1.   Do 31. ledna každého roku stanoví členské státy roční plány rybolovu a roční plány řízení kapacity rybolovu pro tropického tuňáka.

2.   Členské státy zajistí, aby celková kapacita jejich loďstva lovícího na dlouhé lovné šňůry a košelkovými nevody byla řízena v souladu s ročními plány rybolovu a ročními plány řízení kapacity rybolovu uvedenými v odstavci 1, zejména s cílem omezit odlov tropického tuňáka v souladu s omezeními odlovu stanovenými podle práva Unie.

3.   Členské státy nezvýší počet podpůrných plavidel oproti počtu zaznamenanému v červnu 2023.

4.   Členské státy oznámí Komisi data, k nimž bylo dosaženo veškerých limitů odlovu tropických druhů tuňáků. Komise zašle tyto informace neprodleně sekretariátu ICCAT.

5.   Pokud jde o plavidla Unie lovící košelkovými nevody a velká plavidla provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru (celková délka 20 metrů nebo větší), členské státy podávají Komisi měsíční hlášení o úlovcích tropických tuňáků, přičemž četnost těchto hlášení se zvýší na týdenní, jakmile je dosaženo 80 % příslušných limitů odlovu.

6.   Členské státy podávají Komisi každé tři měsíce informace o množství tropických tuňáků podle druhů ulovených plavidly plujícími pod jejich vlajkou do 15 kalendářních dnů po skončení období, během něhož byly úlovky uskutečněny, a to do 15. dubna, 15. července a 15. října každého roku a do 15. ledna následujícího roku, pokud tyto informace nejsou Komisi zasílány měsíčně. Tyto informace, ať už jsou zasílány každé tři měsíce nebo měsíčně, se zasílají ve formátu souhrnné zprávy o úlovcích. Komise tyto informace zasílá sekretariátu ICCAT do 30. dubna, 30. července a 30. října každého roku a do 30. ledna roku následujícího.“

1.   Plavidla Unie lovící košelkovými nevody, která jsou oprávněna k rybolovu tropických tuňáků, všechny ulovené tropické tuňáky ponechají na palubě, vyloží nebo přeloží v přístavu.

2.   Tropický tuňák ulovený plavidlem Unie lovícím košelkovými nevody není předmětem výmětu během výlovu, jakmile je síť zcela uzavřena a více než polovina sítě je vytažena. Pokud se vyskytne technický problém při uzavírání nebo vytahování sítě, v jehož důsledku tento zákaz nelze použít, vynaloží velitelé nebo členové posádky svým jménem veškeré úsilí, aby tuňáky co nejrychleji vypustili do vody.

3.   Odchylně od odstavce 1 mohou být tropičtí tuňáci předmětem výmětu v těchto případech:

4.   Velitelé rybářských plavidel ohlásí všechny zjištěné výměty členským státům vlajky plavidel. Členské státy zasílají Komisi hlášení o výmětech jako součást údajů souvisejících s úkoly I a II.“

1.   Jakákoli nevyužitá část nebo část, o niž byly roční kvóta nebo omezení odlovu tuňáka velkookého členského státu překročeny, může být podle potřeby přičtena k příslušné kvótě nebo omezení odlovu nebo se od této kvóty nebo omezení odlovu odečte během opravného roku nebo před ním v souladu s platnými doporučeními ICCAT pro tuňáka velkookého.

2.   Maximální nevyužitá část pro odlov tuňáka velkookého, kterou může členský stát v konkrétním roce převést, nepřekročí množství povolené v daném roce komisí ICCAT.“

1.   Členské státy zajistí, aby plavidla plující pod jejich vlajkou nepoužívala unášená zařízení FAD po dobu 15 dnů před začátkem období zákazu rybolovu stanoveného na základě práva Unie.

2.   Členské státy zajistí, aby plavidla plující pod jejich vlajkou, která jsou oprávněna k rybolovu tropických tuňáků, měla minimální účast pozorovatelů, a to takto:

Členské státy do 30. dubna podají sekretariátu ICCAT a Stálému výboru ICCAT pro výzkum a statistiku zprávu o informacích shromážděných pozorovateli nebo schváleným elektronickým monitorovacím systémem za předchozí rok, přičemž zohlední požadavky na zachování důvěrnosti uvedené v článku 72.“

1.   Členské státy vydávají v souladu s ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 (*1) oprávnění k rybolovu velkým rybářským plavidlům plujícím pod jejich vlajkou za účelem odlovu tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku v oblasti úmluvy ICCAT.

2.   Velká rybářská plavidla, která nejsou zanesena v evidenci ICCAT plavidel oprávněných k rybolovu tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku, nesmějí lovit, uchovávat na palubě, překládat, přepravovat, přemísťovat, zpracovávat či vykládat tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku z oblasti úmluvy ICCAT. Ustanovení čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 se v takových případech nepoužije.

3.   Rybářským plavidlům Unie, která nejsou oprávněna k rybolovu tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku podle odstavce 1, může být povoleno uchovávat na palubě, překládat, přepravovat, zpracovávat nebo vykládat vedlejší úlovky tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku v souladu s omezením vedlejších úlovků na palubě těchto plavidel. V rámci výroční zprávy předloží členské státy Komisi informace o maximálním omezení vedlejších úlovků povoleném pro plavidla plující pod jejich vlajkou.

1.   Jakákoli nevyužitá část nebo část, o niž byly roční kvóta nebo omezení pro odlov tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku členského státu překročeny, může být podle potřeby přičtena k příslušné kvótě nebo omezení odlovu nebo od ní/něj odečtena během opravného roku nebo před ním v souladu s platnými doporučeními ICCAT pro tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku.

2.   Maximální nevyužitá část kvóty pro odlov tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku, kterou může členský stát v konkrétním roce převést, nepřekročí množství povolené v daném roce komisí ICCAT.

1.   Aniž je dotčen zákaz rekreačního rybolovu podle vnitrostátního práva nebo práva Unie, fyzické nebo právnické osoby provozující rekreační rybolov nesmějí ulovit, ponechat na palubě, překládat nebo vykládat více než tři exempláře tuňáka křídlatého ve Středozemním moři na plavidlo za den.

2.   Je zakázáno uvádět na trh tuňáka křídlatého uloveného ve Středozemním moři při rekreačním rybolovu.

3.   Členské státy poskytnou Komisi a sekretariátu ICCAT seznam všech plavidel provozujících rekreační rybolov, která jsou oprávněna k rybolovu tuňáka křídlatého ve Středozemním moři, a to nejpozději 15 dní před zahájením těchto činností. Plavidla, která na tomto seznamu uvedena nejsou, k rybolovu tuňáka křídlatého ve Středozemním moři oprávněna nejsou.“

1.   Členské státy vydávají v souladu s ustanoveními nařízení (EU) 2017/2403 oprávnění k rybolovu velkým rybářským plavidlům plujícím pod jejich vlajkou za účelem odlovu mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku v oblasti úmluvy ICCAT.

