EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 22021D1039

Rozhodnutí smíšeného výboru EHPč. 130/2021 ze dne 15. března 2021, kterým se mění protokol 10 k Dohodě o EHP o zjednodušení kontrol a formalit při přepravě zboží [2021/1039]

PUB/2021/451

Úř. věst. L 226, 25.6.2021, p. 41–72 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2021/1039/oj

25.6.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 226/41


ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU EHPč. 130/2021

ze dne 15. března 2021,

kterým se mění protokol 10 k Dohodě o EHP o zjednodušení kontrol a formalit při přepravě zboží [2021/1039]

SMÍŠENÝ VÝBOR EHP,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“), a zejména na článek 98 této dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Příslušná ustanovení nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (1), a nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (2), byla nahrazena příslušnými ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (3), nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (4) a prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (5).

(2)

Právní předpisy Evropské unie týkající se celně bezpečnostních opatření byly změněny, zejména prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2019/2151 ze dne 13. prosince 2019, kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu (6).

(3)

Ustanovení protokolu 10 o zjednodušení kontrol a formalit při přepravě zboží (dále jen „protokol 10“) k Dohodě o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“) by v zájmu zajištění rovnocenné úrovně bezpečnosti měla být uvedena do souladu se změnami právních předpisů Evropské unie.

(4)

Rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 154/2018 ze dne 6. července 2018, kterým se mění příloha XI (Elektronické komunikace, audiovizuální služby a informační společnost) Dohody o EHP a protokol 37 (obsahující seznam stanovený v článku 101) k Dohodě o EHP (7) bylo do Dohody o EHP začleněno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (8).

(5)

Toto rozhodnutí by se nemělo vztahovat na Island a Lichtenštejnsko. V případě přijetí nového rozhodnutí by se však tyto země mohly jeho uplatňování účastnit.

(6)

Protokol 10 Dohody o EHP by proto měl být odpovídajícím způsobem změněn,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Protokol 10 k Dohodě o EHP se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 2

1.   Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 15. března 2021 za předpokladu, že byla učiněna veškerá oznámení podle čl. 103 odst. 1 Dohody o EHP (*1). Použije se ode dne 15. března 2021.

2.   Do doby, než budou učiněna oznámení uvedená v odstavci 1, provádějí Evropská unie a Norsko toto rozhodnutí prozatímně, a to ode dne 15. března 2021.

Článek 3

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v oddíle EHP a v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 15. března 2021.

Za Smíšený výbor EHP

předsedkyně

Clara GANSLANDT

tajemníci

Smíšeného výboru EHP

Hege M. HOFF

Mikołaj KARŁOWSKI


(1)  Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558.

(6)  Úř. věst. L 325, 16.12.2019, s. 168.

(7)  Úř. věst. L 183, 19.7.2018, s. 23.

(8)  Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.

(*1)  Byly oznámeny ústavní požadavky.


PŘÍLOHA

1.   

Články 9a až 9g kapitoly IIa (CELNĚ BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ) protokolu 10 k Dohodě o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „dohoda“) se nahrazují tímto:

„KAPITOLA IIa

CELNĚ BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ

Článek 9a

Definice

Pro účely této kapitoly se rozumí:

a)

„rizikem“ pravděpodobnost a dopad události, která by mohla nastat v souvislosti se vstupem, výstupem, tranzitem, přepravou a konečným použitím zboží přemísťovaného mezi celním územím jedné ze smluvních stran a třetími zeměmi a přítomností zboží, které není ve volném oběhu, přičemž tato událost představuje hrozbu pro bezpečnost a zabezpečení smluvních stran, veřejné zdraví, životní prostředí nebo spotřebitele;

b)

„řízením rizik“ systematické určování rizik a provádění všech opatření nezbytných pro omezení vystavení rizikům. To zahrnuje takové činnosti jako shromažďování údajů a informací, analýzu a hodnocení rizik, stanovování a provádění opatření a pravidelné sledování a přezkoumávání postupu a jeho výsledků na základě zdrojů a strategií stanovených smluvními stranami nebo mezinárodně;

c)

„listovními zásilkami“ dopisy, pohlednice, slepecká pošta a tiskoviny nepodléhající dovoznímu ani vývoznímu clu;

d)

„expresní zásilkou“ zásilka přepravovaná integrovanou službou nebo na její odpovědnost zahrnující spěšné nebo časově vymezené shromažďování, přepravu, proclívání a dodávání balíků se sledováním místa a udržováním kontroly nad těmito položkami v celém průběhu poskytování této služby;

e)

„zbožím v poštovních zásilkách“ zboží jiné než listovní zásilky, které je obsaženo v poštovním balíku nebo poštovní zásilce a přepravováno provozovatelem poštovních služeb usazeným na území smluvní strany a touto stranou určeným k poskytování mezinárodních služeb, které se řídí Světovou poštovní úmluvou přijatou dne 10. července 1984 pod záštitou Organizace spojených národů, nebo na jeho odpovědnost v souladu s ustanoveními uvedené úmluvy;

f)

„celním prohlášením“ úkon, jímž osoba předepsanou formou a způsobem projevuje vůli, aby bylo zboží propuštěno do určitého celního režimu, případně s uvedením konkrétních opatření, jež mají být použita;

g)

„celním prohlášením pro dočasné uskladnění“ úkon, kdy osoba předepsanou formou a způsobem uvede, že zboží je v dočasném uskladnění;

Článek 9b

Obecná ustanovení týkající se bezpečnosti a zabezpečení

1.   Smluvní strany se zavazují zavést a používat na přepravu zboží ze třetích zemí a do třetích zemí celně bezpečnostní opatření stanovená v této kapitole a zajistit tak rovnocennou úroveň bezpečnosti a zabezpečení na svých vnějších hranicích.

2.   Smluvní strany nepoužijí celně bezpečnostní opatření stanovená v této kapitole při přepravě zboží mezi svými celními územími.

3.   Smluvní strany předem projednají uzavření jakékoli dohody se třetí zemí v oblastech, na něž se vztahuje tato kapitola, aby se zajistil její soulad s tímto protokolem, zejména obsahuje-li zamýšlená dohoda ustanovení, která se odchylují od celně bezpečnostních opatření stanovených v této kapitole.

Článek 9c

Prohlášení před vstupem a výstupem zboží

1.   Pro účely bezpečnosti a zabezpečení musí být ke zboží vstupujícímu na celní území smluvních stran ze třetích zemí, s výjimkou zboží přepravovaného dopravními prostředky, které pouze proplouvají pobřežními vodami nebo prolétají vzdušným prostorem celních území bez zastávky na těchto územích, podáno vstupní souhrnné celní prohlášení.

2.   Pro účely bezpečnosti a zabezpečení musí být ke zboží opouštějícímu celní území smluvních stran do třetích zemí, s výjimkou zboží přepravovaného dopravními prostředky, které pouze proplouvají pobřežními vodami nebo prolétají vzdušným prostorem celních území bez zastávky na těchto územích, podáno výstupní souhrnné celní prohlášení.

3.   Vstupní nebo výstupní souhrnné celní prohlášení musí být podáno před vstupem zboží na celní území smluvních stran nebo před jeho výstupem z těchto území.

4.   Pokud je stanovena povinnost podat vstupní nebo výstupní souhrnné celní prohlášení pro zboží vstupující na celní území smluvních stran nebo tato území opouštějící, ale takové prohlášení nebylo podáno, jedna z osob uvedených v odstavci 5 nebo 6 bezodkladně podá toto prohlášení nebo, povolí-li to celní orgány, místo něj celní prohlášení nebo celní prohlášení pro dočasné uskladnění, které musí obsahovat alespoň údaje požadované pro vstupní nebo výstupní souhrnné celní prohlášení. Za těchto okolností provedou celní orgány v souvislosti s tímto zbožím analýzu rizik v oblasti bezpečnosti a zabezpečení na základě celního prohlášení nebo celního prohlášení pro dočasné uskladnění.

5.   Každá smluvní strana určí osoby odpovědné za podání výstupních souhrnných celních prohlášení a orgány příslušné k jejich přijímání.

6.   Vstupní souhrnné celní prohlášení podává dopravce.

Bez ohledu na povinnosti dopravce může vstupní souhrnné celní prohlášení místo něj podat jedna z těchto osob:

a)

dovozce nebo příjemce nebo jiná osoba, jejímž jménem nebo na jejíž účet dopravce jedná;

b)

každá osoba, která je schopna dotčené zboží předložit nebo zajistit jeho předložení celnímu úřadu prvního vstupu.

Ve zvláštních případech, kdy od osob uvedených v prvním pododstavci nelze získat všechny údaje vstupního souhrnného celního prohlášení nezbytné pro analýzu rizik v oblasti bezpečnosti a zabezpečení, mohou mít povinnost tyto údaje poskytnout další osoby, které je mají k dispozici a které jsou náležitě oprávněny k jejich poskytnutí.

Každá osoba, která předloží údaje vstupního souhrnného celního prohlášení, za ně nese odpovědnost.

7.   Odchylně od odstavce 6 tohoto článku určí každá smluvní strana do dne uvedení do provozu elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 přílohy I osoby, které mají povinnost podat vstupní souhrnné celní prohlášení, způsoby jeho podání, výměny souvisejících informací a podání žádosti o jeho změnu nebo jeho zrušení.

8.   Celní orgány smluvních stran mohou určit případy, ve kterých lze jako vstupní nebo výstupní souhrnné celní prohlášení použít celní prohlášení nebo celní prohlášení pro dočasné uskladnění, pokud:

a)

celní prohlášení nebo celní prohlášení pro dočasné uskladnění obsahuje všechny údaje požadované pro vstupní nebo výstupní souhrnné celní prohlášení a

b)

náhradní prohlášení je podáno u příslušného celního úřadu před uplynutím lhůty pro podání vstupního nebo výstupního souhrnného celního prohlášení.

9.   Příloha I stanoví:

elektronický systém týkající se vstupního souhrnného celního prohlášení,

formu a obsah vstupního nebo výstupního souhrnného celního prohlášení,

výjimky z povinnosti podat vstupní nebo výstupní souhrnné celní prohlášení,

místo podání vstupního nebo výstupního souhrnného celního prohlášení,

lhůty pro podání vstupního nebo výstupního celního prohlášení,

technická opatření pro elektronické systémy používané k podání vstupního souhrnného celního prohlášení,

finanční ujednání týkající se povinností, závazků a očekávání při provádění systému kontroly při dovozu 2 a jeho fungování,

veškerá další ustanovení nezbytná pro použití tohoto článku.

Článek 9d

Oprávněný hospodářský subjekt

1.   S výhradou kritérií stanovených v příloze II udělí smluvní strana každému hospodářskému subjektu usazenému na jejím celním území status „oprávněného hospodářského subjektu“ pro účely bezpečnosti.

Oprávněný hospodářský subjekt smí využívat úlevy ve vztahu k celním kontrolám týkajícím se bezpečnosti.

Aniž jsou dotčeny celní kontroly, je status oprávněného hospodářského subjektu přiznaný některou smluvní stranou uznán druhou smluvní stranou, jsou-li splněna pravidla a podmínky stanovené v odstavci 2, a to zejména pro provádění dohod se třetími zeměmi, které stanoví systém vzájemného uznávání statusů oprávněných hospodářských subjektů.

2.   Příloha II stanoví:

pravidla pro přiznávání statusu oprávněného hospodářského subjektu, zejména kritéria pro přiznání tohoto statusu a podmínky týkající se uplatnění těchto kritérií,

typ úlev, které mají být přiznány,

pravidla pro pozastavení platnosti, prohlášení za neplatný a zrušení statusu oprávněného hospodářského subjektu,

pravidla týkající se výměny informací mezi smluvními stranami o jejich oprávněných hospodářských subjektech,

veškerá další opatření nezbytná pro použití tohoto článku.

Článek 9e

Celní kontroly týkající se bezpečnosti a zabezpečení a řízení rizik v oblasti bezpečnosti a zabezpečení

1.   Jiné než namátkové celní kontroly týkající se bezpečnosti a zabezpečení vycházejí především z analýzy rizik provedené prostřednictvím elektronického zpracování dat a jejich účelem je stanovit a vyhodnotit rizika a vypracovat nezbytná opatření, jimiž lze rizikům čelit, na základě kritérií vytvořených smluvními stranami.

