(1)

Pařížská dohoda (4) přijatá dne 12. prosince 2015 na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) (dále jen „Pařížská dohoda“) vstoupila v platnost dnem 4. listopadu 2016. Smluvní strany Pařížské dohody se shodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a budou usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Uvedený závazek byl dne 13. listopadu 2021 posílen přijetím Klimatického paktu z Glasgow v rámci UNFCCC, v němž konference smluvních stran UNFCCC, plnící roli zasedání smluvních stran Pařížské dohody, uznává, že dopady změny klimatu budou při nárůstu teploty o 1,5 °C mnohem nižší než při nárůstu o 2 °C, a vyslovuje odhodlání pokračovat v úsilí o to, aby byl nárůst teploty omezen na 1,5 °C.

(2)

Sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (dále jen „Zelená dohoda pro Evropu“) vytyčuje novou strategii růstu, jejímž cílem je transformovat Unii ve spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která bude mít nejpozději do roku 2050 nulové čisté emise skleníkových plynů a ve které nebude mít hospodářský růst vazbu na využívání zdrojů. Cílem Zelené dohody pro Evropu je rovněž obnovit, chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Zelená dohoda pro Evropu konečně také zmiňuje, že by tato transformace měla být inkluzivní a spravedlivá a že by nikdo neměl být opomenut.

(3)

Přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (5) Unie zakotvila v právních předpisech cíl dosáhnout nejpozději do roku 2050 klimatické neutrality v celém hospodářství a cíl dosáhnout v následujících letech negativních emisí. Uvedené nařízení rovněž stanoví závazný cíl Unie dosáhnout do roku 2030 domácího snížení čistých emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení pohlcených emisí) alespoň o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990. Očekává se, že k dosažení tohoto cíle přispějí všechna hospodářská odvětví.

(4)

V závěrech Evropské rady ze dnů 10. a 11. prosince 2020 byl potvrzen závazný domácí cíl Unie v oblasti snižování čistých emisí skleníkových plynů, přičemž byl zdůrazněn význam zohledňování spravedlnosti a solidarity i toho, aby nikdo nebyl opomenut. Tyto závěry byly potvrzeny v závěrech Evropské rady ze dnů 24. a 25. května 2021, kdy Evropská rada vyzvala Komisi, aby urychleně předložila svůj legislativní balíček spolu s podrobným posouzením environmentálního, hospodářského a sociálního dopadu na úrovni členských států.

(5)

Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv, potvrzený v závěrech Evropské rady ze dnů 24. a 25. června 2021, vyzdvihuje potřebu posilovat sociální práva a evropský sociální rozměr ve všech politikách Unie. Zásada č. 20 evropského pilíře sociálních práv uvádí, že „každý má právo na přístup ke kvalitním základním službám, včetně vody, hygienického zařízení, energií, dopravy, finančních služeb a digitálních komunikací. Osobám v nouzi musí být k dispozici pomoc pro přístup k těmto službám.“

(6)

V Portském prohlášení ze dne 8. května 2021 byl opětovně potvrzen závazek Evropské rady pracovat na dosažení sociální Evropy posilováním spravedlivé transformace a její odhodlání nadále prohlubovat provádění evropského pilíře sociálních práv na unijní i vnitrostátní úrovni s náležitým ohledem na příslušné pravomoci a zásady subsidiarity a proporcionality.

(7)

Za účelem provádění závazku týkajícího se směřování ke klimatické neutralitě byly přezkoumány a pozměněny právní předpisy Unie v oblasti klimatu a energetiky s cílem urychlit snižování emisí skleníkových plynů.

(8)

Tyto změny mají různé hospodářské a sociální dopady na jednotlivá odvětví hospodářství, občany a členské státy. Zejména začlenění emisí skleníkových plynů z budov, silniční dopravy a dalších odvětví, která odpovídají průmyslovým činnostem, na něž se nevztahuje příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (6), do oblasti působnosti uvedené směrnice by mělo zajistit další hospodářskou pobídku pro investice do snižování spotřeby fosilních paliv, a tím do urychlení snižování emisí skleníkových plynů. V kombinaci s dalšími opatřeními by to mělo ve střednědobém až dlouhodobém horizontu přispět ke snížení energetické chudoby a dopravní chudoby, snížit náklady na budovy a silniční dopravu a případně poskytnout nové příležitosti pro vytváření kvalitních pracovních míst a udržitelné investice v plném souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu.

