52013DC0264

OBSAH

1........... Stávající rámec............................................................................................................... 4

1.1........ Zdraví zvířat................................................................................................................... 4

1.2........ Zdraví rostlin.................................................................................................................. 4

1.3........ Rozmnožovací materiál rostlin......................................................................................... 5

1.4........ Úřední kontroly.............................................................................................................. 5

1.5........ Řízení výdajů.................................................................................................................. 6

2........... Potřeba modernizace právního rámce EU v oblasti zvířat, rostlin a zemědělsko-potravinového řetězce  6

2.1........ Zdraví zvířat................................................................................................................... 6

2.2........ Zdraví rostlin.................................................................................................................. 7

2.3........ Rozmnožovací materiál rostlin......................................................................................... 7

2.4........ Úřední kontroly.............................................................................................................. 8

2.5........ Řízení výdajů.................................................................................................................. 8

3........... Balíček revizí.................................................................................................................. 9

4........... Obsah balíčku revizí........................................................................................................ 9

4.1........ Právní rámec pro zdraví zvířat......................................................................................... 9

4.1.1..... Hlavní změny.................................................................................................................. 9

4.2........ Právní rámec pro zdraví rostlin...................................................................................... 11

4.2.1..... Hlavní změny................................................................................................................ 11

4.3........ Právní rámec pro rozmnožovací materiál rostlin.............................................................. 12

4.3.1..... Hlavní změny................................................................................................................ 12

4.4........ Nařízení o úředních kontrolách...................................................................................... 14

4.4.1..... Hlavní změny................................................................................................................ 14

4.5........ Řízení výdajů................................................................................................................ 16

5........... Závěr........................................................................................................................... 16

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Zdravější zvířata a rostliny a bezpečnější zemědělsko-potravinový řetězec Modernizovaný právní rámec pro konkurenceschopnější EU

Úvod

Zajištění vysoké úrovně lidského zdraví, zdraví zvířat a rostlin je jedním z cílů Smlouvy o EU. V průběhu času EU vybudovala komplexní soubor právních předpisů, jehož cílem je předcházet rizikům a řídit rizika pro zdraví zvířat a rostlin a bezpečnost potravinového řetězce na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni. Právní předpisy v těchto oblastech politiky jsou prosazovány prostřednictvím společného souboru pravidel pro úřední kontroly, které mají provádět příslušné orgány v členských státech EU.

Ukazuje se, že právní rámec, který EU vyvinula, je účinným nástrojem pro předcházení rizikům a jejich zvládání. Moderní globální trh však EU stále více vystavuje novým rizikům a neustále volá po inovacích a konkurenceschopnosti. Tato skutečnost a zkušenosti získané s právními předpisy EU v dané oblasti poukazují na to, že je dostupné nástroje třeba zjednodušit a aktualizovat a daný přístup integrovat i do dalších oblastí.

Komise proto provedla přezkum stávajícího právního rámce pro zdraví zvířat, rostlin, rozmnožovací materiál rostlin a úřední kontroly, který se zaměřuje zejména na zvýšení efektivity, důslednosti a právní jistoty v daných oblastech. Přitom se snažila podpořit produktivitu, hladké fungování a přístupnost vnitřního trhu a celosvětově posílit konkurenceschopnost EU. Přezkum tak v konečném důsledku přispívá k inteligentnímu, udržitelnému a začlenění podporujícímu růstu v souladu s cíli strategie EU 2020.

V tomto sdělení jsou představeny čtyři výsledné legislativní návrhy ve čtyřech oblastech – v oblasti zdraví zvířat, zdraví rostlin, rozmnožovacího materiálu rostlin a úředních kontrol (tzv. balíček revizí) a u jednotlivých oblastí je vysvětlen stávající rámec, důvody pro přijetí balíčku a hlavní zavedená zlepšení.

Součástí balíčku revizí je i pátý návrh na zřízení víceletého programu pro financování opatření ze strany EU, která mají zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví lidí, zvířat a rostlin v zemědělsko-potravinovém řetězci a v souvisejících oblastech a současně umožnit podnikům, aby působily v prostředí podporujícím konkurenceschopnost a vytváření pracovních příležitostí.

Produkce a spotřeba potravin je důležitá pro každou společnost a má své hospodářské a sociální důsledky a v řadě případů též důsledky pro životní prostředí. Zemědělsko-potravinářský průmysl je druhým největším segmentem průmyslu EU. Celková hodnota výstupu potravinového řetězce činí asi 750 miliard EUR ročně. Odvětví zaměstnává více než 48 milionů osob, prvovýrobou počínaje a maloobchodem a zásobováním potravinami konče. V zemědělsko-potravinovém řetězci EU působí přibližně 14 milionů producentů v zemědělské prvovýrobě a 25 milionů potravinářských podniků.

1.           Stávající rámec

Ve snaze poskytnout občanům vysokou úroveň ochrany lidského zdraví, zdraví zvířat a rostlin a zároveň podporovat účinné fungování vnitřního trhu stanoví právní předpisy EU soubor harmonizovaných pravidel, jejichž cílem je předcházet rizikům pro lidské zdraví, která mohou vzniknout v zemědělsko-potravinovém řetězci a ve dvou s ním nejúžeji spjatých oblastech, jimiž jsou oblast zdraví rostlin a zvířat, a tato rizika odstraňovat či snižovat. Obecně je cílem pravidel EU řešení zdravotních rizik v pravém slova smyslu – tj. rizik, která ohrožují integritu lidí, zvířat a rostlin a která jsou důsledkem mikrobiální a chemické kontaminace, nákaz a chorob a škodlivých organismů. Mohou však zahrnovat i opatření zajišťující produktivitu a rozmanitost rostlinné produkce (za účelem zabezpečení potravin) a regulující specifické metody produkce (např. dobré životní podmínky zvířat a zeměpisné označení).