2.   Velká rybářská plavidla, která nejsou zanesena v evidenci ICCAT plavidel oprávněných k rybolovu mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku, nesmějí lovit, uchovávat na palubě, překládat, přepravovat, přemísťovat, zpracovávat či vykládat mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku z oblasti úmluvy ICCAT. Ustanovení čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 se v takových případech nepoužije.

3.   Rybářským plavidlům Unie, která nejsou oprávněna k rybolovu mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku podle odstavce 1, může být povoleno uchovávat na palubě, překládat, přepravovat, zpracovávat nebo vykládat vedlejší úlovky mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku v souladu s omezením vedlejších úlovků na palubě těchto plavidel. V rámci výroční zprávy předloží členské státy Komisi informace o maximálním omezení vedlejších úlovků povoleném pro plavidla plující pod jejich vlajkou.

1.   Jakákoli nevyužitá část roční kvóty nebo omezení odlovu mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku členského státu může být přičtena k příslušné kvótě nebo omezení odlovu během opravného roku nebo před ním v souladu s platnými doporučeními ICCAT pro mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku.

2.   Maximální nevyužitá část kvóty pro odlov mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku, kterou může členský stát v konkrétním roce převést, nepřekročí množství povolené v daném roce komisí ICCAT.“

1.   Plavidla Unie provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru a plavidla Unie lovící košelkovými nevody v maximální možné míře neprodleně vypouštějí všechny marlíny modré (Makaira nigricans), marlíny bělavé (Tetrapturus albidus) a marlíny Georgiovy (Tetrapturus georgei), kteří jsou při vytahování lovného zařízení živí, s náležitým ohledem na bezpečnost členů posádky, a to způsobem, který způsobuje co nejmenší škody a maximalizuje přežití po vypuštění.

2.   Členské státy podpoří uplatňování minimálních norem pro bezpečné zacházení a postupy pro vypouštění živých jedinců uvedené v příloze 1 doporučení ICCAT 19-05 tím, že vypracují pokyny pro své loďstvo. Pro bezpečné vypuštění ulovených živých marlínů modrých, marlínů bělavých a marlínů Georgiových, mají rybářská plavidla Unie na palubě k dispozici tyto zařízení: zvedací zařízení, pákové štípací kleště, odstraňovač háčků a kleště na šňůry, ke kterým mají členové posádky snadný přístup.

3.   Členské státy zajistí, aby velitelé a členové posádek jejich rybářských plavidel byli náležitě vyškoleni, znali a používali správné techniky zmírňování, identifikace, zacházení a vypouštění a měli na palubě veškeré vybavení nezbytné pro vypouštění marlínů modrých, marlínů bělavých a marlínů Georgiových v souladu s pokyny k minimálním normám pro bezpečné postupy zacházení a postupy pro vypouštění živých jedinců uvedenými v odstavci 2.

4.   Členské státy usilují o minimalizaci úmrtnosti marlínů modrých, marlínů bělavých a marlínů Georgiových po vypuštění v rámci svých rybolovných oblastí upravených pravidly ICCAT.

5.   Členské státy mohou plavidlům provádějícím odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru a plavidlům lovícím košelkovými nevody plujícím pod jejich vlajkou vydat oprávnění lovit a uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat uhynulého marlína modrého, marlína bělavého a marlína Georgiova v rámci stanovených limitů pro rybolov.

1.   Členské státy, pod jejichž vlajkou plavidla provozují rekreační rybolov marlína modrého, marlína bělavého a marlína Georgiova, zachovají účast vědeckých pozorovatelů při vykládkách jedinců marlína modrého, marlína bělavého a marlína Georgiova na úrovni 5 %.

2.   Pro rekreační rybolov marlína modrého se jako minimální použitelná velikost pro zachování zdrojů použije délka 251 cm od konce spodní čelisti po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve.

3.   Pro rekreační rybolov marlína bělavého a marlína Georgiova se jako minimální použitelná velikost pro zachování zdrojů použije délka 168 cm od konce spodní čelisti po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve.

4.   Je zakázáno prodávat nebo nabízet k prodeji upravená těla nebo části těl jedinců marlína modravého, marlína bělavého nebo marlína Georgiova ulovených při rekreačním rybolovu.

5.   Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby při rekreačním rybolovu byla každá vypuštěná ryba vypuštěna způsobem, který způsobí co nejmenší poranění.

1.   Členské státy zavedou programy pro shromažďování údajů, které zajistí, aby byly komisi ICCAT předkládány přesné údaje o úlovcích, intenzitě rybolovu, rozměrech a výmětech plachetníkovitých ryb, a to v souladu s požadavky ICCAT na předkládání údajů souvisejících s úkoly I a II.

2.   Členské státy předloží Komisi své kontrolní přehledy o odlovu plachetníkovitých ryb stanovené v příloze 1 doporučení ICCAT 18-05, včetně informací o opatřeních, která přijaly na vnitrostátní úrovni za účelem sledování úlovků a ochrany a řízení lovu plachetníkovitých.

3.   Neposkytnutí údajů souvisejících s úkolem I, včetně uhynulých výmětů, pokud jde o marlína modrého, marlína bělavého a marlína Georgiova v souladu s usnesením ICCAT 01-06 a doporučením ICCAT 11-15, má za následek zákaz uchovávání těchto druhů.“

1.   Žraloku mako v severním Atlantiku ulovenému rybářskými plavidly Unie nesmí být poraněn a musí být v rámci možností neprodleně vypuštěn do moře, přičemž je třeba věnovat náležitou pozornost bezpečnosti členů posádky.

2.   Členské státy zajistí, aby plavidla plující pod jejich vlajkou uplatňovala minimální normy pro bezpečné zacházení se žralokem mako v severním Atlantiku a postupy pro jeho vypouštění, jak je stanoveno v příloze IX.

1.   Členské státy zajistí, aby plavidla plující pod jejich vlajkou uplatňovala minimální normy pro bezpečné zacházení se žralokem mako v jižním Atlantiku a postupy pro jeho vypouštění, jak je stanoveno v příloze IX.

2.   Členské státy každý měsíc podávají Komisi zprávu o všech povolených vykládkách plavidel plujících pod jejich vlajkou, pokud jde o žraloka mako v jižním Atlantiku. Tyto zprávy předloží Komisi do 15 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém byly úlovky odloveny. Kromě toho členské státy každoročně podávají Komisi zprávu o uhynulých výmětech, živých vypuštěných jedincích a celkových úlovcích plavidel plujících pod jejich vlajkou.

3.   Do 30. června každého roku členské státy, pod jejichž vlajkou plavidla ulovila žraloka mako v jižním Atlantiku (vykládky a uhynulé výměty), informují Komisi o statistické metodice použité k odhadu uhynulých výmětů a živých vypuštěných jedinců. Členské státy s řemeslným a drobným rybolovem rovněž poskytnou informace o svých programech sběru údajů.

