52008DC0804

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 1.12.2008

KOM(2008) 804 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

„Směrem k dostupné informační společnosti“

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

„Směrem k dostupné informační společnosti“

[SEK(2008) 2915]

[SEK(2008) 2916]

1. SHRNUTÍ

Spolu s tím, jak se naše společnost vyvíjí ve společnost informační, stáváme se v našem každodenním životě čím dál závislejšími na produktech a službách využívajících technologie. Nedostatečná přístupnost elektronických technologií má však za následek, že mnoho Evropanů se zdravotním postižením stále ještě nemůže výhod informační společnosti využívat.

Během posledních let se z přístupnosti elektronických technologií stala důležitá politická otázka, které se věnovala velká pozornost. V roce 2006 se evropští ministři v rámci svého prohlášení z Rigy dohodli na cílech, které by do roku 2010 měly přinést výrazný pokrok. V roce 2007 se na základě porovnání údajů ukázalo, že tempo pokroku je stále nedostatečné a že k dosažení cílů stanovených v Rize je zapotřebí většího úsilí. Ukazuje se, že dostupnost webových stránek, a to zejména dostupnost webových stránek státní správy, má vzhledem k rostoucímu významu internetu v každodenním životě vysokou prioritu.

Komise se domnívá, že je nyní nutné dosáhnout soudržnějšího, jednotnějšího a účinnějšího přístupu k otázce přístupnosti elektronických technologií , jak bylo oznámeno ve sdělení Obnovená sociální agenda[1]. V rámci tohoto sdělení Komise popisuje současnou situaci, zdůvodňuje opatření na evropské úrovni a stanovuje zásadní kroky, jež je třeba podniknout.

Opatření k dosažení společného a soudržného přístupu k otázce přístupnosti elektronických technologií :

- Evropské normalizační organizace by měly provádět normalizační činnosti zaměřené na zabezpečení širší přístupnosti elektronických technologií s cílem omezit fragmentaci a usnadnit zvýšené přijímání zboží a služeb využívajících informační a komunikační technologie (IKT).

- Členské státy, zúčastněné subjekty a Komise by měly stimulovat větší míru inovace a rozsáhlejší zavádění přístupnosti elektronických technologií, a to zejména pomocí využívání programů EU v oblasti výzkumu a inovací, jakož i strukturálních fondů.

- Všechny zúčastněné subjekty by měly plně využít možností řešení přístupnosti elektronických technologií v rámci stávajících právních předpisů EU . Komise zahrne požadavky na přístupnost elektronických technologií do postupů přezkoumání platných předpisů nebo přípravy nových legislativních návrhů.

- Komise podpoří spolupráci zúčastněných subjektů za účelem posílení soudržnosti, koordinace a dopadu prováděných činností. Zejména bude skupina ad hoc na vysoké úrovni pověřena, aby vypracovala pokyny týkající se celkového koherentního přístupu k otázce přístupnosti elektronických technologií (včetně dostupnosti webových stránek) a navrhla prioritní činnosti k překonání překážek přístupnosti elektronických technologií.

Opatření k urychlení procesu ve zvláštním případě dostupnosti webových stránek :

- Evropské normalizační organizace by měly na základě ustanovení aktualizovaných pokynů v oblasti webových stránek (WCAG 2.0) vydaných konsorciem World Wide Web Consortium urychleně přijmout evropské normy týkající se dostupnosti webových stránek.

- Členské státy by měly zvýšit své úsilí při zpřístupňování veřejných webových stránek a společně se připravit na rychlé přijetí evropských norem v oblasti dostupnosti webu.

- Komise bude sledovat a zveřejňovat dosažený pokrok a v pozdější fázi může předložit legislativní návrhy.

2. PřÍSTUPNOST ELEKTRONICKÝCH TECHNOLOGIÍ

Přístupnost elektronických stránek znamená překonávat technické překážky a problémy, s nimiž se potýkají lidé se zdravotním postižením, včetně mnoha starších osob, při snaze stát se rovnocennou součástí informační společnosti.

Mají-li mít všichni stejné možnosti, aby se podíleli na fungování současné společnosti, je třeba, aby měli přístup k celé řadě zboží, produktů a služeb využívajících informační a komunikační technologie. To zahrnuje počítače, telefony, televizory, elektronickou veřejnou správu, nakupování online, telefonní centra nebo samoobslužné terminály, jako například bankomaty a automaty na prodej lístků.