1.1.        Zdraví zvířat

Problematika zdraví zvířat se týká všech. Činnost EU se v současné době zaměřuje na prevenci a tlumení přenosných nákaz, které mohou mít značné zdravotní a hospodářské dopady. Dopad ohniska nákazy zvířat může být velmi široký, obvykle ale představuje přímé riziko pro zdraví zvířat a prostřednictvím potravin živočišného původu i pro lidské zdraví. Mohou zde však být i nepřímé negativní dopady (eventuelně hospodářské nebo sociální), mezi které patří výdaje chovatelů dobytka a souvisejícího průmyslu v souvislosti s nákazou, výdaje spojené s přerušením provozu a výdaje vzniklé veřejnému sektoru v souvislosti s eradikací a monitorováním nákazy a změny spotřebitelských zvyků. Ohniska nákaz často též značným způsobem ovlivňují mezinárodní obchod se zvířaty a živočišnými produkty.

Pokud jde o počty zvířat, představuje odvětví zemědělství EU přibližně 2 miliardy ptáků (slepice, nosnice, krůty apod.) a 334 milionů savců (prasata, ovce, kozy, dobytek, kožešinová zvířata apod.). V EU působí 13,7 milionu hospodářství s chovem zvířat. Jejich chov dosahuje ročně hodnoty 156 miliard EUR.

1.2.        Zdraví rostlin

Zdraví rostlin je klíčovým faktorem pro udržitelné a konkurenceschopné zemědělství, zahradnictví a lesnictví. Značná část potravin, které konzumujeme, a krmiva určeného pro zvířata poskytující potraviny je rostlinného původu. Hlavním cílem rostlinolékařských pravidel je ochrana živých produktů (tj. stromů, keřů a rostlin), které jsou součástí zemědělství, zahradnictví a lesnictví EU, veřejné a soukromé zeleně (např. stromů podél silnic, rostlin ve veřejných a soukromých zahradách) a životního prostředí pomocí prevence proniknutí a šíření nepůvodních škodlivých organismů. Rostlinolékařská pravidla zajišťují bezpečný obchod, neboť zavádějí požadavky na dovoz rostlin a rostlinných produktů do EU a podmínky jejich přemísťování v EU. Ohniska výskytu škodlivých organismů, které jsou uvedeny na zvláštních seznamech, musí být eradikována nebo, není-li to možné, izolována ve snaze ochránit zbývající území EU. Druhým cílem je zajistit, aby se na začátku řetězce rostlinné výroby používal zdravý rozmnožovací materiál, a to prevencí šíření škodlivých organismů v osivu a rozmnožovacím materiálu.

Hodnota plodin pěstovaných v EU činí ročně 205 miliard EUR. Nebýt ochrany, kterou poskytují rostlinolékařská pravidla, utrpělo by zemědělství, zahradnictví a lesnictví EU značné hospodářské škody. Pěstovaní plodin, jako je pšenice (hodnota vývozu EU: 9 miliard EUR), brambory (hodnota produkce EU: 9 miliard EUR) a rajčata (hodnota produkce: 9 až 12 miliard EUR), ohrožuje řada mezinárodně regulovaných škodlivých organismů.

1.3.        Rozmnožovací materiál rostlin

Rozmnožovací materiál rostlin je základem produkce zemědělství, zahradnictví a lesnictví. Je prvním článkem zemědělsko-potravinového řetězce, který ovlivňuje rozmanitost, zdraví a kvalitu rostlin a potravin. Rozmnožovací materiál rostlin je kontrolován s cílem zaručit pravost, zdraví a kvalitu materiálu ku prospěchu jeho uživatelů, např. zemědělců, zahradníků nebo lesníků. Cílem právních předpisů EU týkajících se rozmnožovacího materiálu rostlin je zlepšit produktivitu zemědělství, zahradnictví a lesnictví, zajistit hladké fungování trhu EU s těmito produkty a jeho celosvětovou konkurenceschopnost.

V současné době je hodnota trhu s obchodním osivem asi 6,8 miliard EUR, což představuje více než 20 % veškerého prodeje obchodního osiva na světě. EU je čistým vývozcem osiva.

Odvětví EU je rovněž vysoce konkurenceschopné na světovém trhu: je největším světovým vývozcem osiva, hodnota vývozu se odhaduje na 4,4 miliardy EUR, což představuje zhruba 60 % celosvětové hodnoty vývozu osiva, která činí 7,7 miliardy EUR.

1.4.        Úřední kontroly

Vysoká úroveň zdraví v rámci zemědělsko-potravinového řetězce je podmíněna důsledným, účinným a včasným prosazováním norem EU ze strany členských států. Správné uplatňování pravidel týkajících se zemědělsko-potravinového řetězce a pravidel týkajících se zdraví zvířat, dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin, rozmnožovacího materiálu rostlin a přípravků na ochranu rostlin musí být zajištěno v celé EU, protože jen tak lze dosáhnout lepší úrovně lidského zdraví, zdraví rostlin a zvířat a prosperity a hladkého fungování vnitřního trhu. Aby to bylo možné, musí mít příslušné orgány v členských státech k dispozici jasné, spolehlivé a jednotné právní prostředí umožňující efektivní a účinné využívání donucovacích nástrojů a především provádění úředních kontrol. Rovněž potřebují odpovídající prostředky, aby na základě potřeb souvisejících s cíli donucovacích opatření zajistily kontinuitu a důslednost své práce.

V EU je na provádění úředních kontrol, mezi které patří inspekce a jiné s kontrolami související činnosti, vyčleněno více než 100 000 pracovníků na plný úvazek. Pro ilustraci: ročně je v přibližně 270 akreditovaných laboratořích v průměru analyzováno asi 70 000 vzorků pro účely kontroly reziduí pesticidů. Jen v roce 2010 bylo odebráno 736 806 vzorků pro účely kontroly reziduí veterinárních léčivých přípravků. V roce 2011 bylo jenom v souvislosti s ptačí chřipkou analyzováno přibližně 320 000 vzorků odebraných z domácí drůbeže a volně žijících ptáků.

