52004DC0841

V Bruselu dne 29.12.2004

KOM(2004) 841 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Akční plán provádění právního rámce v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek {SEK(2004)1639}

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Akční plán provádění právního rámce v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek

OBSAH

1. Úvod…………………………………………………………………………………....3

2. Cíle a opatření………………………………………………………………………….3

2.1. Zajištění fungujícího vnitřního trhu s elektronicky zadávanými veřejnými zakázkami………………………….……………………………………………………….….3

2.2. Zvýšení efektivity zadávání veřejných zakázek, zlepšení veřejné správy a konkurenčního prostředí…………………………….………………………………………….8

2.3. Práce na mezinárodním rámci pro elektronické zadávání veřejných zakázek….…….10

3. Provádění akčního plánu v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek a jeho sledování……………………………………………………………………………………...11

1. ÚVOD

Toto sdělení obsahuje návrh akčního plánu provádění nového právního rámce v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek, který byl přijat v dubnu 2004 jako součást legislativního balíčku směrnic týkajících se zadávání zakázek 2004/18/ES a 2004/17/ES. Tyto směrnice poskytují soudržný rámec pro elektronické zadávání zakázek otevřeně, transparentně a bez diskriminace, stanovují pravidla pro elektronické nabídkové řízení a určují podmínky pro moderní metody nákupu založené na elektronických komunikačních prostředcích.

V případě všeobecného rozšíření elektronického zadávání veřejných zakázek mohou orgány veřejné správy ušetřit až 5 % na výdajích a stejně jako dodavatelé až 50-80 % na transakčních nákladech. Přestože je obtížné vyčíslit přínosy v oblasti hospodářské soutěže a efektivity pro EU jako celek, větší konkurence a efektivita na trzích s veřejnými zakázkami může mít vliv – ať přímý či nepřímý – na celé hospodářství a sehrát významnou roli v úsilí o dosažení cílů lisabonské strategie.

V případě zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek nevhodným způsobem však hrozí, že dojde k roztříštění trhu. Právní, technické a organizační bariéry, jež mohou vzniknout v důsledku zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek, představují pro tvůrce politik jeden z nejtěžších problémů.

Průzkumy uskutečněné v rámci posouzení dopadů provedeného Komisí[1] potvrzují potřebu akčního plánu. Členské státy, kandidátské země i podniky jsou připraveny se na takovém plánu podílet. Komise vychází z dosavadního úsilí o modernizaci a větší otevřenost evropských trhů s veřejnými zakázkami a o posílení konkurenčního prostředí na těchto trzích a navrhuje opatření soustředěná kolem tří os:

- Zajištění fungujícího vnitřního trhu při elektronickém zadávání veřejných zakázek;

- Zvýšení efektivity zadávání veřejných zakázek a zlepšení veřejné správy;

- Práce na mezinárodním rámci pro elektronické zadávání veřejných zakázek.

2. CÍLE A OPATřENÍ

2.1. Zajištění fungujícího vnitřního trhu s elektronicky zadávanými veřejnými zakázkami

2.1.1. Správné a včasné provedení právního rámce

Členské státy musí provést nový právní rámec do 31. ledna 2006, avšak nelze vyloučit zpoždění. Včasné přijetí nových předpisů týkajících se elektronického zadávání veřejných zakázek má klíčový význam pro zabránění vzniku překážek a narušení hospodářské soutěže. Rovněž je velmi důležité pro rychlý rozvoj elektronického zadávání veřejných zakázek a jeho efektivní využití hospodářskými subjekty. Členské státy by měly vynaložit veškeré úsilí k tomu, aby dodržely termín provedení směrnic.

Chybný nebo rozdílný výklad nových pravidel může vytvářet překážky přeshraničnímu obchodu a v konečném důsledku vést k roztříštění trhu. Komise bude bedlivě sledovat transpozici směrnic a podporovat komunikaci s členskými státy ve fázi přípravy právních předpisů s cílem usnadnit správné pochopení právního rámce. Rovněž vydá interpretační dokument o právních požadavcích v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek. Zároveň budou k dispozici demonstrační aplikace simulující nové elektronické prostředí, jejichž úkolem bude pomoci orgánům veřejné správy a podnikům zaučit se v používání systému.

V 1. čtvrtletí 2005 Komise vydá interpretační dokument o nových pravidlech elektronického zadávání veřejných zakázek V 1. čtvrtletí 2005 Komise zpřístupní demonstrační internetové aplikace, které umožní orgánům zadávajícím veřejné zakázky a hospodářským subjektům seznámit se s novými předpisy a nástroji v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek V roce 2005 Komise bude členským státům poskytovat odpovídající pomoc při transpozici nových právních předpisů |

- 2.1.2. Doplnění právního rámce o odpovídající základní nástroje

Devadesát procent všech vyhlášení určených ke zveřejnění na stránkách TED[2] je stále posíláno na papíře. Jednotné formuláře zavedené směrnicí 2001/78/ES přinesly mírné zlepšení. Jejich zpracování však stále vyžaduje vysoké náklady, zpožďuje zveřejnění a zvyšuje riziko chyb.