(9)

K financování těchto investic jsou však zapotřebí zdroje. Před vynaložením těchto investic se navíc pravděpodobně zvýší náklady domácností a uživatelů dopravy na vytápění, chlazení a vaření a na silniční dopravu, protože dodavatelé paliv, na které se vztahují povinnosti podle systému obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu, přenesou uhlíkové náklady na spotřebitele.

(10)

Klimatická transformace bude mít hospodářský a sociální dopad, který je obtížné posuzovat předem. Dosažení vyšších ambicí v oblasti klimatu bude vyžadovat značné veřejné a soukromé zdroje. Investice do opatření v oblasti energetické účinnosti a do systémů vytápění založených na obnovitelných zdrojích energie, jako jsou vytápění elektrickými tepelnými čerpadly, ústřední vytápění a chlazení a účast ve společenstvích pro obnovitelné zdroje, jsou účinnou metodou snižování závislosti na dovozu a emisí při současném zvyšování odolnosti Unie. Je nezbytné vyčlenit zvláštní finanční prostředky na podporu zranitelných domácností, zranitelných mikropodniků a zranitelných uživatelů dopravy.

(11)

Zvýšení ceny fosilních paliv může neúměrně zasáhnout zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy, kteří vynakládají na energii a dopravu větší část svých příjmů, kteří v některých regionech nemají přístup k alternativním, cenově dostupným řešením v oblasti mobility a dopravy a kteří nemusí mít finanční kapacitu na investice do snižování spotřeby fosilních paliv. Specifické zeměpisné podmínky – jaké mají ostrovy, nejvzdálenější regiony a území, venkovské nebo odlehlé oblasti, méně přístupné periferie, horské oblasti nebo zaostávající oblasti – mohou mít konkrétní dopady v souvislosti s dopravní chudobou na zranitelnost domácností, mikropodniků a uživatelů dopravy. Tyto případné specifické zeměpisné podmínky by proto v relevantních případech měly být zohledněny při přípravě opatření a investic na podporu zranitelných domácností, zranitelných mikropodniků a zranitelných uživatelů dopravy.

(12)

Část příjmů generovaných začleněním budov, silniční dopravy a dalších odvětví do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES by měla být využita k řešení sociálních dopadů vyplývajících z tohoto začlenění, aby transformace byla spravedlivá a inkluzivní a nikdo nebyl opomenut. Celková částka v Sociálním klimatickém fondu zřízeném tímto nařízením (dále jen „fond“) by měla odrážet úroveň ambicí v oblasti dekarbonizace vyplývající ze začlenění emisí skleníkových plynů z budov, silniční dopravy a dalších odvětví do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES.

(13)

S ohledem na stávající úrovně energetické chudoby je ještě důležitější využít část příjmů k řešení sociálních dopadů vyplývajících ze začlenění budov, silniční dopravy a dalších odvětví do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES. Energetická chudoba je stav, kdy domácnosti nejsou schopny získat přístup k základním energetickým službám, které podporují důstojnou životní úroveň a zdraví, jako jsou přiměřené teplo z vytápění, chlazení, když teploty stoupají, osvětlení a elektřina pro elektrospotřebiče. V celounijním průzkumu z roku 2021 přibližně 34 milionů Evropanů, bezmála 6,9 % obyvatel Unie, uvedlo, že si nemohou dovolit dostatečně vytápět své domovy. Energetická chudoba je proto pro Unii jedním z významných problémů. Ačkoliv sociální tarify nebo dočasná přímá podpora příjmů mohou domácnostem čelícím energetické chudobě poskytnout okamžitou úlevu krátkodobě, zajistit trvalá řešení a přispět k účinnému boji proti energetické chudobě mohou pouze cílená strukturální opatření, zejména renovace budov, včetně pomocí přístupu k energii z obnovitelných zdrojů a aktivní propagace těchto zdrojů energie prostřednictvím informačních a osvětových opatření zaměřených na domácnosti, a renovace budov, které přispívají k cílům stanoveným ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (7). Mělo by být možné aktualizovat definici energetické chudoby podle tohoto nařízení tak, aby odrážela výsledek jednání o přepracovaném znění směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické účinnosti.

