Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32018D1538

Prováděcí Rozhodnutí Komise (EU) 2018/1538 ze dne 11. října 2018 o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu v kmitočtových pásmech 874–876 a 915–921 MHz (oznámeno pod číslem dokumentu C(2018) 6535) (Text s významem pro EHP.)

C/2018/6535

Úř. věst. L 257, 15.10.2018, p. 57–63 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document In force: This act has been changed. Current consolidated version: 09/02/2022

ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2018/1538/oj

15.10.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 257/57


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2018/1538

ze dne 11. října 2018

o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu v kmitočtových pásmech 874–876 a 915–921 MHz

(oznámeno pod číslem dokumentu C(2018) 6535)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru) (1), a zejména na čl. 4 odst. 3 a 4 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Zařízení krátkého dosahu jsou typicky masově prodávané a/nebo přenosné výrobky, které lze snadno přenášet přes hranice a používat v zahraničí. Rozdílné podmínky přístupu ke spektru mohou bránit jejich volnému pohybu, zvyšovat jejich výrobní náklady a vést k nebezpečí škodlivého rušení jiných rádiových aplikací a služeb v důsledku neoprávněného používání. Rozhodnutím Komise 2006/771/ES (2) se harmonizují technické podmínky využívání spektra pro široký okruh zařízení krátkého dosahu.

(2)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU (3) vyžaduje, aby členské státy ve spolupráci s Komisí a dle potřeby za účelem zvýšení účinnosti a flexibility podpořily kolektivní využívání rádiového spektra, jakož i sdílené využívání rádiového spektra a aby se vynasnažily zajistit dostupnost rádiového spektra pro „internet věcí“ (IoT) včetně rádiové identifikace (RFID). Technické podmínky využívání kmitočtového rozsahu 863–870 MHz pro internet věcí včetně RFID upravuje rozhodnutí 2006/771/ES, které stanoví obecné harmonizované technické podmínky pro využívání širokého okruhu zařízení krátkého dosahu, která v důsledku toho podléhají pouze režimu všeobecného oprávnění podle vnitrostátního práva. Avšak prostředí pro sdílení v kmitočtových pásmech 874–876 MHz a 915–921 MHz se od tohoto přístupu ke spektru pro zařízení krátkého dosahu odchyluje, a proto si žádá zvláštní regulační režim.

(3)

Na základě trvalého pověření vydaného v červenci 2006 Evropské konferenci poštovních a telekomunikačních správ (CEPT) podle čl. 4 odst. 2 rozhodnutí 676/2002/ES, pokud jde o aktualizaci přílohy rozhodnutí 2006/771/ES s ohledem na technický a tržní vývoj v oblasti zařízení krátkého dosahu, Komise výslovně požádala CEPT v červenci 2014 informačním dopisem ohledně příslušného šestého cyklu aktualizací (RSCOM 13-78rev2), aby přezkoumala možnost zavedení zařízení krátkého dosahu v kmitočtových pásmech 870–876 MHz a 915–921 MHz při současném poskytnutí určité flexibility vnitrostátním správám a zajištění ochrany stávajícího využití rádiového spektra pro účely veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a obrany (například pro bezpilotní letecké prostředky a vozidla bez posádky, dálkové řízení a telemetrii, taktické radioreléové spoje, taktické komunikační systémy a datové spoje) a železnic.

(4)

V reakci na to CEPT dne 6. března 2017 předložila dodatek (RSCOM17-07) ke své zprávě č. 59 ze dne 17. července 2016, který obsahuje závěry týkající se možného technicky harmonizovaného využívání kmitočtových pásem 870–876 MHz a 915–921 MHz s cílem umožnit zavedení technicky vyspělých řešení RFID a nových zařízení krátkého dosahu, díky nimž mohou vznikat nové typy aplikací komunikace mezi stroji a internetu věcí. Tyto aplikace komunikace mezi stroji a internetu věcí jsou založeny na síťových zařízeních krátkého dosahu pod kontrolou přístupových bodů sítě, jež jako pevné přístupové body sítě v datové síti fungují jako místo pro připojení ostatních zařízení krátkého dosahu v takové síti k platformám služeb, které se nacházejí mimo tuto síť, a to tím, že přenášejí data shromážděná z koncových uzlů, které mají pod svou kontrolou. Tyto možnosti harmonizace rovněž zohledňují nové příležitosti v kmitočtovém pásmu 863–868 MHz, které je již pro zařízení krátkého dosahu harmonizováno.

