52009PC0083

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 26.2.2009

KOM(2009) 83 v konečném znění

2009/0085 (COD)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách některých forem společností, pokud jde o mikrosubjekty

{SEK(2009) 206}{SEK(2009) 207}

(Text s významem pro EHP)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. Souvislosti návrhu

1.1. Cíle návrhu

Cílem tohoto návrhu změny směrnice 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách některých forem společností (čtvrtá směrnice o právu obchodních společností)[1] je zjednodušit podnikatelské prostředí, a zejména požadavky na účetní výkaznictví pro mikrosubjekty, za účelem zvýšení jejich konkurenceschopnosti a lepšího využití jejich růstového potenciálu. Změny by měly vést ke snížení administrativní zátěže a zároveň zajistit přiměřenou ochranu a informování zúčastněných stran a umožnit přizpůsobení požadavků na účetní výkaznictví pro mikrosubjekty skutečným potřebám uživatelů a sestavovatelů.

1.2. Obecné souvislosti

Evropská rada na zasedání ve dnech 8. a 9. března 2007 vyzdvihla, že snižování administrativní zátěže je důležité pro podporu evropského hospodářství, zejména s přihlédnutím k možným přínosům pro malé a střední podniky. Zdůraznila, že ke snížení administrativní zátěže v EU je nezbytné intenzivní společné úsilí Evropské unie i členských států[2]. Na svém zasedání v březnu 2008 Evropská rada vyzvala Komisi, aby určila nové „urychlené“ legislativní návrhy s cílem snížit administrativní zátěž[3]. Účetnictví a audit byly určeny jako hlavní oblasti, v nichž by bylo možno snížit administrativní zátěž evropských společností.

V důsledku finanční krize Komise vydala „Plán evropské hospodářské obnovy“, aby obnovila důvěru spotřebitelů a podniků. Plán evropské hospodářské obnovy se zavazuje ke snížení zátěže pro malé a střední podniky (MSP) a mikrosubjekty mj. tím, že zruší pro mikropodniky požadavek sestavovat roční účetní závěrku[4].

Evropský parlament dále vybízí „Komisi, aby pokračovala ve svých činnostech souvisejících se zjednodušením práva společností, účetnictví a auditu …, zejména čtvrté a sedmé směrnice v oblasti práva společností“[5], a výslovně vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh, který umožní členským státům vyjmout místní a regionální podniky z oblasti působnosti směrnic o účetnictví[6].

Čtvrtá směrnice o právu obchodních společností byla přijata v roce 1978 s cílem vytvořit harmonizovaný soubor požadavků na externí výkaznictví všech akciových společností a společností s ručením omezeným v EU. V roce 1983 byla přijata sedmá směrnice o právu obchodních společností, která připojila společný soubor požadavků na konsolidované účetní závěrky. Čtvrtá a sedmá směrnice o právu obchodních společností (směrnice o účetnictví) spolu vytvářejí základ acquis pro účetnictví. V průběhu posledních 30 let byly směrnice o účetnictví několikrát změněny. Po přijetí nařízení (ES) č. 1606/2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (dále jen „nařízení o IAS“)[7] musí kotované společnosti (a společnosti s kotovanými dluhovými cennými papíry) předkládat účetní závěrky podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, a jsou proto zproštěny většiny požadavků stanovených ve čtvrté a sedmé směrnici v oblasti práva společností. Tyto směrnice jsou však dosud základem pro účetnictví malých a středních podniků v EU[8].

Směrnice o účetnictví vedly ke zlepšení prostředí v účetním výkaznictví v EU. Každé další doplnění směrnic o účetnictví však přineslo nové požadavky, a byť mohl každý další požadavek mít své vlastní opodstatnění, je nyní důležité znovu zvážit, zda by méně užitečné požadavky měly být odstraněny nebo nahrazeny.

