých zemích.

    Význam elektronických důkazů při vyšetřování trestných činů stále roste. Komise odhaduje, že v současné době potřebují donucovací a justiční orgány přístup k elektronickým důkazům při 85 % vyšetřování trestných činů, včetně kyberkriminality. 3 Důkazy o trestných činech v elektronické formě stále častěji disponují poskytovatelé služeb v zahraničních jurisdikcích, a aby trestní soudnictví mohlo efektivněji reagovat, je pro získání těchto důkazů nutné přijetí vhodných opatření na podporu právního státu.

    Snaha o zlepšení přeshraničního přístupu k elektronickým důkazům při vyšetřování trestných činů je vyvíjena po celém světě na vnitrostátní, celounijní 4 a mezinárodní úrovni, a to i prostřednictvím protokolu. Pokud je vyžadován přeshraniční přístup k elektronickým důkazům, je důležité zajistit vzájemně slučitelná pravidla na mezinárodní úrovni, aby se zamezilo kolizi norem.

    2.SOUVISLOSTI NÁVRHU

    2.1.Souvislosti

    Cílem Budapešťské úmluvy Rady Evropy o počítačové kriminalitě (CETS č. 185) (dále jen „úmluva“) je usnadnit boj proti trestným činům spáchaným prostřednictvím počítačových sítí. Úmluva 1) obsahuje ustanovení, která harmonizují prvky trestných činů v oblasti vnitrostátního trestního práva hmotného a související ustanovení v oblasti kyberkriminality, 2) stanoví pravomoci v oblasti vnitrostátního trestního práva procesního, které jsou nezbytné pro vyšetřování a trestní stíhání takových trestných činů, jakož i ostatních trestných činů spáchaných prostřednictvím počítačového systému, nebo pokud důkazy existují v elektronické formě, a 3) má za cíl zřídit rychlý a účinný režim mezinárodní spolupráce.

    Úmluva je otevřena členským státům Rady Evropy a nečlenským státům je otevřena na základě pozvání. V současné době je smluvními stranami úmluvy 66 zemí, včetně 26 členských států Evropské unie. 5 Úmluva nepředpokládá, že by Evropská unie mohla k úmluvě přistoupit. Evropská unie je však uznávána jako pozorovatelská organizace Výboru k Úmluvě o počítačové kriminalitě (T-CY). 6  

    Bez ohledu na snahu o vyjednání nové úmluvy o počítačové kriminalitě na úrovni Organizace spojených národů 7 je Budapešťská úmluva i nadále hlavní mnohostrannou úmluvou v boji proti kyberkriminalitě. Unie soustavně Úmluvu podporuje 8 , mimo jiné také v rámci financování programů budování kapacit. 9  

    V návaznosti na návrhy skupiny Rady Evropy pro důkazy v cloudech 10 přijal Výbor k Úmluvě o počítačové kriminalitě několik doporučení, mimo jiné prostřednictvím jednání o druhém dodatkovém protokolu k Úmluvě o počítačové kriminalitě o posílené mezinárodní spolupráci, aby řešil problematickou situaci, kdy poskytovatelé služeb v zahraničních jurisdikcích mají stále častěji k dispozici elektronické důkazy související s kyberkriminalitou a jinými trestnými činy, přičemž pravomoci donucovacích orgánů jsou i nadále omezovány územními hranicemi. V červnu 2017 schválil Výbor k Úmluvě o počítačové kriminalitě mandát k přípravě druhého dodatkového protokolu v období od září 2017 do prosince 2019. 11 S ohledem na potřebu delší lhůty k završení jednání, jakož i na omezení, která přinesla pandemie COVID-19 v letech 2020 a 2021, prodloužil Výbor k Úmluvě o počítačové kriminalitě mandát dvakrát, nejprve do prosince 2020 a poté do května 2021.

    V návaznosti na výzvu Evropské rady v jejích závěrech z 18. října 2018 12 přijala Komise dne 5. února 2019 doporučení pro rozhodnutí Rady o zmocnění Komise k účasti – jménem Evropské unie – na jednáních o druhém dodatkovém protokolu k Úmluvě Rady Evropy o počítačové kriminalitě. 13 Evropský inspektor ochrany údajů vydal k doporučení stanovisko dne 2. dubna 2019. 14 Rozhodnutím ze dne 6. června 2019 Rada Evropské unie zmocnila Komisi k účasti jménem Evropské unie na jednáních o druhém dodatkovém protokolu. 15  

    Jak bylo uvedeno ve Strategii bezpečnostní unie EU z roku 2020 16 , Strategii kybernetické bezpečnosti EU pro digitální dekádu z roku 2020 17 a Strategii EU pro boj proti organizované trestné činnosti z roku 2021 18 , Komise se zavázala k rychlému a zdárnému dokončení jednání o protokolu. Evropský parlament rovněž uznal potřebu dokončit práci na protokolu ve svém usnesení z roku 2021 o Strategii kybernetické bezpečnosti EU pro digitální dekádu. 19  

    V souladu s rozhodnutím Rady Evropské unie se Komise zúčastnila jménem Evropské unie jednání o protokolu. Komise soustavně konzultovala otázku postoje Unie se zvláštním výborem Rady pro jednání.

    V souladu s rámcovou dohodou o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí 20 také Komise průběžně informovala Evropský parlament o jednáních písemnými zprávami a ústně.

    Na svém plenárním zasedání dne 28. května 2021 schválil Výbor k Úmluvě o počítačové kriminalitě návrh protokolu na své úrovni a předal jej k přijetí Výboru ministrů Rady Evropy. 21 Výbor ministrů Rady Evropy protokol přijal dne 17. listopadu 2021.

    2.2.Druhý dodatkový protokol

    Cílem protokolu je posílit spolupráci v oblasti kyberkriminality a shromažďování důkazů v elektronické formě o trestném činu pro účely konkrétních vyšetřování trestných činů nebo trestních řízení. Protokol uznává potřebu lepší a účinnější spolupráce mezi státy a se soukromým sektorem, větší transparentnosti a právní jistoty pro poskytovatele služeb a ostatní subjekty, pokud jde o okolnosti, za nichž mohou odpovídat na žádosti, které jsou podávány orgány v jiných smluvních stranách činnými v trestním řízení a které se týkají zpřístupnění elektronických důkazů.

    Protokol rovněž uznává, že účinná přeshraniční spolupráce pro účely trestního soudnictví, mimo jiné mezi orgány veřejného sektoru a subjekty soukromého sektoru, vyžaduje účinné podmínky a silné záruky pro ochranu základních práv. Za tímto účelem se protokol řídí přístupem založeným na právech a stanoví podmínky a záruky v souladu s mezinárodními nástroji pro lidská práva, včetně Úmluvy Rady Evropy z roku 1950 o ochraně lidských práv a základních svobod. Jelikož se elektronické důkazy často týkají osobních údajů, obsahuje protokol rovněž silné záruky na ochranu soukromí a osobních údajů.

    Ustanovení uvedená v následujících pododstavcích mají v protokolu obzvlášť důležitý charakter. Protokol doplňuje podrobná vysvětlující zpráva. Ačkoli vysvětlující zpráva nepředstavuje nástroj pro závazný výklad protokolu, jejím záměrem je „poskytnout smluvním stranám poradenství a pomoc“ při provádění protokolu. 22  

    2.2.1.Společná ustanovení

    Kapitola I protokolu stanoví společná ustanovení. Článek 2 stanoví oblast působnosti protokolu v souladu s oblastí působnosti úmluvy: použije se na konkrétní vyšetřování trestných činů nebo řízení související s trestnými činy, které se týkají počítačových systémů a údajů, a na shromažďování důkazů v elektronické formě o trestném činu.

    V článku 3 jsou uvedeny definice týkající se „ústředních orgánů“, „příslušných orgánů“, „mimořádných událostí“, „osobních údajů“ a „předávající smluvní strany“. Tyto definice se společně s definicemi uvedenými v úmluvě vztahují na protokol.

    Článek 4 stanoví jazyky, v nichž by měly smluvní strany podle protokolu předkládat příkazy, žádosti či oznámení.

    2.2.2.Opatření týkající se spolupráce

    Kapitola II protokolu stanoví opatření pro posílenou spolupráci. Ustanovení čl. 5 odst. 1 stanoví, že smluvní strany mají v co nejvyšší možné míře spolupracovat na základě protokolu. Ustanovení čl. 5 odst. 2 až 5 stanoví uplatňování opatření protokolu ve vztahu ke stávajícím smlouvám o vzájemné pomoci nebo ujednáním. Ustanovení čl. 5 odst. 7 stanoví, že opatření v kapitole II neomezují spolupráci mezi smluvními stranami, nebo s poskytovateli služeb či subjekty prostřednictvím dalších platných dohod, ujednání, postupů či vnitrostátních právních předpisů.

    Článek 6 poskytuje základ pro přímou spolupráci mezi příslušnými orgány v jedné smluvní straně a subjekty poskytujícími služby registrace jména domény v jiné smluvní straně, pokud jde o zpřístupnění údajů registrace jména domény.

    Článek 7 poskytuje základ pro přímou spolupráci mezi příslušnými orgány v jedné smluvní straně a poskytovateli služeb v jiné smluvní straně, pokud jde o zpřístupnění údajů o účastníkovi.

    Článek 8 poskytuje základ pro posílenou spolupráci mezi orgány, pokud jde o zpřístupnění počítačových údajů.

    Článek 9 poskytuje základ pro spolupráci mezi orgány, pokud jde o zpřístupnění počítačových údajů v případě mimořádné události.

    Článek 10 poskytuje základ pro vzájemnou právní pomoc v případě mimořádné události.

    Článek 11 poskytuje základ pro spolupráci prostřednictvím videokonference.

    Článek 12 poskytuje základ pro společná vyšetřování a společné vyšetřovací týmy.

    2.2.3.Záruky

    Protokol se řídí přístupem založeným na právech se zvláštními podmínkami a zárukami, z nichž některé jsou stanoveny ve zvláštních opatřeních týkajících se spolupráce, jakož i v kapitole III protokolu. Článek 13 protokolu vyžaduje, aby smluvní strany zajistily, že pravomoci a postupy budou podléhat přiměřené úrovni ochrany základních práv, což v souladu s článkem 15 úmluvy zajistí uplatnění principu přiměřenosti.

    Článek 14 protokolu stanoví ochranu osobních údajů, jak je vymezeno v článku 3 protokolu v souladu s pozměňovacím protokolem Úmluvy o ochraně osob se zřetelem na zpracování osobních dat (CETS 223) (úmluva č. 108+) a právem Unie.

    Na tomto základě stanoví čl. 14 odst. 2 až 15 základní zásady ochrany údajů, včetně účelového omezení, právního základu, kvality údajů a pravidel vztahujících se na zpracovávání zvláštních kategorií údajů, povinností správců údajů, jako jsou uchovávání a vedení záznamů, bezpečnost s ohledem na další předávání údajů, vymahatelná individuální práva, včetně oznamování, přístupu, opravy a automatizovaného rozhodování, nezávislého a účinného dohledu jednoho nebo více orgánů, jakož i správní a soudní ochrany. Záruky se vztahují na všechny formy spolupráce stanovené v protokolu, včetně nezbytných úprav prováděných v případě potřeby k řešení specifických rysů přímé spolupráce (např. v kontextu oznamování v případě porušení pravidel). Výkon některých práv jednotlivce lze pozdržet, omezit nebo odmítnout, je-li to nezbytné a přiměřené k dosažení důležitých cílů veřejného zájmu, zejména k zamezení rizika ohrožení probíhajících vyšetřování v oblasti vymáhání práva, což je rovněž v souladu s právem Unie.

    Článek 14 protokolu je rovněž třeba vykládat ve spojení s článkem 23 protokolu. Článek 23 posiluje účinnost záruk v protokolu stanovením, že Výbor k Úmluvě o počítačové kriminalitě posoudí provádění a uplatňování opatření přijatých ve vnitrostátních právních předpisech s cílem uvést v účinnost ustanovení protokolu. Ustanovení čl. 23 odst. 3 výslovně uvádí, že se provádění článku 14 smluvními stranami posoudí ve chvíli, kdy deset smluvních stran úmluvy vyjádřilo svůj souhlas s tím, že budou protokolem vázány.

    Další zárukou je – podle čl. 14 odst. 15 situace – to, že má-li jedna strana podstatný důkaz, že druhá strana soustavně nebo závažně porušuje záruky stanovené v protokolu, může po konzultaci (konzultace se nevyžaduje v naléhavém případě) pozastavit předávání osobních údajů uvedené smluvní straně. S veškerými osobními údaji předanými před tímto pozastavením je třeba i nadále zacházet v souladu s protokolem.

    S ohledem na mnohostrannou povahu protokolu umožňuje čl. 14 odst. 1 písm. b) a c) protokolu smluvním stranám, aby se v rámci svých dvoustranných vztahů za určitých podmínek dohodly na jiných způsobech zajištění ochrany osobních údajů předávaných podle protokolu. Ačkoli se záruky podle čl. 14 odst. 2 až 15 standardně použijí na smluvní strany přijímající osobní údaje, smluvní strany, pro něž je vzájemně závazná mezinárodní dohoda, která stanoví komplexní rámec pro ochranu osobních údajů v souladu s příslušnými požadavky právních předpisů dotčených stran, mohou na základě čl. 14 odst. 1 písm. b) takový rámec rovněž využít. Týká se to například úmluvy č. 108+ (pro ty smluvní strany, které podle úmluvy umožňují předávání údajů druhým smluvním stranám) nebo zastřešující dohody mezi EU a USA (v rámci oblasti její působnosti, tj. pro předávání osobních údajů mezi orgány a v kombinaci s konkrétním ujednáním o předávání údajů mezi USA a EU v případě přímé spolupráce mezi orgány a poskytovateli služeb). Kromě toho mohou na základě čl. 14 odst. 1 písm. c) smluvní strany rovněž vzájemně stanovit, že se předávání osobních údajů uskuteční na základě jiných dohod nebo ujednání mezi dotčenými stranami. Členské státy EU se na tyto alternativní dohody nebo ujednání mohou spoléhat pouze v případě předávání údajů podle protokolu, pokud takové předávání splňuje požadavky práva Unie v oblasti ochrany údajů, zejména požadavky kapitoly V směrnice (EU) 2016/680 (směrnice o prosazování práva) a (pro přímou spolupráci mezi orgány a poskytovateli služeb podle článků 6 a 7 protokolu) požadavky kapitoly V nařízení (EU) 2016/679 (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

    2.2.4.Závěrečná ustanovení

    Kapitola IV protokolu stanoví závěrečná ustanovení. Ustanovením čl. 15 odst. 1 písm. a) je mimo jiné zajištěno, že smluvní strany mohou upravit své vztahy týkající se záležitostí stanovených v protokolu jinak, a to v souladu s čl. 39 odst. 2 úmluvy. Ustanovením čl. 15 odst. 1 písm. b) je zajištěno, že členské státy EU, které jsou smluvní stranou protokolu, mohou ve svých vzájemných vztazích nadále uplatňovat právo Unie. Ustanovení čl. 15 odst. 2 rovněž stanoví, že se čl. 39 odst. 3 úmluvy použije na protokol.

    Z čl. 16 odst. 3 vyplývá, že protokol vstoupí v platnost v okamžiku, kdy pět smluvních stran úmluvy vyjádřilo svůj souhlas s tím, že budou protokolem vázány.

    Ustanovení čl. 19 odst. 1 stanoví, že smluvní strany mohou využít výhrad v souvislosti s čl. 7 odst. 9 písm. a) a b), čl. 8 odst. 13 a článkem 17. Ustanovení čl. 19 odst. 2 stanoví, že smluvní strany mohou učinit prohlášení v souvislosti s čl. 7 odst. 2 písm. b) a odst. 8, čl. 8 odst. 11, čl. 9 odst. 1 písm. b) a odst. 5, čl. 10 odst. 9, čl. 12 odst. 3 a čl. 18 odst. 2. Ustanovení čl. 19 odst. 3 stanoví, že smluvní strana může učinit prohlášení, oznámení nebo sdělení uvedená v čl. 7 odst. 5 písm. a) a e), čl. 8 odst. 4 a 10 písm. a) a b), čl. 14 odst. 7 písm. c) a odst. 10 písm. b) a čl. 17 odst. 2.