(5)

Zařízení RFID, která využívají spektrum ve spodních částech pásma 900 MHz, jsou k dispozici téměř všude na světě. Zajištění jejich plné dostupnosti i v Unii by vytvořilo nové možnosti celosvětového využívání, což by bylo přínosem pro společnosti v Unii. Stejně tak by z tohoto celosvětového harmonizačního potenciálu mohla těžit síťová zařízení krátkého dosahu, která umožnují vznik širokého okruhu aplikací internetu věcí včetně nízkonákladového internetu věcí a díky nimž by mohly vzniknout aplikace, jako je sledování, kde se právě nachází něčí předmět (hmotný majetek) v globálním měřítku, nebo by mohly pomoci inovativním vývojářům zařízení pro chytré domácnosti v Unii zvýšit přístup na další trhy. Tato nová zařízení tedy představují důležité a rychle rostoucí odvětví s vysokým inovačním potenciálem. Unie by měla využít téměř celosvětové dostupnosti takových zařízení a příslušných aplikací a z toho plynoucích úspor z rozsahu a nižších nákladů tím, že zajistí harmonizaci technických podmínek využívání spektra v pásmech 874–876 MHz a 915–921 MHz ve všech členských státech.

(6)

Harmonizované technické podmínky využívání spektra vytvářejí předvídatelné prostředí pro sdílení spektra, neboť na základě podkladových studií kompatibility stanoví v rámci kmitočtového pásma pro danou kategorii zařízení krátkého dosahu mezní hodnoty vysílacího výkonu, intenzity pole nebo hustoty výkonu, jakož i některé další parametry a omezení využívání. Tyto podmínky by měly být schopny předejít škodlivému rušení, podpořit spolehlivé a efektivní využívání kmitočtových pásem a zajistit flexibilitu pro široký okruh aplikací. Ve výsledku by měly umožnit, aby většina zařízení krátkého dosahu byla ve většině členských států provozována na nevýhradním a sdíleném základě v režimu všeobecného oprávnění podle vnitrostátního práva, podobně jako je tomu u zařízení krátkého dosahu harmonizovaných podle rozhodnutí 2006/771/ES. Tím nejsou dotčena ustanovení článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES (4) a čl. 9 odst. 3 a 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES (5) a je to v souladu s článkem 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU (6), pokud jde o možnost uložit z určitých důvodů dodatečné požadavky na sdílené nevýhradní využívání těchto kmitočtových pásem, pokud harmonizované technické podmínky nebo podmínky všeobecného oprávnění nepostačují k zajištění odpovídající kvality služeb.

(7)

Přestože pásma 873–876 MHz a 918–921 MHz nejsou právními předpisy Unie ani rozhodnutím Výboru pro elektronické komunikace (ECC) harmonizována pro systém GSM-R, mohou být k tomuto účelu využívána vnitrostátně na základě vnitrostátního rozhodnutí v souladu s Radiokomunikačním řádem Mezinárodní telekomunikační unie. Proto v případě, že by harmonizované technické podmínky v rámci všeobecných oprávnění nepostačovaly k ochraně takového využití pásem 873–876 MHz a 918–921 MHz pro vnitrostátní rozšíření systému GSM pro železnice (E-GSM-R), měly by mít dotčené členské státy možnost podmínit provozování zařízení krátkého dosahu individuálními nevýlučnými oprávněními nebo splněním zvláštních požadavků na instalaci nebo provoz, geografickými omezeními nebo použitím zvláštních technik zmírnění rušení, aniž by to mělo dopad na harmonizované technické podmínky přístupu ke spektru pro zařízení krátkého dosahu v těchto pásmech. Taková omezení, jsou-li v konkrétním členském státě zapotřebí, by mohla zejména zajistit koordinaci, aby systém E-GSM-R na jedné straně a zařízení RFID a síťová zařízení krátkého dosahu na straně druhé mohla sdílet spektrum na geografickém základě.