(14)

Celostní přístup k renovacím budov, který účinněji zohledňuje osoby ohrožené vyloučením, zejména ty, které jsou v Unii nejvíce postiženy energetickou chudobou, by mohl vést k nižší poptávce po energii. Proto by se podpora odvětví budov z fondu měla zaměřit na zlepšení energetické účinnosti, což povede k úsporám spotřeby energie pro každou domácnost, které budou patrné z hlediska ušetřených peněz, a v důsledku toho budou představovat jeden z prostředků boje proti energetické chudobě. Revize směrnice 2010/31/EU by položila základy k dosažení těchto cílů, a proto by měla být zohledněna při provádění tohoto nařízení.

(15)

Vzhledem k tomu, že dopravní chudoba dosud nebyla na úrovni Unie definována, měla by být taková definice zavedena pro účely tohoto nařízení. Dopravní chudoba by se mohla stát ještě naléhavější otázkou, jak se uznává v doporučení Rady ze dne 16. června 2022 o zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu (8), a mohla by vést k omezenému přístupu k základním socioekonomickým činnostem a službám, jako jsou zaměstnání, vzdělávání nebo zdravotní péče, zejména pro zranitelné osoby a domácnosti. Dopravní chudoba je obvykle způsobena jedním z faktorů, jako jsou nízké příjmy, vysoké výdaje na pohonné hmoty či nedostatek cenově dostupné nebo přístupné soukromé nebo veřejné dopravy, nebo jejich kombinací. Dopravní chudoba může postihnout zejména jednotlivce a domácnosti ve venkovských, ostrovních, okrajových, horských, odlehlých a méně přístupných oblastech nebo méně rozvinutých regionech či územích, včetně méně rozvinutých příměstských oblastí a nejvzdálenějších regionů.

(16)

Fond by měl být zřízen, aby poskytoval finanční prostředky členským státům za účelem podpory jejich politik zaměřených na řešení sociálních dopadů zavedení systému obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu na zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy. Toho by mělo být dosaženo zejména dočasnou přímou podporou příjmů a opatřeními a investicemi, jejich účelem je omezit závislost na fosilních palivech pomocí větší energetické účinnosti budov, dekarbonizace vytápění a chlazení budov bez ohledu na jejich vlastníka, včetně integrace energie z obnovitelných zdrojů, a poskytováním lepšího přístupu k mobilitě a dopravě s nulovými a nízkými emisemi ve prospěch zranitelných domácností, zranitelných mikropodniků a zranitelných uživatelů dopravy. Pozornost je třeba věnovat různým formám nájemního bydlení, a to i na trhu se soukromými pronájmy. Mezi opatření by mohly být zahrnuty finanční podpora nebo daňové pobídky, jako je možnost odpočtu nákladů na renovaci z nájemného, aby byl brán ohled na nájemníky a osoby žijící v sociálním bydlení.

(17)

Každý členský stát by měl Komisi předložit sociální klimatický plán (dále jen „plán“). Plány by měly být předloženy do 30. června 2025, aby mohly být pečlivě a včas prozkoumány. Měly by mít investiční složku prosazující dlouhodobé řešení, jímž je snižování závislosti na fosilních palivech, a mohou obsahovat i jiná opatření, včetně dočasné přímé podpory příjmů s cílem zmírnit v krátkodobém horizontu negativní dopady na příjmy. Tyto plány by měly sledovat dva cíle. Zaprvé by měly poskytovat zranitelným domácnostem, zranitelným mikropodnikům a zranitelným uživatelům dopravy nezbytné zdroje na financování a provádění investic do energetické účinnosti, do dekarbonizace vytápění a chlazení a do vozidel a mobility s nulovými a nízkými emisemi, a to i prostřednictvím poukázek, dotací nebo půjček s nulovým úrokem. Zadruhé by měly zmírňovat dopad zvýšení nákladů na fosilní paliva na ty nejzranitelnější a tím zabránit energetické chudobě a dopravní chudobě během přechodného období, dokud tyto investice nebudou provedeny. Plány by mohly podpořit přístup k cenově dostupnému energeticky účinnému bydlení, včetně sociálního bydlení. Při provádění opatření na podporu zranitelných uživatelů dopravy by členské státy měly mít možnost upřednostnit ve svých plánech podporu vozidel s nulovými emisemi za předpokladu, že se jedná o cenově dostupné a proveditelné řešení.