Účinné fungování celoevropského systému úředních kontrol má mimořádný význam pro vývoz a dovoz. Schopnost EU vyvážet do třetích zemí se odvíjí od přidané hodnoty jejích produktů v porovnání s konkurenty mimo EU. Toho lze dosáhnout jen díky účinnému systému úředních kontrol, který zajistí, aby byly důsledně prosazovány vysoké úrovně bezpečnosti a kvality a aby byla plněna odpovídající očekávání obchodních partnerů. EU je na druhé straně největším světovým dovozcem živých zvířat, potravin a krmiv. Kontroly, které příslušné orgány členských států provádějí u produktů pocházejících z třetích zemí, zajišťují soulad těchto produktů s normami EU nebo s normami poskytujícími rovnocennou úroveň ochrany.

V roce 2010 představoval dovoz potravin a nápojů do EU hodnotu 78 miliard EUR, vývoz 73 miliard EUR. V roce 2010 EU dovezla 79,3 milionu tun potravin a živých zvířat a 3,4 milionu tun nápojů, což v případě potravin a živých zvířat představuje schodek obchodní bilance ve výši 14 milionů tun a v případě nápojů přebytek ve výši 6 milionů tun.

1.5.        Řízení výdajů

Stávající právní rámec pro financování opatření ze strany EU tvoří nařízení Rady 2009/470/ES v případě eradikačních programů a nouzových opatření ve veterinární oblasti, směrnice Rady 2000/29/ES v případě opatření v oblasti zdraví rostlin a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 v případě opatření na financování referenčních laboratoří EU, programu „Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin“ a jiných opatření zavedených za účelem provádění pravidel, která upravují úřední kontroly.

V roce 2011 bylo na programy eradikace nákaz zvířat vyčleněno 314,6 milionu EUR. Výdaje na laboratoře, na program „Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin“ a na jiná opatření představovaly 9 % celkové částky. Sedm procent prostředků bylo vyčleněno na operační opatření v oblasti zdraví rostlin a 3 % prostředků byla vyčleněna pro fond na mimořádné události v souvislosti s veterinárními a jinými nákazami.

2.           Potřeba modernizace právního rámce EU v oblasti zvířat, rostlin a zemědělsko-potravinového řetězce

2.1.        Zdraví zvířat

Stávající právní rámec v oblasti zdraví zvířat zahrnuje přibližně 50 základních směrnic a nařízení, z nichž některé byly přijaty již na začátku 60. let 20. století. Od té doby vznikl soubor asi 400 veterinárních aktů, z nichž většina byla přijata v letech 1988 a 1995 pro Společenství složené pouze z 12 členských států. V mezidobí se objevily nové problémy: rozšířily se nákazy, které před deseti lety nebyly známy, v nedávné době se znovu objevily nákazy (např. slintavka a kulhavka, katarální horečka ovcí a ptačí chřipka), jež nám připomněly, jak vážné riziko představují. V důsledku značného nárůstu objemu obchodu s produkty živočišného původu, a to jak v EU, tak i ve světě, se významně změnily i podmínky obchodování.

V roce 2004 zahájila Komise nezávislé hodnocení s cílem posoudit fungování politiky Společenství v oblasti zdraví zvířat za posledních deset let. V rámci tohoto hodnocení i pozdějších konzultací se sice dospělo k závěru, že obecně stávající systém funguje správně, ale rovněž bylo zjištěno, že stávající pravidla musí být zrevidována, aby řešila tyto otázky:

– složitost právního rámce,

– chybějící celková strategie v oblasti zdraví zvířat,

– nedostatečný důraz na prevenci nákaz,

– možnost zlepšení obchodu se živými zvířaty v rámci EU.

2.2.        Zdraví rostlin

Od svého zavedení v roce 1977 chrání rostlinolékařská pravidla EU před introdukcí a šířením řady škodlivých organismů. V současné době je hlavním nástrojem v této oblasti směrnice Rady 2000/29/ES. S globalizací obchodu a změnou klimatu však EU čelí většímu riziku proniknutí nových škodlivých organismů, organismy mají více příležitostí k usídlení a k šíření a zemědělské a přírodní ekosystémy jsou zranitelnější.

Z hodnocení rostlinolékařských pravidel provedeného v roce 2010 vyplynulo, že stávající systém je třeba změnit tak, aby nová rizika byla účinně řešena. V posledních deseti letech se v souvislosti s dovozem objevila významná ohniska výskytu nebezpečných škodlivých organismů, která měla dopad na lesnictví (např. háďátko borovicové, Anoplophora chinensis a nosatec Rhynchophorus ferrugineus). Tato ohniska přispěla k většímu společenskému a politickému povědomí o nákladech a důsledcích nedostatečné ochrany. Hlavní problémy, které byly během hodnocení v roce 2010 zjištěny, se týkaly:

– nedostatečného zaměření na prevenci v souvislosti s vysoce rizikovým dovozem,

– nutnosti zaměřit se na škodlivé organismy, které se v členských státech šíří, a stanovit jejich prioritu na úrovni EU,

– potřeby účinnějších nástrojů pro kontrolu výskytu a přirozeného šíření škodlivých organismů,

– nutnosti modernizovat stávající nástroje pro přemísťování uvnitř EU (rostlinolékařské pasy a chráněné zóny).

2.3.        Rozmnožovací materiál rostlin

Právní rámec EU pro rozmnožovací materiál rostlin se vyvíjí od 60. let 20. století. Tvoří jej 12 základních směrnic Rady a asi 90 sekundárních právních předpisů týkajících se seznamů odrůd za účelem povolení jejich uvedení na trh a zvláštních požadavků na uvádění různých druhů na trh.