    Ustanovení čl. 23 odst. 1 stanoví základ pro konzultace mezi smluvními stranami, mimo jiné prostřednictvím Výboru k Úmluvě o počítačové kriminalitě, v souladu s článkem 46 úmluvy. Ustanovení čl. 23 odst. 2 rovněž poskytuje základ pro hodnocení použití a provádění ustanovení protokolu. Ustanovením čl. 23 odst. 3 je zajištěno, že hodnocení použití a provádění článku 14 o ochraně údajů bude zahájeno v okamžiku, kdy deset smluvních stran vyjádřilo svůj souhlas s tím, že bude protokolem vázáno.

    2.3.Právo Unie a oblast politiky

    Na oblast řízenou protokolem se z velké části vztahují společná pravidla vycházející z čl. 82 odst. 1 a článku 16 SFEU. Současný právní rámec Evropské unie zahrnuje především nástroje týkající se prosazování práva a justiční spolupráce v trestních záležitostech, například směrnici 2014/41/EU o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech, Úmluvu o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie a rámcové rozhodnutí Rady 2002/465/SVV o společných vyšetřovacích týmech. Evropská unie externě uzavřela řadu dvoustranných dohod mezi Unií a třetími zeměmi, například dohody o vzájemné právní pomoci mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými, mezi Evropskou unií a Japonskem a mezi Evropskou unií a Norskem a Islandem. Současný právní rámec Evropské unie rovněž zahrnuje nařízení (EU) 2017/1939, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Členské státy, které se podílejí na posílené spolupráci, by měly zajistit, aby EPPO mohl při výkonu svých pravomocí ve smyslu článků 22, 23 a 25 nařízení (EU) 2017/1939 usilovat o spolupráci podle protokolu stejným způsobem jako státní žalobci těchto států. Tyto nástroje a dohody se týkají zejména článků 8, 9, 10, 11 a 12 protokolu.

    Kromě toho Unie přijala několik směrnic, které posilují procesní práva podezřelých a obžalovaných osob. 23 Tyto nástroje se týkají zejména článků 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12 a 13 protokolu. Jedna konkrétní řada záruk se týká ochrany osobních údajů, což je základní právo zakotvené ve Smlouvách EU a v Listině základních práv Evropské unie. Osobní údaje je možné zpracovávat pouze v souladu s nařízením (EU) 2016/679 (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) a směrnicí (EU) 2016/680 (směrnice o prosazování práva). Základní právo jednotlivců na respektování jejich soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace zahrnuje jako základní prvek právo na respektování soukromí komunikace. Údaje o elektronických komunikacích lze zpracovávat pouze v souladu se směrnicí 2002/58/ES (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích). Tyto nástroje se týkají zejména článku 14 protokolu.

    Ustanovení čl. 14 odst. 2 až 15 protokolu stanoví vhodné záruky na ochranu údajů ve smyslu pravidel Unie pro ochranu osobních údajů, zejména článku 46 obecného nařízení o ochraně osobních údajů a článku 37 směrnice o prosazování práva a příslušné judikatury Soudního dvora Evropské unie. V souladu s požadavky práva Unie 24 a za účelem zajištění účinnosti záruk stanovených v článku 14 protokolu by členské státy měly zajistit, aby bylo osobám, jejichž údaje byly předány, v tomto smyslu zasláno oznámení, s výhradou některých omezení, například, aby nedošlo k ohrožení probíhajícího vyšetřování. Ustanovení čl. 14 odst. 11 písm. c) protokolu poskytuje základ pro plnění tohoto požadavku ze strany členských států.

    Soulad čl. 14 odst. 1 protokolu s pravidly Unie pro ochranu osobních údajů rovněž vyžaduje, aby následující skutečnosti členské státy zvážily s ohledem na možné alternativní způsoby zajištění vhodné ochrany osobních údajů předávaných podle protokolu. Pokud jde o jiné mezinárodní dohody, které stanoví komplexní rámec pro ochranu osobních údajů v souladu s použitelnými požadavky právních předpisů dotčených smluvních stran, členské státy by podle čl. 14 odst. 1 písm. b) měly vzít na vědomí, že pro přímou spolupráci musí být zastřešující dohoda mezi EU a USA doplněna dalšími zárukami – které budou stanoveny ve zvláštním ujednání o předávání údajů mezi USA a EU / jejími členskými státy, – jež zohlední jedinečné požadavky na předávání elektronických důkazů přímo poskytovateli služeb, a nikoliv mezi orgány. 25  

    Podle čl. 14 odst. 1 písm. b) protokolu by členské státy rovněž měly vzít na vědomí, že pro členské státy EU, které jsou smluvními stranami úmluvy č. 108+, neposkytuje úmluva sama o sobě vhodný základ pro přeshraniční předávání údajů v rámci protokolu druhým smluvním stranám uvedené úmluvy. V tomto ohledu by měly zvážit poslední větu čl. 14 odst. 1 úmluvy č. 108+ 26 .

    Pokud jde o jiné dohody nebo ujednání podle čl. 14 odst. 1 písm. c), členské státy by měly vzít na vědomí, že mohou těchto jiných dohod nebo ujednání využít pouze v případě, že Evropská komise v souvislosti s dotčenou třetí zemí přijala – podle článku 45 obecného nařízení o ochraně osobních údajů (nařízení (EU) 2016/679) či podle článku 36 směrnice (EU) 2016/680 o prosazování práva – rozhodnutí o odpovídající ochraně, které se týká příslušných předávání údajů, nebo v případě, že tato jiná dohoda nebo ujednání samy o sobě poskytují přiměřené záruky ochrany údajů podle článku 46 obecného nařízení o ochraně osobních údajů nebo čl. 37 odst. 1 písm. a) směrnice o prosazování práva.

    Je třeba, aby se přihlédlo nejen k současnému stavu práva Unie v dané oblasti, ale rovněž k jeho budoucímu vývoji do té míry, do jaké to lze předvídat v době provedení analýzy. Oblast, na níž se vztahuje protokol, je přímo relevantní pro předpokládaný budoucí vývoj práva Unie. V této souvislosti je třeba připomenout návrhy Komise o přeshraničním přístupu k elektronickým důkazům z dubna 2018. 27 Tyto nástroje se týkají zejména článků 6 a 7 protokolu.

    Komise při účasti na jednáních jménem Unie zajistila, aby byl protokol plně slučitelný s právem Unie a povinnostmi členských států, které z něj vyplývají. Komise zejména zajistila, aby ustanovení protokolu umožnila členským státům dodržovat základní práva, svobody a obecné zásady práva Unie, jak jsou zakotveny ve Smlouvách EU a Listině základních práv, včetně proporcionality, procesních práv, presumpce neviny a práv na obhajobu osob, proti nimž je vedeno trestní řízení, jakož i práva na soukromí a ochranu osobních údajů a údajů o elektronických komunikacích při jejich zpracovávání, předávání údajů donucovacím orgánům v zemích mimo Evropskou unii, a veškerých povinností, které v této souvislosti mají donucovací a justiční orgány. Komise rovněž vzala na vědomí stanovisko evropského inspektora ochrany údajů 28 a Evropského sboru pro ochranu osobních údajů. 29  

    Komise dále zajistila, aby byla ustanovení protokolu a návrhy Komise k elektronickým důkazům slučitelné – mimo jiné proto, že se tyto návrhy právních předpisů vyvíjely během diskusí se spolunormotvůrci – a aby protokol nevedl ke kolizi norem. Komise zejména zajistila, aby protokol obsahoval vhodné záruky týkající se ochrany údajů a soukromí, což umožňuje poskytovatelům služeb EU, aby dodržovali své povinnosti v rámci právních předpisů EU o ochraně osobních údajů a soukromí, pokud protokol stanoví právní důvod pro předání údajů v reakci na příkazy vydané nebo žádosti podané orgánem ze státu mimo EU, jenž je smluvní stranou protokolu, kterými se vyžaduje, aby správce nebo zpracovatel zpřístupnil osobní údaje nebo údaje o elektronických komunikacích.

    2.4.Výhrady, prohlášení, oznámení, sdělení a další komentáře

    Protokol poskytuje základ k tomu, aby smluvní strany mohly využít některých výhrad a učinit prohlášení, oznámení nebo sdělení ve vztahu k některým článkům. Členské státy by měly zaujmout jednotný přístup k některým výhradám, prohlášením, oznámením a sdělením stanoveným v příloze tohoto rozhodnutí. Aby byl zajištěn soulad provádění protokolu s právem Unie, měly by členské státy EU ve vztahu k těmto výhradám a prohlášením zaujmout níže uvedený postoj. Stanoví-li protokol základ pro jiné výhrady a jiná prohlášení, oznámení nebo sdělení, opravňuje tento návrh členské státy k tomu, aby zvážily a učinily vlastní výhrady, prohlášení, oznámení nebo sdělení.

    Aby byl zajištěn soulad mezi ustanoveními protokolu a příslušným právem a politikami Unie, neměly by členské státy využít výhrad podle čl. 7 odst. 9 písm. a) 30 a písm. b) 31 . Členské státy by navíc měly učinit prohlášení podle čl. 7 odst. 2 písm. b) 32 a oznámení podle čl. 7 odst. 5 písm. a) 33 . Skutečnost, že členské státy nevyužijí těchto výhrad a učiní prohlášení a oznámení, je důležitá k zajištění souladu protokolu s legislativními návrhy Komise k elektronickým důkazům, mimo jiné proto, že se tyto návrhy právních předpisů vyvíjejí během diskusí se spolunormotvůrci.

    Aby bylo navíc zajištěno jednotné provádění protokolu členskými státy EU v okamžiku, kdy spolupracují se smluvními stranami, které nejsou členskými státy EU, vyzývají se členské státy k tomu, aby nevyužily výhradu podle čl. 8 odst. 13 34 , mimo jiné vzhledem k recipročnímu účinku takové výhrady 35 . Členské státy by měly učinit prohlášení podle čl. 8 odst. 4, aby bylo možné zajistit provedení příkazů v případě, že by byly třeba další podpůrné informace – např. o okolnostech dotčeného případu – s cílem posoudit proporcionalitu a nezbytnost. 36  

    Členské státy se rovněž vyzývají k tomu, aby nečinily prohlášení podle čl. 9 odst. 1 písm. b) 37 , s cílem zajistit účinné provádění protokolu.

    Členské státy by měly učinit sdělení podle čl. 7 odst. 5 písm. e) 38 , čl. 8 odst. 10 písm. a) a b) 39 , čl. 14 odst. 7 písm. c) a odst. 10 písm. b), aby bylo celkově zajištěno účinné provádění protokolu. 40  

    Členské státy by rovněž měly přijmout nezbytná opatření podle čl. 14 odst. 11 písm. c) s cílem zajistit, aby přijímající smluvní strana byla v okamžiku předání informována o povinnosti podle práva Unie zaslat oznámení osobě, jíž se údaje týkají 41 , a poskytnout příslušné kontaktní údaje, aby přijímající smluvní strana mohla informovat příslušný orgán v členském státě EU, jakmile přestanou platit omezení týkající se důvěrnosti a jakmile bude možné oznámení učinit.

    2.5.Odůvodnění návrhu

    Protokol vstoupí v platnost v okamžiku, kdy pět smluvních stran vyjádřilo svůj souhlas s tím, aby byly protokolem vázány v souladu s ustanoveními čl. 16 odst. 1 a 2. Slavnostní podpis protokolu se má uskutečnit v březnu 2022.

    Členské státy by měly podniknout nezbytné kroky, aby protokol rychle vstoupil v platnost a byl ratifikován, což je důležité z několika důvodů.

    Za prvé, protokol zajistí, aby donucovací a justiční orgány byly lépe vybaveny k získávání elektronických důkazů nezbytných k vyšetřování trestných činů. S ohledem na rostoucí význam elektronických důkazů pro vyšetřování trestných činů je urgentní, aby donucovací a justiční orgány měly k dispozici vhodné nástroje k získání přístupu k elektronickým důkazům efektivním způsobem, a mohly tak účinně bojovat proti trestné činnosti online.

    Za druhé, protokol zajistí, aby taková opatření k získání přístupu k elektronickým důkazům byla využívána způsobem, který členským státům umožní dodržovat základní práva, včetně procesních práv v trestním řízení, práva na soukromí a práva na ochranu osobních údajů. Neexistují-li jasná pravidla na mezinárodní úrovni, mohou současné praktiky představovat výzvu z hlediska právní jistoty, transparentnosti, odpovědnosti a dodržování základních práv a procesních záruk pro podezřelé ve vyšetřování trestných činů.

    Za třetí, protokol vyřeší a zabrání kolizi norem, která postihuje orgány, poskytovatele služeb v soukromém sektoru a další subjekty, a to stanovením slučitelných pravidel pro přeshraniční přístup k elektronickým důkazům na mezinárodní úrovni.

    Za čtvrté, protokol prokáže trvalý význam úmluvy coby hlavního mnohostranného rámce v boji proti kyberkriminalitě. To bude hrát zásadní úlohu v procesu navazujícím na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 74/247 z prosince 2019 o „boji proti užívání informačních a komunikačních technologií k trestným účelům“, jež zřídila otevřený ad hoc mezivládní výbor odborníků, kteří mají vypracovat komplexní mezinárodní úmluvu o boji proti užívání informačních a komunikačních technologií k trestným účelům.

    3.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

    ·Právní základ

    Pravomoc Unie provádět legislativní kroky v záležitostech týkajících se usnadnění spolupráce mezi justičními a rovnocennými orgány ve vztahu k řízení v trestních věcech a výkonu rozhodnutí vychází z čl. 82 odst. 1 SFEU. Pravomoc Unie v záležitostech týkajících se ochrany osobních údajů vychází z článku 16 SFEU.

    V souladu s čl. 3 odst. 2 SFEU má Unie výlučnou pravomoc uzavřít mezinárodní smlouvu, pokud její uzavření může ovlivnit společná pravidla EU či změnit jejich působnost. Ustanovení protokolu spadají do oblasti, na níž se z velké části vztahují společná pravidla, jak je stanoveno v oddíle 2.3 výše.

    Protokol tudíž spadá do výlučné vnější pravomoci Unie. Ratifikace protokolu členskými státy v zájmu Unie se tudíž může uskutečnit na základě článku 16, čl. 82 odst. 1 a čl. 218 odst. 6 SFEU.

    ·Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

    Nevztahuje se na tento návrh.

    ·Proporcionalita

    Pokud jde o tento návrh, lze cílů Unie uvedených v oddíle 2.5 výše dosáhnout pouze uzavřením závazné mezinárodní dohody, která stanoví nezbytná pravidla spolupráce a zajistí vhodnou ochranu základních práv. Protokol tohoto cíle dosahuje. Ustanovení protokolu jsou omezena na to, co je nezbytné k dosažení jeho hlavních cílů. Jednostranné kroky nejsou alternativou, neboť by neposkytly dostatečný základ pro spolupráci se zeměmi mimo EU a nemohly by zajistit nezbytnou ochranu základních práv. Dodržování mnohostranné dohody, jako je protokol, kterou Unie byla schopná vyjednat, je účinnější než zahájení jednání s jednotlivými zeměmi mimo EU na dvoustranné úrovni. Za předpokladu, že všech 66 smluvních stran, jakož i budoucí nové smluvní strany úmluvy, protokol ratifikují, poskytne protokol společný právní rámec pro spolupráci členských států EU s jejich nejvýznamnějšími mezinárodními partnery v boji proti trestné činnosti.

    ·Volba nástroje

    Nevztahuje se na tento návrh.

    4.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX-POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

    ·Hodnocení ex-post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

    Nevztahuje se na tento návrh.

