(1)

Cílem tohoto doporučení je vyzvat členské státy, aby pokračovaly v současných opatřeních ke snížení poptávky po plynu přijatých podle doporučení Rady (EU) 2022/1369 (1) v zájmu dosažení 15 % snížení poptávky po plynu ve srovnání s referenčním obdobím od 1. dubna 2017 do 31. března 2022. Účelem tohoto doporučení je rovněž vyzvat členské státy, aby pokračovaly v podávání zpráv Eurostatu o snížení poptávky, včetně rozčlenění podle odvětví.

(2)

Nařízení (EU) 2022/1369 bylo přijato s ohledem na krizi v oblasti dodávek plynu způsobenou útočnou Ruska válkou proti Ukrajině. Zaměřuje se na dobrovolné a, v případě potřeby, povinné snížení poptávky po plynu v Unii, usnadnění plnění kapacit zásobníků, zvládnutí cenových výkyvů a lepší přípravu na jakékoli další narušení dodávek. Bylo přijato s ohledem na naléhavou potřebu, aby Unie reagovala dočasnými opatřeními v duchu solidarity mezi členskými státy.

(3)

Podle nařízení (EU) 2022/1369 měly členské státy vyvinout maximální úsilí ke snížení své spotřeby plynu o 15 %, a to nejprve v období od 1. srpna 2022 do 31. března 2023, a poté, co nařízení Rady (EU) 2023/706 (2) prodloužilo použitelnost nařízení (EU) 2022/1369, v období od 1. dubna 2023 do 31. března 2024. V případě, že by se opatření k dobrovolnému snížení poptávky ukázala pro řešení rizika závažného výpadku dodávek jako nedostatečná, byla Rada zmocněna vyhlásit na návrh Komise výstrahu na úrovni Unie, čímž by se aktivovalo povinné snížení poptávky. Členské státy přijaly opatření ke snížení své příslušné poptávky po plynu v duchu solidarity, která vedla k účinnému snížení poptávky po plynu v celé Unii o více než 15 %, a to od srpna 2022 do prosince 2023.

(4)

Podle nařízení (EU) 2022/1369 provedla Komise do 1. března 2024 nový přezkum tohoto nařízení s ohledem na obecnou situaci v oblasti dodávek plynu do Unie a předložila Radě zprávu o hlavních zjištěních.

(5)

Ve své zprávě dospěla Komise k závěru, že ačkoli se situace v oblasti bezpečnosti dodávek plynu díky cíleným investicím a řadě opatření zlepšila, včetně snížení poptávky na základě nařízení (EU) 2022/1369, zůstává obecná situace v oblasti bezpečnosti dodávek citlivá. Světový trh s plynem zůstává napjatý a před začátkem období 2025–2027 se neočekává žádné významné zvýšení globálních kapacit pro zkapalňování, přičemž další rizika nepříznivého vývoje, která mohou stávající situaci v oblasti bezpečnosti dodávek zhoršit, přetrvávají. Komise rovněž dospěla k závěru, že snížení poptávky významně přispělo k postupnému ukončení využívání přibližně 65 miliard metrů krychlových ruského plynu v roce 2023, zejména v domácnostech a průmyslových odvětvích. V roce 2023 bylo snížení poptávky klíčové pro ukončení zimy s odpovídajícími úrovněmi skladování a pro zajištění nezbytné flexibility v létě, aby byla splněna povinnost 90 % skladování stanovená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 (3).

(6)

Nedávné případy významné volatility cen, mimo jiné v létě a na podzim roku 2023, kdy se ceny během několika týdnů zvýšily o více než 50 %, způsobené událostmi, jako byly stávky v australských zařízeních pro vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG) a narušení plynovodu Balticconnector, ukazují, že pokud jde o poptávku a nabídku, mají i relativně malé otřesy nadále dopad na tržní ceny. Za těchto podmínek může obava z potenciálního nedostatku vyvolat v celé Unii systémové reakce se závažnými dopady na ceny energií. Kromě toho v důsledku výrazného poklesu dovozu plynu z ruských plynovodů v uplynulém roce dostupnost celkových dodávek plynu do Unie ve srovnání s obdobím před krizí značně poklesla. V roce 2023 plynovody do Unie přivedly přibližně 25 miliard m3 ruského plynu a v ruské dodávky představovaly pouze 15 % celkového dovozu do Unie (potrubního a zkapalněného zemního plynu) ve srovnání se 45 % v roce 2021.

(7)

Vzhledem k přetrvávající napjaté rovnováze mezi nabídkou a poptávkou může mít narušení dodávek plynu značný dopad na ceny plynu a elektřiny a mohlo by poškodit hospodářství Unie tím, že ovlivní její konkurenceschopnost a bude mít negativní dopad na občany a podniky v Unii. Za tímto účelem se doporučuje pokračovat v koordinovaném snižování poptávky členskými státy v duchu solidarity, mimo jiné za účelem umožnění účinného doplňování skladovacích kapacit s minimálním narušením trhu, což v důsledku přispěje k zajištění bezpečnosti dodávek plynu před zimou 2024–2025. Proaktivní a koordinované úspory snižují riziko negativního dopadu, který by měl potenciální nedostatek plynu na konkurenceschopnost průmyslových odvětví Unie.

