02019R1241-20211230

EUR-Lex

Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 02019R1241-20211230 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 02019R1241-20211230

Help

Consolidated text: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005

Access initial legal act

(

Legal status of the document In force

)

Access current version (09/04/2024) 09/04/2024

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/1241/2021-12-30

HTML

PDF

02019R1241 — CS — 30.12.2021 — 003.001

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1241

ze dne 20. června 2019

o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005

(Úř. věst. L 198 25.7.2019, s. 105)

Ve znění:

		Úřední věstník
		Č.	Strana	Datum
►M1	NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2020/2013 ze dne 21. srpna 2020,	L 415	3	10.12.2020
►M2	NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/1160 ze dne 12. května 2021,	L 250	4	15.7.2021
►M3	NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/2324 ze dne 23. srpna 2021,	L 465	1	29.12.2021

▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1241

ze dne 20. června 2019

KAPITOLA I

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví technická opatření týkající se:

odlovu a vykládky mořských biologických zdrojů,

provozu lovných zařízení a

interakce rybolovných činností s mořskými ekosystémy.

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se použije pro činnosti prováděné rybářskými plavidly Unie a státními příslušníky členských států, aniž je dotčena hlavní odpovědnost státu vlajky, v rybolovných oblastech uvedených v článku 5, jakož i rybářskými plavidly plujícími pod vlajkou třetích zemí, která jsou v těchto zemích registrována, při rybolovu ve vodách Unie.

Články 7, 10, 11 a 12 se vztahují také na rekreační rybolov. Má-li rekreační rybolov zásadní dopad v konkrétní oblasti, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci na základě článku 15 a v souladu s článkem 29, kterými se stanoví, že se příslušné části článku 13 nebo části A či C příloh V až X týkají též rekreačního rybolovu.

Za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v článcích 25 a 26, se technická opatření uvedená v tomto nařízení nevztahují na rybolovné činnosti prováděné výhradně za účelem:

vědeckého výzkumu a

přímého obnovování populací nebo přesídlování mořských druhů.

Článek 3

Cíle

Jako nástroje na podporu provádění společné rybářské politiky musí technická opatření přispívat k dosahování cílů společné rybářské politiky stanovených v příslušných ustanoveních článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Technická opatření musí zejména přispívat k dosažení těchto cílů:

optimalizace vzorců využívání zdrojů za účelem ochrany nedospělých živočichů a biologických mořských zdrojů v oblastech tření;

zajištění minimalizace, a pokud možno odstranění náhodných úlovků citlivých mořských druhů, včetně druhů uvedených ve směrnicích 92/43/EHS a 2009/147/ES, v důsledku rybolovu tak, aby nepředstavovaly ohrožení stavu těchto druhů z hlediska ochrany;

zajištění minimalizace negativních ekologických dopadů rybolovu na mořská stanoviště, a to i prostřednictvím vhodných pobídek;

zavedení opatření pro řízení rybolovu pro zajištění souladu se směrnicemi 92/43/EHS, 2000/60/ES a 2008/56/ES, zejména za účelem dosažení dobrého stavu životního prostředí, jak je stanoveno v čl. 9 odst. 1 směrnice 2008/56/ES, a se směrnicí 2009/147/ES.

Článek 4

Cíle

Technická opatření se zaměří na zajištění toho, aby:

úlovky mořských druhů pod úrovní minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů byly co nejvíce sníženy v souladu s čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013;

náhodné úlovky mořských savců, mořských plazů, mořských ptáků a jiných nekomerčně využívaných druhů nepřekračovaly úrovně stanovené v právních předpisech Unie a v mezinárodních dohodách, jež jsou pro Unii závazné;

environmentální dopady rybolovných činností na stanoviště na mořském dně byly v souladu s čl. 2 odst. 5 písm. j) nařízení (EU) č. 1380/2013.

Rozsah, v jakém bylo pokročeno v naplňování těchto cílů, se přezkoumá v rámci procesu podávání zpráv stanoveného v článku 31.

Článek 5

Definice rybolovných oblastí

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto zeměpisné definice rybolovných oblastí:

„Severním mořem“ se rozumí vody Unie v divizích ICES ( 1 ) 2a a 3a a v podoblasti ICES 4;

„Baltským mořem“ se rozumí vody Unie v divizích ICES 3b, 3c a 3d;

„severozápadními vodami“ se rozumí vody Unie v podoblastech ICES 5, 6 a 7;

„jihozápadními vodami“ se rozumí podoblasti ICES 8, 9 a 10 (vody Unie) a oblasti CECAF ( 2 ) 34.1.1, 34.1.2 a 34.2.0 (vody Unie);

„Středozemním mořem“ se rozumí mořské vody Středozemního moře na východ od 5°36′ západní délky;

„Černým mořem“ se rozumí vody v zeměpisné podoblasti GFCM 29, která je definována v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 ( 3 );

„vodami Unie v Indickém oceánu a v západním Atlantiku“ se rozumí vody okolo Guadeloupe, Francouzské Guyany, Martiniku, Mayotte, Réunionu a Svatého Martina pod svrchovaností nebo v jurisdikci některého z členských států;

„oblastí upravenou předpisy NEAFC“ se rozumí vody oblasti úmluvy NEAFC, které leží mimo vody podléhající rybolovné jurisdikci smluvních stran NEAFC stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1236/2010 ( 4 );

„oblastí dohody GFCM“ se rozumí Středozemní moře, Černé moře a vody, které je spojují podle definice v nařízení (EU) č. 1343/2011.

Článek 6

Definice

Pro účely tohoto nařízení se kromě definic stanovených v článku 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 použijí tyto definice:

„vzorcem využívání zdrojů“ se rozumí způsob rozložení úmrtnosti způsobené rybolovem ve věkovém a velikostním profilu populace;

„selektivitou“ se rozumí kvantitativní vyjádření uvedené jako pravděpodobnost úlovku biologických mořských zdrojů určité velikosti nebo živočišného druhu;

„cíleným rybolovem“ se rozumí rybolovná činnost zaměřená na určité druhy nebo skupiny druhů, která může být dále specifikována na regionální úrovni prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 27 odst. 7 tohoto nařízení;

„dobrým stavem prostředí“ se rozumí stav prostředí mořských vod, jak je definován v čl. 3 odst. 5 směrnice 2008/56/ES;

„stavem druhu z hlediska ochrany“ se rozumí souhrn vlivů působících na dotčený druh, které mohou ovlivnit jeho dlouhodobé rozšíření a početnost jeho populací;

„stavem stanoviště z hlediska ochrany“ se rozumí souhrn vlivů, které působí na přírodní stanoviště a na jeho typické druhy, jež mohou ovlivnit jeho dlouhodobé přirozené rozšíření, strukturu a funkce, jakož i dlouhodobé přežití jeho typických druhů;

„citlivým stanovištěm“ se rozumí stanoviště, jehož stav z hlediska ochrany, včetně jeho rozsahu, a stav z hlediska struktury a funkce jeho biotických a abiotických složek je nepříznivě ovlivněn tlaky vyplývajícími z lidské činnosti včetně rybolovných činností. Citlivá stanoviště zahrnují zejména typy stanovišť uvedené v příloze I a stanoviště druhů uvedených v příloze II směrnice 92/43/EHS, stanoviště druhů uvedených v příloze I směrnice 2009/147/ES, stanoviště, jejichž ochrana je nezbytná pro dosažení dobrého stavu prostředí podle směrnice 2008/56/ES, a citlivé mořské ekosystémy definované v čl. 2 písm. b) nařízení Rady č. 734/2008 ( 5 );

„citlivým druhem“ se rozumí druh, jehož stav z hlediska ochrany včetně jeho stanoviště, rozšíření, velikosti populace nebo stavu populace je nepříznivě ovlivněn tlaky vyplývajícími z lidské činnosti včetně rybolovných činností. Citlivé druhy zahrnují zejména druhy uvedené v přílohách II a IV směrnice 92/43/EHS, druhy, na něž se vztahuje směrnice 2009/147/ES, a druhy, jejichž ochrana je nezbytná k dosažení dobrého stavu prostředí podle směrnice 2008/56/ES;

„malými pelagickými druhy“ se rozumí druhy jako například makrela obecná, sleď obecný, kranas, sardel obecná, sardinka obecná, treska modravá, stříbrnice evropská, šprot obecný a drsnatec obecný;

10)

„poradními sbory“ se rozumí skupiny zúčastněných stran zřízené v souladu s článkem 43 nařízení (EU) č. 1380/2013;

11)

„vlečnou sítí“ se rozumí rybolovné zařízení, které je aktivně taženo jedním nebo několika rybářskými plavidly a sestává ze sítě uzavřené vzadu pytlem nebo kapsou;

12)

„vlečným zařízením“ se rozumí jakékoli vlečné sítě, dánské nevody, drapáky a obdobná zařízení, s nimiž je prostřednictvím jednoho nebo několika rybářských plavidel, případně jakéhokoli jiného mechanizovaného systému, aktivně pohybováno ve vodě;

13)

„vlečnou sítí pro lov při dně“ se rozumí vlečné sítě navržené a sestavené pro práci na mořském dně nebo při něm;

14)

„párovou vlečnou sítí pro lov při dně“ se rozumí vlečná síť pro lov při dně vlečená současně dvěma čluny, z nichž každý vleče jednu stranu vlečné sítě. Horizontální rozevření vlečné sítě je udržováno vzdáleností mezi oběma čluny vlekoucími toto zařízení;

15)

„pelagickou vlečnou sítí“ se rozumí vlečná síť navržená a sestavená pro práci ve vodách střední hloubky;

16)

„vlečnou sítí vlečenou za pomoci výložníků po bocích lodi“ se rozumí lovné zařízení s vlečnou sítí vodorovně otevřenou pomocí výložníku, křídla nebo obdobného zařízení;

17)

„pulzní elektrickou vlečnou sítí“ se rozumí vlečná síť, která pro lov biologických mořských zdrojů využívá elektrického proudu;

18)

„dánským nevodem“ nebo „skotským nevodem“ se rozumí kruhové zatahovací a tažené vlečné zařízení řízené z plavidla dvěma dlouhými lany (nevodová lana), určené k nahánění ryb směrem k otvoru nevodu. Zařízení je vyrobené ze sítě, která je konstrukcí podobná vlečné síti pro lov při dně;

19)

„pobřežními nevody“ se rozumí kruhové zatahovací sítě a vlečné nevody vrhané z plavidla a tažené k pobřeží, které jsou ovládány z pobřeží nebo z plavidla uvázaného nebo kotvícího u pobřeží;

20)

„kruhovou zatahovací sítí“ se rozumí sítě, do nichž se loví ryby tím, že se obklopí sítí ze stran a zespodu. Mohou nebo nemusí být vybaveny uzavírací šňůrou;

21)

„košelkovým nevodem“ nebo „kruhovými zatahovacími sítěmi“ se rozumí jakákoli kruhová zatahovací síť, jejíž dno je stahováno dohromady uzavírací šňůrou nacházející se u dna sítě, jež prochází řadou kroužků umístěných podél spodního lana, což umožňuje, aby síť byla stažena a uzavřena;

22)

„drapáky“ se rozumí lovná zařízení buď aktivně vlečená hlavním motorem plavidla (lodní drapáky), nebo vlečená motorovým navijákem z ukotveného plavidla (mechanický drapák) pro lov mlžů, plžů nebo mořských hub a skládající se ze síťového pytle nebo kovového koše upevněných na pevném rámu nebo tyči různých velikostí a tvarů, jejichž spodní část může nést zakulacenou, zaostřenou nebo zubatou kovovou lištu a může nebo nemusí být vybavena rošty a pohyblivými deskami. Některé drapáky jsou vybavené hydraulickým zařízením (hydraulické drapáky). Drapáky tažené ručně nebo ručními navijáky v mělkých vodách, též z lodě, pro lov mlžů, plžů nebo mořských hub (ruční drapáky), se pro účely tohoto nařízení nepovažují za vlečná zařízení;

23)

„pevnými sítěmi“ se rozumí jakýkoli typ svislé nebo volně zavěšené či třístěnné tenatové sítě, která je ukotvena k mořskému dnu, aby do ní ryby mohly vplout a zamotat se nebo uváznout v síťoví;

24)

„unášenou sítí“ se rozumí síť, která je udržována na vodní hladině nebo v určité vzdálenosti pod ní pomocí plovoucích zařízení a která je unášena proudem buď samostatně, nebo s lodí, ke které může být připevněna. Může být vybavena zařízeními na stabilizaci sítě nebo na omezení jejího unášení;

25)

„tenatovou sítí“ se rozumí pevná síť tvořená jedním kusem síťoviny, udržovaná ve svislé poloze ve vodě plováky a závažími;

26)

„volně zavěšenou tenatovou sítí“ se rozumí pevná síť tvořená stěnou síťoviny, která je zavěšena na lanech a vytváří větší průvěs sítě než svislá tenatová síť;

27)

„třístěnnou tenatovou sítí“se rozumí pevná síť tvořená několika vrstvami síťoviny, přičemž dvě vnější vrstvy mají velkou velikost ok a mezi ně je vložena síť s drobnými oky;

28)

„kombinovanou svislou a třístěnnou tenatovou sítí“ se rozumí jakákoli svislá tenatová síť pro lov při dně kombinovaná s třístěnnou tenatovou sítí, která představuje spodní část;

29)

„dlouhou lovnou šňůrou“ se rozumí lovné zařízení skládající se z hlavní udice proměnlivé délky, na kterou jsou připevněny vedlejší udice (návazce) s háčky ve vzdálenostech podle cílového druhu. Hlavní udice je ukotvena buď vodorovně na dně, nebo v jeho blízkosti, svisle nebo může být unášena u hladiny;

30)

„krytými vršemi a koši“ se rozumí pasti ve formě klecí nebo košíčků opatřené jedním nebo více otvory nebo vstupy, určené pro lov korýšů, měkkýšů nebo ryb, které jsou umístěny na mořské dno nebo jsou nad ním zavěšeny;

31)

„ruční šňůrou“ se rozumí jediná lovná šňůra s jednou či více nástrahami nebo háčky s návnadou;

32)

„svatoondřejským křížem“ se rozumí zařízení provádějící nůžkovité pohyby za účelem sběru například mlžů nebo červených korálů z mořského dna;

33)

„kapsou vlečné sítě“ se rozumí nejzazší část vlečné sítě mající buď válcovitý tvar se stejným celkovým obvodem, nebo zužující se tvar. Může se skládat z jedné nebo více stěn (dílů síťoviny) připojených k sobě navzájem po stranách a může obsahovat nástavec sestávající z jedné nebo více stěn umístěných těsně před kapsou v užším slova smyslu;

34)

„velikostí ok sítě“ se rozumí:

u síťoviny s uzly: nejdelší vzdálenost mezi dvěma protilehlými uzly stejného oka při úplném natažení;

ii)

u síťoviny bez uzlů: vnitřní vzdálenost mezi protilehlými spoji stejného oka při úplném natažení podél jeho nejdelší možné osy;

35)

„čtvercovým okem“ se rozumí čtyřstranné oko tvořené dvěma sadami rovnoběžných vláken stejné jmenovité délky, kde jedna sada je rovnoběžná s podélnou osou sítě a druhá k této ose kolmá;

36)

„kosočtvercovými oky“ se rozumí oka tvořená čtyřmi vlákny stejné délky, kde dvě úhlopříčky oka jsou kolmé a jedna úhlopříčka je rovnoběžná s podélnou osou sítě;

37)

„T90“ se rozumí vlečné sítě, dánské nevody nebo podobná vlečná zařízení, jež jsou opatřena kapsou a nástavcem ze síťoviny s vázanými kosočtvercovými oky s uzly, přičemž úhel natočení je 90°, takže hlavní směr průběhu lanka síťoviny je rovnoběžný se směrem vlečení;

38)

„únikovým oknem typu Bacoma“ se rozumí únikový dílec vytvořený ze čtvercových ok bez uzlů, nainstalovaný do horního dílce kapsy vlečné sítě, přičemž jeho spodní okraj se nachází maximálně čtyři oka od zatahovací šňůry;

39)

„sítovou sítí“ se rozumí díl síťoviny připevněný po celém obvodu vlečné sítě pro odlov krevet před kapsou či nástavcem a zužující se k vrcholu, kde je připevněn ke spodnímu dílci vlečné sítě pro lov krevet. V místě spojení sítové sítě a kapsy vlečné sítě je vyříznut výstupní otvor, který umožňuje druhům nebo jedincům, kteří jsou příliš velcí na to, aby prošli sítem, uniknout, zatímco krevety sítem procházejí do kapsy vlečné sítě;

40)

„hloubkou“ se rozumí součet výšek namočených ok sítě (včetně uzlů) napnutých kolmo na linii plováků;

41)

„dobou ponoření“ nebo „dobou namočení“ se rozumí období od okamžiku prvního položení zařízení do vody do okamžiku úplného vytažení zařízení na palubu rybářského plavidla;

42)

„senzory na sledování zařízení“ se rozumí dálkové elektronické senzory, které jsou umístěny na lovném zařízení s cílem sledovat klíčové parametry výkonnosti, jako je například vzdálenost mezi vlečnými chlopněmi nebo objem úlovku;

43)

„zatíženou šňůrou“ se rozumí řada háčků s návnadou a přidaným závažím, aby se zvýšila její rychlost klesání, a tím se snížila doba expozice mořským ptákům;

44)

„akustickým odpuzujícím zařízením“ se rozumí zařízení používaná k odstrašení druhů, jako jsou například mořští savci, od lovných zařízení vysíláním akustických signálů;

45)

„šňůrami plašícími ptáky“ (nazývanými rovněž šňůry tori) se rozumí šňůry se stuhami, které jsou při kladení háčků s návnadou vlečeny z bodu nacházejícího se vysoko poblíž zádi rybářského plavidla s cílem plašit mořské ptáky od háčků;

46)

„přímým obnovováním populací“ se rozumí operace vypouštění živých divokých živočichů vybraných druhů do vod, ve kterých se přirozeně vyskytují, aby se využila přírodní produkce vodního prostředí pro zvýšení počtu jedinců, kteří jsou k dispozici pro rybolov, nebo pro zvýšení přirozeného přírůstku ryb;

47)

„přesazováním populací“ se rozumí postup, při kterém jsou živočišné druhy úmyslně dopravovány a vypouštěny lidmi v určitých oblastech zavedených populací těchto druhů;

48)

„ukazateli účinnosti selektivity“ se rozumí referenční nástroj pro průběžné sledování pokroku při dosahování cíle společné rybářské politiky minimalizovat nežádoucí úlovky;

49)

„harpunou“ se rozumí pneumatická nebo mechanická ruční zbraň, která vystřelí harpunu za účelem rybolovu pod vodou;

50)

„délkou optimální selektivity (Lopt)“ se rozumí průměrná délka úlovku, která podle nejlepšího dostupného vědeckého poradenství optimalizuje růst jedinců v populaci.

KAPITOLA II

SPOLEČNÁ TECHNICKÁ OPATŘENÍ

ODDÍL 1

Zakázaná lovná zařízení a použití

Článek 7

Zakázaná lovná zařízení a nedovolené metody rybolovu

Je zakázáno používat k lovu nebo sběru mořských druhů následující metody:

toxické, omamné nebo žíravé látky;

elektrický proud s výjimkou využití pulzní elektrické vlečné sítě, jež bude umožněno pouze na základě zvláštních ustanovení přílohy V části D;

výbušniny;

pneumatická kladiva nebo jiné perkusní nástroje;

vlečná zařízení ke sběru rudých korálů nebo jiných druhů korálů nebo korálovitých organismů;

svatoondřejský kříž a podobná zařízení ke sběru zejména rudých korálů nebo jiných druhů korálů a korálovitých druhů;

jakýkoli typ střeliva s výjimkou střeliva používaného k usmrcení tuňáků v síťových klecích nebo ulovených za pomoci pastí a s výjimkou ručních a pneumatických harpun používaných při rekreačním rybolovu bez akvalungu, a to od úsvitu do soumraku.

Aniž je dotčen článek 2, použije se tento článek na plavidla Unie v mezinárodních vodách a ve vodách třetích zemí, s výjimkou případů, kdy pravidla přijatá mnohostrannými organizacemi pro rybolov, na základě dvoustranných či mnohostranných dohod nebo třetí zemí výslovně stanoví jinak.

ODDÍL 2

Obecná omezení zařízení a podmínky jejich používání

Článek 8

Obecná omezení týkající se používání vlečných zařízení

Pro účely příloh V až XI se velikostí ok taženého zařízení, jak je stanoveno v uvedených přílohách, rozumí minimální velikost ok jakékoli kapsy vlečné sítě a jakéhokoli nástavce, které se nacházejí na palubě rybářského plavidla a jsou nebo mohou být připojeny k jakékoli vlečené síti. Tento odstavec se nevztahuje na síťová zařízení používaná k upevnění čidel určených k monitorování zařízení nebo ve spojení se zařízeními na zpětné vypouštění náhodně ulovených želv a ryb. Další odchylky v zájmu zvýšení velikostní nebo druhové selektivity v případě mořských druhů mohou být stanoveny v aktu v přenesené pravomoci přijatém v souladu s článkem 15.

Odstavec 1 se nepoužije na drapáky. Během celého rybářského výjezdu, při kterém se drapáky nacházejí na plavidle, je však zakázáno:

překládat mořské živočichy na jiné plavidlo;

v Baltském moři uchovávat na plavidle nebo vykládat jakékoli množství mořských živočichů, ledaže by alespoň 85 % jejich živé hmotnosti tvořili mlži nebo ruduchy Furcellaria lumbricalis;

jinde, s výjimkou Středozemního moře, kde se použije článek 13 nařízení (ES) č. 1967/2006, uchovávat na plavidle nebo vykládat jakékoli množství mořských živočichů, ledaže by alespoň 95 % jejich hmotnosti tvořili mlži, plži a mořské houby.

Písmena b) a c) tohoto odstavce se nepoužijí na neúmyslné úlovky druhů, na něž se vztahuje povinnost vykládky podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013. Tyto neúmyslné úlovky musí být vyloženy a započteny do kvót.

Táhne-li jedno nebo více plavidel několik sítí najednou, musí mít každá síť stejnou jmenovitou velikost ok. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci na základě článku 15 a v souladu s článkem 29, kterými se schvaluje výjimka z tohoto odstavce, pokud použití několika sítí s různou velikostí ok přináší z hlediska zachování biologických mořských zdrojů výhody, jež jsou alespoň rovnocenné výhodám stávajících metod rybolovu.

Je zakázáno používat jakékoli zařízení tak, aby ucpávalo nebo jinak účinně zmenšovalo velikost ok kapsy vlečné sítě nebo jakékoli části vlečného zařízení, jakož i mít na palubě jakékoli takové zařízení, které je specificky navrženo pro tento účel. Tento odstavec však nevylučuje využívání určitých zařízení používaných ke snížení opotřebení a ke zpevnění vlečného zařízení nebo k omezení úniku úlovků v přední části vlečných zařízení.