Doporučení Komise 2003/361/ES[9] definuje mikropodniky, malé a střední podniky. Konzultace s členskými státy však naznačily, že prahové hodnoty pro mikropodniky uvedené v tomto doporučení mohou být pro potřeby účetnictví příliš vysoké. Předkládaný návrh doporučuje možné zavedení kategorie mikrosubjektů jako nejmenších podniků do legislativního rámce EU[10]. Společnosti, které k rozvahovému dni nepřekračují mezní hodnoty dvou z následujících kritérií – celkovou bilanční sumu 500 000 EUR, čistý obrat 1 000 000 EUR a/nebo průměrný počet zaměstnanců ve výši 10 osob během účetního období – jsou považovány za mikrosubjekty. Mikrosubjekty se v současné době řídí stejnými pravidly jako větší podniky, avšak v průběhu doby se zjistilo, že rozsáhlá pravidla výkaznictví, která se na ně vztahují, nejsou přiměřená jejich konkrétním účetním potřebám, vedou k zátěži v podobě nákladů a mohou bránit účinnému produktivnímu využívání kapitálu.

Navrhovaná změna představuje cílenou změnu čtvrté směrnice o právu obchodních společností[11], která by v krátkodobém horizontu měla vést k výraznému zjednodušení legislativy. Tento návrh je součástí klouzavého programu Komise pro zjednodušení, který je zásadní prioritou programu zlepšování právní úpravy.

Tento návrh je také pokládán za součást širší revize čtvrté a sedmé směrnice o právu obchodních společností, kterou plán legislativní práce Komise předpokládá na třetí čtvrtletí roku 2009. V souvislosti s touto plánovanou modernizací/změnou účetního rámce EU bude v nejbližší době zahájena veřejná konzultace.

2. Výsledky konzultací zúčastněných stran a posouzení dopadů

2.1. Konzultace zúčastněných stran

Útvary Komise provedly průzkum, aby určily ty případné požadavky směrnic o účetnictví, které představují největší zátěž[12]. Z prvotních zjištění vyplynulo, že by bylo možno provést řadu změn k jejich zjednodušení.

Tyto počáteční představy a návrhy byly projednány s členskými státy v Regulativním výboru pro účetnictví (ARC) během řady zasedání v období od prosince 2006. Na základě těchto diskusí Komise zveřejnila v červenci 2007 sdělení[13], v němž jsou uvedeny možné změny směrnic o účetnictví. Útvary Komise určily možnosti politiky, jež by bylo možno uvážit, a mj. navrhly zavedení nové kategorie tzv. „mikrosubjektů“ do čtvrté směrnice o právu obchodních společností, které by případně mohly být členskými státy vyňaty z její oblasti působnosti. Většina zúčastněných stran, které v rámci veřejné konzultace odpověděly, se přikláněla k vynětí mikrosubjektů z požadavků směrnic o účetnictví, neboť by to pro tyto subjekty představovalo výrazné snížení administrativní zátěže a povzbudilo nově založené podniky.

Skupina nezávislých zúčastněných stran na vysoké úrovni pro oblast administrativní zátěže („skupina na vysoké úrovni“)[14] diskutovala o způsobech, kterými lze snížit zátěž v oblasti práva obchodních společností a účetnictví, a došla k závěru, že některé účetní závazky vyplývající ze směrnic o účetnictví nejsou nezbytné. Ve své zprávě[15] proto skupina na vysoké úrovni vyzvala k urychlenému přijetí možnosti členských států vyjmout mikrosubjekty.

2.2. Posouzení dopadů

Útvary Komise předložily posouzení dopadů tohoto návrhu výboru pro posouzení dopadů, který je dne 28. ledna 2009 schválil. Připomínky výboru byly zohledněny.

Podle závěrů posouzení dopadů lze očekávat, že navrhované vynětí mikrosubjektů z oblasti působnosti čtvrté směrnice o právu obchodních společností bude mít kladný dopad na snížení administrativní zátěže mikrosubjektů v souvislosti s výkaznictvím, vytvoří příležitosti pro poskytování užitečnějších a srozumitelnějších informací hlavním uživatelům, věřitelům a vedení, aniž by mělo výraznější negativní dopad na informace pro externí zúčastněné strany, ochranu věřitelů a přeshraniční obchod. Bude mít dopad na dostupnost statistických údajů v některých členských státech, což povede ke změnám ve sběru statistických údajů. To by však mohlo být vyřešeno např. dodatečnými statistickými průzkumy. Návrh také povede k jistému snížení počtu veřejně dostupných informací. Pokud jde o mikrosubjekty, je ovšem úloha zveřejněných účetních závěrek omezená, neboť např. zaměstnanci těchto podniků mají obvykle přímý kontakt s vedením a majitelem/majiteli. Pokud jde o veřejnost, je úroveň zájmu o informace týkající se mikrosubjektů obecně velmi nízká[16].