2.1. Současný stav

Rozsah problému dostupnosti je velký a dále narůstá: přibližně 15 % evropské populace trpí nějakým zdravotním postižením a až jeden z pěti Evropanů v produktivním věku trpí postižením, které vyžaduje dostupné řešení. Všeobecně tři z pěti osob využívají výhody vyplývající z přístupnosti elektronických technologií, neboť se tím zlepšuje celková využitelnost[2].

Přístupnost elektronických technologií má sociálně-ekonomické důsledky jak pro jednotlivce, tak pro Evropu jako celek. Dosažitelná řešení na bázi IKT mohou například starším pracovníkům umožnit setrvání v zaměstnání a zvýšit využívání online veřejných služeb, jako je elektronická veřejná správa a elektronické zdravotnictví. V důsledku chybějící přístupnosti elektronických technologií dochází k vyloučení důležitých složek populace, které se tak nemohou plně účastnit odborných, vzdělávacích, oddychových a společenských činností. Podpora přístupnosti elektronických technologií přispěje k dosažení cílů v oblast hospodářského a sociálního začlenění.

Mnoho zemí přijalo alespoň nějaká legislativní nebo podpůrná opatření na podporu přístupnosti elektronických technologií a některé oblasti odvětví IKT vynakládají velké úsilí na zlepšení dosažitelnosti svých produktů a služeb[3].

Přístupnost elektronických technologií je rovněž klíčovým prvkem v evropské politice začleňování občanů do informační společnosti[4]. V širším kontextu spadají IKT do rozsahu působnosti navrhované směrnice o rovném zacházení v přístupu veřejnosti ke zboží a službám a jejich poskytování[5]. Evropské společenství a členské státy musí rovněž plnit závazky vyplývající z Úmluvy Organizace spojených národů o právech zdravotně postižených osob, pokud jde o dostupnost zboží a služeb IKT. Problematikou přístupnosti elektronických technologií se již přímo či nepřímo zabývají některé právní předpisy EU.

2.2. Odůvodnění dalších opatření

Pokrok v přístupnosti elektronických technologií je i navzdory výhodám a pozornosti ze strany politiky stále nedostatečný. Existuje mnoho překvapujících případů nedostatků v přístupnosti. Například služby přenosu textu, které jsou nezbytné pro neslyšící osoby a osoby s poruchou řeči, jsou dostupné pouze v polovině členských států; tísňové služby jsou přímo dostupné prostřednictvím textových telefonů pouze v sedmi členských státech; vysílání s audiopopisem, televizní programy s titulky a znakovou řečí jsou nadále na velice nízké úrovni; pouze 8 % bankomatů instalovaných dvěma hlavními evropskými retailovými bankami poskytuje „řečový“ výstup[6].

Stávající acquis EU týkající se přístupnosti elektronických technologií je omezen. Na úrovni členských států existuje velká fragmentace v způsobu zacházení s přístupností elektronických technologií, a to jednak pokud jde o řešené problémy (většinou služby pevné telefonie, služby televizního vysílání a dostupnost veřejných webových stránek), tak i pokud se jedná o úplnost používaných politických nástrojů. Vzhledem k různorodým požadavkům a nejistotám tato fragmentace nepříznivě ovlivňuje odvětví IKT a komplikuje dosahování větších úspor z rozsahu, což je nezbytné pro udržení rozsáhlých inovací a růstu trhu. Některé součásti tohoto odvětví se aktivně angažují a spolupracují s uživateli (například v oblasti dostupné digitální televize), příliš mnoho jich však jen nečinně přihlíží.

Klíčovým problémem v otázce přístupnosti elektronických technologií je to, že v důsledku nedostatečné soudržnosti, nejasně stanovených priorit a slabé legislativní a finanční podpory nemají činnosti vykonávané v současnosti dostatečný vliv.

Společný a soudržný evropský postoj k přístupnosti elektronických technologií je tedy základem pro dosažení výrazného pokroku.

2.3. Navrhovaná opatření

1. Dosažení změny – posílení politických priorit, koordinace a spolupráce zúčastněných subjektů

V posledních letech se na evropské úrovni provedlo několik opatření. Nyní přišel čas pro zlepšení součinnosti mezi těmito opatřeními a pro posílení jednotlivých oblastí činnosti zaměřených na dosažení většího a stálejšího vlivu.