Komise může přijmout prováděcí akty stanovující podrobná pravidla pro specifikaci kapes vlečné sítě a zařízení uvedených v odstavci 4. Tyto prováděcí akty musí být založeny na nejlepším dostupném vědeckém a technickém poradenství a mohou definovat:

omezení síly vlákna,

omezení obvodu kapes vlečné sítě,

omezení používání síťovinových materiálů,

strukturu a upevnění kapes vlečné sítě,

povolená zařízení ke snížení opotřebení a

povolené zařízení k omezení úniku úlovků.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 30 odst. 2.

Článek 9

Obecná omezení používání pevných sítí a unášených tenatových sítí

Je zakázáno mít na palubě nebo používat jednu nebo více unášených tenatových sítí, jejichž jednotlivá nebo celková délka je větší než 2,5 km.

Je zakázáno používat unášené tenatové sítě k lovu druhů uvedených v příloze III.

Bez ohledu na odstavec 1 je zakázáno uchovávat na palubě nebo používat jakékoli unášené tenatové sítě v Baltském moři.

Svislé tenatové sítě pro lov při dně, volně zavěšené tenatové sítě pro lov při dně a třístěnné tenatové sítě je zakázáno používat k odlovu těchto druhů:

tuňák křídlatý (Thunnus alalunga),

tuňák obecný (Thunnus thynnus),

pražma obecná (Brama brama),

mečoun obecný (Xiphias gladius),

žraloci, kteří patří do těchto živočišných druhů nebo čeledí: Hexanchus griseus, Cetorhinus maximus, všechny druhy Alopiidae, Carcharhinidae, Sphyrnidae; Isuridae; Lamnidae.

Odchylně od odstavce 4 je možné uchovávat na plavidle nebo vykládat nejvýše tři druhy žraloků náhodně ulovených ve Středozemním moři a uvedených ve zmíněném odstavci za předpokladu, že nejde o chráněné druhy podle práva Unie.

Svislé tenatové sítě pro lov při dně, volně unášené tenatové sítě a třístěnné tenatové sítě je zakázáno používat na jakémkoli místě, kde zaznamenaná hloubka přesahuje 200 m.

Bez ohledu na odstavec 6 tohoto článku:

zvláštní odchylky stanovené v příloze V části C bodě 6.1, v příloze VI části C bodě 9.1 a v příloze VII části C bodě 4.1 se použijí v případech, kde je zaznamenaná hloubka mezi 200 a 600 m;

použití svislých tenatových sítí pro lov při dně, volně unášených tenatových sítí a třístěnných tenatových sítí na jakémkoli místě, kde zaznamenaná hloubka přesahuje 200 m, se povoluje ve Středozemním moři.

ODDÍL 3

Ochrana citlivých druhů a stanovišť

Článek 10

Zakázané druhy ryb a měkkýšů

S výjimkou případů, kdy se udělují výjimky podle článku 16 směrnice 92/43/EHS, se zakazuje odlov, uchovávání na palubě, překládka nebo vykládka druhů ryb nebo měkkýšů uvedených v příloze IV uvedené směrnice.

Vedle druhů uvedených v odstavci 1 mají plavidla Unie zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat, vykládat, skladovat, prodávat, vystavovat nebo nabízet k prodeji druhy, jež jsou uvedeny v příloze I nebo jejichž lov zakazují jiné právní akty Unie.

Jsou-li druhy uvedené v odstavcích 1 a 2 uloveny náhodně, nesmějí být poraněny a jedinci se neprodleně vypouštějí zpět do moře, s výjimkou případů sloužících k umožnění vědeckého výzkumu náhodně usmrcených jedinců v souladu s platným právem Unie.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29, kterými se mění seznam uvedený v příloze I, pokud z nejlepšího dostupného vědeckého poradenství vyplývá, že je nutné provést změnu tohoto seznamu.

Opatření přijatá podle odstavce 4 tohoto článku jsou zaměřena na dosažení záměru uvedeného v čl. 4 odst. 1 písm. b) a mohou zohlednit mezinárodní dohody týkající se ochrany citlivých druhů.

Článek 11

Úlovky mořských savců, mořských ptáků a mořských plazů

Zakazuje se odlov, uchovávání na palubě, překládka nebo vykládka mořských savců nebo mořských plazů uvedených v přílohách II a IV směrnice 92/43/EHS a druhů mořských ptáků, na které se vztahuje směrnice 2009/147/ES.

Jsou-li uloveny druhy uvedené v odstavci 1, nesmějí být poraněny a jedinci se neprodleně vypouštějí zpět.

Odchylně od odstavců 1 a 2 se povoluje uchovávání na palubě, překládka nebo vykládka jedinců mořských druhů uvedených v odstavci 1, kteří byli uloveni náhodně, pokud je taková činnost nezbytná pro zabezpečení pomoci při obnově jednotlivých živočichů a pro umožnění vědeckého výzkumu náhodně usmrcených jedinců, pokud byly dané příslušné vnitrostátní orgány co nejdříve po ulovení a v souladu s platným právem Unie informovány předem.

Členský stát může na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství zavést pro plavidla plující pod jeho vlajkou zmírňující opatření nebo omezení používání některých zařízení. Tato opatření musí minimalizovat, a pokud možno odstranit úlovky druhů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, musí být v souladu s cíli uvedenými v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 a nesmí být méně přísná než technická opatření stanovená v právních předpisech Unie.

Cílem opatření přijatých podle odstavce 4 tohoto článku je dosažení záměru uvedeného v čl. 4 odst. 1 písm. b). Členské státy informují za účelem kontroly další dotčené členské státy o ustanoveních přijatých podle odstavce 4 tohoto článku. Rovněž veřejnosti zpřístupní příslušné informace týkající se těchto opatření.

Článek 12

Ochrana citlivých stanovišť včetně citlivých mořských ekosystémů

Je zakázáno používat lovná zařízení uvedená v příloze II v příslušných oblastech uvedených v této příloze.

Pokud nejlepší dostupné vědecké poradenství doporučuje změnu seznamu oblastí uvedených v příloze II, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 tohoto nařízení a postupem uvedeným v čl. 11 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 1380/2013, kterými se mění příloha II. Při přijímání těchto změn musí Komise věnovat zvláštní pozornost zmírňování negativních dopadů přemístění rybolovné činnosti do jiných citlivých oblastí.

Pokud se stanoviště uvedená v odstavci 1 nebo jiná citlivá stanoviště, včetně zranitelných mořských ekosystémů, vyskytují ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo do jurisdikce členského státu, může tento členský stát v souladu s postupem uvedeným v článku 11 nařízení (EU) č. 1380/2013 zřídit uzavřené oblasti nebo zavést jiná opatření pro zachování zdrojů k ochraně těchto stanovišť. Tato opatření musí být v souladu s cíli článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 a nesmí být méně přísná než opatření stanovená v právních předpisech Unie.

Opatření přijatá podle odstavců 2 a 3 tohoto článku jsou zaměřena na dosažení záměru uvedeného v čl. 4 odst. 1 písm. c).

ODDÍL 4

Minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů

Článek 13

Minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů

Minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů mořských druhů uvedené v části A příloh V až X tohoto nařízení se uplatní pro účely:

zajištění ochrany nedospělých jedinců mořských druhů podle čl. 15 odst. 11 a 12 nařízení (EU) č. 1380/2013;

zřizování oblastí na obnovu rybích populací podle článku 8 nařízení č. (EU) č. 1380/2013;

stanovení minimálních velikostí pro uvedení na trh podle čl. 47 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ( 6 ).

Velikost mořských druhů je měřena v souladu s ustanoveními uvedenými v příloze IV.

Je-li ke stanovení velikosti mořských druhů možno použít více metod, má se za to, že jedinec dosahuje minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, pokud je velikost naměřená pomocí kterékoli z těchto metod stejná nebo vyšší, než je minimální referenční velikost pro zachování zdrojů.

Humři, langusty, mlži a plži patřící do jednoho z druhů, který má podle příloh V, VI nebo VII stanovenou minimální referenční velikost pro zachování zdrojů, mohou být uloženi na plavidle a vyloženi pouze v neporušeném stavu.

ODDÍL 5

Opatření ke snížení výmětů

Článek 14

Pilotní projekty k zamezení nežádoucím úlovkům

Aniž je dotčen článek 14 nařízení (EU) č. 1380/2013, mohou členské státy provádět pilotní projekty s cílem zkoumat metody umožňující zamezit nežádoucím úlovkům, snížit je a odstranit. Tyto pilotní projekty musí zohlednit stanoviska příslušných poradních sborů a musí být založeny na nejlepším dostupném vědeckém poradenství.

V případě, že z výsledků těchto pilotních studií nebo z jiného vědeckého poradenství vyplývá, že nežádoucí úlovky jsou významné, usilují dotčené členské státy o zavedení technických opatření ke snížení těchto nežádoucích úlovků v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1380/2013.

KAPITOLA III

REGIONALIZACE

Článek 15

Regionální technická opatření

Technická opatření stanovená na regionální úrovni jsou uvedena v těchto přílohách:

v příloze V pro Severní moře;

v příloze VI pro severozápadní vody;

v příloze VII pro jihozápadní vody;

v příloze VIII pro Baltské moře;

v příloze IX pro Středozemní moře;

v příloze X pro Černé moře;

v příloze XI pro vody Unie v Indickém oceánu a v západním Atlantiku;

v příloze XIII pro citlivé druhy.

V zájmu zohlednění regionálních zvláštností daného rybolovu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 za účelem změny, doplnění nebo zrušení technických opatření uvedených v přílohách podle odstavce 1 tohoto článku či udělení výjimky z nich, a to i při provádění povinnosti vykládky v souvislosti s čl. 15 odst. 5 a 6 nařízení (EU) č. 1380/2013. Komise tyto akty v přenesené pravomoci přijme na základě společného doporučení předloženého podle článku 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 a v souladu s příslušnými články kapitoly III tohoto nařízení.

Pro účely přijetí takových aktů v přenesené pravomoci mohou členské státy s přímým zájmem na řízení předkládat společná doporučení v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 poprvé nejpozději do 24 měsíců a poté 18 měsíců po každém předložení zprávy podle čl. 31 odst. 1 tohoto nařízení. Mohou taková doporučení rovněž předkládat, kdykoli to považují za nezbytné.

Technická opatření přijatá podle odstavce 2 tohoto článku:

jsou zaměřena na dosažení cílů a záměrů stanovených v článku 3 a 4 tohoto nařízení;

jsou zaměřena na dosažení cílů uvedených v jiných relevantních aktech Unie přijatých v oblasti společné rybářské politiky, zejména ve víceletých plánech uvedených v článcích 9 a 10 nařízení (EU) č. 1380/2013, a splňují podmínky stanovené v uvedených aktech;

řídí se zásadami řádné správy uvedenými v článku 3 nařízení (EU) č. 1380/2013;

vedou minimálně k zajištění takových přínosů pro zachování mořských biologických zdrojů, které jsou přinejmenším rovnocenné opatřením uvedeným v odstavci 1, a to zejména z hlediska vzorců využívání zdrojů a úrovně ochrany poskytované v případě citlivých druhů a stanovišť. Zohlední se i možný dopad rybolovných činností na mořský ekosystém.

Uplatňování podmínek týkajících se upřesnění velikosti ok, jak je stanoveno v článku 27 a v části B příloh V až XI, nesmí vést ke zhoršení norem v oblasti selektivity, zejména ke zvýšení úlovků nedospělých jedinců, platných ke dni 14. srpna 2019, a jeho smyslem musí být dosažení cílů a záměrů stanovených v článcích 3 a 4.

Ve společných doporučeních předložených za účelem přijetí opatření uvedených v odstavci 2 poskytnou členské státy vědecké důkazy na podporu přijetí těchto opatření.

Komise může požadovat, aby VTHVR posoudil společná doporučení uvedená v odstavci 2.

Článek 16

Druhová a velikostní selektivita lovných zařízení

Společné doporučení předložené za účelem přijetí opatření uvedených v čl. 15 odst. 2 v souvislosti s velikostně a druhově selektivními vlastnostmi lovných zařízení obsahuje vědecké důkazy dokládající, že tato opatření zajišťují přinejmenším rovnocenné selektivní vlastnosti pro určité druhy nebo kombinaci druhů, jako mají lovná zařízení uvedená v části B příloh V až X a v části A přílohy XI.

Článek 17

Uzavřené oblasti nebo oblasti s omezením rybolovu na ochranu nedospělých živočichů a oblastí, kde dochází k výtěru

Společné doporučení předložené za účelem přijetí opatření uvedených v čl. 15 odst. 2 v souvislosti s částí C příloh V až VIII a X a částí B přílohy XI či za účelem zřízení nové uzavřené oblasti nebo oblasti s omezením rybolovu musí zahrnout tyto prvky týkající se daných uzavřených oblastí nebo oblastí s omezením rybolovu:

cíl uzavření,

zeměpisný rozsah a trvání uzavření,

omezení týkající se konkrétních zařízení a

kontrolní a monitorovací opatření.

Článek 18

Minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů

Společné doporučení předložené za účelem přijetí opatření uvedených v čl. 15 odst. 2 v souvislosti s částí A příloh V až X musí dodržovat cíl zajištění ochrany nedospělých jedinců mořských druhů.

Článek 19

Ustanovení týkající se uzavření v reálném čase a opuštění oblasti

Společné doporučení předložené za účelem přijetí opatření uvedených v čl. 15 odst. 2 v souvislosti s vytvořením uzavření v reálném čase s cílem zajistit ochranu citlivých druhů nebo oblastí, kde se nacházejí nedospělí živočichové nebo oblastí, kde dochází k výtěru druhů ryb či měkkýšů, obsahuje tyto prvky:

zeměpisný rozsah a trvání uzavření,

druhy a prahové úrovně, které jsou důvodem pro vytvoření uzavření,

používání vysoce selektivních zařízení s cílem umožnit přístup do jinak uzavřených oblastí a

kontrolní a monitorovací opatření.

Společné doporučení předložené za účelem přijetí opatření uvedených v čl. 15 odst. 2 v souvislosti s ustanoveními týkajícími se opuštění oblasti obsahuje tyto prvky:

druhy a prahové úrovně, které jsou důvodem pro opuštění oblasti;

vzdálenost, o níž se plavidlo má přemístit od své předchozí pozice pro rybolov.

Článek 20

Inovativní lovná zařízení

Společné doporučení předložené za účelem přijetí opatření uvedených v čl. 15 odst. 2 v souvislosti s používáním inovativních lovných zařízení v rámci konkrétní mořské oblasti obsahuje posouzení pravděpodobných dopadů používání takových zařízení na cílové druhy a na citlivé druhy a stanoviště. Dotčené členské státy shromažďují příslušné údaje nezbytné pro takové posouzení.

Využívání inovativních lovných zařízení se nepovolí v případě, že z posouzení uvedeného v odstavci 1 vyplyne, že jejich používání povede k významným negativním dopadům na citlivá stanoviště a necílové druhy.

Článek 21

Opatření k ochraně přírody

Společné doporučení předložené za účelem přijetí opatření uvedených v čl. 15 odst. 2 v souvislosti s ochranou citlivých druhů a stanovišť může zejména:

na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství rozpracovat seznamy citlivých druhů a stanovišť, které jsou nejvíce ohroženy rybolovnými činnostmi v rámci příslušného regionu,

upřesnit využití dodatečných nebo alternativních opatření vedle opatření uvedených v příloze XIII s cílem minimalizovat náhodné úlovky druhů uvedených v článku 11;

poskytovat informace o účinnosti stávajících zmírňujících opatření a monitorovacích opatření;

upřesnit opatření vedoucí k minimalizaci dopadů lovných zařízení na citlivá stanoviště;

upřesnit omezení provozu konkrétních lovných zařízení nebo zavést úplný zákaz používání určitých lovných zařízení v rámci oblasti, kde tato zařízení představují hrozbu pro stav druhů z hlediska ochrany v této oblasti, jak uvádějí články 10 a 11, nebo v rámci jiných citlivých stanovišť.

Článek 22

Regionální opatření v rámci dočasných plánů výmětů

Předkládají-li členské státy společná doporučení pro stanovení technických opatření v dočasných plánech výmětů uvedených v čl. 15 odst. 6 nařízení (EU) č. 1380/2013, tato doporučení mohou obsahovat mimo jiné tyto prvky:

specifikace lovných zařízení a pravidla upravující jejich využívání;

specifikace úprav lovných zařízení nebo používání selektivních zařízení za účelem zvýšení velikostní nebo druhové selektivity;

omezení nebo zákaz používání některých lovných zařízení a provádění rybolovných činností v určitých oblastech nebo obdobích;

minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů;

odchylky schválené podle čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Opatření uvedená v odstavci 1 tohoto článku jsou zaměřena na dosahování cílů stanovených v článku 3, zejména na ochranu oblastí, kde se nacházejí nedospělí živočichové, a oblastí, kde dochází k výtěru druhů ryb nebo měkkýšů.

Článek 23

Pilotní projekty týkající se úplné dokumentace úlovků a výmětů

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 za účelem doplnění tohoto nařízení vymezením pilotních projektů zaměřených na vývoj systému pro úplnou dokumentaci úlovků a výmětů na základě měřitelných cílů a záměrů pro účely řízení rybolovu založeného na výsledcích.

Pilotní projekty uvedené v odstavci 1 se mohou odchylovat od opatření stanovených v části B příloh V až XI pro určitou oblast a po dobu nejvýše jednoho roku za předpokladu, že lze prokázat, že tyto projekty přispívají k dosahování cílů a záměrů stanovených v článcích 3 a 4 a že se zejména zaměřují na zlepšení selektivity dotčeného lovného zařízení nebo postupu nebo jinak snižují jeho dopad na životní prostředí. Toto jednoroční období může být za stejných podmínek prodlouženo o další jeden rok. Je omezeno na nejvýše 5 % plavidel působících v této oblasti činnosti na členský stát.

Předkládají-li členské státy společná doporučení pro vytvoření pilotních projektů, jak je uvedeno v odstavci 1, poskytnou vědecké důkazy na podporu přijetí těchto projektů. VTHVR tato společná doporučení posoudí a posouzení zveřejní. Do šesti měsíců od ukončení projektu předloží členské státy Komisi zprávu s uvedením výsledků, včetně podrobného posouzení změn selektivity a dalších dopadů na životní prostředí.

VTHVR posoudí zprávu uvedenou v odstavci 3. V případě kladného hodnocení přínosu nového zařízení nebo postupu k dosažení cíle uvedeného v odstavci 2 může Komise předložit návrh v souladu se Smlouvou o fungování EU, aby se umožnilo obecné používání tohoto zařízení nebo postupu. Posouzení VTHVR se zveřejní.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 za účelem doplnění tohoto nařízení vymezením technických specifikací systému pro úplnou dokumentaci úlovků a výmětů uvedeného v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 24

Prováděcí akty

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými se stanoví:

specifikace výběrových zařízení připevněných k zařízením uvedeným v části B příloh V až IX;

podrobná pravidla specifikací lovných zařízení popsaných v příloze V části D týkající se omezení konstrukce zařízení a kontrolních a monitorovacích opatření, která mají být přijata členským státem vlajky;

podrobná pravidla týkající se kontrolních a monitorovacích opatření, která mají být přijata členským státem vlajky, pokud se používají zařízení uvedená v příloze V části C bodě 6, v příloze VI části C bodě 9 a v příloze VII části C bodě 4;

podrobná pravidla týkající se kontrolních a monitorovacích opatření, která mají být přijata pro uzavřené oblasti nebo oblasti s omezením rybolovu popsané v příloze V části C bodě 2 a příloze VI části C bodech 6 a 7;

podrobná pravidla týkající se signálních a prováděcích vlastností akustických odpuzujících zařízení uvedených v příloze XIII části A;

podrobná pravidla pro konstrukci a nasazení šňůr plašících ptáky a zatížených šňůr uvedených v příloze XIII části B;

podrobná pravidla specifikací zařízení umožňujících želvám vyplout ze sítě uvedených v příloze XIII části C.

Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 se přijímají v souladu s čl. 30 odst. 2.

KAPITOLA IV

VĚDECKÝ VÝZKUM, PŘÍMÉ OBNOVOVÁNÍ POPULACÍ A PŘESAZOVÁNÍ

Článek 25

Vědecký výzkum

Technická opatření stanovená v tomto nařízení se nevztahují na rybolovné činnosti prováděné za účelem vědeckého výzkumu za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

rybolovné činnosti jsou prováděny na základě povolení a pod dohledem členského státu vlajky;

Komise a členský stát, do jehož svrchovanosti nebo jurisdikce spadají vody, v nichž rybolovné činnosti probíhají (dále jen „pobřežní členský stát“), jsou nejméně dva týdny předem zpraveny o záměru provádět takové rybolovné činnosti včetně podrobných informací o dotčených plavidlech a o vědeckých výzkumech, které mají být provedeny;

plavidlo nebo plavidla provádějící rybolovné činnosti mají platné oprávnění k rybolovu v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1224/2009;

na žádost pobřežního členského státu určenou členskému státu vlajky je velitel plavidla povinen přijmout na dobu trvání rybolovných činností na palubu pozorovatele z pobřežního členského státu, ledaže by to z bezpečnostních důvodů nebylo možné;

rybolovné operace prováděné obchodními plavidly za účelem vědeckého výzkumu jsou časově omezené. Pokud rybářské operace prováděné obchodními plavidly v zájmu určitého výzkumu zahrnují více než šest obchodních plavidel, členský stát vlajky informuje Komisi nejméně tři měsíce předem a Komise si v případě potřeby vyžádá poradenství VTHVR s cílem potvrdit odůvodněnost takové míry účasti z vědeckého hlediska; pokud míra účasti není podle poradenství VTHR považována za odůvodněnou, dotčený členský stát odpovídajícím způsobem změní podmínky vědeckého výzkumu;

v případě pulzní elektrické vlečné sítě, plavidla provádějící vědecký výzkum musí dodržovat konkrétní vědecký protokol jako součást plánu vědeckého výzkumu, který byl přezkoumán nebo potvrzen radou ICES nebo VTHVR, jakož i systém monitorování, kontroly a hodnocení.

Mořské druhy ulovené pro účely uvedené v odstavci 1 tohoto článku mohou být prodávány, skladovány, vystavovány nebo nabízeny k prodeji za předpokladu, že jsou v příslušných případech započteny do kvót v souladu s čl. 33 odst. 6 nařízení (ES) č. 1224/2009 a:

splňují minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů stanovené v přílohách IV až X tohoto nařízení nebo

jsou prodávány pro jiné účely než k přímé lidské spotřebě.

Článek 26

Přímé obnovování populací a jejich přesazování

Technická opatření stanovená v tomto nařízení se nevztahují na rybolovné činnosti, které jsou výlučně vedeny za účelem přímého obnovování populací nebo přesazování mořských druhů za předpokladu, že jsou tyto činnosti prováděny s povolením a pod dohledem členského státu nebo členských států s přímým zájmem na řízení.

