This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52012DC0128
COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS concerningthe European Union Strategy for the Baltic Sea Region
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ ostrategii Evropské unie pro region Baltského moře
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ ostrategii Evropské unie pro region Baltského moře
/* COM/2012/0128 final */
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ ostrategii Evropské unie pro region Baltského moře /* COM/2012/0128 final */
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU
PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A
VÝBORU REGIONŮ o
strategii Evropské unie pro region Baltského moře 1. Úvod Baltské moře zůstává jednou z
nejohroženějších oblastí Evropy. Každé léto v něm kvetou řasy a
zvyšuje se počet i velikost lodí, které proplouvají jeho mělkými
úžinami. Stále ještě přetrvávají rozdíly, které vznikly v minulosti.
Vazby v oblasti výzkumu, inovace a obchodu dosud nejsou dostatečně
silné, dopravní a energetické propojení má velké nedostatky – východní a
severní části tohoto regionu jsou ještě příliš často
odděleny od zbytku EU. Evropská komise proto na žádost Evropské rady
přijala v červnu 2009 Strategii EU pro region Baltského moře
(EUSBSR), která se zabývá jeho hlavními problémy, tedy udržitelným stavem
životního prostředí, prosperitou, přístupností a bezpečností,
ale také způsoby, jimiž by bylo možné z této oblasti vytvořit
integrovaný region otevřený světu a zaměřený na budoucnost,
jeden z „nejlepších regionů Evropy“. Cílem strategie je
přispívat k efektivnějšímu rozvoji regionu koordinací činnosti
členských států, regionů, obcí, EU, celobaltských organizací, finančních
institucí a nevládních subjektů. Strategie se týká rovněž
regionálního provádění integrované námořní politiky. V červnu 2011 Komise zveřejnila
zprávu o pokroku při provádění strategie[1]. Rada pro
obecné záležitosti přijala k této zprávě závěry dne 15.
listopadu 2011 a vyzvala v nich Evropskou komisi, aby „přezkoumala EUSBSR
nejpozději na začátku roku 2012“. Toto sdělení je
odpovědí na výše uvedenou žádost. Obsahuje návrhy na: ·
zlepšení strategického zaměření, ·
harmonizaci politik a financování, ·
vyjasnění odpovědnosti jednotlivých
aktérů, ·
zlepšení komunikace. Strategie pro region Baltského moře musí
zohlednit cíle strategie Evropa 2020, tedy cíle inteligentního a udržitelného
růstu podporujícího začlenění, i vývoj politik EU, například
zvýšení významu spolupráce v navrhovaném víceletém finančním rámci, připravované
reformy politiky soudržnosti, zejména pokud jde o užší tematické
zaměření, zvýšení významu strategií pro makroregiony a mořské
pánve ve společném strategickém rámci, smlouvách o partnerství a
operačních programech. Spolupráce v regionu Baltského moře
posiluje a usnadňuje další politiky EU, například politiku v oblasti
změny klimatu, rámcový program „Horizon 2020“ pro výzkum a inovace a vzdělávací
program „Erasmus pro všechny“. Strategie přispívá i k provádění
integrované námořní politiky a politiky transevropské dopravní sítě
(TEN-T). Probíhající práce ukazují, že tento makroregionální přístup s
sebou přináší nový kooperativní a praktický rozměr, který urychluje
výsledky. 2. Vypracování
nového strategického rámce V dnešní době napjatých veřejných
rozpočtů mají zásadní význam přístupy, které umožňují co nejlépe
využít existující politiky a dostupné finanční prostředky.
Makroregionální přístup vytváří integrovaný rámec, v němž lze
řešit problémy, které jsou příliš rozsáhlé pro jednotlivé
členské státy, ale jsou příliš konkrétní pro řešení na úrovni
celé EU. Pro lepší zaměření strategie je
nezbytné přesněji vymezit hlavní cíle a stanovit, jakým způsobem
jich má být dosaženo. Toto sdělení proto pro strategii vymezuje tři
celkové cíle a u každého z nich upřesňuje ukazatele a dílčí cíle.
Těmito hlavními cíli jsou: ·
záchrana moře, ·
propojení regionu a ·
zvýšení prosperity. Vzniká tak nový rámec, který umožní prakticky
provést doporučení Rady.