2.   Celní kontroly týkající se bezpečnosti a zabezpečení se provádějí ve společném rámci pro řízení rizik na základě výměny informací o rizicích a výsledků analýzy rizik mezi celními orgány smluvních stran. Celní orgán Norska přispívá svou účastí ve Výboru pro celní kodex uvedeném v kapitole IIa čl. 9h odst. 4 ke stanovení společných kritérií rizik a norem, kontrolních opatření a prioritních oblastí kontroly ve vztahu k údajům vstupního a výstupního souhrnného celního prohlášení. Kontroly založené na těchto informacích a kritériích se provádějí, aniž tím jsou dotčeny jiné celní kontroly.

3.   K výměně informací o rizicích, informací o provádění společných kritérií rizik a norem, společných prioritních oblastí kontroly a celního krizového řízení a k výměně výsledků analýz rizik a výsledků kontrol použijí smluvní strany společný systém pro řízení rizik.

4.   Smluvní strany uznávají rovnocennost svých systémů řízení rizik v oblasti bezpečnosti a zabezpečení.

5.   Smíšený výbor EHP přijme veškerá opatření nezbytná pro použití tohoto článku.

Článek 9f

Sledování provádění celně bezpečnostních opatření

1.   Smíšený výbor EHP stanoví pravidla, podle nichž mají smluvní strany zajistit sledování provádění této kapitoly a ověřovat dodržování jejích ustanovení, jakož i ustanovení příloh tohoto protokolu.

2.   Sledování podle odstavce 1 může být zajištěno:

pravidelným hodnocením provádění této kapitoly, zejména rovnocennosti celně bezpečnostních opatření,

posouzením, jehož cílem je zlepšit její provádění nebo změnit její ustanovení za účelem lepšího plnění jejích cílů,

pořádáním tematických zasedání odborníků obou smluvních stran a auditů správních postupů, včetně kontrol na místě.

3.   Smíšený výbor EHP dbá na to, aby opatření přijatá podle tohoto článku dodržovala práva hospodářských subjektů.

Článek 9g

Ochrana profesního tajemství a osobních údajů

Na informace vyměněné smluvními stranami v rámci opatření zavedených v této kapitole se vztahuje ochrana profesního tajemství a osobních údajů stanovená příslušnými právními předpisy platnými na území smluvní strany, která je obdrží.

Uvedené informace nesmějí být zejména dále předány jiným osobám než příslušným orgánům přijímající smluvní strany ani používány těmito orgány k jiným účelům než k účelům stanoveným tímto protokolem.“

2.   

Přílohy I a II protokolu 10 k dohodě se nahrazují tímto:

„PŘÍLOHA I

VSTUPNÍ A VÝSTUPNÍ SOUHRNNÁ CELNÍ PROHLÁŠENÍ

HLAVA I

Vstupní souhrnné celní Prohlášení

Článek 1

Elektronický systém týkající se vstupního souhrnného celního prohlášení

1.   Elektronický systém kontroly při dovozu 2 (dále jen „systém ICS2“) se použije pro:

a)

předkládání, zpracování a uchovávání údajů vstupních souhrnných celních prohlášení a dalších informací týkajících se těchto celních prohlášení, analýzy rizik pro účely celní bezpečnosti a zabezpečení, včetně podpory ochrany letectví před protiprávními činy, a opatření, jež musí být na základě této analýzy přijata;

b)

výměnu informací o údajích vstupních souhrnných celních prohlášení a výsledcích analýzy rizik vstupních souhrnných celních prohlášení, dalších informací nezbytných pro provádění této analýzy rizik a informací o opatřeních podniknutých na základě analýzy rizik, včetně doporučení ohledně míst kontrol a výsledků těchto kontrol;

c)

výměnu informací pro monitorování a hodnocení provádění společných kritérií rizik a norem v oblasti bezpečnosti a zabezpečení a provádění kontrolních opatření a prioritních oblastí kontroly.

2.   Data týkající se vývoje a vydání pro postupné uvádění elektronického systému uvedeného v této příloze do provozu jsou stanovena v projektu systému kontroly při dovozu 2 (ICS2) podle kodexu v příloze prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151 (1).

Smluvní strany by měly být připraveny v tutéž chvíli ke každému vydání na začátku každého rámce pro uvedení do provozu. Ve vhodných případech mohou smluvní strany hospodářským subjektům umožnit, aby se k systému postupně připojovaly až do konce rámce pro uvedení do provozu stanoveného pro každé vydání. Smluvní strany zveřejní lhůty a pokyny pro hospodářské subjekty na svých internetových stránkách.

3.   Hospodářské subjekty použijí harmonizované obchodní rozhraní, které po vzájemné dohodě navrhnou smluvní strany, pro předkládání údajů vstupních souhrnných celních prohlášení, podávání žádosti o jejich změny a žádosti o zrušení jejich platnosti, zpracování a uchovávání těchto údajů a pro výměnu s nimi spojených informací s celními orgány.

4.   Celní orgány smluvních stran mohou povolit, aby se k podání údajů vstupního souhrnného celního prohlášení používaly obchodní, přístavní nebo přepravní informační systémy, pokud tyto systémy nezbytné údaje obsahují a pokud jsou tyto údaje k dispozici ve lhůtách uvedených v článku 7.

Článek 2

Forma a obsah vstupního souhrnného celního prohlášení

1.   Vstupní souhrnné celní prohlášení a oznámení o příjezdu námořního plavidla nebo letadla musí obsahovat údaje stanovené v následujících sloupcích přílohy B nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (2):

a)

F10 až F16;

b)

F20 až F33;

c)

F40 až F45;

d)

F50 a F51;

e)

G2.

Údaje ve vstupním souhrnném celním prohlášení musí být v souladu s příslušnými formáty, kódy a kardinalitami stanovenými v příloze B prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (3) a vyplněny v souladu s poznámkami uvedenými v těchto přílohách.

2.   Údaje vstupního souhrnného celního prohlášení mohou být poskytnuty předložením více než jednoho datového souboru více než jednou osobou.

3.   Pro podání žádosti o změnu nebo zrušení platnosti vstupního souhrnného celního prohlášení nebo údajů v něm uvedených se použije elektronický systém uvedený v čl. 1 odst. 1.

Pokud o změnu nebo zrušení platnosti údajů ze vstupního souhrnného celního prohlášení žádá více než jedna osoba, smí každá z těchto osob žádat o změnu nebo zrušení platnosti pouze těch údajů, které sama předložila.

4.   Celní orgány smluvní strany, které vstupní souhrnné celní prohlášení registrovaly, neprodleně oznámí osobě, která podala žádost o změnu nebo zrušení platnosti, své rozhodnutí o registraci údajů či zamítnutí žádosti.

Pokud o změnu nebo zrušení platnosti údajů ze vstupního souhrnného celního prohlášení žádá osoba jiná než dopravce, uvědomí celní orgány rovněž dopravce, pokud o to požádal a má přístup do elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1.

5.   V souladu s čl. 9c odst. 8 protokolu mohou smluvní strany až do data uvedení do provozu vydání 3 systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 této přílohy provádět analýzy rizik týkající se bezpečnosti a zabezpečení na základě tranzitního prohlášení podaného prostřednictvím nového informatizovaného tranzitního systému (NCTS) v souladu s Úmluvou o společném tranzitním režimu (4), přičemž zúčastněné smluvní strany si mohou vyměňovat informace týkající se analýz rizik v souvislosti se zbožím přepravovaném po moři, vnitrozemských vodních cestách, silnicích a železnicích. Systém NCTS je elektronický systém, který zajišťuje komunikaci mezi smluvními stranami a mezi smluvními stranami a hospodářskými subjekty za účelem podání celního tranzitního prohlášení, které obsahuje všechny údaje požadované pro vstupní nebo výstupní souhrnné celní prohlášení a oznámení týkající se tohoto zboží.

Před uvedením do provozu vydání 3 systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 této přílohy smluvní strany posoudí, zda mohou celní orgány po tomto datu pokračovat v provádění analýzy rizik na základě tranzitního prohlášení obsahujícího údaje ze vstupního souhrnného celního prohlášení podaného prostřednictvím systému NCTS (5), a v případě potřeby protokol upraví.

Článek 3

Upuštění od povinnosti podat vstupní souhrnné celní prohlášení

1.   Vstupní souhrnné celní prohlášení se nevyžaduje u tohoto zboží:

a)

elektřina;

b)

zboží, které vstupuje potrubím;

c)

listovní zásilky;

d)

zboží v poštovních zásilkách takto:

1)

jsou-li poštovní zásilky přepravovány letecky a je-li konečným místem určení smluvní strana, do data stanoveného pro uvedení do provozu vydání 1 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1;

2)

jsou-li poštovní zásilky přepravovány letecky a je-li konečným místem určení třetí země nebo třetí území, do data stanoveného pro uvedení vydání 2 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 do provozu;

3)

jsou-li poštovní zásilky přepravovány po moři, vnitrozemských vodních cestách, silnicích nebo železnicích, do data stanoveného pro uvedení vydání 3 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 do provozu;

e)

zboží, u kterého je podle pravidel stanovených smluvními stranami povoleno ústní celní prohlášení nebo pouhé překročení hranice, pokud není přepravováno na základě přepravní smlouvy;

f)

zboží, které se nachází v osobních zavazadlech cestujících;

g)

zboží, pro které jsou vydány karnety ATA či CPD, pokud není přepravováno na základě přepravní smlouvy;

h)

zboží, které je osvobozeno od cla podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích ze dne 18. dubna 1961, Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích ze dne 24. dubna 1963 nebo jiných konzulárních úmluv nebo Newyorské úmluvy o zvláštních misích ze dne 16. prosince 1969;

i)

zbraně a vojenské vybavení, které na celní území jedné ze smluvních stran přepravily orgány pověřené vojenskou obranou tohoto území, vojenskou dopravou nebo dopravou provozovanou za účelem výhradního použití vojenskými orgány;

j)

následující zboží vstupující na celní území jedné ze smluvních stran přímo ze zařízení na moři provozovaných osobou usazenou na celním území jedné ze smluvních stran:

1)

zboží, které bylo do těchto zařízení na moři zapracováno za účelem jejich stavby, opravy, údržby nebo přeměny;

2)

zboží určené k instalaci na těchto zařízeních na moři nebo k jejich vybavení;

3)

zásoby používané nebo spotřebovávané na těchto zařízeních na moři;

4)

odpad z těchto zařízení na moři, který není zařazen jako nebezpečný;

k)

zboží obsažené v zásilkách, jejichž skutečná hodnota nepřekračuje 22 EUR, pod podmínkou, že celní orgány přistoupí se souhlasem hospodářského subjektu na provedení analýzy rizik s využitím informací obsažených v systému nebo poskytnutých systémem, který používá hospodářský subjekt, takto:

1)

je-li zboží v expresních zásilkách, které jsou přepravovány letecky, do data stanoveného pro uvedení vydání 1 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 do provozu;

2)

je-li zboží přepravováno letecky v jiných než poštovních nebo expresních zásilkách, do data stanoveného pro uvedení vydání 2 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 do provozu;

3)

je-li zboží přepravováno po moři, vnitrozemských vodních cestách, silnicích nebo železnicích, do data stanoveného pro uvedení vydání 3 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 do provozu;

l)

zboží přepravované na základě formuláře NATO 302 stanoveného v Úmluvě mezi účastníky Severoatlantické smlouvy o statusu jejich ozbrojených sil, podepsané v Londýně dne 19. června 1951, nebo na základě formuláře EU 302 stanoveného v čl. 1 odst. 51 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446;

m)

zboží přivezené na území jedné ze smluvních stran z Ceuty a Melilly, Helgolandu, Republiky San Marino, Vatikánského městského státu, obce Livigno a švýcarských celních exkláv Samnaun a Sampuoir;

n)

následující zboží na palubě plavidla nebo letadla:

1)

zboží, které se dodává v podobě dílů nebo příslušenství určeného pro použití v těchto plavidlech a letadlech;

2)

zboží pro provoz motorů, strojů a dalších zařízení těchto plavidel nebo letadel;

3)

potraviny a další položky určené ke spotřebě nebo prodeji na palubě;

o)

produkty mořského rybolovu a jiné produkty získané z moře mimo celní území smluvních stran jejich rybářskými plavidly;

p)

plavidla, která vstupují do teritoriálních vod jedné ze smluvních stran výhradně za účelem naložení zásob na palubu a která se nenapojují na žádné přístavní zařízení, a zboží přepravované těmito plavidly;

q)

vybavení domácnosti definované v právních předpisech smluvních stran, pokud není dopravováno na základě přepravní smlouvy.