4.   V rámci každoročního předkládání údajů souvisejících s úkoly I a II poskytují členské státy Komisi všechny příslušné údaje o žraloku mako v jižním Atlantiku, včetně odhadů uhynulých výmětů a živých vypuštěných jedinců, a to za použití metod schválených Stálým výborem ICCAT pro výzkum a statistiku.

5.   Rybářská plavidla, která uchovávají na palubě jedince žraloka mako v jižním Atlantiku, mají zakázáno překládat celé ryby nebo části žraloka mako v jižním Atlantiku uloveného ve spojitosti s rybolovem v oblasti upravené pravidly ICCAT.“

1.   Členské státy zavedou programy pro shromažďování údajů, které zajistí, aby byly komisi ICCAT předkládány přesné údaje o úlovcích, intenzitě rybolovu, rozměrech a výmětech žraloků, a to v souladu s požadavky na předkládání údajů souvisejících s úkoly I a II.

2.   Členské státy předloží Komisi své kontrolní přehledy o provádění odlovu žraloků stanovené v příloze 1 doporučení ICCAT 18-06, včetně informací o opatřeních, která přijaly na vnitrostátní úrovni za účelem sledování úlovků a ochrany a řízení lovu žraloků.“

1.   Členské státy zajistí, aby každé plavidlo plující pod jejich vlajkou, které má na palubě regionálního pozorovatele ICCAT, bylo po celou dobu každé plavby opatřeno vhodným bezpečnostním vybavením, včetně následujícího:

2.   Každé rybářské plavidlo Unie, na jehož palubě je regionální pozorovatel ICCAT, vypracuje a zavede nouzový akční plán pro případ, že pozorovatel zemře, je nezvěstný nebo pravděpodobně spadl přes palubu, trpí vážnou nemocí nebo zraněním, které ohrožují zdraví, bezpečnost nebo dobré životní podmínky pozorovatele, nebo byl napaden, vystaven nátlaku, vyhrožování nebo obtěžování. Takovýto akční plán obsahuje mimo jiné náležitosti uvedené v příloze 1 doporučení ICCAT 19-10.

3.   Každé rybářské plavidlo Unie, na jehož palubě je regionální pozorovatel ICCAT, předloží Komisi svůj nouzový akční plán za účelem jeho předání ICCAT a zveřejnění na internetových stránkách ICCAT. Jakmile je k dispozici nový nebo pozměněný nouzový akční plán, poskytne se Komisi za účelem jeho předání ICCAT a zveřejnění na internetových stránkách ICCAT.

4.   Rybářské plavidlo Unie je způsobilé mít na palubě regionálního pozorovatele ICCAT pouze v případě, že předložilo nouzový akční plán. Pokud navíc Komise na základě informací v nouzovém akčním plánu zjistí nesoulad s normami stanovenými v příloze 1 doporučení ICCAT 19-10, může rozhodnout, že nasazení pozorovatele na plavidlo dotčeného členského státu vlajky bude odloženo, dokud nebude nesoulad odpovídajícím způsobem vyřešen.“

1.   Každý členský stát vyžaduje, aby pozorovatelé plnili zejména tyto úkoly:

2.   Členské státy zajistí, aby pozorovatelé:

3.   Velitel plavidla, na které je pozorovatel přidělen:

4.   Každý členský stát:

1.   Pokud je rybářské plavidlo Unie, rybářské plavidlo třetí země nebo plavidlo bez státní příslušnosti zpozorováno při rybolovu nebo činnostech souvisejících s rybolovem (např. překládce), u nichž se předpokládá, že se jedná o NNN rybolov, shromáždí členské státy co nejvíce informací prostřednictvím inspekčních a dozorových operací prováděných jejich příslušnými orgány v oblasti úmluvy ICCAT.

2.   Členské státy shromažďují informace o zpozorování plavidel v souladu s informačními přehledy z pozorování uvedenými v příloze doporučení ICCAT 19-09.

3.   Je-li plavidlo zpozorováno podle odstavce 1, dotčený členský stát, který plavidlo zpozoroval, bez zbytečného odkladu uvědomí příslušné orgány členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy nebo státu vlajky, který není smluvní stranou úmluvy, a poskytne jim veškeré pořízené snímky plavidla a:

1.   Automatické převádění nevyužité kvóty do dalšího roku není povoleno.

2.   Členský stát může požádat o převod nejvýše 5 % své roční kvóty do následujícího roku. Dotčený členský stát zahrne tuto žádost do svého ročního plánu rybolovu a ročního plánu řízení kapacity rybolovu, které mají být zahrnuty do unijního plánu rybolovu a řízení kapacity rybolovu, který schvaluje ICCAT.“

1.   Každý členský stát předá Komisi elektronickou cestou jako součást svého plánu rybolovu seznam hospodářství oprávněných k provozování činností souvisejících s tuňákem obecným ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Tento seznam obsahuje tyto informace:

Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT, aby uvedená hospodářství mohla být zanesena do evidence ICCAT pro chovná zařízení tuňáka obecného.

2.   Hospodářství, která nejsou zanesena do evidence ICCAT pro chovná zařízení tuňáka obecného, se nepovažují za oprávněná k provozování činností souvisejících s tuňákem obecným ve východním Atlantiku a Středozemním moři.

3.   Žádné chovné činnosti, včetně krmení pro účely výkrmu nebo odlovu, se nepovolují mimo zeměpisné souřadnice schválené pro chovné činnosti.

4.   Členské státy neprodleně oznámí Komisi jakékoli doplnění, odstranění a změny ve svých seznamech hospodářství. Komise neprodleně předá tyto nové údaje sekretariátu ICCAT.

5.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že žádný tuňák obecný nebude umístěn do hospodářství, které není uvedeno v evidenci ICCAT pro chovná zařízení tuňáka obecného, a že tato hospodářství nebudou přijímat tuňáka obecného z plavidel, která nejsou zanesena v evidenci plavidel ICCAT. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zákazu jakýchkoli činností v hospodářstvích, která nejsou zapsána v evidenci ICCAT pro chovná zařízení tuňáka obecného.“

1.   Pokud videozáznam uvedený v článku 43 nesplňuje minimální normy pro postupy pořizování videozáznamů stanovené v příloze X, a zejména pokud jeho kvalita a rozlišení nejsou dostatečné k určení počtu přemísťovaných jedinců tuňáka obecného, může předávající hospodářský subjekt provést dobrovolná přemístění.

2.   Pokud nebylo provedeno žádné dobrovolné přemístění nebo pokud navzdory dobrovolnému přemístění stále není možné určit počet přemísťovaných jedinců tuňáka obecného, příslušný orgán členského státu předávajícího hospodářského subjektu vlajky, pasti nebo hospodářství nařídí kontrolní přemístění, které se opakuje, dokud kvalita videozáznamu neumožní určit počet přemísťovaných jedinců tuňáka obecného.

3.   Dobrovolná a kontrolní přemístění se provádí do prázdné klece. Počet přemísťovaných jedinců tuňáka obecného, jak je určen v průběhu platného dobrovolného nebo kontrolního přemístění, se použije k vyplnění lodního deníku, prohlášení ICCAT o přemístění a příslušných oddílů elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného.