2.1. Politický zájem Pro udržení politického zájmu na vysoké úrovni
je nutné vyjasnit přínos strategie pro členské státy i EU. V souladu
s požadavkem Rady by se měla strategie zařazovat na programy jednání příslušných
složení Rady ministrů. Strategie by se měla zohlednit v
rozpočtovém řízení i během dalších jednání. Mělo by se zvýšit zapojení regionů a
obcí. Toto téma je upraveno v nových předpisech o politice soudržnosti, podle
nichž by se k makroregionálním strategiím mělo přihlížet při přípravě
a provádění nových programů. Politická vůle se musí projevit závazky v
oblasti administrativy, tedy dostatečným počtem přidělených
zaměstnanců a dobou jejich přidělení.
2.2. Harmonizace politik Politická řešení by měla odrážet
teritoriální povahu výhod a nevýhod regionu. Politické iniciativy by měly
být koherentní a měly by podporovat synergie. Dobrým příkladem je
například navrhované zařazení problematiky změny klimatu do
politiky soudržnosti. Komise bude pravidelně sledovat vývoj jednotlivých
politik, aby se ujistila, že jsou v souladu s cíli makroregionu. Jestliže se bude k makroregionální
perspektivě přihlížet v příslušných pracovních skupinách Rady a
výborech Parlamentu, mohou tyto orgány pomoci zajistit vhodnost politik z
hlediska územního dopadu a soudržnosti. Vzhledem k tomu, že se strategie týká
několika odvětví, doporučuje se, aby se o jejím provádění
pravidelně jednalo v příslušných složeních Rady. Obdobný
přístup je třeba zaujmout rovněž na místní, regionální,
subregionální a státní úrovni a doprovázet provádění strategie
vyhodnocováním situace na všech úrovních. 2.3. Harmonizace financování Komise s ohledem
na současnou ekonomickou situaci zdůrazňuje potřebu
efektivního využívání existujících evropských a státních rozpočtových
zdrojů. Aby se dopad makroregionálního financování zvýšil na co nejvyšší
možnou míru, měly by členské státy a další poskytovatelé
finančních prostředků stanovit nebo pozměnit své priority v
souladu s cíli strategie. Komise ve své
zprávě o hodnocení pokroku z června 2011 uvedla, že v této oblasti
došlo k výraznému pokroku, ale že je třeba pokračovat v
přijímání dalších opatření. Strategie přinese očekávané
výsledky pouze za předpokladu, že bude moci využívat veškeré dostupné
zdroje, včetně zdrojů z Evropského fondu pro regionální rozvoj,
Evropského sociálního fondu, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj
venkova, Evropského rybářského fondu[2], nástroje pro propojení Evropy, programu
LIFE a programů pro výzkum, vývoj, vzdělávání, kulturu a
zdravotnictví. Je důležité,
aby se při tomto slaďování finančních prostředků bral
ohled na finanční a strukturální změny. Řídící orgány
operačních programů v regionu by měly reagovat pružněji,
měly by například povolovat financování dlouhodobých projektů a
poskytovat finance do začátků. Národní a regionální programy musí mít
výraznější nadnárodní rozměr, protože pouhé využívání programů
územní spolupráce nebude stačit. Musí pokračovat vytváření rámce
prováděcího nástroje, který by umožnil navýšit dostupné prostředky
zapojením mezinárodních finančních institucí, dalších poskytovatelů
finančních zdrojů a soukromého sektoru. Ve finančním
rámci na období 2014–2020 byla přijata významná opatření na zlepšení
podpory makroregionálního přístupu. Strategie pro region Baltského
moře byla zahájena v roce 2009, tedy v polovině programového období,
kdy existovalo jen málo možností, jak ovlivnit obsah programů, do
návrhů politiky soudržnosti na další programovací období jsou však
zařazeny jasné strategické a praktické vazby. Při
přípravě smluv o partnerství a operačních programů na
regionální, státní, přeshraniční a nadnárodní úrovni se musí
zohledňovat makroregionální cíle a priority. Požadavek zaměřit
financování na omezený počet tematických okruhů, které mají pro
strategii největší význam, rovněž přispívá k dosahování
hmatatelných výsledků. Je zcela zásadní,
aby aktéři na všech úrovních začali co nejdříve zvažovat, jakým
způsobem a ke kterým prioritám přiřadí finanční
prostředky v nadcházejícím finančním období, a brali přitom
ohled na akční plán a cíle stanovené na úrovni strategie a prioritních
oblastí. 2.4. Správa a řízení Pilotní povaha strategie a skutečnost, že
se do ní má zapojit velmi rozsáhlý okruh zúčastněných stran,
včetně místních a regionálních orgánů, ministerstev, útvarů
Komise, mezinárodních finančních institucí, zástupců soukromého
sektoru a nevládních organizací, vyžaduje otevřenou, ale zároveň
efektivní strukturu řízení. Na základě dosud získaných zkušeností
Rada požádala Komisi a zúčastněné členské státy o „vyjasnění
rolí a povinností klíčových zainteresovaných stran provádějících
EUSBSR[3],
s cílem zajistit transparentní pokyny ohledně jejich funkcí a
podpořit jejich práci při provádění strategie“. Komise ve
spolupráci s těmito zúčastěnými stranami vymezila klíčové
úlohy a úkoly každé ze čtyř hlavních skupin[4].