(8)

Kromě toho, a v souladu s čl. 1 odst. 4 rozhodnutí č. 676/2002/ES, jelikož členské státy mají nadále právo spravovat a využívat vlastní rádiové spektrum pro účely veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti a obrany, měly by i nadále mít možnost chránit stávající a budoucí využití těchto pásem a sousedních pásem pro vojenské účely i jiné účely veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti, přitom však usilovat o zpřístupnění minimálních harmonizovaných výchozích pásem pro síťová zařízení krátkého dosahu v souladu s technickými podmínkami stanovenými v tomto rozhodnutí.

(9)

V roce 2012 evropská železniční komunita zahájila projekt FRMCS (Future Rail Mobile Communications System – budoucí železniční mobilní komunikační systém), aby připravila zavedení systému, který bude nástupcem systému GSM-R. Vzhledem k tomu, že v době přípravy dodatku (RSCOM17-07) ke zprávě CEPT č. 59 tento projekt dostatečně nepokročil, není takový budoucí systém v uvedeném dodatku zohledněn. Výbor pro rádiové spektrum tuto skutečnost na svém 59. zasedání ve dnech 15.–16. března 2017 uznal a vyzval Komisi, aby vypracovala řešení, které zohlední možné budoucí potřeby systému FRMCS. Komise za tímto účelem uspořádala dne 19. června 2017 pracovní setkání zúčastněných stran na téma účinného využívání spektra v pásmech 870–876 a 915–921 MHz pro internet věcí (IoT) a železnice.

(10)

Zúčastněné strany (z oblasti železnic, RFID a internetu věcí) přítomné na pracovním setkání důrazně požádaly o harmonizaci budoucího využívání pásem 870–876 a 915–921 MHz. Na základě dalších informací obdržených v návaznosti na pracovní setkání od těchto zúčastněných stran a od CEPT (RSCOM18-14) a s přihlédnutím ke stanovisku Výboru pro rádiové spektrum by dílčí pásma 874,4–876 a 919,4–921 MHz měla být vyhrazena pro potenciální budoucí využití pro železnici. Dále by mělo být dáno k dispozici vhodné spektrum pro RFID a internet věcí, aby mohlo být dosaženo hlavních přínosů těchto technologií a v celé Unii byl uplatňován harmonizovaný přístup. Z tohoto důvodu je nutné se od dodatku ke zprávě CEPT č. 59 odchýlit. Avšak i když tato odchylka mění umístění a šířku kmitočtových pásem, zůstává v mezích technických podmínek, které CEPT navrhuje.

(11)

Vyhrazení pásem 874.4–876 a 919.4–921 MHz pro systém FRMCS je předmětem dalšího zkoumání a může vyžadovat budoucí přezkum tohoto rozhodnutí, pokud jde o uvedená pásma.

(12)

Ačkoli toto rozhodnutí umožňuje větší flexibilitu při provádění ve srovnání s rozhodnutím 2006/771/ES a ačkoli ochrana stávajícího využití těchto pásem pro účely veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti a obrany a pro železnice může vést k omezením či dokonce k částečné nebo celkové nedostupnosti spektra v některých členských státech, mělo by zabránit veškeré další fragmentaci v těchto pásmech a umožnit využívání služeb internetu věcí, včetně RFID, v harmonizovaných minimálních výchozích pásmech v celé Unii.

(13)

V souladu s články 5 a 10 rozhodnutí 676/2002/ES a v souladu s požadavky rozhodnutí Komise 2007/344/ES (7) o harmonizované dostupnosti informací o využívání spektra ve Společenství by členské státy měly podávat Komisi zprávy o provádění tohoto rozhodnutí.

(14)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rádiové spektrum,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Tímto rozhodnutím se harmonizují kmitočtová pásma a související technické podmínky, pokud jde o dostupnost a účinné využívání spektra pro zařízení krátkého dosahu v kmitočtových pásmech 874–876 MHz a 915–921 MHz.