Je-li přímé obnovování populací nebo přesazování uskutečňováno ve vodách jiného členského státu nebo členských států, musí být Komise a všechny tyto členské státy o úmyslu provádět takové rybolovné činnosti informovány nejméně 20 kalendářních dnů předem.

KAPITOLOA V

PODMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE UPŘESNĚNÍ VELIKOSTI OK

Článek 27

Podmínky týkající se upřesnění velikosti ok

Procentními podíly úlovků uvedenými v přílohách V až VIII se rozumí maximální procento druhů povolené k tomu, aby bylo možné použít specifické velikosti ok stanovené v uvedených přílohách. Těmito procentními podíly není dotčena povinnost vykládky úlovků podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Procentní podíly úlovků se vypočítají jako poměr živé hmotnosti všech biologických mořských zdrojů vyložených po každém rybářském výjezdu.

Procentní podíly úlovků podle odstavce 2 mohou být vypočteny na základě jednoho nebo více reprezentativních vzorků.

Pro účely tohoto článku se ekvivalentní hmotnost mezi celým tělem humra severského a jeho zadečkem získá znásobením hmotnosti zadečku třemi.

Členské státy mohou vydat oprávnění k rybolovu podle článku 7 nařízení (ES) č. 1224/2009 plavidlům plujícím pod jejich vlajkou, pokud provozují rybolovné činnosti za použití sítí o specifické velikosti ok stanovené v přílohách V až XI. Tato oprávnění lze pozastavit nebo zrušit, zjistí-li se, že plavidlo nedodrželo určené procentní podíly úlovků stanovené v přílohách V až VIII.

Tímto článkem není dotčeno nařízení (ES) č. 1224/2009.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci na základě článku 15 a v souladu s článkem 29 za účelem dalšího vymezení pojmu „cílený rybolov“ pro příslušné druhy uvedené v části B příloh V až X a v příloze XI části A. Za tímto účelem předloží členské státy s přímým zájmem na řízení dotčeného rybolovu jakákoli společná doporučení poprvé nejpozději do dne 15. srpna 2020.

KAPITOLA VI

TECHNICKÁ OPATŘENÍ V OBLASTI UPRAVENÉ PŘEDPISY NEAFC

Článek 28

Technická opatření v oblasti upravené předpisy NEAFC

Technická opatření použitelná v oblasti upravené předpisy NEAFC jsou stanovena v příloze XII.

KAPITOLA VII

PROCESNÍ USTANOVENÍ

Článek 29

Výkon přenesené pravomoci

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 2 odst. 2, čl. 8 odst. 3, čl. 10 odst. 4, čl. 12 odst. 2, čl. 15 odst. 2, čl. 23 odst. 1 a 5, čl. 27 odst. 7 a čl. 31 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 14. srpna 2019. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 2, čl. 8 odst. 3, čl. 10 odst. 4, čl. 12 odst. 2, čl. 15 odst. 2, čl. 23 odst. 1 a 5, čl. 27 odst. 7 a čl. 31 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 2, čl. 8 odst. 3, čl. 10 odst. 4, čl. 12 odst. 2, čl. 15 odst. 2, čl. 23 odst. 1 a 5, čl. 27 odst. 7 a čl. 31 odst. 4 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 30

Postup projednávání ve výboru

Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu zřízený článkem 47 nařízení (EU) č. 1380/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení Rady (EU) č. 182/2011.

KAPITOLA VIII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 31

Přezkum a podávání zpráv

Do 31. prosince 2020 a poté každý třetí rok Komise na základě informací poskytnutých členskými státy a příslušnými poradními sbory a po hodnocení provedeném VTHVR podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení. Tato zpráva posoudí, do jaké míry technická opatření na regionální úrovni i na úrovni Unie přispěla k dosažení cílů uvedených v článku 3 a záměrů uvedených v článku 4. Ve zprávě se rovněž uvedou odkazy na poradenství ze strany ICES týkající se dosaženého pokroku nebo dopadu inovativních lovných zařízení. Vyvodí se v ní rovněž závěry ohledně přínosů nebo negativních účinků na mořské ekosystémy, citlivá stanoviště a selektivitu.

Zpráva uvedená v odstavci 1 tohoto článku obsahuje mimo jiné i posouzení příspěvku technických opatření k optimalizaci vzorců využívání zdrojů, jak stanoví čl. 3 odst. 2 písm. a). Za tímto účelem může zpráva mimo jiné zahrnovat jakožto ukazatel účinnosti selektivity u hlavních indikátorových populací pro druhy uvedené v příloze XIV i délku optimální selektivity (Lopt) ve srovnání s průměrnou délkou ulovených ryb pro každý hodnocený rok.

Existují-li na základě této zprávy na regionální úrovni důkazy, že tyto cíle a záměry splněny nebyly, členské státy v rámci tohoto regionu předloží do dvanácti měsíců ode dne předložení zprávy uvedené v odstavci 1 plán stanovující opatření, která mají být přijata s cílem přispět ke splnění těchto cílů a záměrů.

Komise také může na základě této zprávy navrhnout Evropskému parlamentu a Radě veškeré nezbytné změny tohoto nařízení. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci na základě článku 15 a v souladu s článkem 29 za účelem změn seznamu druhů uvedeného v příloze XIV.

Článek 32

Změna nařízení (ES) č. 1967/2006

Nařízení (ES) č. 1967/2006 se mění takto:

články 3, 8 až 12, 14, 15, 16 a 25 se zrušují;

přílohy II, III a IV se zrušují.

Odkazy na zrušené články a přílohy se považují za odkazy na příslušná ustanovení tohoto nařízení.

Článek 33

Změna nařízení (ES) č. 1224/2009

V hlavě IV nařízení (ES) č. 1224/2009 se kapitola IV mění takto:

zrušuje se oddíl 3;

doplňuje se nový oddíl, který zní:

„Oddíl 4

Zpracování na palubě a pelagický rybolov

Článek 54a

Zpracování na palubě

Zakazuje se na palubě rybářského plavidla jakkoli fyzicky nebo chemicky zpracovávat ryby k výrobě rybí moučky, rybího oleje nebo podobných produktů nebo překládat úlovky ryb za tímto účelem.

Odstavec 1 se nevztahuje na:

zpracování nebo překládku vnitřností; nebo

výrobu surimi na palubě rybářského plavidla.

Článek 54b

Omezení při zpracování a vykládce úlovků na plavidlech pro pelagický rybolov

Maximální prostor mezi tyčemi separátoru vody na palubě plavidel pro pelagický rybolov zaměřených na lov makrel, sleďů a kranasů, která působí v oblasti úmluvy NEAFC podle definice uvedené v čl. 3 bodu 2 nařízení (EU) č. 1236/2010, činí 10 mm.

Tyče se přivaří. Pokud jsou v separátoru vody použity místo tyčí otvory, nesmí maximální průměr otvorů překročit 10 mm. Průměr otvorů ve výpustech umístěných před separátorem vody nesmí překročit 15 mm.

Plavidlům pro pelagický rybolov, která provádějí rybolovné činnosti v oblasti úmluvy NEAFC, se zakazuje vypouštět ryby pod hladinou ponoru plavidla z vyrovnávacích nádrží nebo chladírenských nádrží s mořskou vodou.

Plány zařízení na zpracování a vykládku úlovků plavidel pro pelagický rybolov zaměřených na lov makrel, sleďů a kranasů v oblasti úmluvy NEAFC, které jsou potvrzeny příslušnými orgány členských států vlajky, jakož i změny těchto plánů, zasílá velitel plavidla orgánům členského státu vlajky příslušným pro oblast rybolovu. Příslušné orgány členského státu vlajky plavidel provádějí pravidelná ověřování přesnosti předložených plánů. Jejich kopie musí být neustále na palubě plavidla.

Článek 54c

Omezení použití automatických třídících zařízení

Je zakázáno mít nebo používat na palubě rybářského plavidla zařízení, která umožňují automatické třídění úlovku sleďů, makrel nebo kranasů podle velikosti nebo pohlaví.

Držení nebo používání těchto zařízení je však povoleno, pokud:

nejsou současně na palubě jednoho plavidla držena nebo používána vlečná zařízení o velikosti ok menší než 70 mm nebo jeden či více košelkových nevodů nebo podobná lovná zařízení; nebo

celkový úlovek, který lze mít v souladu s právními předpisy na palubě:

je skladován ve zmrazeném stavu;

ii)

vytříděné ryby jsou ihned po vytřídění zamrazeny a žádné vytříděné ryby nejsou vhazovány zpět do moře; a

iii)

zařízení jsou instalována a umístěna na plavidle tak, že zajišťují okamžité zamrazení a nedovolují vhazování mořských živočichů zpět do moře.

Odchylně od odstavců 1 a 2 tohoto článku mohou všechna plavidla, která jsou oprávněna lovit v Baltském moři, oblasti Velkého a Malého Beltu a Øresundu, přivézt automatická třídící zařízení do Kattegatu, bylo-li za tímto účelem vydáno zvláštní povolení k rybolovu v souladu s článkem 7. Zvláštní povolení k rybolovu upřesňuje druhy ryb, oblasti, období a ostatní podmínky k používání a držení automatických třídících zařízení na plavidle.

Tento článek se nevztahuje na Baltské moře.“

Článek 34

Změna nařízení (EU) č. 1380/2013

V článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 se odstavec 12 nahrazuje tímto:

„12.

U druhů nepodléhajících povinnosti vykládky podle odstavce 1 platí, že úlovky druhů pod úrovní minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů nejsou uchovávány na palubě, ale okamžitě se vracejí do moře s výjimkou případů, kdy se používají jako živá návnada.“

Článek 35

Změna nařízení (EU) 2016/1139

V nařízení (EU) 2016/1139 se článek 8 mění takto:

v odstavci 1 se návětí nahrazuje tímto:

„1.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013, pokud jde o tato technická opatření, jestliže se na ně nevztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ( *1 ):

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.

Opatření uvedená v odstavci 1 tohoto článku musí přispívat k dosažení cílů stanovených v článku 3 tohoto nařízení a splňovat požadavky čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) 2019/1241“.

Článek 36

Změna nařízení (EU) 2018/973

Článek 9 nařízení (EU) 2018/973 se mění takto:

v odstavci 1 se návětí nahrazuje tímto:

„1.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 za účelem doplnění tohoto nařízení, pokud jde o tato technická opatření, jestliže se na ně nevztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ( *2 ).:

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.

Opatření uvedená v odstavci 1 tohoto článku musí přispívat k dosažení cílů stanovených v článku 3 tohoto nařízení a splňovat požadavky čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) 2019/1241.“

Článek 37

Změna nařízení (EU) 2019/472

Článek 9 nařízení (EU) 2019/472 se mění takto:

v odstavci 1 se návětí nahrazuje tímto:

„1.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 za účelem doplnění tohoto nařízení, pokud jde o tato technická opatření, jestliže se na ně se nevztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241. ( *3 ).

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.

Článek 38

Změna nařízení (EU) 2019/1022

Článek 13 nařízení (EU) 2019/1022 se mění takto:

v odstavci 1 se návětí nahrazuje tímto:

„1.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 za účelem doplnění tohoto nařízení zavedením těchto technických opatření pro zachování zdrojů, jestliže se na ně nevztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241. ( *4 ).

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.

Článek 39

Zrušení

Nařízení (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 se zrušují.

Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 40

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

PŘÍLOHA I

ZAKÁZANÉ DRUHY

Druhy, které je zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat, vykládat, skladovat, prodávat, vystavovat nebo nabízet k prodeji, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 2:

tyto druhy pilounů ve všech vodách Unie:

piloun indický (Anoxypristis cuspidata),

ii)

piloun queenslandský (Pristis clavata),

iii)

piloun mnohozubý (Pristis pectinata),

iv)

piloun obecný (Pristis pristis),

piloun zelenavý (Pristis zijsron);

žralok veliký (Cetorhinus maximus) a žralok bílý (Carcharodon carcharias) ve všech vodách;

světloun malý (Etmopterus pusillus) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti IV a ve vodách Unie podoblastí ICES 1, 5, 6, 7, 8, 12 a 14;

manta Alfredova (Manta alfredi) ve všech vodách Unie;

manta obrovská (Manta birostris) ve všech vodách Unie;

tyto druhy mant ve všech vodách Unie:

manta velká (Mobula mobular),

ii)

manta senegalská (Mobula rochebrunei),

iii)

manta japonská (Mobula japanica),

iv)

manta Thurstonova (Mobula thurstoni),

manta kambodžská (Mobula eregoodootenkee),

vi)

manta mexická (Mobula munkiana),

vii)

manta chilská (Mobula tarapacana),

viii)

manta Kuhlova (Mobula kuhlii),

ix)

manta malá (Mobula hypostoma);

rejnok norský (Raja (Dipturus) nidarosiensis) ve vodách Unie divizí ICES 6a, 6b, 7a, 7b, 7c, 7e, 7f, 7 g, 7h a 7k;

rejnok bílý (Raja alba) ve vodách Unie podoblastí ICES 6-10;

pilohřbetovití (Rhinobatidae) ve vodách Unie podoblastí ICES 1-10 a 12;

polorejnok křídlatý (Squatina squatina) ve všech vodách Unie;

losos obecný (Salmo salar) a pstruh obecný, formy mořské (Salmo trutta) při lovu jakoukoliv vlečnou sítí ve vodách mimo šestimílové pásmo měřené od základních linií členských států, v podoblastech ICES 1, 2 a 4-10 (ve vodách Unie);

síh špičatorypý (Coregonus oxyrinchus) v divizi ICES 4b (ve vodách Unie);

jeseter jadranský (Acipenser naccarii) a jeseter velký (Acipenser sturio) ve vodách Unie;

samice langusty (Palinurus spp.) a humra evropského (Homarus gammarus) kladoucí vajíčka ve Středozemním moři s výjimkou případů, kdy se používají pro účely přímého doplňování populací nebo přesazování;

datlovka vrtavá (Lithophaga lithophaga), kyjovka šupinatá (Pinna nobilis) a skulař vrtavý (Pholas dactylus) ve vodách Unie ve Středozemním moři;

ježovka (Centrostephanus longispinus);

▼M1

humr evropský (Homarus gammarus) v divizích ICES 3a, 4a a 4b.

▼B

PŘÍLOHA II

UZAVŘENÉ OBLASTI PRO OCHRANU CITLIVÝCH PŘÍRODNÍCH STANOVIŠŤ

Pro účely článku 12 se v oblastech ohraničených loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice, které se měří podle souřadnicového systému WGS84, použijí tato omezení rybolovu:

ČÁST A

Severozápadní vody

1. Je zakázáno provádět rybolovné činnosti pomocí vlečných sítí pro lov při dně nebo podobných vlečných sítí, svislých tenatových sítí pro lov při dně, volně zavěšených tenatových sítí nebo třístěnných tenatových sítí a dlouhých lovných šňůr pro lov při dně v těchto oblastech:

Vyvýšeniny Belgica:

—

51°29,4′ s. š. 11°51,6′ z. d.

—

51°32,4′ s. š. 11°41,4′ z. d.

—

51°15,6′ s. š. 11°33,0′ z. d.

—

51°13,8′ s. š. 11°44,4′ z. d.

—

51°29,4′ s. š. 11°51,6′ z. d.

Hovlandovy vyvýšeniny:

—

52°16,2′ s. š. 13°12,6′ z. d.

—

52°24,0′ s. š. 12°58,2′ z. d.

—

52°16,8′ s. š. 12°54,0′ z. d.

—

52°16,8′ s. š. 12°29,4′ z. d.

—

52°04,2′ s. š. 12°29,4′ z. d.

—

52°04,2′ s. š. 12°52,8′ z. d.

—

52°09,0′ s. š. 12°56,4′ z. d.

—

52°09,0′ s. š. 13°10,8′ z. d.

—

52°16,2′ s. š. 13°12,6′ z. d.

Severozápadní lavice Porcupine Bank oblast I:

—

53°30,6′ s. š. 14°32,4′ z. d.

—

53°35,4′ s. š. 14°27,6′ z. d.

—

53°40,8′ s. š. 14°15,6′ z. d.

—

53°34,2′ s. š. 14°11,4′ z. d.

—

53°31,8′ s. š. 14°14,4′ z. d.

—

53°24,0′ s. š. 14°28,8′ z. d.

—

53°30,6′ s. š. 14°32,4′ z. d.

Severozápadní lavice Porcupine Bank oblast II:

—

53°43,2′ s. š. 14°10,8′ z. d.

—

53°51,6′ s. š. 13°53,4′ z. d.

—

53°45,6′ s. š. 13°49,8′ z. d.

—

53°36,6′ s. š. 14°07,2′ z. d.

—

53°43,2′ s. š. 14°10,8′ z. d.

Jihozápadní lavice Porcupine Bank:

—

51°54,6′ s. š. 15°07,2′ z. d.

—

51°54,6′ s. š. 14°55,2′ z. d.

—

51°42,0′ s. š. 14°55,2′ z. d.

—

51°42,0′ s. š. 15°10,2′ z. d.

—

51°49,2′ s. š. 15°06,0′ z. d.

—

51°54,6′ s. š. 15°07,2′ z. d.

2. Všechna plavidla pro pelagický rybolov v oblastech popsaných v bodě 1:

—

musí být uvedena na schváleném seznamu plavidel a musí jim být vydáno oprávnění k rybolovu v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1224/2009,

—

musí mít na palubě lovné zařízení výhradně pro pelagický rybolov,

—

musí svůj záměr vplout do oblasti pro ochranu zranitelných hlubinných přírodních stanovišť oznámit čtyři hodiny předem irskému středisku pro sledování rybolovu ve smyslu definice v čl. 4 bodu 15 nařízení (ES) č. 1224/2009 a zároveň musí ohlásit množství ryb uchovávaných na palubě,

—

musí mít fungující, plně zprovozněný bezpečný systém sledování plavidel (VMS), který je plně v souladu s příslušnými pravidly, kdykoli se nacházejí v kterékoli z oblastí popsaných v bodě 1,

—

podávají každou hodinu zprávu prostřednictvím VMS,

—

informují irské středisko pro sledování rybolovu o odplutí z dané oblasti a zároveň musí ohlásit množství ryb uchovávaných na palubě a

—

mají na palubě vlečné sítě s kapsou, které mají velikost ok kapsy v rozmezí od 16 do 79 mm.

3. Je zakázáno používat jakékoli vlečné sítě pro lov při dně nebo podobné vlečné sítě v této oblasti:

Vyvýšeniny Darwin

—

59°54′ s. š. 6°55′ z. d.

—

59°47′ s. š. 6°47′ z. d.

—

59°37′ s. š. 6°47′ z. d.

—

59°37′ s. š. 7°39′ z. d.

—

59°45′ s. š. 7°39′ z. d.

—

59°54′ s. š. 7°25′ z. d.

ČÁST B

Jihozápadní vody

1. El Cachucho

1.1. Je zakázáno provádět rybolovné činnosti pomocí vlečných sítí pro lov při dně, svislých tenatových sítí pro lov při dně, volně zavěšených tenatových sítí nebo třístěnných tenatových sítí a dlouhých lovných šňůr pro lov při dně v těchto oblastech:

—

44°12′ s. š. 5°16′ z. d.

—

44°12′ s. š. 4°26′ z. d.

—

43°53′ s. š. 4°26′ z. d.

—

43°53′ s. š. 5°16′ z. d.

—

44°12′ s. š. 5°16′ z. d.

1.2. Plavidla, která v letech 2006, 2007 a 2008 provozovala cílený rybolov mníkovce velkookého (Phycis blennoides) pomocí dlouhých lovných šňůr pro lov při dně, mohou pokračovat v rybolovu v oblasti jižně od 44°00,00′ s. š., pokud mají oprávnění k rybolovu vydané v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1224/2009.

1.3. Všechna plavidla, která toto oprávnění k rybolovu obdržela, musí používat při provádění rybolovných činností v oblasti popsané v bodě 1.1 bez ohledu na svou celkovou délku fungující, plně zprovozněný bezpečný systém sledování plavidel (VMS), jenž je v souladu s příslušnými pravidly.

2. Madeira a Kanárské ostrovy

Je zakázáno používat svislé tenatové sítě pro lov při dně, volně zavěšené tenatové sítě a třístěnné tenatové sítě v hloubkách větších než 200 m nebo vlečné sítě pro lov při dně či podobná vlečná zařízení v těchto oblastech:

—

27°00′ s. š. 19°00′ z. d.

—

26°00′ s. š. 15°00′ z. d.

—

29°00′ s. š. 13°00′ z. d.

—

36°00′ s. š. 13°00′ z. d.

—

36°00′ s. š. 19°00′ z. d.

3. Azory

—

36°00′ s. š. 23°00′ z. d.

—

39°00′ s. š. 23°00′ z. d.

—

42°00′ s. š. 26°00′ z. d.

—

42°00′ s. š. 31°00′ z. d.

—

39°00′ s. š. 34°00′ z. d.

—

36°00′ s. š. 34°00′ z. d.

PŘÍLOHA III

SEZNAM DRUHŮ, JEJICHŽ ODLOV POMOCÍ UNÁŠENÝCH TENATOVÝCH SÍTÍ JE ZAKÁZÁN

—

tuňák křídlatý: Thunnus alalunga

—

tuňák obecný: Thunnus thynnus

—

tuňák velkooký: Thunnus obesus

—

tuňák pruhovaný: Katsuwonus pelamis

—

pelamida obecná: Sarda sarda

—

tuňák žlutoploutvý: Thunnus albacares

—

tuňák tmavoploutvý: Thunnus atlanticus

—

tuňák (rodu Euthynnus): Euthynnus spp.

—

tuňák modroploutvý: Thunnus maccoyii

—

tuňák nepravý Auxis spp.

—

pražma obecná: Brama rayi

—

marlíni: Tetrapturus spp.; Makaira spp.

—

plachetníci: Istiophorus spp.

—

mečoun obecný: Xiphias gladius

—

sajry a rohoretky: Scomberesox spp.; Cololabis spp.

—

zlakovití: Coryphœna spp.

—

žraloci (různé rody a čeledě): Hexanchus griseus; Cetorhinus maximus, Alopiidae; Carcharhinidae; Sphyrnidae; Isuridae; Lamnidae

—

Hlavonožci: všechny druhy

PŘÍLOHA IV

MĚŘENÍ VELIKOSTI MOŘSKÝCH ŽIVOČICHŮ

Velikost ryby se měří, jak uvádí obrázek 1, od vrcholu rypce po konec nejdelších paprsků ocasní ploutve.

Velikost humra severského (Nephrops norvegicus) se měří podle obrázku 2:

—

buď jako délka krunýře paralelně se středovou osou, od zadního okraje kteréhokoli očního důlku ke střední části distálního dorzálního okraje krunýře, nebo

—

od špičky rostra až ke konci posledního článku těla, bez štětů.