Přiměřenou správní kapacitu je nutno zajistit ne jako
přínos pro strategii na úkor jiných priorit, ale jako kapacitu, která bude
podporovat ucelenější úsilí. –
Komise zajišťuje celkovou koordinaci
strategie. Usnadňuje zapojení příslušných zúčastněných
stran a ve spolupráci s členskými státy sleduje a hodnotí pokrok a podává
o něm zprávy. –
Národní kontaktní místa, která jmenovaly zapojené
členské státy, zajišťují celkovou koordinaci provádění strategie
a její podporu jak ve svém domovském státě, tak na celkové úrovni. –
Akční plán strategie zahrnuje prioritní
oblasti a horizontální opatření, která byla dohodnuta po rozsáhlých
konzultacích. Koordinátoři prioritních oblastí a vedoucí horizontálních
akcí tyto priority koordinují a zajišťují včasné výsledky tím, že
dohlížejí na provádění projektů ve svých oblastech, kladou důraz
na jejich makroregionální dopad a sdílejí výsledky. –
Vedoucí stěžejních projektů, tedy
projektů, které převádějí celkové cíle prioritních oblastí na
konkrétní akce s konkrétním vedoucím a časovým horizontem, přímo
odpovídají za usnadňování praktického provádění strategie v terénu. Kromě toho se na vysoké úrovni
pravidelně schází skupina zástupců všech členských států EU
a poskytuje Komisi poradenství k procesu provádění, umožňuje
prodiskutovat zásadní otázky řízení strategie a její celoevropské
ukotvení. Komise bude podporovat konání společných schůzí se skupinou
na vysoké úrovni, která byla zřízena pro strategii EU pro region Dunaje, s
cílem zajistit výměnu osvědčených postupů. Je totiž
třeba posílit vazby na region Dunaje a na další regionální iniciativy,
které se týkají Atlantského oceánu, Arktické oblasti a dalších regionů.
Mohla by být rovněž uspořádána setkání s dalšími skupinami,
například se skupinou na vysoké úrovni v rámci Partnerství pro dopravu a
logistiku Severní dimenze (NDPTL). Pro posílení administrativní udržitelnosti by
se měl využít rovněž potenciál evropských seskupení pro územní
spolupráci, a to jak na úrovni strategie, tak v jednotlivých prioritních
oblastech. 2.5. Zapojení zúčastněných stran,
včetně soukromého sektoru Jednou z podmínek úspěchu strategie je
zapojení všech relevantních veřejných a soukromých zúčastněných
stran. Tyto strany by měly být zapojeny jak do koncepční
činnosti, kde by měly možnost ovlivnit celkovou podobu strategie (mohly
by se například účastnit příslušných jednání o vnitřním
trhu), tak do praktické činnosti, která přispívá k realizaci
strategie (například prostřednictvím projektů digitálního trhu).
Zapojení těchto stran je třeba
rozvíjet. Například prohloubený dialog mezi Komisí, zúčastněnými
členskými státy, sdruženími obchodních komor, konfederací průmyslu,
regionálních výzkumných a inovačních skupin a nevládních organizací
(např. Fóra pro rozvoj baltské oblasti) by se měl rozšířit i na
podnikatelský sektor. Je třeba podporovat cílené akce, hledání vazeb mezi
zájmy strategie a zájmy soukromého sektoru a tematicky zaměřené
konzultace o strategicky významných otázkách. 2.6. Sousední státy, regionální a
mezinárodní organizace Přestože je strategie zaměřena
na EU, její úspěch závisí také na úzké a plodné spolupráci se sousedními
státy. Spolupráce by měla využívat existující platformy[5], ale
měla by se zintezivnit, zejména v případě Ruské federace.