4.   K oddělení přepravní klece od plavidla lovícího košelkovými nevody, lapadla nebo chovné klece nesmí dojít dříve, než regionální pozorovatel ICCAT na palubě plavidla lovícího košelkovými nevody nebo přítomný v hospodářství nebo u lapadla splní relevantní úkoly.

5.   Pokud kvalita videozáznamu dobrovolných přemístění stále neumožňuje určit počet přemísťovaných jedinců, může příslušný orgán členského státu předávajícího hospodářského subjektu povolit oddělení přepravních klecí od plavidla lovícího košelkovými nevody, lapadla nebo hospodářství. V takovém případě nařídí příslušný orgán členského státu předávajícího hospodářského subjektu, aby byla zapečetěna dvířka příslušných přepravních klecí postupem podle přílohy XVa a požádá o provedení kontrolních přemístění ve stanoveném čase a na stanoveném místě za přítomnosti příslušného orgánu dotčeného členského státu vlajky, lapadla nebo hospodářství.

6.   V případě, že příslušné orgány členského státu vlajky, lapadla nebo hospodářství nemohou být přítomny kontrolnímu přemístění, uskuteční se kontrolní přemístění za přítomnosti regionálního pozorovatele ICCAT. V takovém případě je provozovatel hospodářství, který vlastní přemísťované jedince tuňáka obecného, odpovědný za vyslání regionálního pozorovatele ICCAT pro účely ověření kontrolního přemístění.“

1.   Příslušné orgány členského státu předávajícího hospodářského subjektu prošetří všechny případy, kdy:

Chybové rozpětí ve výši 10 % uvedené v prvním pododstavci písm. a) se vyjadřuje jako procentní podíl číselných údajů předávajícího hospodářského subjektu.

Při zahájení šetření informuje příslušný orgán členského státu předávajícího hospodářského subjektu o šetření příslušný orgán členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy dotčených vlečných plavidel a zajistí, aby do ukončení šetření nebylo povoleno žádné přemístění z dotčené přepravní klece nebo do ní.

Šetření případně zahrnuje analýzu všech příslušných videozáznamů. Takové šetření musí být uzavřeno před okamžikem umístění do klecí v hospodářství a v každém případě do 96 hodin od jeho zahájení, s výjimkou případů vyšší moci. Do doby, než budou známy výsledky tohoto šetření, se nepovolí umístění do klecí a nepotvrdí příslušný oddíl elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného.

2.   U všech přemístění, u nichž se vyžaduje videozáznam, představuje rozdíl vyšší než 10 % mezi počtem přemísťovaných jedinců tuňáka obecného uvedeným předávajícím hospodářským subjektem v prohlášení ICCAT o přemístění a počtem stanoveným příslušným orgánem členského státu nebo smluvní strany úmluvy předávajícího hospodářského subjektu potenciální neplnění závazků dotčeným rybářským plavidlem, lapadlem nebo hospodářstvím.“

1.   Každý členský stát hospodářství jmenuje jediný příslušný orgán odpovědný za koordinaci shromažďování a ověřování informací o umísťování do klecí prováděných v jeho pravomoci, za kontrolu činností hospodářství prováděných v rámci jeho pravomoci a za podávání zpráv příslušným orgánům členských států vlajky a lapadla a smluvních stran úmluvy, jejichž plavidly nebo lapadly byl tuňák umístěný v klecích uloven, a za spolupráci s nimi.

2.   Veškeré činnosti spojené s rybolovem tuňáka obecného a jeho chovem podléhají kontrole uvedené v ročním plánu sledování, kontroly a inspekce předloženém podle článku 14.

3.   Členské státy zapojené do činností souvisejících s umísťováním do klecí si vyměňují informace a spolupracují, aby zajistily, že počet jedinců a hmotnost tuňáka obecného určeného k umístění do klecí jsou přesné, odpovídají množství úlovků nahlášených velitelem plavidla lovícího košelkovými nevody nebo provozovatelem lapadla a jsou uvedeny v příslušných oddílech elektronické dokumentace úlovků tuňáka.

4.   Členské státy hospodářství zajistí, aby provozovatelé hospodářství neustále uchovávali přesný schematický plán svých hospodářství s uvedením jedinečných identifikačních čísel všech klecí uvedených v článku 45c a jejich individuální polohy v hospodářství. Uvedený plán je vždy k dispozici příslušnému orgánu členského státu hospodářství pro účely kontroly a regionálnímu pozorovateli ICCAT nasazenému v hospodářství. Jakákoli aktualizace schematického plánu podléhá předchozímu oznámení příslušnému orgánu členského státu hospodářství. Schematický plán se aktualizuje pokaždé, když se změní počet nebo rozmístění chovných klecí.

5.   Příslušný orgán členského státu hospodářství uchovává veškeré informace, dokumentaci a materiály týkající se umísťování do klecí prováděného v hospodářstvích spadajících do jeho pravomoci po dobu nejméně tří let a uchovává je tak dlouho, jak je to nezbytné pro účely prosazování. Tato povinnost platí obdobně pro provozovatele hospodářství, pokud jde o umísťování do klecí prováděné v jejich hospodářstvích.

1.   Před zahájením rybolovného období tuňáka obecného přidělí příslušné orgány členského státu hospodářství každé kleci patřící hospodářstvím spadajícím do jejich pravomoci, včetně klecí používaných k přepravě ryb do hospodářství, jedinečné identifikační číslo („číslo klece“).

2.   Čísla klecí se vydávají podle jedinečného systému číslování, který zahrnuje alespoň třípísmenný kód odpovídající členskému státu hospodářství, po němž následují tři číslice. Čísla klecí jsou stálá a nejsou přenosná z jedné klece na jinou klec.

3.   Čísla klecí musí být vyražena nebo namalována na dvou protilehlých stranách kruhu klece a nad čarou ponoru, v barvě kontrastující s pozadím, na kterém jsou namalována nebo vyražena, a musí být kdykoli viditelná a čitelná pro kontrolní účely. Výška písmen a číslic musí být nejméně 20 cm a tloušťka čáry nejméně 4 cm.

4.   Odchylně od odstavce 3 jsou alternativní způsoby označení klece číslem klece povoleny za předpokladu, že poskytují stejnou záruku viditelnosti, čitelnosti a neporušitelnosti.

1.   Každé umístění do klece podléhá postupu uvedenému v odstavcích 2 až 4.

2.   Provozovatel hospodářství požádá příslušný orgán členského státu hospodářství o oprávnění k umístění do klecí. Oprávnění k umístění do klecí musí obsahovat tyto informace:

3.   Příslušný orgán členského státu hospodářství oznámí informace uvedené v odstavci 2 příslušným orgánům členských států nebo smluvních stran úmluvy, pod jejichž vlajkou se odlov provádí nebo v jejichž pravomoci se lapadlo nachází, a požádá o potvrzení, že umístění do klecí může být povoleno.