V případě oddělených zadečků humra severského: od předního okraje prvního přítomného článku zadečku až ke konci posledního tělového článku, bez štětů. Zadeček se měří na hřbetní straně, a to narovnaný a nevytažený.

Velikost humra (Homarus gammarus) ze Severního moře s výjimkou Skagerraku nebo Kattegatu se určuje jako délka krunýře měřená podle obrázku 3 rovnoběžně se středovou osou od konce jedné z očních jamek až k distální hraně hlavohrudi.

Velikost humra evropského (Homarus gammarus) ze Skagerraku nebo Kattegatu se měří podle obrázku 3:

—

jako délka krunýře paralelně se středovou osou, od zadního okraje kteréhokoli očního důlku ke střední části distálního dorzálního okraje krunýře, nebo

—

od špičky rostra až ke konci posledního článku těla, bez štětů.

Velikost langusty (Palinurus spp.) se měří podle obrázku 4 jako délka krunýře paralelně se středovou osou, od špičky rostra ke střední části distálního dorzálního okraje krunýře.

Velikost jakýchkoli mlžů se měří podle obrázku 5 jako nejdelší část jejich lastury.

Velikost kraba pavoučího (Maja squinado) se měří podle obrázku 6 jako délka krunýře podél středové osy od hrany krunýře mezi nosci k zadnímu okraji krunýře.

Velikost kraba německého (Cancer pagurus) se měří způsobem podle obrázku 7 jako maximální šířka krunýře měřená kolmo na předozadní středovou osu krunýře.

Velikost surmovky (Buccinum spp.) se měří jako délka ulity způsobem podle obrázku 8.

10.

Velikost mečouna (Xiphias gladius) se měří způsobem podle obrázku 9 jako délka od konce spodní čelisti.

Obrázek 1 Ryby

Obrázek 2 Humr severský

(Nephrops norvegicus)

Obrázek 3 Humr evropský

(Hommarus gammarus)

Obrázek 4 Langusta

(Palinurus spp.)

Obrázek 5 Mlži

Obrázek 6 Krab pavoučí

(Maja squinado)

Obrázek 7 Krab německý

(Cancer pagurus)

Obrázek 8 Surmovka

(Buccinum spp)

Obrázek 9 Mečoun

(Xiphias gladius)

PŘÍLOHA V

SEVERNÍ MOŘE ( 7 )

ČÁST A

Minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů

Druh	Severní moře
Treska obecná (Gadus morhua)	35 cm
Treska jednoskvrnná (Melanogrammus aeglefinus)	30 cm
Treska tmavá (Pollachius virens)	35 cm
Treska sajda (Pollachius pollachius)	30 cm
Štikozubec obecný (Merluccius merluccius)	27 cm
Pakambala (Lepidorhombus spp.)	20 cm
Jazyk(Solea spp.)	24 cm
Platýs evropský (Pleuronectes platessa)	27 cm
Treska bezvousá (Merlangius merlangus)	27 cm
Mník mořský (Molva molva)	63 cm
Mník modrý (Molva dipterygia)	70 cm
Humr severský (Nephrops norvegicus)	Celková délka 85 mm Délka krunýře 25 mm Zadečky humra severského 46 mm
Makrela obecná (Scomber spp.)	30 cm (4)
Sleď obecný (Clupea harengus)	20 cm (4)
Kranas (Trachurus spp.)	15 cm (4)
Sardel obecná (Engraulis encrasicolus)	12 cm nebo 90 kusů na kg (4)
Mořčák evropský (Dicentrarchus labrax):	42 cm
Sardinka obecná (Sardina pilchardus)	11 cm (4)
Humr evropský (Homarus gammarus)	87 mm (délka krunýře)
Krab pavoučí (Maja squinado)	120 mm
Hřebenatka víčková (Chlamys spp.)	40 mm
Tapeska zdobná (Ruditapes decussatus)	40 mm
Tapeska středomořská (Venerupis pullastra)	38 mm
Tapeska filipínská (Venerupis philippinarum)	35 mm
Zaděnka bradavičnatá (Venus verrucosa)	40 mm
Zaděnka jedlá (Callista chione)	6 cm
Břitky (Ensis spp.)	10 cm
Dížovka pevná (Spisula Solida)	25 mm
Violetky (Donax spp.)	25 mm
Hřeblovka fazolovitá (Pharus legumen)	65 mm
Surmovka vlnitá (Buccinum undatum)	45 mm
Chobotnice pobřežní (Octopus vulgaris)	750 g
Langusty (Palinurus spp.)	95 mm (délka krunýře)
Garnela hlubokomořská (Parapenaeus longirostris)	22 mm (délka krunýře)
Krab německý (Cancer pagurus)	140 mm (1) (2) (3)
Hřebenatka kuchyňská (Pecten maximus)	100 mm
Treska obecná (Gadus morhua)	30 cm
Treska jednoskvrnná (Melanogrammus aeglefinus)	27 cm
Treska tmavá (Pollachius virens)	30 cm
Treska sajda (Pollachius pollachius)	—
Štikozubec obecný (Merluccius merluccius)	30 cm
Pakambala (Lepidorhombus spp.)	25 cm
Jazyk (Solea spp.)	24 cm
Platýs evropský (Pleuronectes platessa)	27 cm
Treska bezvousá (Merlangius merlangus)	23 cm
Mník mořský (Molva molva)	—
Mník modrý (Molva dypterygia)	—
Humr severský (Nephrops norvegicus)	Celková délka 105 mm Zadečky humra severského 59 mm Délka krunýře 32 mm
Makrela obecná (Scomber spp.)	20 cm (4)
Sleď obecný (Clupea harengus)	18 cm (4)
Kranas (Trachurus spp.)	15 cm (4)
Humr evropský (Homarus gammarus)	Celková délka 220 mm Délka krunýře 78 mm
▼M1
Humr evropský (Homarus gammarus)	90 mm (délka krunýře) ve výlučné ekonomické zóně Švédska v divizi ICES 3a
(1) Ve vodách Unie v divizi ICES 4a. V divizích ICES 4b a 4c se použije 130 mm jako minimální referenční velikost pro zachování zdrojů. (2) V oblasti divizí ICES 4b a 4c vymezené bodem na 53°28′22″ s. š., 0°09′24″ v. d. na pobřeží Anglie, od kterého vede přímá linie až k 53°28′22″ s. š., 0°22′24″ v. d., šestimílovou hranicí Spojeného království a přímou linií spojující bod na 51°54′06″ s. š., 1°30′30″ v. d. s bodem na pobřeží Anglie na 51°55′48″ s. š., 1°17′00″ v. d. se použije 115 mm jako minimální referenční velikost pro zachování zdrojů. (3) U kraba německého uloveného do vrší nebo košů smí oddělená klepeta představovat nejvýše 1 % hmotnosti celkového úlovku kraba německého. U kraba německého uloveného jakýmkoli jiným lovným zařízením se smí vyložit nejvýše 75 kg oddělených krabích klepet. (4) Odchylně od článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 se minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů nepoužijí na sardinky, sardele, sledě, kranase a makrely obecné v rámci omezení 10 % živé hmotnosti celkových úlovků uchovávaných na plavidle pro každý z těchto druhů. Procentní podíl sardinek, sardelí, sleďů, kranasů nebo makrel obecných pod úrovní minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů se vypočte jako podíl z živé hmotnosti všech mořských živočichů na plavidle po třídění nebo během vykládky. Procentní podíl může být vypočten na základě jednoho nebo více reprezentativních vzorků. Omezení 10 % nesmí být během překládky, vykládky, převozu, skladování, vystavování nebo prodeje překročeno.

1. Minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů uvedené v této části pro mořčáka evropského (Dicentrarchus labrax) v Severním moři a humra evropského (Homarus gammarus) ve výlučné ekonomické zóně Švédska ve Skagerraku a Kattegatu (divize ICES 3a) se použijí pro rekreační rybolov.

▼B

ČÁST B

Velikosti ok

1. Základní velikosti ok pro vlečná zařízení

1.1. Aniž je dotčena povinnost vykládky, používají plavidla velikost ok nejméně 120 mm nebo nejméně 90 mm ve Skagerraku a Kattegatu ( 8 ).

1.2. Aniž je dotčena povinnost vykládky a bez ohledu na bod 1.1, mohou plavidla používat menší velikost ok, jak je stanovena v níže uvedené tabulce pro Severní moře a Skagerrak/Kattegat, pokud:

jsou dodrženy související podmínky uvedené v této tabulce a vedlejší úlovky tresky obecné, tresky jednoskvrnné a tresky tmavé nepřekračují 20 % živé hmotnosti celkového úlovku všech mořských biologických zdrojů vyložených po každém rybářském výjezdu nebo

ii)

jsou použity jiné úpravy selektivity, které byly na žádost jednoho nebo více členských států posouzeny VTHVR a schváleny Komisí. Výsledkem těchto úprav selektivity jsou vlastnosti z hlediska selektivity v případě tresky obecné, tresky jednoskvrnné a tresky tmavé, které jsou stejné jako při velikosti ok 120 mm nebo lepší.

▼M1

1.3. Odchylně od specifikací uvedených v tabulce lze v oblasti rybolovu krevety severní ve Skagerraku (divize ICES 3a) použít zařízení pro zadržování ryb za předpokladu, že existují odpovídající rybolovná práva upravující vedlejší úlovky a že zadržovací zařízení je:

—

tvořeno horním dílcem se čtvercovými oky o velikosti ok minimálně 120 mm,

—

nejméně 3 metry dlouhé a

—

široké alespoň jako třídicí mřížka.

1.4. Použití sítě SepNep ( 9 ) uvedené v příloze I tohoto nařízení se povoluje jako rovnocenné selektivní zařízení při cíleném rybolovu humra severského (Nephrops norvegicus).

▼B

Velikost ok	Zeměpisné oblasti	Podmínky
Nejméně 100 mm (1)	Severní moře jižně od 57°30′ s.š.	Cílený rybolov platýse velkého a jazyka (rodu Solea) vlečnými sítěmi s rozpěrnými deskami, vlečnými sítěmi vlečenými za pomoci výložníků po bocích lodi a nevody. Připevní se dílec se čtvercovými oky o velikosti nejméně 90 mm.
Nejméně 80 mm (1)	Divize ICES 4b a 4c	Cílený rybolov jazyka (rodu Solea) vlečnými sítěmi vlečenými za pomoci výložníků po bocích lodi. V horní polovině přední části sítě se připevní dílec s velikostí ok nejméně 180 mm. Cílený rybolov tresky bezvousé, makrely obecné a druhů, na něž se vztahují omezení odlovů, pomocí vlečných sítí pro lov při dně. Připevní se dílec se čtvercovými oky o velikosti nejméně 80 mm.
Nejméně 80 mm	Severní moře	Cílený rybolov humra severského (Nephrops norvegicus). Připevní se dílec se čtvercovými oky o velikosti nejméně 120 mm nebo třídicí mřížka s maximální roztečí 35 mm nebo rovnocenné selektivní zařízení. Cílený rybolov druhů, na něž se nevztahují omezení odlovů a nejsou uvedeny jinde v tabulce. Připevní se dílec se čtvercovými oky o velikosti nejméně 80 mm. Cílený rybolov rejnokovitých.
Nejméně 80 mm	Divize ICES 4c	Cílený rybolov jazyků (rodu Solea) pomocí vlečných sítí s rozpěrnými deskami. Připevní se dílec se čtvercovými oky o velikosti nejméně 80 mm.
Nejméně 70 mm (čtvercová oka) nebo 90 mm (kosočtvercová oka)	Skagerrak a Kattegat	Cílený rybolov humra severského (Nephrops norvegicus). Připevní se třídicí mřížka s maximální roztečí 35 mm nebo rovnocenné selektivní zařízení.
Nejméně 40 mm	Celá oblast	Cílený rybolov olihňovitých a kalmarovitých (Lolignidae, Ommastrephidae)
Nejméně 35 mm	Skagerrak a Kattegat	Cílený lov krevety severní (Pandalus borealis). Připevní se třídicí mřížka s maximální roztečí 19 mm nebo rovnocenné selektivní zařízení.
Nejméně 32 mm	Celá oblast s výjimkou Skagerraku a Kattegatu	Cílený lov krevety severní (Pandalus borealis). Připevní se třídicí mřížka s maximální roztečí 19 mm nebo rovnocenné selektivní zařízení.
Nejméně 16 mm	Celá oblast	Cílený rybolov malých pelagických druhů, které nejsou uvedeny jinde v tabulce. Cílený rybolov tresky Esmarkovy. Při lovu tresky Esmarkovy se připevní třídicí mřížka s maximální roztečí 35 mm. Cílený rybolov garnátů a krevet Ezopových. Připevní se dělící vlečná síť nebo třídicí mřížka v souladu s vnitrostátními či regionálně stanovenými pravidly.
Menší než 16 mm	Celá oblast	Cílený rybolov smačků rodu Ammodytes
(1) Plavidlům je zakázáno používat vlečné sítě vlečené za pomoci výložníků po bocích lodi s velikostí ok mezi 32 a 99 mm severně od linie spojující tyto body: bod na východním pobřeží Spojeného království na 55° s. š., dále východně k bodu 55° s. š., 5° v. d., poté severně na 56° s. š. a východně k bodu na západním pobřeží Dánska na 56° s. š. Je zakázáno používat vlečné sítě vlečené za pomoci výložníků po bocích lodi s velikostí ok mezi 32 a 119 mm v rámci divize ICES 2a a v části podoblasti ICES 4 severně od 56°00′ s. š.

2. Základní velikosti ok pro pevné a unášené tenatové sítě

2.1. Aniž je dotčena povinnost vykládky, používají plavidla velikost ok nejméně 120 mm.

2.2. Aniž je dotčena povinnost vykládky a bez ohledu na bod 2.1, mohou plavidla používat menší velikost ok, jak je stanovena v níže uvedené tabulce pro Severní moře, Skagerrak a Kattegat, pokud jsou dodrženy související podmínky uvedené v dané tabulce a vedlejší úlovky tresky obecné, tresky jednoskvrnné a tresky tmavé nepřekračují 20 % živé hmotnosti celkového úlovku všech mořských biologických zdrojů vyložených po každém rybářském výjezdu.

Velikost ok	Zeměpisné oblasti	Podmínky
Nejméně 100 mm	Celá oblast	Cílený rybolov tresky jednoskvrnné, tresky bezvousé, limandy obecné a mořčáka evropského
Nejméně 90 mm	Celá oblast	Cílený rybolov platýsů nebo druhů, které nepodléhají omezením odlovů a nejsou uvedeny jinde v tabulce.
Nejméně 50 mm	Celá oblast	Cílený rybolov malých pelagických druhů, které nejsou uvedeny jinde v tabulce.

ČÁST C

Uzavřené oblasti nebo oblasti s omezením rybolovu

1. Uzavření oblasti k ochraně smačků rodu Ammodytes v divizích ICES 4a a 4b

1.1. Zakazuje se lov smačků rodu Ammodytes jakýmkoli vlečným zařízením s kapsou o velikosti ok menší než 32 mm v zeměpisné oblasti ohraničené východním pobřežím Anglie a Skotska a loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice, které se měří podle systému WGS84:

—

východní pobřeží Anglie na 55°30′ s. š.,

—

55°30′ s. š. 01°00′ z. d.

—

58°00′ s. š. 01°00′ z. d.

—

58°00′ s. š. 02°00′ z. d.

—

východní pobřeží Skotska na 02°00′ z. d.

1.2. Povolen je rybolov pro vědecký výzkum za účelem sledování populace smačků rodu Ammodytes v dané oblasti a účinků uzavření.

2. Uzavření oblasti pro rybolov k ochraně nedospělých platýsů v podoblasti ICES 4

2.1. Plavidlům o celkové délce větší než 8 m je zakázáno používat jakékoli vlečné sítě pro lov při dně, vlečné sítě vlečené za pomoci výložníků po bocích lodi, dánské nevody nebo podobná vlečná zařízení v zeměpisných oblastech vymezených loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice, které se měří podle systému WGS84:

v oblasti 12 námořních mil podél francouzského pobřeží severně od 51°00′ s. š., belgického a nizozemského pobřeží až k 53°00′ s. š., měřeno od základních linií;

v oblasti ohraničené linií spojující tyto souřadnice:

—

bod na západním pobřeží Dánska při 57°00′ s. š.,

—

57°00′ s. š. 7°15′ v. d.

—

55°00′ s. š. 7°15′ v. d.

—

55°00′ s. š. 7°00′ v. d.

—

54°30′ s. š. 7°00′ v. d.

—

54°30′ s. š. 7°30′ v. d.

—

54°00′ s. š. 7°30′ v. d.

—

54°00′ s. š. 6°00′ v. d.

—

53°50′ s. š. 6°00′ v. d.

—

53°50′ s. š. 5°00′ v. d.

—

53°30′ s. š. 5°00′ v. d.

—

53°30′ s. š, 4°15′ v. d.

—

53°00′ s. š. 4°15′ v. d.

—

bod na pobřeží Nizozemska při 53°00′ s. š.,

—

v oblasti 12 námořních mil podél západního pobřeží Dánska od 57°00′ s. š. na sever až k majáku Hirtshals, měřeno od základních linií.

2.2. V oblasti uvedené v bodě 2.1 se povoluje lovit těmto plavidlům:

plavidlům, jejichž výkon motoru není vyšší než 221 kW a která používají vlečné sítě pro lov při dně nebo dánské nevody,

plavidlům lovícím v páru o společném výkonu motorů nepřesahujícím nikdy 221 kW, která používají párové vlečné sítě pro lov při dně,

▼M2

plavidla o výkonu motoru přesahujícím 221 kW mohou používat vlečné sítě s rozpěrnými deskami pro lov při dně a plavidla lovící v páru o společném výkonu motorů vyšším než 221 kW mohou používat párové vlečné sítě pro lov při dně za podmínky, že taková plavidla neprovozují cílený rybolov platýse velkého a jazyka obecného a dodržují příslušná pravidla pro velikost ok obsažená v části B této přílohy;

▼M2

plavidla s výkonem motoru nad 221 kW mohou používat dánské nevody pod podmínkou, že dodržují pravidla týkající se velikosti ok sítě uvedené v bodě 1.1 části B tento přílohy.

▼B

2.3. Pokud plavidla uvedená v bodu 2.2 písm. a) používají vlečné sítě vlečené za pomoci výložníků po bocích lodi, nečiní délka výložníku nebo souhrnná délka společných vlečných sítí vlečených za pomoci výložníků po bocích lodi, měřená jako součet délek jednotlivých výložníků, více než 9 m, ani ji nelze na délku přesahující 9 m prodloužit, ledaže by tato plavidla provozovala zařízení s velikostí ok mezi 16 a 31 mm. Rybářská plavidla, jejichž hlavní činností je lov garnáta obecného (Crangon grangon), smějí používat vlečné sítě vlečené za pomoci výložníků po bocích lodi, u nichž souhrnná délka výložníků měřená jako součet délek jednotlivých výložníků činí více než 9 m, při provozu zařízení s velikostí ok mezi 80 a 99 mm za podmínky, že těmto plavidlům bylo uděleno dodatečné rybolovné oprávnění.

▼M2

2.4. Plavidla, jimž bylo vystaveno oprávnění k rybolovu v dané oblasti podle bodu 2.1, se uvedou na seznamu, který každý členský stát poskytne Komisi. Celkový výkon motorů plavidel uvedených v seznamu podle bodu 2.2 písm. a) nepřekročí celkový výkon motorů vyhrazený pro každý členský stát k 1. lednu 1998. Plavidla oprávněná k rybolovu musí mít oprávnění k rybolovu v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1224/2009. Od 1. července 2021 lze do seznamu zahrnout jen plavidla používající vlečné sítě vlečené za pomoci výložníků po bocích lodi o maximální délce 24 metrů.

▼B

3. Omezení používání vlečných sítí vlečených za pomoci výložníků po bocích lodi v okruhu 12 námořních mil podél pobřeží Spojeného království

3.1. Plavidlům je zakázáno používat vlečné sítě vlečené za pomoci výložníků po bocích lodi v okruhu 12 námořních mil podél pobřeží Spojeného království měřené od základních linií teritoriálních vod.

3.2. Odchylně od bodu 3.1 se v uvedené oblasti povoluje rybolov vlečnými sítěmi vlečenými za pomoci výložníků po bocích lodi za podmínky, že:

—

výkon motoru plavidel nepřesahuje 221 kW a jejich celková délka nepřesahuje 24 m, a

—

délka výložníku nebo souhrnná délka výložníků, vypočtená jako součet délek jednotlivých výložníků, nepřesahuje 9 m nebo ji nelze prodloužit na délku přesahující 9 m, s výjimkou cíleného lovu garnáta obecného (Crangon crangon) s minimální velikostí ok menší než 31 mm.

4. Omezení lovu šprota obecného k ochraně sledě obecného v divizi ICES 4b

Rybolov jakýmikoli vlečnými zařízeními s kapsou o velikosti ok menší než 32 mm nebo pevnými sítěmi o velikosti ok menší než 30 mm je zakázán v zeměpisných oblastech vymezených loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice, které se měří podle systému WGS84, během níže uvedených období:

—

od 1. ledna do 31. března a od 1. října do 31. prosince ve statistickém obdélníku ICES 39E8. Pro účely tohoto nařízení je tento obdélník ICES ohraničen linií jdoucí přímo na východ od východního pobřeží Spojeného království, podél 55°00′ s. š. až do 1°00′ z. d., pak přímo na sever až do 55°30′ s. š. a nakonec přímo na západ až na pobřeží Spojeného království,

—

od 1. ledna do 31. března a od 1. října do 31. prosince ve vnitřních vodách Moray Firth západně od 3°30′ z. d. a ve vnitřních vodách Firth of Forth západně od 3°00′ z. d.,

—

od 1. července do 31. října v zeměpisné oblasti ohraničené těmito souřadnicemi:

—

západní pobřeží Dánska při 55°30′ s. š.,

—

55°30′ s. š. 7°00′ v. d.,

—

57°00′ s. š. 7°00′ v. d.,

—

západní pobřeží Dánska při 57°00′ s. š.

▼M2

Odchylně od třetí odrážky prvního pododstavce se uvedená odrážka do 31. prosince 2023 nepoužije na rybolov pomocí těchto zařízení:

tažného lovného zařízení o menší velikosti ok než 32 mm;

košelkových nevodů nebo

tenatových sítí na chytání ryb za žábry, tenatových sítí, třístěnných tenatových sítí a unášených sítí o menší velikosti ok než 30 mm.

Členské státy s přímým zájmem na řízení předloží Komisi do 15. prosince 2023 údaje z monitorování, které odůvodňují odchylku.