2.3. Monitorování a hodnocení

Tento návrh by měl být vnímán ve spojení s ostatními opatřeními na zjednodušení, která se týkají se čtvrté a sedmé směrnice o právu obchodních společností, a jejich dopad a zhodnocení musí být provedeny společně. Komise bude společně s členskými státy monitorovat provádění a zorganizuje k němu pracovní konference. Zhodnocení vlivů a toho, jak vynětí funguje pro mikrosubjekty, bude zahrnovat posouzení týkající se základních cílů lepšího přizpůsobení účetních pravidel potřebám uživatelů a sestavovatelů účetních závěrek a celkového snížení administrativní zátěže.

Všeobecná revize čtvrté a sedmé směrnice o právu obchodních společností, kterou plán legislativní práce Komise předpokládá na třetí čtvrtletí roku 2009, podrobněji rozpracuje otázku monitorování.

3. Právní stránka návrhu

3.1. Právní základ

Ustanovení čl. 44 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství[17].

3.2. Zásada subsidiarity a proporcionality

Tento návrh nespadá do výlučné pravomoci Společenství. Opatření na úrovni EU je nezbytné, neboť povinnosti účetního výkaznictví mikrosubjektů vyplývají ze směrnice EU. Je nutné změnit čtvrtou směrnici o právu obchodních společností, aby bylo členským státům umožněno vynětí mikrosubjektů z těchto požadavků; opatření na úrovni EU je proto odůvodněné. Navrhované změny jsou přiměřené cíli odstranění zbytečné administrativní zátěže mikrosubjektů.

Návrh zachovává přístup Společenství k právní úpravě účetnictví v EU založený na zásadách. Směrnice o účetnictví mimoto představují „minimální harmonizaci“[18]. To zajišťuje proporcionalitu a členským státům umožňuje postupovat při plnění cílů pružně a současně snížit finanční a administrativní zátěž mikrosubjektů na minimum. Při provádění této směrnice by proto členské státy měly také analyzovat a zohlednit vnitrostátní právní předpisy a může být vhodné doporučit další opatření ke zjednodušení na vnitrostátní úrovni. V této souvislosti je také třeba uvést, že Komise si je vědoma skutečnosti, že je na členských státech, aby kontrolovaly a monitorovaly, zda společnosti vyňaté z oblasti působnosti čtvrté směrnice o právu obchodních společností nadále splňují či nesplňují kritéria mikrosubjektů. Členské státy musí mít k dispozici příslušné nezbytné informace (statistické a sociální údaje atd.). Komise v duchu zásady subsidiarity záměrně zvolila tuto možnost.

3.3. Volba nástrojů

Navrhovaný nástroj mění stávající směrnice, jedná se proto o směrnici.

4. Zjednodušení

V návaznosti na sdělení „Zlepšení právní úpravy v oblasti růstu a pracovních míst v EU“[19] zahájila Komise v říjnu 2005 novou etapu zjednodušení stávajících právních předpisů EU stanovením klouzavého programu[20], který se zpočátku vztahoval na roky 2005–2008. V lednu 2009 Komise předložila třetí strategický přezkum zlepšování právní úpravy a aktualizovala klouzavý program pro zjednodušení[21]. Předpokládá se, že předložený návrh bude v rámci tohoto klouzavého programu pro zjednodušení Komisí přijat v roce 2009[22] jako součást revize směrnic o účetnictví, aby byly zohledněny zájmy malých podniků a snížena administrativní zátěž. Příprava tohoto obecnějšího návrhu vyžaduje více času. Komise se proto domnívá, že v souladu s plánem evropské hospodářské obnovy je v krátkodobém horizontu nezbytné přijmout opatření ke snížení zátěže mikrosubjektů. Jsou navrhovány výrazné přínosy zjednodušení.