Prostřednictvím těchto platforem a ve snaze vyhnout se duplikaci by
se měly společné priority rozpracovat do konkrétních opatření. Například pokračování dialogu se
Severskou radou ministrů umožní lépe koordinovat využívání lidských a
finančních zdrojů. Podobně pokračování spolupráce s
Helsinskou komisí (HELCOM) zkvalitní provádění akčního plánu
strategie a akčního plánu Helsinské komise pro Baltské moře. 2.7. Zvyšování povědomí Je třeba zvýšit povědomí o strategii
a o jejích výsledcích. Komise i Rada zdůrazňují význam této práce a
domnívají se, že by ji Komise a zúčastněné členské státy
měly provádět prostřednictvím co nejširšího okruhu aktérů a
komunikačních kanálů. Je třeba vytvořit prostor pro sdílení
zkušeností a osvědčených postupů na internetu, například vytvořením
portálu, který by obsahoval odkazy na relevantní stránky. Zlepšil by se tak
přístup k informacím o financování, vznikly by příležitosti k
navazování kontaktů a seskupování projektů. Důraz na celkové
cíle doprovázený informační kampaní o výše popsaných ukazatelích a
dílčích cílech rovněž přispěje k celkovému objasnění
strategie. 2.8. Monitorovací systém Rada požádala o vytvoření „systému
realistických a proveditelných cílů a ukazatelů“. Komise navrhuje
tři výše uvedené hlavní cíle: záchrana moře, propojení regionu,
zvýšení prosperity. Tyto hlavní cíle budou doplněny
řadou ukazatelů a dílčích cílů. Hlavní cíle jsou sice nové,
ale vycházejí z rozsáhlých konzultací, existujících politik a dlouhodobých
plánů, které jsou základem efektivnějšího monitorování a hodnocení.
Komise navrhuje zařadit je do revidovaného akčního plánu spolu s
veškerými dalšími nezbytnými úpravami, včetně podrobných měřítek
dílčích cílů, o nichž bude Komise ve svých zprávách podrobně
informovat. Komise rovněž navrhuje, aby jednotlivé
členské státy stanovily vlastní ukazatele a dílčí cíle pro jednotlivé
prioritní oblasti, včetně průběžných cílů a
měřítek při dosahování celkových výsledků. To vše usnadní
komunikaci s širší veřejností a zajistí strategické zaměření pro
přezkum akčního plánu strategie, pro určování pořadí
při výběru kvalitních projektů a pro jejich hodnocení i pro
jasnější informování o výsledcích strategie.
3. Využívání nového rámce Cíle záchrana moře, propojení
regionů a zvýšení prosperity vytvářejí jasný rámec pro řešení
otázek, které mají pro Baltský region a EU hlavní význam a jsou zařazeny
do strategie Evropa 2020. 3.1. Záchrana moře Celkovým cílem pro Baltské moře v oblasti
životního prostředí je dosáhnout dobrého stavu jeho vod do roku 2020,
který vyžaduje rámcová směrnice o námořní strategii, a
příznivého stavu z hlediska ochrany, který vyžaduje směrnice o
přírodních stanovištích v souladu se strategií EU pro biologickou
rozmanitost, a dalších výsledků, kterých je třeba do roku 2021
dosáhnout podle akčního plánu Helsinské komise na ochranu baltského
mořského prostředí. Pro dosažení cíle „záchrana moře“ je
nutné důrazněji provádět příslušné předpisy EU,
například předpisy v oblasti biologické rozmanitosti, stanovišť,
rybích populací a eutrofizace, v případech, kdy se zpozdilo provádění
směrnice o čištění městských odpadních vod, směrnice o
ochraně vod před znečištěním dusičnany a rámcové
směrnice o vodě. Z tabulky výsledků, kterou v roce 2011
vypracoval pro oblast Baltského moře WWF, vyplývá, že se sice stále jedná
o jedno z nejvíce znečištěných moří na světě, jehož
špatný stav snižuje kvalitu života 80 milionů lidí bydlících na jeho
pobřeží, ale že přijatá opatření již situaci
částečně zlepšila a je třeba v nich pokračovat. Strategie nyní zavádí koordinovanější
přístup, který úsilí o zlepšení situace ještě více podpoří. ·
Dlouhodobá politická vůle na vysoké úrovni je podmínkou, bez níž nemohou být priority dohodnuté v oblasti
životního prostředí převedeny do praxe a nemůže být
zajištěno správné provádění existujících předpisů. V
současné době je například nutné provést doporučení stěžejního
projektu odstranění fosforečnanů z detergentů do právních
předpisů nových členských států. ·