2.   Vstupní souhrnné celní prohlášení se nepožaduje v případech stanovených mezinárodní dohodou v oblasti bezpečnosti uzavřenou mezi smluvní stranou a třetí zemí, s výhradou postupu stanoveného v čl. 9b odst. 3 protokolu.

3.   Vstupní souhrnné celní prohlášení se nevyžaduje v případech, kdy zboží dočasně opouští celní území smluvních stran během přepravy po moři nebo letecké přepravy mezi dvěma místy těchto celních území, jež probíhá bez zastávky ve třetí zemi.

Článek 4

Místo podání vstupního souhrnného celního prohlášení

1.   Vstupní souhrnné celní prohlášení se podává celnímu úřadu, který je příslušný k vykonávání celního dohledu, v místě na celním území jedné ze smluvních stran, do kterého přijede nebo případně má přijet dopravní prostředek přepravující zboží ze třetí země nebo třetího území (dále jen „celní úřad prvního vstupu“).

2.   Pokud je vstupní souhrnné celní prohlášení podáno předložením více než jednoho datového souboru nebo předložením minimálního datového souboru, podá je osoba předkládající dílčí nebo minimální datový soubor celnímu úřadu, který by podle jejích znalostí měl být celním úřadem prvního vstupu. Jestliže dotyčná osoba neví, do kterého místa na celních územích smluvních stran má dopravní prostředek přepravující zboží přijet jako první, lze celní úřad prvního vstupu určit na základě místa, do kterého je zboží zasíláno.

3.   Celní orgány smluvních stran mohou povolit podání vstupního souhrnného celního prohlášení u jiného celního úřadu, jestliže tento úřad nezbytné údaje neprodleně sdělí nebo poskytne elektronickou cestou celnímu úřadu prvního vstupu.

Článek 5

Registrace vstupního souhrnného celního prohlášení

1.   Celní orgány registrují všechny předložené údaje ze vstupního souhrnného celního prohlášení po jejich obdržení a neprodleně uvědomí deklaranta nebo jeho zástupce o jejich registraci a sdělí mu referenční číslo podání a datum registrace.

2.   Je-li vstupní souhrnné celní prohlášení podáno jinou osobou než dopravcem, pak od data uvedení do provozu vydání 2 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 celní orgány o registraci neprodleně uvědomí dopravce, pokud o to požádal a má do tohoto elektronického systému přístup.

Článek 6

Podávání vstupního souhrnného celního prohlášení

Nepoužije-li se upuštění od povinnosti podat vstupní souhrnné celní prohlášení podle článku 9c protokolu a článku 3 této přílohy, poskytnou se údaje pro vstupní souhrnné celní prohlášení takto:

a)

u zboží přepravovaného letecky:

1)

od data uvedení vydání 1 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 této přílohy do provozu předloží expresní dopravci u všech zásilek minimální datový soubor;

2)

od data uvedení vydání 1 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 této přílohy do provozu předloží provozovatelé poštovních služeb u všech zásilek, jejichž konečným místem určení je smluvní strana, minimální datový soubor;

3)

od data uvedení vydání 2 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 této přílohy do provozu se předloží jeden nebo více datových souborů prostřednictvím uvedeného systému;

b)

u zboží přepravovaného po moři, vnitrozemských vodních cestách, silnicích a železnicích se od data uvedení vydání 3 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 této přílohy do provozu předloží jeden nebo více datových souborů prostřednictvím tohoto systému.

Článek 7

Lhůty pro podání vstupního souhrnného celního prohlášení

1.   Vstupuje-li zboží na celní území smluvních stran po moři, je vstupní souhrnné celní prohlášení nutno podat v následujících lhůtách:

a)

u nákladu v kontejnerech, pro který se nepoužije písmeno c) ani d), nejpozději 24 hodin předtím, než je zboží naloženo na plavidlo, na kterém má vstoupit na celní území smluvních stran;

b)

u volně loženého či kusového nákladu, pro který se nepoužije písmeno c) ani d), nejpozději čtyři hodiny před vplutím plavidla do prvního přístavu vstupu na celní území smluvních stran;

c)

nejpozději dvě hodiny před vplutím plavidla do prvního přístavu vstupu na celní území smluvních stran v případě zboží přicházejícího z:

1)

Grónska;

2)

Faerských ostrovů;

3)

Islandu;

4)

přístavů v Baltském moři, Severním moři, Černém moři a Středozemním moři;

5)

veškerých marockých přístavů;

6)

přístavů Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, s výjimkou přístavů nacházejících se v Severním Irsku, a přístavů britských Normanských ostrovů a Ostrova Man;

d)

v jiných případech, než jsou případy uvedené v písmeni c), u přepravy mezi územím mimo celní území smluvních stran a francouzskými zámořskými departementy, Azorami, Madeirou nebo Kanárskými ostrovy, kdy je doba plavby kratší než 24 hodin, nejpozději dvě hodiny před vplutím do prvního přístavu vstupu na celní území smluvních stran.

2.   Vstupuje-li zboží na celní území smluvních stran letecky, je nutno podat úplné údaje pro vstupní souhrnné celní prohlášení co nejdříve a v každém případě v těchto lhůtách:

a)

v případě letů v délce trvání kratší než čtyři hodiny nejpozději v okamžiku skutečného odletu letadla;

b)

v případě ostatních letů nejpozději čtyři hodiny před příletem letadla na první letiště na celních územích smluvních stran.

3.   Od data uvedení do provozu vydání 1 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 předloží provozovatelé poštovních služeb a expresní dopravci bezodkladně a nejpozději před tím, než je zboží naloženo do letadla, kterým má být přepraveno na celní území smluvních stran, alespoň minimální datový soubor ze vstupního souhrnného celního prohlášení.

4.   Od data uvedení do provozu vydání 2 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 předloží hospodářské subjekty, které nejsou provozovatelé poštovních služeb a expresní dopravci, bezodkladně a nejpozději před tím, než je zboží naloženo do letadla, kterým má být přepraveno na celní území smluvních stran, alespoň minimální datový soubor ze vstupního souhrnného celního prohlášení.

5.   Od data uvedení do provozu vydání 2 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1, byl-li ve lhůtách uvedených v odstavcích 3 a 4 tohoto článku poskytnut pouze minimální datový soubor ze vstupního souhrnného celního prohlášení, musí být ostatní údaje poskytnuty ve lhůtách stanovených v odstavci 2 tohoto článku.

6.   Do data uvedení do provozu vydání 2 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 se minimální datový soubor ze vstupního souhrnného celního prohlášení podaného v souladu s odstavcem 3 tohoto článku považuje za úplné vstupní souhrnné celní prohlášení pro zboží v poštovních zásilkách, jejichž konečným místem určení je smluvní strana, a pro zboží v expresních zásilkách s vlastní hodnotou nepřesahující 22 EUR.

7.   Vstupuje-li zboží na celní území smluvních stran po železnici, je vstupní souhrnné celní prohlášení nutno podat v těchto lhůtách:

a)

pokud cesta vlakem z poslední stanice pro sestavování vlaků umístěné ve třetí zemi k celnímu úřadu prvního vstupu trvá méně než dvě hodiny, nejpozději jednu hodinu před příjezdem zboží do místa, pro něž je tento celní úřad příslušný;

b)

ve všech ostatních případech nejpozději dvě hodiny před příjezdem zboží do místa, pro něž je příslušný celní úřad prvního vstupu.

8.   Vstupuje-li zboží na celní území smluvních stran po silnici, je vstupní souhrnné celní prohlášení nutno podat nejpozději jednu hodinu před příjezdem zboží do místa, pro něž je příslušný celní úřad prvního vstupu.

9.   Vstupuje-li zboží na celní území smluvních stran vnitrozemskou vodní cestou, je vstupní souhrnné celní prohlášení nutno podat nejpozději dvě hodiny před příjezdem zboží do místa, pro něž je příslušný celní úřad prvního vstupu.

10.   Vstupuje-li zboží na celní území smluvních stran v dopravním prostředku, který je sám přepravován v aktivním dopravním prostředku, je lhůtou k podání vstupního souhrnného celního prohlášení lhůta použitelná na tento aktivní dopravní prostředek.

11.   Lhůty uvedené v odstavcích 1 až 10 se nepoužijí v případě vyšší moci.

12.   S výhradou postupu uvedeného v čl. 9b odst. 3 protokolu se lhůty uvedené v odstavcích 1 až 10 tohoto článku nepoužijí, pokud mezinárodní dohody v oblasti bezpečnosti mezi smluvní stranou a třetími zeměmi stanoví jinak.

Článek 8

Analýza rizik týkající se bezpečnosti a zabezpečení a celní kontroly týkající se bezpečnosti a zabezpečení související se vstupními souhrnnými celními prohlášeními

1.   Analýza rizik se dokončí před příchodem zboží na celní úřad prvního vstupu za předpokladu, že vstupní souhrnné celní prohlášení bylo podáno ve lhůtách stanovených v článku 7, pokud není zjištěno riziko nebo pokud se nemusí provést dodatečná analýza rizik.

Aniž je dotčen první pododstavec tohoto odstavce, provede se první analýza rizik týkající se zboží, jež má vstoupit na celní území smluvních stran letecky, co nejdříve po obdržení minimálního datového souboru vstupního souhrnného celního prohlášení podle čl. 7 odst. 3 a 4.

2.   Celní úřad prvního vstupu dokončí analýzu rizik pro účely bezpečnosti a zabezpečení po následující výměně informací prostřednictvím elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1:

a)

neprodleně po registraci zpřístupní celní úřad prvního vstupu údaje ze vstupního souhrnného celního prohlášení celním orgánům smluvních stran, které jsou v těchto údajích uvedeny, a celním orgánům dalších smluvních stran, které do elektronického systému zaznamenaly informace o rizicích v oblasti bezpečnosti a zabezpečení, které odpovídají údajům daného vstupního souhrnného celního prohlášení;

b)

ve lhůtách stanovených v článku 7 provedou celní orgány smluvních stran uvedené v písmenu a) tohoto odstavce analýzu rizik týkající se bezpečnosti a zabezpečení, a pokud zjistí riziko, poskytnou výsledky celnímu úřadu prvního vstupu;

c)

celní úřad prvního vstupu vezme pro dokončení analýzy rizik v úvahu informace o výsledcích analýzy rizik poskytnuté celními orgány smluvních stran uvedených v písmenu a);

d)

výsledky dokončené analýzy rizik celní úřad prvního vstupu zpřístupní celním orgánům smluvních stran, které přispěly k analýze rizik, a celním orgánům, kterých se přeprava zboží potenciálně týká;

e)

celní úřad prvního vstupu oznámí dokončení analýzy rizik těmto osobám, pokud o to požádaly a mají přístup do elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1:

deklarantovi nebo jeho zástupci,

dopravci, pokud jím není deklarant nebo jeho zástupce.

3.   Pokud celní úřad prvního vstupu požádá o další informace o údajích ze vstupního souhrnného celního prohlášení pro dokončení analýzy rizik, analýza se dokončí až po poskytnutí uvedených informací.

Pro tyto účely požádá celní úřad prvního vstupu o uvedené informace osobu, která podala vstupní souhrnné celní prohlášení, nebo případně osobu, která předložila údaje ze vstupního souhrnného celního prohlášení. Není-li touto osobou dopravce, uvědomí celní úřad prvního vstupu dopravce, pokud o to požádal a má přístup do elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1.

4.   Pokud má celní úřad prvního vstupu důvodné podezření, že by zboží přepravované letecky mohlo představovat vážnou hrozbu pro ochranu letectví před protiprávními činy, nařídí, aby byla zásilka před naložením na palubu letadla směřujícího na celní území smluvních stran podrobena detekční kontrole jako vysoce rizikový náklad nebo pošta v souladu s částí I bodem VI články 66h a 66hf přílohy XIII dohody, kterými se stanoví podrobná opatření k provedení společných základních norem v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy.

Celní úřad prvního vstupu uvědomí tyto osoby, pokud mají přístup do elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1:

a)

deklaranta nebo jeho zástupce,

b)

dopravce, pokud jím není deklarant nebo jeho zástupce.

V návaznosti na toto oznámení osoba, která podala vstupní souhrnné celní prohlášení, nebo případně osoba, která předložila údaje ze vstupního souhrnného celního prohlášení, poskytne celnímu úřadu prvního vstupu výsledky detekční kontroly a všechny ostatní související relevantní informace. Analýza rizik se dokončí až po poskytnutí těchto informací.