    ·Konzultace se zúčastněnými stranami

    Rada Evropy uspořádala šest kol veřejných konzultací ve vztahu k jednání o protokolu, a to v červenci a listopadu 2018, únoru a listopadu 2019, prosinci 2020 a v květnu 2021. 42 Smluvní strany zvážily podněty, které byly obdrženy v rámci těchto konzultací.

    Komise si ve své úloze vyjednavače jménem Unie rovněž vyměnila názory s úřady pro ochranu údajů a v průběhu let 2019 a 2021 uspořádala cílená konzultační setkání s organizacemi občanské společnosti, poskytovateli služeb a obchodními sdruženími. Komise vzala na vědomí podněty, které byly obdrženy v rámci těchto výměn.

    ·Shromažďování a využití výsledků odborných konzultací

    V průběhu jednání Komise soustavně konzultovala se zvláštním výborem Rady pro jednání v souladu s rozhodnutím Rady Evropské unie ze dne 6. června 2019, které Komisi zmocňuje k účasti na jednání jménem Unie, což poskytlo příležitost odborníkům z členských států k tomu, aby přispěly k procesu vymezení postoje Unie. Řada odborníků z členských států se i nadále podílela na jednáních společně s Komisí, která se účastnila jménem Unie. Rovněž se uskutečnily konzultace se zúčastněnými stranami (viz výše).

    ·Posouzení dopadů

    Posouzení dopadů bylo provedeno v letech 2017–2018, aby doplnilo návrhy Komise k elektronickým důkazům. 43 V této souvislosti bylo jednání o dohodě o druhém dodatkovém protokolu k Budapešťské úmluvě o počítačové kriminalitě součástí upřednostňované možnosti. Relevantní dopady jsou navíc uvedeny v této důvodové zprávě.

    ·Účelnost právních předpisů a zjednodušení

    Protokol může mít důsledky pro některé kategorie poskytovatelů služeb, včetně malých a středních podniků, neboť se na ně mohou podle protokolu vztahovat příkazy a žádosti týkající se elektronických důkazů. Nicméně tito poskytovatelé služeb již v současné době takové žádosti často obdrží prostřednictvím jiných existujících kanálů; mnohdy jsou zasílány různými orgány, mimo jiné na základě úmluvy 44 , jiných smluv o vzájemné právní pomoci nebo jiných rámců, včetně mnohostranných politik v oblasti správy internetu. 45 Poskytovatelé služeb, včetně malých a středních podniků, využijí rovněž jasného právního rámce na mezinárodní úrovni a společného přístupu smluvních stran protokolu.

    ·Základní práva

    V případech, kdy lze údaje o dané osobě získat v rámci trestního řízení, budou mít nástroje spolupráce uvedené v protokolu pravděpodobně vliv na základní práva, tedy např. právo na spravedlivý proces, právo na soukromí a právo na ochranu osobních údajů. Protokol se řídí přístupem založeným na právech a stanoví podmínky a záruky v souladu s mezinárodními nástroji pro lidská práva, včetně Úmluvy Rady Evropy z roku 1950 o ochraně lidských práv a základních svobod. Protokol zejména stanoví zvláštní záruky ochrany údajů. Protokol v případě potřeby rovněž poskytuje základ k tomu, aby smluvní strany mohly využít některých výhrad, prohlášení nebo oznámení a uvádí důvody k odmítnutí spolupráce v reakci na žádost ve zvláštních situacích. Tím je zajištěn soulad protokolu s Listinou základních práv EU.

    5.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

    Rozhodnutí nemá žádné důsledky pro rozpočet Unie. Členským státům mohou vzniknout jednorázové náklady na zavedení protokolu a vyšší náklady by mohly vzniknout orgánům členských států z důvodu očekávaného nárůstu případů.

    6.OSTATNÍ PRVKY

    ·Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

    Není zaveden žádný prováděcí plán, neboť se po podpisu a ratifikaci protokolu bude od členských států požadovat jeho provádění.

    Pokud jde o monitorování, Komise se bude účastnit schůzí Výboru k Úmluvě o počítačové kriminalitě, kde bude Evropská unie uznávána jako pozorovatelská organizace.

    2021/0383 (NLE)

    Návrh

    ROZHODNUTÍ RADY,

    kterým se členské státy zmocňují, aby v zájmu Evropské unie ratifikovaly druhý dodatkový protokol k Úmluvě o počítačové kriminalitě o posílené spolupráci a zpřístupňování elektronických důkazů

    RADA EVROPSKÉ UNIE,

    s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 16, čl. 82 odst. 1 a čl. 218 odst. 6 této smlouvy,

    s ohledem na návrh Evropské komise,

    s ohledem na souhlas Evropského parlamentu,

    vzhledem k těmto důvodům:

    (1)Dne 9. června 2019 zmocnila Rada Komisi k účasti na jednáních jménem Evropské unie o druhém dodatkovém protokolu k Budapešťské úmluvě neboli Úmluvě Rady Evropy o počítačové kriminalitě.

    (2)Znění druhého dodatkového protokolu k Úmluvě o počítačové kriminalitě o posílené spolupráci a zpřístupňování elektronických důkazů (dále jen „protokol“) bylo přijato Výborem ministrů Rady Evropy dne 17. listopadu 2021 a očekává se, že bude otevřeno k podpisu v březnu 2022.

    (3)Ustanovení protokolu spadají do oblasti, na níž se ve velké míře vztahují společná pravidla ve smyslu čl. 3 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, včetně nástrojů k usnadnění justiční spolupráce v trestních věcech, které zajišťují minimální standardy procesních práv, jakož i záruky na ochranu údajů a soukromí.

    (4)Komise rovněž předložila legislativní návrh nařízení o evropských předávacích a uchovávacích příkazech pro elektronické důkazy v trestních věcech (COM(2018) 225 final), jakož i návrh směrnice, kterou se stanoví harmonizovaná pravidla pro jmenování právních zástupců za účelem shromažďování důkazů v trestním řízení (COM(2018) 226 final), jimiž se zavádí závazné přeshraniční evropské předávací a uchovávací příkazy, které mají být určeny přímo zástupci poskytovatele služeb v jiném členském státě.

    (5)Během své účasti na jednáních jménem Unie zajistila Komise soulad druhého dodatkového protokolu s příslušnými společnými pravidly Evropské unie.

    (6)K zajištění souladu protokolu s právem a politikami Unie a jednotného provádění protokolu mezi členskými státy EU v jejich vztahu ke smluvním stranám, které nejsou členskými státy EU, jakož i k zajištění účinného provádění protokolu, jsou důležité některé výhrady, prohlášení, oznámení a sdělení.

    (7)Vzhledem k tomu, že protokol stanoví rychlá řízení, která zlepšují přeshraniční přístup k elektronickým důkazům, a vysokou úroveň záruk, jeho vstup v platnost přispěje k boji proti kyberkriminalitě a jiným formám trestné činnosti na celosvětové úrovni tím, že usnadní spolupráci mezi smluvními stranami protokolu, které jsou členskými státy EU, a smluvními stranami protokolu, které členskými státy EU nejsou, zajistí vysokou úroveň ochrany fyzických osob a vyřeší kolizi norem.

    (8)Vzhledem k tomu, že protokol stanoví vhodné záruky v souladu s požadavky na mezinárodní předávání osobních údajů podle nařízení (EU) 2016/679 a směrnice (EU) 2016/680, jeho vstup v platnost přispěje k podpoře standardů Unie pro ochranu údajů na celosvětové úrovni, usnadní toky údajů mezi smluvními stranami protokolu, které jsou členskými státy EU, a smluvními stranami protokolu, které členskými státy EU nejsou, a zajistí, aby členské státy EU plnily své povinnosti v souladu s pravidly Unie pro ochranu údajů.

    (9)Kromě toho rychlý vstup protokolu v platnost rovněž potvrdí úlohu Budapešťské úmluvy Rady Evropy coby hlavního mnohostranného rámce v boji proti kyberkriminalitě.

    (10)Evropská unie se nemůže stát smluvní stranou protokolu, neboť protokol i Úmluva Rady Evropy o počítačové kriminalitě jsou otevřeny pouze státům.

    (11)Členské státy by proto měly být zmocněny k ratifikaci protokolu, jednajíce společně v zájmu Evropské Unie.

    (12)V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal stanovisko dne… 

    (13)[V souladu s články 1 a 2 protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné].

    [NEBO]

    [V souladu s články 1 a 2 protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, Irsko oznámilo [dopisem ze dne... ,] své přání účastnit se přijímání a používání tohoto rozhodnutí.]

    (14)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné,

    PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

    Článek 1

    Členské státy se zmocňují, aby v zájmu Evropské unie ratifikovaly druhý dodatkový protokol k Úmluvě o počítačové kriminalitě o posílené spolupráci a zpřístupňování elektronických důkazů (dále jen „protokol“).

    Článek 2

    Při ratifikaci protokolu členské státy vznesou výhrady či učiní prohlášení, oznámení nebo sdělení uvedená v příloze.

    Článek 3

    Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

    Článek 4

    Toto rozhodnutí se vyhlašuje v Úředním věstníku Evropské unie.

    Článek 5

    Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

    V Bruselu dne

       Za Radu

       předseda/předsedkyně

    (1)    Znění protokolu je zahrnuto jako příloha tohoto návrhu.
    (2)    Posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti v Evropské unii za rok 2021 (EU SOCTA 2021).
    (3)    SWD(2018) 118 final
    (4)    COM(2018) 225 a 226 final.
    (5)    Kromě Irska, které úmluvu podepsalo, ale neratifikovalo, avšak se zavázalo, že o přistoupení bude usilovat.
    (6)    Jednací řád Výboru k Úmluvě o počítačové kriminalitě (T-CY (2013)25 rev), k dispozici na adrese www.coe.int/cybercrime.
    (7)    Rezoluce Valného shromáždění OSN č. 74/247 z prosince 2019 o „boji proti využívání informačních a komunikačních technologií pro účely trestné činnosti“.
    (8)    JOIN(2020) 81 final.
    (9)    Viz například projekt Globální akce v oblasti kyberkriminality + (Global Action on Cybercrime Extended + (GLACY+)), na adrese https://www.coe.int/en/web/cybercrime/glacyplus
    (10)    Závěrečná zpráva skupiny pro důkazy v cloudech působící v rámci Výboru k Úmluvě o počítačové kriminalitě s názvem „Přístup k elektronickému důkaznímu materiálu v cloudu v rámci trestního soudnictví: doporučení ke zvážení ze strany T-CY“ ze dne 16. září 2016.
    (11)    https://rm.coe.int/t-cy-terms-of-reference-protocol/1680a03690
    (12)    https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2018/10/18/20181018-european-council-conslusions/
    (13)    COM(2019) 71 final.
    (14)    Stanovisko evropského inspektora ochrany údajů 3/2019 týkající se účasti na jednáních s ohledem na druhý dodatkový protokol k Budapešťské úmluvě o počítačové kriminalitě ze dne 2. dubna 2019.
    (15)    Rozhodnutí Rady č. 9116/19.
    (16)    COM(2020) 605 final.
    (17)    JOIN(2020) 81 final.
    (18)    COM(2021) 170 final.
    (19)    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o Strategii kybernetické bezpečnosti EU pro digitální dekádu.
    (20)    Odkaz L 304/47.
    (21)    https://rm.coe.int/0900001680a2aa42
    (22)    Viz odstavec 2 vysvětlující zprávy k protokolu.
    (23)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/64/EU ze dne 20. října 2010 o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení (Úř. věst. L 280, 26.10.2010, s. 1); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení (Úř. věst. L 142, 1.6.2012, s. 1); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/48/EU ze dne 22. října 2013 o právu na přístup k obhájci v trestním řízení a řízení týkajícím se evropského zatýkacího rozkazu a o právu na informování třetí strany a právu na komunikaci s třetími osobami a konzulárními úřady v případě zbavení osobní svobody (Úř. věst. L 294, 6.11.2013, s. 1); směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1919 ze dne 26. října 2016 o právní pomoci pro podezřelé nebo obviněné osoby v trestním řízení a pro osoby vyžádané v rámci řízení týkajícího se evropského zatýkacího rozkazu (Úř. věst. L 297, 4.11.2016, s. 1); směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení (Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 1); směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem (Úř. věst. L 65, 11.3.2016, s. 1); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení.
    (24)    Viz posudek 1/15 Soudního dvora (velkého senátu), ECLI:EU:C:2017:592, odstavec 220. Viz také příspěvek EDPB ke konzultaci o návrhu druhého dodatkového protokolu k Úmluvě Rady Evropy o počítačové kriminalitě (Budapešťská úmluva), 13. listopadu 2019, s. 6 („Příslušné vnitrostátní orgány, jimž byl poskytnut přístup k údajům, musí o tomto přístupu vyrozumět dotčené osoby v rámci použitelných vnitrostátních postupů, a to od okamžiku, kdy tímto sdělením nebude možné ohrozit probíhající vyšetřování vedené těmito orgány. … Toto oznámení je nezbytné k tomu, aby dotčené osoby mohly mimo jiné uplatnit své právo na podání opravného prostředku a práva na ochranu údajů v souvislosti se zpracováním jejich údajů“).
    (25)    Z tohoto důvodu rozhodnutí Rady ze dne 21. května 2019 o zmocnění k zahájení jednání za účelem uzavření dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o přeshraničním přístupu k elektronickým důkazům pro justiční spolupráci v trestních věcech (9114/19) ve svých směrnicích pro jednání obsahuje řadu dalších záruk na ochranu údajů. Směrnice o jednání konkrétně uvádějí, že „Dohoda by měla zastřešující dohodu doplňovat o další záruky, které zohlední úroveň citlivosti kategorií dotčených údajů a jedinečné požadavky na předávání elektronických důkazů přímo poskytovateli služeb spíše než mezi orgány a předávání příslušnými orgány přímo poskytovatelům služeb.“
    (26)    Viz také vysvětlující zpráva k protokolu o změně Úmluvy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat, ze dne 10. října 2018, body 106–107.
    (27)    COM(2018) 225 a 226 final.
    (28)    Stanovisko evropského inspektora ochrany údajů 3/2019 týkající se účasti na jednáních s ohledem na druhý dodatkový protokol k Budapešťské úmluvě o počítačové kriminalitě ze dne 2. dubna 2019.
    (29)    Mimo jiné také „příspěvek EDPB ke konzultaci o návrhu druhého dodatkového protokolu k Úmluvě Rady Evropy o počítačové kriminalitě (Budapešťská úmluva) ze dne 13. listopadu 2019“; „stanovisko 02/201 o novém návrhu ustanovení druhého dodatkového protokolu k Úmluvě Rady Evropy o počítačové kriminalitě (Budapešťská úmluva) přijatého dne 2. února 2021“; „příspěvek EDPB k šestému kolu konzultací o návrhu druhého dodatkového protokolu k Budapešťské úmluvě Rady Evropy o počítačové kriminalitě ze dne 4. května 2021“.
    (30)    Umožňující smluvním stranám vyhradit si právo neuplatňovat článek 7 (zpřístupnění údajů o účastníkovi).
    (31)    Umožňující smluvním stranám vyhradit si právo neuplatňovat článek 7 (zpřístupnění údajů o účastníkovi) na určité druhy přístupových čísel, pokud by to bylo v rozporu se základními zásadami jejich vnitrostátního právního systému.
    (32)    Umožňující smluvním stranám prohlásit, že příkaz podle čl. 7 odst. 1 (zpřístupnění údajů o účastníkovi) musí být vydán žalobcem nebo jiným justičním orgánem nebo pod jejich dohledem, nebo musí být vydán jiným způsobem pod nezávislým dohledem.
    (33)    Umožňující smluvním stranám oznámit generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, že pokud je podle čl. 7 odst. 1 (zpřístupnění údajů o účastníkovi) vydán poskytovateli služeb příkaz na jejím území, vyžaduje smluvní strana v každém případě, nebo za určitých zjištěných okolností, souběžné oznámení příkazu, doplňující informace a shrnutí skutečností, které souvisejí s vyšetřováním nebo řízením.
    (34)    Umožňující smluvním stranám vyhradit si právo neuplatňovat článek 8 (provedení příkazů jiné smluvní strany) na provozní údaje.
    (35)    Viz odstavec 147 vysvětlující zprávy k protokolu, který stanoví, že „smluvní straně, která si vyhrazuje svá práva, pokud jde o tento článek, není povoleno, aby předkládala příkazy týkající se provozních údajů druhým smluvním stranám podle [čl. 8,] odst. 1“.
    (36)    Umožňující smluvním stranám prohlásit, že jsou k provedení příkazů podle čl. 8 odst. 1 (provedení příkazů jiné smluvní strany) vyžadovány další podpůrné informace.
    (37)    Umožňující smluvním stranám prohlásit, že nebudou vyřizovat žádosti podle čl. 9 odst. 1 písm. a) (urychlené zpřístupnění počítačových údajů v případě mimořádné události), v nichž se požaduje pouze zpřístupnění údajů o účastníkovi.
    (38)    Umožňující smluvním stranám sdělovat kontaktní údaje orgánu určeného k přijímání oznámení podle čl. 7 odst. 5 písm. a) a provádět činnosti uvedené v čl. 7 odst. 5 písm. b), c) a d) (zpřístupnění údajů o účastníkovi).
    (39)    Umožňující smluvním stranám sdělit kontaktní údaje orgánů určených k předkládání a přijímání příkazů podle článku 8 (provedení příkazů jiné smluvní strany). V souladu s požadavky nařízení (EU) 2017/1939 by členské státy, které se podílejí na posílené spolupráci za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), měly uvádět tento úřad ve své komunikaci.
    (40)    Umožňující smluvním stranám sdělit orgán či orgány, které by měly obdržet oznámení v případě bezpečnostního incidentu, nebo by měly být pro účely předchozího oprávnění kontaktovány v případě dalšího předávání údajů do jiného státu nebo jiné organizaci.
    (41)    Viz výše poznámka pod čarou č. 24.
    (42)    https://www.coe.int/en/web/cybercrime/protocol-consultations
    (43)    SWD(2018) 118 final.
    (44)    Viz například pokyny Výboru k Úmluvě o počítačové kriminalitě č. 10 ze dne 1. března 2017 o příkazech k předložení týkajících se informací o účastníkovi (článek 18 Budapešťské úmluvy).
    (45)    Viz například usnesení rady Internetového sdružení pro přidělování jmen a čísel (ICANN) ze dne 15. května 2019 o doporučení k dočasné specifikaci registračních údajů domén gTLD, k dispozici na adrese www.icann.org.
    Top