4.   Do tří pracovních dnů oznámí příslušné orgány členského státu, pod jehož vlajkou se odlov provádí nebo v jehož pravomoci se lapadlo nachází, příslušnému orgánu členského státu hospodářství nebo smluvní strany úmluvy, že dané umístění do klecí může být povoleno, nebo že se zamítá. V případě zamítnutí uvede příslušný orgán členského státu, pod jehož vlajkou se odlov provádí nebo v jehož pravomoci se lapadlo nachází, důvody tohoto zamítnutí. Zamítnutí zahrnuje následný příkaz k vypuštění.

5.   Členský stát hospodářství vydá oprávnění k umístění do klecí neprodleně po obdržení potvrzení od příslušného orgánu dotčeného členského státu nebo smluvní strany úmluvy, pod jejichž vlajkou se odlov provádí nebo v jejichž pravomoci se lapadlo nachází. Pokud toto potvrzení není k dispozici, příslušný orgán členského státu hospodářství umístění do klecí nepovolí.

6.   Umístění do klecí se nepovolí, pokud k rybám, na které se vztahuje oprávnění k umístění do klecí, nejsou poskytnuty veškeré informace požadované podle odstavce 2.

7.   Dokud nebudou k dispozici výsledky šetření uvedeného v článku 44, které provede příslušný orgán členského státu nebo smluvní strany úmluvy, pod jejichž vlajkou se odlov provádí nebo v jejichž pravomoci se lapadlo nachází, nebude umístění do klecí povoleno a příslušné oddíly o informacích o úlovcích a obchodních informacích o obchodu s živými rybami uvedené v elektronické dokumentaci úlovků tuňáka obecného nebudou potvrzeny.

8.   Pokud příslušný orgán členského státu hospodářství nebo smluvní strany úmluvy nevydá oprávnění k umístění do klecí do jednoho měsíce od podání žádosti o oprávnění k umístění do klecí provozovatelem hospodářství, příslušný orgán členského státu hospodářství nařídí a provede vypuštění všech ryb v dotyčné přepravní kleci v souladu s přílohou XII. Příslušný orgán členského státu hospodářství neprodleně informuje příslušný orgán dotčeného členského státu nebo smluvní strany úmluvy, pod jejichž vlajkou se odlov provádí nebo v jejichž pravomoci se lapadlo nachází, a sekretariát ICCAT o vypuštění.“

1.   Příslušný orgán členského státu odpovědného za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo odmítne umístění do klecí schválit, pokud shledá, že:

2.   V případě, že členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo odmítne umístění do klecí schválit:

1.   Po připlutí vlečného plavidla do blízkosti hospodářství příslušný orgán členského státu hospodářství zajistí, aby bylo dotyčné vlečné plavidlo udržováno ve vzdálenosti nejméně jedné námořní míle od jakéhokoli zařízení hospodářství, dokud není příslušný orgán členského státu hospodářství fyzicky přítomen. Po celou dobu se sleduje poloha a činnost uvedeného vlečného plavidla.

2.   Příslušný orgán členského státu hospodářství nepovolí zahájení umístění do klecí, aniž by byl přítomen on sám a regionální pozorovatel ICCAT, nebo dříve, než příslušné oddíly o informacích o úlovcích a obchodních informacích o obchodu s živými rybami uvedené v elektronické dokumentaci úlovků tuňáka obecného vyplní a potvrdí příslušné orgány členských států nebo smluvních stran úmluvy, pod jejichž vlajkou se odlov provádí nebo v jejichž pravomoci se lapadlo nachází.

3.   Je zakázáno kotvit v hospodářství přepravní klece jako chovné klece bez přemístění ryb, aby bylo možné pořizovat stereoskopické kamerové záznamy.

4.   Po přemístění jedinců tuňáka obecného z vlečné klece do chovné klece kontrolní orgán členského státu hospodářství zajistí, aby byly chovné klece s jedinci tuňáka obecného po celou dobu zapečetěny. Odpečetění je možné pouze za přítomnosti příslušného orgánu členského státu hospodářství a na základě jeho povolení. Kontrolní orgán členského státu hospodářství vypracuje protokoly o zapečetění chovných klecí, které zajistí používání úředních pečetí a jejich umístění tak, aby se zabránilo otevření dvířek bez porušení pečetí.

5.   Členské státy hospodářství zajistí, aby úlovky tuňáka obecného byly umístěny v oddělených klecích nebo v oddělené řadě klecí s členěním podle členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy, z nichž úlovek pochází, a roku odlovu. Pokud byl však tuňák obecný uloven v rámci společné rybolovné operace, dotčené úlovky se umístí do samostatných klecí nebo řady klecí a rozdělí se na základě společné rybolovné operace a roku odlovu.

6.   Ryby se do klecí umísťují před 22. srpnem každého roku s výjimkou případů, které příslušné orgány členského státu odpovědné za hospodářství řádně odůvodní, včetně případů vyšší moci, a toto odůvodnění se připojí ke zprávě o umístění do klecí, až bude předložena. V žádném případě se ryby nesmějí umísťovat do klecí po 7. září každého roku. Výše uvedené lhůty neplatí v případě přemísťování mezi hospodářstvími.“

1.   Členské státy hospodářství zajistí, aby bylo umísťování do klecí sledováno jeho kontrolními orgány pomocí konvenčních i stereoskopických kamer. Pořizuje se videozáznam každého umístění do klecí v souladu s minimálními normami pro postupy pořizování videozáznamů stanovenými v příloze X.

2.   Pokud kvalita videozáznamu kontrolní kamery používaného k určení počtu jedinců a hmotnosti tuňáka obecného umístěného do klecí nesplňuje minimální normy pro postupy pořizování videozáznamů stanovené v příloze X, nařídí příslušný orgán členského státu hospodářství kontrolní umístění do klecí, dokud není možné určit počet jedinců a hmotnost tuňáka obecného. Opakování umístění do klecí nepodléhá udělení nového oprávnění k umístění do klecí.

3.   V případě kontrolního umístění do klecí zajistí příslušný orgán členského státu hospodářství, aby byla klec předávajícího hospodářství zapečetěna a aby s ní nebylo možné před novým umístěním do klecí manipulovat. Klece přijímajícího hospodářství použité při kontrolním umístění do klecí musí být prázdné.

4.   Po ukončení umístění do klecí příslušný orgán členského státu hospodářství zajistí, aby měl regionální pozorovatel ICCAT okamžitý přístup ke všem videozáznamům kontrolní kamery a aby mu bylo umožněno pořídit kopii, je-li to nutné k provedení analýzy těchto videozáznamů v jiném čase nebo na jiném místě.

5.   Členské státy hospodářství zajistí, aby provozovatel hospodářství předložil při každém umístění do klecí prohlášení ICCAT o umístění do klecí do jednoho týdne po provedení skutečného umístění do klecí, a to podle šablony uvedené v příloze XIV.