Nové směrnice nezavádějí plně elektronický systém zasílání vyhlášení, neboť takový systém by nebyl v krátkodobém horizontu proveditelný vzhledem k rozdílné úrovni rozvoje a rozšíření elektronických prostředků v členských státech. Namísto toho byl zvolen postup v několika fázích. Počátkem roku 2005 přijme Komise nařízení o jednotných formulářích, kterým se upraví stávající formuláře tak, aby zohledňovaly prvky zavedené novými směrnicemi, např. elektronické dražby, dynamický nákupní systém a profily kupujících. Do konce roku 2006 navrhne Komise novou generaci strukturovaných elektronických jednotných formulářů, které umožní elektronický sběr, zpracování a šíření všech vyhlášení veřejných zakázek, jež spadají do působnosti uvedených směrnic. Tato nová generace by měla usnadnit automatickou tvorbu shrnutí ve všech úředních jazycích EU a mělo by být snadné zaintegrovat ji do všech provozovaných systémů elektronického zadávání veřejných zakázek. Je rovněž vhodné zvážit zřízení elektronického adresáře zadavatelů veřejných zakázek v EU.

Nové směrnice stanovují povinnost používat společný slovník pro veřejné zakázky (CPV), který byl zřízen nařízením 2195/2002/ES. Elektronické zadávání veřejných zakázek vytváří nové možnosti použití CPV, např. ke strukturování a analýze výdajů na veřejné zakázky nebo ke zpracovávání statistik. V současné době probíhá revize CPV s cílem upravit jej pro používání v plně elektronickém prostředí. Za tímto účelem byla zahájena práce na studii s tím, že členské státy a zúčastněné strany budou vyzvány, aby do ní aktivně přispěly. V případě úspěšného dokončení by měla vést k vytvoření prvotřídního mezinárodního vzoru klasifikace pro veřejné zakázky.

Na počátku roku 2005 Komise přijme nové jednotné formuláře, které zohlední nové postupy a používání elektronických komunikačních prostředků. Nejpozději na počátku roku 2006 Komise předloží návrhy revize společného slovníku pro veřejné zakázky na základě výsledků studie probíhající v současné době Do konce roku 2006 Komise předloží návrh plně elektronického systému pro sběr a zveřejňování vyhlášení veřejných zakázek prostřednictvím stránek TED Do konce roku 2007 Členské státy zavedou plně elektronické systémy na vnitrostátní úrovni včetně vhodných nástrojů pro automatický sběr a zveřejňování prostřednictvím stránek TED |

- 2.1.3. Odstranění překážek elektronického zadávání veřejných zakázek a zabránění jejich vzniku

Překážky, jichž se v případě přeshraniční účasti v nabídkových řízeních podniky bojí nejvíce, jsou nevhodné zpracování systémů pro nabídková řízení a nekompatibilní normy výpočetní techniky. Rozdílnost a nekompatibilita technických řešení mohou dodavatelům znemožňovat přístup k systémům elektronického zadávání veřejných zakázek nebo je mohou odrazovat od účasti z důvodu dodatečných potíží či zvýšených nákladů. Překážky mohou být funkční i technické povahy.

Členské státy by se při zavádění elektronického zadávání veřejných zakázek měly ve všech fázích řídit základní zásadou, že komunikační prostředky a nástroje používané v systémech elektronického zadávání veřejných zakázek nesmí být diskriminační, musí být všeobecně dostupné a interoperabilní a v žádném případě nesmí omezovat přístup hospodářských subjektů k nabídkovému řízení.

Aby se zabránilo vzniku elektronických bariér, členské státy by při přípravě právních předpisů a tvorbě systémů elektronického zadávání veřejných zakázek měly využít výsledky analýzy funkčních požadavků provedené v rámci programu IDA[3]. Výsledky projektu potvrdí Komise a členské státy ve světle interpretačního dokumentu, který Komise vydá v roce 2005.

Pro posílení důvěry v elektronické zadávání veřejných zakázek je třeba podporovat rozvoj mechanismů ověřování shody. Komise členským státům důrazně doporučuje, aby v souladu s uvedenými směrnicemi zavedly nebo zachovaly dobrovolné akreditační systémy ověřující shodu systémů elektronického zadávání veřejných zakázek s požadavky uvedených směrnic. Pro zajištění hladkého fungování vnitřního trhu se jako vhodný jeví evropský systém založený na vnitrostátních systémech a tyto systémy integrující. Komise a členské státy by měly provést studii proveditelnosti k posouzení možnosti vytvoření takového systému TRUST ( T ransparent R eliable U nhindered S ecure T endering, tj. transparentní, spolehlivá, bezbariérová a bezpečná nabídková řízení) na základě funkčních požadavků.

Fungování vnitřního trhu a zavádění elektronického zadávání veřejných zakázek by dále mohly nepříznivě ovlivnit některé problémy týkající se více oborů. Potenciální problémy jsou spojené s používáním zaručených elektronických podpisů, zejména podpisů založených na kvalifikovaných osvědčeních a vytvořených prostředky pro bezpečné vytváření podpisů (dále jen „kvalifikované podpisy“).

