Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52016DC0116

    SDĚLENÍ KOMISE RADĚ PŘIPOJENÉ K NAŘÍZENÍ RADY O POSKYTOVÁNÍ MIMOŘÁDNÉ PODPORY V RÁMCI UNIE

    COM/2016/0116 final

    V Bruselu dne 2.3.2016

    COM(2016) 116 final

    SDĚLENÍ KOMISE

    PŘIPOJENÉ K NAŘÍZENÍ RADY O POSKYTOVÁNÍ MIMOŘÁDNÉ PODPORY V RÁMCI UNIE


    1.Souvislosti

    V důsledku války, vleklých konfliktů nebo závažných přírodních katastrof je dnes více než 60 milionů osob vysídlených. Od ledna 2015 do února 2016 přišlo do Evropské unie přes 1,1 milionu lidí – uprchlíků, žadatelů o azyl a migrantů, kteří se snaží uniknout konfliktu v zemi svého původu nebo hledají lepší a bezpečnější život. Navzdory zimnímu období byl počet uprchlíků a migrantů, kteří v roce 2016 dosáhli břehů EU, desetkrát větší než ve stejném období v roce 2015. 1

    Evropská komise usiluje o to, aby zajistila silnou a koordinovanou evropskou reakci 2 . Předložila komplexní soubor návrhů, jejichž cílem je vybavit členské státy nezbytnými nástroji, aby mohly zvládat velké množství příchozích a snižovat jejich počet. Značné úsilí bylo rovněž vynaloženo na řešení základních příčin migrace a zajištění humanitární pomoci v oblastech sužovaných konflikty a rovněž uprchlíkům v sousedních hostitelských zemích.

    Bohužel tato opatření dosud nejsou plně účinná a Evropská unie poprvé ve své historii stojí před potenciálně rozsáhlými humanitárními důsledky na vlastním území. Je nutné podniknout bezprostřední a výjimečné dodatečné koordinované kroky, které doplní a podpoří reakci členských států a zajistí, aby EU mohla odvrátit skutečnou humanitární tragédii uvnitř svých hranic.

    V této souvislosti vyzvala Evropská rada dne 19. února 2016 k přijetí naléhavých opatření a k předložení konkrétních návrhů Komise, tak aby byla „zavedena kapacita, jež Evropské unii umožní ve spolupráci s organizacemi, jako je Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, poskytovat interně humanitární pomoc a podporu zemím, které se potýkají s přílivem velkého počtu uprchlíků a migrantů 3 .

    K odstranění této mezery mezi nástroji EU je nutný nový nástroj a opravný rozpočet. Podle článku 214 Smlouvy o fungování EU lze tzv. humanitární pomoc použít pouze pro potřeby vznikající mimo EU. Stávající mechanismus civilní ochrany Unie není náležitě vybaven na to, aby se zabýval dalekosáhlými strukturálními humanitárními potřebami, které má za následek uprchlická a migrační krize. Zapojení 4 mechanismu civilní ochrany během uprchlické a migrační krize ukázalo, že dobrovolná vzájemná pomoc sice funguje dobře v případech, kdy jeden postižený členský stát nezvládá katastrofu, ale není určena pro situace, kdy může být případně zasaženo několik členských států. Jiné nástroje, jako je Fond solidarity Evropské unie (FSEU), Azylový, migrační a integrační fond (AMIF) a Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF), sice poskytují značné finanční prostředky na podporu členských států, avšak nejsou určeny na čistě humanitární potřeby velkých skupin uprchlíků a migrantů.

    Je proto třeba vytvořit nástroj s vyčleněným rozpočtem, který EU umožní poskytovat finanční pomoc humanitárním partnerům schopným rychle provádět mimořádná opatření na podporu přetížených členských států.

    Je třeba zdůraznit, že v souladu s pověřením Evropské rady se opatření obsažená v navrhovaném nařízení zaměří v první řadě na řešení výjimečných humanitárních problémů, které jsou důsledkem aktuální situace v oblasti migrace a které se budou pravděpodobně vyskytovat delší dobu.

    Kromě toho je vhodné zajistit, aby se tato nová iniciativa mohla použít i na budoucí závažné mimořádné situace, které by mohly mít rozsáhlý humanitární dopad. Pravděpodobnost přírodních i člověkem způsobených katastrof v rámci Unie se stále zvyšuje a mohou být tak rozsáhlé, že mohou způsobit závažné hospodářské obtíže v jednom členském státě nebo několika členských státech. Mohou rovněž nastat v jednom či více členských státech, které již čelí vážným hospodářským obtížím z jiných důvodů, což může v dotčených členských státech dále zhoršit celkovou hospodářskou situaci. V každém případě by to nepříznivě ovlivnilo schopnost reakce dotčeného členského státu, což by se zase negativně odrazilo na pomoci poskytované lidem v nouzi.

    Návrh proto stanoví obecnější rámec pro poskytování mimořádné podpory v případech všech druhů přírodních nebo člověkem způsobených katastrof v rámci EU, které mají rozsáhlé humanitární dopady. Na základě zkušeností vyplývajících z použití navrhovaného nařízení a s přihlédnutím k hodnocení mechanismu civilní ochrany v polovině období, které má být provedeno v roce 2017, budou zkoumány možné součinnosti mezi oběma nástroji.