▼B

5. Zvláštní ustanovení pro Skagerrak a Kattegat v divizi ICES 3a

5.1. V Kattegatu je zakázáno lovit vlečnými sítěmi vlečenými za pomoci výložníků po bocích lodi.

5.2. Plavidla Unie mají zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat, vykládat, skladovat, prodávat a vystavovat nebo nabízet k prodeji lososa obecného a pstruha obecného, formy mořské.

5.3. Od 1. července do 15. září je ve vodách v okruhu tří námořních mil od základních linií Skagerraku a Kattegatu zakázáno používat vlečná zařízení s kapsou o velikosti ok menší než 32 mm, pokud se neprovádí cílený rybolov krevet severních (Pandalus borealis). Pro cílený rybolov slimule živorodé (Zoarces viviparous), hlaváčovitých (Gobiidae) nebo vranek (Cottus spp.), které se použijí jako návnada, lze použít sítě s libovolnou velikostí ok.

6. Používání pevných sítí v divizích ICES 3a a 4a

6.1. V souladu s čl. 9 odst. 7 písm. a) a odchylně od bodu 2 části B této přílohy je ve vodách, jejichž zaznamenaná hloubka nepřesahuje 600 m, dovoleno používat tato lovná zařízení:

—

svislé tenatové sítě pro lov při dně, které se používají pro cílený rybolov štikozubce obecného, s velikostí ok nejméně 100 mm a nejvýše 100 ok hluboké, přičemž celková délka všech nasazených sítí nepřesahuje 25 km na plavidlo a maximální doba ponoření je 24 hodin,

—

volně zavěšené tenatové sítě, které se používají pro cílený rybolov ďasovitých, s velikostí ok nejméně 250 mm a nejvýše 15 ok hluboké, přičemž celková délka všech nasazených sítí nepřesahuje 100 km a maximální doba ponoření je 72 hodin.

6.2. Cílený rybolov hlubinných žraloků uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2336 ( 10 ) v zaznamenaných hloubkách menších než 600 m je zakázán. Při náhodném ulovení se jedinci druhů hlubinných žraloků klasifikovaných tímto nařízením a dalšími právními předpisy Unie jako zakázané zaznamenají a pokud možno nezranění ihned vypustí zpět do moře. Hlubinní žraloci druhů, na něž se vztahují omezení odlovů, se uchovávají na palubě. Takové úlovky se vykládají a započítávají do přidělených kvót. V případech, kdy dotčený členský stát nemá kvóty k dispozici vůbec nebo v dostatečném množství, může Komise použít čl. 105 odst. 5 nařízení (ES) č. 1224/2009. Pokud náhodné úlovky hlubinných žraloků plavidly kteréhokoli členského státu přesáhnou 10 tun, pak tato plavidla nesmějí nadále využívat odchylek stanovených v bodě 6.1.

▼M1

7. Opatření týkající se humra evropského v divizi ICES 3a

7.1. Ve výlučné ekonomické zóně Švédska v divizi ICES 3a lze humra evropského (Homarus gammarus) odlovit pouze pomocí vrší na humry (FPO).

Vrš na humry musí mít nejméně dva kruhové únikové otvory o průměru nejméně 60 mm, které se nacházejí ve spodní části každé části vrše. Humr evropský, který byl náhodně odloven jiným lovným zařízením, nesmí být poraněn a musí být neprodleně vypuštěn zpět do moře.

7.2. Zakazuje se lovit, uchovávat na palubě, překládat a vykládat humra evropského (Homarus gammarus) odloveného ve výlučné ekonomické zóně Švédka v divizi ICES 3a:

v rámci komerčního rybolovu v období od 1. ledna do prvního pondělí po 20. září;

v rámci rekreačního rybolovu v období od 1. prosince do prvního pondělí po 20. září.

Jedinci humra evropského, kteří byli v těchto obdobích náhodně odloveni, nesmí být poraněni a musí být neprodleně vypuštěni zpět do moře.

▼B

ČÁST D

Používání pulzních elektrických vlečných sítí v divizích ICES 4b a 4c

1. Rybolov pomocí pulzní elektrické vlečné sítě se ke dni 1. července 2021 ve všech vodách Unie zakazuje.

2. Během přechodného období, které končí dnem 30. června 2021, je v divizích ICES 4b a 4c nadále povolen rybolov pomocí pulzní elektrické vlečné sítě za podmínek stanovených v této části a za jakýchkoli podmínek definovaných v souladu s čl. 24 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení, které se týkají charakteristik použitého impulsu a kontrolních monitorovacích opatření zavedených jižně od loxodromy spojující tyto body, které se měří podle souřadnicového systému WGS84:

—

bod na východním pobřeží Spojeného království při 55° s. š.,

—

východním směrem až k 55° s. š., 5° v. d.,

—

severním směrem až k 56° s. š.,

—

východním směrem až k západnímu pobřeží Dánska při 56° s. š.

Platí tyto podmínky:

pulzní elektrickou vlečnou síť používá nejvýše 5 % loďstva členského státu, které loví s vlečnými sítěmi vlečenými za pomoci výložníků po bocích lodi;

maximální elektrický výkon v kW pro každou vlečnou síť vlečenou za pomoci výložníků po bocích lodi není vyšší než délka výložníku v metrech násobená koeficientem 1,25;

efektivní napětí mezi elektrodami není vyšší než 15 V;

plavidlo je vybaveno automatickým počítačovým řídícím systémem, který zaznamenává maximální výkon na výložník a efektivní napětí mezi elektrodami alespoň pro 100 tažení sítě. Tento automatický počítačový řídící systém nemůže měnit neoprávněná osoba;

je zakázáno používat jeden nebo více trnitých řetězů před šlapnicí.

3. Během tohoto období se žádnému plavidlu neudělí nové licence.

4. Do dne 30. června 2021 mohou členské státy ve vodách do dvanácti námořních mil od základních linií, které jsou pod jejich svrchovaností nebo jurisdikcí, přijmout nediskriminační opatření s cílem omezit či zakázat používání pulzní elektrické vlečné sítě. Členské státy informují Komisi a dotčené členské státy o opatřeních zavedených podle tohoto bodu.

5. Na žádost pobřežního členského státu určenou členskému státu vlajky velitel plavidla, které používá pulzní elektrickou vlečnou síť, přijme na palubu v souladu s článkem 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1004 ( 11 ) na dobu trvání rybolovných činností pozorovatele z pobřežního členského státu.

PŘÍLOHA VI

SEVEROZÁPADNÍ VODY

ČÁST A

Minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů

Druh	Celá oblast
Treska obecná (Gadus morhua)	35 cm
Treska jednoskvrnná (Melanogrammus aeglefinus)	30 cm
Treska tmavá (Pollachius virens)	35 cm
Treska sajda (Pollachius pollachius)	30 cm
Štikozubec obecný (Merluccius merluccius)	27 cm
Pakambala (Lepidorhombus spp.)	20 cm
Jazyk (Solea spp.)	24 cm
Platýs evropský (Pleuronectes platessa)	27 cm
Treska bezvousá (Merlangius merlangus)	27 cm
Mník mořský (Molva molva)	63 cm
Mník modrý (Molva dypterygia)	70 cm
Humr severský (Nephrops norvegicus) Zadečky humra severského	Celková délka 85 mm Délka krunýře 25 mm (1) 46 mm (2)
Makrela obecná (Scomber spp.)	20 cm (6)
Sleď obecný (Clupea harengus)	20 cm (6)
Kranas (Trachurus spp.)	15 cm (6)
Sardel obecná (Engraulis encrasicolus)	12 cm nebo 90 kusů na kg (6)
Mořčák evropský (Dicentrarchus labrax):	42 cm
Sardinka obecná (Sardina pilchardus)	11 cm (6)
Růžicha šedá (Pagellus bogaraveo)	33 cm
Humr evropský (Hommarus gammarus)	87 mm
Krab pavoučí (Maja squinado	120 mm
Hřebenatka víčková (Chlamys spp.)	40 mm
Tapeska zdobná (Ruditapes decussatus)	40 mm
Tapeska středomořská (Venerupis pullastra)	38 mm
Tapeska filipínská (Venerupis philippinarum)	35 mm
Zaděnka bradavičnatá (Venus verrucosa)	40 mm
Zaděnka jedlá (Callista chione)	6 cm
Břitky (Ensis spp.)	10 cm
Dížovka pevná (Spisula solida)	25 mm
Violetky (Donax spp.)	25 mm
Hřeblovka fazolovitá (Pharus legumen)	65 mm
Surmovka vlnitá (Buccinum undatum)	45 mm
Chobotnice pobřežní (Octopus vulgaris)	750 g
Langusty (Palinurus spp.)	95 mm
Garnela hlubokomořská (Parapenaeus longirostris)	22 mm (délka krunýře)
Krab německý (Cancer pagurus)	140 mm (3) (4)
Hřebenatka kuchyňská (Pecten maximus)	100 mm (5)
(1) V divizích ICES 6a a 7a se jako minimální referenční velikost pro zachování zdrojů použije celková délka 70 mm a délka krunýře 20 mm. (2) V divizích ICES 6a a 7a se použije minimální referenční velikost pro zachování zdrojů 37 mm. (3) Ve vodách Unie v podoblastech ICES 5, 6 jižně od 56° s. š. a 7, kromě divizí ICES 7d, 7e a 7f, se použije minimální referenční velikost pro zachování zdrojů 130 mm. (4) U kraba německého odloveného vršemi nebo koši smí oddělená klepeta představovat nejvýše 1 % hmotnosti celkového úlovku. Kraba německého uloveného jakýmkoli jiným lovným zařízením se smí vyložit nejvýše 75 kg oddělených krabích klepet. (5) V divizi ICES 7a severně od 52°30′ s. š. a v divizi ICES 7d se použije minimální referenční velikost pro zachování zdrojů 110 mm. ►M3 (6) Odchylně od článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 se minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů nepoužijí na sardinky, sardele, sledě, kranase a makrely obecné v rámci omezení 10 % živé hmotnosti celkových odlovů uchovávaných na plavidle pro každý z těchto druhů. Procentní podíl sardinek, sardelí, sleďů, kranasů nebo makrel obecných pod úrovní minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů se vypočte jako podíl z živé hmotnosti všech mořských živočichů na plavidle po třídění nebo během vykládky. Procentní podíl může být vypočten na základě jednoho nebo více reprezentativních vzorků. Omezení 10 % nesmí být během překládky, vykládky, převozu, skladování, vystavování nebo prodeje překročeno. ◄

▼M3 —————

▼M3

1. Minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů uvedené v této části pro tresku obecnou (Gadus morhua), tresku jednoskvrnnou (Melanogrammus aeglefinus), tresku tmavou (Pollachius virens), tresku sajdu (Pollachius pollachius), štikozubce obecného (Merluccius merluccius), pakambalu (Lepidorhombus spp.), jazyka obecného (Solea spp.), platýse evropského ((Pleuronectes platessa), tresku bezvousou (Merlangius merlangus), mníka mořského (Molva molva), mníka modrého (Molva dypterygia), makrelu obecnou (Scomber spp.), sledě obecného (Clupea harengus), kranase (Trachurus spp.), sardel obecnou (Engraulis encrasicolus), mořčáka evropského (Dicentrarchus labrax), sardinku obecnou (Sardina pilchardus) a růžichu šedou (Pagellus bogaraveo) se použijí pro rekreační rybolov v severozápadních vodách.

▼B

ČÁST B

Velikosti ok

1. Základní velikosti ok pro vlečná zařízení

1.1. Aniž je dotčena povinnost vykládky, používají plavidla velikost ok nejméně 120 mm ( 12 ) nebo nejméně 100 mm v podoblasti ICES 7b–7k.

1.2. Aniž je dotčena povinnost vykládky a bez ohledu na bod 1.1, mohou plavidla používat menší velikost ok, jak je stanovena v níže uvedené tabulce pro severozápadní vody, pokud:

jsou dodrženy související podmínky uvedené v dané tabulce a vedlejší úlovky tresky obecné, tresky jednoskvrnné a tresky tmavé nepřekračují 20 % živé hmotnosti celkového úlovku všech mořských biologických zdrojů vyložených po každém rybářském výjezdu nebo

ii)

Velikost ok	Zeměpisné oblasti	Podmínky
Nejméně 80 mm (1)	Podoblast ICES 7	Cílený rybolov štikozubce obecného, pakambaly a ďasovitých nebo cílený rybolov tresky bezvousé, makrely obecné a druhů, na něž se nevtahují omezení odlovů a které nejsou uvedeny jinde v tabulce, pomocí vlečných sítí pro lov při dně. Připevní se dílec se čtvercovými oky o velikosti nejméně 120 mm (4) (7). Cílený rybolov jazyka (rodu Solea) a druhů, na které se nevztahují omezení odlovů, pomocí vlečných sítí s rozpěrnými deskami. Připevní se dílec se čtvercovými oky o velikosti nejméně 80 mm (4).
Nejméně 80 mm	Celá oblast	Cílený rybolov humra severského (NEPHROPS NORVEGICUS) (3). Připevní se dílec se čtvercovými oky nejméně 120 mm nebo třídicí mřížka s maximální roztečí 35 mm nebo rovnocenné selektivní zařízení.
Nejméně 80 mm	Divize ICES 7a, 7b, 7d, 7e, 7f, 7 g, 7h a 7j	Cílený rybolov jazyků vlečnými sítěmi vlečenými za pomoci výložníků po bocích lodi. V horní polovině přední části sítě se připevní dílec s minimální velikostí ok nejméně 180 mm (6).
Nejméně 80 mm	Divize ICES 7d a 7e	Cílený rybolov tresky bezvousé, makrely obecné a druhů, na něž se nevztahují omezení odlovů a které nejsou uvedeny jinde v tabulce, pomocí vlečných sítí pro lov při dně.
Nejméně 40 mm	Celá oblast	Cílený rybolov olihňovitých a kalmarovitých (Lolignidae, Ommastrephidae)
Nejméně 16 mm	Celá oblast	Cílený rybolov malých pelagických druhů, které nejsou uvedeny jinde v tabulce. Cílený rybolov garnátů a krevet Ezopových. Připevní se dělicí vlečná síť nebo třídicí mřížka v souladu s vnitrostátními stanovenými pravidly.
Menší než 16 mm	Celé oblast	Cílený rybolov smačka rodu Ammodytes
(1) Aniž je dotčen článek 5 nařízení Komise (ES) č. 494/2002 (2). (2) Nařízení Komise (ES) č. 494/2002 ze dne 19. března 2002, kterým se stanoví doplňková technická opatření pro obnovu populace štikozubce obecného v podoblastech ICES III, IV, V, VI a VII a divizích ICES VIII a, b, d a e (Úř. věst. L 77, 20.3.2002, s. 8). (3) Pro zařízení sestávající z jediné tralové sítě se v divizi ICES 7a použije velikost ok nejméně 70 mm. (4) Aniž je dotčen čl. 2 odst. 5 prováděcího nařízení Komise (ES) č. 737/2012 (5). (5) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 737/2012 ze dne 14. srpna 2012 o ochraně určitých populací v Keltském moři (Úř. věst. L 218, 15.8.2012, s. 8). (6) Toto ustanovení se nevztahuje na divizi ICES 7d. (7) Toto ustanovení se nepoužije při cíleném rybolovu tresky bezvousé, makrely obecné a druhů, na něž se nevztahují omezení odlovů v divizích ICES 7d a 7e.

▼M3

1.3. Tento bod se použije odchylně od bodů 1.1 a 1.2.

1.3.1.

Na plavidla, která loví pomocí vlečných sítí pro lov při dně a nevodů v divizích ICES od 7f, 7 g, části divize 7h severně od 49° 30′ severní šířky a části divize 7j severně od 49° 30′ severní šířky a východně od 11° západní délky, se použijí tato ustanovení:

plavidla lovící pomocí vlečných sítí pro lov při dně nebo nevodů použijí lovná zařízení o jedné z těchto velikostí ok:

110 mm kapsu s dílcem se čtvercovými oky o velikosti 120 mm;

ii)

100 mm kapsu typu T90;

iii)

120 mm kapsu;

iv)

100 mm kapsu s dílcem se čtvercovými oky o velikosti 160 mm;

kromě toho plavidla lovící pomocí vlečných sítí pro lov při dně, jejichž úlovek vážený před výmětem tvoří alespoň ze 20 % treska jednoskvrnná, použijí:

lovné zařízení, které je konstruováno s minimální roztečí jednoho metru mezi lovnou šňůrou a zařízením na dně, nebo

ii)

jakékoli prostředky, které jsou podle hodnocení provedeného ICES nebo VTHVR prokazatelně přinejmenším stejně selektivní při zamezení lovu tresky obecné a jsou schváleny Komisí.

Členské státy mohou vyjmout z uplatňování písm. b) plavidla lovící pomocí vlečných sítí pro lov při dně, jejichž úlovky vážené před výměty tvoří z méně než 1,5 % treska obecná, za podmínky, že se na těchto plavidlech postupně zvýší přítomnost pozorovatelů na moři přinejmenším na 20 % všech jejich rybářských výjezdů. Členské státy, které tuto výjimku využívají, podávají Komisi každoročně do 1. prosince zprávu o počtu a složení úlovků plavidel, která toto ustanovení využívají.

Členské státy mohou z uplatňování písmen a) a b) vyjmout plavidla, která používají alternativní vysoce selektivní zařízení, pokud technické vlastnosti těchto zařízení vedou ke stejné nebo vyšší selektivitě jako zařízení uvedená v těchto písmenech a vedou k úlovkům menším než 1 % tresky obecné podle posouzení provedeného výborem VTHVR. Takové zařízení nebo vybavení musí splňovat požadavky čl. 15 odst. 4 a musí být schváleno Komisí.

1.3.2. Odchylně od bodů 1.1, 1.2 a 1.3.1:

plavidla lovící pomocí vlečných sítí pro lov při dně nebo nevodů a dosahující odlovů, které z více než 30 % zahrnují humra severského, použijí jedno z těchto lovných zařízení:

dílec se čtvercovými oky 300 mm; plavidla o celkové délce menší než 12 metrů mohou používat dílec se čtvercovými oky 200 mm;

ii)

dílec seltra;

iii)

třídicí mřížku o rozteči mřížek 35 mm nebo podobné selektivní zařízení s třídicí mřížkou (netgrid);

iv)

100 mm kapsu s dílcem se čtvercovými oky o velikosti 100 mm;

do 31. července 2022 dvojitou kapsu s horní kapsou tvořenou oky typu T90 o velikosti nejméně 90 mm a vybavenou separačním dílcem o velikosti ok nejvýše 300 mm;

Členské státy mohou povolit používání zařízení podle bodu v) do konce prosince 2022, pokud technické vlastnosti tohoto zařízení vedou ke stejné nebo vyšší selektivitě jako u ostatních zařízení uvedených v bodech 1.2 a 1.3.1, a to podle posouzení provedeného výborem VTHVR na základě informací poskytnutých členskými státy nejpozději do 1. května 2022. Toto zařízení musí splňovat požadavky čl. 15 odst. 4 a musí být schváleno Komisí.

plavidla lovící pomocí vlečných sítí pro lov při dně nebo nevodů, jejichž odlovy zahrnují z více než 55 % tresku bezvousou nebo 55 % ďasa mořského, štikozubce obecného či pakambaly rodu Lepidorhombus, použijí jedno z těchto lovných zařízení:

100 mm kapsu s dílcem se čtvercovými oky o velikosti 100 mm;

ii)

100 mm kapsu typu T90 a nástavec.

1.4. Body 1.4.1 a 1.4.2 se použijí odchylně od bodu 1.2.

1.4.1.

Na rybářská plavidla lovící pomocí vlečných sítí pro lov při dně nebo nevodů v divizích ICES 6a a 5b ve vodách Unie východně od 12° z. d. (západně od Skotska) při rybolovu humra severského (Nephrops norvegicus) se vztahují tato ustanovení:

plavidla používající kapsy sítě o velikosti ok do 100 mm musí používat dílec se čtvercovými oky (se stejným umístěním) nejméně 300 mm; u plavidel o celkové délce do 12 m a/nebo s maximálním výkonem motoru 200 kW smí celková délka dílce činit 2 m a velikost ok 200 mm;

plavidla s odlovy zahrnujícími z více než 30 % humra severského použijí dílec se čtvercovými oky (se stejným umístěním) o velikosti nejméně 160 mm v případě plavidel používajících kapsu o velikosti ok 100 až 119 mm.

Odchylně od písmen a) a b) bodu 1.4.1 se povoluje použití alternativního lovného zařízení za předpokladu, že toto zařízení vede alespoň ke stejné nebo vyšší selektivitě tresky obecné, tresky jednoskvrnné a tresky bezvousé podle posouzení provedeného výborem VTHVR. Toto zařízení musí splňovat požadavky čl. 15 odst. 4 a musí být schváleno Komisí.

1.4.2.

Na rybářská plavidla používající vlečné sítě pro lov při dně nebo nevody v divizi ICES 7a (Irské moře) se vztahují tato ustanovení:

plavidla lovící pomocí vlečných sítí pro lov při dně nebo nevodů o velikosti ok kapsy sítě od 70 mm včetně do 100 mm a s odlovy, které zahrnují více než 30 % humra severského, použijí jedno z těchto lovných zařízení:

dílec se čtvercovými oky 300 mm; plavidla o celkové délce menší než 12 metrů mohou používat dílec se čtvercovými oky 200 mm;

ii)

dílec seltra;

iii)

třídicí mřížku s roztečí 35 mm;

iv)

selektivní zařízení s třídicí mřížkou CEFAS (netgrid CEFAS);

vlečnou síť se sklopkou;

plavidla o celkové délce 12 metrů nebo větší lovící pomocí vlečných sítí pro lov při dně nebo nevody s odlovy zahrnujícími z více než 10 % tresku jednoskvrnnou, tresku obecnou a rejnokovité použijí kapsu o velikosti 120 mm;

plavidla o celkové délce 12 metrů nebo větší lovící pomocí vlečných sítí pro lov při dně nebo nevodů s odlovy, které zahrnují kombinované množství méně než 10 % tresky jednoskvrnné, tresky obecné a rejnokovitých, použijí kapsu sítě o velikosti ok 100 mm s dílcem se čtvercovými oky 100 mm. Toto ustanovení se nevztahuje na plavidla dosahující odlovů, které zahrnují více než 30 % humra severského nebo více než 85 % hřebenatky víčkovité.

plavidla lovící pomocí vlečných sítí pro lov při dně nebo nevodů mohou použít 100 mm kapsu typu T90.

Odchylně od písmen a) až d) bodu 1.4.2 se povoluje použití alternativního lovného zařízení za předpokladu, že toto zařízení vede alespoň ke stejné nebo vyšší selektivitě tresky obecné, tresky jednoskvrnné a tresky bezvousé. Tato zařízení posoudí VTHVR a schválí je Komise a musí splňovat kritéria stanovená v čl. 15 odst. 4.