Nové směrnice nestanovují, který typ elektronického podpisu by se měl používat pro elektronická nabídková řízení. Členské státy proto vzhledem k rozdílnosti právního pojetí podpisu mohou zvolit požadovanou úroveň v souladu se směrnicí 1999/93/ES o elektronických podpisech. Směrnice však ukládají všem zadavatelům veřejných zakázek v EU povinnost uznávat, přijímat a zpracovávat nabídky opatřené – v případě, že je to požadováno – kvalifikovaným podpisem a doprovodnými osvědčeními bez ohledu na jejich původ v rámci EU nebo jejich technické vlastnosti, a dokonce i když obsahují dokumenty různého původu (tj. v případě konsorcia dodavatelů) a případně též podpisy různých úrovní z různých zdrojů (tj. od různých vnitrostátních orgánů).

Elektronické zadávání veřejných zakázek se tak stává prvním odvětvím, v němž podniky používají kvalifikované podpisy při transakcích s orgány veřejné správy v jiném členském státě než ve své domovské zemi. Stávající významné rozdíly mezi požadavky na kvalifikované podpisy v některých členských státech by proto měly být řešeny jako vážný problém. Potíže s interoperabilitou, které byly zjištěny navzdory existenci norem[4], a absence rozvinutého evropského trhu pro podpisy tohoto typu představují skutečnou a možná trvalou překážku pro přeshraniční elektronické zadávání veřejných zakázek[5].

V rámci programu IDA byl v roce 2002 zahájen projekt Bridge/Gateway CA zaměřený na problematiku uznávání a důvěryhodnosti elektronických osvědčení vydávaných různými certifikačními orgány (CA) v rámci výměny bezpečných zpráv elektronické pošty a podpisů mezi různými vnitrostátními správními orgány. Výsledky pilotního projektu Bridge/Gateway CA, včetně doporučení ohledně technických, organizačních a provozních aspektů takovýchto mechanismů, by měly být k dispozici do poloviny roku 2005. Přestože se tento projekt zabývá některými problémy spojenými s elektronickým zadáváním veřejných zakázek, k vyřešení výše popsaných problémů před termínem v roce 2006 nedostačuje. S využitím výsledků současné práce a po vyslyšení názorů průmyslu by členské státy a Komise měly spolupracovat na operačním projektu s cílem rychlého nalezení řešení na základě zásady vzájemného uznávání. V této fázi by Komise dala přednost takovému řešení, které by umožnilo vyzkoušet a podpořit řešení umožňující přeshraniční používání kvalifikovaných podpisů. Nalezené řešení by mělo být snadné přenést i do jiných oborů. Komise zatím členským státům doporučuje, aby zvážily vhodná přechodná opatření, např. potvrzení na papíře v případě účastníků nabídkových řízení, jejichž elektronický podpis neodpovídá požadavkům.

Absence široce rozšířených a interoperabilních elektronických objednávkových a fakturačních nástrojů na vnitřním trhu rovněž vytváří překážky rovným podmínkám účasti dodavatelů v přeshraničních nabídkových řízeních. Transakce tohoto druhu jsou v současné době v praxi využívány málo a pouze na volitelném základě. Komise bude situaci nadále sledovat, zatímco se budou hledat řešení v rámci normalizační činnosti EU.

V roce 2005 Členské státy a Komise ověří, upřesní a schválí výsledky projektu IDA týkajícího se společných funkčních požadavků na systémy elektronického zadávání veřejných zakázek, založeného na studii IDA z roku 2004 o společných funkčních požadavcích Na počátku roku 2006 Členské státy ověří, zda všechny provozované systémy elektronického zadávání veřejných zakázek byly přizpůsobeny požadavkům směrnic Do poloviny roku 2005 Členské státy zavedou vnitrostátní akreditační systémy ověřující shodu systémů pro elektronická nabídková řízení s právním rámcem Do konce roku 2005 Členské státy a Komise provedou studii proveditelnosti k posouzení možnosti zavedení evropského systému ověřování shody V letech 2005-2006 Komise navrhne opatření v rámci programu IDABC s cílem pomoci členským státům s koordinací zavádění zaručených kvalifikovaných podpisů za účelem řešení problémů spojených s interoperabilitou[6] Do 31. ledna 2006 Členské státy zavedou interoperabilní kvalifikované elektronické podpisy, pokud to vyžadují jejich vnitrostátní předpisy |

- 2.1.4. Průběžná identifikace a řešení problémů spojených s interoperabilitou

Ve světle výše uvedeného je zřejmé, že problémy spojené s interoperabilitou přetrvávají nebo se mohou znovu objevit. Některé problémy již byly zjištěny a byla zavedena odpovídající opatření; další by měly být objeveny prostřednictvím analýzy nedostatků (gap analysis) zaměřené na potřeby interoperability při elektronickém zadávání veřejných zakázek, kterou v současné době provádí CEN/ISSS[7]. Interoperabilita by však měla být sledována stále. Vzhledem k technickému a provoznímu vývoji je nutné průběžně revidovat a vylepšovat stávající systémy ve všech fázích nákupního postupu. Normy v této oblasti se řídí trhem. Měl by být též zvážen relevantní přínos projektů výzkumu a technického rozvoje v oblasti elektronické veřejné správy. Vlády musí sledovat a vyvíjet interoperabilní řešení prostřednictvím dialogu jednotlivých zúčastněných stran na vnitrostátní i evropské úrovni a informovat se o vývoji v elektronickém obchodování mezi podniky (B2B), aby nevznikla propast mezi trhy se zakázkami v soukromém a veřejném sektoru.