    V Bruselu dne 25.11.2021

    COM(2021) 719 final

    PŘÍLOHA

    návrhu rozhodnutí Rady,

    kterým se členské státy zmocňují, aby v zájmu Evropské unie ratifikovaly druhý dodatkový protokol k Úmluvě o počítačové kriminalitě o posílené spolupráci a zpřístupňování elektronických důkazů


    PŘÍLOHA

    Při ratifikaci protokolu vznesou členské státy v zájmu Unie tyto výhrady, učiní následující prohlášení, oznámení nebo sdělení a poskytnou další komentáře.

    1.Výhrady

    Druhý dodatkový protokol k Budapešťské úmluvě Rady Evropy o počítačové kriminalitě o posílené spolupráci a zpřístupňování elektronických důkazů (dále jen „protokol“) smluvní straně v souladu s čl. 19 odst. 1 umožňuje, aby prohlásila, že využije výhradu stanovenou ve vztahu k několika článkům protokolu.

    Členské státy si nevyhrazují právo neuplatňovat článek 7 (zpřístupnění údajů o účastníkovi) podle čl. 7 odst. 9 písm. a).

    Členské státy si nevyhrazují právo neuplatňovat článek 7 (zpřístupnění údajů o účastníkovi) v souvislosti s určitými druhy přístupových čísel podle čl. 7 odst. 9 písm. b).

    Členské státy se vyzývají, aby si nevyhrazovaly právo neuplatňovat článek 8 (provedení příkazů jiné smluvní strany) ve vztahu k provozním údajům podle čl. 8 odst. 13.

    Pokud čl. 19 odst. 1 poskytuje základ pro další výhrady, jsou členské státy oprávněny zvážit a vznést své vlastní výhrady.

    2.Prohlášení

    Protokol rovněž umožňuje smluvní straně učinit v souladu s čl. 19 odst. 2 prohlášení týkající se několika článků protokolu.

    Členské státy učiní prohlášení podle čl. 7 odst. 2 písm. b) a uvedou, že příkazy vydané poskytovatelům služeb na jejich území musí být vydány žalobcem nebo jiným justičním orgánem nebo pod jejich dohledem, nebo musí být vydány jiným způsobem pod nezávislým dohledem. Při uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení proto členské státy učiní následující prohlášení:

    „Příkaz podle čl. 7 odst. 1 musí být vydán žalobcem nebo jiným justičním orgánem nebo pod jejich dohledem, nebo musí být vydán jiným způsobem pod nezávislým dohledem.“

    Členské státy se rovněž vyzývají k tomu, aby nečinily prohlášení podle čl. 9 odst. 1 písm. b) v tom smyslu, že nebudou vyřizovat žádosti podle čl. 9 odst. 1 písm. a) (urychlené zpřístupnění počítačových údajů v případě mimořádné události), v nichž se požaduje pouze zpřístupnění údajů o účastníkovi.

    Pokud čl. 19 odst. 2 poskytuje základ pro další prohlášení, jsou členské státy oprávněny zvážit a učinit svá vlastní prohlášení.

    3.Prohlášení, oznámení nebo sdělení

    Protokol rovněž v souladu s čl. 19 odst. 3 od smluvní strany vyžaduje, aby učinila prohlášení, oznámení nebo sdělení týkající se některých článků protokolu.

    Členské státy oznámí, že smluvní strana v případě, kdy je poskytovateli služeb na jejím území vydán příkaz podle čl. 7 odst. 1, vyžaduje vydání souběžného oznámení příkazu, doplňujících informací a shrnutí skutečností, jež souvisejí s vyšetřováním nebo řízením podle čl. 7 odst. 5 písm. a). V době podpisu nebo při uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení proto členské státy učiní generálnímu tajemníkovi Rady Evropy následující oznámení:

    „Je-li příkaz vydán podle čl. 7 odst. 1 poskytovateli služeb na území [členského státu], vyžadujeme v každém případě souběžné oznámení příkazu, doplňující informace a shrnutí skutečností, jež souvisejí s vyšetřováním nebo řízením.“

    Podle čl. 7 odst. 5 písm. e) členské státy určí jediný orgán, který bude přijímat oznámení podle čl. 7 odst. 5 písm. a) a provádět činnosti popsané v odst. 5 písm. b) c) a d), a sdělí kontaktní údaje uvedeného orgánu.

    Členské státy prohlásí podle čl. 8 odst. 4, že k provedení příkazů podle čl. 8 odst. 1 jsou zapotřebí další podpůrné informace. V době podpisu nebo při uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení členské státy tedy učiní následující prohlášení:

    „K provedení příkazů podle čl. 8 odst. 1 jsou vyžadovány další podpůrné informace. Další podpůrné informace, které jsou vyžadovány, budou záviset na okolnostech příkazu a souvisejícího šetření nebo řízení.“

    Členské státy sdělují a aktualizují kontaktní údaje uvedených orgánů určených podle čl. 8 odst. 10 písm. a) za účelem předložení příkazu podle článku 8, jakož i orgánů určených podle čl. 8 odst. 10 písm. b) za účelem přijetí příkazu podle článku 8. Členské státy, jež se účastní posílené spolupráce zavedené nařízením (EU) 2017/1939, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), zahrnou EPPO při výkonu jeho pravomocí stanovených v článcích 22, 23 a 25 nařízení (EU) 2017/1939 mezi orgány, které byly předmětem sdělení podle čl. 8 odst. 10 písm. a) a b).

    Členské státy sdělí orgán nebo orgány, které mají obdržet oznámení podle čl. 14 odst. 7 písm. c), v souvislosti s bezpečnostním incidentem.

    Členské státy sdělí orgán nebo orgány, které poskytnou oprávnění pro účely čl. 14 odst. 10 písm. b) v souvislosti s dalším předáváním údajů obdržených podle tohoto protokolu jinému státu nebo mezinárodní organizaci.

    Pokud čl. 19 odst. 3 poskytuje základ pro další prohlášení, oznámení nebo sdělení, jsou členské státy oprávněny zvážit a učinit svá vlastní prohlášení, oznámení nebo sdělení.

    4.Další komentáře

    Členské státy, jež se účastní posílené spolupráce zavedené nařízením (EU) 2017/1939, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), zajistí, aby EPPO mohl při výkonu svých pravomocí stanovených v článcích 22, 23 a 25 nařízení (EU) 2017/1939 usilovat o spolupráci v rámci protokolu stejným způsobem jako vnitrostátní žalobci uvedených členských států.

    Členské státy zajistí, aby přijímající smluvní strana byla při předávání údajů pro účely protokolu informována o tom, že její vnitrostátní právní rámec vyžaduje v souladu s čl. 14 odst. 11 písm. c) protokolu podání osobního oznámení fyzické osobě, jejíž údaje jsou poskytovány.

    Pokud jde o mezinárodní předávání údajů na základě zastřešující dohody mezi EU a USA, sdělí členské státy příslušným orgánům Spojených států pro účely čl. 14 odst. 1 písm. b) protokolu, že se dohoda použije na vzájemné předávání osobních údajů podle protokolu, které bude probíhat mezi příslušnými orgány. Členské státy však vezmou v úvahu, že dohoda by měla být doplněna dodatečnými zárukami, které zohledňují jedinečné požadavky na předávání elektronických důkazů, které provádí přímo poskytovatelé služeb, spíše než předávání elektronických důkazů mezi orgány, jak stanoví protokol. V době podpisu nebo při uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení proto členské státy učiní příslušným orgánům Spojených států následující sdělení:

    „Pro účely čl. 14 odst. 1 písm. b) druhého dodatkového protokolu k Úmluvě Rady Evropy o počítačové kriminalitě se domníváme, že zastřešující dohoda mezi EU a USA se použije na vzájemné předávání osobních údajů podle protokolu, které bude probíhat mezi příslušnými orgány. Pro předávání mezi poskytovateli služeb na našem území a orgány ve Spojených státech podle protokolu se dohoda použije pouze v kombinaci s dalším zvláštním ujednáním o předávání, jež řeší jedinečné požadavky na předávání elektronických důkazů, které provádí přímo poskytovatelé služeb, spíše než předávání elektronických důkazů mezi orgány.“

    Členské státy zajistí, že pro účely čl. 14 odst. 1 písm. c) protokolu využijí jiných dohod nebo ujednání pouze v případě, že Evropská komise v souvislosti s dotčenou třetí zemí přijala – podle článku 45 obecného nařízení o ochraně osobních údajů (nařízení (EU) 2016/679) či podle článku 36 směrnice (EU) 2016/680 o prosazování práva – rozhodnutí o odpovídající ochraně, které se týká příslušných předávání údajů, nebo v případě, že tato jiná dohoda nebo ujednání poskytují přiměřené záruky ochrany údajů podle článku 46 obecného nařízení o ochraně osobních údajů nebo čl. 37 odst. 1 písm. a) směrnice o prosazování práva.

    Top

    V Bruselu dne 25.11.2021

    COM(2021) 719 final

    PŘÍLOHA

    návrhu rozhodnutí Rady,

    kterým se členské státy zmocňují, aby v zájmu Evropské unie ratifikovaly druhý dodatkový protokol k Úmluvě o počítačové kriminalitě o posílené spolupráci a zpřístupňování elektronických důkazů


    PŘÍLOHA

    Druhý dodatkový protokol k Úmluvě o počítačové kriminalitě o posílené spolupráci a zpřístupňování elektronických důkazů

    Preambule

    Členské státy Rady Evropy a další smluvní státy Úmluvy o počítačové kriminalitě (ETS č. 185, dále jen „úmluva“), která byla otevřena k podpisu v Budapešti dne 23. listopadu 2001, signatáři této úmluvy,

    majíce na paměti rozsah a dopad úmluvy ve všech regionech světa;

    připomínajíce, že úmluva je již doplněna dodatkovým protokolem týkajícím se kriminalizace činů rasistické a xenofobní povahy páchaných prostřednictvím počítačových systémů (ETS č. 189), který byl otevřen k podpisu ve Štrasburku dne 28. ledna 2003 (dále jen „první protokol“), pokud jde o použití mezi smluvními stranami tohoto protokolu;

    berouce v úvahu platné smlouvy Rady Evropy o spolupráci v trestních věcech, jakož i ostatní dohody a ujednání o spolupráci v trestních věcech mezi smluvními stranami úmluvy;

    zohledňujíce také Úmluvu o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (ETS č. 108), ve znění opravy pozměňujícího protokolu (CETS č. 223), který byl otevřen k podpisu ve Štrasburku dne 10. října 2018, a v jejichž případě platí, že jakýkoli stát může být přizván k tomu, aby k dané úmluvě a protokolu přistoupil;

    uznávajíce rostoucí míru využívání informačních a komunikačních technologií, včetně internetových služeb a narůstající kyberkriminality, která je hrozbou pro demokracii, právní stát a kterou mnoho členských států považuje za hrozbu také pro lidská práva;

    rovněž uznávajíce rostoucí počet obětí kyberkriminality a důležitost dosažení spravedlnosti pro tyto oběti;

    připomínajíce, že vlády mají odpovědnost za ochranu společnosti a osob proti trestné činnosti nejen offline, ale i online, mimo jiné prostřednictvím účinného vyšetřování trestných činů a trestního stíhání;

    uvědomujíce si, že důkazy o trestných činech jsou stále častěji ukládány v elektronické formě v počítačových systémech zahraničních, vícerých nebo neznámých jurisdikcí, a věříce, že k zákonnému získání takových důkazů jsou nutná další opatření, aby bylo možno účinně reagovat v rámci trestního soudnictví a prosazovat právní stát;

    uznávajíce potřebu lepší a účinnější spolupráce mezi státy a soukromým sektorem a v této souvislosti i potřebu větší transparentnosti nebo právní jistoty pro poskytovatele služeb a ostatní subjekty, pokud jde o okolnosti, za nichž mohou odpovídat na přímé žádosti, které jsou podávány orgány v jiných smluvních stranách činnými v trestním řízení a které se týkají zpřístupnění elektronických údajů;

    usilujíce tudíž o další posílení spolupráce v oblasti kyberkriminality a shromažďování důkazů v elektronické formě o trestném činu pro účely konkrétního vyšetřování trestných činů nebo pro účely trestního řízení prostřednictvím dalších nástrojů souvisejících s účinnější vzájemnou pomocí a jinými formami spolupráce mezi příslušnými orgány, prostřednictvím spolupráce při mimořádných událostech a přímé spolupráce mezi příslušnými orgány, poskytovateli služeb a dalšími subjekty, které mají ve svém držení nebo pod svou kontrolou podstatné informace;

    věříce, že efektivní přeshraniční spolupráci pro účely trestního soudnictví, mimo jiné mezi veřejným a soukromým sektorem, napomáhají účinné podmínky a záruky týkající se ochrany lidských práv a základních svobod;

    uznávajíce, že shromažďování elektronických důkazů pro účely vyšetřování trestných činů se často týká osobních údajů, a uznávajíce požadavek v mnoha smluvních stranách chránit soukromí a osobní údaje, aby byly splněny jejich ústavní a mezinárodní závazky; a

    majíce na paměti potřebu zajistit, aby účinná opatření v oblasti trestního soudnictví týkající se kyberkriminality a shromažďování důkazů v elektronické formě podléhala podmínkám a zárukám, jež zajistí odpovídající ochranu lidských práv a základních svobod, včetně práv vyplývajících ze závazků, které státy přijaly v rámci příslušných mezinárodních nástrojů pro lidská práva, jako je Úmluva Rady Evropy z roku 1950 o ochraně lidských práv a základních svobod (ETS č. 5), Mezinárodní pakt Spojených národů o občanských a politických právech z roku 1966, Africká charta lidských práv a práv národů z roku 1981, Americká úmluva o lidských právech z roku 1969 a další mezinárodní úmluvy o lidských právech,

    se dohodly takto:

    Kapitola I – Společná ustanovení

    Článek 1    Účel

    Účelem tohoto protokolu je doplnit:

    a)    úmluvu mezi smluvními stranami tohoto protokolu a

    b)    první protokol mezi smluvními stranami tohoto protokolu, které jsou rovněž smluvními stranami prvního protokolu.