5.   Pokud má celní úřad prvního vstupu přiměřené důvody domnívat se, že by zboží přepravované letecky nebo náklad v kontejnerech přepravovaný po moři, jak je uveden v čl. 7 odst. 1 písm. a), mohly představovat tak závažné ohrožení bezpečnosti a zabezpečení, že to vyžaduje okamžitý zákrok, nařídí, aby zboží nebylo na dotčený dopravní prostředek naloženo.

Celní úřad prvního vstupu uvědomí tyto osoby, pokud mají přístup do elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1:

a)

deklaranta nebo jeho zástupce,

b)

dopravce, pokud jím není deklarant nebo jeho zástupce.

Dané oznámení se učiní neprodleně po zjištění příslušného rizika a v případě nákladu v kontejneru přepravovaného po moři, jak je uveden v čl. 7 odst. 1 písm. a), nejpozději 24 hodin po obdržení vstupního souhrnného celního prohlášení, nebo v příslušných případech od obdržení údajů ze vstupního souhrnného celního prohlášení od dopravce.

Celní úřad prvního vstupu rovněž o tomto oznámení neprodleně informuje celní orgány smluvních stran a zpřístupní jim příslušné údaje ze vstupního souhrnného celního prohlášení.

6.   V případě zásilky, u níž se zjistí, že představuje natolik závažné ohrožení, že to vyžaduje okamžitý zákrok po příjezdu dopravního prostředku, přijme celní úřad prvního vstupu uvedené opatření po příchodu tohoto zboží.

7.   Po dokončení analýzy rizik může celní úřad prvního vstupu prostřednictvím elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 doporučit nejvhodnější místo a nejvhodnější opatření pro provedení kontroly.

Celní úřad příslušný pro místo, jež bylo doporučeno jako nejvhodnější pro kontrolu, rozhodne o kontrole a výsledky tohoto rozhodnutí zpřístupní prostřednictvím elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 všem celním úřadům smluvních stran, kterých se přeprava daného zboží potenciálně týká, nejpozději v okamžiku předložení zboží v celním úřadu prvního vstupu.

8.   Celní úřady zpřístupní výsledky svých celních kontrol týkajících se bezpečnosti a zabezpečení ostatním celním orgánům smluvních stran prostřednictvím systému uvedeného v čl. 1 odst. 1, pokud:

a)

celní orgán vyhodnotí rizika jako závažná a vyžadující celní kontrolu a z výsledků kontroly vyplyne, že došlo k události vyvolávající rizika, nebo

b)

z výsledků kontroly nevyplývá, že došlo k události vyvolávající rizika, avšak dotyčný celní orgán se domnívá, že hrozba představuje jinde v celních územích smluvních stran vysoké riziko, nebo

c)

je to nezbytné pro jednotné uplatňování pravidel obsažených v protokolu.

Smluvní strany si v systému uvedeném v čl. 9e odst. 3 protokolu vymění informace o rizicích uvedených v písmenech a) a b) tohoto odstavce.

9.   Pokud je na celní území smluvních stran přepraveno zboží, u kterého je podle čl. 3 odst. 1 písm. c) až f), h) až m), o) a q) upuštěno od povinnosti podat vstupní souhrnné celní prohlášení, provede se analýza rizik při předložení zboží.

10.   Zboží předložené celnímu úřadu může být propuštěno, jakmile byla provedena analýza rizik a výsledky analýzy rizik a v případě potřeby přijatá opatření takové propuštění umožňují.

11.   Analýza rizik se rovněž provede v případě, kdy se údaje ze vstupního souhrnného celního prohlášení změní v souladu s čl. 2 odst. 3 a 4. V takovém případě, aniž je dotčena lhůta stanovená v odst. 5 třetím pododstavci tohoto článku pro náklad v kontejnerech přepravený po moři, se analýza rizik dokončí neprodleně po obdržení těchto údajů, pokud není zjištěno riziko nebo pokud není nutné provést doplňkovou analýzu rizik.

Článek 9

Poskytování údajů do vstupního souhrnného celního prohlášení jinými osobami

1.   Pokud od data stanoveného pro uvedení do provozu vydání 2 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 u stejného zboží přepravovaného letecky uzavřela jedna nebo více osob, které nejsou dopravci, jednu nebo více přepravních smluv, na které se vztahuje jeden nebo více leteckých nákladních listů, platí tato pravidla:

a)

osoba vydávající letecký nákladní list uvědomí osobu, která s ní uzavřela přepravní smlouvu, o jeho vydání;

b)

v případě dohody o společné nakládce zboží informuje osoba vydávající letecký nákladní list o jeho vydání osobu, se kterou tuto dohodu uzavřela;

c)

dopravce a kterákoli z osob vydávajících letecký nákladní list uvede v údajích vstupního souhrnného celního prohlášení totožnost každé osoby, která jim neposkytla údaje požadované pro vstupní souhrnné celní prohlášení;

d)

pokud osoba vydávající letecký nákladní list neposkytne údaje požadované pro vstupní souhrnné celní prohlášení svému smluvnímu partnerovi, který jí vydává letecký nákladní list, nebo svému smluvnímu partnerovi, s nímž uzavřela dohodu o společné nakládce zboží, poskytne osoba, která požadované údaje neposkytla, tyto údaje celnímu úřadu prvního vstupu.

2.   Pokud od data stanoveného pro uvedení do provozu vydání 2 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 provozovatel poštovních služeb neposkytne údaje požadované pro vstupní souhrnné celní prohlášení o poštovních zásilkách dopravci, který je povinen podat zbývající údaje prohlášení prostřednictvím tohoto systému, platí tato pravidla:

a)

provozovatel poštovních služeb místa určení, je-li zboží zasíláno do smluvních stran, nebo provozovatel poštovních služeb smluvních stran prvního vstupu, je-li zboží přepravováno přes smluvní strany, poskytnou tyto údaje celnímu úřadu prvního vstupu a

b)

dopravce uvede v údajích vstupního souhrnného celního prohlášení totožnost provozovatele poštovních služeb, který mu neposkytl údaje požadované pro vstupní souhrnné celní prohlášení.

3.   Pokud od data stanoveného pro uvedení do provozu vydání 2 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 expresní dopravce neposkytne údaje požadované pro vstupní souhrnné celní prohlášení o expresních zásilkách přepravovaných letecky dopravci, platí tato pravidla:

a)

expresní dopravce poskytne tyto údaje celnímu úřadu prvního vstupu a

b)

dopravce uvede v údajích vstupního souhrnného celního prohlášení totožnost expresního dopravce, který mu neposkytl údaje požadované pro vstupní souhrnné celní prohlášení.

4.   Pokud od data stanoveného pro uvedení do provozu vydání 3 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 u přepravy po moři nebo po vnitrozemských vodních cestách byla pro stejné zboží uzavřena jedna nebo více dalších přepravních smluv, na které se vztahuje jeden nebo více konosamentů, jednou nebo více osobami, které nejsou dopravci, platí tato pravidla:

a)

osoba vydávající konosament uvědomí osobu, která s ní uzavřela přepravní smlouvu, o jeho vydání;

b)

v případě dohody o společné nakládce zboží informuje osoba vydávající konosament o jeho vydání osobu, se kterou tuto dohodu uzavřela;

c)

dopravce a kterákoli z osob vydávajících konosament uvede v údajích vstupního souhrnného celního prohlášení totožnost každé osoby, která s nimi uzavřela přepravní smlouvu a neposkytla jim údaje požadované pro vstupní souhrnné celní prohlášení;

d)

osoba vydávající konosament uvede v údajích vstupního souhrnného celního prohlášení totožnost příjemce uvedeného v konosamentu, který jí neposkytl údaje požadované pro vstupní souhrnné celní prohlášení, jako příjemce, který nemá k dispozici podkladové konosamenty;

e)

pokud osoba vydávající konosament neposkytne údaje požadované pro vstupní souhrnné celní prohlášení svému smluvnímu partnerovi, který jí vydává konosament, nebo svému smluvnímu partnerovi, s nímž uzavřela dohodu o společné nakládce zboží, poskytne tyto údaje celnímu úřadu prvního vstupu osoba, která požadované údaje neposkytla;

f)

pokud příjemce uvedený v konosamentu, k němuž nejsou dispozici podkladové konosamenty, neposkytne osobě, která tento konosament vydává, údaje požadované do vstupního souhrnného celního prohlášení, poskytne tyto údaje celnímu úřadu prvního vstupu.

Článek 10

Odklon námořního plavidla nebo letadla vstupujícího na celní území smluvních stran

1.   Pokud bylo od data stanoveného v rámci pro uvedení do provozu vydání 2 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 letadlo odkloněno a přiletělo nejprve na celní úřad v zemi, která nebyla uvedena ve vstupním souhrnném celním prohlášení jako země na trase, získá skutečný celní úřad prvního vstupu prostřednictvím tohoto systému údaje ze vstupního souhrnného celního prohlášení, výsledky analýzy rizik a doporučení ke kontrolám poskytnuté předpokládaným celním úřadem prvního vstupu.

2.   Pokud bylo od data stanoveného v rámci pro uvedení do provozu vydání 3 elektronického systému uvedeného v čl. 1 odst. 1 námořní plavidlo odkloněno a připlulo nejprve na celní úřad v zemi, která nebyla uvedena ve vstupním souhrnném celním prohlášení jako země na trase, získá skutečný celní úřad prvního vstupu prostřednictvím tohoto systému údaje ze vstupního souhrnného celního prohlášení, výsledky analýzy rizik a doporučení ke kontrolám poskytnuté předpokládaným celním úřadem prvního vstupu.

HLAVA II

technická opatření pro Systém Kontroly při Dovozu 2

Článek 11

Systém kontroly při dovozu 2

1.   Systém ICS2 podporuje komunikaci mezi hospodářskými subjekty a smluvními stranami za účelem splnění požadavků vstupního souhrnného celního prohlášení, analýzy rizik celními orgány smluvních stran pro účely bezpečnosti a zabezpečení a celních opatření zaměřených na zmírnění těchto rizik, včetně celních kontrol týkajících se bezpečnosti a zabezpečení, a komunikaci mezi smluvními stranami za účelem splnění požadavků vstupního souhrnného celního prohlášení.

2.   Systém ICS2 se skládá z těchto společných složek vyvinutých na unijní úrovni:

a)

sdílené obchodní rozhraní;

b)

společné úložiště.

3.   Norsko vyvine jako vnitrostátní složku, která bude dostupná v Norsku, vnitrostátní vstupní systém.

4.   Norsko může vyvinout jako vnitrostátní složku, která bude dostupná v Norsku, vnitrostátní obchodní rozhraní.

5.   Systém ICS2 slouží k těmto účelům:

a)

předkládání, zpracovávání a uchovávání údajů ze vstupních souhrnných celních prohlášení, žádostí o změny a zrušení platnosti podle článku 9c protokolu a této přílohy;

b)

přijímání, zpracovávání a uchovávání údajů ze vstupních souhrnných celních prohlášení získaných z prohlášení uvedených v článku 9c protokolu a této příloze;

c)

předkládání, zpracovávání a uchovávání informací o příjezdu a oznámení o příjezdu námořního plavidla nebo letadla podle článku 9c protokolu a této přílohy;

d)

přijímání, zpracovávání a uchovávání informací týkajících se předložení zboží celním orgánům smluvních stran podle článku 9c protokolu a této přílohy;

e)

přijímání, zpracovávání a uchovávání informací týkajících se žádostí o analýzy rizik a jejich výsledků, doporučení ke kontrolám, rozhodnutí o kontrolách a výsledků kontrol podle článků 9c a 9e protokolu a této přílohy;

f)

přijímání, zpracovávání, uchovávání a poskytování oznámení a informací hospodářským subjektům a od nich podle článků 9c a 9e protokolu a této přílohy;

g)

poskytování, zpracovávání a uchovávání informací hospodářskými subjekty, o které požádaly celní orgány smluvních stran podle článku 9c a 9e protokolu a této přílohy.

6.   Systém ICS2 se použije na podporu smluvních stran při monitorování a hodnocení provádění společných kritérií rizik a norem v oblasti bezpečnosti a zabezpečení a provádění kontrolních opatření a prioritních oblastí kontroly uvedených v článku 9e protokolu.

7.   Identifikace a ověřování přístupu hospodářských subjektů pro účely přístupu ke společným složkám systému ICS2 se provádí za využití platformy pro jednotnou správu uživatelů a digitální podpisy (dále jen „platforma UUM&DS“) uvedené v článku 13.

8.   Identifikace a ověřování přístupu úředníků smluvních stran pro účely přístupu ke společným složkám systému ICS2 se provádí za použití síťových služeb poskytovaných Unií.