(8)

Od vstupu nařízení (EU) 2022/1369 v platnost se značně zlepšila úroveň připravenosti trhu s plynem a bezpečnost dodávek v Unii. Přetrvávají však rizika pro bezpečnost dodávek energie v Unii, neboť celosvětová situace na trhu s plynem zůstává napjatá a ceny jsou stále na vyšší úrovni než před krizí. Tuto situaci ještě zhoršuje volatilita trhu vyplývající mimo jiné z napjatých geopolitických okolností, což v současné době dokládá mimo jiné krize na Blízkém východě a v Rudém moři. Vzhledem k narušení dodávek plynu a napjatosti na trhu v posledních měsících se dvanáct členských států stále nachází na úrovni včasného varování či výstrahy, jak jsou vymezeny v nařízení (EU) 2017/1938.

(9)

Tyto možné obtíže ohledně bezpečnosti dodávek ještě zhoršuje řada dalších rizik, včetně ukončení stávající dohody o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu ke dni 31. prosince 2024, jež umožnila v roce 2023 přepravit přibližně 14 miliard m3. Dalšími riziky jsou možné oživení asijské poptávky po LNG, které by snížilo dostupnost plynu na světovém trhu s plynem, studená zima 2024–2025, což by mohlo vést ke zvýšení poptávky po plynu v Unii až o 30 miliard m3, extrémní povětrnostní jevy, které by mohly mít dopad na skladování vodní energie a výrobu jaderné energie v důsledku nízké hladiny vody, a následné zvýšení poptávky po výrobě energie z plynu. Další rizika vyplývají z dalšího potenciálního narušení kritických infrastruktur, jako byly sabotážní akce proti plynovodům Nord Stream v září 2022 a narušení plynovodu Balticconnector v říjnu 2023, a zhoršení geopolitického prostředí, zejména v regionech důležitých pro bezpečnost dodávek energie do Unie, jako je Ukrajina, Ázerbájdžán a Blízký východ.

(10)

Světové trhy s plynem jsou stále napjaté a předpokládá se, že tato situace ještě bude po určitou dobu přetrvávat. Jak uvedla Mezinárodní energetická agentura (dále jen „IEA“) ve své zprávě o střednědobém výhledu v oblasti zemního plynu 2023, celosvětové dodávky LNG v letech 2022 a 2023 vzrostly jen mírně (v prvním případě o 4 % a ve druhém o 3 %). Ve Světovém energetickém výhledu z roku 2023 IEA uvedla, že rovnováha na trhu zůstane podle předpokladů v nejbližší budoucnosti nejistá, dokud nebudou uvedeny do provozu nové kapacity pro výrobu LNG, k čemuž by mělo dojít v letech 2025–2027.

(11)

Nedávno přijaté směrnice (EU) 2023/1791 (4) a (EU) 2023/2413 (5) pomohou dosáhnout cílů Unie v oblasti dekarbonizace a v blízké budoucnosti strukturálně snížit poptávku v souladu s globálním hodnocením COP28, které uznává potřebu spravedlivého, řádného a spravedlivého přechodu od fosilních paliv v energetických systémech. Ačkoli opatření, která členské státy za účelem provedení těchto směrnic přijmou, nebudou během doby uplatňování tohoto doporučení z velké části v platnosti, přispějí ke snížení poptávky po plynu v letech po provedení uvedených směrnic. Vzhledem k tomu, že některá důležitá opatření obsažená ve výše uvedených směrnicích budou muset být provedena teprve do října 2025, je vhodné doporučit snížení poptávky po plynu na přechodné období do okamžiku, než budou uvedené směrnice provedeny.

(12)

Snížení poptávky po plynu ze strany členských států může přispět zejména k naplnění podzemních zásobníků, aby byla zajištěna odpovídající úroveň bezpečnosti dodávek pro zimu 2024–2025 a aby se zabránilo přetrvávajícímu nedostatečnému naplnění zásobníků do zimy 2025–2026. Pokračující snižování poptávky po plynu rovněž pomůže udržet tlak na snižování cen ve prospěch spotřebitelů a konkurenceschopnosti průmyslu v Unii.

(13)

Doporučení úspor plynu by nemělo mít vliv na potřebu dodržovat cíle členských států v oblasti dekarbonizace. Toto doporučení by proto nemělo členské státy odrazovat od toho, aby pokračovaly v přechodu od uhlí na plyn například pro výrobu elektřiny, pokud tento přechod pomůže členským státům dosáhnout jejich cílů v oblasti dekarbonizace uvedených v jejich integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (6).

(14)

Ustanovení o snížení poptávky obsažená v tomto doporučení nadále zohledňují zvláštní okolnosti. Při rozhodování o opatřeních ke snížení poptávky po plynu členské státy mohou zvážit zohlednění takových zvláštních okolností, mimo jiné snížením doporučeného cíle pro snížení poptávky po plynu, pokud členský stát čelí krizi v elektroenergetice podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/941 (7). Tento scénář by mohl zahrnovat i omezení úměrné významnému nárůstu spotřeby plynu k výrobě elektřiny potřebné v důsledku vývozu výrazně většího množství elektřiny do sousedního členského státu z důvodu výjimečných okolností, jako je nízká dostupnost elektřiny vyráběné z vodních zdrojů nebo z jaderné energie v dotčeném členském státě nebo v sousedním členském státě, do kterého se vyváží výrazně více elektřiny,