    Článek 2    Oblast působnosti

    1.    Nestanoví-li tento protokol jinak, opatření v něm popsaná se použijí:

    a)    mezi smluvními stranami úmluvy, které jsou smluvními stranami tohoto protokolu, na konkrétní vyšetřování trestných činů nebo řízení související s trestnými činy, jež se týkají počítačových systémů a údajů, a na shromažďování důkazů v elektronické formě o trestném činu; a

    b)    mezi smluvními stranami prvního protokolu, které jsou smluvními stranami tohoto protokolu, na konkrétní vyšetřování trestných činů nebo řízení související s trestnými činy podle prvního protokolu.

    2.    Každá smluvní strana přijme podle potřeby taková legislativní a jiná opatření k provádění závazků stanovených v tomto protokolu.

    Článek 3    Definice

    1.    Na tento protokol se vztahují definice uvedené v článku 1 a čl. 18 odst. 3 úmluvy.

    2.    Pro účely tohoto protokolu se dále rozumí:

    a)    „ústředním orgánem“ orgán nebo orgány určené podle smlouvy o vzájemné pomoci nebo ujednání na základě jednotných právních předpisů nebo reciproční právní úpravy, jež jsou v platnosti mezi dotčenými stranami nebo, nejsou-li k dispozici, orgán nebo orgány určené smluvní stranou podle čl. 27 odst. 2 písm. a) úmluvy;

    b)    „příslušným orgánem“ justiční, správní nebo jiný donucovací orgán, který je vnitrostátními právními předpisy oprávněn k nařízení, schválení či výkonu opatření podle tohoto protokolu za účelem shromažďování nebo vyhotovování důkazů v souvislosti s konkrétními vyšetřováními trestných činů nebo s trestními řízeními;

    c)    „mimořádnou událostí“ situace, v níž je podstatně a bezprostředně ohrožen život nebo bezpečnost jakékoli fyzické osoby;

    d)    „osobními údaji“ informace týkající se identifikované nebo identifikovatelné fyzické osoby;

    e)    „předávající stranou“ smluvní strana předávající údaje v reakci na žádost nebo jakožto součást společného vyšetřovacího týmu, nebo pro účely kapitoly II oddílu 2 smluvní strana, na jejímž území se nachází předávající poskytovatel služeb nebo subjekt poskytující služby registrace jména domény.

    Článek 4    Jazyk

    1.    Žádosti, příkazy a doprovodné informace předkládané smluvní straně se vyhotoví v jazyce, jenž je přijatelný pro dožádanou stranu nebo smluvní stranu, která obdržela oznámení podle čl. 7 odst. 5, nebo se k nim připojí překlad do tohoto jazyka.

    2.    Příkazy podle článku 7 a žádosti podle článku 6 a jakékoliv doprovodné informace:

    a)    se předkládají v jazyce druhé smluvní strany, v němž je poskytovatel služeb nebo subjekt akceptuje v rámci srovnatelného vnitrostátního postupu;

    b)    se předkládají v jiném jazyce, který je pro poskytovatele služeb nebo subjekt přijatelný; nebo

    c)    se doplní překladem do jednoho z jazyků podle odst. 2 písm. a) nebo b).

    Kapitola II – Opatření pro posílenou spolupráci

    Oddíl 1 – Obecné zásady vztahující se na kapitolu II

    Článek 5    Obecné zásady vztahující se na kapitolu II

    1.    Smluvní strany v souladu s ustanoveními této kapitoly spolupracují v co nejvyšší možné míře.

    2.    Oddíl 2 této kapitoly tvoří články 6 a 7. Stanoví postupy posilující přímou spolupráci s poskytovateli a subjekty na území jiné smluvní strany. Oddíl 2 platí bez ohledu na to, zda existuje, či neexistuje smlouva o vzájemné pomoci nebo ujednání na základě jednotných právních předpisů nebo reciproční právní úpravy, jež jsou v platnosti mezi dotčenými smluvními stranami.

    3.    Oddíl 3 této kapitoly tvoří články 8 a 9. Stanoví postupy k posílení mezinárodní spolupráce mezi orgány, pokud jde o zpřístupnění uložených počítačových údajů. Oddíl 3 se použije bez ohledu na to, zda existuje, či neexistuje smlouva o vzájemné pomoci nebo ujednání na základě jednotných právních předpisů nebo reciproční právní úpravy, jež jsou v platnosti mezi dožadující a dožádanou smluvní stranou.

    4.    Oddíl 4 této kapitoly tvoří článek 10. Stanoví postupy týkající se mimořádné vzájemné pomoci. Oddíl 4 se použije bez ohledu na to, zda existuje, či neexistuje smlouva o vzájemné pomoci nebo ujednání na základě jednotných právních předpisů nebo reciproční právní úpravy, jež jsou v platnosti mezi dožadující a dožádanou smluvní stranou.

    5.    Oddíl 5 této kapitoly tvoří články 11 a 12. Oddíl 5 se použije, pokud neexistuje žádná smlouva o vzájemné pomoci nebo ujednání na základě jednotných právních předpisů nebo reciproční právní úpravy, jež jsou v platnosti mezi dožadující a dožádanou smluvní stranou. Ustanovení oddílu 5 se nepoužije, pokud taková smlouva nebo ujednání existuje, s výjimkou čl. 12 odst. 7. Dotčené smluvní strany však mohou vzájemně stanovit, aby byla namísto toho použita ustanovení oddílu 5, pokud to smlouva nebo ujednání nezakazuje.

    6.    Je-li v souladu s ustanoveními tohoto protokolu dožádané smluvní straně povoleno podmínit spolupráci existencí oboustranné trestnosti, považuje se tato podmínka za splněnou, jestliže je chování, na němž je založen trestný čin, v souvislosti s nímž se žádá o pomoc, trestným činem podle jejích právních předpisů, a to bez ohledu na to, zda její právní předpisy řadí trestný čin do stejné kategorie trestných činů nebo zda pojmenovávají tento trestný čin stejnou terminologií jako dožadující smluvní strana.

    7.    Ustanovení v této kapitole neomezují spolupráci mezi smluvními stranami ani mezi smluvními stranami a poskytovateli služeb nebo jinými subjekty na základě jiných použitelných dohod, ujednání, postupů či vnitrostátních právních předpisů.

    Oddíl 2 – Postupy posilující přímou spolupráci s poskytovateli a subjekty v jiných smluvních stranách

    Článek 6    Žádost o informace týkající se registrace jména domény

    1.    Každá smluvní strana přijme podle potřeby taková legislativní a jiná opatření k tomu, aby byly její příslušné orgány oprávněny – pro účely konkrétních vyšetřování trestných činů nebo trestních řízení – požádat subjekt poskytující služby v oblasti registrace jmen domén na území jiné smluvní strany o informace, které má tento subjekt ve svém držení nebo pod svou kontrolou, s cílem identifikovat či kontaktovat držitele registrace jména domény.

    2.    Každá smluvní strana přijme podle potřeby taková legislativní a jiná opatření k tomu, aby subjektu na jejím území bylo povoleno zpřístupnit takové informace v reakci na žádost podle odstavce 1, a to za přiměřených podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy.

    3.    Žádost podle odstavce 1 obsahuje:

    a)    datum vydání žádosti a totožnost a kontaktní údaje příslušného orgánu, který ji vydává;

    b)    jméno domény, o níž jsou vyžadovány informace, a podrobný seznam požadovaných informací, včetně konkrétních prvků údajů;

    c)    prohlášení o tom, že žádost je vydána na základě tohoto protokolu a že potřeba těchto informací vznikla, protože jsou relevantní pro konkrétní vyšetřování trestného činu nebo trestní řízení, a že budou použity pouze pro uvedené konkrétní vyšetřování trestného činu nebo trestní řízení; a

    d)    časový rámec, v němž se zpřístupní informace a jakékoli další zvláštní procesní pokyny, a způsob, jímž toho bude dosaženo.

    4.    Je-li to pro subjekt přijatelné, může smluvní strana podle odstavce 1 předložit žádost v elektronické formě. Může být vyžadována vhodná úroveň zabezpečení a autentizace.

    5.    Nebude-li subjekt uvedený v odstavci 1 spolupracovat, může po něm dožadující smluvní strana požadovat, aby zdůvodnil, proč dané informace nezveřejní. Dožadující smluvní strana může usilovat o konzultaci se smluvní stranou, v níž se subjekt nachází, aby určila dostupná opatření k získání informací.

    6.    V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení či kdykoli jindy sdělí každá smluvní strana generálnímu tajemníkovi Rady Evropy orgán určený za účelem konzultace podle odstavce 5.

    7.    Generální tajemník Rady Evropy zřídí a vede aktualizovaný seznam orgánů určených smluvními stranami podle odstavce 6. Každá smluvní strana zajistí, aby údaje, které na seznam poskytla, byly vždy správné.

    Článek 7    Zpřístupnění informací o účastníkovi

    1.    Každá smluvní strana přijme podle potřeby taková legislativní a jiná opatření k tomu, aby byly její příslušné orgány oprávněny k vydání příkazu, jenž má být předložen přímo poskytovateli služeb na území jiné smluvní strany, za účelem zpřístupnění specifikovaných, uložených informací o účastníkovi, které má uvedený poskytovatel služeb ve svém držení nebo pod svou kontrolou, potřebuje-li vydávající smluvní strana tyto informace o účastníkovi ke konkrétním vyšetřováním trestných činů nebo trestním řízením.

    2.    a) Každá smluvní strana přijme podle potřeby taková legislativní a jiná opatření k tomu, aby poskytovatel služeb na jejím území zpřístupnil informace o účastníkovi v reakci na příkaz podle odstavce 1.

    b)    V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení může smluvní strana s ohledem na příkazy vydané poskytovatelům služeb na jejím území učinit toto prohlášení: „Příkaz podle čl. 7 odst. 1 musí být vydán žalobcem nebo jiným justičním orgánem nebo pod jejich dohledem, nebo musí být vydán jiným způsobem pod nezávislým dohledem“.

    3.    Příkaz podle odstavce 1 obsahuje:

    a)    vydávající orgán a datum vydání;

    b)    prohlášení, že je příkaz vydán na základě tohoto protokolu;

    c)    název a adresu poskytovatele (poskytovatelů) služeb, jemuž (jimž) má být určen;

    d)    trestný čin (trestné činy), který (které) je (jsou) předmětem vyšetřování nebo trestního řízení;

    e)    orgán, který žádá o konkrétní informace o účastníkovi, není-li jím vydávající orgán; a

    f)    podrobný popis požadovaných konkrétních informací o účastníkovi.

    4.    K příkazu podle odstavce 1 se přiloží tyto doplňující informace:

    a)    vnitrostátní právní důvody, které opravňují orgán k vydání příkazu;

    b)    odkaz na právní předpisy a použitelné sankce za trestný čin, který je předmětem vyšetřování nebo stíhání;

    c)    kontaktní údaje orgánu, jemuž má poskytovatel služeb předat informace o účastníkovi, od něhož může žádat další informace nebo mu jinak odpovědět;

    d)    časový rámec, v němž se mají předat informace o účastníkovi, a způsob, jímž toho bude dosaženo;

    e)    zda již bylo požádáno o uchování údajů, včetně data uchování a případného referenčního čísla;

    f)    jakékoli zvláštní procesní pokyny;

    g)    v příslušných případech prohlášení, že již bylo učiněno souběžné oznámení podle odstavce 5; a

    h)    jakékoli další informace, které mohou pomoci při zpřístupňování informací o účastníkovi.

    5.    a) V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení či kdykoli jindy může smluvní strana generálnímu tajemníkovi Rady Evropy oznámit, že pokud je podle odstavce 1 vydán příkaz poskytovateli služeb na jejím území, vyžaduje smluvní strana v každém případě nebo za vymezených okolností souběžné oznámení příkazu, doplňující informace a shrnutí skutečností, které souvisejí s vyšetřováním nebo řízením.

    b)    Bez ohledu na to, zda smluvní strana vyžaduje či nevyžaduje oznámení podle odst. 5 písm. a), může po poskytovateli služeb požadovat, aby za vymezených okolností před zpřístupněním konzultoval orgány smluvní strany.

    c)    Orgány, které obdržely oznámení podle odst. 5 písm. a) nebo které byly konzultovány podle odst. 5 písm. b), mohou dát bez zbytečného odkladu poskytovateli služeb pokyn, aby nezpřístupnil informace o účastníkovi, pokud:

    i)    může být zpřístupnění na újmu vyšetřování trestného činu nebo trestního řízení v uvedené smluvní straně nebo

    ii)    by platily podmínky či důvody odmítnutí podle čl. 25 odst. 4 a čl. 27 odst. 4 úmluvy v případě, kdy informace o účastníkovi byly vyžádány prostřednictvím vzájemné pomoci.

    d)    Orgány, které obdržely oznámení podle odst. 5 písm. a) nebo které byly konzultovány podle odst. 5 písm. b):

    i)    mohou orgán uvedený v odst. 4 písm. c) požádat o dodatečné informace pro účely uplatnění odst. 5 písm. c), přičemž je nezpřístupní poskytovateli služeb bez souhlasu uvedeného orgánu; a

    ii)    neprodleně informují orgán uvedený v odst. 4 písm. c), pokud poskytovatel služeb dostal pokyn nezpřístupňovat informace o účastníkovi, a uvedou pro to důvody.

    e)    Smluvní strana určí jediný orgán, který bude přijímat oznámení podle odst. 5 písm. a) a provádět činnosti popsané v odst. 5 písm. b), c) a d). V době, kdy je generálnímu tajemníkovi Rady Evropy poprvé podáno oznámení podle odst. 5 písm. a), sdělí smluvní strana generálnímu tajemníkovi kontaktní údaje uvedeného orgánu.

    f)    Generální tajemník Rady Evropy zřídí a vede aktualizovaný seznam orgánů určených smluvními stranami podle odst. 5 písm. e), jakož i záznam toho, zda a za jakých okolností vyžadují oznámení podle odst. 5 písm. a). Každá smluvní strana zajistí, aby údaje, které na seznam poskytla, byly vždy správné.

    6.    Je-li to pro poskytovatele služeb přijatelné, může smluvní strana předložit příkaz podle odstavce 1 a doplňující informace podle odstavce 4 v elektronické formě. Smluvní strana může poskytnout oznámení a dodatečné informace podle odstavce 5 v elektronické formě. Může být vyžadována vhodná úroveň zabezpečení a autentizace.

    7.    Informuje-li poskytovatel služeb orgán uvedený v odst. 4 písm. c) o tom, že nezpřístupní požadované informace o účastníkovi, nebo pokud nezpřístupní informace o účastníkovi v reakci na příkaz podle odstavce 1 během třiceti dnů od přijetí příkazu či v časové lhůtě stanovené v odst. 4 písm. d), podle toho, která lhůta je delší, mohou příslušné orgány vydávající smluvní strany poté usilovat o vymáhání příkazu pouze článkem 8 nebo jinými formami vzájemné pomoci. Smluvní strany mohou po poskytovateli služeb požadovat, aby zdůvodnil, proč odmítl zpřístupnit informace o účastníkovi, které byly předmětem příkazu.