(18)

Členské státy mohou po konzultaci s místními a regionálními orgány, hospodářskými a sociálními partnery a relevantními organizacemi občanské společnosti samy nejlépe navrhovat, provádět a případně měnit plány, které jsou upravené a zacílené s ohledem na jejich místní, regionální a celostátní poměry, jejich stávající politiky v příslušných oblastech a plánované využití jiných relevantních fondů Unie. Pokaždé, když je Komise povinna plán posoudit, by měla proběhnout veřejná konzultace se zúčastněnými stranami. Tímto způsobem je možné nejlépe zohlednit širokou rozmanitost různých situací, konkrétní znalosti místních a regionálních správních orgánů, hospodářských a sociálních partnerů, relevantních organizací občanské společnosti, institucí pro výzkum a inovace zúčastněných stran ze strany průmyslu a zástupců ze sociálního dialogu, jakož i vnitrostátní okolnosti, a přispět k účinné a efektivní celkové podpoře zranitelných osob a podniků.

(19)

Plány by měly být navrhovány v úzké spolupráci s Komisí a vypracovány podle poskytnutého vzoru. Aby se zabránilo nadměrné administrativní zátěži, měly by mít členské státy možnost provádět drobné úpravy či opravovat administrativní chyby v plánech prostým oznámením těchto změn Komisi. Drobné úpravy by měly představovat zvýšení nebo snížení cíle stanoveného v plánu o méně než 5 %.

(20)

Klíčem ke spravedlivé transformaci směrem ke klimatické neutralitě je zajistit, aby tato opatření a investice byly zvlášť zacílené na domácnosti trpící energetickou chudobou nebo na zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy. Podpůrná opatření na podporu omezování emisí skleníkových plynů by měla pomoci členským státům řešit sociální dopady vyplývající z obchodování s emisemi pro odvětví budov a silniční dopravy.

(21)

Než se projeví dopad těchto investic na snižování nákladů a emisí, dobře cílená přímá podpora příjmů pro zranitelné domácnosti a zranitelné uživatele dopravy by přispěla ke snížení nákladů na energii a mobilitu a napomohla spravedlivé transformaci. Přímou podporu příjmů je třeba chápat jako dočasné opatření doprovázející dekarbonizaci odvětví bydlení a dopravy. Nejedná se o trvalé opatření, protože neřeší základní příčiny energetické chudoby a dopravní chudoby. Tato podpora by se měla používat pouze k řešení přímých dopadů začlenění emisí skleníkových plynů z budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES a neměla by se používat k řešení nákladů na elektřinu či vytápění vyplývajících ze začlenění výroby elektřiny a tepla do oblasti působnosti uvedené směrnice. Způsobilost pro obdržení této přímé podpory příjmů by měla být časově omezena. Na příjemce přímé podpory příjmů by se mělo cílit jakožto na členy obecné skupiny příjemců opatřeními a investicemi, jejichž cílem je účinně pomoci příjemcům vymanit se z energetické chudoby a dopravní chudoby. Plány by proto měly zahrnovat přímou podporu příjmů za předpokladu, že rovněž obsahují opatření nebo investice s trvalými dopady zaměřené na zranitelné domácnosti a zranitelné uživatele dopravy, kteří dostávají přímou podporu příjmů.

(22)

Členské státy by měly zvyšovat povědomí zranitelných domácností, zranitelných mikropodniků a zranitelných uživatelů dopravy poskytováním cílených, přístupných a cenově dostupných informací, vzdělávání a poradenství o nákladově efektivních opatřeních a investicích a dostupné podpoře, mimo jiné prostřednictvím energetických auditů budov, jakož i konzultací v oblasti energetiky na míru nebo služeb řízení mobility přizpůsobených na míru.