Právní předpisy EU sice dosáhly svého původního cíle, kterým je zaručit volné uvádění na trh a zajistit bezpečnost a kvalitu rozmnožovacího materiálu rostlin, nicméně další pozornost je ještě třeba věnovat těmto tématům:

– složitost a roztříštěnost stávajících právních předpisů,

– značné administrativní zatížení orgánů, neboť většinu úkolů spojených s registrací a certifikací musí provádět úřední orgány,

– nesoulad s ostatními politikami EU (např. udržitelné zemědělství a lesnictví, ochrana biologické rozmanitosti, změna klimatu a biohospodářství),

– nejednotný přístup ke krytí nákladů na registraci odrůd a certifikaci rozmnožovacího materiálu rostlin.

2.4.        Úřední kontroly

Úřední kontroly se řídí nařízením (ES) č. 882/2004. Poznatky o uplatňování tohoto nařízení byly získávány především z auditů na místě, které prováděli odborníci Evropské komise, ale též prostřednictvím zpětné vazby od členských států a zúčastněných stran, pokud jde o jeho skutečné každodenní uplatňování. Z těchto poznatků vyplývá, že hlavní změny zavedené nařízením z roku 2004 a týkající se způsobu, jakým příslušné orgány úřední kontroly v rámci zemědělsko-potravinového řetězce organizují a provádějí, se staly základem integrovanějšího a více horizontálně orientovaného, a tím i účinnějšího přístupu k jeho prosazování. Zároveň poukazují na řadu nedostatků, které vyžadují další zlepšení, např.:

– zjednodušení celého právního rámce, který v současné době poškozují pozůstatky roztříštěnosti, vzájemné překrývání a mezery, a tedy rozdílné výklady a provádění na vnitrostátní úrovni,

– důslednější využívání zásady „provádění kontrol na základě posouzení rizika“,

– systematičtější a důslednější využívání nástrojů správní spolupráce a počítačových informačních systémů,

– zrušení nadbytečných administrativních požadavků.

Pokud jde o financování úředních kontrol a potřebu zaručit stálé a ucelené finanční zajištění práce příslušných orgánů, poukazují získané poznatky rovněž na stávající nejistotu ohledně dlouhodobé udržitelnosti úředních kontrol. V roce 2011 byla provedena externí studie, která zjistila, že ustanovení daného nařízení týkající se financování úředních kontrol na základě poplatků nejsou schopna zajistit náležitou úroveň prostředků pro provádění úředních kontrol.

Rovněž se zjistilo, že stávající pravidla nezajišťují spravedlivý a jednotný přístup napříč odvětvími: poplatky jsou účtovány pouze některým odvětvím a jejich výše není v členských státech určována jednotně a transparentně nebo způsobem, který by zvýhodňoval provozovatele, kteří plní své povinnosti.

2.5.        Řízení výdajů

Stávající právní rámec musí být upraven v návaznosti na změny navrhované v různých oblastech politiky za účelem dosažení cílů těchto politik. Navíc je problematika řízení výdajů v současné době složitá a musí být uvedena do souladu s víceletým finančním rámcem. Proto je potřeba přijmout nový právní rámec.

3.           Balíček revizí

Za účelem dosažení cíle, kterým je posílení, modernizace a racionalizace stávajícího právního prostředí za účelem zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví, zdraví zvířat a rostlin, předkládá Komise balíček pěti návrhů na revizi pravidel EU týkajících se:

– požadavků na zdraví zvířat (právní rámec pro zdraví zvířat),

– ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin (právní rámec pro zdraví rostlin),

– produkce rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho dodávání na trh (právní rámec pro rozmnožovací materiál rostlin),

– úředních kontrol a jiných úředních činností prováděných za účelem zajištění souladu s celým souborem právních předpisů týkajících se zemědělsko-potravinového řetězce (včetně výše uvedených právních předpisů) (nařízení o úředních kontrolách), a

– řízení výdajů EU v hlavních oblastech zemědělsko-potravinového řetězce.

Všech pět legislativních návrhů, které jsou součástí balíčku, musí být předloženo Evropskému parlamentu a Radě k přijetí v rámci řádného legislativního postupu (podle čl. 289 odst. 1 a článku 294 Smlouvy o fungování Evropské unie). Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů budou požádány o stanovisko.

4.           Obsah balíčku revizí

4.1.        Právní rámec pro zdraví zvířat

V roce 2007 byla přijata strategie EU v oblasti zdraví zvířat na období 2007–2013[1]. Tato strategie je vystavěna na zásadě, že „prevence je lepší než léčba“, a jejím cílem je zajistit vysokou úroveň veřejného zdraví a bezpečnosti potravin, podporovat zemědělskou činnost a hospodářství venkova, zvýšit hospodářský růst, soudržnost a konkurenceschopnost a podporovat takové zemědělské postupy a dobré životní podmínky zvířat, které minimalizují dopad na životní prostředí. Akční plán pro provádění strategie[2] později označil za hlavní cíl strategie pro moderní a inovativní právní rámec podporující dosažení výše uvedených cílů vytvoření právního předpisu EU o zdraví zvířat, který je v tomto sdělení označován jako právní rámec pro zdraví zvířat. Právní rámec pro zdraví zvířat, který Komise navrhuje, je výsledkem rozsáhlých konzultací se zúčastněnými stranami.

4.1.1.     Hlavní změny

Hlavním cílem procesu revize v dané oblasti bylo zjednodušit a modernizovat právní předpisy EU týkající se zdraví zvířat a zajistit jejich větší soulad.