Komise bude nadále sledovat situaci, co se týče vzniku problémů spojených s interoperabilitou na vnitřním trhu a v mezinárodním obchodě, a v případě potřeby zváží vydání pověření k vypracování normy. Je žádoucí pokračovat v práci, jež v současné době probíhá v rámci pracovní skupiny IDA zabývající se elektronickým zadáváním veřejných zakázek, a nadále sledovat vývoj za účelem sdílení údajů o technických specifikacích a osvědčených postupech.

Nejpozději v 1. čtvrtletí roku 2005 CEN/ISSS dokončí analýzu nedostatků zaměřenou na potřeby interoperability pro efektivní fungování elektronického zadávání veřejných zakázek V letech 2005-2007 Komise navrhne pokračování činností v rámci programu IDABC týkajících se elektronického zadávání veřejných zakázek za účelem výměny informací a diskuze o problémech spojených s interoperabilitou a sledování vývoje v členských státech V letech 2005-2007 Komise a členské státy budou podporovat normalizační činnost na evropské úrovni a spolupracovat s mezinárodními orgány pro normalizaci |

- 2.2. Zvýšení efektivity zadávání veřejných zakázek, zlepšení veřejné správy a konkurenčního prostředí

2.2.1. Zvýšení efektivity zadávání veřejných zakázek a zlepšení veřejné správy

Zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek vyžaduje právní, institucionální a organizační změny na mnoha úrovních. Členské státy budou muset rozhodnout, jaký druh a rozsah zakázek bude zadáván elektronicky, jaké politiky bude třeba provést, jaké systémy a nástroje použít a jaké úrovně orgánů veřejné správy budou dotčeny. Riziko neúspěchu je nezanedbatelné. Je proto nezbytně nutné tyto činnosti plánovat a sledovat.

Vyšší efektivita bude záviset na míře automatizace v celé oblasti zadávání veřejných zakázek, třebaže maximálního přínosu pro veřejný i soukromý sektor lze pravděpodobně dosáhnout postupným rozvojem elektronického zadávání veřejných zakázek v několika fázích. Komise vyzývá členské státy k tomu, aby do svého vnitrostátního práva transponovaly všechny aspekty legislativního balíčku souhrnně. Vlády by nicméně měly mít možnost průběžně upravovat a přizpůsobovat zavádění nových elektronických nástrojů a technik. Zejména by měly věnovat pozornost potenciální nadměrné či protiprávní centralizaci nákupu, neadekvátnímu používání elektronických dražeb a upřednostňování uzavřených nákupních systémů (např. rámcových dohod) před otevřenými systémy. Takové jednání by mohlo vyrušit přínos daný vyšší efektivitou.

Za účelem dosažení maximálního přínosu by členské státy měly vypracovat národní plány, které budou doplněny individuálními plány, a to zejména v případě nejvýznamnějších zadavatelů veřejných zakázek. Vzhledem k tomu, že podmínky v jednotlivých členských státech jsou značně rozdílné, nebylo by účelné stanovovat jednotné cíle a způsoby zavádění elektronického zadávání veřejných zakázek. Komise by měla členským státům v této činnosti dle potřeby pomáhat a usnadňovat šíření a sdílení informací. Bude rovněž sledovat vývoj pomocí vhodných ukazatelů na základě údajů z databáze TED. Síť pro veřejné zakázky (Public Procurement Network) zřízená v Kodani v lednu 2003 by mohla být fórem pro výměnu informací mezi členskými státy.

Vyšší efektivita závisí též na automatizaci některých druhů transakcí, jako jsou fakturace, vystavování objednávek a provádění plateb. Tento vývoj se v současné době nachází v rané fázi, nicméně je pravděpodobné, že dojde k jeho urychlení v důsledku normalizace a automatizace finančních a rozpočtových systémů. Na základě pověření Komise vyhodnotil CEN/ISSS požadavky na normalizaci a dokončuje podrobné pokyny k provádění směrnice 115/ES/2001 o elektronických fakturách. Kromě toho probíhá v rámci IDA projekt zaměřený na vývoj schémat XML pro elektronické zadávání zakázek, včetně elektronické fakturace a objednávek. Práce probíhající v této oblasti by měla pokračovat za účelem nalezení interoperabilních řešení.

Vypracování národních politik odpovídající kvality je stěží možné bez podrobného přehledu o trzích s veřejnými zakázkami. Stávající statistické údaje jsou většinou neúplné a mechanismy sběru údajů jsou špatně organizované. Elektronické zadávání veřejných zakázek otvírá možnost nápravy této situace. Komise zajistí, aby Poradní výbor pro zadávání veřejných zakázek (ACPC) a pracovní skupina pro statistické informace plně využily zavedení nových technologií elektronického zadávání veřejných zakázek.