(23)

Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky uvedenými v Pařížské dohodě a se závazky týkajícími se cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů by opatření a investice podle tohoto nařízení měly být v souladu s cílem, aby bylo alespoň 30 % celkové částky rozpočtu Unie v rámci víceletého finančního rámce na období let 2021 až 2027, stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (9), (dále jen „VFR na období 2021–2027“) a celkové částky Nástroje Evropské unie na podporu oživení, zřízeného nařízením Rady (EU) 2020/2094 (10), a nejméně 37 % celkové částky Nástroje pro oživení a odolnost, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (11),vynaloženo na zohledňování cílů v oblasti klimatu. Záměrem rovněž je, aby opatření a investice podle tohoto nařízení byly v souladu s ambicí poskytnout na cíle v oblasti biologické rozmanitosti 7,5 % ročních výdajů v rámci VFR na období 2021–2027 v roce 2024 a 10 % ročních výdajů v rámci VFR na období 2021–2027 v letech 2026 a 2027, přičemž je třeba zohledňovat stávající přesahy mezi cíli v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti.

Za tímto účelem by se ke sledování výdajů fondu měla použít metodika stanovená v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (12). Fond by měl podporovat opatření a investice, jež plně dodržují klimatické a environmentální normy a priority Unie a zásadu „významně nepoškozovat“ ve smyslu článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (13). Pouze taková opatření a investice by měly být začleněny do plánů. Na opatření v oblasti přímé podpory příjmů by se zpravidla mělo pohlížet jako na opatření, která mají nevýznamný předvídatelný dopad na environmentální cíle, a jako taková by měla být považována za opatření v souladu se zásadou „významně nepoškozovat“. Komise by měla vydat technické pokyny pro členské státy v řádném předstihu před vypracováním plánů. Tyto pokyny by měly objasnit, jak mají být opatření a investice uvedeny do souladu se zásadou „významně nepoškozovat“.

(24)

Ženy jsou neúměrně postiženy energetickou chudobou a dopravní chudobou, zejména matky samoživitelky, které představují 85 % neúplných rodin s jedním rodičem, jakož i svobodné ženy, ženy se zdravotním postižením a starší ženy, které žijí samy. Ženy mají navíc odlišné a složitější vzorce mobility. Neúplným rodinám s jedním rodičem a s nezaopatřenými dětmi hrozí zvlášť vysoké riziko dětské chudoby. Je třeba prosazovat genderovou rovnost a rovné příležitosti pro všechny a začleňování těchto cílů, jakož i práva na přístupnost pro osoby se zdravotním postižením, a propagovat je v rámci celého vypracovávání a provádění plánů s cílem zajistit, aby nikdo nebyl opomenut.

(25)

Aktivní zákazníci, občanská energetická společenství a přímé obchodování s energií z obnovitelných zdrojů mohou členským státům pomoci dosáhnout cílů tohoto nařízení prostřednictvím přístupu zdola nahoru iniciovaného občany. Posilují postavení spotřebitelů, zvyšují jejich angažovanost a umožňují určitým skupinám zákazníků z řad domácností účastnit se opatření a investic v oblasti energetické účinnosti, podporují využívání energie z obnovitelných zdrojů v domácnostech a zároveň přispívají k boji proti energetické chudobě. Členské státy by proto měly podporovat úlohu občanských energetických společenství a společenství pro obnovitelné zdroje a uznat je za způsobilé příjemce prostředků z fondu.

(26)

Členské státy by měly do plánů zahrnout opatření a investice, které mají být financovány, odhadované náklady na tato opatření a tyto investice a vlastní příspěvek. Při předkládání svých plánů by členské státy měly předložit odhadované celkové náklady bez daně z přidané hodnoty (DPH), aby bylo možné jednotlivé plány porovnávat. Plány by měly rovněž obsahovat klíčové milníky a cíle, aby bylo možné posoudit efektivitu provádění opatření a investic.

(27)

Fond a plány by měly být v souladu s plánovanými reformami a závazky učiněnými členskými státy v rámci jejich aktualizovaných integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (14), podle přepracovaného znění směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické účinnosti, podle Akčního plánu evropského pilíře sociálních práv, podle programů politiky soudržnosti v souladu s nařízením (EU) 2021/1060, podle plánů spravedlivé územní transformace v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 (15), podle plánů pro oživení a odolnost v souladu s nařízením (EU) 2021/241, v rámci Modernizačního fondu zřízeného na základě článku 10d směrnice 2003/87/ES a podle dlouhodobých strategií členských států v oblasti renovace budov v souladu se směrnicí 2010/31/EU. Za účelem zajištění administrativní efektivity by informace obsažené v plánech měly být v příslušných případech v souladu s uvedenými legislativními akty a plány.