Členské státy, uživatelé a subjekty v rámci odvětví musí zintenzívnit své úsilí a snažit se dosáhnout většího vlivu prostřednictvím rozsáhlejší spolupráce na evropské úrovni a lepšího využívání stávajících nástrojů politiky EU. Za účelem podpory a posílení soudržnosti a účinnosti společného přístupu a s cílem podpořit stanovení priorit založí Komise skupinu ad hoc na vysoké úrovni pro otázky spojené s přístupností elektronických technologií, která bude podávat zprávy skupině na vysoké úrovni i2010 a jejímiž členy budou spotřebitelské organizace a zástupci uživatelů se zdravotním postižením a starších uživatelů, představitelé odvětví IKT a podpůrné technologie a zástupci odvětví služeb, akademického prostředí a příslušných orgánů.

Začátkem roku 2009 Komise zřídí skupinu ad hoc na vysoké úrovni , která vypracuje pokyny týkající se priorit a jednotnějšího postoje k přístupnosti elektronických technologií. Zúčastněné subjekty se vyzývají, aby se na této spolupráci podílely.

Komise zintenzívní svou stávající podporu spolupráce se zúčastněnými subjekty a mezi nimi. Zejména skupiny, které byly založeny v souvislosti s prováděním iniciativy i2010, otázkami normalizace, problematikou telekomunikací a s akčním plánem pro zdravotně postižené by měly při určování svých priorit používat pokyny skupiny na vysoké úrovni. Kromě toho je důležité, aby uživatelé, příslušné orgány a odvětví posílily své závazky a spolupráci v oblasti přístupnosti elektronických technologií.

Je třeba vybrat priority pro přístupnost elektronických technologií. První je přístupnost webových stránek, přičemž v tomto případě je možné uplatnit navrhovaný soudržný a společný přístup. Další prioritou je dostupnost digitální televize a elektronických komunikací, včetně dosažitelnosti jednotného evropského čísla tísňového volání. V tomto případě by se měla zvýšit spolupráce uživatelů a odvětví a s podporou skupiny na vysoké úrovni lépe propojit s legislativní podporou a podporou inovace na úrovni EU.

Samoobslužné terminály a elektronické bankovnictví představují další oblasti s vysokou prioritou[7]. Užší spolupráce zúčastněných subjektů pomůže vytvořit pokyny týkající se dalších priorit a definovat společný program budoucí práce.

Komise se již věnovala přístupnosti elektronických technologií ve svém návrhu nové verze evropského rámce interoperability pro elektronickou veřejnou správu[8] a bude se jí věnovat i nadále během své činnosti navazující na iniciativu i2010 a na akční plán pro zdravotně postižené.

Komise zajistí, aby přístupnost elektronických technologií zůstala politickou prioritou v rámci činností navazujících na iniciativu i2010 a na akční plán pro zdravotně postižené.

Tato užší koordinace a spolupráce bude dále posílena pomocí intenzivnějšího využívání dále uvedených činností.

2. Sledování pokroku a posilování osvědčených postupů

Komise zahájí v roce 2009 studii zaměřenou na pokračování sledování postupu a provádění v oblasti všeobecné přístupnosti elektronických technologií a dostupnosti webových stránek. Naváže tak na dvě studie provedené v letech 2006–2008[9].

V rámci programu na podporu konkurenceschopnosti a inovací (CIP) navrhne Komise novou tematickou síť týkající se přístupnosti elektronických technologií a dostupnosti webových stránek s cílem ještě více posílit spolupráci mezi zúčastněnými subjekty, sbírání zkušeností a shromažďování osvědčených postupů. Bude rovněž usilovat o posílení sítě ePractice pro výměnu osvědčených postupů v oblasti elektronické veřejné správy (e-Government), elektronického zdravotnictví (e-Health) a začleňování občanů do informační společnosti (e-Inclusion), v rámci které již bylo nashromážděno velké množství odborných zkušeností s přístupností elektronických technologií.

Komise bude sledovat pokrok a provádění v oblasti dostupnosti webu a přístupnosti elektronických technologií a bude rovněž podporovat spolupráci a výměnu osvědčených postupů prostřednictvím studií a tematické sítě v rámci programu na podporu konkurenceschopnosti a inovací naplánovaných na rok 2009.

3. Podpora inovací a zavádění

Výzkum a inovace v oblasti přístupnosti elektronických technologií mají již v současné době rozsáhlou podporu. V roce 2008 bylo z výzkumného programu EU vyčleněno přibližně 43 milionů EUR na financování 13 nových projektů. Komise bude i nadále aktivně podporovat přístupnost elektronických technologií a IKT pro nezávislý život starších lidí pomocí výzkumných programů EU, přičemž v roce 2009 uveřejní další výzvu k předkládání návrhů.