Podle odhadů, které má Komise k dispozici, je v EU přibližně 5,3 milionu mikrosubjektů, které splňují alespoň dvě z vymezujících kritérií[23]. Náklady, které každá společnost vynaloží na splnění povinností účetního výkaznictví vyplývajících ze směrnic o účetnictví, činí v průměru 1 558 EUR. Bylo zjištěno, že i bez právních závazků by společnosti vydaly přibližně 25 % této částky na splnění svých potřeb týkajících se řízení a externích informací. Proto je zbývajících 75 % či 1 169 EUR přibližnou částkou účetní zátěže, se kterou se tyto společnosti vyrovnávají. Celkem se jedná o účetní zátěž ve výši 6,3 miliardy EUR. Proto podle nejlepšího scénáře, kdy všechny členské státy vyjmou mikropodniky a neuloží další požadavky, činí nejlepší odhad možných úspor vyplývajících z návrhu 6,3 miliardy EUR (s rozpětím mezi 5,9 mld. EUR a 6,9 mld. EUR).

5. Vysvětlení návrhu

Komise navrhuje stanovení možnosti pro členské státy vyjmout mikrosubjekty z oblasti působnosti čtvrté směrnice o právu obchodních společností a tím je zprostit požadavku sestavovat roční účetní závěrky. V souladu s tím Komise navrhuje doplnění nového článku 1a do čtvrté směrnice o právu obchodních společností a rozšíření prostoru pro to, aby členské státy uvážily vynětí mikrosubjektů z oblasti působnosti čtvrté směrnice o právu obchodních společností.

Je však třeba připomenout, že společnosti, včetně mikrosubjektů, musí vést záznamy o prodeji a transakcích pro své vlastní potřeby řízení a za účelem vykazování daní. Směrnice umožní členským státům přizpůsobit účetní výkaznictví těmto dalším potřebám vykazování, aby se zabránilo zbytečné administrativní zátěži. Mikrosubjekty však mohou i nadále dobrovolně sestavovat roční účetní závěrky, nechat u nich provést audit a zaslat je do národního rejstříku.

6. Rozpočtové důsledky

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Společenství.

2009/0085 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách některých forem společností, pokud jde o mikrosubjekty

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 44 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[24],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[25],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Evropská rada ve svých závěrech ze zasedání ve dnech 8. a 9. března 2007 vyzdvihla, že snížení administrativní zátěže je důležité pro podporu evropského hospodářství a že ke snížení administrativní zátěže v EU je nezbytné intenzivní společné úsilí.

(2) Účetnictví bylo stanoveno jako jedna z klíčových oblastí, v nichž by bylo možno snížit administrativní zátěž společností ve Společenství.

(3) Ve svém sdělení o zjednodušeném podnikatelském prostředí pro společnosti v oblasti práva obchodních společností, účetnictví a auditu[26] Komise stanovila možné změny čtvrté směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, založené na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých forem společností[27], včetně možnosti pro členské státy vyjmout mikrosubjekty z povinnosti sestavovat roční účetní závěrky v souladu s uvedenou směrnicí.

(4) Doporučení Komise 2003/361/ES[28] definuje mikropodniky, malé a střední podniky. Konzultace s členskými státy však naznačily, že prahové hodnoty pro mikropodniky uvedené v tomto doporučení mohou být pro potřeby účetnictví příliš vysoké. Proto by měla být zavedena podskupina mikropodniků, tzv. „mikrosubjekty“, která zahrne společnosti s nižšími prahovými hodnotami pro celkovou bilanční sumu a čistý obrat, než jsou prahové hodnoty stanovené pro mikropodniky.

(5) Mikrosubjekty se ve většině případů zabývají obchodní činností na místní nebo regionální úrovni bez přeshraniční činnosti nebo s omezenou přeshraniční činností a mají na splnění náročných zákonných požadavků omezené zdroje. Kromě toho jsou mikrosubjekty důležité pro vytváření nových pracovních míst, podporu výzkumu a rozvoj a vytváření nových hospodářských činností.