(28)

V zájmu efektivnějšího plánování by členské státy měly ve svých plánech uvést důsledky odkladu systému obchodování s emisemi zřízeného v souladu s kapitolou IVa směrnice 2003/87/ES podle článku 30k uvedené směrnice. Za tímto účelem by měly být veškeré relevantní informace, jež mají být v plánu uvedeny, důkladně odlišeny svým rozdělením do dvou scénářů, a to popisem a vyčíslením nezbytných úprav opatření, investic, milníků, cílů, výše příspěvku členského státu a jakýchkoli dalších relevantních prvků plánu.

(29)

Unie by měla členské státy při provádění jejich plánů prostřednictvím fondu podporovat finančními prostředky. Platby z fondu by měly být podmíněny dosažením milníků a cílů uvedených v plánech. To by umožnilo zohledňovat vnitrostátní poměry a priority a současně zjednodušovat financování a usnadňovat začlenění finančních prostředků z fondu do jiných vnitrostátních výdajových programů při zaručení dopadu a integrity vynakládání prostředků Unií.

(30)

Fond by měl být výjimečně a dočasně financován z příjmů z dražeb 50 milionů povolenek podle čl. 10a odst. 8b směrnice 2003/87/ES, 150 milionů povolenek podle čl. 30d odst. 3 uvedené směrnice a objemu dodatečných povolenek podle čl. 30d odst. 4 uvedené směrnice, jež by měly představovat vnější účelově vázané příjmy. Na provádění fondu v období 2026–2032 by měla být v zásadě uvolněna maximální částka ve výši 65 000 000 000 EUR. Dražbu povolenek, na něž se vztahuje kapitola IVa uvedené směrnice, má zajistit Komise. Bude-li na základě článku 30k uvedené směrnice systém obchodování s emisemi zřízený v souladu s uvedenou kapitolou odložen do roku 2028, měla by maximální částka dostupná pro provádění fondu činit 54 600 000 000 EUR. Uvedená částka a roční částky odrážejí větší potřebu financování na začátku fungování fondu. Pro každý členský stát by měl být vypočten maximální finanční příděl v souladu s metodikou pro přidělování prostředků, která poskytuje zejména dodatečnou podporu těm členským státům, na něž má zahrnutí emisí skleníkových plynů z budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES větší dopad. Vzhledem k tomu, že vnější účelově vázané příjmy mají být zpřístupněny po dražbě povolenek podle čl. 10a odst. 8b a čl. 30d odst. 3 a 4 směrnice 2003/87/ES, je nezbytné stanovit odchylku od čl. 22 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (16), aby Unie mohla každý rok přidělit částky nezbytné pro platby členským státům, které mají být provedeny v souladu s tímto nařízením, na zajištění prostředků odpovídajících účelově vázaným příjmům.

(31)

Členské státy by měly přispívat alespoň 25 % odhadovaných celkových nákladů svých plánů.

(32)

Rozpočtové závazky by mělo být možné ve vhodných případech rozdělit na roční splátky. Dohody s členskými státy, které představují individuální právní závazky, by měly mimo jiné zohlednit událost uvedenou v článku 30k směrnice 2003/87/ES, která by mohla vyvolat roční zpoždění zahájení obchodování s emisemi pro budovy, silniční dopravu a další odvětví. Uvedené dohody by rovněž měly zohlednit veškerá potenciální finanční rizika pro Unii, která by mohla vyžadovat změnu individuálních právních závazků vzhledem ke zvláštnostem dočasného a výjimečného financování fondu z vnějších účelově vázaných příjmů generovaných z povolenek systému obchodování s emisemi.