    8.    V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení může smluvní strana prohlásit, že vydávající smluvní strana musí požádat poskytovatele služeb o zpřístupnění informací o účastníkovi před tím, než o to požádá podle článku 8, ledaže by vydávající smluvní strana poskytla rozumné vysvětlení, proč tak neučinila.

    9.    V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení si může smluvní strana:

    a)    vyhradit právo tento článek neuplatňovat, nebo

    b)    v případě, že by zpřístupnění určitých druhů přístupových čísel bylo podle tohoto článku v rozporu se základními zásadami jejího vnitrostátního právního systému, může si vyhradit právo tento článek na taková čísla neuplatňovat,

    Oddíl 3 – Postupy k posílení mezinárodní spolupráce mezi orgány, pokud jde o zpřístupnění uložených počítačových údajů

    Článek 8    Provedení příkazů jiné smluvní strany, pokud jde o urychlené vyhotovení informací o účastníkovi a provozních údajů

    1.    Každá smluvní strana přijme podle potřeby taková legislativní a jiná opatření k tomu, aby byly její příslušné orgány oprávněny k vydání příkazu, který má být předložen jako součást žádosti jiné smluvní straně s cílem přimět poskytovatele služeb na území dožádané smluvní strany k tomu, aby poskytl specifikované a uložené:

    a)    informace o účastníkovi a

    b)    provozní údaje,

    jež má uvedený poskytovatel ve svém držení nebo pod svou kontrolou a které smluvní strana potřebuje ke konkrétním vyšetřováním trestných činů nebo trestním řízením.

    2.    Každá smluvní strana přijme podle potřeby taková legislativní a jiná opatření k provedení příkazu podle odstavce 1, který předložila dožadující smluvní strana.

    3.    Ve své žádosti předloží dožadující smluvní strana dožádané smluvní straně příkaz podle odstavce 1, podpůrné informace a jakékoli zvláštní procesní pokyny.

    a)    Příkaz obsahuje:

    i)    vydávající orgán a datum vydání příkazu;

    ii)    prohlášení, že je příkaz předložen na základě tohoto protokolu;

    iii)    název a adresu poskytovatele (poskytovatelů) služeb, jemuž (jimž) má být určen;

    iv)    trestný čin (trestné činy), který (které) je (jsou) předmětem vyšetřování nebo trestního řízení;

    v)    orgán, který žádá o informace nebo údaje, není-li jím vydávající orgán; a

    vi)    podrobný popis požadovaných konkrétních informací nebo údajů.

    b)    Podpůrné informace, které se poskytnou dožádané smluvní straně s cílem pomoci této straně příkaz provést a které se poskytovateli služeb nezpřístupní bez souhlasu dožadující smluvní strany, obsahují:

    i)    vnitrostátní právní důvody, které opravňují orgán k vydání příkazu;

    ii)    právní předpisy a použitelné sankce za trestný čin (trestné činy), který (které) je (jsou) předmětem vyšetřování nebo stíhání;

    iii)    důvod, proč se dožadující smluvní strana domnívá, že má poskytovatel služeb údaje ve svém držení nebo pod svou kontrolou;

    iv)    shrnutí skutečností, které souvisejí s vyšetřováním nebo řízením;

    v)    význam informací nebo údajů pro vyšetřování nebo řízení;

    vi)    kontaktní údaje orgánu nebo orgánů, které mohou poskytnout další informace;

    vii)    informaci o tom, zda již bylo požádáno o uchování informací či údajů, včetně data uchování a případného referenčního čísla; a

    viii)    informaci o tom, zda již byly informace či údaje požadovány jiným způsobem, a pokud ano, jakým způsobem.

    c)    Dožadující smluvní strana může požádat dožádanou smluvní stranu o plnění zvláštních procesních pokynů.

    4.    V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení či kdykoli jindy může smluvní strana prohlásit, že jsou k provedení příkazů podle odstavce 1 vyžadovány dodatečné podpůrné informace.

    5.    Dožádaná smluvní strana přijme žádosti v elektronické formě. Před přijetím žádosti může vyžadovat vhodnou úroveň zabezpečení a autentizace.

    6.    a) Od okamžiku obdržení všech informací uvedených v odstavcích 3 a 4 vyvine dožádaná smluvní strana přiměřené úsilí o doručení poskytovateli služeb do 45 dnů, ne-li dříve, a nařídí vrácení požadovaných informací nebo údajů nejpozději do:

    i)    dvaceti dnů v případě informací o účastníkovi a

    ii)    45 dnů v případě provozních údajů.

    b) Dožádaná smluvní strana zajistí předání vyhotovených informací nebo údajů dožadující smluvní straně bez zbytečného odkladu.

    7.    Nemůže-li dožádaná smluvní strana požadovaným způsobem vyhovět pokynům podle odst. 3 písm. c), informuje o tom neprodleně dožadující smluvní stranu a v příslušném případě uvede veškeré podmínky, za kterých by mohla pokynům vyhovět, na základě čehož dožadující smluvní strana určí, zda by přesto měla být žádost vyřízena.

    8.    Dožádaná smluvní strana může odmítnout vyřízení žádosti z důvodů uvedených v čl. 25 odst. 4 nebo čl. 27 odst. 4 úmluvy nebo může stanovit podmínky, které považuje za nezbytné k tomu, aby bylo vyřízení žádosti umožněno. Dožádaná smluvní strana může odložit vyřízení žádostí z důvodů uvedených v čl. 27 odst. 5 úmluvy. Dožádaná smluvní strana co nejdříve zašle dožadující smluvní straně oznámení týkající se odmítnutí, podmínek nebo odložení. Dožádaná smluvní strana rovněž oznámí dožadující smluvní straně další okolnosti, které pravděpodobně značně zpozdí vyřízení žádosti. Na tento článek se použije čl. 28 odst. 2 písm. b) úmluvy.

    9.    a) Nemůže-li dožadující smluvní strana splnit podmínku stanovenou dožádanou smluvní stranou podle odstavce 8, informuje o tom neprodleně dožádanou smluvní stranu. Dožádaná smluvní strana poté určí, zda by informace nebo podklady přesto měly být poskytnuty.

    b) Přistoupí-li dožadující smluvní strana na podmínku, je touto podmínkou vázána. Dožádaná smluvní strana, která dodá informace nebo podklady podléhající takové podmínce, může po dožadující smluvní straně požadovat, aby v souvislosti s uvedenou podmínkou použití takových informací nebo podkladů objasnila.

    10.    V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení každá smluvní strana generálnímu tajemníkovi Rady Evropy sdělí a aktualizuje kontaktní údaje orgánů určených k:

    a)    předložení příkazu podle tohoto článku a

    b)    přijetí příkazu podle tohoto článku.

    11.    V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení může smluvní strana prohlásit, že vyžaduje, aby jí žádosti jiných smluvních stran podle tohoto článku byly předloženy ústředním orgánem dožadující smluvní strany nebo jiným takovým orgánem, který dotčené smluvní strany vzájemně stanovily.

    12.    Generální tajemník Rady Evropy zřídí a vede aktualizovaný seznam orgánů určených smluvními stranami podle odstavce 10. Každá smluvní strana zajistí, aby údaje, které na seznam poskytla, byly vždy správné.

    13.    V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení si smluvní strana může vyhradit právo neuplatňovat tento článek na provozní údaje.

    Článek 9    Urychlené zpřístupnění uložených počítačových údajů v případě mimořádné události

    1.    a) Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která mohou být v případě mimořádné události nezbytná pro to, aby její kontaktní místo v rámci sítě, která funguje 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu a která je uvedena v článku 35 úmluvy („kontaktní místo“), mohlo kontaktnímu místu v jiné smluvní straně předat žádost a přijmout žádost od kontaktního místa v jiné smluvní straně s cílem získat okamžitou pomoc při zabezpečení toho, aby poskytovatel služeb na území uvedené smluvní strany urychleně zpřístupnil specifikované, uložené počítačové údaje, které má uvedený poskytoval služeb ve svém držení nebo pod svou kontrolou, a to bez žádosti o vzájemnou pomoc.

    b) V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení může smluvní strana prohlásit, že nebude vyřizovat žádosti podle odst. 1 písm. a), v nichž se požaduje pouze zpřístupnění informací o účastníkovi.

    2.    Každá smluvní strana přijme podle potřeby taková legislativní a jiná opatření k tomu, aby podle odstavce 1:

    a)    bylo jejím orgánům umožněno požadovat údaje od poskytovatele služeb na jejím území na základě žádosti podle odstavce 1;

    b)    bylo poskytovateli služeb na jejím území umožněno zpřístupňovat požadované údaje jejím orgánům v reakci na žádost podle odst. 2 písm. a) a

    c)    bylo jejím orgánům umožněno poskytovat požadované údaje dožadující smluvní straně.

    3.    V žádosti podle odstavce 1 se uvádí:

    a)    příslušný orgán požadující údaje a datum, kdy byla žádost vydána;

    b)    prohlášení, že je žádost vydána na základě tohoto protokolu;

    c)    název a adresa poskytovatele (poskytovatelů) služeb, který (kteří) má (mají) požadované údaje ve svém držení nebo pod svou kontrolou;

    d)    trestný čin (trestné činy), který (které) je (jsou) předmětem vyšetřování nebo trestního řízení, a odkaz na příslušná právní ustanovení a použitelné sankce;

    e)    dostatek skutečností k prokázání mimořádné události a jakým způsobem s ní požadované údaje souvisejí;

    f)    podrobný popis požadovaných údajů;

    g)    jakékoli zvláštní procesní pokyny a

    h)    jakékoli jiné informace, které mohou pomoci zpřístupňování požadovaných údajů.

    4.    Dožádaná smluvní strana přijme žádost v elektronické formě. Smluvní strana může rovněž přijmout žádost podanou ústně a může vyžadovat potvrzení v elektronické formě. Před přijetím žádosti může vyžadovat vhodnou úroveň zabezpečení a autentizace.

    5.    V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení může smluvní strana prohlásit, že vyžaduje, aby dožadující smluvní strany po vyřízení žádosti předložily žádost a jakékoli doplňující informace zaslané na její podporu, a to ve formátu a kanálem, který může zahrnovat vzájemnou pomoc, jak stanoví dožádaná smluvní strana.

    6.    Dožádaná smluvní strana informuje dožadující smluvní stranu o svém rozhodnutí ohledně žádosti podle odstavce 1 na základě urychleného postupu a v příslušném případě uvede jakékoli podmínky, za kterých by údaje poskytla, včetně jakýchkoli jiných způsobů spolupráce, které mohou být k dispozici.

    7.    a) Nemůže-li dožadující smluvní strana vyhovět podmínce stanovené dožádanou smluvní stranou podle odstavce 6, dožádanou smluvní stranu o tom neprodleně informuje. Dožádaná smluvní strana poté určí, zda by informace nebo podklady přesto měly být poskytnuty. Přistoupí-li dožadující smluvní strana na podmínku, je touto podmínkou vázána.

    b) Dožádaná smluvní strana, která dodá informace nebo podklady podléhající takové podmínce, může po dožadující smluvní straně požadovat, aby v souvislosti s uvedenou podmínkou použití takových informací nebo podkladů objasnila.

    Oddíl 4 – Postupy týkající se mimořádné vzájemné pomoci

    Článek 10    Mimořádná vzájemná pomoc

    1.    Každá smluvní strana může požádat o vzájemnou pomoc na základě urychleného postupu, pokud se domnívá, že nastala mimořádná událost. Kromě dalších požadovaných náležitostí obsahuje žádost podle tohoto článku popis skutečností, které prokazují mimořádnou událost a to, jakým způsobem s ní požadovaná pomoc souvisí.

    2.    Dožádaná smluvní strana přijme tuto žádost v elektronické formě. Před přijetím žádosti může vyžadovat vhodnou úroveň zabezpečení a autentizace.

    3.    Dožádaná smluvní strana může na základě urychleného postupu požádat o doplňující informace, aby mohla žádost posoudit. Dožadující smluvní strana poskytne takové doplňující informace na základě urychleného postupu.

    4.    Jakmile bude dožádaná smluvní strana přesvědčena, že nastala mimořádná událost a jsou splněny další požadavky na vzájemnou pomoc, odpoví na žádost na základě urychleného postupu.

    5.    Každá smluvní strana zajistí, aby pro účely reakce na žádost podle tohoto článku byla 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu dostupná osoba z jejího ústředního orgánu nebo jiných orgánů odpovědných za reakci na žádosti o vzájemnou pomoc.

    6.    Ústřední orgán nebo jiné orgány odpovědné za vzájemnou pomoc dožadující a dožádané smluvní strany mohou vzájemně stanovit, že výsledky vyřízení žádosti podle tohoto článku nebo předběžná kopie žádosti mohou být poskytnuty dožadující smluvní straně prostřednictvím jiného kanálu, než který byl použit v případě žádosti.

    7.    Neexistuje-li žádná smlouva o vzájemné pomoci nebo ujednání na základě jednotných právních předpisů nebo reciproční právní úpravy, jež jsou v platnosti mezi dožadující a dožádanou smluvní stranou, použije se na tento článek čl. 27 odst. 2 písm. b) a odst. 3 až 8 a čl. 28 odst. 2 až 4 úmluvy.

    8.    Existuje-li taková smlouva nebo ujednání, tento článek bude doplněn o ustanovení takové smlouvy nebo takového ujednání, ledaže dotčené smluvní strany místo toho vzájemně stanoví uplatnění některých či veškerých ustanovení úmluvy uvedených v odstavci 7 tohoto článku.

    9.    V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení může každá smluvní strana prohlásit, že žádosti mohou být rovněž posílány přímo jejím justičním orgánům, nebo prostřednictvím kanálů Mezinárodní organizace kriminální policie (INTERPOL) nebo jejímu kontaktnímu místu fungujícímu 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu, zřízenému podle článku 35 úmluvy. Ve všech těchto případech se prostřednictvím ústředního orgánu dožadující smluvní strany zároveň zašle kopie ústřednímu orgánu dožádané smluvní strany. Pokud je žádost poslána přímo justičnímu orgánu dožádané smluvní strany a tento orgán nemá pravomoc žádost vyřizovat, předá žádost příslušnému vnitrostátnímu orgánu a uvědomí o tom přímo dožadující smluvní stranu.

    Oddíl 5 – Postupy týkající se mezinárodní spolupráce při neexistenci použitelných mezinárodních dohod

    Článek 11    Videokonference

    1.    Dožadující smluvní strana může požádat a dožádaná smluvní strana může povolit, aby svědectví a výpovědi svědka či znalce byly zaznamenávány pomocí videokonference. Dožadující smluvní strana a dožádaná smluvní strana spolu podle potřeby prokonzultují – v zájmu vyřešení jakýchkoli sporů, které mohou vyvstat v souvislosti s vyřizováním žádosti – mimo jiné tyto otázky: která smluvní strana předsedá; orgány a osoby, které budou přítomny; zda jedna nebo obě smluvní strany od svědků či znalců přijímá konkrétní přísahy, uděluje jim varování nebo dává pokyny; způsob vyslýchání svědků či znalců; způsob, jakým se řádně zajišťují práva svědků či znalců; posouzení nároků na výsadu či imunitu; řízení námitek k otázkám či odpovědím a to, zda jedna či obě smluvní strany zajišťují překladatelské, tlumočnické a transkripční služby.

    2.    a) Pro účely tohoto článku spolu ústřední orgány dožádané a dožadující smluvní strany komunikují přímo. Dožádaná smluvní strana může žádost přijmout v elektronické formě. Před přijetím žádosti může vyžadovat vhodnou úroveň zabezpečení a autentizace.

    b) Dožádaná smluvní strana informuje dožadující smluvní stranu o důvodech nevyřízení či zpoždění vyřízení žádosti. Na tento článek se použije čl. 27 odst. 8 úmluvy. Aniž je dotčena jakákoli jiná podmínka, kterou dožádaná smluvní strana může stanovit v souladu s tímto článkem, na tento článek se použije čl. 28 odst. 2 až 4 úmluvy.