1.   Pokud se v případě jedné operace odlovu počet jedinců tuňáka obecného umístěného do klecí, který sdělil příslušný orgán členského státu hospodářství v souladu s čl. 51 odst. 3, liší o více než 10 % od počtu jedinců tuňáka obecného uvedeného elektronické dokumentaci úlovků tuňáka obecného jako uloveného nebo přemístěného nebo v prohlášení ICCAT o přemístění, zahájí příslušný orgán členského státu, pod jehož vlajkou se odlov provádí nebo v jehož pravomoci se lapadlo nachází, šetření s cílem určit přesnou hmotnost úlovku, která se odečte od vnitrostátní kvóty tuňáka obecného.

2.   Na podporu šetření uvedeného v odstavci 1 si příslušný orgán členského státu, pod jehož vlajkou se odlov provádí nebo v jehož pravomoci se lapadlo nachází, vyžádá všechny doplňující informace a výsledky relevantní analýzy videozáznamu provedené příslušnými orgány členského státu vlajky a hospodářství, které se podílely na dotčené přepravě a umístění do klecí.

3.   Příslušné orgány členských států, včetně příslušných orgánů členských států vlajky, jejichž plavidla se podílela na přepravě ryb, aktivně spolupracují, a to i prostřednictvím výměny veškerých informací a dokladů, které mají k dispozici.

4.   Příslušný orgán členského státu, pod jehož vlajkou se odlov provádí nebo v jehož pravomoci se lapadlo nachází, ukončí šetření do jednoho měsíce od sdělení výsledků umístění do klecí příslušným orgánem členského státu hospodářství.

5.   Rozdíl větší než 10 % mezi počtem jedinců tuňáka obecného nahlášených dotčeným plavidlem nebo lapadlem a počtem stanoveným příslušným orgánem členského státu, pod jehož vlajkou se odlov provádí nebo v jehož pravomoci se lapadlo nachází, v důsledku šetření představuje potenciální neplnění závazků dotčeným plavidlem nebo lapadlem.

6.   Chybové rozpětí ve výši 10 % uvedené v odstavcích 1 a 5 se vyjadřuje jako procentní podíl číselných údajů nahlášených velitelem rybářského plavidla či zástupcem velitele nebo provozovatelem lapadla či zástupcem provozovatele lapadla a použije se na úrovni jednotlivých umístění do klecí.

7.   Členský stát, pod jehož vlajkou se odlov provádí nebo v jehož pravomoci se lapadlo nachází, stanoví hmotnost tuňáka obecného, která se odečte od jeho vnitrostátní kvóty tuňáka obecného, s přihlédnutím k množství umístěnému do klecí, vypočtenému v souladu s přílohou XI, která zajišťuje, že se hmotnost při umístění do klecí vypočítá na základě poměru délky a hmotnosti volně žijících ryb, a nahlášeného úhynu v souladu s přílohou XIII.

8.   Pokud však šetření uvedené v odstavci 1 tohoto článku dospěje k závěru, že dochází ke ztrátě jedinců tuňáka obecného ve smyslu přílohy XIII, odečte se hmotnost ztracených ryb od kvóty členského státu v souladu s přílohou XIII tak, že se průměrná individuální hmotnost při umístění do klecí sdělená příslušným orgánem členského státu hospodářství použije na počet jedinců tuňáka obecného v úlovku stanovený příslušným orgánem členského státu vlajky nebo lapadla na základě jeho analýzy prvního videozáznamu o přemístění v souvislosti s šetřením.

9.   Bez ohledu na odstavec 8 může příslušný orgán členského státu vlajky nebo lapadla po konzultaci s příslušným orgánům členského státu vlajky, který se podílí na přepravě ryb až do cílového hospodářství, rozhodnout, že ryby, u nichž bylo při šetření zjištěno, že byly ztraceny, nebudou odečteny z kvóty členského státu, pokud provozovatel ztráty řádně zdokumentoval jako „vyšší moc“ (tj. fotografie poškozené klece, meteorologické zprávy), relevantní informace byly sděleny příslušnému orgánu členského státu provozovatele bezprostředně po události a ztráty neměly za následek známý úhyn.

1.   Příslušný orgán členského státu hospodářství určí počet jedinců a hmotnost tuňáka obecného umístěného do klece na základě analýzy videozáznamu z každého umístění do klece, který poskytne provozovatel hospodářství. Při provádění uvedené analýzy se příslušné orgány členského státu hospodářství řídí postupy uvedenými v příloze XI.

2.   Pokud je rozdíl mezi počtem nebo hmotností zjištěnými příslušným orgánem členského státu hospodářství a odpovídajícími číselnými údaji uvedenými v prohlášení ICCAT o umístění do klecí větší než 10 %, zahájí příslušný orgán členského státu hospodářství šetření s cílem zjistit důvody tohoto rozdílu a případně upravit počet nebo hmotnost jedinců tuňáka obecného, kteří byli umístěni do klecí. Toto chybové rozpětí ve výši 10 % se vyjadřuje jako procentní podíl číselných údajů poskytnutých provozovatelem hospodářství.

3.   Po ukončení umístění do klecí nebo – v případě společné rybolovné operace nebo lapadel téhož členského státu – posledního umístění do klecí spojeného se společnou rybolovnou operací nebo s těmito lapadly, sdělí členský stát hospodářství výsledky stereoskopického programu uvedeného v příloze XI členskému státu nebo smluvní straně úmluvy, pod jejichž vlajkou se odlov provádí nebo v jejichž pravomoci se lapadlo nachází, v souladu s přílohou XI oddílem B bodem 2.

4.   Členský stát hospodářství rovněž sdělí výsledky stereoskopického programu uvedeného v odstavci 3 subjektu, který jménem ICCAT provádí program regionálních pozorovatelů ICCAT.

5.   Stereoskopický program uvedený v odstavci 3 se provádí v souladu s postupy stanovenými v příloze XI. Alternativní metody mohou být použity jen v případě, že byly schváleny sekretariátem ICCAT během jeho výročního zasedání.

6.   Každý členský stát hospodářství předloží Komisi do 30. září každého roku postupy a výsledky týkající se stereoskopického programu nebo alternativních metod podle odstavce 5, které budou do 31. října každého roku předány Stálému výboru pro výzkum a statistiku.

7.   Všechny úhyny tuňáka obecného během umísťování do klecí nahlásí provozovatel hospodářství v souladu s přílohou XIII.

8.   Členský stát, pod jehož vlajkou se odlov provádí nebo v jehož pravomoci se lapadlo nachází, vydá v souladu s postupy stanovenými v příloze XII příkaz k vypuštění pro množství umístěná do klecí, jež přesahují množství tuňáků obecných nahlášená jako ulovená a přemístěná, pokud:

Vypuštění přebytku se provede za přítomnosti kontrolních orgánů.

9.   Výsledky stereoskopického programu se použijí při rozhodování, zda jsou nutná vypuštění, a odpovídajícím způsobem se vyplní prohlášení o umístění do klecí a příslušné oddíly dokumentace úlovků tuňáka obecného. Pokud byl vydán příkaz k vypuštění ryb, provozovatel hospodářství požádá o přítomnost vnitrostátního kontrolního orgánu a regionálního pozorovatele ICCAT, aby mohl vypuštění sledovat.