(33)

Aby byly pro fond zajištěny dodatečné zdroje, měly by mít členské státy možnost požádat o převedení zdrojů do fondu z programů politiky soudržnosti ve sdíleném řízení zřízených nařízením (EU) 2021/1060 za podmínek stanovených v uvedeném nařízení. Aby měly členské státy dostatečnou flexibilitu při využívání svých přídělů z fondu, mělo by být možné převést zdroje z jejich ročního finančního přídělu do fondů ve sdíleném řízení uvedených v nařízení (EU) 2021/1060 až do výše 15 %. Za účelem zmírnění administrativní zátěže způsobené po sobě jdoucími převody zdrojů z jejich ročního finančního přídělu z fondu do fondů ve sdíleném řízení spadajících do oblasti působnosti nařízení (EU) 2021/1060 by odpovídající změna jednoho nebo více programů měla být v zásadě vyžadována pouze jednou, a to za určitých podmínek, aby byla zajištěna účinná finanční kontrola. V následujících letech by mělo být možné provést další převody oznámením finančních tabulek Komisi, pokud se budou změny týkat výhradně zvýšení finančních zdrojů, aniž by došlo k dalším změnám dotčeného programu.

(34)

Fond by měl podporovat opatření, která respektují zásadu adicionality financování Unie. Fond by neměl být náhradou za opakované vnitrostátní výdaje, s výjimkou řádně odůvodněných případů, včetně plateb nákladů na opatření technické pomoci uvedená v plánech.

(35)

Za účelem zajištění efektivního, transparentního a konzistentního přidělování finančních prostředků a respektování zásady řádného finančního řízení by opatření podle tohoto nařízení měla být v souladu se stávajícími programy Unie a s celostátními a případně regionálními programy a měla by je doplňovat a současně předcházet dvojímu financování téže výdajové položky z fondu a z jiných programů Unie. Zejména by Komise a členské státy měly ve všech fázích procesu zajistit účinnou koordinaci s cílem zabezpečit jednotnost, soudržnost, doplňkovost a synergie mezi zdroji financování. Za tímto účelem by členské státy měly být povinny při předkládání svých plánů Komisi předložit relevantní informace o stávajícím a plánovaném financování Unie. Finanční podpora v rámci fondu by měla doplňovat podporu poskytovanou v rámci jiných programů a nástrojů Unie. Opatření a investice financované z fondu by měly mít možnost obdržet financování z jiných programů a nástrojů Unie, pokud tato podpora nepokrývá totožné nákladové položky.

(36)

Platby by měly probíhat na základě rozhodnutí Komise, kterým se povoluje uvolnění prostředků dotčenému členskému státu. Proto je nezbytné odchýlit se od čl. 116 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, aby lhůta pro platby mohla začít plynout ode dne, kdy Komise toto rozhodnutí sdělí dotčenému členskému státu, a nikoliv ode dne, kdy je obdržena žádost o platbu.

(37)

Po analýze všech žádostí o platby obdržených v daném kole a v případě, že příjmy účelově vázané na fond v souladu s čl. 30d odst. 4 směrnice 2003/87/ES nestačí k pokrytí žádostí o platby podaných členskými státy, by Komise měla členským státům provést úhradu poměrně, aby bylo zajištěno rovné zacházení s členskými státy. V následujícím kole žádostí o platby by Komise měla upřednostnit členské státy se zpožděnými platbami z předchozího kola žádostí o platby a teprve poté proplatit nově podané žádosti o platbu.

(38)

Za účelem usnadnění vypracovávání plánů a zajištění transparentních pravidel pro monitorování a hodnocení by měl být v přílohách tohoto nařízení uveden seznam společných ukazatelů a vzor plánů. Členské státy by měly mít možnost používat ke stanovení milníků a cílů ve svých plánech relevantní společné ukazatele. Seznam společných ukazatelů by měl obsahovat společné ukazatele pro podávání zpráv o pokroku a pro účely monitorování a hodnocení provádění plánů a fondu.

(39)

Fond by měl být prováděn v souladu se zásadou řádného finančního řízení, včetně účinného předcházení podvodům, daňovým únikům, daňovým podvodům, korupci a střetům zájmů a jejich stíhání. Fond podléhá obecnému režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie v případě porušení zásad právního státu v členských státech, který byl zaveden nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 (17).