Komise zajistí, aby byla přístupnost elektronických technologií v roce 2009 i poté významnou prioritou v oblasti výzkumu a inovací .

Členské státy a Komise použijí společný výzkumný program Asistované žití v domácím prostředí (Ambient Assisted Living – AAL), který byl zahájen v roce 2008, ke stimulaci inovačních řešení založených na IKT pro nezávislý život a pro prevenci a zvládání chronických stavů starších lidí.

V rámci CIP Komise v roce 2008 financovala pilotní projekt o dostupné televizi a pilotní projekty IKT pro starší osoby s cílem urychlit zavádění technologií. V roce 2009 bude Komise financovat pilotní projekt týkající se „úplné konverzace“ (kombinace audio, textové a video komunikace na podporu lidí se zdravotním postižením), který umožní lidem s poruchou sluchu a řeči přístup k evropskému tísňovému číslu 112.

Členské státy a zúčastněné subjekty se vyzývají, aby prostřednictvím strukturálních fondů, 7. rámcového programu, programu AAL a národních programů podporovaly inovaci a zavádění přístupnosti elektronických technologií.

V nařízení o strukturálních fondech[10] se od členských států vyžaduje, aby posuzovaly dostupnost pro osoby se zdravotním postižením jako jedno z kritérií pro získání finančních prostředků. Komise v této souvislosti připraví v roce 2009 „soubor nástrojů pro otázky související se zdravotním postižením“, které bude možno uplatnit na IKT, a podpoří členské státy a regiony při zabezpečení toho, aby se dostupnost IKT stala součástí jejich kritérií při zadávání veřejných zakázek a přidělování finančních prostředků.

Komise v roce 2009 připraví soubor nástrojů pro otázky související se zdravotním postižením , které bude možno uplatnit na IKT a který by se měl použít v rámci strukturálních fondů a dalších programů.

4. Usnadnění normalizačních činností

Komise v rámci svého normalizačního pracovního programu i nadále intenzivně podporuje přístupnost elektronických technologií. Významnou normalizační činností na posílení přístupnosti elektronických technologií je zejména mandát 376 udělený evropským organizacím pro normalizaci[11]. Komise podpoří využívání výsledků této normalizační práce a bude usilovat o rychlé pokračování mandátu 376 s cílem vytvořit skutečné normy a příslušné systémy posuzování shody. Tento postup bude doplněn a podpořen konzultacemi se zúčastněnými subjekty, výměnou osvědčených postupů a pilotními projekty zaměřenými na zavádění, jak se uvádí v rámci činností navrhovaných v tomto oznámení .

V rámci mandátu 376 by evropské normalizační organizace ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými subjekty měly během roku 2009 a v následujících letech urychleně vyvinout normy EU pro přístupnost elektronických technologií.

5. Využití stávajících a zvážení nových právních předpisů

Stávající právní předpisy a skutečná úroveň pokroku v oblasti přístupnosti elektronických technologií spolu na vnitrostátní úrovni jasně souvisejí[12]. Výzkum poukazuje na rizika právní fragmentace v EU způsobené rozdílnými legislativními opatřeními. Na základě této skutečnosti a v návaznosti na sdělení z let 2005 a 2007 začala Komise zkoumat všeobecnější legislativní přístup k přístupnosti elektronických technologií.

Vzhledem k rozsáhlé, složité a vyvíjející se povaze oblasti přístupnosti elektronických technologií však zatím nebylo dosaženo jasného konsenzu o možných právních předpisech EU věnovaných přístupnosti elektronických technologií[13], například takovým prvkům, jako je rozsah, normy, mechanismy souladu, a souvislostem se stávajícími právními předpisy. Kromě toho existují i přes jasnou shodu pokud jde o potřebu společné akce za účelem zlepšení přístupnosti elektronických technologií různé názory na to, jaké další priority by se měly řešit. Komise proto dospěla k závěru, že na předložení zvláštního legislativního návrhu týkajícího se přístupnosti elektronických technologií ještě nedozrál čas. S ohledem na současný pokrok v této oblasti však bude i nadále posuzovat jeho přijatelnost a relevanci.