Článek 2

Pro účely tohoto rozhodnutí se použijí tyto definice:

1.

„zařízeními krátkého dosahu“ se rozumí rádiové vysílače, které umožňují buď jednosměrnou, nebo obousměrnou komunikaci a vysílají s nízkým výkonem na krátkou vzdálenost;

2.

„síťovým zařízením krátkého dosahu“ se rozumí zařízení krátkého dosahu v datové síti, která potenciálně pokrývá i rozsáhlejší oblasti; síťová zařízení krátkého dosahu jsou pod kontrolou přístupových bodů sítě;

3.

„přístupovým bodem sítě“ se rozumí pevné zemské síťové zařízení krátkého dosahu v datové síti, které funguje jako místo pro připojení ostatních zařízení krátkého dosahu v datové síti k platformám služeb, které se nacházejí mimo tuto datovou síť;

4.

„datovou sítí“ se rozumí komponenty sítě, tj. několik síťových zařízení krátkého dosahu včetně přístupového bodu sítě, a bezdrátová spojení mezi nimi;

5.

„neinterferenčním a nechráněným základem“ se rozumí, že žádné radiokomunikační službě nesmí být způsobeno škodlivé rušení a že nelze nárokovat ochranu těchto zařízení před škodlivým rušením ze strany radiokomunikačních služeb v témže pásmu;

6.

„kategorií zařízení krátkého dosahu“ se rozumí skupina zařízení krátkého dosahu nebo síťových zařízení krátkého dosahu, která využívají rádiové spektrum za použití podobných technických mechanismů přístupu ke spektru nebo na základě společných scénářů využití.

Článek 3

1.   Členské státy vymezí a dají k dispozici na nevýhradním, neinterferenčním a nechráněném základě kmitočtová pásma pro typy zařízení krátkého dosahu a síťových zařízení krátkého dosahu, a to za harmonizovaných technických podmínek a ve lhůtách pro provedení stanovených v příloze.

2.   Členské státy mohou přijmout vhodná opatření na ochranu stávajících využití spektra v pásmech 874–876 MHz a 915–921 MHz, a to v nezbytném rozsahu a za podmínky, že nelze nalézt alternativní řešení ochrany prostřednictvím koordinace různých typů využití v těchto pásmech. To může zahrnovat uložení dodatečných technických, zeměpisných nebo provozních požadavků pro využívání tohoto pásma při dodržení harmonizovaných technických podmínek přístupu ke spektru stanovených v příloze.

3.   Členské státy mohou povolit využívání kmitočtových pásem, na která se vztahuje příloha, za méně restriktivních podmínek nebo pro zařízení krátkého dosahu, která nespadají do harmonizované kategorie. To platí za předpokladu, že tím není vyloučena ani omezena možnost zařízení krátkého dosahu spadajících do harmonizované kategorie spoléhat se na příslušný soubor harmonizovaných technických podmínek umožňující sdílené využívání konkrétní části spektra na nevýhradním základě a pro různé účely zařízeními krátkého dosahu v téže kategorii.

4.   Členské státy se zdrží zavádění nových využití v dílčích pásmech 874,4–876 MHz a 919,4–921 MHz, dokud nebudou přijaty harmonizované podmínky pro využívání těchto pásem podle rozhodnutí 676/2002/ES.

Článek 4

Členské státy sledují využívání kmitočtových pásem 874–876 MHz a 915–921 MHz, včetně potenciálního využití dílčích pásem 874,4–876 MHz a 919,4–921 MHz pro systém FRMCS (budoucí železniční mobilní komunikační systém), a o svých zjištěních podávají Komisi na její žádost nebo z vlastního podnětu zprávu, aby byl možný pravidelný a včasný přezkum tohoto rozhodnutí.

Článek 5

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 11. října 2018.

Za Komisi

Mariya GABRIEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 1.

(2)  Rozhodnutí Komise 2006/771/ES ze dne 9. listopadu 2006 o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu (Úř. věst. L 312, 11.11.2006, s. 66).

(3)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra (Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 7).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 21).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU ze dne 16. dubna 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh a zrušení směrnice 1999/5/ES (Úř. věst. L 153, 22.5.2014, s. 62).