    3.    Dožádaná smluvní strana poskytující pomoc podle tohoto článku usiluje o přítomnost osoby, jejíž svědectví či výpověď jsou vyžadovány. V příslušných případech dožádaná smluvní strana může v mezích svých právních předpisů přijmout nezbytná opatření k tomu, aby uložila svědkovi či znalci povinnost předstoupit v dožádané smluvní straně v určený čas a na určeném místě.

    4.    Použijí se postupy související s provedením videokonference, které určila dožadující smluvní strana, ledaže by byly neslučitelné s vnitrostátními právními předpisy dožádané smluvní strany. V případě neslučitelnosti, nebo pokud nebyl daný postup určen dožadující smluvní stranou, použije dožádaná smluvní strana postup podle svých vnitrostátních právních přepisů, pokud dožadující a dožádaná smluvní strana vzájemně nestanovily jinak.

    5.    Aniž je dotčena jakákoliv soudní pravomoc podle vnitrostátního práva dožadující smluvní strany, v případě, že během videokonference svědek či znalec:

    a)    podá úmyslně nepravdivou výpověď, ačkoli této osobě dožádaná smluvní strana v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy uložila povinnost vypovídat pravdivě;

    b)    odmítne podat výpověď, ačkoli této osobě dožádaná smluvní strana v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy uložila povinnost podat výpověď nebo

    c)    se dopustí jiného pochybení, které je v průběhu takových řízení zakázáno podle vnitrostátních právních předpisů dožádané smluvní strany,

    vztahují se na tuto osobu v dožádané smluvní straně stejné sankce, jako kdyby k takovému činu došlo během vnitrostátního řízení.

    6.    a) Pokud dožadující a dožádaná smluvní strana vzájemně nestanoví jinak, hradí veškeré náklady spojené s vyřízením žádosti podle tohoto článku dožádaná smluvní strana, vyjma:

    i)    poplatků za znaleckého svědka;

    ii)    nákladů na překlad, tlumočení a přepis a

    iii)    nákladů mimořádné povahy.

    b) Pokud by vyřízení žádosti představovalo náklady mimořádné povahy, zahájí spolu dožadující a dožádaná smluvní strana konzultace za účelem stanovení podmínek, za kterých lze žádost vyřídit.

    7.    Na základě vzájemné dohody mezi dožadující a dožádanou smluvní stranou lze:

    a)    ustanovení tohoto článku použít pro účely audiokonferencí;

    b)    použít technologii videokonference pro slyšení nebo jiné účely, než jsou uvedeny v odstavci 1, včetně pro účely identifikace osob nebo předmětů.

    8.    Rozhodne-li se dožádaná smluvní strana povolit výslech podezřelé či obviněné osoby, může vyžadovat zvláštní podmínky a záruky, pokud jde o přijímání svědectví či výpovědi od takové osoby, nebo poskytování oznámení této osobě či uplatňování procesních opatření na tuto osobu.

    Článek 12    Společné vyšetřovací týmy a společná vyšetřování

    1.    Vzájemnou dohodou mohou příslušné orgány dvou a více smluvních stran na svém území založit a vést společný vyšetřovací tým, aby byla usnadněna vyšetřování trestných činů nebo trestní řízení, pokud je posílená spolupráce považována za zvláště užitečnou. Příslušné orgány jsou určeny dotčenými smluvními stranami.

    2.    Postupy a podmínky upravující fungování společných vyšetřovacích týmů, například jejich zvláštní účel, složení, funkce, doba trvání a jakékoli prodloužení jejich trvání, umístění, organizace, podmínky shromažďování, předávání a používání informací či důkazů, podmínky důvěrnosti a podmínky zapojení zúčastněných orgánů smluvní strany do vyšetřovacích činností probíhajících na území jiné smluvní strany, budou stanoveny dohodou mezi těmito příslušnými orgány.

    3.    V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení může smluvní strana prohlásit, že její ústřední orgán musí být buď signatářem dohody, kterou se tým zřizuje, anebo s ní musí vyjádřit souhlas jiným způsobem.

    4.    Tyto příslušné a zúčastněné orgány komunikují přímo, ledaže by smluvní strany vzájemně stanovily jiné vhodné komunikační kanály, pokud mimořádné okolnosti vyžadují centrálnější koordinaci.

    5.    Je-li na území jedné z dotčených smluvních stran nezbytné přijmout vyšetřovací opatření, mohou zúčastněné orgány uvedené smluvní strany požádat své vlastní orgány, aby tato opatření přijaly, aniž by druhé smluvní strany musely předložit žádost o vzájemnou pomoc. Tato opatření jsou prováděna orgány uvedené smluvní strany na jejím území za podmínek, které se podle vnitrostátního práva použijí na vnitrostátní vyšetřování.

    6.    Použití informací nebo důkazů, které zúčastněné orgány jedné smluvní strany poskytnou zúčastněným orgánům jiných dotčených smluvních stran, lze odmítnout nebo omezit způsobem stanoveným v dohodě popsané v odstavcích 1 a 2. Pokud uvedená dohoda nestanoví podmínky pro odmítnutí nebo omezení použití, mohou smluvní strany použít poskytnuté informace či důkazy:

    a)    k účelům, pro něž byla dohoda uzavřena;

    b)    k odhalování, vyšetřování a stíhání jiných trestných činů než těch, pro něž byla dohoda uzavřena, a to po předchozím souhlasu orgánů, které informace či důkazy poskytují. Souhlas se však nepožaduje, pokud základní právní zásady smluvní strany, která tyto informace či důkazy používá, vyžadují, aby tyto informace a důkazy zpřístupnila za účelem ochrany práva obviněné osoby v rámci trestního řízení. V takovém případě uvedené orgány bez zbytečného odkladu zašlou oznámení orgánům, které tyto informace či důkazy poskytly, nebo

    c)    k předcházení mimořádné události. V takovém případě zúčastněné orgány, které informace či důkazy obdržely, bez zbytečného odkladu učiní oznámení zúčastněným orgánům, které informace či důkazy poskytly, pokud vzájemně nestanoví jinak.

    7.    Jestliže neexistuje dohoda uvedená v odstavcích 1 a 2, lze společné vyšetřování vést na základě vzájemně dohodnutých podmínek případ od případu. Tento odstavec se použije bez ohledu na to, zda existuje, či neexistuje smlouva o vzájemné pomoci nebo ujednání na základě jednotných právních předpisů nebo reciproční právní úpravy, jež jsou v platnosti mezi dotčenými smluvními stranami.

    Kapitola III – Podmínky a záruky

    Článek 13    Podmínky a záruky

    V souladu s článkem 15 úmluvy každá smluvní strana zajistí, aby založení, implementace a používání pravomocí a postupů stanovených v tomto protokolu podléhalo podmínkám a zárukám stanoveným podle jejích vnitrostátních právních předpisů, které poskytnou přiměřenou ochranu lidských práv a svobod.

    Článek 14    Ochrana osobních údajů

    1. Oblast působnosti

    a)    Není-li v odst. 1 písm. b) a c) stanoveno jinak, zpracovává každá smluvní strana osobní údaje, které obdrží v rámci tohoto protokolu, v souladu s odstavci 2 až 15 tohoto článku.

    b)    Pokud je v okamžiku přijetí osobních údajů podle tohoto protokolu pro předávající a přijímající smluvní stranu vzájemně závazná mezinárodní dohoda, která zavádí mezi oběma stranami komplexní rámec pro ochranu osobních údajů – vztahující se na předávání osobních údajů pro účely prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání trestných činů – a která stanoví, že zpracování osobních údajů podle této dohody splňuje požadavky právních předpisů dotčených stran v oblasti ochrany údajů, podmínky takové dohody se – v případě opatření spadajících do oblasti působnosti takové dohody – použijí na osobní údaje obdržené podle protokolu namísto odstavců 2 až 15, pokud se dotčené smluvní strany nedohodnou jinak.

    c)    Pokud není pro předávající a přijímající stranu vzájemně závazná dohoda popsaná v odst. 1 písm. b), mohou vzájemně stanovit, že se předání osobních údajů podle tohoto protokolu může uskutečnit na základě jiných dohod či ujednání mezi dotčenými smluvními stranami namísto odstavců 2 až 15.

    d)    Každá smluvní strana má za to, že zpracování osobních údajů podle odst. 1 písm. a) a b) splňuje požadavky jejího právního rámce na ochranu osobních údajů pro mezinárodní předávání osobních údajů a žádné další oprávnění k předání není podle uvedeného právního rámce vyžadováno. Smluvní strana může odmítnout předávání údajů jiné smluvní straně podle tohoto protokolu nebo mu zabránit pouze z důvodu ochrany údajů v rámci podmínek stanovených v odstavci 15, pokud se použije odst. 1 písm. a); nebo v rámci podmínek dohody či ujednání podle odst. 1 písm. b), nebo c), pokud se použije jeden z těchto odstavců.

    e)    Žádné ustanovení tohoto článku nebrání smluvní straně, aby uplatnila silnější záruky na zpracování osobních údajů – prováděné jejími vlastními orgány – obdržených podle tohoto protokolu.

    2.    Účel a použití

    a)    Smluvní strana, která obdržela osobní údaje, zpracovává tyto údaje pro účely popsané v článku 2. Osobní údaje dále nezpracovává pro neslučitelné účely, ani je dále nezpracovává, pokud to není povoleno podle vnitrostátního právního rámce. Tímto článkem není dotčena ta možnost, aby předávající smluvní strana stanovila v konkrétním případě dodatečné podmínky podle tohoto protokolu, avšak mezi tyto podmínky nepatří obecné podmínky ochrany údajů.

    b)    Přijímající smluvní strana podle svého vnitrostátního právního rámce zajistí, aby požadované a zpracovávané osobní údaje byly v souvislosti s účely daného zpracování relevantní a aby nebyly nepřiměřené.

    3.    Kvalita a integrita

    Každá smluvní strana přijme přiměřená opatření k zajištění toho, aby byly osobní údaje uchovávány s takovou přesností a úplností a aby byly tak aktuální, jak je nezbytné a vhodné k jejich zákonnému zpracování s ohledem na účely, pro něž jsou zpracovávány.

    4.    Citlivé údaje

    Zpracování osobních údajů smluvní stranou, které odhalují rasový či etnický původ, politické názory nebo náboženské či jiné přesvědčení, nebo členství v odborových organizacích, genetických údajů, biometrických údajů, které se považují za citlivé vzhledem k souvisejícím rizikům, nebo osobních údajů o zdravotním stavu nebo o sexuálním životě se provede pouze při vhodných zárukách, které ochrání proti riziku neoprávněného nepříznivého vlivu vyplývajícího z použití takových údajů, zejména proti nezákonné diskriminaci.

    5.    Lhůty pro uchovávání údajů

    Každá smluvní strana uchovává osobní údaje pouze tak dlouho, jak to bude nezbytné a vhodné vzhledem k účelům zpracování údajů podle odstavce 2. Aby byla tato povinnost splněna, stanoví smluvní strana ve svých vnitrostátních právních rámcích konkrétní doby uchovávání nebo pravidelné přezkumy toho, zda je další uchovávání údajů potřebné.

    6.    Automatizovaná rozhodnutí

    Rozhodnutí, která se značně nepříznivě dotýkají příslušných zájmů fyzické osoby, na niž se osobní údaje vztahují, nesmí být založena pouze na automatizovaném zpracování osobních údajů; výjimkou jsou situace, kdy to umožňuje vnitrostátní právo a kdy existují vhodné záruky, mezi něž patří možnost lidského zásahu.

    7.    Bezpečnost údajů a bezpečnostní incidenty

    a)    Každá smluvní strana zajistí, aby měla zavedena vhodná technologická, fyzická a organizační opatření na ochranu osobních údajů, zejména proti ztrátě, náhodnému nebo neoprávněnému přístupu, zpřístupnění, pozměnění nebo zničení (dále jen „bezpečnostní incident“).

    b)    Při zjištění bezpečnostního incidentu, s nímž je spojeno značné riziko fyzické či nefyzické újmy hrozící fyzickým osobám nebo druhé smluvní straně, posoudí přijímající smluvní strana bezodkladně pravděpodobnost a rozsah újmy a neprodleně podnikne náležité kroky k jejímu zmírnění. Součástí takového opatření je oznámení předávajícímu orgánu, nebo pro účely kapitoly II oddílu 2 orgánu či orgánům určeným podle odst. 7 písm. c). Oznámení však může zahrnovat vhodná omezení, pokud jde o další předávání oznámení; může být pozdrženo nebo od něj lze upustit, pokud by takové oznámení mohlo ohrozit národní bezpečnost, nebo může být pozdrženo, pokud by takové oznámení mohlo ohrozit opatření k zajištění veřejné bezpečnosti. Součástí opatření rovněž může být oznámení dotčené fyzické osobě, ledaže smluvní strana přijala vhodná opatření, aby značné riziko již nehrozilo. Oznámení fyzické osobě může být pozdrženo nebo od něj lze upustit na základě podmínek stanovených v odst. 12 písm. a) bodě i). Smluvní strana, která obdržela oznámení, může požádat o konzultaci a dodatečné informace týkající se incidentu a reakce na něj.

    c)    V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení sdělí každá smluvní strana generálnímu tajemníkovi Rady Evropy orgán či orgány, které mají podle odst. 7 písm. b) obdržet oznámení pro účely kapitoly II oddílu 2: poskytnuté informace mohou být následně upraveny.

    8.    Vedení záznamů

    Každá smluvní strana vede záznamy nebo má zavedeny jiné vhodné prostředky k prokázání toho, jakým způsobem se v konkrétním případě přistupuje k osobním údajům fyzické osoby, jak se používají a zpřístupňují.

    9.    Další sdílení údajů v rámci smluvní strany

    a)    Pokud orgán smluvní strany poskytne osobní údaje původně obdržené podle tohoto protokolu jinému orgánu uvedené smluvní strany, zpracuje je tento jiný orgán v souladu s tímto článkem, s výhradou odst. 9 písm. b).

    b)    Bez ohledu na odst. 9 písm. a) může smluvní strana, která učinila výhradu podle článku 17, poskytnout osobní údaje, které obdržela, jednotlivým státům, které ji tvoří, nebo podobným územním jednotkám, za předpokladu, že má uvedená smluvní strana zavedena opatření, aby přijímající orgány mohly nadále účinně chránit údaje tak, že poskytnou takovou úroveň ochrany, jež je srovnatelná s úrovní, kterou poskytuje tento článek.

    c)    Pokud existují náznaky nevhodného provádění tohoto odstavce, může předávající smluvní strana požádat o konzultaci a příslušné informace, které se těchto náznaků týkají.

    10.    Další předávání údajů do jiného státu nebo mezinárodní organizaci

    a)    Přijímající smluvní strana může předat osobní údaje jinému státu nebo mezinárodní organizaci pouze s předchozím oprávněním předávajícího orgánu, nebo pro účely kapitoly II oddílu 2 orgánu či orgánům určeným podle odst. 10 písm. b).

    b)    V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení sdělí každá smluvní strana generálnímu tajemníkovi Rady Evropy orgán či orgány, které poskytnou oprávnění pro účely kapitoly II oddílu 2; poskytnuté informace mohou být následně upraveny.