V souladu s tímto přístupem je právní rámec pro zdraví zvířat základem rozsáhlého a komplexního právního rámce pro politiku EU v oblasti zdraví zvířat. Jasně definuje zastřešující zásady a cíle, které jsou nezbytným předpokladem pro další snížení výskytu nákaz zvířat a pro zachování hospodářské konkurenceschopnosti EU. Podrobná ustanovení, jako jsou opatření pro tlumení konkrétních nákaz, pravidla týkající se identifikace a registrace určitých druhů a zvláštní opatření pro přemísťování konkrétních druhů v rámci EU, mají být přijata prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů. Použitím těchto aktů k zavedení konkrétnějších pravidel nebo požadavků se dosáhne větší flexibility a rychlosti potřebné k řešení rychle se měnících scénářů a mimořádných veterinárních situací.

Posílením dozoru nad nákazami, jejich oznamování a sítí pro podávání zpráv se lépe zajistí včasné zjišťování nákaz zvířat, včetně nově se objevujících nákaz, jako jsou nákazy spojené se změnou klimatu, a jejich tlumení a zajistí se větší soulad s mezinárodními normami.

Zjednodušení a vyjasnění

Jednodušší právní rámec usnadní orgánům a provozovatelům jeho pochopení a používání a zajistí, aby přijímali jednotnější a cílenější opatření, a stanoví obecné zásady, které je třeba za účelem prevence nákaz a jejich tlumení dodržovat. To by mělo snížit jejich administrativní zatížení, neboť na seznámení se s právními předpisy nebude potřeba tolik času, vznikne prostor pro zjednodušení některých administrativních požadavků a jejich větší návaznost, včetně ucelenějšího a jednotnějšího právního rámce pro očkování.

Nový právní rámec pro zdraví zvířat vyjasňuje v oblasti zdraví zvířat odpovědnosti provozovatelů, veterinárních lékařů a jiných aktérů, částečně tím, že od nich poprvé požaduje určitou základní úroveň znalostí.

Zavádění nových technologií

Právní rámec pro zdraví zvířat poskytne větší prostor pro využívání nových technologií při činnostech v oblasti zdraví zvířat, jako je monitorování patogenů, elektronická identifikace a registrace zvířat a elektronická osvědčení. Využíváním nových technologií a systémů se bude snižovat každodenní administrativní zátěž veterinárních orgánů a provozovatelů.

Větší flexibilita díky přístupu založenému na posouzení rizika

Budou zavedena kritéria pro zařazování nákaz zvířat na seznamy a jejich systematickou kategorizaci na vědeckém a důkazním základě. Tato kritéria EU umožní lépe stanovit priority pro využívání zdrojů, kdy nákazy s nižším rizikem mají nižší prioritu.

Bude povoleno větší využívání „kompartmentalizace“ (koncept, kdy jsou některé zemědělské podniky považovány za bezpečné i během výskytu ohniska nákazy), které umožňuje u tlumení nákaz zvířat zaujmout přístup více založený na posouzení rizika a mělo by vést k menšímu omezení obchodu.

4.2.        Právní rámec pro zdraví rostlin

Návrh nařízení o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, který vypracovala Komise a který je v tomto sdělení uváděn jako právní rámec pro zdraví rostlin, je reakcí na výzvu Rady ze dne 21. listopadu 2008, ve které Komisi vyzvala, aby přistoupila k hodnocení rostlinolékařských pravidel EU a posoudila potřebu úpravy stávajícího rámce a dopad těchto úprav. Zúčastněné strany a orgány členských států byly do celého procesu revize významně zapojeny.

Vzhledem k výše uvedeným okolnostem je cílem navrhovaného nařízení překonat nedostatky zjištěné v rámci hodnocení rostlinolékařských pravidel v roce 2010 a zavést spolehlivý, transparentní a udržitelný regulační rámec, který bude vhodný pro daný účel. Nařízení celkově posiluje součinnost se systémem rozmnožovacího materiálu rostlin a odstraňuje zbytečné zdvojování činností a zátěž. Úřední kontroly prováděné příslušnými orgány členských států a zaměřené na soulad s požadavky EU na zdraví rostlin ze strany provozovatelů spadají do působnosti nařízení o úředních kontrolách.

4.2.1.     Hlavní změny

Oblast působnosti

Geograficky se působnost navrhovaného nařízení omezuje na území členských států v Evropě, vyloučeny jsou zámořské země a území a nejvzdálenější regiony, odkud škodlivé organismy, proti kterým se EU musí chránit, pocházejí.

Předmětem navrhovaného nařízení jsou všechny organismy přímo škodlivé rostlinám, tj. hmyz, roztoči, háďátka, patogenní mikroorganismy a parazitické rostliny (nyní nazývané škodlivé organismy). Zahrnuje i karanténní škodlivé organismy a škodlivé organismy snižující kvalitu, které jsou v současné době upraveny v rámci tzv. směrnic o uvádění osiv a rozmnožovacího materiálu rostlin na trh. Kritéria, na základě kterých se určuje, zda se jedná o škodlivé organismy (karanténní nebo snižující kvalitu), jsou uvedena v přílohách nařízení. V přílohách jsou rovněž stanoveny zásady a opatření pro řízení fytosanitárních rizik.

Navrhované nařízení též upravuje vývoz rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů do třetích zemí. Vývoz probíhá buď v souladu s příslušnými požadavky EU, nebo, pokud to pravidla třetí země umožňují, nebo s tím daná země výslovně souhlasí, v souladu s požadavky této země. Návrh rovněž zavádí předvývozní osvědčení pro případy, kdy se rostlinný materiál vyváží z členského státu, který není členským státem původu. Předvývozní osvědčení má nahradit nyní používané neformální pokyny.