1.5. Procentní podíly úlovků v bodech 1.3 a 1.4 se vypočítají jako podíl živé hmotnosti všech mořských biologických zdrojů vyložených po každém rybářském výjezdu podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 a čl. 27 odst. 2 uvedeného nařízení.

1.6. Opatření uvedená v bodech 1.3 až 1.5 se použijí do 31. prosince 2022.

▼B

2. Základní velikosti ok pro pevné a unášené tenatové sítě

2.1. Aniž je dotčena povinnost vykládky, používají plavidla velikost ok nejméně 120 mm ( 13 ).

2.2. Aniž je dotčena povinnost vykládky a bez ohledu na bod 2.1, mohou plavidla používat menší velikost ok, jak je stanovena v níže uvedené tabulce pro severozápadní vody, pokud jsou dodrženy související podmínky uvedené v dané tabulce a vedlejší úlovky tresky obecné, tresky jednoskvrnné a tresky tmavé nepřekračují 20 % živé hmotnosti celkového úlovku všech mořských biologických zdrojů vyložených po každém rybářském výjezdu.

Velikost ok	Zeměpisné oblasti	Podmínky
Nejméně 100 mm (1)	Celá oblast	Cílený rybolov platýsů nebo druhů, na něž se nevztahují omezení odlovů a nejsou uvedeny jinde v tabulce. Cílený rybolov tresky bezvousé, limandy obecné a mořčáka evropského
Nejméně 50 mm	Celá oblast	Cílený rybolov malých pelagických druhů, které nejsou uvedeny jinde v tabulce. Cílený rybolov parmice nachové
(1) V divizi 7d se použije velikost ok nejméně 90 mm.

3. Tato část se nedotýká nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/2034 ( 14 ) pro druhy rybolovu, na které se vztahuje uvedené nařízení v přenesené pravomoci.

ČÁST C

Uzavřené oblasti nebo oblasti s omezením rybolovu

1. Uzavřená oblast pro zachování tresky obecné v divizi ICES 6a

Od 1. ledna do 31. března a od 1. října do 31. prosince každého roku je zakázáno provozovat jakoukoli rybolovnou činnost pomocí jakýchkoli vlečných zařízení nebo pevných sítí v oblasti ohraničené loxodromami postupně spojujícími tyto souřadnice, které se měří podle souřadnicového systému WGS84:

—

55°25′ s. š. 7°07′ z. d.

—

55°25′ s. š. 7°00′ z. d.

—

55°18′ s. š. 6°50′ z. d.

—

55°17′ s. š. 6°50′ z. d.

—

55°17′ s. š. 6°52′ z. d.

—

55°25′ s. š. 7°07′ z. d.

2. Uzavřená oblast pro zachování tresky obecné v divizích ICES 7f a 7 g

2.1. Od 1. února do 31. března každého roku se zakazuje provozovat jakoukoli rybolovnou činnost v těchto statistických obdélnících ICES: 30E4, 31E4, 32E3. Tento zákaz neplatí v oblasti do šesti námořních mil od základní linie.

2.2. Ve vymezených oblastech a obdobích je povoleno provozovat rybolov pomocí vrší a košů za předpokladu, že:

na palubě nejsou jiná zařízení než kryté vrše a koše a

ii)

vedlejší úlovky druhů, na něž se vztahuje povinnost vykládky, se vyloží a započítají do přidělených kvót.

2.3. Cílený rybolov malých pelagických druhů vlečnými zařízeními s velikostí ok menší než 55 mm se povoluje za podmínky, že:

na palubě plavidla není převážena žádná síť s oky o velikosti 55 mm nebo většími a

ii)

vedlejší úlovky druhů, na něž se vztahuje povinnost vykládky, se vyloží a započítají do přidělených kvót.

3. Uzavřená oblast pro zachování tresky obecné v divizi ICES 7a

3.1. V období od 14. února do 30. dubna každého roku je zakázáno používat jakékoli vlečné sítě pro lov při dně, nevody či podobné tažené sítě, jakékoli svislé, volně zavěšené nebo třístěnné tenatové sítě či jakékoli lovné zařízení s háčky v části divize ICES 7a ohraničené východním pobřežím Irska, východním pobřežím Severního Irska a přímkami spojujícími v uvedeném pořadí tyto zeměpisné souřadnice, které se měří podle souřadnicového systému WGS84:

—

bod na východním pobřeží poloostrova Ards v Severním Irsku při 54°30′ s. š.

—

54°30′ s. š. 04°50′ z. d.

—

53°15′ s. š. 04°50′ z. d.

—

bod na východním pobřeží Irska při 53°15′ s. š.

3.2. Odchylně od bodu 1 se v rámci oblasti a v příslušných obdobích povoluje používání vlečných sítí pro lov při dně, jsou-li takové vlečné sítě vybaveny selektivními zařízeními, jež byla posouzena Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR).

4. Oblast Rockall pro tresku jednoskvrnnou v podoblasti ICES 6

V oblastech ohraničených loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice měřené podle systému WGS84 se zakazuje veškerý rybolov s výjimkou rybolovu provozovaného za použití dlouhých lovných šňůr:

—

57°00′ s. š. 15°00′ z. d.

—

57°00′ s. š. 14°00′ z. d.

—

56°30′ s. š. 14°00′ z. d.

—

56°30′ s. š. 15°00′ z. d.

—

57°00′ s. š. 15°00′ z. d.

5. Uzavřená oblast pro zachování humra severského v divizích ICES 7c a 7k

5.1. Cílený rybolov humra severského (Nephrops norvegicus) a přidružených druhů (tj. tresky obecné, pakambal, ďasovitých, tresky jednoskvrnné, tresky bezvousé, štikozubce obecného, platýse evropského, tresky sajdy, tresky tmavé, rejnokovitých, jazyka obecného, mníkovce bělolemého, mníka modrého, mníka mořského a ostrouna obecného) je zakázán každoročně od 1. května do 31. května v zeměpisných oblastech vymezených loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice měřené podle souřadnicového systému WGS84:

—

52°27′ s. š. 12°19′ z. d.

—

52°40′ s. š. 12°30′ z. d.

—

52°47′ s. š. 12°39,60′ z. d.

—

52°47′ s. š. 12°56′ z. d.

—

52°13,5′ s. š. 13°53,83′ z. d.

—

51°22′ s. š. 14°24′ z. d.

—

51°22′ s. š. 14°03′ z. d.

—

52°10′ s. š. 13°25′ z. d.

—

52°32′ s. š. 13° 07,50′ z. d.

—

52°43′ s. š. 12°55′ z. d.

—

52°43′ s. š. 12°43′ z. d.

—

52°38,80′ s. š. 12°37′ z. d.

—

52°27′ s. š. 12°23′ z. d.

—

52°27′ s. š. 12°19′ z. d.

5.2. Plavidlům, která mají na palubě druhy uvedené v bodě 5.1, se povoluje průjezd oblastí lavice Porcupine Bank v souladu s čl. 50 odst. 3, 4 a 5 nařízení (ES) č. 1224/2009.

6. Zvláštní pravidla na ochranu mníka modrého v divizi ICES 6a

6.1. Od 1. března do 31. května každého roku se v oblastech divize ICES 6a ohraničených loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice měřené podle systému WGS84 zakazuje cílený rybolov mníka modrého:

okraj skotského kontinentálního šelfu

—

59°58′ s. š. 07°00′ z. d.

—

59°55′ s. š. 06°47′ z. d.

—

59°51′ s. š. 06°28′ z. d.

—

59°45′ s. š. 06°38′ z. d.

—

59°27′ s. š. 06°42′ z. d.

—

59°22′ s. š. 06°47′ z. d.

—

59°15′ s. š. 07°15′ z. d.

—

59°07′ s. š. 07°31′ z. d.

—

58°52′ s. š. 07°44′ z. d.

—

58°44′ s. š. 08°11′ z. d.

—

58°43′ s. š. 08°27′ z. d.

—

58°28′ s. š. 09°16′ z. d.

—

58°15′ s. š. 09°32′ z. d.

—

58°15′ s. š. 09°45′ z. d.

—

58°30′ s. š. 09°45′ z. d.

—

59°30′ s. š. 07°00′ z. d.

—

59°58′ s. š. 07°00′ z. d.

okraj Rosemary Bank

—

60°00′ s. š. 11°00′ z. d.

—

59°00′ s. š. 11°00′ z. d.

—

59°00′ s. š. 09°00′ z. d.

—

59°30′ s. š. 09°00′ z. d.

—

59°30′ s. š. 10°00′ z. d.

—

60°00′ s. š. 10°00′ z. d.,

—

60°00′ s. š. 11°00′ z. d.

Nezahrnuje oblast ohraničenou loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice, které se měří podle systému WGS84:

—

59°15′ s. š. 10°24′ z. d.

—

59°10′ s. š. 10°22′ z. d.

—

59°08′ s. š. 10°07′ z. d.

—

59°11′ s. š. 09°59′ z. d.

—

59°15′ s. š. 09°58′ z. d.

—

59°22′ s. š. 10°02′ z. d.

—

59°23′ s. š. 10°11′ z. d.

—

59°20′ s. š. 10°19′ z. d.

—

59°15′ s. š. 10°24′ z. d.

6.2. Vedlejší úlovky mníka modrého až do mezní hodnoty šest tun mohou být uchovávány na palubě a vykládány. Jakmile plavidlo dosáhne této mezní hodnoty šest tun mníka modrého:

ihned ukončí rybolov a opustí oblast, v níž se nachází;

nesmí znovu vplout do žádné z uvedených oblastí, dokud není úlovek vyložen;

nesmí vrátit do moře žádné množství mníka modrého.

6.3. Od 15. února do 15. dubna každého roku se v oblasti ohraničené loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice měřené podle systému WGS84 zakazuje používat vlečné sítě pro lov při dně, dlouhé lovné šňůry a pevné sítě:

—

60°58,76′ s. š. 27°27,32′ z. d.

—

60°56,02′ s. š. 27°31,16′ z. d.

—

60°59,76′ s. š. 27°43,48′ z. d.

—

61°03,00′ s. š. 27°39,41′ z. d.

—

60°58,76′ s. š. 27°27,32′ z. d.

7. Omezení lovu makrely obecné v divizích ICES 7e, 7f, 7 g a 7h

7.1. Cílený rybolov makrely obecné vlečnými zařízeními s kapsou o velikosti ok menší než 80 mm nebo košelkovými nevody se zakazuje s výjimkou případů, kdy hmotnost makrely obecné nepřesahuje 15 % živé hmotnosti celkového množství makrely obecné a ostatních mořských živočichů na plavidle odlovených v oblasti vymezené loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice měřené podle souřadnicového systému WGS84:

—

bod na jižním pobřeží Spojeného království při 02°00' z. d.

—

49°30′ s. š. 2°00′ z. d.

—

49°30′ s. š. 7°00′ z. d.

—

52°00′ s. š. 7°00′ z. d.

—

bod na západním pobřeží Spojeného království na 52°00' s. š.

7.2. V oblasti vymezené v bodě 7.1 se povoluje lovit pomocí:

—

pevných sítí a/nebo ručních šňůr,

—

vlečných sítí pro lov při dně, dánských nevodů nebo jiných podobných vlečných sítí o velikosti ok větší než 80 mm.

7.3. Plavidla, která nejsou vybavena k rybolovu a na něž se makrely překládají, se v oblasti vymezené v bodě 7.1 povolují.

8. Omezení používání vlečných sítí vlečených za pomoci výložníků po bocích lodi v okruhu 12 námořních mil podél pobřeží Spojeného království a Irska

8.1. V divizi ICES 5b nebo v podoblasti ICES 6 severně od 56° s. š. je zakázáno používat jakoukoli vlečnou síť vlečenou za pomoci výložníků po bocích lodi o velikosti ok menší než 100 mm.

8.2. Plavidlům je zakázáno používat vlečné sítě vlečené za pomoci výložníků po bocích lodi v okruhu 12 námořních mil podél pobřeží Spojeného království a Irska, měřené od základních linií, které ohraničují teritoriální vody.

8.3. Rybolov vlečnými sítěmi vlečenými za pomoci výložníků po bocích lodi se v uvedené oblasti povoluje, pokud:

—

výkon motoru plavidel, jejichž celková délka nepřesahuje 24 m, nepřesahuje 221 kW a

—

9. Používání pevných sítí v divizích ICES 5b, 6a, 6b, 7b, 7c, 7h, 7j, a 7k

9.1. V souladu s čl. 9 odst. 7 písm. a) a odchylně od bodu 2 části B této přílohy je ve vodách, jejichž zaznamenaná hloubka nepřesahuje 600 m, dovoleno používat tato lovná zařízení:

—

9.2. Cílený rybolov hlubinných žraloků uvedených v příloze I nařízení (EU) 2016/2336 v zaznamenaných hloubkách menších než 600 m je zakázán. Při náhodném ulovení se jedinci druhů hlubinných žraloků klasifikovaných tímto nařízením a dalšími právními předpisy Unie zaznamenávají jako zakázané a pokud možno nezranění se ihned vypustí zpět do moře. Hlubinní žraloci druhů, na něž se vztahují omezení odlovů, se uchovávají na palubě. Takové úlovky se vykládají a započítávají do přidělených kvót. V případech, kdy dotčený členský stát nemá kvóty k dispozici vůbec nebo v dostatečném množství, může Komise použít čl. 105 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009. Pokud náhodné úlovky hlubinných žraloků plavidly kteréhokoli členského státu přesáhnou 10 tun, pak tato plavidla nesmějí nadále využívat odchylek stanovených v bodě 9.1.

▼M3

10. Omezení rybolovu vlečnými sítěmi pro lov při dně a nevody v Keltském moři

10.1. Plavidlům je zakázáno lovit vlečnými sítěmi pro lov při dně a nevody v těchto oblastech:

v divizích ICES 7f až 7k;

v oblasti západně od 5° západní délky v divizi ICES 7e a

divize ICES 7b a 7c.

Tento zákaz se nevztahuje na plavidla v případě, že:

používají sítě o velikosti ok kapsy nejméně 100 mm nebo

ii)

jejich vedlejší úlovky tresky obecné nepřekračují podle posouzení VTHVR 1,5 % při rybolovu mimo oblasti uvedené v části B bodě 1.3.

Odchylně od písmene i) mohou rybářská plavidla, která loví v oblastech uvedených v bodě 10 odst. 1 písm. c), používat alternativní lovná zařízení se stejnou nebo vyšší selektivitou jako kapsa sítě o velikosti ok nejméně 100 mm pro smíšený rybolov druhů žijících při dně, a to na základě posouzení VTHVR. Toto zařízení musí splňovat požadavky čl. 15 odst. 4 a musí být schváleno Komisí.

10.2. Opatření uvedená v bodě 10.1 se použijí do 31. prosince 2022.

▼B

PŘÍLOHA VII

JIHOZÁPADNÍ VODY

ČÁST A

Minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů

Druh	Celá oblast
Treska obecná (Gadus morhua)	35 cm
Treska jednoskvrnná (Melanogrammus aeglefinus)	30 cm
Treska tmavá (Pollachius virens)	35 cm
Treska sajda (Pollachius pollachius)	30 cm
Štikozubec obecný (Merluccius merluccius)	27 cm
Pakambala (Lepidorhombus spp.)	20 cm
Jazyk (Solea spp.)	24 cm
Platýs evropský (Pleuronectes platessa)	27 cm
Treska bezvousá (Merlangius merlangus)	27 cm
Mník mořský (Molva molva)	63 cm
Mník modrý (Molva dypterygia)	70 cm
Humr severský (Nephrops norvegicus)	Celková délka 70 mm Délka krunýře 20 mm
Zadečky humra severského	37 mm
Makrela obecná (Scomber spp.)	20 cm (6)
Sleď obecný (Clupea harengus)	20 cm (6)
Kranas (Trachurus spp.)	15 cm (1) (6) (7)
Sardel obecná (Engraulis encrasicolus)	12 cm nebo 90 kusů na kg (2) (6)
Mořčák evropský (Dicentrarchus labrax):	36 cm
Sardinka obecná (Sardina pilchardus)	11 cm (6)
Růžicha šedá (Pagellus bogaraveo)	33 cm
Humr evropský (Homarus gammarus)	87 mm
Krab pavoučí (Maja squinado)	120 mm
Hřebenatka víčková (Chlamys spp.)	40 mm
Tapeska zdobná (Ruditapes decussatus)	40 mm
Tapeska středomořská (Venerupis pullastra)	38 mm
Tapeska filipínská (Venerupis philippinarum)	35 mm
Zaděnka bradavičnatá (Venus verrucosa)	40 mm
Zaděnka jedlá (Callista chione)	6 cm
Břitky (Ensis spp.)	10 cm
Dížovka pevná (Spisula solida)	25 mm
Violetky (Donax spp.)	25 mm
Hřeblovka fazolovitá (Pharus legumen)	65 mm
Surmovka vlnitá (Buccinum undatum)	45 mm
Chobotnice pobřežní (Octopus vulgaris)	750 g (3)
Langusty (Palinurus spp.)	95 mm
Garnela hlubokomořská (Parapenaeus longirostris)	22 mm (délka krunýře)
Krab německý (Cancer pagurus)	140 mm (4) (5)
Hřebenatka kuchyňská (Pecten maximus)	100 mm
(1) Na kranase pestrého (Trachurus pictaratus) odloveného v přilehlých vodách Azorského souostroví, které spadají pod svrchovanost a jurisdikci Portugalska, se nevztahuje žádná minimální referenční velikost pro zachování zdrojů. (2) V podoblasti ICES 9 a v oblasti CECAF 34.1.2 se použije minimální referenční velikost pro zachování zdrojů 9 cm. (3) Ve všech vodách ve středovýchodním Atlantiku, které zahrnují divize 34.1.1, 34.1.2 a 34.1.3 a podoblast 34.2.0 rybolovné oblasti 34 regionu CECAF, se použije hmotnost bez vnitřností 450 g. (4) Ve vodách Unie v podoblastech ICES 8 a 9 se použije minimální referenční velikost pro zachování zdrojů 130 mm. (5) U kraba německého uloveného do vrší nebo košů smí oddělená klepeta představovat nejvýše 1 % hmotnosti celkového úlovku kraba německého. U kraba německého uloveného jakýmkoli jiným lovným zařízením se smí vyložit nejvýše 75 kg oddělených krabích klepet. (6) Odchylně od článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 se minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů nepoužijí na sardinky, sardele, sledě, kranase a makrely obecné v rámci omezení 10 % živé hmotnosti celkových úlovků uchovávaných na plavidle pro každý z těchto druhů. Procentní podíl sardinek, sardelí, sleďů, kranasů nebo makrel obecných pod úrovní minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů se vypočte jako podíl z živé hmotnosti všech mořských živočichů na plavidle po třídění nebo během vykládky. Procentní podíl může být vypočten na základě jednoho nebo více reprezentativních vzorků. Omezení 10 % nesmí být během překládky, vykládky, převozu, skladování, vystavování nebo prodeje překročeno. (7) ►M1 Minimální referenční velikost pro zachování zdrojů populace kranase (Trachurus spp.) odloveného v divizi ICES 8c a podoblasti ICES 9 činí 12 cm na 5 % příslušných kvót Španělska a Portugalska v těchto oblastech. V rámci uvedeného limitu ve výši 5 % může být v rámci tradičního drobného rybolovu za použití pobřežního nevodu („xávega“) v divizi ICES 9a odloveno 1 % jedinců z kvóty pro Portugalsko o velikosti menší než 12 cm. ◄ Pro účely kontroly tohoto množství se na hmotnost úlovků použije koeficient 1,20. Tato ustanovení se nepoužijí pro úlovky, na něž se vztahuje povinnost vykládky.

▼M1

1. Minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů uvedené v této části pro tresku jednoskvrnnou (Melanogrammus aeglefinus), tresku tmavou (Pollachius virens), tresku sajdu (Pollachius pollachius), štikozubce obecného (Merluccius merluccius), pakambalu (Lepidorhombus spp.), jazyka obecného (Solea spp.), platýse evropského (Pleuronectes platessa), tresku bezvousou (Merlangius merlangus), mníka mořského (Molva molva), mníka modrého (Molva dipterygia), makrelu obecnou (Scomber spp.), sledě obecného (Clupea harengus), kranase (Trachurus spp.), sardel obecnou (Engraulis encrasicolus) a sardinku obecnou (Sardina pilchardus) se použijí pro rekreační rybolov v jihozápadních vodách. V podoblasti ICES 8 se však použijí tyto minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů pro tyto druhy odlovené v rámci rekreačního rybolovu:

Treska obecná (Gadus morhua)	42 cm
Růžicha šedá (Pagellus bogaraveo)	40 cm
Mořčák evropský (Dicentrarchus labrax)	42 cm

▼B

ČÁST B

Velikosti ok

1. Základní velikosti ok pro vlečná zařízení

1.1. Aniž je dotčena povinnost vykládky, používají plavidla velikost ok nejméně 70 mm ( 15 ), ( 16 ) nebo nejméně 55 mm v divizi ICES 9a východně od 7°23′48″ z. d.

1.2. Aniž je dotčena povinnost vykládky a bez ohledu na bod 2.1, mohou plavidla používat menší velikost ok, jak je stanovena v níže uvedené tabulce pro jihozápadní vody, pokud:

jsou dodrženy související podmínky uvedené v dané tabulce a vedlejší úlovky štikozubce obecného nepřekračují 20 % živé hmotnosti celkového úlovku všech mořských biologických zdrojů vyložených po každém rybářském výjezdu nebo

ii)

jsou použity jiné úpravy selektivity, které byly na žádost jednoho nebo více členských států posouzeny VTHVR a schváleny Komisí. Výsledkem těchto úprav selektivity jsou vlastnosti z hlediska selektivity v případě štikozubce obecného, které jsou stejné jako při velikosti ok 70 mm či 55 mm v divizi ICES 9a východně od 7°23′48″ z. d. nebo lepší.

Velikost ok	Zeměpisné oblasti	Podmínky
Nejméně 55 mm	Celá oblast s výjimkou divize ICES 9a východně od 7°23′48″ z. d.	Cílený rybolov druhů, na něž se nevztahují omezení odlovů a nejsou uvedeny jinde v tabulce Cílený rybolov růžichy šedé Cílený rybolov makrely obecné, kranase a tresky modravé pomocí vlečných sítí pro lov při dně
Nejméně 35 mm	Celé oblast	Cílený rybolov jazyka klínotvarého
Nejméně 55 mm	Divize ICES 9a západně od 7°23′48″ z. d.	Cílený rybolov korýšů
Nejméně 16 mm	Celá oblast	Cílený rybolov malých pelagických druhů, které nejsou uvedeny jinde v tabulce Cílený rybolov krevet, garnátů (Palaemon serratus, Crangon crangon) a krabů (Polybius henslowi)
Nižší než 16 mm	Celá oblast	Cílený rybolov smačků rodu Ammodytes

2. Základní velikosti ok pro pevné a unášené tenatové sítě

2.1. Aniž je dotčena povinnost vykládky, používají plavidla velikost ok nejméně 100 mm ( 17 ) nebo nejméně 80 mm v divizích ICES 8c a v podoblasti ICES 9.