Harmonizace politik se strategií – například zařazení problematiky životního prostředí a
klimatu (včetně příslušných výsledků výzkumu) do všech
relevantních politických oblastí, včetně dopravy,
zemědělství a průmyslu – rovněž usnadňuje dosažení
cílů dobrého stavu moře a přiměřené ochrany
pobřeží. Průřezové politické plánování zajišťuje, že se
priority dohodnuté pro oblast Baltského moře promítnou do všech
odvětví v souladu s územními potřebami. Příkladem jsou
specifická opatření přijímaná v rámci společné
zemědělské politiky s přihlédnutím k oblasti životního
prostředí, například ochranná pásma podél vodních toků a mokřady
nebo lepší zpracování odpadů živočišného původu. Evropská rada
při schvalování strategie v roce 2009 vyzvala k její harmonizaci s
integrovanou námořní politikou. ·
Zvláštní význam pro dosažení cílů strategie v
oblasti životního prostředí a klimatu má lepší sladění financování
strategie s jejími cíli. Problémy Baltského moře jsou tak rozsáhlé, že
je nemohou řešit pouze jednotlivé státy. Například mrtvé zóny, které
vznikly kvůli nadměrnému obsahu živin, dnes pokrývají šestinu
mořského dna. Jejich rozsah je nutné snižovat koordinovanými investicemi
do čistíren odpadních vod se zaměřením na odstraňování
fosforu a dusíku. ·
Některé cíle strategie, například
čistá a bezpečná lodní doprava, vyžadují užší partnerství mezi
orgány státní, regionální a místní správy, výzkumnými ústavy a dalšími
zúčastněnými stranami, například majiteli lodí, přístavy,
logistickými společnostmi a nevládními organizacemi. Intenzivní lodní
doprava v současné době zhoršuje problémy způsobené nadměrným
množstvím živin a nebezpečných látek pocházejících z pozemních zdrojů
tím, že znečisťuje ovzduší, zvyšuje emise skleníkových plynů,
vypouští do vody ropu a další odpady a zanáší do moře cizí organismy. Spolupráce
umožní, aby soukromé strany lépe pochopily předpisy a normy a veřejný
sektor získal z první ruky informace o podmínkách a potřebách trhu. ·
Užší spolupráce se sousedními státy, především s Ruskem, je nezbytná například pro dosažení
cílů strategie v oblastech efektivnějšího a kompatibilního
námořního dohledu a připravenosti a reakce na katastrofy na moři
i na pevnině. Dobré výsledky společného dohledu nad Finským zálivem
ukazují, že by se tento dohled měl rozšířit na celé Baltské
moře. ·
Vymezení společných priorit s regionálními
a mezinárodními organizacemi, například výborem
HELCOM, podpoří úsilí strategie o omezení dopadů nebezpečných
látek a destruktivních metod rybolovu, včetně ilegálního,
neregulovaného a nevykázaného rybolovu, na biologickou rozmanitost, protože
tyto dopady se negativně projevují nejen na zdraví rybí populace, ale i
lidí. Nebezpečné látky představují pro ekosystém Baltského moře
výrazné nebezpečí i proto, že se jedná o poloslané mořské
prostředí s pomalou výměnou vody (obnova vody trvá 30 let). Při
podporování rozmanitého a zdravého života v moři by se mělo přihlížet
rovněž k dopadu změny klimatu. Výše uvedené zásady nového rámce strategie
podporují úsilí o záchranu moře. Příležitosti a nástroje, které
nabízí, by měly být plně využity v celém regionu. Komise navrhuje, aby se pro důsledné
uplatňování výše uvedeného posíleného rámce měřil pokrok
při záchraně moře pomocí následujících ukazatelů a
cílů: 1.
čistota vody se
bude hodnotit podle toho, zda bylo do roku 2020 dosaženo dobrého stavu vod a zda
byl snížen obsah živin v souladu s cíli a ukazateli přezkoumané rámcové
směrnice o námořní strategii a aktualizovaného akčního plánu Helsinské
komise pro Baltské moře z roku 2013; 2.
bohatství a zdravotní stav mořské flóry a
fauny se bude hodnotit podle toho, zda se do roku 2020
zlepšila biologická rozmanitost a zdraví ekosystému, včetně stavu rybích
populací, v souladu s cíli přezkoumané rámcové směrnice o
námořní strategii a aktualizovaného akčního plánu Helsinské komise
pro Baltské moře z roku 2013; 3.
včasné přijetí a provádění
aktualizovaného akčního plánu Helsinské komise pro Baltské moře –
přijetí do roku 2013 a plné provádění do roku 2021; 4.