Posílení prevence dovozu a včasných opatření v případě výskytu ohnisek

Prevence je posílena skutečností, že je Komisi svěřena pravomoc přijmout na základě předběžného posouzení rizika preventivní opatření týkající se nového vysoce rizikového rozmnožovacího materiálu ze třetích zemí, která mohou platit po dobu čtyř let. Tato doba je považována za nezbytnou za účelem provedení úplného posouzení rizika a rozhodnutí o vhodnosti stálých opatření. V návrhu nařízení se stanoví, že cestující dovážející regulované rostliny na území EU ve svých zavazadlech musí nyní plně dodržovat příslušné požadavky a omezení.

Navrhované nařízení dále členským státům ukládá povinnost, aby na svém území prováděly dozor nad výskytem škodlivých organismů v oblastech, kde jejich výskyt dříve nebyl znám. Při zjištění škodlivých organismů se od členských států bude očekávat, že provedou eradikační opatření, včetně vymezení ohraničeného území sestávajícího z napadené zóny a nárazníkové zóny. Kromě toho je požadována zvýšená úroveň připravenosti a dozoru v případě karanténních škodlivých organismů, které byly označeny za prioritní. Povinnost dozoru a eradikace se nebude vztahovat na škodlivé organismy poškozující kvalitu.

Navrhované nařízení uděluje Komisi pravomoc přijmout prováděcí akty za účelem izolace karanténních škodlivých organismů, které nemohou být z území EU eradikovány (ochrana před těmito organismy).

Posílení a modernizace ustanovení o jednotném trhu

V případě oběhu rostlinného materiálu v rámci EU navrhované nařízení zavádí povinné používání rostlinolékařského pasu, který potvrzuje soulad daného materiálu s právními předpisy týkajícími se karanténních organismů a škodlivých organismů snižujících kvalitu. Zjednodušený a na základě návrhu Komise standardizovaný rostlinolékařský pas by měli vydávat provozovatelé, na které dohlíží příslušné orgány. Provozovatelé budou mít povinnost archivovat informace nezbytné pro vysledování napadených zásilek, nicméně rostlinolékařský pas může místo čísla partie obsahovat nosiče údajů (čárový kód apod.). V případě, že je u rostlinného materiálu požadován rostlinolékařský pas i certifikační návěska na základě právního předpisu EU o rozmnožovacím materiálu rostlin, může být nyní pas i návěska součástí jednoho dokumentu, čímž se sníží administrativní zátěž provozovatelů. Rostlinolékařské pasy budou vyžadovány u veškerého sadbového materiálu, nikoli však v případě prodeje konečným neprofesionálním spotřebitelům.

4.3.        Právní rámec pro rozmnožovací materiál rostlin

V roce 2007 požádaly členské státy v Radě, aby byly stávající právní předpisy o uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh zjednodušeny. V návaznosti na externí hodnocení[3], které bylo provedeno v letech 2007–2008, byl v roce 2009 přijat akční plán[4]. Návrh nařízení o uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh, který vypracovala Komise a který je v tomto sdělení uváděn jako právní rámec pro rozmnožovací materiál rostlin, vychází z rozsáhlých konzultací s členskými státy, zúčastněnými stranami a Odrůdovým úřadem Společenství.

4.3.1.     Hlavní změny

Mezi hlavní zásady, kterými se řídila tato revize, patří zjednodušení, modernizace, snížení nákladů, zvýšení účinnosti a větší flexibilita pro provozovatele, zajištění odpovídající úrovně harmonizace na úrovni EU a horizontální koordinace s cíli jiných politik, a to především s cíli politiky EU v oblasti životního prostředí.

Zjednodušení a modernizace

Těchto cílů bylo dosaženo nahrazením 12 směrnic, které v současné době upravují různé druhy rozmnožovacího materiálu rostlin, jako jsou zemědělské rostliny, ovocné rostliny, okrasné rostliny, zelenina a reprodukční materiál lesních dřevin, jedním nařízením. Nařízení zavádí harmonizovaná základní pravidla pro všechny typy rozmnožovacího materiálu rostlin (např. přítomnost škodlivých organismů a vad), ale zároveň zachovává přísná pravidla pro rostliny uváděné na trh v rámci EU, např. pro rostliny uvedené na seznamu, u jejichž odrůd musí být provedeny testy prokazující, že jsou odlišné, uniformní a stálé, které musí být certifikovány a před dodáním na trh zkontrolovány. Působnost právního rámce je navíc rozšířena i na vývoz a na dodávky určené pro průmyslové účely.

Flexibilita, snížení nákladů a zvýšení účinnosti

Cíle spočívajícího v podstatném snížení celkového administrativního zatížení a nákladů bylo dosaženo tím, že byla provozovatelům a příslušným orgánům poskytnuta značná svoboda při plnění úkolů spojených s registrací a certifikací, jakož i zavedením zásady krytí nákladů v případě registrace odrůd (a v případě certifikace na základě nařízení o úředních kontrolách). Mikropodniky mohou být nicméně osvobozeny a u odrůd s úředně schváleným popisem a v případě registrace heterogenního materiálu lze v zájmu zachování genetických zdrojů a biologické rozmanitosti poplatky snížit.

Nový právní předpis podporuje flexibilitu registrace odrůd, neboť provozovatelům umožňuje, aby v případě, že tak požadují, většinu úkolů spojených s registrací nových odrůd prováděli pod úředním dohledem příslušných orgánů.

Stávající povinnost oznámit odrůdu před jejím uvedením na trh v EU Komisi a zapsat ji do společných katalogů odrůd bude za účelem urychlení inovace a zpřístupnění trhu pro nové odrůdy rostlin zrušena. Registrace odrůdy v jednom členském státě bude dostačující.

Úloha Odrůdového úřadu Společenství při registraci odrůd bude posílena. Ten bude namísto Komise spravovat unijní databázi odrůd a jeho prostřednictvím bude rovněž možné odrůdy i přímo registrovat. Odrůdový úřad Společenství bude auditovat národní střediska pro testování odrůd, aby se zajistila kvalita postupu registrace. Rovněž bude nadále harmonizovat testovací protokoly pro nové odrůdy. Přístup „jeden klíč k více dveřím“ navíc umožní novou odrůdu registrovat za účelem uvedení na trh a v rámci téhož postupu udělit odrůdová práva.