Do konce roku 2005 Členské státy vypracují své národní plány zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek, v nichž stanoví měřitelné cíle, přičemž vezmou v úvahu specifické národní potřeby Do konce roku 2005 Členské státy podpoří vypracování podobných plánů na úrovni jednotlivých vnitrostátních zadavatelů a zajistí koordinaci a sledování jejich provádění V letech 2005-2006 Komise bude dále sledovat práci na elektronické fakturaci probíhající v rámci CEN/ISSS a navrhne pokračování prací na elektronické fakturaci a objednávání v XML, které probíhaly v letech 2003-2004 v rámci IDABC Do konce roku 2006 Členské státy zřídí efektivní elektronické systémy pro sběr a zpracování statistických údajů o veřejných zakázkách |

- 2.2.2. Posílení konkurenčního prostředí na trzích s veřejnými zakázkami v rámci EU

Podle odpovědí podniků na internetový průzkum provedený Komisí jsou jedněmi z hlavních aspektů zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek transparentnost a důvěra ve spravedlivý průběh nabídkových řízení. Elektronické prostředky poskytují transparentnější prostředí, neboť umožňují snadné a včasné šíření informací o zakázkách a omezují možnosti podvodného jednání a podněty k němu. Mohou rovněž zvýšit kvalitu vládního řízení zadávání zakázek, včetně sledování a rozhodování. Postupy šíření informací o zakázkách, stejně jako požadavky na sledovatelnost a audity operací elektronického zadávání veřejných zakázek se mohou lišit v závislosti na členském státě. Síť pro veřejné zakázky by mohla hrát aktivní roli v procesu výměny informací a postupů týkajících se těchto otázek. Komise by mohla podpořit iniciativu porovnávání s referenčními ukazateli (benchmarking) za účelem srovnávání a měření výkonnosti.

Většina podniků se domnívá, že elektronické zadávání veřejných zakázek by mělo vyžadovat méně práce než tradiční postupy. Vnitrostátní správní předpisy a pokyny byly připravovány s ohledem na vyřizování těchto operací na základě papírových dokumentů. Elektronické prostředky nabízejí nové možnosti, jak zefektivnit používané postupy a ušetřit dodavatelům čas i peníze. Úspěch závisí na stupni přeměny postupů probíhajících off-line na kompletní on-linové služby. Tato přeměna vyžaduje novou koncepci poskytované služby a reorganizaci jednotlivých procesů.

Pro všeobecné rozšíření elektronického zadávání veřejných zakázek je důležité podniknout veškeré kroky za účelem snížení administrativní zátěže. Normalizace a restrukturalizace podnikových dokumentů a větší míra sjednocení dokumentů týkajících se nabídkových řízení by měly pomoci zautomatizovat některé rutinní nákupní operace a umožnit oběma stranám soustředit se na podstatu nákupu.

Typickým příkladem byrokracie je množství požadovaných osvědčení a dalších dokumentů. Tyto dokumenty jsou zřídkakdy dostupné v elektronické podobě. Kromě toho musí být použitelné a přijatelné i za hranicemi. Komise a členské státy by měly analyzovat a srovnávat výsledky dosažené v této oblasti na vnitrostátní úrovni v rámci Poradního výboru pro zadávání veřejných zakázek s cílem dohodnout se na počátku roku 2006 na společné sadě elektronických osvědčení, a to alespoň v případě těch osvědčení, která jsou požadována nejčastěji. Elektronické zadávání veřejných zakázek může být výbornou zkušební základnou pro vývoj takových služeb elektronické veřejné správy. Komise tento postup navrhne členským státům.

Další významnou otázkou je používání elektronických katalogů. Jejich zavedení je důležité zejména pro zapojení malých a středních podniků do procesu zadávání veřejných zakázek. Současné aplikace umožňují podnikům představit své produkty a služby zadavatelům za přijatelných podmínek, co se týče nákladů, času a práce. Absence jednotných specifikací a norem pro elektronické katalogy však znamená nebezpečí, že počítačové aplikace dostupné na trhu nebudou splňovat požadavky veřejného sektoru. Na přípravě rámcových norem pro katalogy pracuje zvláštní pracovní skupina v rámci CEN/ISSS. Používání elektronických katalogů v dynamických nákupních systémech a v případě rámcových dohod o veřejných zakázkách by mohlo být dále zkoumáno a zkoušeno, a to s využitím výsledků analýzy funkčních požadavků IDA.

Podniky rovněž očekávají, že elektronické zadávání veřejných zakázek přinese více možností získat zakázku, usnadní přeshraniční přístup na trhy s veřejnými zakázkami a zrychlí a zlevní postupy zadávání veřejných zakázek. Elektronické zadávání veřejných zakázek představuje pro malé a střední podniky velký potenciál. Za účelem podpory malých a středních podniků, které mají zájem o veřejné zakázky, je v zájmu členských států podporovat normalizované systémy elektronického zadávání veřejných zakázek založené na stávajících a jednoduchých technologiích a připravovat zakázky tak, aby malé a střední podniky nebyly vyloučeny.

V 2. pololetí 2005 Komise zváží, zda navrhnout, aby byly v rámci programu IDABC zřízeny služby umožňující elektronické podávání obchodních informací a osvědčení pro účely zadávání veřejných zakázek V období let 2005-2006 Členské státy a Komise se shodnou na společné sadě často požadovaných elektronických osvědčení, která budou používána v postupech elektronického zadávání veřejných zakázek V roce 2005 Komise navrhne zahájení práce na studii o použití elektronických katalogů v dynamických nákupních systémech a elektronických rámcových dohodách s využitím práce CEN/ISSS v rámci programu IDABC V roce 2005 Síť pro veřejné zakázky zahájí porovnávání s referenčními ukazateli (benchmarking) v oblasti transparentnosti, auditů a sledovatelnosti systémů elektronického zadávání veřejných zakázek V roce 2006 Síť pro veřejné zakázky uspořádá semináře na podporu výměny informací o normalizaci dokumentů pro nabídková řízení V letech 2005-2007 Členské státy zahájí a budou podporovat specifické osvětové kampaně a výukové programy zaměřené na malé a střední podniky na vnitrostátní a regionální úrovni |