V rámci současných právních předpisů EU však existují ustanovení, která se dostatečně nevyužívají; jedná se především o ustanovení týkající se rádiového telekomunikačního vybavení, elektronických komunikací, veřejných zakázek, autorských práv v informační společnosti, rovnosti v zaměstnání, daně z přidané hodnoty a výjimek v oblasti státních podpor[14]. Už jen plným využíváním těchto ustanovení by se přístupnost elektronických technologií v členských státech výrazně zlepšila. Komise proto členské státy vyzývá, aby dříve, než začnou zvažovat nové právní předpisy, naplno využily uvedená ustanovení.

Některé z výše uvedených právních předpisů EU se v současné době přezkoumávají nebo se budou brzy přezkoumávat[15]. Komise zabezpečí, aby se případně v rámci těchto přezkumů zvážily a posílily požadavky na přístupnost elektronických technologií. Kromě toho jsou ustanovení týkající se uživatelů se zdravotním postižením ve stávajícím rámci výrazně posilována legislativními návrhy o elektronických komunikacích. Komise bude rovněž pozorně sledovat transpozici a provádění směrnice o audiovizuálních mediálních službách[16], a to zejména článku 3c této směrnice, v němž se stanoví, že členské státy vyzvou poskytovatele mediálních služeb spadající do jejich pravomoci, aby zajistili postupné zpřístupnění svých služeb osobám se zrakovým nebo sluchovým postižením.

Komise zajistí, aby se přezkoumání právních předpisů EU týkalo i příslušných ustanovení o přístupnosti elektronických technologií . K podpoření přístupnosti elektronických technologií by členské státy, zúčastněné subjekty a Komise měly plně využít možností, které nabízí stávající právní předpisy .

3. DOSTUPNOST WEBU

Dostupnost webu je významným aspektem přístupnosti elektronických technologií, který lidem se zdravotním postižením umožňuje vnímat, pochopit a ovládat web, komunikovat s ním a přispívat do něj. Představuje také přínos pro ostatní osoby s omezenými vizuálními, manuálními nebo poznávacími schopnostmi, například pro starší lidi. Dostupnost webu je obzvláště důležitá především vzhledem k prudkému růstu v oblasti informačních a interaktivních služeb online: elektronické bankovnictví, nakupování, veřejná správa a služby nebo komunikace se vzdálenými příbuznými nebo přáteli.

3.1. Současný stav

Navzdory svému významu je celková úroveň dostupnosti webu v rámci EU i nadále velice nízká. Z výsledku několika průzkumů na vnitrostátní a evropské úrovni provedených během posledních let vyplývá, že většina veřejných a soukromých webových stránek nesplňuje dokonce ani ty nejzákladnější mezinárodně schválené pokyny pro dostupnost. V rámci nedávné studie se zjistilo, že v souladu se základními pokyny pro dostupnost bylo pouhých 5,3 % vládních webových stránek a téměř žádná z komerčních webových stránek, které se posuzovaly [17]. Tím se jen potvrdilo, proč mnoho lidí shledává používání důležitých webových stránek obtížným a vystavuje se tak riziku částečného nebo úplného vyloučení z informační společnosti.

Dostupnosti veřejných webových stránek se v posledních letech věnovala v členských státech na politické úrovni zvýšená pozornost[18]. Na evropské úrovni byly členské státy prostřednictvím sdělení o dostupnosti webu z roku 2001 vyzvány k tomu, aby schválily Pokyny o přístupnosti obsahu internetových stránek (WCAG)[19]. Ve dvou usneseních[20] Rada zdůraznila potřebu urychlit dostupnost webu a jeho obsahu. Evropský parlament v roce 2002 navrhl, aby byly všechny veřejné webové stránky do roku 2003 plně dostupné pro osoby se zdravotním postižením[21]. V roce 2006 se součástí ministerského prohlášení z Rigy k tématu začleňování občanů do informační společnosti stal závazek, podle nějž bude do roku 2010 dostupných 100 % veřejných webových stránek.

Konsorcium World Wide Web Consortium (W3C) schválilo v roce 1999 na mezinárodní úrovni verzi 1 Pokynů o přístupnosti obsahu internetových stránek (WCAG). Nejasnosti v tomto dokumentu nicméně vedly pouze k částečnému provedení ze strany členských států a vzhledem k novému rozvoji internetu se uvedená verze 1 pokynů stává zastaralou. Konsorcium W3C již několik let pracuje na nové verzi předpisů (WCAG 2.0), které se nyní nacházejí v poslední fázi procesu přijetí. Hlavním úkolem je nyní zabránit částečnému provádění.