čistota námořní dopravy se bude měřit podle toho, zda bylo do roku 2020 sníženo
nedovolené vypouštění odpadů, a bezpečnost námořní
dopravy se bude měřit podle toho, zda se do roku 2020 snížil
počet nehod oproti roku 2010 o 20 %; 5.
vypracování přeshraničních
námořních územních plánů, které by vycházely z ekosystémů, pro celý region do roku 2015; 6.
přizpůsobení se změně
klimatu se bude hodnotit podle toho, zda byl do roku
2020 přijat ucelený plán a program ochrany pobřeží; 7.
zvýšená bezpečnost
se bude hodnotit podle toho, zda se do roku 2015 zvýšila spolupráce orgánů
námořního dohledu lepším sdílením informací a přijímáním
koordinovaných opatření na zvýšení informovanosti o situaci na moři a
efektivnosti na moři. 3.2. Propojení regionu Kvůli velkým vzdálenostem, obtížným
klimatickým podmínkám a nízké hustotě infrastruktury patří mnohé
oblasti na východním pobřeží Baltského moře a na severu Finska a
Švédska mezi nejméně přístupné oblasti Evropy. Nedostatečné
propojení zvyšuje finanční náklady a spotřebu energie, navíc představuje
překážku pro rozvoj vnitřního trhu a dosažení cíle územní
soudržnosti. V prioritních oblastech, které přispívají
k dosažení cíle „propojení regionu“, lze využít přepracovaný strategický
rámec k zajištění inteligentních, udržitelných a inkluzivních územních
řešení. ·
Politická vůle na vysoké úrovni je nezbytná například pro usnadnění provádění Plánu
vzájemného propojení energetických trhů v regionu Baltského moře,
jehož cílem je zajistit regionální energetickou infrastrukturu přispívající
k řádnému fungování vnitřního trhu a lepšímu zabezpečení dodávek
elektrické energie. Politická vůle je nutná jak pro včasné investice,
tak pro reformy trhu. ·
Lepší harmonizace politik usnadní vytvoření skutečné multimodální makroregionální
dopravní sítě. Příslušná ministerstva musí zajistit
koherentnější politiky v odvětví dopravy, námořní problematiky,
životního prostředí a změny klimatu a musí spolupracovat s Komisí, Partnerstvím
pro dopravu a logistiku Severní dimenze a dalšími regionálními orgány. ·
Podmínkou pro existenci udržitelné a ucelené
infrastruktury, která by překlenula přetrvávající bariéry mezi
východem a západem a mezi severem a jihem regionu, je koordinace financování
se strategií a posílení vazeb se sousedními státy. Prioritní projekty se
nemohou uskutečnit bez lepšího plánování a koordinace. Plánování a
koordinace by měly probíhat v rámci pokynů pro sítě TEN-T a
měly by plně využívat například platformu Partnerství pro
dopravu a logistiku Severní dimenze a prostředky, které jsou k dispozici z
nástroje pro propojení Evropy a sítě TEN-T. Vzhledem k tomu, že se cíl „propojení regionu“
zaměřuje na makroregionální úsilí o rozvoj lidského potenciálu a na
vytvoření inteligentnějšího dopravního a energetického systému, který
bude lépe využívat existující zdroje, je v souladu s cílem inteligentního a
udržitelného růstu podporujícího začlenění stanoveného ve
strategii Evropa 2020 a se souvisejícími stěžejními iniciativami. Je
třeba plně využívat nové návrhy v oblasti politiky soudržnosti, zejména
s cílem rozvíjet výstavbu přeshraniční infrastruktury. Pokud jde o
vnější hranice, měla by se podporovat modernizace celní
infrastruktury EU, souvisejícího vybavení, systémů a zvýšení správní
kapacity. Kromě toho je třeba věnovat pozornost odolnosti infrastruktury
vůči přírodním nebo lidmi způsobeným katastrofám. Komise navrhuje, aby se k zajištění
dobrého průběhu strategie využívalo měření pokroku na
základě následujících ukazatelů a cílů: 1.
lepší a udržitelné vnitřní i vnější
propojení regionu, zkrácení doby přejezdů a čekání na
vnějších hranicích díky příspěvkům
z nástroje na propojení Evropy. Měřítkem pro dosažení tohoto cíle bude
dokončení všech prioritních pozemních a námořních projektů
TEN-T, které se týkají regionu, například železniční osa Fehmarn do
roku 2020 a Rail Baltica do roku 2024; 2.