9.   Jako vstupní bod do systému ICS2 pro hospodářské subjekty slouží v souladu s článkem 1 harmonizované obchodní rozhraní.

10.   Harmonizované obchodní rozhraní musí být interoperabilní se společným úložištěm systému ICS2 uvedeným v odstavcích 12 až 14.

11.   Harmonizované obchodní rozhraní se použije pro předkládání údajů vstupních souhrnných celních prohlášení a oznámení o příjezdu, podávání žádostí o jejich změny a žádostí o zrušení jejich platnosti, zpracovávání a uchovávání těchto údajů a výměnu informací mezi smluvními stranami a hospodářskými subjekty.

12.   Společné úložiště systému ICS2 použijí smluvní strany ke zpracování údajů ze vstupních souhrnných celních prohlášení, žádostí o změnu, žádostí o zrušení platnosti, oznámení o příjezdu, informací o předložení zboží, informací týkajících se žádostí o analýzy rizik a jejich výsledků, doporučení ke kontrolám, rozhodnutí o kontrolách a výsledků kontrol a informací vyměňovaných s hospodářskými subjekty.

13.   Společné úložiště systému ICS2 použijí smluvní strany pro účely statistik a hodnocení a pro výměnu vstupních souhrnných celních prohlášení mezi smluvními stranami.

14.   Společné úložiště systému ICS2 musí být interoperabilní s harmonizovaným obchodním rozhraním, vnitrostátními obchodními rozhraními, pokud je vytvořily smluvní strany, a s vnitrostátními vstupními systémy.

15.   Celní orgán smluvní strany použije společné úložiště za účelem konzultace s celním orgánem druhé smluvní strany v souladu s články 9c a 9e protokolu a touto přílohou předtím, než provede analýzu rizik v oblasti bezpečnosti a zabezpečení. Celní orgán smluvní strany rovněž použije společné úložiště za účelem konzultace s druhou smluvní stranou ohledně doporučených kontrol, rozhodnutí přijatých v souvislosti s doporučenými kontrolami a výsledků celních kontrol týkajících se bezpečností a zabezpečení v souladu s články 9c a 9e protokolu a touto přílohou.

16.   Vnitrostátní obchodní rozhraní, je-li vytvořeno smluvními stranami, slouží jako vstupní bod do systému ICS2 pro hospodářské subjekty v souladu s článkem 1, pokud je podání určeno smluvní straně provozující vnitrostátní obchodní rozhraní.

17.   Pro předložení údajů vstupních souhrnných celních prohlášení a oznámení o příjezdu, jejich změny, zneplatnění, zpracování, uchování, jakož i výměnu informací mezi smluvními stranami a hospodářskými subjekty, se hospodářské subjekty mohou rozhodnout použít vnitrostátní obchodní rozhraní, pokud bylo vytvořeno, nebo harmonizované obchodní rozhraní.

18.   Vnitrostátní obchodní rozhraní, je-li vytvořeno, musí být interoperabilní se společným úložištěm systému ICS2.

19.   Norsko uvědomí Unii o případném vytvoření vnitrostátního obchodního rozhraní.

20.   Celní orgány smluvních stran použijí vnitrostátní vstupní systém za účelem výměny údajů vstupních souhrnných celních prohlášení získaných z prohlášení uvedených v článku 9c protokolu, výměny informací a oznámení se společným úložištěm v případě informací týkajících se příjezdu námořních plavidel nebo letadel, informací týkajících se předložení zboží, zpracování žádostí o analýzu rizik, výměny a zpracování informací týkajících se výsledků analýzy rizik, doporučení ke kontrolám, rozhodnutí o kontrolách a výsledků kontrol.

21.   Vnitrostátní vstupní systém se použije rovněž v případech, kdy celní orgán smluvní strany požaduje od hospodářských subjektů další informace a přijímá od nich informace.

22.   Vnitrostátní vstupní systém musí být interoperabilní se společným úložištěm.

23.   Vnitrostátní vstupní systém musí být interoperabilní se systémy vyvinutými na vnitrostátní úrovni pro získávání informací uvedených v odstavci 20.

Článek 12

Fungování systému kontroly při dovozu 2 a školení týkající se jeho používání

1.   Společné složky vyvíjí, testuje, uvádí do provozu a spravuje Unie. Vnitrostátní složky jsou vyvíjí, testuje, uvádí do provozu a spravuje Norsko.

2.   Norsko zajišťuje interoperabilitu vnitrostátních složek se společnými složkami.

3.   Unie provádí údržbu společných složek a Norsko provádí údržbu svých vnitrostátních složek.

4.   Smluvní strany zajišťuje nepřetržitý provoz elektronických systémů.

5.   Unie může společné složky elektronických systémů změnit za účelem nápravy špatného fungování, přidání nových funkcí nebo změny funkcí stávajících.

6.   Unie informuje Norsko o změnách a aktualizacích společných složek.

7.   Norsko informuje Unii o změnách a aktualizacích vnitrostátních složek, jež mohou mít dopady na fungování společných složek.

8.   Smluvní strany zveřejní informace o změnách a aktualizacích elektronických systémů podle odstavců 6 a 7.

9.   V případě dočasné poruchy systému ICS2 se použije plán zachování provozu stanovený smluvními stranami.

10.   Smluvní strany se navzájem informují o nedostupnosti elektronických systémů v důsledku dočasné poruchy.

11.   Unie podpoří Norsko v používání společných složek elektronických systémů a jejich fungování tím, že poskytne vhodné školicí materiály.

Článek 13

Platforma pro jednotnou správu uživatelů a digitální podpisy

1.   Platforma pro jednotnou správu uživatelů a digitální podpisy (UUM&DS) umožňuje komunikaci mezi systémy správy identity a přístupu smluvních stran uvedenými v odstavci 6 za účelem zajištění bezpečného oprávněného přístupu k elektronickým systémům pro úředníky a hospodářské subjekty smluvních stran.

2.   Platforma UUM&DS se skládá z těchto společných složek:

a)

systém správy přístupu;

b)

systém administrativní správy.

3.   Platforma UUM&DS se používá k zajištění identifikace a ověřování přístupu:

a)

hospodářských subjektů pro účely získání přístupu do systému ICS2;

b)

úředníků smluvních stran pro účely získání přístupu ke společným složkám systému ICS2 a pro účely údržby a správy platformy UUM&DS.

4.   Smluvní strany zřídí systém správy přístupu za účelem validace žádostí o přístup předložených hospodářskými subjekty v rámci platformy UUM&DS zajištěním interoperability se systémy správy identity a přístupu smluvních stran uvedenými v odstavci 6.

5.   Smluvní strany zřídí systém administrativní správy s cílem spravovat pravidla týkající se identifikace a povolení pro validaci identifikačních údajů hospodářských subjektů pro účely umožnění přístupu k elektronickým systémům.

6.   Smluvní strany zřídí systém správy identity a přístupu za účelem zajištění:

a)

bezpečného zaznamenání a uchování identifikačních údajů hospodářských subjektů;

b)

bezpečné výměny podepsaných a šifrovaných identifikačních údajů hospodářských subjektů.

Článek 14

Správa a vlastnictví údajů a zabezpečení

1.   Smluvní strany zajistí, aby se údaje zaznamenané na vnitrostátní úrovni shodovaly s údaji zaznamenanými ve společných složkách a aby byly aktualizovány.

2.   Odchylně od odstavce 1 smluvní strany zajistí, aby se následující údaje shodovaly s údaji obsaženými ve společném úložišti systému ICS2 a aby byly aktualizovány:

a)

údaje zaznamenané na vnitrostátní úrovni a předávané z vnitrostátního vstupního systému do společného úložiště;

b)

údaje získané do vnitrostátního vstupního systému ze společného úložiště.

3.   K údajům obsaženým ve společných složkách systému ICS2, které předává do sdíleného obchodního rozhraní hospodářský subjekt nebo je do něj zaznamenává, má tento hospodářský subjekt přístup a může je zpracovávat.

4.   K údajům ve společných složkách systému ICS2:

a)

poskytnutým smluvní straně hospodářským subjektem prostřednictvím harmonizovaného obchodního rozhraní do společného úložiště má tato smluvní strana přístup a může je ve společném úložišti zpracovávat. Tato smluvní strana má v případě potřeby rovněž přístup k informacím, které jsou zaznamenané v harmonizovaném obchodním rozhraní;

b)

předaným do společného úložiště nebo do něj zaznamenaným smluvní stranou má tato smluvní strana přístup a může je zpracovávat;

c)

uvedeným v písmenech a) a b) tohoto odstavce výše má rovněž přístup druhá smluvní strana a může je zpracovávat, pokud je tato druhá smluvní strana zapojena do procesu analýzy rizik a/nebo kontroly, které se tyto údaje týkají, v souladu s články 9c a 9e protokolu a touto přílohou;

d)

údaje ve společných složkách systému ICS2 mohou být zpracovány Komisí ve spolupráci se smluvními stranami pro účely uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. c) a čl. 11 odst. 6. K výsledkům tohoto zpracování má přístup Komise i smluvní strany.

5.   K údajům ve společné složce systému ICS2, které jsou zaznamenány do společného úložiště Unií, mají přístup smluvní strany. Tyto údaje může zpracovávat Unie.

6.   Vlastníkem systému, pokud jde o společné složky, je Unie.

7.   Vlastníkem systému, pokud jde o vnitrostátní složky, je Norsko.

8.   Unie zajišťuje zabezpečení společných složek a Norsko zajišťuje zabezpečení svých vnitrostátních složek.

9.   Pro tyto účely smluvní strany přijmou alespoň nezbytná opatření s cílem:

a)

zabránit všem nepovolaným osobám v přístupu k zařízení používanému ke zpracování údajů;

b)

zabránit zadávání údajů a konzultaci, změně a mazání údajů nepovolanými osobami;

c)

odhalovat činnosti uvedené v písmenech a) a b).

10.   Smluvní strany se navzájem informují o veškerých činnostech, které mohou mít za následek narušení bezpečnosti elektronických systémů nebo podezření na takové narušení.

11.   Smluvní strany vypracují plány pro zabezpečení všech systémů.

12.   Údaje zaznamenané ve složkách systému ICS2 se uchovávají minimálně tři roky od jejich zaznamenání. Smluvní strany mohou tuto dobu tří let překročit, pokud to vyžadují příslušné vnitrostátní právní předpisy.

Článek 15

Zpracování osobních údajů

V souvislosti se zpracováním osobních údajů obsažených v systému ICS2 a platformě UUM&DS:

1)

Norsko a členské státy Unie jednají jako správci v souladu s článkem 14 protokolu.

2)

Komise jedná jako zpracovatel a plní povinnosti, které jí byly v tomto ohledu uloženy nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (6), s tou výjimkou, že u zpracování údajů za účelem monitorování a hodnocení provádění společných kritérií rizik týkajících se bezpečnosti a zabezpečení a norem a kontrolních opatření a prioritních oblastí kontroly jedná jako společný správce.

Článek 16

Účast na vývoji, údržbě a správě systému ICS2

Unie umožní odborníkům z dotčeného státu ESVO účastnit se zasedání skupiny celních odborníků a příslušných pracovních skupin jako pozorovatelé v záležitostech týkajících se vývoje, údržby a řízení systému ICS2. O účasti odborníků z dotčeného státu ESVO na zasedáních pracovních skupin, kterých se účastní pouze omezený počet členských států Unie a které podávají zprávy skupině odborníků na celní otázky, rozhodne Unie individuálně.

HLAVA III

Článek 17

Finanční ujednání týkající se povinností, závazků a očekávání při provádění systému ICS2 a jeho fungování

Vzhledem k rozšíření používání systému ICS2 o Norsko a s ohledem na kapitolu IIa protokolu a tuto přílohu tato finanční ujednání (dále jen „ujednání“) stanoví prvky spolupráce mezi smluvními stranami související se systémem ICS2.

a)

Komise vyvine, otestuje, uvede do provozu a bude spravovat a provozovat centrální složky systému ICS2 zahrnující sdílené obchodní rozhraní a společné úložiště (dále jen „centrální složky systému ICS2“), včetně aplikací a služeb požadovaných pro jejich provoz a propojení se systémy IT v Norsku, jako jsou TAPAS, platforma UUM&DS a middleware CCN2ng, a zavazuje se je poskytnout Norsku.

b)

Norsko vyvine, otestuje, uvede do provozu a bude spravovat a provozovat vnitrostátní složky systému ICS2.

c)

Norsko a Komise se dohodly na tom, že se budou podílet na nákladech na vývoj a na jednorázových nákladech na centrální složky systému ICS2 a na provozních nákladech na centrální složky systému ICS2, související aplikace a služby požadované pro jejich provoz a propojenost takto:

1)

Část nákladů na vývoj centrálních složek ICS2 bude Komise fakturovat Norsku v souladu s písmeny d) a e). Náklady na vývoj zahrnují vývoj softwaru centrálních složek a pořízení související infrastruktury (hardware, software, hosting, licence atd.) a její instalaci. Alokační vzorec se týká 4 % všech nákladů na uvedené služby.