3.2. Odůvodnění dalších opatření

Zpřístupňování webových stránek může být v některých případech náročným úkolem, který vyžaduje určité náklady a odborné zkušenosti. Existuje však stále více důkazů a zdokumentovaných příkladů toho, že zpřístupnění webové stránky s sebou nese skutečné výhody nejen pro uživatele se zdravotním postižením, ale i pro vlastníky webové stránky obecně. Služby se snadněji používají, jejich správa je jednodušší a využívá je více uživatelů[22]. Výsledkem toho je, že situace osob se zdravotním postižením, jakož i ostatních uživatelů se zlepšováním dostupnosti webových stránek zkvalitňuje a zároveň tak posiluje konkurenceschopnost evropských společností.

Případová studie: výhody dostupné webové stránky

Po zpřístupnění svých webových stránek zaznamenaly podniky v odvětví finančních služeb ve Spojeném království tyto přínosy:

- zákazníci nalezli informace rychleji a zůstali na webové stránce déle;

- službu využili noví zákazníci, čímž se zvýšil prodej online;

- údržba webové stránky byla jednodušší, rychlejší a levnější;

- webová stránka měla v rámci výsledků vyhledávání mnohem vyšší úspěšnost;

- došlo k odstranění problémů se slučitelností a ke zlepšení přístupu mobilních zařízení;

- 100% návratnost investic za méně než 12 měsíců.

Navzdory tomu však přetrvávající legislativní roztříštěnost v rámci členských států spolu s nedostatkem jasné legislativní činnosti na evropské úrovni nadále omezuje vnitřní trh, staví v tomto přeshraničním prostředí překážky pro spotřebitele a občany a brání rozvoji tohoto odvětví. V Úmluvě Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením se v souvislosti s internetem uvádějí povinnosti, které musejí smluvní strany dodržovat. Další opatření na evropské úrovni jsou tedy vhodná.

3.3. Navrhovaná opatření

Primární odpovědnost za zlepšení dostupnosti webu mají členské státy a jednotliví poskytovatelé služeb. Existují nicméně opatření, která může Komise přijmout nebo ulehčit a která pomohou urychlit zlepšování dostupnosti webu v Evropě, a to i bez zvláštních legislativních ustanovení EU o dostupnosti webu. Celkového úspěchu bude dosaženo pomocí společného a důsledného přístupu. Klíčovými oblastmi jsou:

6. Usnadnění rychlého přijetí a provedení mezinárodních pokynů v Evropě

Existuje všeobecná shoda, že pokyny WCAG 2.0 jsou technickými požadavky, které je třeba důsledně dodržovat, aby bylo možné zajistit dostupnost webu. Jakmile konsorcium W3C dospěje k záhy očekávané dohodě o pokynech, bude možné ukončit harmonizační činnost mandátu 376 na evropské úrovni. Členské státy by zatím měly podniknout opatření zajišťující dosažení cílů stanovených v Rize pro oblast dostupnosti veřejných webových stránek a připravit se na rychlé začlenění nových požadavků na dosažitelnost webu do vnitrostátních pravidel společným a důsledným způsobem, a to pomocí:

- zveřejnění aktualizovaných technických pokynů v letech 2009–2010 a případného zajištění překladu příslušných požadavků konsorcia W3C[23];

- určení příslušných veřejných webových stránek a intranetových stránek během roku 2009 a do roku 2010 docílení jejich dostupnosti.

Komise bude pokračovat ve své práci na zlepšování dostupnosti svých vlastních webových stránek a na základě nových požadavků bude aktualizovat své interní pokyny.

Neveřejní poskytovatelé služeb, zejména vlastníci webových stránek poskytujících služby obecného zájmu[24], a provozovatelé komerčních webových stránek, které jsou nezbytné pro účast na ekonomickém a společenském životě, se rovněž vyzývají, aby zlepšili dostupnost webu (od roku 2008 dále).

Členské státy by měly do roku 2010 dosáhnout 100% dostupnosti veřejných webových stránek a připravit se na rychlý přechod na aktualizované požadavky týkající se dostupnosti webu, a to společným a důsledným způsobem .

Vlastníci webových stránek poskytujících služby obecného zájmu a další vlastníci příslušných webových stránek by měli zlepšit dostupnost těchto svých webových stránek.

Evropské normalizační organizace by ve spolupráci se zúčastněnými subjekty měly na základě pokynů WCAG 2.0 urychleně vypracovat normy EU v oblasti dostupnosti webu .