vzájemné propojení energetických trhů
baltských států s ostatními částmi regionu v
souladu s Plánem vzájemného propojení energetických trhů v regionu
Baltského moře. Měřítkem bude plné a z hlediska životního prostředí
udržitelné propojení trhů s plynem a elektrickou energií do roku 2015; 3.
zvýšená spolupráce při
přeshraničním řízení, plánování a výstavbě infrastruktury,
včetně infrastruktury přes námořní oblasti. 3.3. Zvýšení prosperity Evropská unie se i nadále potýká s
ekonomickými problémy. Ve zprávě o stavu regionu z roku 2011, v níž byla
vyhodnocena konkurenceschopnost a spolupráce v oblasti Baltského moře[6], se
uvádí, že po roce, v němž téměř všechny části regionu
zaznamenaly růst, se vyhlídky regionu zhoršují. Zpráva upozorňuje na
vzájemnou propojenost ekonomik EU a na význam společného úsilí o zajištění
udržitelného ekonomického růstu. Přepracovaný rámec strategie proto
prostřednictvím cíle „zvýšení prosperity“ posiluje opatření pro
návrat k růstu v souladu s cíli strategie Evropa 2020. Podporuje vývoj a
provádění politik jasnějším zaměřením na růst a
zaměstnanost a tím, že tvůrcům politik umožňuje získat
lepší přehled o souvisejících nebo protichůdných tendencích. Je
třeba zvýšit politický zájem o rychlé provedení předpisů,
které zajistí dobré fungování vnitřního trhu. Je to naprosto zásadní téma,
protože většina obchodu probíhá uvnitř makroregionu. ·
Harmonizace politik
zajistí koherentní rozvoj klíčových sektorů, například
zemědělství, rozvoje venkova (včetně lesnictví) a rybolovu.
Reforma společné rybářské politiky je příkladem revize politiky,
protože reaguje na doporučení strategie řídit rybolov
decentralizovaně, v rámci jednotlivých teritorií. ·
Podpora Unie inovací v celém regionu Baltského
moře umožňuje harmonizovat financování prostřednictvím
programování. K dosažení cílů strategie Evropa 2020 je nezbytné vynaložit
více prostředků na výzkum a inovace a podporovat inteligentní
specializaci regionu. Měly by se plně využít příležitosti, které
nabízí Horizon 2020. ·
Dialog zúčastněných stran, mezi něž patří Komise, členské státy, obchodní komory
a svazy průmyslových odvětví, by měl propagovat
zaměření strategie na průmyslovou politiku v tomto regionu. V
souladu se stěžejní iniciativou Evropy 2020 „Průmyslová politika pro
éru globalizace“ a iniciativou na podporu malých a středních podniků
„Small Business Act“ strategie podporuje malé a střední podniky (v rámci
pravidel státní podpory) tím, že zlepšuje jejich přístup k finančním
prostředkům, zkvalitňuje právní předpisy a pomáhá jim
přizpůsobit se globalizaci. Je třeba položit důraz na
technologie s nízkými emisemi uhlíku a na technologie pro životní
prostředí, protože to je silná stránka regionu. Právě tady jsou nutné
užší vazby mezi politikou a vývojem na trhu. Dobrý růstový potenciál mají
i klíčová námořní odvětví. Vzniklým potřebám musejí
odpovídat dovednosti, kvalifikace a vzdělávací programy.
Dále, v souladu se stěžejní iniciativou Evropy 2020 „Agenda pro nové
dovednosti a pracovní místa“, je nutný hlubší dialog sociálních partnerů o
budoucích problémech trhu práce, například o demografických změnách.
Mělo by se jednat i o zvýšení produktivity práce, snižování strukturálních
rozdílů uvnitř regionu a posilování makroregionálního rozměru
sociálního začleňování a veřejného zdraví. Prostřednictvím existujících iniciativ by
se měla podporovat mobilita a rozvoj dovedností, měl by se využívat
například výměnný program Nordplus a další stávající i budoucí
nástroje, například „Erasmus pro všechny“ nebo „Mládež v pohybu“.