Proces certifikace partií rozmnožovacího materiálu rostlin před uvedením na trh bude taktéž flexibilnější. Možnost, aby certifikaci provedl provozovatel pod úředním dohledem příslušného orgánu členského státu, bude rozšířena na všechny druhy uvedené na seznamu a na všechny kategorie rozmnožovacího materiálu rostlin uváděné na trh.

Horizontální koordinace s cíli ostatních politik EU

V zájmu zlepšení biologické rozmanitosti a zachování genetických zdrojů rostlin v zemědělském podniku byly podstatně zmírněny požadavky na tradiční a uchovávané odrůdy a jiný materiál, např. heterogenní materiál a materiál rostlin menšinového trhu. U těchto odrůd se nepožaduje testování, ani certifikace. Tím se přístup na trh pro tento materiál podstatným způsobem zlepší. Tradiční a uchovávané odrůdy mohou být registrovány za snížený poplatek na základě dřívějších údajů za použití popisu, který uznal příslušný orgán. Kromě toho byla pravidla změněna tak, aby zohledňovala možnost povolit uvádění heterogenního materiálu (např. populací) a materiálu rostlin menšinového trhu v malých množstvích ze strany mikropodniků na trh.

Ve snaze orientovat šlechtění rostlin udržitelnějším směrem budou poprvé harmonizovány testovací protokoly pro kritéria zemědělské udržitelnosti (např. odolnost vůči chorobám a suchu) pro registraci odrůd. Členské státy si mohou nicméně nadále řídit testování nových odrůd na krajinnou a užitnou hodnotu na základě svých zemědělsko-klimatických podmínek.

4.4.        Nařízení o úředních kontrolách

Návrh na změnu obecného rámce pro úřední kontroly, který je stanoven v nařízení (ES) č. 882/2004, je výsledkem řady hodnocení, která se zabývala různými aspekty tohoto rámce.

Možné varianty revize byly rozsáhle konzultovány s členskými státy v rámci pracovní skupiny pro obecné uplatňování nařízení (ES) č. 882/2004 a v přípravné fázi dvou studií (v letech 2009 a 2011), které se týkaly stavu uplatňování pravidel pro financování úředních kontrol. Konzultace se zúčastněnými stranami probíhaly v rámci poradní skupiny potravinového řetězce a zdraví zvířat a rostlin.

4.4.1.     Hlavní změny

Konsolidace integrovaného přístupu s odvětvově specifickou flexibilitou

Jednou z nejvýznamnějších novinek je rozšíření působnosti pravidel týkajících se úředních kontrol, především o příslušné kontroly v oblasti zdraví rostlin, rozmnožovacího materiálu rostlin a vedlejších živočišných produktů, které se až doposud řídily odvětvovými ustanoveními, jež nejsou plně v souladu s přístupem stanoveným v nařízení (ES) č. 882/2004. Stávající podrobný soubor pravidel týkajících se úředních kontrol reziduí veterinárních léčivých přípravků bude zrušen, aby tato oblast mohla být upravena v rámci stejného legislativního rámce způsobem, který je více založen na posuzování rizika, avšak stále dostatečně chrání zdraví.

Tato revize bude mít značný dopad na právní rámec upravující úřední kontroly u produktů ze třetích zemí. Stanoví soubor společných pravidel pro všechny kontrolní činnosti, které mají být prováděny na hranicích EU u zvířat a zboží ze třetích zemí, které vyžaduje ze zdravotních důvodů větší pozornost. V této souvislosti se zřizují stanoviště hraniční kontroly, která mají nahradit stávající stanoviště hraniční kontroly, která jsou určena pro kontroly zvířat a produktů získaných z těchto zvířat, určená místa vstupu (pro potraviny a potravinové produkty rostlinného původu) a místa vstupu (pro rostliny a rostlinné produkty). Na kontroly prováděné na stanovištích hraniční kontroly se bude vztahovat jednotný soubor pravidel a k záznamům o úředních kontrolách a rozhodnutích bude využíván společný zdravotní vstupní doklad (SZVD), který nahradí standardní doklady nyní používané v jednotlivých odvětvích[5] a jehož prostřednictvím bude stanoviště předem uvědoměno o příchodu zásilky. Zatímco kontroly dokladů budou i nadále prováděny systematicky u veškerého regulovaného zboží a zvířat, kontroly totožnosti a fyzické kontroly budou na základě společných kritérií prováděny pouze v rozsahu požadovaném s ohledem na riziko, které různé kategorie produktů představují.

Návrh stanoví, že další pravidla pro konkrétní odvětví jsou přijímána prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů.

Účinnější donucovací mechanismy

Díky řadě změn se soubor nástrojů, které nařízení (ES) č. 882/2004 vnitrostátním donucovacím orgánům poskytuje, zjednoduší a jeho používání bude účinnější:

– pro každé odvětví, na které se balíček vztahuje, si každý členský stát určí jeden orgán, který bude odpovědný za koordinaci přípravy a zajišťování konzistence víceletých plánů kontrol, který bude v otázkách úředních kontrol působit jako kontaktní místo pro Komisi a ostatní členské státy,

– bude zavedeno elektronické podávání a zpracování společného vstupního zdravotního dokladu pro všechna zvířata a zboží, které podléhají kontrolám na hranicích,

– požadavek na akreditaci všech laboratoří podle normy ISO 17025 zůstane zachován, ale pro případy potřeby jsou stanovena přechodná opatření a dočasné nebo trvalé výjimky.