Komise zlepšuje dostupnost svých webových stránek a na základě nových požadavků aktualizuje své interní pokyny.

Komise bude sledovat a podporovat tento vývoj a bude rovněž povzbuzovat členské státy, aby rychle přijímaly opatření týkající se klíčových aspektů spojených s prováděním a usnadňováním procesu shromažďování a výměny osvědčených postupů, a to především pomocí platformy ePractice[25]. Na základě dosaženého pokroku a poté, co budou zavedeny nové normy, zváží Komise potřebu společných pokynů EU, včetně legislativních opatření[26].

Komise bude sledovat dosažený pokrok a informovat o něm a zváží potřebu společných pokynů EU, včetně legislativních opatření (od roku 2009 dále).

7. Zlepšení porozumění dostupnosti webu a její podpora

Je zapotřebí, aby se zvýšila viditelnost, porozumění a povědomí o potřebách a řešeních v oblasti dostupnosti webu. Při dosahování tohoto cíle by se členské státy měly ujmout vůdčí role tak, že budou:

- široce podporovat dostupnost webových stránek prostřednictvím poskytování jasných informací a pokynů týkajících se dostupnosti webových stránek, včetně podpůrných technologií[27], a podporovat využívání prohlášení o dostupnosti[28];

- podporovat systémy odborné přípravy, sdílení znalostí a výměnu osvědčených postupů;

- získávat dostupné nástroje a webové stránky v rámci veřejných zakázek;

- určovat národní kontaktní místa pro dostupnost webu, např. prostřednictvím webové stránky, v roce 2009;

- sledovat pokrok v oblasti dodržování pokynů, spokojenosti uživatelů a nákladů na provádění dostupnosti webu na veřejných i na jiných webových stránkách a předkládat tyto informace navržené skupině na vysoké úrovni a široké veřejnosti.

Členské státy by měly hrát vedoucí úlohu v rámci zvyšování povědomí a pochopení dostupnosti webu jednotným, výkonným a účinným způsobem a o dosaženém pokroku informovat skupinu na vysoké úrovni.

4. ZÁVěR

Za účelem dosažení přístupnosti elektronických technologií je nezbytné, aby se v mnoha oblastech postupovalo společně a důkladně. Především je důležité zajistit okamžitý a rychlý pokrok v otázce dostupnosti webu. Všechny zúčastněné subjekty hrají při dosahování společného cíle, kterým je vybudování informační společnosti přístupné skutečně všem, rozhodující role.

Komise vyzývá Radu, Evropský parlament, Výbor regionů a Hospodářský a sociální výbor, aby se vyjádřily k opatřením, která se mají přijmout za účelem zpřístupnění informační společnosti všem občanům.

Příloha – shrnutí opatření

Přístupnost elektronických technologií

Opatření | Datum | Odpovědné |

Zřídit skupinu ad hoc na vysoké úrovni, která vypracuje pokyny týkající se priorit a jednotnějšího postoje k přístupnosti elektronických technologií. Zúčastněné subjekty se vyzývají, aby se na této spolupráci podílely. | Počátek roku 2009 | EK, zúčastněné subjekty |

Zajistit, aby přístupnost elektronických technologií zůstala politickou prioritou v rámci činností navazujících na iniciativu i2010 a na akční plán pro zdravotně postižené. | 2009– | EK |

Sledovat pokrok a provádění v oblasti dostupnosti webu a přístupnosti elektronických technologií, podporovat spolupráci a výměnu osvědčených postupů prostřednictvím studií a tematické sítě v rámci programu na podporu konkurenceschopnosti a inovací. | 2009– | EK, odvětví a zúčastněné subjekty |

Zajistit, aby měla přístupnost elektronických technologií v oblasti výzkumu a inovací vysokou prioritou. | 2009– | EK |

Podporovat inovaci a zavádění přístupnosti elektronických technologií prostřednictvím strukturálních fondů, 7. rámcového programu, programu AAL a národních programů. | 2009– | Členské státy, ostatní zúčastněné subjekty |

Připravit soubor nástrojů pro otázky související se zdravotním postižením, které bude možno uplatnit na IKT a který by se měl použít v rámci strukturálních fondů a dalších programů. | 2009 | EK |

V rámci mandátu 376 urychleně vyvinout normy EU pro přístupnost elektronických technologií ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými subjekty. | 2009– | Evropské normalizační organizace |