2.2. Aniž je dotčena povinnost vykládky a bez ohledu na bod 2.1, mohou plavidla používat menší velikost ok, jak je stanovena v níže uvedené tabulce pro jihozápadní vody, pokud jsou dodrženy související podmínky uvedené v dané tabulce a vedlejší úlovky štikozubce obecného nepřekračují 20 % živé hmotnosti celkového úlovku všech mořských biologických zdrojů vyložených po každém rybářském výjezdu.

Velikost ok	Zeměpisné oblasti	Podmínky
Nejméně 80 mm	Celá oblast s výjimkou divize ICES 8c a podoblasti ICES 9	Cílený rybolov mořčáka evropského, tresky bezvousé, pakambaly velké, platýse bradavičnatého a tresky sajdy
Nejméně 60 mm	Celá oblast	Cílený rybolov druhů, na něž se nevztahují omezení odlovů a nejsou uvedeny jinde v tabulce
Nejméně 50 mm	Celá oblast	Cílený rybolov malých pelagických druhů (1), které nejsou uvedeny jinde v tabulce
Nejméně 40 mm	Celá oblast	Cílený rybolov parmice nachové, krevet (Penaeus spp), straška kudlankového, jazyka klínotvarého a pyskounů
(1) Pro sardinku obecnou se mohou použít oka o velikosti menší než 40 mm.

ČÁST C

Uzavřené oblasti nebo oblasti s omezením rybolovu

1. Uzavřená oblast pro zachování štikozubce obecného v divizi ICES 9a

V zeměpisných oblastech vymezených loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice měřené podle systému WGS84 se zakazuje rybolov pomocí jakýchkoli vlečných sítí, dánských nevodů nebo podobných vlečných sítí:

od 1. října do 31. ledna následujícího roku:

—

43°46,5′ s. š. 07°54,4′ z. d.

—

44°01,5′ s. š. 07°54,4′ z. d.

—

43°25,0′ s. š. 09°12,0′ z. d.

—

43°10,0′ s. š. 09°12,0′ z. d.

od 1. prosince až do posledního dne měsíce února následujícího roku:

—

bod na západním pobřeží Portugalska při 37°50′ s. š.

—

37°50′ s. š. 09°08′ z. d.

—

37°00′ s. š. 09°07′ z. d.

—

bod na západním pobřeží Portugalska při 37°00′ s. š.

2. Uzavřené oblasti pro zachování humra severského v divizi ICES 9a

2.1. V zeměpisných oblastech vymezených loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice měřené podle systému WGS84 se zakazuje cílený rybolov humra severského (Nephrops norevgicus) pomocí jakékoli vlečné sítě pro lov při dně, dánského nevodu nebo podobné vlečné sítě či pomocí košů:

od 1. června do 31. srpna:

—

42°23′ s. š. 08°57′ z. d.

—

42°00′ s. š. 08°57′ z. d.

—

42°00′ s. š. 09°14′ z. d.

—

42°04′ s. š. 09°14′ z. d.

—

42°09′ s. š. 09°09′ z. d.

—

42°12′ s. š. 09°09′ z. d.

—

42°23′ s. š. 09°15′ z. d.

—

42°23′ s. š. 08°57′ z. d.

od 1. května do 31. srpna:

—

37°45′ s. š. 09°00′ z. d.

—

38°10′ s. š. 09°00′ z. d.

—

38°10′ s. š. 09°15′ z. d.

—

37°45′ s. š. 09°20′ z. d.

2.2. V zeměpisných oblastech a během období v bodě 2.1 písm. b) se povoluje lovit pomocí vlečných sítí pro lov při dně nebo podobných vlečných sítí či košů za podmínky, že všechny vedlejší úlovky humra severského (Nephrops norvegicus) se vyloží a započítají do přidělených kvót.

2.3. Mimo období uvedená v bodě 2.1 je v uvedených zeměpisných oblastech cílený rybolov humra severského (Nephrops norvegicus) zakázán. Vedlejší úlovky humra severského (Nephrops norvegicus) se vyloží a započítají do přidělených kvót.

3. Omezení cíleného rybolovu sardele obecné v divizi ICES 8c

3.1. Cílený rybolov sardele obecné pomocí pelagických vlečných sítí je v divizi ICES 8c zakázán.

3.2. V divizi ICES 8c je zakázáno mít na palubě zároveň pelagické vlečné sítě a košelkové nevody.

4. Používání pevných sítí v podoblastech ICES 8, 9,10 a 12 východně od 27° z. d.

4.1. V souladu s čl. 9 odst. 7 písm. a) a odchylně od bodu 2 části B této přílohy je ve vodách, jejichž zaznamenaná hloubka nepřesahuje 600 m, dovoleno používat tato lovná zařízení:

—

svislé tenatové sítě pro lov při dně, které se používají pro cílený rybolov štikozubce obecného, s velikostí ok nejméně 80 mm v divizi ICES 8c a v podoblasti ICES 9 a 100 mm ve všech zbývajících oblastech a nejvýše 100 ok hluboké, přičemž celková délka všech nasazených sítí nepřesahuje 25 km na plavidlo a maximální doba ponoření je 24 hodin;

—

v podoblasti ICES 9 třístěnné tenatové sítě, které se používají pro cílený rybolov ďasovitých, s velikostí ok nejméně 220 mm a nejvýše 30 ok hluboké, přičemž celková délka všech nasazených sítí nepřesahuje 20 km na plavidlo a maximální doba ponoření je 72 hodin.

4.2. Cílený rybolov hlubinných žraloků uvedených v příloze I nařízení (EU) 2016/2336 v zaznamenaných hloubkách menších než 600 m je zakázán. Při náhodném ulovení se jedinci druhů hlubinných žraloků klasifikovaných tímto nařízením a dalšími právními předpisy Unie jako zakázané zaznamenají a pokud možno nezranění se ihned vypustí zpět do moře. Hlubinní žraloci těch druhů, na něž se vztahují omezení odlovů, se uchovávají na palubě. Takové úlovky se vykládají a započítávají do přidělených kvót. V případech, kdy dotčený členský stát nemá kvóty k dispozici vůbec nebo v dostatečném množství, může Komise použít čl. 105 odst. 5 nařízení (ES) č. 1224/2009. Pokud náhodné úlovky hlubinných žraloků plavidly kteréhokoli členského státu přesáhnou 10 tun, pak tato plavidla nesmí nadále využívat odchylek stanovených v bodě 4.1.

4.3. Podmínky rybolovu za použití některých vlečných zařízení povolených v Biskajském zálivu

Odchylně od ustanovení čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 494/2002, kterým se stanoví doplňková technická opatření pro obnovu populace štikozubce obecného v podoblastech ICES 3-7 a v divizích ICES 8a, 8b, 8d a 8e, se v oblasti vymezené v čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 494/2002 povoluje provozovat rybolovné činnosti, při kterých se používají vlečné sítě, dánské nevody a podobná zařízení, kromě vlečných sítí vlečených za pomoci výložníků po bocích lodi, o velikosti ok v rozmezí 70–99 mm, pokud je příslušné lovné zařízení vybaveno dílcem se čtvercovými oky o velikosti 100 mm.

PŘÍLOHA VIII

BALTSKÉ MOŘE

ČÁST A

Minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů

Druh	Zeměpisné oblasti	Minimální referenční velikost pro zachování zdrojů
Treska obecná (Gadus morhua)	Subdivize 22-32	35cm
Platýs evropský (Pleuronectes platessa)	Subdivize 22-32	25 cm
Losos obecný (Salmo salar)	Subdivize 22-30 a 32	60 cm
Losos obecný (Salmo salar)	Sub-division 31	50 cm
Platýs bradavičnatý (Platichthys flesus)	Subdivize 22-25	23 cm
	Subdivize 26, 27 a 28	21 cm
	Subdivize 29-32, south of 59°	18 cm
Pakambala velká (Psetta maxima)	Subdivize 22-32	30 cm
Pakambala východoatlantská (Scophthalmus rhombus)	Subdivize 22-32	30 cm
Úhoř říční (Anguilla anguilla)	Subdivize 22-32	35 cm
Pstruh obecný, forma mořská (Salmo trutta)	Subdivize 22-25 a 29-32	40 cm
Pstruh obecný, forma mořská (Salmo trutta)	Subdivize 26, 27 a 28	50 cm

ČÁST B

Velikosti ok

1. Základní velikosti ok pro vlečná zařízení

1.1. Aniž je dotčena povinnost vykládky, používají plavidla velikost ok nejméně 120 mm, která jsou vytvořena ze sítě typu T90, nebo nejméně 105 mm, při níž jsou sítě vybaveny únikovým oknem typu Bacoma o velikosti 120 mm.

1.2. Aniž je dotčena povinnost vykládky a bez ohledu na bod 1.1, mohou plavidla používat menší velikost ok, jak je stanovena v níže uvedené tabulce pro Baltské moře, pokud:

jsou dodrženy související podmínky uvedené v dané tabulce a vedlejší úlovky tresky obecné nepřekračují 10 % živé hmotnosti celkového úlovku všech mořských biologických zdrojů vyložených po každém rybářském výjezdu nebo

ii)

jsou použity jiné úpravy selektivity, které byly na žádost jednoho nebo více členských států posouzeny VTHVR a schváleny Komisí. Výsledkem těchto úprav selektivity jsou vlastnosti z hlediska selektivity v případě tresky obecné, které jsou stejné jako při velikosti ok 120 mm u sítí typu T90 nebo 105 mm u sítí vybavených únikovým oknem typu Bacoma o velikosti 120 mm nebo lepší.

Velikost ok	Zeměpisné oblasti	Podmínky
Nejméně 90 mm	Subdivize 22 a 23	Cílený rybolov platýsů (1) Cílený rybolov tresky bezvousé
Nejméně 32 mm	V subdivizích 22–27	Cílený rybolov sledě obecného, makrely obecné, kranase a tresky modravé
Nejméně 16 mm	V subdivizích 22-27	Cílený rybolov šprota obecného (2)
Nejméně 16 mm	Celá oblast	Cílený rybolov jiných druhů než platýsů a druhů, na něž se nevztahují omezení odlovů a nejsou uvedeny jinde v tabulce.
Nejméně 16 mm	V subdivizích 28–32	Cílený rybolov malých pelagických druhů, které nejsou uvedeny jinde v tabulce
Menší než 16 mm	Celá oblast	Cílený rybolov smačka rodu Ammodytes
(1) Používání vlečných sítí vlečených za pomoci výložníků po bocích lodi není povoleno. (2) Úlovek může až z 45 % živé hmotnosti tvořit sleď obecný.

2. Základní velikosti ok pro pevné sítě

2.1. Aniž je dotčena povinnost vykládky, používají plavidla velikost ok nejméně 110 mm nebo 157 mm, pokud loví lososa obecného.

2.2. Aniž je dotčena povinnost vykládky a bez ohledu na bod 2.1, mohou plavidla používat menší velikost ok, jak je stanovena v níže uvedené tabulce pro Baltské moře, pokud jsou dodrženy související podmínky uvedené v dané tabulce a vedlejší úlovky tresky obecné nepřekračují 10 % živé hmotnosti celkového úlovku všech mořských biologických zdrojů vyložených po každém rybářském výjezdu nebo 5 kusů lososa obecného.

Velikost ok	Zeměpisné oblasti	Podmínky (1)
Nejméně 90 mm	Celá oblast	Cílený rybolov platýsovitých
Menší než 90 mm	Celá oblast	Cílený rybolov malých pelagických druhů
Nejméně 16 mm	Celá oblast	Cílený rybolov druhů, na něž se nevztahují omezení odlovů a nejsou uvedeny jinde v tabulce
(1) Je zakázáno používání svislých tenatových sítí, volně zavěšených nebo třístěnných tenatových sítí delších než 9 km plavidly o celkové délce menší než 12 m a delších než 21 km plavidly o celkové délce větší než 12 m. Maximální doba ponoření pro tato zařízení je 48 hodin s výjimkou lovu pod ledem.

ČÁST C

Uzavřené oblasti nebo oblasti s omezením rybolovu

1. Omezení lovu s vlečnými zařízeními

Během celého roku je zakázáno provádět odlov s použitím jakéhokoliv vlečného zařízení v zeměpisných oblastech ohraničených loxodromami postupně spojujícími tyto souřadnice měřené podle souřadnicového systému WGS84:

—

54°23′ s. š. 14°35′ v. d.

—

54°21′ s. š. 14°40′ v. d.

—

54°17′ s. š. 14°33′ v. d.

—

54°07′ s. š. 14°25′ v. d.

—

54°10′ s. š. 14°21′ v. d.

—

54°14′ s. š. 14°25′ v. d.

—

54°17′ s. š. 14°17′ v. d.

—

54°24′ s. š. 14°11′ v. d.

—

54°27′ s. š. 14°25′ v. d.

—

54°23′ s. š. 14°35′ v. d.

2. Omezení lovu lososů a pstruhů obecných, formy mořské

2.1. Cílený rybolov lososa obecného (Salmo salar) nebo pstruha obecného, formy mořské (Salmo trutta) je zakázán:

od 1. června do 15. září každého roku ve vodách subdivizí 22-31;

od 15. června do 30. září každého roku ve vodách subdivize 32.

2.2. Oblast zákazu během doby hájení začíná čtyři námořní míle od základních linií.

2.3. Uchovávat na palubě lososa obecného (Salmo salar) nebo pstruha obecného, formy mořské (Salmo trutta) uloveného za pomoci vězencových sítí je dovoleno.

3. Zvláštní opatření platná pro Rižský záliv

3.1. Pro účely rybolovu v subdivizi 28-1 musí mít plavidla oprávnění k rybolovu vydaná v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1224/2009.

3.2. Členské státy zajistí, aby byla plavidla, kterým bylo vystaveno oprávnění k rybolovu podle bodu 3.1, zapsána na seznam obsahující jejich názvy a vnitřní evidenční čísla a zveřejněný na webových stránkách, jejichž adresu poskytne každý členský stát Komisi a členským státům.

3.3. Plavidla uvedená na seznamu musí splňovat tyto podmínky:

celkový výkon motorů (kW) plavidel uvedených na seznamu nesmí přesáhnout výkon, který byl stanoven pro každý členský stát v letech 2000 až 2001 v subdivizi 28–1; a

výkon motoru plavidla nesmí v žádném okamžiku přesáhnout 221 kW.

3.4. Každé plavidlo zapsané na seznamu uvedeném v bodě 3.2 může být nahrazeno jiným plavidlem nebo plavidly za předpokladu, že:

při tomto nahrazení nedojde pro dotčený členský stát ke zvýšení celkového výkonu motorů, jak je uveden v bodě 3.3 písm. a), a

výkon motoru plavidla, které nahrazuje jiné plavidlo, není v žádném případě vyšší než 221 kW.

3.5. Motor jednotlivého plavidla zapsaného na seznamu uvedeném v bodě 3.2 může být nahrazen za předpokladu, že:

výkon žádného nahrazujícího motoru nepřekročí v žádném okamžiku 221 kW, a

výkon nahrazujícího motoru nezpůsobí zvýšení celkového výkonu motorů v daném členském státě, jak je uveden v bodě 3.3 písm. a).

3.6. V subdivizi 28–1 je zakázán rybolov pomocí vlečných sítí ve vodách, jejichž hloubka nedosahuje 20 m.

4. Omezení oblastí rybolovu

4.1. Od 1. května do 31. října každého roku je zakázáno provádět jakoukoli rybolovnou činnost v oblastech ohraničených loxodromami postupně spojujícími následující souřadnice měřené podle souřadnicového systému WGS84:

oblast 1:

—

55°45′ s. š. 15°30′ v. d.

—

55°45′ s. š. 16°30′ v. d.

—

55°00′ s. š. 16°30′ v. d.

—

55°00′ s. š. 16°00′ v. d.

—

55°15′ s. š. 16°00′ v. d.

—

55°15′ s. š. 15°30′ v. d.

—

55°45′ s. š. 15°30′ v. d.

oblast 2:

—

55°00′ s. š. 19°14′ v. d.

—

54°48′ s. š. 19°20′ v. d.

—

54°45′ s. š. 19°19′ v. d.

—

54°45′ s. š. 18°55′ v. d.

—

55°00′ s. š. 19°14′ v. d.

oblast 3:

—

56°13′ s. š. 18°27′ v. d.

—

56°13′ s. š. 19°31′ v. d.

—

55°59′ s. š. 19°13′ v. d.

—

56°03′ s. š. 19°06′ v. d.

—

56°00′ s. š. 18°51′ v. d.

—

55°47′ s. š. 18°57′ v. d.

—

55°30′ s. š. 18°34′ v. d.

—

56°13′ s. š. 18°27′ v. d.

4.2. Povoluje se cílený rybolov lososa obecného pomocí svislých tenatových sítí pro lov při dně, volně zavěšených nebo třístěnných tenatových sítí s oky o velikosti 157 mm nebo větší nebo pomocí unášených lovných šňůr. Na palubě nesmí být uchováváno žádné jiné lovné zařízení.

4.3. Cílený lov tresky obecné za použití zařízení uvedených v bodě 5.2 je zakázán.

5. Omezení rybolovu platýse bradavičnatého a pakambaly velké

5.1. Ryby následujících druhů ulovené v zeměpisných oblastech a v obdobích uvedených níže se nesmějí uchovávat na palubě:

Druh	Zeměpisné oblasti	Období
Platýs bradavičnatý	Subdivize 26-29 jižně od 59°30′ s. š.	Od 15. února do 15. května
Platýs bradavičnatý	Subdivize 32	Od 15. února do 31. května
Pakambala velká	Subdivize 25, 26 a 28 jižně od 56°50′ s. š.	Od 1. června do 31. července

5.2. Cílený rybolov pomocí vlečných sítí, dánských nevodů a podobných zařízení s kapsou o velikosti ok 90 mm nebo větší nebo pomocí svislých či volně zavěšených nebo třístěnných tenatových sítí o velikosti ok 90 mm nebo větší je zakázán. Vedlejší úlovky platýse bradavičnatého a pakambaly velké mohou být uchovávány na palubě a vykládány do 10 % živé hmotnosti celkového úlovku uloženého na palubě během období uvedených v bodě 6.1.

6. Omezení lovu úhoře obecného

Uchovávat na palubě úhoře ulovené pomocí jakéhokoliv aktivního lovného zařízení je zakázáno. Při náhodném ulovení nesmějí být úhoři poraněni a ihned se vypouštějí.

Příloha IX

STŘEDOZEMNÍ MOŘE

ČÁST A

Minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů

Druh	Celá oblast
Mořčák evropský (Dicentrarchus labrax)	25 cm
Mořan světloploutvý(Diplodus annularis)	12 cm
Mořan ostrotlamý (Diplodus puntazzo)	18 cm
Mořan příčnopruhý (Diplodus sargus)	23 cm
Mořan obecný (Diplodus vulgaris)	18 cm
Sardel obecná (Engraulis encrasicolus)	9 cm (1)
Kanic (Epinephelus spp.)	45 cm
Mořan ryjící (Lithognathus mormyrus)	20 cm
Štikozubec obecný (Merluccius merluccius)	20 cm
Parmice nachová (Mullus spp.)	11 cm
Růžicha stříbřitá (Pagellus acarne)	17 cm
Růžicha šedá (Pagellus bogaraveo)	33 cm
Růžicha červená (Pagellus erythrinus)	15 cm
Pražman obecný (Pagrus pagrus)	18 cm
Mnohopilák americký (Polyprion americanus)	45 cm
Sardinka obecná (Sardina pilchardus)	11 cm (2), (4)
Makrela obecná (Scomber spp.)	18 cm
Jazyk obecný (Solea vulgaris)	20 cm
Mořan zlatavý (Sparus aurata)	20 cm
Kranas (Trachurus spp.)	15 cm
Humr severský (Nephrops norvegicus)	20 mm CL (3)
Humr severský (Nephrops norvegicus)	70 mm TL (3)
Humr evropský (Homarus gammarus)	105 mm CL (3)
Humr evropský (Homarus gammarus)	300 mm TL (3)
Langustovití (Palinuridae)	90 mm CL (3)
Garnela hlubokomořská (Parapenaeus longirostris)	20 mm CL (3)
Hřebenatka svatojakubská (Pecten jacobeus)	10 cm
Tapesky (Venerupis spp.)	25 mm
Zaděnky (Venus spp.)	25 mm
(1) Členské státy mohou namísto minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů stanovit veličinu maximálního počtu 110 ryb na kg. (2) Členské státy mohou namísto minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů stanovit veličinu maximálního počtu 55 ryb na kg. (3) CL – délka krunýře; TL – celková délka. (4) Tato minimální referenční velikost pro zachování zdrojů neplatí pro malé sardinky, které jsou vykládány pro lidskou spotřebu, pokud jsou uloveny lodními nebo pobřežními nevody a pokud je jejich lov povolen v souladu s vnitrostátními ustanoveními uvedenými v plánu řízení podle článku 19 nařízení (ES) č. 1967/2006, za předpokladu, že dotčená populace sardinky obecné je v rámci bezpečných biologických limitů.

ČÁST B

Velikosti ok

1. Základní velikosti ok pro vlečná zařízení

Ve Středozemním moři se použijí tyto velikosti ok:

Velikost ok (1)	Zeměpisné oblasti	Podmínky
Čtvercová oka kapsy (2) nejméně 40 mm	Celá oblast	Jako alternativu ke kapse s čtvercovými oky o velikosti 40 mm lze na řádně odůvodněnou žádost vlastníka plavidla použít kapsu s kosočtverečnými oky o velikosti 50 mm2.
Nejméně 20 mm	Celá oblast	Cílený rybolov sardinky obecné a sardele obecné
(1) Ve všech částech vlečné sítě pro lov při dně je zakázáno používat síťoviny s vlákny o tloušťce větší než 3 mm, nebo s několikanásobnými vlákny nebo síťoviny s vlákny o tloušťce větší než 6 mm. (2) Na palubě smí být uložen nebo ve vodě rozmístěn pouze jeden typ sítě (buď se čtvercovými oky o velikosti 40 mm, nebo s kosočtverečnými oky o velikosti 50 mm).

2. Základní velikost ok pro zatahovací sítě

Velikost ok	Zeměpisné oblasti	Podmínky
Nejméně 14 mm	Celá oblast	Žádné

3. Základní velikosti ok pro pevné sítě

Ve Středozemním moři se pro svislé tenatové sítě pro lov při dně použijí tyto velikosti ok:

Velikost ok	Zeměpisné oblasti	Podmínky
Nejméně 16 mm	Celá oblast	Žádné

4. Stávající odchylky od ustanovení uvedených v bodech 1, 2 a 3 pro lodní nevody a pobřežní nevody, na které se vztahuje plán řízení podle článku 19 nařízení (ES) č. 1967/2006, vydané v rámci článku 9 uvedeného nařízení platí nadále, ledaže je prostřednictvím článku 15 tohoto nařízení stanoveno jinak.