1.   Určení ryb, které mají být vypuštěny, se provádí v souladu s přílohou XI oddílem B bodem 3.

2.   Pokud je hmotnost tuňáka obecného umístěného do klece vyšší než hmotnost, která byla nahlášena jako ulovená nebo přemístěná, vydá příslušný orgán členského státu, pod jehož vlajkou se odlov provádí nebo v jehož pravomoci se lapadlo nachází, příkaz k vypuštění a neprodleně jej sdělí příslušnému orgánu dotčeného členského státu hospodářství. Příkaz k vypuštění se vydá v souladu s přílohou XI oddílem B bodem 3 s přihlédnutím k možné kompenzaci na úrovni společné rybolovné operace nebo na úrovni lapadel v souladu s přílohou XI oddílem B bodem 5.

3.   Vypouštění se provádí v souladu s protokolem stanoveným v příloze XII.“

1.   Zpracovatelská plavidla, která mají v úmyslu provádět činnost v hospodářstvích nebo lapadlech, zašlou členskému státu hospodářství nebo lapadla předchozí oznámení nejméně 48 hodin před příjezdem plavidla do oblasti hospodářství nebo lapadla. Předchozí oznámení musí obsahovat alespoň datum a předpokládaný čas připlutí a informace o tom, zda má zpracovatelské plavidlo na palubě tuňáka obecného, a pokud ano, musí uvést podrobnosti o nákladu, včetně množství ve zpracované hmotnosti a živé hmotnosti, a podrobnosti o původu tuňáka obecného na palubě (hospodářství nebo lapadlo a členský stát nebo smluvní strana úmluvy).

2.   Jakýkoli výlov v hospodářstvích nebo lapadlech podléhá oprávnění vydanému členským státem hospodářství nebo lapadla. Za tímto účelem provozovatel hospodářství nebo lapadla, který má v úmyslu provádět výlov tuňáka obecného, předloží případně svému členskému státu hospodářství nebo lapadla žádost o oprávnění, která obsahuje alespoň tyto informace:

3.   S výjimkou jedinců tuňáka obecného, kteří jsou na pokraji úhynu, nesmí být povolen žádný výlov před zjištěním výsledků čerpání kvóty podle čl. 50 odst. 7 až 9 a před provedením s tím souvisejícího vypouštění.

4.   Výlov se nesmí provádět v případě lapadel bez přítomnosti vnitrostátního pozorovatele nebo v případě výlovu v hospodářstvích bez přítomnosti regionálního pozorovatele ICCAT. V případě ryb dodaných na zpracovatelských plavidlech může vnitrostátní pozorovatel nebo regionální pozorovatel ICCAT provádět své příslušné úkoly ze zpracovatelských plavidel.

5.   Příslušné orgány členských států hospodářství nebo p lapadla ověřují a křížově kontrolují výsledky všech výlovů prováděných v hospodářstvích a v lapadlech, která spadají do jejich pravomoci, přičemž využívají všechny relevantní informace, které mají k dispozici. Příslušné kontrolní orgány členských států hospodářství nebo lapadla kontrolují všechny operace výlovu tuňáka obecného určeného pro zpracovatelská plavidla a určitý podíl ostatních výlovů na základě analýzy rizik.

6.   Pokud je místem určení tuňáka obecného zpracovatelské plavidlo, vyplní velitel zpracovatelského plavidla nebo jeho zástupce prohlášení o zpracování. Pokud má být ulovený tuňák obecný vyložen přímo v přístavu, vyplní provozovatel hospodářství nebo lapadla prohlášení o výlovu. Prohlášení o zpracování a výlovu potvrzuje vnitrostátní pozorovatel nebo regionální pozorovatel ICCAT přítomný při výlovu.

7.   Prohlášení o zpracování a výlovu se zasílají elektronickou poštou příslušným orgánům členského státu hospodářství do 48 hodin po výlovu podle šablony uvedené v příloze XVb.

1.   Přemístění v rámci jednoho hospodářství se uskuteční pouze s oprávněním a za přítomnosti příslušného orgánu členského státu hospodářství. Každé přemístění se zaznamená pomocí kontrolních kamer, aby se potvrdil počet přemístěných jedinců tuňáka obecného. Videozáznam musí splňovat minimální normy pro postupy pořizování videozáznamů stanovené v příloze X. Příslušný orgán členského státu hospodářství tato přemístění sleduje a kontroluje a zajišťuje, aby bylo každé přemístění v rámci jednoho hospodářství zaznamenáno v systému elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného.

2.   Bez ohledu na definici umístění do klecí uvedenou v čl. 5 bodu 30 se přemístění jedinců tuňáka obecného mezi dvěma různými místy v tomtéž hospodářství (přemístění v rámci jednoho hospodářství) pomocí přepravní klece nepovažuje za umístění do klecí pro účely oddílu 7.

3.   Při přemístění v rámci jednoho hospodářství může příslušný orgán členského státu hospodářství povolit přeskupení ryb z odlovu pod stejnou vlajkou a ze stejné společné rybolovné operace za předpokladu, že je zachována sledovatelnost a použitelnost míry růstu Stálého výboru pro výzkum a statistiku.

4.   Příslušný orgán členského státu hospodářství a provozovatel hospodářství uchovávají videozáznamy z přemístění v rámci jednoho hospodářství, které se uskutečnilo v hospodářstvích spadajících do jeho pravomoci, po dobu nejméně tří let a uchovávají tyto informace tak dlouho, jak je to nezbytné pro účely prosazování.

1.   Před začátkem příštího rybolovného období pro rybolov pomocí plavidel lovících košelkovými nevody a příštího rybolovného období pro rybolov pomocí lapadel příslušný orgán členského státu hospodářství důkladně posoudí živé tuňáky obecné převedené v hospodářstvích spadajících do jeho pravomoci. Za tímto účelem se živý tuňák obecný přemístí do prázdných klecí a sleduje se pomocí kontrolních kamer s cílem zjistit počet jedinců a hmotnost přemístěného tuňáka obecného.

2.   Odchylně od odstavce 1 se převádění tuňáka obecného z let a z klecí, v nichž nedošlo k výlovu, kontroluje každoročně použitím namátkového kontrolního postupu uvedeného v článku 56e.

3.   Převedený živý tuňák obecný se umístí do oddělených klecí nebo sérií klecí v hospodářství a rozdělí se na základě společné rybolovné operace nebo téhož členského státu lapadla nebo smluvní strany úmluvy původu a roku odlovu.

4.   Příslušný orgán členského státu hospodářství zajistí, aby videozáznam kontrolní kamery z převodů provedených na základě posouzení přemístění byl v souladu s příslušnými minimálními normami pro postupy pořizování videozáznamů stanovenými v příloze X a aby určení počtu jedinců a hmotnosti převáděného tuňáka obecného bylo v souladu s oddílem A přílohy XI.

5.   Dokud Stálý výbor pro výzkum a statistiku nevyvine algoritmus pro přepočet délky na hmotnost vykrmených nebo chovaných ryb nebo obojího, provádí se výpočet hmotnosti převedených jedinců tuňáka obecného pomocí nejaktuálnějších tabulek míry růstu vypracovaných Stálým výborem pro výzkum a statistiku.