Zajistit, aby se přezkoumání právních předpisů EU týkalo i příslušných ustanovení o přístupnosti elektronických technologií. | 2008– | EK |

Při podpoře přístupnosti elektronických technologií plně využít možností, které nabízí stávající právní předpisy. | 2008– | Členské státy, EK, odvětví a zúčastněné subjekty |

Přístupnost webu

Dosáhnout 100% dostupnosti veřejných webových stránek a připravit se na rychlý přechod na aktualizované požadavky týkající se dostupnosti webu, a to společným a důsledným způsobem. | 2009–2010 | Členské státy |

Urychleně vypracovat normy EU v oblasti dostupnosti webu na základě pokynů WCAG 2.0. | 2009– | Evropské normalizační organizace (a zúčastněné subjekty) |

Zlepšit dostupnost webových stránek Komise a na základě nových požadavků aktualizovat její interní pokyny. | 2009– | EK |

Vlastníci webových stránek poskytujících služby obecného zájmu a další vlastníci příslušných webových stránek by měli zlepšit dostupnost těchto svých webových stránek. | 2009– | Ostatní zúčastněné subjekty |

Sledovat dosažený pokrok a informovat o něm a zvážit potřebu společných pokynů EU, včetně legislativních opatření. | 2009– | EK |

Hrát vedoucí úlohu v rámci zvyšování povědomí a pochopení dostupnosti webu jednotným, výkonným a účinným způsobem a o dosaženém pokroku informovat skupinu na vysoké úrovni. | 2008– | Členské státy |

[1] KOM(2008) 412.

[2] Demografická změna – vlivy nových technologií a informační společnosti.

[3] Podrobnosti viz přiložený pracovní dokument útvarů Komise.

[4] Sdělení i2010, KOM(2005) 229, Sdělení o přístupnosti elektronických technologií, KOM(2005) 425 a Sdělení o začleňování občanů do informační společnosti (e-Inclusion) KOM(2007) 694.

[5] KOM(2008) 426.

[6] Pro podrobnější informace viz studie MeAC (Měření pokroku v oblasti přístupnosti elektronických technologií v Evropě).

[7] Viz zprávu o veřejných konzultacích.

[8] http://ec.europa.eu/idabc/en/document/7728

[9] MeAC a studie o dostupnosti produktů a služeb IKT pro osoby se zdravotním postižením a pro starší osoby.

[10] Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006.

[11] Cílem mandátu 376 je umožnit využití zadávání veřejných zakázek a odborných zkušeností v oblasti IKT k odstranění překážek bránících účasti lidí se zdravotním postižením a starších osob na informační společnosti. Mandát udělila Evropská komise evropským organizacím pro normalizaci, aby navrhly řešení pro společné požadavky (týkající se například velikosti písma, kontrastu obrazovky, velikosti kláves atd.) a pro posuzování shody.

[12] Viz MeAC a studie o dostupnosti produktů a služeb IKT pro osoby se zdravotním postižením a pro starší osoby.

[13] Z veřejných konzultací vyplývá, že 90 % uživatelských organizací považuje závazné právní předpisy za vysokou prioritu, oproti 33 % subjektů v rámci odvětví a veřejných orgánů.

[14] Směrnice 2000/78/ES, 2002/21/ES, 1999/5/ES, 2004/18/ES, 2001/29/ES, 2007/65/ES.

[15] Přezkoumává se například směrnice 1999/5/ES: Komise v této souvislosti zajistí, aby byl zachována možnost uplatnit příslušný čl. 3 odst. 3 písm. f).

[16] Směrnice 2007/65/ES.

[17] Studie MeAC.

[18] Viz související pracovní dokument útvarů Komise.

[19] KOM(2001) 529.

[20] 2002/C 86/02 a 2003/C 39/03.

[21] C5-0074/2002-2002/2032(COS).

[22] Pracovní dokument útvarů Komise.

[23] V souladu se směrnicí o rovném zacházení v zaměstnání č. 2000/78/EC.

[24] Jak se uvádí v KOM(2007) 725.

[25] www.epractice.eu.

[26] Viz posouzení dopadů KOM(2007) 694.

[27] Části vybavení IKT, které podporují funkční schopnosti osob se zdravotním postižením.

[28] Poskytování podpůrných informací týkajících se například politiky dostupnosti webové stránky, dodržování příslušných požadavků, podpory osob se zdravotním postižením, mechanismů pro podávání stížností.