- 2.3. Práce na mezinárodním rámci pro elektronické zadávání veřejných zakázek

Ačkoliv se elektronické zadávání veřejných zakázek rozvíjí po celém světě, stávající mezinárodní dohody jeho používání neupravují. Právní a technická řešení zvolená pro systémy elektronického zadávání veřejných zakázek mohou omezovat příležitosti evropských podniků získávat zakázky v třetích zemích a rovněž omezovat přístup dodavatelů z třetích zemí na evropský trh. Komise bude sledovat vývoj a zajistí, aby zavedení nového evropského režimu zadávání veřejných zakázek bylo plně v souladu s mezinárodními závazky EU, přičemž bude odpovídajícím způsobem iniciovat úpravy mezinárodních pravidel. Bude též pozorně sledovat současné a budoucí mezinárodní iniciativy v oblasti normalizace.

Komise rovněž zváží nutné úpravy a proveditelnost elektronického zadávání zakázek v souvislosti s nástroji vnější pomoci EU. Již nyní úzce spolupracuje s mezinárodními organizacemi jako Světová banka s cílem zajistit, aby při zadávání zakázek financovaných těmito organizacemi v třetích zemích nedocházelo ke znevýhodnění dodavatelů z EU. V neposlední řadě přijme veškerá vhodná opatření pro sdílení zkušeností a výsledků činnosti EU s rozvojovými zeměmi.

V roce 2005 Komise bude pokračovat v jednáních o revizi dohody o vládních zakázkách V roce 2007 Komise bude v rámci dohody o vládních zakázkách iniciovat zavedení společného názvosloví pro třídění zboží a služeb, které jsou předmětem veřejných zakázek V letech 2005-2007 Komise bude podporovat činnost mezinárodních orgánů a fór pro normalizaci a styky s nimi s cílem zabránit vzniku technických překážek pro interoperabilitu na mezinárodní úrovni V letech 2005-2007 Komise bude spolupracovat se sítí mezinárodních rozvojových bank na koordinaci technické pomoci třetím zemím určené na podporu reorganizace režimů zadávání veřejných zakázek a jejich převedení do elektronické podoby V roce 2005 Komise zváží nutné úpravy a proveditelnost elektronického zadávání zakázek v souvislosti s nástroji vnější pomoci EU |

- 3. PROVÁDěNÍ AKčNÍHO PLÁNU V OBLASTI ELEKTRONICKÉHO ZADÁVÁNÍ VEřEJNÝCH ZAKÁZEK A JEHO SLEDOVÁNÍ

V delším časovém horizontu ovlivní zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek způsob, jakým jsou organizovány vnitrostátní postupy zadávání veřejných zakázek. Úspěšné zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek může vyžadovat změnu správních postupů, a to nejen postupů, které přímo souvisí s procesem zadávání zakázek, nýbrž i těch, které s ním souvisí nepřímo, jako například rozpočtové kontroly. Čím dříve budou tyto reformy provedeny, tím lépe pro evropské občany a podniky. Komise se domnívá, že akční plán obsahuje nejlepší možnou kombinaci opatření pro plné využití potenciálních přínosů zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek při minimalizaci rizik. Kandidátské země budou úzce zapojeny do provádění akčního plánu.

Komise bude za pomoci Poradního výboru pro zadávání veřejných zakázek sledovat celkový pokrok. Do konce roku 2007 přezkoumá situaci a podá zprávu o dosažených výsledcích; v případě potřeby kdykoli navrhne nápravná nebo dodatečná opatření.

LEGISLATIVE FINANCIAL STATEMENT

Policy area(s): Internal Market Activit(y/ies): IDABC Programme, Standardisation, Publications |

TITLE OF ACTION: ACTION PLAN FOR THE IMPLEMENTATION OF THE LEGAL FRAMEWORK FOR ELECTRONIC PUBLIC PROCUREMENT |

1. BUDGET LINES

1.1. Budget lines (operational lines and related technical and administrative assistance lines (ex- B. A lines)) including headings.

The administrative and operational expenditure form part of and are covered by, the existing budget lines and programmes and do not lead to the commitment of supplementary credits with regard to official Commission financial programming.

MARKT

12.0201 Implementation and development of the Internal Market

OPOCE

260201 Procedures for awarding and advertising public supply, works and services contracts

ENTR

020403 Standardisation and approximation of legislation

02020401 Pan-European eGovernment services to public administrations, enterprises and citizens (IDAbC)

02010405 Pan-European eGovernment services to public administrations, business and citizens (IDABC) - Administrative expenditure

1.2. Duration of the action and of the financial impact:

2005-2007

1.3. Budgetary characteristics ( add rows if necessary) :

Budget line | Type of expenditure | New | EFTA contribution | Contributions from applicant countries | Heading in financial perspective |