    11.    Transparentnost a oznámení

    a)    Každá smluvní strana vydá oznámení – zveřejněním obecných oznámení nebo učiněním osobního oznámení fyzické osobě, jejíž osobní údaje byly shromážděny, – s ohledem na:

    i)    právní základ a účel (účely) zpracování;

    ii)    podle potřeby, dobu uchovávání nebo období přezkumu podle odstavce 5;

    iii)    příjemce či kategorie příjemců, kterým se tyto údaje zpřístupňují; a

    iv)    přístup, opravy a možné prostředky zjednání nápravy.

    b)    Smluvní strana může podmínit jakýkoli požadavek osobního oznámení přiměřenými omezeními podle svého vnitrostátního právního rámce v souladu s podmínkami stanovenými v odst. 12 písm. a) bodě i).

    c)    Vyžaduje-li vnitrostátní právní rámec předávající smluvní strany, aby bylo fyzické osobě, jejíž údaje jsou poskytovány jiné smluvní straně, podáno osobní oznámení, přijme předávající smluvní strana opatření, aby druhá smluvní strana byla v okamžiku předání o tomto požadavku a příslušných kontaktních údajích informována. Osobní oznámení se neposkytne, pokud druhá smluvní strana požádala, aby poskytnutí údajů zůstalo důvěrné, platí-li podmínky pro omezení stanovené v odst. 12 písm. a) bodě i). Jakmile přestanou tato omezení platit a osobní oznámení lze poskytnout, přijme druhá smluvní strana opatření, aby byla předávající smluvní strana informována. Pokud převádějící smluvní strana ještě informována nebyla, má právo podat žádosti přijímající smluvní straně, která převádějící smluvní stranu informuje o tom, zda omezení zachovat.

    12.    Přístup a oprava

    a)    Každá smluvní strana zajistí, aby jakákoli fyzická osoba, jejíž osobní údaje byly obdrženy podle tohoto protokolu, byla oprávněna požadovat a získat v souladu s postupy stanovenými v jejím vnitrostátním právním rámci a bez zbytečného odkladu:

    i)    písemnou nebo elektronickou kopii dokumentace, která je uchovávána o této osobě a která obsahuje její osobní údaje a dostupné informace, v nichž je uveden právní základ a účely zpracování, doba uchovávání údajů a příjemci či kategorie příjemců údajů („přístup“), jakož i informace týkající se dostupných možností zjednání nápravy; za předpokladu, že přístup v konkrétním případě může podléhat uplatnění přiměřených omezení povolených podle jejího vnitrostátního právního rámce, která jsou v okamžiku rozhodování nezbytná k ochraně práv a svobod druhých nebo k ochraně důležitých cílů obecného veřejného zájmu a která řádně zohledňují oprávněné zájmy dotčené fyzické osoby;

    ii) opravu, pokud jsou osobní údaje dané fyzické osoby nesprávné nebo byly nesprávně zpracovány; oprava zahrnuje – je-li vhodná a opodstatněná vzhledem k důvodům opravy a zvláštnímu kontextu zpracování – opravu, doplnění, výmaz či anonymizaci, omezení zpracování či blokování.

    b)    Je-li přístup či oprava zamítnuta nebo omezena, zašle smluvní strana bez zbytečného odkladu fyzické osobě písemnou odpověď, kterou lze zaslat i elektronicky, a informuje tuto osobu o zamítnutí nebo omezení. Uvede důvody, proč došlo k tomuto zamítnutí či omezení, a sdělí informace o dostupných možnostech zjednání nápravy. Veškeré výdaje, které vznikly při získávání přístupu, by měly být omezeny na to, co je opodstatněné, a nikoliv nepřiměřené.

    13.    Soudní a mimosoudní ochrana

    Každá smluvní strana má zavedenu účinnou soudní a mimosoudní ochranu ke zjednání nápravy v případě porušení tohoto článku.

    14.    Dohled

    Každá smluvní strana zřídí jeden nebo více veřejných orgánů, které samostatně či společně vykonávají funkce a pravomoci nezávislého a účinného dohledu s ohledem na opatření stanovená v tomto článku. Funkce a pravomoci těchto orgánů, které jednají samostatně či společně, zahrnují vyšetřovací pravomoci, pravomoc přijímat stížnosti a schopnost zjednat nápravu.

    15.    Konzultace a pozastavení

    Smluvní strana může pozastavit předávání osobních údajů jiné smluvní straně, pokud má podstatný důkaz, že druhá smluvní strana soustavně nebo závažně porušuje podmínky tohoto článku nebo že závažné porušení hrozí. Předávání nepozastaví bez patřičného oznámení a ani jej nepozastaví dříve, než dotčené smluvní strany přistoupí ke konzultacím vedeným v přiměřeném časovém úseku, které nevyústí v žádné řešení. Smluvní strana však může dočasně pozastavit předávání v případě soustavného nebo závažného porušování, které představuje podstatné a bezprostřední ohrožení života či bezpečnosti fyzické osoby nebo poškození její dobré pověsti nebo či peněžní újmu. V takovém případě to oznámí druhé smluvní straně a bezprostředně poté s ní zahájí konzultaci. Pokud konzultace nevedla k řešení, může druhá smluvní strana recipročně pozastavit předávání, má-li podstatný důkaz o tom, že pozastavení pozastavující stranou bylo v rozporu s podmínkami tohoto odstavce. Pozastavující smluvní strana může pozastavení zrušit, jakmile bude porušení ospravedlňující pozastavení napraveno; jakékoliv reciproční pozastavení se v tom okamžiku ruší. S veškerými osobními údaji předanými před tímto pozastavením je třeba i nadále zacházet v souladu s tímto protokolem.

    Kapitola IV – Závěrečná ustanovení

    Článek 15    Účinky tohoto protokolu

    1.    a) Na tento protokol se použije čl. 39 odst. 2 úmluvy.

    b)    Pokud jde o smluvní strany, které jsou členy Evropské unie, tyto strany mohou ve svých vzájemných vztazích uplatňovat právní předpisy Evropské unie upravující záležitosti, kterými se zabývá tento protokol.

    c)    Ustanovení odst. 1 písm. b) nemá vliv na plné uplatňování tohoto protokolu mezi smluvními stranami, které jsou členy Evropské unie, a jinými smluvními stranami.

    2.    Na tento protokol se použije čl. 39 odst. 3 úmluvy.

    Článek 16    Podpis a vstup v platnost

    1.    Tento protokol je otevřen k podpisu smluvním stranám úmluvy, které mohou vyjádřit svůj souhlas s tím, aby byly vázány buď prostřednictvím:

    a)    podpisu bez výhrady ratifikace, přijetí nebo schválení nebo

    b)    podpisu s výhradou ratifikace, přijetí nebo schválení, s následnou ratifikací, přijetím nebo schválením.

    2.    Ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení se uloží u generálního tajemníka Rady Evropy.

    3.    Tento protokol vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí období tří měsíců po dni, ke kterému vyjádřilo pět smluvních stran úmluvy svůj souhlas s tím, že budou tímto protokolem vázány, v souladu s odstavci 1 a 2 tohoto článku.

    4.    S ohledem na jakoukoli smluvní stranu úmluvy, která následně vyjádřila svůj souhlas s tím, že bude tímto protokolem vázána, vstupuje tento protokol v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí období tří měsíců po dni, ke kterému vyjádřila smluvní strana úmluvy svůj souhlas s tím, že bude tímto protokolem vázána, v souladu s odstavci 1 a 2 tohoto článku.

    Článek 17    Federální doložka

    1.    Federální stát si může vyhradit právo převzít závazky podle tohoto protokolu v souladu se svými základními zásadami, jež upravují vztah mezi jeho ústřední vládou a jednotlivými státy, které daný federální stát tvoří, nebo jinými podobnými územními jednotkami, za předpokladu:

    a)    že se protokol použije na ústřední vládu federálního státu;

    b)    že taková výhrada nemá vliv na povinnosti zajistit spolupráci, o kterou žádají jiné smluvní strany v souladu s ustanoveními kapitoly II; a

    c)    že se ustanovení článku 13 použijí na jednotlivé státy, které daný federální stát tvoří, nebo jiné podobné územní jednotky.

    2.    Jiná smluvní strana může bránit orgánům, poskytovatelům nebo subjektům na svém území v tom, aby spolupracovaly v reakci na žádosti nebo příkazy, které předložil přímo stát, jenž je jednou ze složek federálního státu, nebo jiná podobná územní jednotka federálního státu, který učinil výhradu podle odstavce 1, ledaže by uvedený federální stát oznámil generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, že daný stát, jenž je jednou ze složek federálního státu, nebo jiná podobná územní jednotka uplatňuje závazky tohoto protokolu, jež jsou pro uvedený federální stát použitelné. Generální tajemník Rady Evropy zřídí a vede aktualizovaný seznam takových oznámení.

    3.    Jiná smluvní strana nebrání orgánům, poskytovatelům nebo subjektům na svém území v tom, aby spolupracovaly se státem, který je jednou ze složek federálního státu, nebo s podobnou územní jednotkou z důvodu výhrady podle odstavce 1, pokud byly příkaz nebo žádost předloženy prostřednictvím ústřední vlády nebo pokud byla za účasti ústřední vlády uzavřena dohoda o společném vyšetřovacím týmu podle článku 12. V těchto situacích stanoví ústřední vláda splnění použitelných závazků protokolu za předpokladu, že se s ohledem na ochranu osobních údajů poskytnutých jednotlivým státům, které daný federální stát tvoří, nebo podobným územním jednotkám, použijí pouze podmínky čl. 14 odst. 9, nebo v příslušném případě podmínky dohody nebo ujednání popsaných v čl. 14 odst. 1 písm. b) nebo c).

    4.    Pokud jde o ustanovení tohoto protokolu, jehož uplatňování spadá do pravomoci jednotlivých států, které daný federální stát tvoří, nebo jiných podobných územních jednotek, jež nejsou podle ústavního systému federace povinny přijímat legislativní opatření, ústřední vláda informuje příslušné orgány těchto států o uvedených ustanoveních společně se svým kladným stanoviskem a vybídne je, aby podnikly náležité kroky k jejich provedení.

    Článek 18    Územní působnost

    1.    Tento protokol se použije na jedno či více území uvedených v prohlášení, které učinila smluvní strana podle čl. 38 odst. 1 až 2 úmluvy, pokud toto prohlášení nebylo odvoláno podle čl. 38 odst. 3.

    2.    V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení může smluvní strana prohlásit, že se tento protokol nepoužije na jedno nebo více území uvedených v prohlášení smluvní strany podle čl. 38 odst. 1 a/nebo 2 úmluvy.

    3.    Prohlášení podle odstavce 2 tohoto článku může být s ohledem na kterékoli území uvedené v takovém prohlášení odvoláno oznámením určeným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. Odvolání nabývá účinku prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí období tří měsíců po datu, kdy takové oznámení generální tajemník obdrží.

    Článek 19    Výhrady a prohlášení

    1.    Při podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení může kterákoli smluvní strana úmluvy v písemném oznámení určeném generálnímu tajemníkovi Rady Evropy prohlásit, že využije výhrady (výhrad) stanovené (stanovených) v čl. 7 odst. 9 písm. a) a b), čl. 8 odst. 13 a článku 17 tohoto protokolu. Žádné jiné výhrady nelze učinit.

    2.    V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení může kterákoli smluvní strana úmluvy v písemném oznámení určeném generálnímu tajemníkovi Rady Evropy učinit prohlášení podle čl. 7 odst. 2 písm. b) a odst. 8; čl. 8 odst. 11; čl. 9 odst. 1 písm. b) a odst. 5; čl. 10 odst. 9; čl. 12 odst. 3 a čl. 18 odst. 2 tohoto protokolu.

    3.    Kterákoli smluvní strana úmluvy může v písemném oznámení určeném generálnímu tajemníkovi Rady Evropy učinit jakékoli (jakákoli) prohlášení, oznámení či sdělení podle čl. 7 odst. 5 písm. a) a e); čl. 8 odst. 4 a odst. 10 písm. a) a b); čl. 14 odst. 7 písm. c) a odst. 10 písm. b) a čl. 17 odst. 2 tohoto protokolu v souladu s podmínkami v něm stanovenými.

    Článek 20    Stav a odvolání výhrad

    1.    Smluvní strana, která učinila výhradu v souladu s čl. 19 odst. 1 takovou výhradu zcela nebo částečně odvolá, jakmile to okolnosti dovolí. Takové odvolání nabývá účinku dnem, kdy generální tajemník Rady Evropy dané, jemu určené oznámení obdrží. Pokud je v oznámení uvedeno, že odvolání výhrady má nabýt účinku k datu, které je v oznámení upřesněno, a toto datum je pozdější než datum, kdy generální tajemník oznámení obdržel, odvolání nabude účinku k tomuto pozdějšímu datu.

    2.    Generální tajemník Rady Evropy se může pravidelně dotazovat smluvních stran, které učinily jednu či více výhrad v souladu s čl. 19 odst. 1, jaké jsou vyhlídky na odvolání takové (takových) výhrady (výhrad).

    Článek 21    Změny

    1.    Změny tohoto protokolu může navrhnout jakákoli smluvní strana tohoto protokolu a generální tajemník Rady Evropy je sdělí členským státům Rady Evropy, smluvním stranám a signatářům úmluvy, jakož i všem státům, které byly přizvány, aby přistoupily k úmluvě.

    2.    Veškeré změny navrhované smluvní stranou se sdělí Evropskému výboru pro problémy kriminality (CDPC), který předloží Výboru ministrů své stanovisko k navrhované změně.

    3.    Výbor ministrů zváží navrhovanou změnu a stanovisko, které předložil výbor CDPC, a po konzultaci se smluvními stranami úmluvy může tuto změnu přijmout.

    4.    Text každé změny přijaté Výborem ministrů v souladu s odstavcem 3 se předá smluvním stranám tohoto protokolu k přijetí.

    5.    Jakákoli změna přijatá v souladu s odstavcem 3 vstoupí v platnost třicátým dnem poté, co všechny smluvní strany tohoto protokolu informovaly generálního tajemníka o jejím přijetí.

    Článek 22    Urovnání sporů

    Na tento protokol se použije článek 45 úmluvy.

    Článek 23    Porady smluvních stran a hodnocení provádění

    1.    Na tento protokol se použije článek 46 úmluvy.

    2.    Smluvní strany pravidelně hodnotí účinné používání a provádění ustanovení tohoto protokolu. Obdobně se použije článek 2 jednacího řádu Výboru k Úmluvě o počítačové kriminalitě, v revidovaném znění z 16. října 2020. Pět let po vstupu tohoto protokolu v platnost smluvní strany nejprve přezkoumají postupy uvedeného článku, které se použijí na tento protokol, a tyto postupy mohou na základě konsenzu upravit.

    3.    Přezkum článku 14 započne, jakmile deset smluvních stran úmluvy vyjádří svůj souhlas s tím, aby byly tímto protokolem vázány.

    Článek 24    Výpověď

    1.    Kterákoli smluvní strana může tento protokol kdykoli vypovědět oznámením určeným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.

    2.    Taková výpověď nabude účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí období tří měsíců po datu, kdy oznámení generální tajemník obdrží.

    3.    Výpověď úmluvy smluvní stranou tohoto protokolu znamená výpověď tohoto protokolu.

    4.    S informacemi či důkazy předanými před datem účinnosti výpovědi je třeba i nadále zacházet v souladu s tímto protokolem.

    Článek 25    Oznámení

    Generální tajemník Rady Evropy oznámí členským státům Rady Evropy, smluvním stranám a signatářům úmluvy, jakož i všem státům, které byly přizvány, aby přistoupily k úmluvě:

    a)    každý podpis;

    b)    uložení jakýchkoli ratifikačních listin, listin o přijetí nebo listin o schválení;

    c)    každé datum vstupu tohoto protokolu v platnost v souladu s čl. 16 odst. 3 a 4;

    d)    každé prohlášení nebo každou výhradu v souladu s článkem 19 nebo odvolání výhrad podle článku 20;

    e)    každý jiný akt, oznámení nebo sdělení týkající se tohoto protokolu.

    Na důkaz čehož připojili níže podepsaní, řádně zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.

    V [MÍSTO] dne [DATUM] v angličtině a francouzštině, přičemž obě znění mají stejnou platnost, v jediném vyhotovení, které bude uloženo v archivu Rady Evropy. Generální tajemník Rady Evropy předá všem členským státům Rady Evropy, smluvním stranám a signatářům úmluvy, jakož i všem státům, které byly přizvány, aby přistoupily k úmluvě, ověřené kopie.

    Top