(7)  Rozhodnutí Komise 2007/344/ES ze dne 16. května 2007 o harmonizované dostupnosti informací o využívání spektra ve Společenství (Úř. věst. L 129, 17.5.2007, s. 67).


PŘÍLOHA

Kmitočtová pásma s příslušnými harmonizovanými technickými podmínkami a lhůtami pro provedení pro zařízení krátkého dosahu

Níže uvedená tabulka uvádí různé kombinace kmitočtového pásma a kategorie zařízení krátkého dosahu (podle definice v čl. 2 odst. 6), jakož i harmonizované technické podmínky přístupu ke spektru a lhůty pro provedení platné pro danou kombinaci.

Všeobecné technické podmínky, které platí pro všechna pásma a zařízení krátkého dosahu spadající do oblasti působnosti tohoto rozhodnutí:

Členské státy musí dovolit využití spektra až do výše vysílacího výkonu, intenzity pole nebo hustoty výkonu uvedených v této tabulce. V souladu s čl. 3 odst. 3 mohou uložit méně restriktivní podmínky, tj. dovolit využití spektra s použitím vyššího vysílacího výkonu, intenzity pole nebo hustoty výkonu, za podmínky, že tím není zhoršena nebo narušena řádná koexistence zařízení krátkého dosahu v pásmech harmonizovaných tímto rozhodnutím.

Členské státy mohou uložit pouze „doplňkové parametry (pravidla pro zřizování kanálů a/nebo přístup k nim a jejich obsazování)“ uvedené v tabulce a nemohou přidat další parametry nebo požadavky na přístup ke spektru a na potlačení rušení. Méně restriktivní podmínky ve smyslu čl. 3 odst. 3 znamenají, že členské státy mohou úplně vypustit „doplňkové parametry (pravidla pro zřizování kanálů a/nebo přístup k nim a jejich obsazování)“ v dané buňce nebo povolit vyšší hodnoty, pokud se tím nenaruší příslušné prostředí pro sdílení v harmonizovaném pásmu.

Členské státy mohou uložit pouze taková „jiná omezení využívání“, která jsou uvedena v tabulce, a nemohou přidat další omezení využívání, ledaže jsou splněny podmínky uvedené v čl. 3 odst. 2. Vzhledem k tomu, že mohou být zavedeny méně restriktivní podmínky ve smyslu čl. 3 odst. 3, mohou členské státy vypustit jedno nebo všechna tato omezení, pokud se tím nenaruší příslušné prostředí pro sdílení v harmonizovaném pásmu.

Použité termíny:

Klíčovací poměr“ je definován jako poměr Σ(Ton)/(Tobs), vyjádřený v procentech, kde Ton je doba, po kterou je jedno vysílací zařízení v činnosti, a Tobs je doba sledování. Doba Ton se měří ve sledovaném kmitočtovém pásmu (Fobs). Není-li v této technické příloze stanoveno jinak, Tobs je jedna nepřerušená hodina a Fobs je příslušné kmitočtové pásmo v této technické příloze. Méně restriktivní podmínky ve smyslu čl. 3 odst. 3 znamenají, že členské státy mohou povolit vyšší hodnotu „klíčovacího poměru“.

Č. pásma

Kmitočtové pásmo

Kategorie zařízení krátkého dosahu

Max. vysílací výkon/max. intenzita pole/max. hustota výkonu

Doplňkové parametry (pravidla pro zřizování kanálů a/nebo přístup ke kanálům a jejich obsazování)

Jiná omezení využívání

Lhůta pro provedení

1

874–874,4 MHz (8)

Nespecifická zařízení krátkého dosahu (1)

500 mW e.r.p.

Je vyžadováno adaptivní řízení výkonu (APC) nebo jiné techniky zmírnění rušení, které dosahují alespoň rovnocenné úrovně kompatibility spektra.

Musí být použity techniky přístupu ke spektru a zmírnění rušení, které poskytují odpovídající účinek pro splnění základních požadavků směrnice 2014/53/EU. Jsou-li relevantní techniky popsány v harmonizovaných normách nebo jejich částech, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie podle směrnice 2014/53/EU, musí být zajištěn účinek minimálně rovnocenný těmto technikám.