Měly by se usnadnit kulturní výměny. Měly by se plně
využívat možnosti mobility výzkumných pracovníků a šíření
výsledků inovací, například prostřednictvím společného výzkumného a rozvojového
programu v regionu Baltského moře BONUS. Mělo by
se podporovat zapojení všech věkových skupin a všech odvětví do
vzdělávacích a výzkumných programů výměn a spolupráce. Novým
heslem musí být „oběh mozků“ a musí se předcházet „úniku
mozků“. Všechny zúčastněné strany musejí spolupracovat i ve
věci méně příjemných stránek mobility, například v oblasti
boje proti organizovanému zločinu, včetně nelegálního
obchodování a pašování. Komise v souladu s přepracovaným rámcem
navrhuje, aby se k měření pokroku používaly následující ukazatele
a cíle: 1.
15% zvýšení objemu intraregionálního obchodu a
přeshraničních služeb do roku 2020; 2.
20% zvýšení počtu osob, které se
účastní programů kulturní, vzdělávací a vědecké výměny
a spolupráce, do roku 2020; 3.
kromě výše uvedených strategických
ukazatelů by mohlo být užitečné použít následující ukazatele, které
by strategii zasadily do širšího kontextu socio-ekonomického vývoje regionu: (a)
snížení rozdílů,
měřeno podle toho, zda se HDP méně rozvinutých členských
států přiblížilo k HDP ostatních členských států; (b)
snížení míry nezaměstnanosti, měřeno podle toho, zda bylo dosaženo cíle strategie Evropa
2020, jímž je zaměstnanost 75 % lidí ve věku od 20 do 64 let; (c)
celkové výdaje na výzkum a vývoj, měřeno podle míry investic do výzkumu, vývoje a inovací, do
roku 2020 by celkové výdaje měly v celém regionu dosáhnout alespoň 3
% (cíl Evropy 2020) (d)
dosažení vnitrostátních cílů vycházejících
z cílů strategie Evropa 2020 pro oblast klimatu a energetiky.
4. Cesta vpřed Strategie Evropské unie pro region Baltského
moře svými praktickými návrhy, které berou ohled na geografický charakter
a makroregionální dynamiku regionu, zlepšuje využití dostupných evropských a
vnitrostátních zdrojů. Snaží se u každého bodu převést politickou
vůli na vůli jednat. Výše vymezený přepracovaný rámec
strategie toto úsilí konkrétně posiluje. Usnadňuje přijímání
opatření a dosahování výsledků tím, že se zaměřuje na
tři hlavní cíle: záchranu Baltského moře, propojení tohoto rozsáhlého
regionu a zvýšení jeho prosperity. Klade přitom důraz na politickou
vůli, usnadnění harmonizace politik a finančních
prostředků a vyjasněním odpovědnosti zúčastněných
stran. Propaguje lepší začlenění zúčastněných stran, užší
spolupráci se státy, které nejsou členy EU, a se soukromým sektorem. Zdůrazňuje
i potřebu lepší komunikace. Vše vztahuje k ukazatelům a cílům a
zavádí systém sledování a hodnocení pokroku. Je důležité, aby vlády a regiony, jichž
se tato strategie týká, odpověděly dostatečným
přidělením zdrojů na její provádění a aby se na všech
úrovních včas zvažovaly možnosti financování v nadcházejícím finančním
období. Komise je přesvědčena, že tento
rámec je uceleným a udržitelným příspěvkem k hospodářské,
sociální a územní soudržnosti a k cílům inteligentního a udržitelného
růstu podporujícího začlenění, které jsou stanoveny ve strategii
Evropa 2020. Komise proto vyzývá Radu, aby toto sdělení posoudila a
schválila. [1] KOM(2011)
381 v konečném znění. [2] Na
základě návrhu Komise bude tento fond v příštím finančním období
nazván „Evropský námořní a rybářský fond“. [3] Národní
kontaktní místa, koordinátoři prioritních oblastí, vedoucí horizontálních
akcí, vedoucí stěžejních projektů. [4] Veškeré
podrobnosti budou zveřejněny na internetové stránce Strategie
Evropské unie pro oblast Baltského moře. [5] Například
Severní dimenze, Rada států Baltského moře, Severská rada
ministrů, Helsinská komise, Síť pro vize a strategie v regionu
Baltského moře (VASAB), Subregionální spolupráce států v regionu
Baltského moře (BSSSC), Unie baltských měst (UBC) a BONUS – Společný program výzkumu a vývoje v
oblasti Baltského moře (iniciativa podle článku
185). [6] Zprávu
zveřejnilo fórum pro rozvoj Baltského regionu, Severská rada ministrů
a Evropská investiční banka.