2)

Maximální výše nákladů na vývoj bude činit 550 000 EUR (pět set padesát tisíc) na každé vydání.

3)

Část provozních nákladů na systém ICS2 a TAPAS bude Komise fakturovat Norsku v souladu s písmeny f), g) a h). Provozní náklady zahrnují posuzování shody, údržbu infrastruktury (hardwaru, softwaru, hostingu, licencí atd.), centrálních složek systému ICS2 a souvisejících aplikací a služeb požadovaných pro jejich provoz a propojenost (zajištění kvality, asistenční služba a správa služeb IT). Alokační vzorec se týká 4 % všech nákladů na uvedené služby.

4)

Provozní náklady spojené s používáním systému ICS2 Norskem nepřesáhnou maximální výši 450 000 EUR (čtyři sta padesát tisíc) ročně.

5)

Náklady na vývoj a provozní náklady na vnitrostátní složky bude v plné výši hradit Norsko.

6)

Norsku budou poskytovány průběžné informace o plánovaném vývoji nákladů a informace o hlavních prvcích vývoje systému ICS2, které by mohly mít na tyto náklady vliv.

d)

Norsko souhlasí s tím, že se bude podílet na nákladech na vývoj a posuzování shody centrálních složek systému ICS2 vzniklých před provedením protokolu. Za tímto účelem:

1)

Komise poskytne Norsku informace o odhadované výši nezbytného příspěvku za roky před provedením protokolu;

2)

Komise do 15. května každého roku, počínaje 15. květnem 2021, vyzve Norsko k zaplacení jeho příspěvku na tyto předchozí náklady ve stejně vysokých splátkách během prvních čtyř let používání systému ICS2.

e)

Norsko souhlasí s tím, že se bude podílet na nákladech na vývoj centrálních složek systému ICS2. Za tímto účelem:

1)

Norsko se zavazuje zaplatit svůj příspěvek na náklady na vývoj vydání 1, vydání 2 a vydání 3 systému ICS2;

2)

Komise do 15. května každého roku, počínaje 15. květnem 2021, vyzve Norsko k zaplacení jeho příspěvku na vývoj nejnovějšího vydání, a to na základě řádně doložené výzvy k úhradě vydané Komisí.

f)

Norsko souhlasí s tím, že se bude podílet na provozních nákladech na centrální složky systému ICS2. Za tímto účelem:

1)

Komise do 31. července každého roku, počínaje 31. červencem 2021, poskytne Norsku informace o odhadovaných provozních nákladech na následující rok a zašle Norsku písemně odhadovanou částku nezbytného příspěvku na následující rok. Komise poskytne Norsku informace ve stejnou dobu a stejným způsobem, jakým informuje všechny další členy systému ICS2, přičemž mu poskytne také informace o hlavních aspektech vývoje systému ICS2;

2)

Komise do 15. května 2021 vyzve Norsko k uhrazení jeho ročního příspěvku na provozní náklady na rok 2020 ve výši 110 000 EUR a odhadovaného ročního příspěvku na rok 2021 ve výši 280 000 EUR. Komise do 15. května každého roku, počínaje 15. květnem 2022, vyzve Norsko k zaplacení jeho ročního příspěvku na tento rok a výše zůstatku (záporného či kladného) za předchozí rok, a to na základě řádně doložené výzvy k úhradě vydané Komisí;

3)

Komise do 31. ledna každého roku, počínaje 31. lednem 2022,

provede roční závěrku nákladů na provoz systému ICS2 a TAPAS za uplynulý rok na základě částky již zaplacené Norskem a nákladů skutečně vynaložených Komisí a předloží Norsku vyúčtování obsahující rozpis nákladů a identifikaci různých služeb a dodávky softwaru a

předloží Norsku skutečné roční náklady, tj. skutečné provozní náklady, za uplynulý rok. Komise vypočítá skutečné a odhadované náklady v souladu se svými smlouvami uzavřenými s poskytovateli služeb vybranými podle aktuálních postupů pro zadávání veřejných zakázek.

Zůstatek (záporný či kladný) představující rozdíl mezi skutečnými náklady a odhadovanou částkou za uplynulý rok se vypočte a předloží Norsku prostřednictvím výpisu z účtu Komise. Tento výpis z účtu bude obsahovat odhadovanou roční výši příspěvku a výši zůstatku (zápornou či kladnou), a bude tedy obsahovat čistou částku, kterou bude Komise fakturovat Norsku prostřednictvím roční výzvy k úhradě.

g)

Norsko příslušnou částku uhradí po dni vystavení výzvy k úhradě. Všechny platby musí být uhrazeny na bankovní účet Komise uvedený ve výzvě k úhradě do 60 dnů.

h)

Uhradí-li Norsko částky stanovené v písmenu c) později než v termínech stanovených v písmenu g), je Komise oprávněna účtovat úroky z prodlení (počítané podle sazby, kterou používá Evropská centrální banka na své operace v eurech, zveřejněné v řadě C Úředního věstníku Evropské unie, ke dni uplynutí lhůty pro splacení s připočtením jednoho a půl procentního bodu). Stejná sazba se použije na platby, které má provádět Unie.

i)

Pokud Norsko požaduje specifické úpravy centrálních složek, aplikací nebo služeb systému ICS2 nebo v souvislosti s nimi požaduje nové produkty IT, bude zahájení i dokončení tohoto vývoje upraveno v samostatné vzájemné dohodě, která stanoví potřebné zdroje a náklady na vývoj.

j)

Veškeré školicí materiály vypracované a zajištěné smluvními stranami jsou poskytovány všem smluvním stranám bezplatně a elektronicky. Norsko může tyto materiály kopírovat, distribuovat, zobrazovat, realizovat na základě sdílených školicích materiálů práci a vytvářet odvozená díla

1)

pouze pokud uvede autora způsobem stanoveným v daném sdíleném školicím materiálu;

2)

pouze pro nekomerční účely.

k)

Smluvní strany se dohodly, že budou uznávat a plnit své povinnosti ve vztahu k používání centrálních složek systému ICS2, jak je popsáno v této příloze.

l)

V případě vážných pochybností o řádném fungování této přílohy nebo systému ICS2 může kterákoli z obou stran pozastavit používání ujednání za předpokladu, že to druhé straně písemně oznámí tři měsíce předem.

HLAVA IV

Výstupní souhrnné celní Prohlášení

Článek 18

Forma a obsah výstupního souhrnného celního prohlášení

1.   Výstupní souhrnné celní prohlášení musí být podáno prostřednictvím technologie počítačového zpracování dat. Lze využít obchodní, přístavní nebo přepravní doklady, pokud obsahují nezbytné údaje.

2.   Výstupní souhrnné celní prohlášení musí obsahovat údaje stanovené pro toto prohlášení ve sloupcích A1 a A2 kapitoly 3 přílohy B nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 a musí být v souladu s příslušnými formáty, kódy a kardinalitami stanovenými v příloze B prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447. Vyplňuje se v souladu s poznámkami uvedenými ve zmíněných přílohách. Výstupní souhrnné celní prohlášení ověřuje osoba, která je vyplnila.

3.   Celní orgány umožní podání výstupního souhrnného celního prohlášení založeného na listinných dokladech nebo jiným způsobem, který je nahrazuje, schváleným celními orgány pouze za jedné z těchto okolností:

a)

nefunguje-li informatizovaný systém celních orgánů;

b)

nefunguje-li elektronická aplikace osoby podávající výstupní souhrnné celní prohlášení, pokud celní orgány uplatňují stejnou úroveň řízení rizik, jaká se uplatňuje u výstupních souhrnných celních prohlášení podaných pomocí techniky zpracování osobních údajů. Výstupní souhrnné celní prohlášení založené na listinných dokladech podepisuje osoba, která je vyplnila. Tato výstupní souhrnná celní prohlášení založená na listinných dokladech musí být v případě potřeby doprovázena ložnými listy nebo jinými vhodnými doklady a obsahovat údaje uvedené v odstavci 2.

4.   Každá smluvní strana stanoví podmínky a postupy, podle nichž může osoba podávající výstupní souhrnné celní prohlášení po jeho podání upravit jeden nebo více údajů uvedených v tomto prohlášení.

Článek 19

Upuštění od povinnosti podat výstupní souhrnné celní prohlášení

1.   Výstupní souhrnné celní prohlášení se nevyžaduje u tohoto zboží:

a)

elektřina;

b)

zboží, které odchází potrubím;

c)

listovní zásilky;

d)

zboží v poštovních zásilkách;

e)

zboží, u kterého je v souladu s právními předpisy smluvních stran povoleno ústní celní prohlášení nebo pouhé překročení hranice, s výjimkou palet, kontejnerů, dopravních prostředků a náhradních dílů, příslušenství a vybavení pro tyto položky, pokud jsou přepravovány na základě přepravní smlouvy.

f)

zboží, které se nachází v osobních zavazadlech cestujících;

g)

zboží, pro které jsou vydány karnety ATA a CPD;

h)

zboží, které je osvobozeno od cla podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích ze dne 18. dubna 1961, Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích ze dne 24. dubna 1963 nebo ostatních konzulárních úmluv nebo Newyorské úmluvy o zvláštních misích ze dne 16. prosince 1969;

i)

zbraně a vojenské vybavení, které z celního území smluvní strany vypravily orgány pověřené vojenskou obranou smluvních stran, vojenskou přepravou nebo přepravou provozovanou za účelem výhradního použití vojenskými orgány;

j)

následující zboží opouštějící celní území smluvní strany a přímo přepravené na zařízení na moři provozovaná osobou usazenou na celním území smluvních stran:

1)

zboží, jež se používá k výstavbě, opravě, údržbě nebo přeměně těchto zařízení na moři;

2)

zboží určené k upevnění na těchto zařízeních na moři nebo k jejich vybavení;

3)

zásoby určené k používání nebo spotřebě na těchto zařízeních na moři;

k)

zboží přepravované na základě formuláře NATO 302 stanoveného v Úmluvě mezi účastníky Severoatlantické smlouvy o statusu jejich ozbrojených sil, podepsané v Londýně dne 19. června 1951, nebo na základě formuláře EU 302 stanoveného v čl. 1 bodě 51 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446;

l)

zboží, které se dodává v podobě dílů nebo příslušenství určeného pro použití v plavidlech a letadlech a pro provoz motorů, strojů a jiného vybavení plavidel nebo letadel, jakož i potraviny a další položky určené ke spotřebě nebo prodeji na palubě plavidel a letadel;

m)

vybavení domácnosti definované v právních předpisech smluvních stran, pokud není dopravováno na základě přepravní smlouvy;

n)

zboží odeslané z celních území smluvních stran do Ceuty a Melilly, Helgolandu, Republiky San Marino, Vatikánského městského státu, obce Livigno a švýcarských celních exkláv Samnaun a Sampuoir;

o)

zboží přepravované na plavidlech, která se pohybují mezi přístavy smluvních stran, aniž by zastavovala v přístavu mimo celní území smluvních stran;

p)

zboží přepravované v letadlech, která se pohybují mezi letišti smluvních stran, aniž by zastavovala na letišti mimo celní území smluvních stran.

2.   Výstupní souhrnné celní prohlášení se nepožaduje v případech stanovených mezinárodní dohodou v oblasti bezpečnosti uzavřenou mezi smluvní stranou a třetí zemí, s výhradou postupu stanoveného v čl. 9b odst. 3 protokolu.