Šířka pásma: ≤ 200 kHz

Klíčovací poměr: ≤ 10 % pro přístupové body sítě (4)

Klíčovací poměr: 2,5 % v ostatních případech

Tento soubor podmínek využití se vztahuje pouze na datové sítě.

Všechna zařízení v datové síti musí být pod kontrolou přístupových bodů sítě. (4)  (5)  (6)  (7)

1. února 2019

2

917,4–919,4 MHz (9)

Zařízení pro širokopásmový přenos dat (3)

25 mW e.r.p.

Musí být použity techniky přístupu ke spektru a zmírnění rušení, které poskytují odpovídající účinek pro splnění základních požadavků směrnice 2014/53/EU. Jsou-li relevantní techniky popsány v harmonizovaných normách nebo jejich částech, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie podle směrnice 2014/53/EU, musí být zajištěn účinek minimálně rovnocenný těmto technikám.

Šířka pásma: ≤ 1 MHz

Klíčovací poměr: ≤ 10 % pro přístupové body sítě (4)

Klíčovací poměr: ≤ 2,8 % v ostatních případech

Tento soubor podmínek využití se vztahuje pouze na širokopásmová zařízení krátkého dosahu v datových sítích.

Všechna zařízení v datové síti musí být pod kontrolou přístupových bodů sítě. (4)  (5)  (6)

1. února 2019

3

916,1–918,9 MHz (10)

Zařízení pro rádiovou identifikaci (RFID) (2)

Vysílání dotazovacích zařízení s výkonem 4 W e.r.p. je povoleno pouze na středních kmitočtech 916,3 MHz, 917,5 MHz a 918,7 MHz.

Musí být použity techniky přístupu ke spektru a zmírnění rušení, které poskytují odpovídající účinek pro splnění základních požadavků směrnice 2014/53/EU. Jsou-li relevantní techniky popsány v harmonizovaných normách nebo jejich částech, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie podle směrnice 2014/53/EU, musí být zajištěn účinek minimálně rovnocenný těmto technikám.

Šířka pásma: ≤ 400 kHz

 (5)  (6)  (7)

1. února 2019

4

917,3–918,9 MHz

Nespecifická zařízení krátkého dosahu (1)

500 mW e.r.p.

Vysílání je povoleno pouze v kmitočtových rozsazích 917,3–917,7 MHz a 918,5–918,9 MHz.

Je vyžadováno adaptivní řízení výkonu (APC) nebo jiné techniky zmírnění rušení, které dosahují alespoň rovnocenné úrovně kompatibility spektra.

Musí být použity techniky přístupu ke spektru a zmírnění rušení, které poskytují odpovídající účinek pro splnění základních požadavků směrnice 2014/53/EU. Jsou-li relevantní techniky popsány v harmonizovaných normách nebo jejich částech, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie podle směrnice 2014/53/EU, musí být zajištěn účinek minimálně rovnocenný těmto technikám.

Šířka pásma: ≤ 200 kHz

Klíčovací poměr: ≤ 10 % pro přístupové body sítě (4)

Klíčovací poměr: ≤ 2,5 % v ostatních případech

Tento soubor podmínek využití se vztahuje pouze na datové sítě.

Všechna zařízení v datové síti musí být pod kontrolou přístupových bodů sítě. (4)  (5)  (6)  (7)

1. února 2019

5

917,4–919,4 MHz (9)

Nespecifická zařízení krátkého dosahu (1)

25 mW e.r.p.

Musí být použity techniky přístupu ke spektru a zmírnění rušení, které poskytují odpovídající účinek pro splnění základních požadavků směrnice 2014/53/EU. Jsou-li relevantní techniky popsány v harmonizovaných normách nebo jejich částech, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie podle směrnice 2014/53/EU, musí být zajištěn účinek minimálně rovnocenný těmto technikám.

Šířka pásma: ≤ 600 kHz

Klíčovací poměr: ≤ 1 %

Tento soubor podmínek využití se vztahuje pouze na zařízení krátkého dosahu v datových sítích.