Návrh si rovněž klade za cíl zlepšit použitelnost pravidel týkajících se „správní pomoci“, tj. mechanismů, které umožňují spolupráci mezi vnitrostátními kontrolními orgány v otázkách přeshraničního prosazování, kdy je nutné, aby porušení pravidel EU nebylo stíháno jenom v členském státě, kde bylo zjištěno, ale také v členském státě, kde k němu došlo. Díky novému celoevropskému mechanismu pro rychlou výměnu informací o vážném a rozšířeném porušování budou členské státy moci účinněji potírat podvodné praktiky.

Financování úředních kontrol

Vyčlenění dostatečných prostředků na úřední kontroly je důležité ve snaze předcházet vážným poruchám evropského systému úředních kontrol v zemědělsko-potravinovém řetězci a ve snaze zajistit, aby systém mohl co nejúčinněji předvídat mimořádné události v oblasti veřejného zdraví a na tyto události reagovat.

Návrh vychází ze stávajícího systému povinných poplatků (které jsou v současnosti účtovány pouze některým provozovatelům a/nebo pouze v případě určitých kontrol). Posiluje zásadu, podle které by příslušné orgány měly požadovat od podniků úhradu, která by jim pokryla výdaje vzniklé v souvislosti s jejich povinností provádět úřední kontroly v rámci zemědělsko-potravinového řetězce a v některých souvisejících oblastech (např. veterinární a fytosanitární kontroly, kontroly rozmnožovacího materiálu rostlin).

Ve snaze zajistit příslušným orgánům jednotný a stabilní příliv prostředků a odstranit nedostatky zjištěné ve stávajícím systému je navržena celá řada opatření, která mají stávající soubor pravidel zlepšit:

– povinné poplatky budou účtovány všem registrovaným podnikům v potravinářském a krmivářském průmyslu a provozovatelům v odvětví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin, aby se náklady na kontroly rozprostřely v rámci celého řetězce,

– poplatky plně pokryjí výdaje, které vznikají příslušným orgánům, a jejich příjmy tedy budou méně závislé na vnitrostátní rozpočtové politice a sníží se riziko nedostatečného financování v důsledku přidělení prostředků na konkurenční priority,

– bude zajištěna větší rovnost a spravedlnost, neboť metody používané pro stanovení výše poplatků a seznam pokrytých nákladů budou plně transparentní a po členských státech bude požadováno, aby zvýhodňovaly provozovatele, kteří důsledně plní své povinnosti (např. prostřednictvím snížené sazby poplatků),

– mikropodniky budou obecně od povinnosti platit poplatky osvobozeny.

4.5.        Řízení výdajů

Hlavním cílem návrhu Komise týkajícího se řízení výdajů je doplnit změny navrhované v příslušných oblastech politiky a docílit souladu s víceletým finančním rámcem EU a zároveň v odvětví zemědělství umožnit za určitých podmínek využívání rezerv, např. v krizových situacích.

Pokud jde o zdraví rostlin, budou s cílem chránit EU před zavlékáním a šířením škodlivých organismů financovány programy průzkumů na výskyt škodlivých organismů, jakož i podpůrná fytosanitární opatření pro nejvzdálenější regiony členských států. Prostřednictvím nového rámce bude rovněž možné financovat iniciativy, jejichž cílem je aktualizovat právní předpisy v návaznosti na technologický vědecký rozvoj a zajistit jejich účinné a efektivní prosazování. Počínaje vstupem právního rámce pro zdraví rostlin v platnost bude v případě nouzových opatření možné za účelem odškodnění provozovatelů za ztráty vzniklé zničením rostlinného materiálu uplatnit spolufinancování Unie.

5.           Závěr

Navrhovaný balíček právních předpisů je výsledkem obsáhlé revize nejdůležitějších složek právních předpisů EU, které upravují výrobu potravin a jejich uvádění na trh, bezpečnost potravin a potravinového a krmivového řetězce a zdraví rostlin a zvířat.

Odborníci z členských států a všechny dotčené zúčastněné strany byli do dané revize právních předpisů týkajících se zdraví zvířat zapojeni od roku 2004 a ve všech ostatních oblastech po dobu více než tří let. Cílem revize bylo posoudit účelnost celé řady pravidel, která EU postupně přijímala ve snaze dostát cílům Smlouvy v oblasti zajištění vysoké úrovně lidského zdraví, zdraví zvířat a rostlin v průběhu různých procesů na cestě od zemědělského podniku ke spotřebiteli (od prvovýroby po spotřebu a likvidaci potravin). Výrobní metody a techniky se změnily, globalizace a narůstající obchod mají dopad na šíření nebezpečí a rizik, objevila se nová nebezpečí a ruku v ruce s tím se vyvinulo očekávání spotřebitelů a jejich vzdělání.

Výsledkem této komplexní revize jsou navrhované změny právních předpisů v oblasti zvířat, zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin a pravidel upravujících úřední kontroly a jiné úřední činnosti v rámci zemědělsko-potravinového řetězce. Cílem těchto změn je zajistit účinnější a modernější právní rámec pro tyto oblasti, zvýšit flexibilitu a proporcionalitu pravidel, která byla v některých případech zavedena již před 40 lety, a celkově lépe reagovat na potřeby občanů a podniků.

[1]               http://ec.europa.eu/food/animal/diseases/strategy/index_en.htm.

[2]               KOM(2008) 545 v konečném znění, http://ec.europa.eu/food/animal/diseases/strategy/documents_en.htm.

[3]               Konsorcium pro hodnocení potravinového řetězce (FCEC) (2008), Evaluation of the Community acquis on the marketing of seed and plant propagating material (S&PM), závěrečná zpráva.

[4]               SEC(2009) 1272 final.

[5]               Např. společný veterinární vstupní doklad (SVVD) v oblasti veterinárních kontrol, společný vstupní doklad (SVD) pro jiné než veterinární kontroly a rostlinolékařské osvědčení v současnosti používané v rostlinolékařství.