6.   Rozdíl v počtu jedinců tuňáka obecného mezi počtem vyplývajícím z posouzení převodu a očekávaným počtem po výlovu musí příslušný orgán členského státu hospodářství řádně prošetřit a zaznamenat do systému elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného. V případě nadměrného počtu nařídí příslušný orgán členského státu hospodářství vypuštění odpovídajícího počtu jedinců tuňáka obecného. Vypouštění se provádí v souladu s přílohou XII. Vyrovnání rozdílů mezi různými klecemi v hospodářství není povoleno. Příslušný orgán členského státu hospodářství může povolit chybovou odchylku až do výše 5 % mezi počtem jedinců tuňáka obecného vyplývajícím z posouzení převodu a počtem jedinců, u nichž se předpokládá, že se budou nacházet v kleci.

7.   Příslušný orgán členského státu hospodářství uchovává videozáznam a veškerou relevantní dokumentaci z posouzení převodu v rámci jednoho hospodářství, které se uskutečnilo v hospodářstvích spadajících do jeho pravomoci, po dobu nejméně tří let a uchovává tyto informace tak dlouho, jak je to nezbytné pro účely prosazování.

1.   Příslušné orgány členského státu hospodářství vyplní a předají Komisi do deseti dnů od ukončení posouzení převodu prohlášení o převodu úlovku do dalšího roku, které je připojeno k revidovanému plánu řízení hospodářství. Takovéto prohlášení obsahuje alespoň tyto informace:

Komise předá prohlášení o převodu úlovku do dalšího roku sekretariátu ICCAT do 15 dnů od data ukončení posouzení převodu.

2.   K prohlášení o převodu úlovku do dalšího roku se v příslušném případě přiloží zpráva o stereoskopickém systému.

1.   Příslušný orgán členského státu hospodářství provádí namátkové kontroly v hospodářstvích spadajících do jeho pravomoci. Minimální namátkové kontroly uvedené v odstavci 2 se provádějí v hospodářstvích v období mezi ukončením umísťování do klecí a prvním umístěním do klecí v následujícím roce. Tyto kontroly zahrnují povinné přemístění všech jedinců tuňáka obecného z klecí v hospodářství do jiných klecí v hospodářství, aby bylo možné spočítat počet jedinců tuňáka obecného prostřednictvím kontrolních videozáznamů.

2.   Každý členský stát stanoví minimální počet namátkových kontrol, které mají být provedeny v každém hospodářství spadajícím pod jeho pravomoc. Počet namátkových kontrol pokrývá alespoň 10 % počtu klecí v každém hospodářství po ukončení umísťování do klecí, přičemž zahrnuje alespoň jednu kontrolu na hospodářství a v případě potřeby se zaokrouhluje nahoru. Výběr kontrolovaných klecí musí být založen na analýze rizik. Plánování namátkových kontrol, které mají být provedeny, se promítne do plánu sledování, kontroly a inspekcí členského státu uvedeného v článku 14.

3.   Ačkoli to není povinné, může příslušný orgán členského státu hospodářství dotčeným hospodářstvím oznámit nejpozději dva kalendářní dny předem, že uskuteční namátkovou kontrolu. V takových případech sdělí příslušný orgán členského státu hospodářství vybrané klece provozovateli hospodářství až po příjezdu do dotčeného hospodářství.

4.   Provozovatelé hospodářství přijmou veškerá vhodná opatření, aby usnadnili provádění namátkových kontrol, a jsou-li předem oznámeny, zajistí, aby byly k dispozici všechny prostředky, které umožní, aby příslušný orgán členského státu hospodářství mohl kdykoli a v kterékoli kleci v hospodářství provádět namátkové kontroly.

5.   Příslušný orgán členského státu hospodářství se vynasnaží zkrátit dobu mezi nařízením namátkových kontrol a datem provedením kontrolních operací. Příslušný orgán členského státu hospodářství zajistí, aby byla přijata veškerá nezbytná opatření, která zajistí, že provozovatel hospodářství nebude mít možnost manipulovat s dotčenými klecemi, dokud neproběhne namátková kontrola.

6.   Po provedení namátkové kontroly se každý rozdíl mezi počtem jedinců tuňáka obecného zjištěným při namátkové kontrole a očekávaným počtem v kleci řádně prošetří a zaznamená do systému elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného. V případě nadměrného počtu nařídí příslušný orgán členského státu hospodářství vypuštění odpovídajícího počtu jedinců tuňáka obecného. Vypouštění se provádí v souladu s přílohou XII. Vyrovnání rozdílů mezi různými klecemi v hospodářství není povoleno. Příslušný orgán členského státu hospodářství může povolit chybovou odchylku ve výši 5 % mezi počtem jedinců tuňáka obecného vyplývajícím z kontrolního přemístění a počtem jedinců, u nichž se předpokládá, že se budou nacházet v kleci.

7.   Příslušný orgán členského státu hospodářství uchovává veškeré videozáznamy z namátkových kontrol, které se uskutečnily v hospodářstvích spadajících do jeho pravomoci, po dobu nejméně tří let a uchovává tyto informace tak dlouho, jak je to nezbytné pro účely prosazování.

8.   Výsledky namátkových kontrol sdělí Komise sekretariátu ICCAT před začátkem nového rybolovného období pro rybolov pomocí plavidel lovících košelkovými nevody pro každý členský stát v souladu s článkem 17, aby je předal Výboru ICCAT pro kontrolu plnění závazků.

1.   Přemístění živých jedinců tuňáka obecného mezi dvěma různými hospodářstvími se uskuteční pouze s předchozím písemným oprávněním vydaným příslušnými orgány dotčeného členského státu hospodářství.

2.   Přemístění z klece předávajícího hospodářství do přepravní klece musí splňovat požadavky stanovené v oddílu 6, včetně videozáznamu potvrzujícího počet přemístěných jedinců tuňáka obecného, vyplnění prohlášení ICCAT o přemístění a ověření operace regionálním pozorovatelem ICCAT.

3.   Bez ohledu na odstavec 2 není v případech, kdy se má celá klec přemístit do cílového hospodářství, nutné pořizovat videozáznam operace a klec se do cílového hospodářství přepravuje zapečetěná.

4.   Umístění tuňáka obecného do klecí v cílovém hospodářství podléhá požadavkům na umísťování do klecí stanoveným v článcích 46a a 49 a v čl. 51 odst. 1, 2 a 7, včetně videozáznamu potvrzujícího počet jedinců a hmotnost tuňáka obecného umístěného do klecí a ověření operace regionálním pozorovatelem ICCAT. Stanovení hmotnosti jedinců tuňáka obecného umístěných do klecí z jiného hospodářství se nepoužije, dokud Stálý výbor pro výzkum a statistiku nevypracuje algoritmus pro přepočet délky na hmotnost vykrmených ryb nebo chovaných ryb nebo obojích.“