Všechna zařízení v datové síti musí být pod kontrolou přístupových bodů sítě. (4)  (5)  (6)

1. února 2019


(1)  Do kategorie nespecifikovaných zařízení krátkého dosahu patří všechny druhy rádiových zařízení bez ohledu na použití nebo účel, která splňují technické podmínky stanovené pro dané kmitočtové pásmo. Typická využití zahrnují telemetrii, dálkové řízení, poplašné systémy, přenos dat obecně a další aplikace.

(2)  Do kategorie zařízení pro rádiovou identifikaci (RFID) patří radiokomunikační systémy založené na etiketách a dotazovacích zařízeních, které se skládají z rádiových zařízení (etiket, „tagů“) připevněných na živých nebo neživých předmětech a z vysílacích/přijímacích jednotek (dotazovacích zařízení), které etikety aktivují a přijímají data. Typická použití zahrnují sledování a identifikaci předmětů, například při elektronické ochraně zboží (EAS), a shromažďování a přenos údajů souvisejících s předměty, k nimž jsou připevněny etikety, jež mohou být bez baterií, využívat baterii k některým funkcím, nebo být z baterií napájené. Dotazovací zařízení ověří platnost odpovědí etikety a předá je svému hostitelskému systému.

(3)  Do kategorie zařízení pro širokopásmový přenos dat patří rádiová zařízení, která pro přístup ke spektru používají techniky širokopásmové modulace. Typická použití zahrnují bezdrátové přístupové systémy, například rádiové místní sítě (WAS/RLAN), nebo širokopásmová zařízení krátkého dosahu v datových sítích.

(4)  Přístupovým bodem sítě v datové síti je pevné zemské zařízení krátkého dosahu, které funguje jako místo pro připojení ostatních zařízení krátkého dosahu v datové síti k platformám služeb, které se nacházejí mimo tuto datovou síť. Datovou sítí se rozumí komponenty sítě, tj. několik zařízení krátkého dosahu včetně přístupového bodu sítě, a bezdrátová spojení mezi nimi.

(5)  Podle čl. 3 odst. 1 se kmitočtová pásma vymezí a dají k dispozici na nevýhradním a sdíleném základě. Harmonizované technické podmínky by měly umožnit, aby většina zařízení krátkého dosahu byla ve většině členských států provozována v režimu všeobecného oprávnění podle vnitrostátního práva. Tím nejsou dotčena ustanovení článku 5 směrnice 2002/20/ES, čl. 9 odst. 3 a 4 směrnice 2002/21/ES, článku 7 směrnice 2014/53/EU a čl. 3 odst. 2. Členské státy mohou omezit použití této položky tak, že instalaci a provoz smějí provádět pouze profesionální uživatelé, a mohou zvážit individuální oprávnění, např. za účelem správy sdílení na zeměpisném základě a/nebo používání technik zmírnění rušení, aby zajistily ochranu rádiových služeb.

(6)  Členské státy, v nichž se celý tento kmitočtový rozsah nebo jeho části využívají pro účely veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a obrany a koordinace není možná, se v souladu s čl. 1 odst. 4 rozhodnutí č. 676/2002/ES a čl. 3 odst. 2 tohoto rozhodnutí mohou rozhodnout, že tuto položku zcela nebo zčásti neprovedou.

(7)  K tomu, aby se zabránilo rušení rádiových služeb provozovaných v sousedních pásmech, například v důsledku intermodulace nebo blokování, mohou být rovněž nutná vnitrostátní pravidla, jako je místní koordinace.

(8)  Tento kmitočtový rozsah 874–874,4 MHz je harmonizované minimální výchozí pásmo.

(9)  Tento kmitočtový rozsah 917,4–919,4 MHz je harmonizované minimální výchozí pásmo.

(10)  Etikety RFID („tagy“) odpovídají na velmi nízké úrovni výkonu (– 10 dBm e.r.p.) v kmitočtovém pásmu okolo kanálů dotazovacího zařízení RFID a musí splňovat základní požadavky směrnice 2014/53/EU.


Top