    2.Cíl a oblast působnosti

    Specifickým cílem navrhovaného nařízení je stanovit opatření, která Evropské unii umožní poskytovat mimořádnou finanční podporu pro naléhavě potřebné operace záchranné a humanitární pomoci v rámci EU. Unie tak rovněž bude moci finančně přispívat na pokrytí nákladů operací pro řešení mimořádných situací, které přímo souvisejí s přetrvávající migrační a uprchlickou krizí. Týká se to jakýchkoli akcí na pomoc, zmírnění utrpení a ochranu, jejichž cílem je ochrana životů, zmírnění utrpení a zachování lidské důstojnosti. Tyto operace by například zahrnovaly poskytnutí základní materiální pomoci, zdravotní péče, služeb vzdělávání a ochrany, materiálu na přístřeší a souvisejících služeb a vody a hygienických zařízení nebo jiné druhy naléhavě potřebné pomoci.

    Navrhované nařízení v zájmu maximální účinnosti stanoví, že operace v reakci na mimořádné situace budou provádět partnerské organizace 5 . Komise se tak bude moci okamžitě obrátit na zavedené a prověřené partnery nebo specializované služby členských států, jež mají požadované zkušenosti 6 .

    Obecněji řečeno vychází navrhované nařízení v souladu s požadavky Evropské rady z rozsáhlých zkušeností, které v oblastech své působnosti získalo Generální ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu Komise, a umožňuje v rámci Unie podnikat opatření, která obvykle vykonává ve třetích zemích. Nařízení především stanoví – vzhledem k podobnostem mezi poskytováním mimořádné podpory při řešení základních humanitárních potřeb v Unii a poskytováním humanitární pomoci lidem postiženým katastrofou nebo konfliktem ve třetích zemích –, že všechny operace financované v jeho rámci by měly být v souladu s mezinárodně schválenými humanitárními zásadami.

    Rovněž postupy vyplácení jsou přizpůsobeny povaze mimořádné podpory, tak aby byly dostatečně rychlé a flexibilní. Kromě toho umožní navrhované nařízení přímo udělovat granty a zadávat veřejné zakázky a pokrýt až 100 % způsobilých nákladů. Je rovněž stanovena určitá zpětná účinnost.

    3. Rozpočet a harmonogram

    Na základě dostupných údajů 7 , a jelikož lze rozumně předpokládat, že některé z těchto potřeb budou pokryty jinými subjekty, dospěla Komise k závěru, že na řešení rostoucích humanitárních potřeb v Evropě během současné migrační a uprchlické krize, zejména v zemích EU na západobalkánské trase, bude v příštích třech letech nutno vynaložit částku 700 milionů EUR. Na podporu a doplnění opatření, která členské státy přijmou v zájmu vyřešení zbývajících humanitárních potřeb uprchlíků a migrantů, a k pokrytí nepředvídaných kalamit bude v roce 2016 zapotřebí příděl ve výši 300 milionů EUR. Pro použití v letech 2017 a 2018, kdy mohou vyvstat další humanitární potřeby, zejména pokud toky uprchlíků zůstanou na stávající úrovni, by mělo být za každý rok vyčleněno 200 milionů EUR.

    Do vstupu navrhovaného nařízení v platnost bude Komise prostřednictvím fondů AMIF a ISF nadále maximálně usilovat o pokrytí možných humanitárních potřeb v členských státech, jež vzniknou následkem vysokého přílivu uprchlíků a migrantů. Ačkoliv jsou tyto fondy původně navrženy na podporu dlouhodobých a strukturálních opatření, jejichž cílem je posílit stálé kapacity členských států EU v oblasti migrace a bezpečnosti, lze je použít rovněž v mimořádných situacích k pokrytí široké škály krátkodobých potřeb (včetně potřeb humanitární povahy).

    4. Závěr

    Komise je si vědoma, že použití fondů AMIF a ISF může být pouze dočasné řešení, dokud nebude přijato navrhované nařízení. Komise proto zdůrazňuje význam rychlého přijetí návrhu, zejména s ohledem na nadcházející jaro a pravděpodobnou eskalaci humanitárních potřeb, a vyzývá Radu, aby jednala v co nejkratším časovém rámci. Je potřeba podniknout okamžité kroky k řešení humanitární krize, která uvnitř Unie probíhá.

    (1) UNHCR.
    (2) Sdělení Komise ze dne 10. února „Aktuální stav provádění prioritních opatření v rámci Evropského programu pro migraci“ (COM(2016) 85 final).
    (3) Viz závěry Evropské rady ze dne 19. února 2016, EUCO 1/16.
    (4) Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko, Řecko a Srbsko požádaly o pomoc.
    (5) Patří k nim agentury OSN, mezinárodní organizace, jako je Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce, neziskové nevládní organizace, jakož i specializované služby členských států.
    (6) Komise uzavřela rámcové dohody o partnerství s mnoha těmito organizacemi, které mohou být podle navrhovaného nařízení také využívány.
    (7) Tyto údaje, které Komise shromáždila během uprchlické krize, poskytli zkušení humanitární partneři působící na místě (například zpráva IOM/UNHCR z roku 2016 o regionálním plánu reakce pro Evropu v oblasti uprchlíků a migrace, v níž se uvádí, že podle tranzitního scénáře je třeba počítat s 550 miliony USD).
    Top