(6) Mikrosubjekty však často podléhají stejným pravidlům výkaznictví jako větší společnosti. Tato pravidla pro ně představují zátěž, která není úměrná jejich velikosti, a je proto pro nejmenší společnosti ve srovnání s většími společnostmi nepřiměřená. Proto by mělo být možné vyjmout mikrosubjekty z povinnosti sestavovat roční účetní závěrky, přestože tyto závěrky poskytují vstupy pro statistické informace.

(7) Skupina nezávislých zúčastněných stran na vysoké úrovni pro oblast administrativní zátěže ve svém stanovisku ze dne 10. července 2008 vyzvala k urychlenému provedení možnosti členských států vyjmout mikrosubjekty z povinnosti sestavovat roční účetní závěrky podle směrnice 78/660/EHS.

(8) V usnesení ze dne 18. prosince 2008 o účetních požadavcích vůči malým a středním podnikům a zejména velmi malým podnikům[29] Evropský parlament vyzval Komisi, aby předložila legislativní návrh, který by umožnil členským státům vyjmout mikrosubjekty z oblasti působnosti směrnice 78/660/EHS.

(9) Jelikož cíle této směrnice, totiž snížit administrativní zátěž mikrosubjektů, nemůže být uspokojivě dosaženo samotnými členskými státy, a proto ho může být z důvodu jeho účinků lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení výše uvedených cílů.

(10) Směrnice 78/660/EHS by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1 Změna směrnice 78/660/EHS

Ve směrnici 78/660/EHS se vkládá článek 1a, který zní:

„ Článek 1a

1. Členské státy mohou stanovit vynětí z povinností podle této směrnice pro společnosti, které k rozvahovému dni nepřekročí limity dvou z těchto tří kritérií:

a) celková bilanční suma: 500 000 EUR;

b) čistý obrat: 1 000 000 EUR;

c) průměrný počet zaměstnanců během účetního období: 10.

2. Pokud k rozvahovému dni společnost ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích překročí limity dvou ze tří kritérií stanovených v odstavci 1, nemůže tato společnost nadále využívat výjimky podle uvedeného odstavce.

Pokud k rozvahovému dni společnost přestane překračovat limity dvou ze tří kritérií stanovených v odstavci 1, může tato společnost využívat výjimky podle uvedeného odstavce za předpokladu, že tyto limity nepřekročila ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích.

3. Pokud jde o členské státy, které nepřijaly euro, částka v národní měně odpovídající částkám uvedeným v odstavci 1 se vypočte pomocí směnného kurzu zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie v den vstupu v platnost směrnice, kterou se tyto částky stanoví.

4. Celková bilanční suma uvedená v odst. 1 písm. a) sestává buď z aktiv uvedených v bodech A až E pod nadpisem „Aktiva“ v článku 9 nebo z aktiv uvedených v bodech A až E v článku 10.“

Článek 2Provedení

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí, pokud a jakmile se rozhodnou využít možnosti stanovené v článku 1a směrnice 78/660/EHS. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Článek 4Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

[1] Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11.

[2] Závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Bruselu – dok. 7224/07 bod č. 24.

[3] Závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Bruselu – dok. 7652/08, bod č. 9.

[4] Sdělení komise Evropské Radě – Plán evropské hospodářské obnovy, KOM(2008) 800, 26.11.2008, bod 4, k dispozici na internetových stránkách Komise na adrese: http://ec.europa.eu/commission_barroso/president/pdf/Comm_20081126.pdf.

[5] Zpráva o mezinárodních standardech účetního výkaznictví (IFRS) a správě a řízení Rady pro mezinárodní účetní standardy (IASB) (2006/2248(INI)), EP, Hospodářský a měnový výbor, zpravodaj: Alexander Radwan, A6-0032/2008, 5.2.2008, s. 10.

[6] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. prosince 2008 o účetních požadavcích vůči malým a středním podnikům, a zejména velmi malým podnikům, P6_TA(2008)0635.

[7] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1).

[8] Zvláštní směrnice stanoví požadavky na audit ročních účetních závěrek (směrnice 2006/43/ES o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87).