3.   Smluvní strany nevyžadují výstupní souhrnné celní prohlášení u zboží v následujících případech:

a)

pokud má plavidlo, které převáží zboží mezi přístavy smluvních stran, zastavit v přístavu mimo celní území smluvních stran a zboží má během této zastávky v přístavu mimo celní území smluvních stran zůstat naložené na palubě plavidla;

b)

pokud má letadlo, které převáží zboží mezi letišti smluvních stran, zastavit na letišti mimo celní území smluvních stran a zboží má během této zastávky na letišti mimo celní území smluvních stran zůstat naložené na palubě letadla;

c)

pokud se zboží v přístavu nebo na letišti nevykládá z dopravního prostředku, který je dopravil na příslušná celní území smluvních stran a který je dopraví mimo uvedená území;

d)

pokud bylo zboží naloženo v předchozím přístavu nebo na předchozím letišti na celních územích smluvních stran, kde bylo podáno výstupní souhrnné celní prohlášení nebo kde platilo osvobození od povinnosti podat prohlášení před výstupem zboží, a zboží zůstává na dopravním prostředku, který je odveze z celních území smluvních stran;

e)

pokud se dočasně uskladněné zboží nebo zboží propuštěné do režimu svobodného celního pásma překládá z dopravního prostředku, který je do tohoto dočasného skladu nebo svobodného celního pásma dovezl, pod dohledem téhož celního úřadu na plavidlo, letadlo či železnici, které je odveze z celních území smluvních stran, a pokud jsou splněny následující podmínky:

1)

k překládce dojde do 14 dnů od předložení zboží v souladu s právními předpisy příslušné smluvní strany nebo za výjimečných okolností v delší lhůtě povolené celními orgány, pokud období 14 dnů není k překonání těchto okolností dostatečné;

2)

informace o zboží jsou dostupné celním orgánům;

3)

dopravce si není vědom toho, že by došlo ke změně místa určení zboží a změně příjemce;

f)

pokud zboží vstoupilo na celní území smluvních stran, ale příslušné celní orgány je odmítly a bylo okamžitě vráceno do země vývozu.

Článek 20

Místo podání výstupního souhrnného celního prohlášení

1.   Výstupní souhrnné celní prohlášení se podává u příslušného celního úřadu na celním území smluvní strany, na němž se provádějí výstupní formality pro zboží určené pro třetí země. Vývozní celní prohlášení použité jako výstupní souhrnné celní prohlášení se však podává u příslušného orgánu smluvní strany, na jejímž celním území jsou provedeny formality týkající se vývozu do třetí země. Příslušný úřad provede v obou případech analýzu rizik týkající se bezpečnosti a zabezpečení na základě údajů uvedených v dotčeném prohlášení a celní kontroly v oblasti bezpečnosti a zabezpečení, které jsou považovány za nezbytné.

2.   Pokud zboží opustí celní území jedné smluvní strany do místa určení ve třetí zemi přes celní území druhé smluvní strany a po vývozních formalitách následuje režim tranzitu podle Úmluvy o společném tranzitním režimu, použije se k předání údajů uvedených v čl. 18 odst. 2 příslušným orgánům druhé smluvní strany systém NCTS.

V takovém případě celní úřad první smluvní strany zpřístupní výsledky svých celních kontrol týkajících se bezpečnosti a zabezpečení celnímu orgánu druhé smluvní strany, pokud:

a)

celní orgán vyhodnotí rizika jako závažná a vyžadující celní kontrolu a z výsledků kontroly vyplyne, že došlo k události vyvolávající rizika, nebo

b)

z výsledků kontroly nevyplývá, že došlo k události vyvolávající rizika, avšak dotyčný celní orgán se domnívá, že hrozba představuje jinde v celních územích smluvních stran vysoké riziko, nebo

c)

je to nezbytné pro jednotné uplatňování pravidel obsažených v protokolu.

Smluvní strany si v systému uvedeném v čl. 9e odst. 3 protokolu vymění informace o rizicích uvedených v písmenech a) a b) tohoto odstavce.

3.   Odchylně od odstavce 1, pokud zboží opustí celní území jedné smluvní strany do třetí země přes celní území druhé smluvní strany a po vývozních formalitách nenásleduje režim tranzitu podle Úmluvy o společném tranzitním režimu, podává se výstupní souhrnné celní prohlášení přímo u příslušného celního úřadu výstupu druhé smluvní strany, odkud je zboží nakonec přepraveno do třetí země.

Článek 21

Lhůty pro podání výstupního souhrnného celního prohlášení

1.   Výstupní souhrnné celní prohlášení se podává v těchto lhůtách:

a)

v případě námořní přepravy:

1)

u přepravy nákladu v kontejnerech, pro které se nepoužijí body 2) a 3), nejpozději 24 hodin předtím, než je zboží naloženo na plavidlo, na kterém má opustit celní území smluvních stran;

2)

u přepravy nákladu v kontejnerech mezi celními územími smluvních stran a Grónskem, Faerskými ostrovy, Islandem nebo přístavy v Baltském moři, Severním moři, Černém moři nebo Středozemním moři a všemi přístavy v Maroku a přístavy Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, s výjimkou přístavů nacházejících se v Severním Irsku, a přístavy britských Normanských ostrovů a Ostrova Man nejpozději dvě hodiny před odplutím z přístavu na celních územích smluvních stran;

3)

u přepravy nákladu v kontejnerech mezi francouzskými zámořskými departementy, Azorami, Madeirou nebo Kanárskými ostrovy a územím mimo celní území smluvních stran, kdy je doba plavby kratší než 24 hodin, nejpozději dvě hodiny před odplutím z přístavu na celním území smluvních stran;

4)

u přepravy nezahrnující náklad v kontejnerech nejpozději dvě hodiny před odplutím z přístavu na celních územích smluvních stran;

b)

v případě letecké přepravy nejpozději 30 minut před odletem z letiště na celních územích smluvních stran;

c)

v případě silniční a vnitrozemské vodní dopravy nejpozději jednu hodinu předtím, než zboží opustí celní území smluvních stran;

d)

v případě železniční dopravy:

1)

pokud cesta vlakem z poslední stanice pro sestavování vlaků k celnímu úřadu výstupu trvá méně než dvě hodiny, nejpozději jednu hodinu před příchodem zboží do místa, pro něž je tento celní úřad výstupu příslušný;

2)

ve všech ostatních případech nejpozději dvě hodiny předtím, než zboží opustí celní území smluvních stran.

2.   V následujících případech se pro podání výstupního souhrnného celního prohlášení uplatní lhůta použitelná pro aktivní dopravní prostředky, které jsou použity k opuštění celních území smluvních stran:

a)

pokud bylo zboží na celní úřad výstupu přepraveno na jiném dopravním prostředku, z něhož bylo před opuštěním celních území smluvních stran přeloženo (intermodální doprava);

b)

pokud bylo zboží na celní úřad výstupu přepraveno na dopravním prostředku, který byl v okamžiku opuštění celních území smluvních stran přepravován jiným, aktivním dopravním prostředkem (kombinovaná doprava).

3.   Lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2 se nepoužijí v případě vyšší moci.

4.   Bez ohledu na odstavce 1 a 2 může každá smluvní strana rozhodnout o odlišných lhůtách:

v případech dopravy uvedené v čl. 20 odst. 2 s cílem provést spolehlivou analýzu rizik a zadržet zásilky za účelem provedení případných celních kontrol týkajících se bezpečnosti a zabezpečení, které se na ně vztahují;

v případech mezinárodní dohody v oblasti bezpečnosti mezi smluvní stranou a třetí zemí, s výhradou postupu uvedeného v čl. 9b odst. 3 protokolu.

PŘÍLOHA II

OPRÁVNĚNÝ HOSPODÁŘSKÝ SUBJEKT

HLAVA I

Přiznání statusu oprávněného hospodářského subjektu

Článek 1

Obecná ustanovení

Kritérii pro udělení statusu oprávněného hospodářského subjektu jsou:

a)

to, že se žadatel nedopustil žádného vážného nebo opakovaného porušení celních nebo daňových předpisů a nemá žádný záznam, pokud jde o závažné trestné činy související s jeho hospodářskou činností;

b)

to, že žadatel prokáže vysokou úroveň kontroly svých operací a toku zboží prostřednictvím systému správy obchodních a případně dopravních záznamů, umožňující přiměřenou kontrolu ze strany celních úřadů;

c)

finanční solventnost, jež je považována za prokázanou, pokud je žadatel v dobré finanční situaci, která mu umožňuje plnit své závazky s řádným ohledem na charakteristiky druhu dané podnikatelské činnosti;

d)

odpovídající normy v oblasti bezpečnosti a zabezpečení, které se považují za splněné, pokud žadatel prokáže, že přijal odpovídající opatření k zajištění bezpečnosti a zabezpečení mezinárodního dodavatelského řetězce, a to i v oblastech fyzické integrity a kontroly vstupu, logistických procesů a manipulace s konkrétními druhy zboží, personálu a určení svých obchodních partnerů.

Článek 2

Dodržování požadavků

1.   Kritérium stanovené v čl. 1 písm. a) se považuje za splněné, pokud:

a)

žádný správní nebo soudní orgán nerozhodl o tom, že některá z osob uvedených v písmenu b) se v posledních třech letech dopustila vážného nebo opakovaného porušení celních nebo daňových předpisů v souvislosti se svou hospodářskou činností, a

b)

žádná z následujících osob nemá žádný záznam o závažném trestném činu souvisejícím s její hospodářskou činností, v příslušných případech včetně hospodářské činnosti žadatele:

1)

žadatel;

2)

zaměstnanci odpovědní za celní záležitosti žadatele a

3)

osoby, které jsou pověřeny vedením žadatele nebo které vykonávají kontrolu nad jeho řízením.

2.   Kritérium uvedené v čl. 1 písm. a) nicméně může být považováno za splněné, pokud celní orgán příslušný k přijetí rozhodnutí nepovažuje určité porušení za závažné ve vztahu k množství nebo objemu souvisejících operací a pokud nemá pochybnosti o dobré víře žadatele.

3.   Pokud je osoba uvedená v odst. 1 písm. b) bodě 3 tohoto článku jiná než žadatel usazena nebo má bydliště ve třetí zemi, posoudí celní orgán příslušný k přijetí rozhodnutí splnění kritéria uvedeného v čl. 1 písm. a) na základě záznamů a informací, které má k dispozici.

4.   Pokud byl žadatel založen před méně než třemi lety, posoudí celní orgán příslušný k přijetí rozhodnutí splnění kritéria uvedeného v čl. 1 písm. a) na základě záznamů a informací, které má k dispozici.

Článek 3

Uspokojivý systém vedení obchodních a přepravních záznamů

Kritérium stanovené v čl. 1 písm. b) se považuje za splněné, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

žadatel používá účetní systém, který je v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami používanými ve smluvních stranách, kde je účetnictví vedeno, umožňuje provádění celních kontrol na základě auditu a uchovává historické záznamy údajů, které poskytují auditní stopu od okamžiku, kdy jsou tato data zaznamenána do souboru;

b)

záznamy, které žadatel vede pro celní účely, jsou integrovány do účetního systému žadatele, nebo umožňují křížové kontroly informací s účetním systémem;

c)

žadatel umožní celnímu orgánu fyzický přístup do svých účetních systémů a případně do svých obchodních a přepravních záznamů;

d)

žadatel umožní celnímu orgánu elektronický přístup do svých účetních systémů a případně do svých obchodních a přepravních záznamů, pokud jsou tyto systémy nebo záznamy vedeny elektronicky;

e)

žadatel používá správní organizaci, která odpovídá druhu a velikosti podniku a je vhodná pro řízení toku zboží, a provádí vnitřní kontroly umožňující zamezit chybám a odhalovat a opravovat je a zamezit nezákonným nebo nestandardním transakcím a odhalovat je;

f)

tam, kde je to relevantní, má žadatel zavedeny uspokojivé postupy pro nakládání s licencemi a povoleními udělenými v souladu s obchodněpolitickými opatřeními nebo vztahujícími se k obchodu se zemědělskými produkty;

g)

žadatel má zavedeny uspokojivé postupy pro archivaci svých záznamů a údajů a pro ochranu proti ztrátě údajů;

h)

žadatel zajistí, aby příslušní zaměstnanci obdrželi pokyny informovat celní orgány, vyvstanou-li potíže s dodržováním předpisů, a stanoví postupy, jak o těchto potížích celní orgány informovat;

i)

žadatel uplatňuje odpovídající bezpečnostní opatření, která chrání jeho počítačový systém proti neoprávněnému vniknutí a zabezpečují jeho dokumentaci;

j)

tam, kde je to relevantní, má žadatel zavedeny uspokojivé postupy pro nakládání s dovozními a vývozními licencemi související se zákazy a omezeními, včetně opatření k odlišení zboží podléhajícího těmto zákazům či omezením od ostatního zboží a opatření k zajištění toho, že budou uvedené zákazy a omezení dodržovány.