120201 | Non-comp | Diff[1] | NO | YES | NO | No [3] |

020403 | Non-comp | Diff | NO | NO | NO | No [3] |

260201 | Non-comp | Diff | NO | NO | NO | No [3] |

02020401 | Non-comp | Diff | No | YES | NO | No [3] |

02010405 | Non-comp | Non-Diff | No | YES | NO | No [3] |

2. SUMMARY OF RESOURCES

2.1. Financial Resources

2.1.1. Summary of commitment appropriations (CA) and payment appropriations (PA)

EUR million (to 3 decimal places)

Expenditure type | Section no. | Year n (2005) | n + 1 | n + 2 | n + 3 | n + 4 | n + 5 and later | Total |

Operational expenditure[8] |

Commitment Appropriations (CA)[9] | 8.1 | a | 1,15 | 1,35 | 0,705 | 3,205 |

Payment Appropriations (PA) | b | 0,855 | 0,875 | 0,875 | 0,6 | 3,205 |

Administrative expenditure within reference amount[10] |

Technical & administrative assistance (NDA) | 8.2.4 | c | 0,080 | 0,080 | 0,080 | 0,240 |

TOTAL REFERENCE AMOUNT |

Commitment Appropriations | a+c | 1,23 | 1,43 | 0,785 | 3,445 |

Payment Appropriations | b+c | 0,935 | 0,955 | 0,955 | 0,6 | 3,445 |

Administrative expenditure not included in reference amount[11] The needs for human and administrative resources shall be covered within the allocation granted to the managing DG in the framework of the annual allocation procedure |

Human resources and associated expenditure (NDA) | 8.2.5 | d | 0,594 | 0,594 | 0,594 | 1,782 |

Administrative costs, other than human resources and associated costs, not included in reference amount (NDA) | 8.2.6 | e | 0,109 | 0,109 | 0,109 | 0,327 |

Total indicative financial cost of intervention

TOTAL CA including cost of Human Resources | a+c+d+e | 1,933 | 2,133 | 1,488 | 5,554 |

TOTAL PA including cost of Human Resources | b+c+d+e | 1,638 | 1,658 | 1,658 | 0,6 | 5,554 |

2.1.2. Compatibility with Financial Programming

X Proposal is compatible with existing financial programming for 2005 and 2006.Pour l'année 2007, la proposition est conforme au nouveau cadre des perspectives financières 2007-2013, voir la Communication [COM(2004)101] de la Commission de février 2004.

( Proposal will entail reprogramming of the relevant heading in the financial perspective.

( Proposal may require application of the provisions of the Interinstitutional Agreement[12] (i.e. flexibility instrument or revision of the financial perspective).

2.1.3. Financial impact on Revenue

X Proposal has no financial implications on revenue

( Proposal has financial impact – the effect on revenue is as follows:

3. CHARACTERISTICS AND OBJECTIVES

Details of the context of the proposal are required in the Explanatory Memorandum. This section of the Legislative Financial Statement should include the following specific complementary information:

3.1. Need to be met in the short or long term

On 30 April 2004, the European Parliament and the Council have adopted Directives 2004/17/EC and 2004/18/EC as part of the legislative package of Procurement Directives. These Directives provide for the first time a coherent framework for conducting procurement electronically in an open, transparent and non-discriminatory way, establish rules for tendering electronically and fix the conditions for modern purchasing techniques based on electronic means of communication.

However, the move towards using electronic means in the procurement process is not without risks. Incorrect application of the new EU rules and discriminatory technical solutions and practices could fragment the Internal Market and increase the risk of inefficiencies and bad governance. Implementing the new EU provisions on electronic public procurement correctly and as quickly as possible will determine Europe’s capacity to keep open the markets for electronic public procurement and contribute to achieving the Lisbon objectives.

3.2. Value-added of Community involvement and coherence of the proposal with other financial instruments and possible synergy

The transformation of public procurement from procedures carried out on paper to electronic procedures is a complex operation which requires action and decisions at many levels beyond the simple transposition of the new rules by Member States. Organisational, technical and institutional issues should be addressed by governments in order to re-engineer existing processes for tendering and purchasing, and to exploit the available ICT solutions and tools. Adoption of the EU legal framework for the use of electronic means in the public procurement process was a first significant step in order to remove legal uncertainties and to establish the required safeguards for open, transparent and non-discriminatory public procurement using electronic means.

Use of electronic means should guarantee in practice that any business in Europe with a PC and internet connection can participate in a public purchase conducted electronically. Besides ensuring compliance with the legal framework, Community involvement is intended to provide guidance and impetus to Member States’ efforts and coordination. Through the Action Plan, it addresses risks and problems in particular in the following areas: legal environment; technical environment; administrative and organisational processes; businesses’ access to public procurement markets; knowledge-building, skills and awareness.

In doing so, Community action in relation to e-procurement may be expected to provide a coherent framework for introducing e-government services more generally and sustain convergence of RTD efforts in this field. Eventually, use of e-procurement at national, regional and local level in the Member States may also contribute to more efficient management of Community structural funds.

3.3. Objectives, expected results and related indicators of the proposal in the context of the ABM framework

To achieve generalised use of for electronic public procurement by 2010, the Commission proposes an Action Plan for a functioning Internal Market and good governance in electronic public procurement. The Action Plan shall assist Member States and facilitate implementation of the relevant provisions of the Directives correctly and in time, in particular with the aim:

- To prevent fragmentation, e.g. the emergence of new ‘e-barriers’ in EU public procurement markets;

- To provide the conditions for ensuring good governance and greater efficiency of public procurement markets and

- To work towards an international framework for electronic public procurement.