(40)

Pro účely řádného finančního řízení by při současném respektování povahy fondu založené na výkonnosti měla být stanovena zvláštní pravidla pro rozpočtové závazky, platby, pozastavení a zpětné získání finančních prostředků, jakož i pro ukončení dohod o finanční podpoře. Členské státy by měly přijmout vhodná opatření s cílem zajistit, aby užívání finančních prostředků v souvislosti s opatřeními podporovanými z fondu bylo v souladu s použitelným unijním a vnitrostátním právem. Členské státy by měly v příslušných případech zajistit, aby tato podpora byla poskytována v souladu s pravidly Unie pro státní podporu. Zejména by měly zajistit předcházení podvodům, korupci a střetu zájmů a jejich odhalování a nápravu a to, aby nedocházelo ke dvojímu financování z fondu a z jiných programů Unie. Mělo by být možné pozastavit a ukončit dohody o finanční podpoře, jakož i snížit a omezit finanční příděly, pokud dotčený členský stát uspokojivě neprovedl plán, nebo v případě závažných nesrovnalostí, totiž podvodů, korupce a střetů zájmů týkajících se opatření podporovaných z fondu, nebo závažných porušení některých povinností stanovených dohodami o finanční podpoře. V případě ukončení dohody týkající se finanční podpory nebo snížení a zpětného získání finančních přídělů by tyto částky měly být členským státům v souladu s pravidly pro rozdělování povolenek stanovenými v čl. 30d odst. 5 směrnice 2003/87/ES přiděleny do 31. prosince 2033. Je třeba zavést vhodná řízení o sporných otázkách s cílem zajistit, aby rozhodnutí Komise týkající se pozastavení a zpětného získávání vyplacených částek nebo ukončení dohod o finanční podpoře respektovala právo členských států předložit připomínky.

(41)

Komise by měla zajistit, aby byly účinně chráněny finanční zájmy Unie. I když je primárně odpovědností samotného členského státu zajistit, aby byl fond prováděn v souladu s příslušným unijním a vnitrostátním právem, měla by Komise v tomto ohledu od členských států získat dostatečné záruky. Za tímto účelem by členské státy při provádění fondu měly zajistit fungování účinného a efektivního systému vnitřní kontroly a měly by zpětně získávat částky, které byly vyplaceny neodůvodněně nebo byly využity nesprávným způsobem. V tomto ohledu by členské státy měly využívat své standardní vnitrostátní systémy řízení rozpočtu. Členské státy by měly shromažďovat, zaznamenávat a uchovávat v elektronickém systému standardizované kategorie údajů a informací, které umožní předcházení závažným nesrovnalostem v souvislosti s opatřeními a investicemi podporovanými z fondu, totiž podvodům, korupci a střetům zájmů, a jejich odhalování a nápravu. Komise by měla zpřístupnit informační a monitorovací systém, včetně jednotného nástroje pro vytěžování údajů a hodnocení rizik, který umožní získat přístup k těmto údajům a informacím. Komise by měla vybízet k využívání tohoto informačního a monitorovacího systému za účelem všeobecného uplatňování členskými státy.

(42)

Komise, Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), Účetní dvůr a případně Úřad evropského veřejného žalobce by měly mít možnost využívat uvedený informační a monitorovací systém v rámci svých pravomocí a oprávnění.

(43)

Členské státy a Komise by měly mít možnost zpracovávat osobní údaje, pouze pokud je to nezbytné za účelem zajišťování udělování absolutoria, auditu a kontroly, informací, komunikace a viditelnosti v souvislosti s užíváním finančních prostředků na opatření za účelem provádění v rámci fondu. Osobní údaje by měly být zpracovávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (18) nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (19), podle toho, které z nich je v daném případě použitelné.

(44)

V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (20) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (21), (Euratom, ES) č. 2185/96 (22) a (EU) 2017/1939 (23) je třeba chránit finanční zájmy Unie přiměřenými opatřeními, včetně opatření týkajících se předcházení podvodům, korupci a střetům zájmů, jejich odhalování a nápravy a vyšetřování a případně ukládání správních sankcí. Zejména pak v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 má OLAF pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda došlo k podvodům, korupci, střetům zájmů nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

Úřad evropského veřejného žalobce je v souladu s nařízením (EU) 2017/1939 oprávněn vyšetřovat a trestně stíhat podvody, korupci, střety zájmů a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (24). V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046 mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(45)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Uvedená pravidla jsou stanovena v nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu Unie prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen a nepřímého řízení, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(46)

Nařízení (EU) 2021/1060 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(47)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž přispívat k sociálně spravedlivému přechodu ke klimatické neutralitě řešením sociálních dopadů začlenění emisí skleníkových plynů z budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,