Článek 4

Finanční solventnost

1.   Kritérium stanovené v čl. 1 písm. c) se považuje za splněné, pokud žadatel splňuje následující:

a)

proti žadateli není vedeno konkurzní řízení;

b)

v průběhu posledních tří let před podáním žádosti žadatel plnil své finanční závazky, pokud jde o platby cla a všech ostatních dávek, daní nebo poplatků, které se vybírají při dovozu nebo vývozu nebo v souvislosti s dovozem a vývozem zboží;

c)

žadatel prokáže na základě záznamů a informací dostupných za poslední tři roky předcházející podání žádosti, že má dostatečnou finanční kapacitu plnit své povinnosti a závazky s ohledem na druh a objem obchodní činnosti, včetně toho, že nemá žádná záporná čistá aktiva, ledaže mohou být kryta.

2.   Pokud byl žadatel založen před méně než třemi lety, posuzuje se jeho finanční solventnost podle čl. 1 písm. c) na základě záznamů a informací, které jsou k dispozici.

Článek 5

Normy týkající se bezpečnosti a zabezpečení

1.   Kritérium stanovené v čl. 1 písm. d) se považuje za splněné, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

budovy, které mají být využívány v souvislosti s činnostmi týkajícími se povolení, zajišťují ochranu proti neoprávněnému vniknutí a jsou postaveny z materiálů, které jsou odolné proti neoprávněnému vstupu;

b)

jsou zavedena vhodná opatření k zabránění neoprávněnému přístupu do kanceláří, prostor pro odeslání, nákladových prostor, přepravních prostor a dalších příslušných míst;

c)

byla přijata opatření pro manipulaci se zbožím zahrnující ochranu proti nedovolenému naložení nebo výměně zboží, nesprávné manipulaci se zbožím a proti nedovolené manipulaci s nákladovými jednotkami;

d)

žadatel přijal opatření umožňující jasně identifikovat jeho obchodní partnery a prostřednictvím vhodných smluvních ujednání nebo jiných vhodných opatření odpovídajících obchodnímu modelu žadatele zajistit, aby tito obchodní partneři zajišťovali bezpečnost své části mezinárodního dodavatelského řetězce;

e)

žadatel provádí v rozsahu dovoleném vnitrostátním právem bezpečnostní prověrky potenciálních zaměstnanců pracujících na pozicích, které jsou citlivé z bezpečnostního hlediska, a prověřuje spolehlivost stávajících zaměstnanců na těchto pozicích pravidelně a kdykoli to vyžadují okolnosti;

f)

žadatel má vhodné bezpečnostní postupy pro všechny najaté externí poskytovatele služeb;

g)

žadatel zajišťuje, aby se jeho zaměstnanci, kteří plní úkoly související s bezpečnostními otázkami, pravidelně účastnili programů zvyšujících povědomí o těchto bezpečnostních otázkách;

h)

žadatel jmenoval kontaktní osobu odpovědnou za otázky související s bezpečností a zabezpečením.

2.   Je-li žadatel držitelem bezpečnostního osvědčení vydaného na základě mezinárodní úmluvy nebo na základě mezinárodní normy vydané Mezinárodní organizací pro normalizaci či evropské normy vydané evropským normalizačním orgánem, zohlední se toto osvědčení při ověřování splnění kritéria stanoveného v čl. 1 písm. d).

Toto kritérium se považuje za splněné, pokud je prokázáno, že kritéria pro vydání uvedeného osvědčení jsou shodná s kritériem stanoveným v čl. 1 písm. d) nebo rovnocenná tomuto kritériu.

3.   Je-li žadatel schválený agent nebo známý odesílatel v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy, považují se kritéria stanovená v odstavci 1 za splněná v souvislosti s místy a operacemi, pro něž žadatel obdržel status schváleného agenta nebo známého odesílatele, pokud jsou kritéria pro udělení statusu schváleného agenta nebo známého odesílatele shodná s kritériem stanoveným v čl. 1 písm. d) nebo jsou tomuto kritériu rovnocenná.

HLAVA II

Zjednodušení přiznané oprávněným hospodářským subjektům

Článek 6

Zjednodušení přiznané oprávněným hospodářským subjektům

1.   Jestliže oprávněný hospodářský subjekt pro bezpečnost a zabezpečení podává svým jménem výstupní souhrnné celní prohlášení ve formě celního prohlášení nebo prohlášení o zpětném vývozu, nevyžadují se kromě údajů uvedených v těchto prohlášeních již žádné další údaje.

2.   Jestliže oprávněný hospodářský subjekt pro bezpečnost a zabezpečení podává jménem jiné osoby, která je rovněž oprávněným hospodářským subjektem, výstupní souhrnné celní prohlášení ve formě celního prohlášení nebo prohlášení o zpětném vývozu, nevyžadují se kromě údajů uvedených v těchto prohlášeních již žádné další údaje.

Článek 7

Příznivější zacházení, pokud jde o posouzení rizik a kontroly

1.   U oprávněného hospodářského subjektu se provádí méně fyzických kontrol týkajících se bezpečnosti a kontrol dokumentů týkajících se bezpečnosti než u jiných hospodářských subjektů.

2.   Jestliže oprávněný hospodářský subjekt podá vstupní souhrnné celní prohlášení nebo je oprávněn podat celní prohlášení či celní prohlášení pro dočasné uskladnění namísto vstupního souhrnného celního prohlášení nebo je-li oprávněný hospodářský subjekt oprávněn použít obchodní, přístavní či přepravní informační systémy k podání údajů ke vstupnímu souhrnnému celnímu prohlášení, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 8 protokolu a v čl. 1 odst. 4 přílohy I, zašle příslušný celní orgán tomuto oprávněnému hospodářskému subjektu oznámení v případě, že je zásilka vybrána k fyzické kontrole. Musí tak učinit před příchodem zboží na celní území smluvních stran.

Toto oznámení musí být zpřístupněno rovněž dopravci, není-li jím oprávněný hospodářský subjekt uvedený v prvním pododstavci, za předpokladu, že tento dopravce je oprávněným hospodářským subjektem a má připojení na elektronické systémy ve spojitosti s prohlášeními uvedenými v prvním pododstavci.

Toto oznámení neprovede, pokud by to mohlo ohrozit provedení kontroly nebo její výsledky.

3.   Jsou-li zásilky, které jsou předmětem prohlášení podaného oprávněným hospodářským subjektem, vybrány k fyzické kontrole nebo kontrole dokumentů, provedou se tyto kontroly přednostně.

Na žádost oprávněného hospodářského subjektu lze tyto kontroly provést v jiném místě, než kde má být zboží předloženo celnímu úřadu.

Článek 8

Výjimka z příznivějšího zacházení

Příznivější zacházení podle článku 7 se nepoužije na celní kontroly týkající se bezpečnosti, které souvisejí se zvláštní zvýšenou hrozbou nebo kontrolními povinnostmi uvedenými v jiných právních předpisech.

V případě zásilek, které jsou předmětem prohlášení podaného oprávněným hospodářským subjektem, však celní orgány provedou nezbytné zpracování, formality a kontroly přednostně.

HLAVA III

Pozastavení platnosti, prohlášení za neplatný a zrušení statusu oprávněného hospodářského subjektu

Článek 9

Pozastavení platnosti statusu

1.   Příslušný celní orgán pozastaví platnost rozhodnutí o přiznání statusu oprávněného hospodářského subjektu, pokud:

a)

se domnívá, že jsou k prohlášení rozhodnutí za neplatné nebo jeho zrušení dány dostatečné důvody, avšak nemá dosud všechny údaje potřebné k tomu, aby o prohlášení rozhodnutí za neplatné nebo jeho zrušení rozhodl;

b)

se domnívá, že nejsou splněny podmínky rozhodnutí nebo že držitel rozhodnutí neplní povinnosti, které mu toto rozhodnutí ukládá, a že je vhodné dát držiteli rozhodnutí čas na to, aby přijal taková opatření, která splnění těchto podmínek či povinností zajistí;

c)

o pozastavení platnosti rozhodnutí žádá jeho držitel z toho důvodu, že dočasně není schopen plnit podmínky stanovené v rozhodnutí nebo povinnosti tímto rozhodnutím uložené.

2.   V případě podle odst. 1 písm. b) a c) oznámí držitel rozhodnutí celnímu orgánu opatření, která provede, aby zajistil splnění daných podmínek či povinností, a dobu, kterou k přijetí těchto opatření potřebuje.

Jestliže hospodářský subjekt celním orgánům věrohodně prokázal, že přijal nutná opatření k dodržování podmínek a kritérií, které musí oprávněný hospodářský subjekt splňovat, příslušný celní orgán pozastavení platnosti zruší.

3.   Pozastavením platnosti není dotčen žádný celní režim, který byl zahájen již přede dnem pozastavení platnosti a nebyl ještě ukončen.

4.   Pozastavení platnosti rozhodnutí se oznámí držiteli rozhodnutí.

Článek 10

Prohlášení statusu za neplatný

1.   Rozhodnutí o přiznání statusu oprávněného hospodářského subjektu je prohlášeno za neplatné, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

a)

rozhodnutí bylo přijato na základě nesprávných nebo neúplných informací;

b)

držitel rozhodnutí věděl nebo měl vědět, že informace byly nesprávné nebo neúplné;

c)

rozhodnutí by bylo jiné, pokud by informace byly správné a úplné.

2.   Prohlášení rozhodnutí za neplatné se oznámí držiteli rozhodnutí.

3.   Není-li rozhodnutím v souladu s celními předpisy stanoveno jinak, nabývá prohlášení rozhodnutí za neplatné účinnosti dnem, kdy nabylo účinnosti původní rozhodnutí.

Článek 11

Zrušení statusu

1.   Příslušné celní orgány zruší rozhodnutí o přiznání statusu oprávněného hospodářského subjektu, pokud:

a)

nebyla nebo již není splněna jedna nebo více podmínek pro přijetí tohoto rozhodnutí, nebo

b)

o to požádá držitel rozhodnutí, nebo

c)

držitel rozhodnutí nepřijme ve stanovené lhůtě pozastavení platnosti podle čl. 9 odst. 1 písm. b) a c) opatření nezbytná ke splnění podmínky stanovené pro dané rozhodnutí nebo k dodržení povinností uložených daným rozhodnutím.

2.   Zrušení nabývá účinnosti prvním dnem po svém oznámení.

3.   Zrušení rozhodnutí se oznámí držiteli rozhodnutí.

HLAVA IV

Článek 12

Výměna informací

Smluvní strany se za účelem bezpečnosti pravidelně navzájem informují o totožnosti svých oprávněných hospodářských subjektů, přičemž si sdělují následující informace:

a)

identifikační číslo obchodníka (TIN) ve formátu slučitelném s právními předpisy týkajícími se registrace a identifikace hospodářských subjektů (EORI);

b)

název a adresu oprávněného hospodářského subjektu;

c)

číslo dokladu, jímž byl přiznán status oprávněného hospodářského subjektu;

d)

současný status (platný, pozastavený, zrušený);

e)

doby změn statusu;

f)

datum nabytí účinnosti rozhodnutí a dalších událostí (pozastavení a zrušení);

g)

orgán, který rozhodnutí vydal.


(1)  Rámec pro uvedení do provozu vydání 1 systému ICS2: od 15. 3. 2021 do 1. 10. 2021; rámec pro uvedení do provozu vydání 2 systému ICS2: od 1. 3. 2023 do 2. 10. 2023; rámec pro uvedení do provozu vydání 3 systému ICS2: od 1. 3. 2024 do 1. 10. 2024.

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151 ze dne 13. prosince 2019, kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu (Úř. věst. L 325, 16.12.2019, s. 168).

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1), naposledy pozměněné nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/234 ze dne 7. prosince 2020 (Úř. věst. L 63, 23.2.2021, s. 1).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558), naposledy pozměněné prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/235 ze dne 8. února 2021 (Úř. věst. L 63, 23.2.2021, s. 386).

(4)  Úmluva mezi Evropským hospodářským společenstvím, Rakouskou republikou, Finskou republikou, Islandskou republikou, Norským královstvím, Švédským královstvím a Švýcarskou konfederací o společném tranzitním režimu ze dne 20. května 1987 (Úř. věst. L 226, 13.8.1987, s. 2, včetně předchozích i budoucích změn dohodnutých smíšeným výborem prostřednictvím výše uvedené Úmluvy).

(5)  Systém NCTS je aktualizován s cílem zahrnout nové bezpečnostní požadavky obsažené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1), naposledy pozměněném nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/632 (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 54). Fáze uvedení aktualizace systému NCTS do provozu jsou uvedeny v příloze prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151.

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).


Top