[9] Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

[10] Tato nová skupina subjektů je poprvé uvedena ve sdělení Komise z července 2007 (Sdělení Komise o zjednodušeném podnikatelském prostředí pro společnosti v oblasti práva obchodních společností, účetnictví a auditu, KOM(2007) 394, 10.7.2007. K dispozici na internetových stránkách Komise na adrese: http://ec.europa.eu/internal_market/company/simplification/index_en.htm).

[11] Sedmou směrnici o právu obchodních společností není třeba měnit, neboť stávající znění této směrnice již dává členským státům možnost vyjmout z povinnosti sestavit konsolidované účetní závěrky společnosti podléhající konsolidaci, které společně nepřekročí mezní hodnoty středního podniku vymezeného čtvrtou směrnicí o právu obchodních společností (čl. 6 odst. 1 sedmé směrnice o právu obchodních společností).

[12] Včetně studie provedené společností Ramboll Management, kterou zadala Komise: Study on Administrative Costs of the EU Company Law Acquis, July 2007 (Studie o administrativních nákladech acquis EU v oblasti práva obchodních společností, červenec 2007), k dispozici na internetových stránkách Komise na adrese: http://ec.europa.eu/internal_market/company/docs/simplification/final_report_company_law_administrative_costs_en.pdf.

[13] Sdělení Komise o zjednodušeném podnikatelském prostředí pro společnosti v oblasti práva obchodních společností, účetnictví a auditu, KOM(2007) 394, 10.7.2007. K dispozici na internetových stránkách Komise na adrese: http://ec.europa.eu/internal_market/company/simplification/index_en.htm.

[14] Podrobnosti o skupině nezávislých zúčastněných stran na vysoké úrovni viz internetové stránky Komise: http://ec.europa.eu/enterprise/regulation/better_regulation/high_level_group_is_en_version.htm.

[15] Zpráva skupiny na vysoké úrovni:

http://ec.europa.eu/enterprise/admin-burdens-reduction/docs/080710_hlg_op_comp_law_final.pdf.

[16] Posouzení dopadů se zabývá několika možnostmi politiky, které zvážily útvary Komise: možnost č. 0 nepředstavuje žádné změny čtvrté směrnice o právu obchodních společností, možnost č. 1 vybízí členské státy, aby plně využily stávajících možností čtvrté směrnice o právu obchodních společností, možnost č. 2 předpokládá povinné vynětí mikrosubjektů z oblasti působnosti čtvrté směrnice o právu obchodních společností, možnost č. 3 vytváří pro členské státy možnost vyjmout mikrosubjekty z oblasti působnosti čtvrté směrnice o právu obchodních společností, možnost č. 4 by pro mikrosubjekty představovala zjednodušený povinný účetní systém a možnost č. 5 stanoví změny čtvrté směrnice o právu obchodních společností, aniž by zaváděla novou kategorii mikrosubjektů.

Po srovnání všech výše uvedených možností dochází posouzení dopadů k závěru, že vytvoření možnosti pro členské státy vyjmout mikrosubjekty z oblasti působnosti čtvrté směrnice o právu obchodních společností (možnost č. 3 uvedená výše) znamená největší snížení zátěže, může být také provedeno v co nejkratším časovém rámci, a je tudíž nejvhodnější alternativou s cílem výrazně snížit administrativní zátěž malých podniků a přizpůsobit požadavky na účetní výkaznictví potřebám uživatelů a sestavovatelů.

[17] Úř. věst. C 325, 24.12.2002, s. 35.

[18] Členské státy mohou na vnitrostátní úrovni zavést rozsáhlejší požadavky. Směrnice již obsahují četné možnosti pro malé a střední podniky, mnoho z nich však nebylo členskými státy využito.

[19] KOM(2005) 97, 16.3.2005.

[20] KOM(2005) 535, 25.10.2005.

[21] KOM(2009) 17, 28.1.2009.

[22] Návrh má v plánu agendy Komise referenční číslo 2009/MARKT/051.

[23] Celková bilanční suma 500 000 EUR, čistý obrat 1 000 000 EUR a/nebo průměrný počet zaměstnanců během účetního období ve výši 10 osob.

[24] Úř. věst. C […] […], s. […].

[25] Úř. věst. C […] […], s. […].

[26] KOM(2007) 394.

[27] Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11.

[28] Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

[29] Úř. věst. C […] […], s. […].