The Commission assisted by the Advisory Committee for Public Contracts will monitor overall progress in implementing the Action Plan. By the end of 2007, the Commission will review the situation and report on the results achieved. This assessment will concentrate on the progress achieved on the legal front, the development of the necessary infrastructures for carrying procurement electronically, the use of electronic means and progress achieved in implementing the Action Plan. An assessment of economic impacts would be rather premature as experience shows that benefits from such reforms take longer to materialise. The Commission will use the following indicators to monitor progress:

- Indicators for the implementation of the legal framework: Proper alignment of national legislations to the legislative package, e.g. transposition of all provisions on electronic public procurement in each Member State; implementation of the directives in due time; number of legal actions for failure in transposing into national legislation; date of transposition of the directives into national legislation.

- Indicators for use of electronic means in public procurement process: General development of electronic procurement across the Union, e.g. share of notices dispatched electronically by contracting authorities; share of tender documents accessible electronically; number and volume of dynamic purchasing systems; share of calls for tender using electronic auctions; share of cross-border procurement. And increased transparency and compliance in public procurement activities

- Economic indicators: statistical information is already being collected on public procurement markets; this information will be progressively extended to cover electronic means such as the share of central purchasing and evolution of dynamic purchasing systems. The Action Plan envisages improvements to collection and processing of procurement data at both, national and Community level.

To implement the Action Plan on e-procurement, the Commission intends to carry out a substantial number of actions, among which an Interpretative Communication on electronic public procurement and a Commission Regulation establishing standard forms for the publication of notices. In this context, the Commission will table proposals and take the appropriate initiatives according to the time-table set out in the Action Plan. It will provide the necessary legal support and assistance to the Member States for the transposition of the public procurement directives and monitor the application of Community law as well as organise meetings of the relevant committees, in particular, the Public Procurement Advisory Committee and the Working Group on e-procurement; it will also propose continuation of the activities of the e-procurement workshop managed under the IDA programme. In addition, meetings with Member States will be organised within the Statistics working group to improve data collection and explore solutions to automate it in view of the end-2006 deadline laid down in the e-procurement Action Plan. Finally, the Commission will participate actively in international fora and provide adequate input to international standardisation fora, most particularly on interoperability issues.

Commission output will be surveyed in terms of timely delivery and content of outputs; the completion of studies on time; compliance cost indicators for public procurement rules; appropriate impact assessments where applicable and the degree of acceptance from stakeholders. The quality of economic indicators will be judged by the quantity of reliable data available, and the fulfilment of EU statistical obligations.

3.4. Method of Implementation (indicative)

Show below the method(s)[13] chosen for the implementation of the action.

X Centralised Management

X Directly by the Commission

ٱ Indirectly by delegation to:

ٱ Executive Agencies

ٱ Bodies set up by the Communities as referred to in art. 185 of the Financial Regulation

ٱ National public-sector bodies/bodies with public-service mission

ٱ Shared or decentralised management

ٱ With Member states

ٱ With Third countries

ٱ Joint management with international organisations (please specify)

Relevant comments:

4. MONITORING AND EVALUATION

4.1. Monitoring system

4.2. Evaluation

4.2.1. Ex-ante evaluation

Extended impact assessment

4.2.2. Measures taken following an intermediate/ex-post evaluation (lessons learned from similar experiences in the past)

Not relevant

4.2.3. Terms and frequency of future evaluation

Review by the Commission and Advisory Committee for Public Contracts in 2007; if necessary, additional evaluation exercises will be considered.

[1] SEK (2004)1639, Rozšířené posouzení dopadů vypracované pro akční plán v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek, pracovní dokument Komise

[2] „Tenders Electronic Daily“, oficiální internetová stránka EU, na které se zveřejňují veškerá vyhlášení, která spadají do oblasti působnosti směrnic o zadávání veřejných zakázek.

[3] Program výměny dat mezi správními orgány

[4] Technické normy byly vyhlášeny v souladu se směrnicí 1999/93/ES v rámci pracovní skupiny ESI institutu ETSI a pracovní skupiny e-Sign CEN/ISSS.

[5] Pro podrobnou analýzu viz „The legal and market aspects of electronic signatures“, Study for the European Commission, Interdisciplinary Centre for Law and Information Technology, KUL, Leuven, říjen 2003.

[6] Evropský parlament a Rada dne 21. dubna 2004 formálně přijaly rozhodnutí 2004/387/ES, kterým se zřizuje nový program IDABC. Tento program vychází z výsledků předcházejícího programu IDA a jeho cílem je počínaje rokem 2005 identifikovat, podporovat a propagovat rozvoj interoperabilních celoevropských služeb elektronické veřejné správy.

[7] Centre Européen de Normalisation/pracovní skupina Information Society Standardisation Systems

[8] Expenditure that does not fall under Chapter xx 01 of the Title xx concerned.

[9] Investments by the Publications Office should over time considerably reduce expenditure for publications in the Official Journal.

[10] Expenditure within article xx 01 04 of Title xx.

[11] Expenditure within chapter xx 01 other than articles xx 01 04 or xx 01 05.

[12] See points 19 and 24 of the Interinstitutional agreement.

[13] If more than one method is indicated please provide additional details in the "Relevant comments" section of this point