ČÁST C

Omezení používání lovných zařízení

1. Omezení používání drapáků

Maximální šíře drapáků, kromě drapáků, které se používají pro cílený lov mořských hub, je 3 m.

2. Omezení používání košelkových nevodů

Délka košelkových nevodů a nevodů bez zatahovacích šňůr, kromě košelkových nevodů používaných k cílenému lovu tuňáků, je omezena na 800 m při hloubce 120 m.

3. Omezení používání pevných sítí

3.1. Je zakázáno používat tyto pevné sítě:

třístěnnou tenatovou síť o hloubce více než 4 m;

svislou tenatovou síť pro lov při dně nebo kombinovanou třístěnnou a svislou tenatovou síť o hloubce více než 10 m, pokud takové sítě nejsou kratší než 500 m, kdy je povolena hloubka až do 30 m.

3.2. Je zakázáno používat jakoukoli svislou, volně zavěšenou nebo třístěnnou tenatovou síť zhotovenou z vláken o tloušťce větší než 0,5 mm.

3.3. Je zakázáno mít na palubě nebo nastražit ve vodě více než 2 500 m kombinovaných svislých a třístěnných tenatových sítí a 6 000 m jakékoli svislé, volně zavěšené nebo třístěnné tenatové sítě.

4. Omezení používání dlouhých lovných šňůr

4.1. Je zakázáno, aby plavidla, která loví pomocí dlouhých lovných šňůr pro lov při dně, měla na palubě nebo používala více než 5 000 háčků, kromě plavidel, která podnikají rybářské výjezdy delší než tři dni, jež mohou mít na palubě nebo používat nejvýše 7 000 háčků.

4.2. Je zakázáno, aby plavidla, která loví pomocí povrchových dlouhých lovných šňůr, měla na palubě nebo používala větší počet háčků na jedno plavidlo než:

2 500 háčků při cíleném lovu mečouna obecného a

5 000 háčků při cíleném lovu tuňáka křídlatého.

4.3. Plavidlo podnikající rybářské výjezdy delší než dva dny může mít na palubě stejné množství náhradních háčků.

5. Omezení používání vrší a košů

Je zakázáno mít na palubě nebo nastraženo více než 250 vrší nebo košů pro lov hlubinných korýšů.

6. Omezení cíleného lovu růžichy šedé

Je zakázán cílený lov růžichy šedé (Pagellus bogaraveo) pomocí těchto zařízení:

—

svislých či volně zavěšených nebo třístěnných tenatových sítí o menší velikosti ok než 100 mm,

—

dlouhých lovných šňůr s háčky o celkové délce menší než 3,95 cm a o šířce menší než 1,65 cm.

7. Omezení lovu s harpunami

Zakazuje se rybolov s harpunami ve spojení s podvodním dýchacím přístrojem (akvalungem) nebo v noci od západu do východu slunce.

PŘÍLOHA X

ČERNÉ MOŘE

ČÁST A

Minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů

Druh	Minimální referenční velikost pro zachování zdrojů
Pakambala velká (Psetta maxima)	45 cm

ČÁST B

Velikosti ok

1. Základní velikosti ok pro vlečná zařízení pro populace žijící při dně

V Černém moři se použijí tyto velikosti ok:

Velikost ok	Zeměpisné oblasti	Podmínky
Nejméně 40 mm	Celá oblast	Jako alternativu ke kapse s čtvercovými oky o velikosti 40 mm lze na řádně odůvodněnou žádost vlastníka plavidla použít kapsu s kosočtverečnými oky o velikosti 50 mm ().
(1) Na palubě smí být uložen nebo ve vodě rozmístěn pouze jeden typ sítě (buď se čtvercovými oky o velikosti 40 mm, nebo s kosočtverečnými oky o velikosti 50 mm).

2. Základní velikosti ok pro pevné sítě

V Černém moři se pro pevné sítě použijí tyto velikosti ok:

Velikost ok	Zeměpisné oblasti	Podmínky
Nejméně 400 mm	Celá oblast	Svislé tenatové sítě pro lov při dně, pokud jsou používány při rybolovu pakambaly velké

3. Omezení používání vlečných sítí a drapáků

Zakazuje se používání vlečných sítí nebo drapáků v hloubkách větších než 1 000 m.

PŘÍLOHA XI

VODY UNIE V INDICKÉM OCEÁNU A V ZÁPADNÍM ATLANTIKU

ČÁST A

1. Základní velikosti ok pro vlečná zařízení

Ve vodách Unie v Indickém oceánu a v západním Atlantiku se použijí tyto velikosti ok kapsy:

Velikost ok	Zeměpisné oblasti	Podmínky
Nejméně 100 mm	Všechny vody při pobřeží francouzského departementu Guyana, pod svrchovaností nebo jurisdikcí Francie	Žádné
Nejméně 45 mm	Všechny vody při pobřeží francouzského departementu Guyana, pod svrchovaností nebo jurisdikcí Francie	Cílený lov krevet a garnel (Penaeus subtilis, Penaeus brasiliensis, Xiphopenaeus kroyeri).

2. Základní velikost ok pro zatahovací sítě

Velikost ok	Zeměpisné oblasti	Podmínky
Nejméně 14 mm	Celá oblast	Žádné

ČÁST B

Uzavřené oblasti nebo oblasti s omezením rybolovu

Omezení rybolovu v okruhu 24 námořních mil od ostrova Mayotte

Plavidlům je zakázáno používat jakékoli košelkové nevody k zátahům na hejna tuňáků a tuňákovitých do 24 námořních mil od pobřeží ostrova Mayotte, měřených od základních linií, které ohraničují teritoriální vody.

PŘÍLOHA XII

OBLAST UPRAVENÁ PŘEDPISY NEAFC

ČÁST A

Minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů

Druh	NEAFC
Treska jednoskvrnná (Melanogrammus aeglefinus)	30 cm
Mník mořský (Molva molva)	63 cm
Mník modrý (Molva dipterygia)	70 cm
Makrela obecná (Scomber spp.)	30 cm
Sleď obecný (Clupea harengus)	20 cm

ČÁST B

Velikosti ok

1. Základní velikosti ok pro vlečná zařízení

V oblasti upravené předpisy NEAFC se použijí tyto velikosti ok kapsy:

Velikost oka kapsy	Zeměpisné oblasti	Podmínky
Nejméně 100 mm	Celá oblast	Žádné
Nejméně 35 mm	Celá oblast	Cílený rybolov tresky modravé
Nejméně 32 mm	Podoblasti ICES 1 a 2	Cílený rybolov krevety severní (Pandalus borealis) Připevní se třídicí mřížka s maximální roztečí 22 mm
Nejméně 16 mm	Celá oblast	Cílený rybolov makrely obecné, huňáčka severního a stříbrnice evropské

2. Základní velikosti ok pro pevné sítě

V oblasti upravené předpisy NEAFC se pro pevné sítě použijí tyto velikosti ok:

Velikost ok	Zeměpisné oblasti	Podmínky
Nejméně 220 mm	Celá oblast	Žádné

ČÁST C

Uzavřené oblasti nebo oblasti s omezením rybolovu

1. Opatření pro lov okouníka v Irmingerově moři a přilehlých vodách

1.1. Zakazuje se lov okouníka v mezinárodních vodách podoblasti ICES 5 a ve vodách Unie podoblastí ICES 12 a 14.

Odchylně od prvního pododstavce je povolen lov okouníka od 11. května do 31. prosince v oblasti ohraničené loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice, které se měří podle systému WGS84 (dále jen „oblast ochrany okouníka“):

—

64°45′ s. š. 28°30′ z. d.

—

62°50′ s. š. 25°45′ z. d.

—

61°55′ s. š. 26°45′ z. d.

—

61°00′ s. š. 26°30′ z. d.

—

59°00′ s. š., 30°00′ z. d.

—

59°00′ s. š., 34°00′ z. d.

—

61°30′ s. š. 34°00′ z. d.

—

62°50′ s. š. 36°00′ z. d.

—

64°45′ s. š. 28°30′ z. d.

1.2. Bez ohledu na bod 1.1 může být lov okouníka povolen právním aktem Unie mimo oblast ochrany okouníka v Irmingerově moři a přilehlých vodách od 11. května do 31. prosince každého roku na základě vědeckého doporučení a za předpokladu, že NEAFC stanovila plán obnovy týkající se populací okouníka v uvedené oblasti. Tohoto rybolovu se mohou zúčastnit pouze plavidla Unie s řádným oprávněním vydaným příslušnými členskými státy, která byla oznámena Komisi v souladu s článkem 5 nařízení (EU) č. 1236/2010.

1.3. Je zakázáno používat vlečné sítě o velikosti ok menší než 100 mm.

1.4. Přepočítací koeficient používaný pro okouníka uloveného při tomto rybolovu, vykuchaného, bez hlavy, včetně japonské úpravy, je 1,70.

1.5. Velitelé rybářských plavidel provozujících rybolov mimo oblast ochrany okouníka podávají hlášení o úlovcích uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1236/2010 denně po ukončení rybolovných operací prováděných během příslušného kalendářního dne. Uvedou v něm úlovky na palubě, které byly uloveny od podání posledního hlášení.

1.6. Kromě ustanovení článku 5 nařízení (EU) č. 1236/2010 navíc platí, že oprávnění k lovu okouníka je platné pouze v případě, že hlášení podaná plavidly jsou v souladu s čl. 9 odst. 1 uvedeného nařízení a zaznamenávají se podle čl. 9 odst. 3 uvedeného nařízení.

1.7. Hlášení podle bodu 1.6 se podávají v souladu s příslušnými pravidly.

2. Zvláštní pravidla na ochranu mníka modrého

2.1. Od 1. března do 31. května každého roku se v oblastech ohraničených loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice, které se měří podle systému WGS84, zakazuje uchovávat na palubě mníka modrého v množství přesahujícím 6 tun na jeden rybářský výjezd v divizi ICES 6a:

okraj skotského kontinentálního šelfu

—

59°58′ s. š. 07°00′ z. d.

—

59°55′ s. š. 06°47′ z. d.

—

59°51′ s. š. 06°28′ z. d.

—

59°45′ s. š. 06°38′ z. d.

—

59°27′ s. š. 06°42′ z. d.

—

59°22′ s. š. 06°47′ z. d.

—

59°15′ s. š. 07°15′ z. d.

—

59°07′ s. š. 07°31′ z. d.

—

58°52′ s. š. 07°44′ z. d.

—

58°44′ s. š. 08°11′ z. d.

—

58°43′ s. š. 08°27′ z. d.

—

58°28′ s. š. 09°16′ z. d.

—

58°15′ s. š. 09°32′ z. d.

—

58°15′ s. š. 09°45′ z. d.

—

58°30′ s. š. 09°45′ z. d.

—

59°30′ s. š. 07°00′ z. d.

—

59°58′ s. š. 07°00′ z. d.

okraj lavice Rosemary Bank

—

60°00′ s. š. 11°00′ z. d.

—

59°00′ s. š. 11°00′ z. d.

—

59°00′ s. š. 09°00′ z. d.

—

59°30′ s. š. 09°00′ z. d.

—

59°30′ s. š. 10°00′ z. d.

—

60°00′ s. š. 10°00′ z. d.

—

60°00′ s. š. 11°00′ z. d.

Nezahrnuje oblast ohraničenou loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice, které se měří podle systému WGS84:

—

– 59°15′ s. š. 10°24′ z. d.

—

– 59°10′ s. š. 10°22′ z. d.

—

– 59°08′ s. š. 10°07′ z. d.

—

– 59°11′ s. š. 09°59′ z. d.

—

– 59°15′ s. š. 09°58′ z. d.

—

– 59°22′ s. š. 10°02′ z. d.

—

– 59°23′ s. š. 10°11′ z. d.

—

– 59°20′ s. š. 10°19′ z. d.

—

– 59°15′ s. š. 10°24′ z. d.

2.2. Vztahuje-li se na mníka modrého povinnost vykládky podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013, bod 2.1 se nepoužije.

Zakazuje se lov mníka modrého za použití jakéhokoli lovného zařízení v období a v oblastech, které jsou uvedeny v bodu 2.1.

2.3. Při vplutí do oblastí uvedených v bodu 2.1 a vyplutí z nich velitel rybářského plavidla zaznamenává v lodním deníku datum, čas a místo vplutí a vyplutí.

2.4. V obou dvou oblastech uvedených v bodu 2.1, pokud plavidlo dosáhne množství 6 tun mníka modrého:

ihned ukončí rybolov a opustí oblast, v níž se nachází;

nesmí znovu vplout do žádné z uvedených oblastí, dokud není úlovek vyložen;

nesmí vrátit do moře žádné množství mníka modrého.

2.5. Pozorovatelé uvedení v článku 16 nařízení (EU) 2016/2336, kteří jsou přiděleni rybářským plavidlům nacházejícím se v jedné z oblastí uvedených v bodu 1 provedou u příslušných vzorků úlovku mníka modrého měření ryb ve vzorku a stanoví fázi pohlavní dospělosti ryb v podvzorku. Členské státy zavedou na základě doporučení VTHVR podrobné protokoly o odběru vzorků a pravidla shromažďování výsledků.

2.6. Od 15. února do 15. dubna každého roku se v oblasti ohraničené loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice, které se měří podle systému WGS84, zakazuje používat vlečné sítě pro lov při dně, dlouhé lovné šňůry a svislé tenatové sítě pro lov při dně:

—

60°58,76′ s. š. 27°27,32′ z. d.

—

60°56,02′ s. š. 27°31,16′ z. d.

—

60°59,76′ s. š. 27°43,48′ z. d.

—

61°03,00′ s. š. 27°39,41′ z. d.

—

60°58,76′ s. š. 27°27,32′ z. d.

3. Opatření pro lov okouníka v mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 2

3.1. Cílený lov okouníka v mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 2 je povolen pouze v období od 1. července do 31. prosince každého roku plavidly, která se předtím účastnila lovu okouníka v oblasti upravené předpisy NEAFC.

3.2. Plavidla omezí své vedlejší úlovky okouníka v rámci jiného rybolovu na nejvýše 1 % celkového úlovku uchovávaného na palubě.

3.3. Převodní koeficient používaný pro okouníka uloveného při tomto rybolovu, vykuchaného, bez hlavy, včetně japonské úpravy, je 1,70.

3.4. Odchylně od čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1236/2010 podávají velitelé rybářských plavidel účastnících se tohoto rybolovu hlášení o svých úlovcích denně.

3.5. Kromě článku 5 nařízení (EU) č. 1236/2010 navíc platí, že oprávnění k lovu okouníka je platné pouze v případě, že hlášení podaná plavidly jsou v souladu s čl. 9 odst. 1 uvedeného nařízení a zaznamenávají se podle čl. 9 odst. 3 uvedeného nařízení.

3.6. Členské státy zajistí, že na palubě plavidel plujících pod jejich vlajkou jsou vědeckými pozorovateli shromažďovány vědecké údaje. Shromažďované údaje zahrnou alespoň kompozitní reprezentativní údaje podle hloubek týkající se pohlaví, stáří a velikosti. Tyto údaje hlásí ICES příslušné orgány v členských státech.

3.7. Komise informuje členské státy o datu, k němuž sekretariát NEAFC informoval smluvní strany NEAFC, že celkový přípustný odlov (TAC) byl plně využit. Členské státy zakážou cílený lov okouníka plavidly plujícími pod jejich vlajkou od uvedeného data.

4. Oblast Rockall pro tresku jednoskvrnnou v podoblasti ICES 6

V oblastech ohraničených loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice, které se měří podle systému WGS84, se zakazuje veškerý rybolov s výjimkou rybolovu prováděného za použití dlouhých lovných šňůr:

—

57°00′ s. š. 15°00′ z. d.

—

57°00′ s. š. 14°00′ z. d.

—

56°30′ s. š. 14°00′ z. d.

—

56°30′ s. š. 15°00′ z. d.

—

57°00′ s. š. 15°00′ z. d.

ČÁST D

Uzavřené oblasti pro ochranu citlivých přírodních stanovišť

1. V následujících oblastech ohraničených loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice, které se měří podle systému WGS84, se zakazuje provádět rybolovné činnosti pomocí vlečných sítí pro lov při dně a pomocí pevného zařízení, včetně tenatových sítí a dlouhých lovných šňůr pro lov při dně:

Část Reykjanésského hřbetu:

—

55°04,5327’ s. š. 36°49,0135’ z. d.

—

55°05,4804’ s. š. 35°58,9784’ z. d.

—

54°58.9914’ s. š. 34°41,3634’ z. d.

—

54°41,1841’ s. š. 34°00,0514’ z. d.

—

54°00′ s. š. 34°00′ z. d.

—

53°54,6406’ s. š. 34°49,9842’ z. d.

—

53°58,9668’ s. š. 36°39,1260’ z. d.

—

55°04,5327’ s. š. 36°49,0135’ z. d.

Severní oblast středoatlantského hřbetu:

—

59°45′ s. š. 33°30′ z. d.

—

57°30′ s. š. 27°30′ z. d.

—

56°45′ s. š. 28°30′ z. d.

—

59°15′ s. š. 34°30′ z. d.

—

59°45′ s. š. 33°30′ z. d.

Střední oblast středoatlantského hřbetu (oblast zlomu Charlie-Gibbs a subpolární frontální oblast):

—

53°30′ s. š. 38°00′ z. d.

—

53°30′ s. š. 36°49′ z. d.

—

55°04,5327’ s. š. 36°49′ z. d.

—

54°58.9914’ s. š. 34°41,3634’ z. d.

—

54°41,1841’ s. š. 34°00′ z. d.

—

53°30′ s. š. 30°00′ z. d.

—

51°30′ s. š. 28°00′ z. d.

—

49°00′ s. š. 26°30′ z. d.

—

49°00′ s. š. 30°30′ z. d.

—

51°30′ s. š. 32°00′ z. d.

—

51°30′ s. š. 38°00′ z. d.

—

53°30′ s. š. 38°00′ z. d.

Jižní oblast středoatlantského hřbetu:

—

44°30′ s. š. 30°30′ z. d.

—

44°30′ s. š. 27°00′ z. d.

—

43°15′ s. š. 27°15′ z. d.

—

43°15′ s. š. 31°00′ z. d.

—

44°30′ s. š. 30°30′ z. d.

Altairské podmořské hory:

—

45°00′ s. š. 34°35′ z. d.

—

45°00′ s. š. 33°45′ z. d.

—

44°25′ s. š. 33°45′ z. d.

—

44°25′ s. š. 34°35′ z. d.

—

45°00′ s. š. 34°35′ z. d.

Antialtairské podmořské hory:

—

43°45′ s. š. 22°50′ z. d.

—

43°45′ s. š. 22°05′ z. d.

—

43°25′ s. š. 22°05′ z. d.

—

43°25′ s. š. 22°50′ z. d.

—

43°45′ s. š. 22°50′ z. d.

Lavice Hatton Bank:

—

59°26′ s. š. 14°30′ z. d.

—

59°12′ s. š. 15°08′ z. d.

—

59°01′ s. š. 17°00′ z. d.

—

58°50′ s. š. 17°38′ z. d.

—

58°30′ s. š. 17°52′ z. d.

—

58°30′ s. š. 18°22′ z. d.

—

58°03′ s. š. 18°22′ z. d.

—

58°03′ s. š. 17°30′ z. d.

—

57°55′ s. š. 17°30′ z. d.

—

57°45′ s. š. 19°15′ z. d.

—

58°11,15′ s. š. 18°57,51′ z. d.

—

58°11,57′ s. š. 19°11,97′ z. d.

—

58°27,75′ s. š. 19°11,65′ z. d.

—

58°39,09′ s. š. 19°14,28′ z. d.

—

58°38,11′ s. š. 19°01,29′ z. d.

—

58°53,14′ s. š. 18°43,54′ z. d.

—

59°00,29′ s. š. 18°01,31′ z. d.

—

59°08,01′ s. š. 17°49,31′ z. d.

—

59°08,75′ s. š. 18°01,47′ z. d.

—

59°15,16′ s. š. 18°01,56′ z. d.

—

59°24,17′ s. š. 17°31,22′ z. d.

—

59°21,77′ s. š. 17°15,36′ z. d.

—

59°26,91′ s. š. 17°01,66′ z. d.

—

59°42,69′ s. š. 16°45,96′ z. d.

—

59°20,97′ s. š. 15°44,75′ z. d.

—

59°21′ s. š. 15°40′ z. d.

—

59°26′ s. š. 14°30′ z. d.

Severozápadní Rockall:

—

57°00′ s. š. 14°53′ z. d.

—

57°37′ s. š., 14°42′ z. d.

—

57°55′ s. š. 14°24′ z. d.

—

58°15′ s. š. 13°50′ z. d.

—

57°57′ s. š. 13°09′ z. d.

—

57°50′ s. š. 13°14′ z. d.

—

57°57′ s. š. 13°45′ z. d.

—

57°49′ s. š. 14°06′ z. d.

—

57°29′ s. š, 14°19′ z. d.

—

57°22′ s. š. 14°19′ z. d.

—

57°00′ s. š. 14°34′ z. d.

—

56°56′ s. š. 14°36′ z. d.

—

56°56′ s. š. 14°51′ z. d.

—

57°00′ s. š. 14°53′ z. d.

Jihozápadní Rockall (lavice Empress of Britain Bank):

oblast 1:

—

56°24′ s. š. 15°37′ z. d.

—

56°21′ s. š. 14°58′ z. d.

—

56°04′ s. š. 15°10′ z. d.

—

55°51′ s. š. 15°37′ z. d.

—

56°10′ s. š. 15°52′ z. d.

—

56°24′ s. š. 15°37′ z. d.

oblast 2:

—

55°56,90′ s.š. –16°11,30′ z.d.

—

55°58,20′ s.š. –16°11,30′ z.d.

—

55°58,30′ s.š. –16°02,80′ z.d.

—

55°56,90′ s.š. –16°02,80′ z.d.

—

55°56,90′ s.š. –16°11,30′ z.d.

oblast 3:

—

55°49,90' s.š. –15°56,00' z.d.

—

55°48,50' s.š. –15°56,00' z.d.

—

55°48,30' s.š. –15°50,60' z.d.

—

55°49,60' s.š. –15°50,60'z.d.

—

55°49,90' s.š. –15°56,00' z.d.

Lavice Edoras Bank

—

56°26,00′ s.š. –22°26,00′ z.d.

—

56°28,00′ s.š. –22°04,00′ z.d.

—

56°16,00′ s.š. –21°42,00′ z.d.

—

56°05,00′ s.š. –21°40,00′ z.d.

—

55°55,00′ s.š. –21°47,00′ z.d.

—

55°45,00′ s.š. –22°00,00′ z.d.

—

55°43,00′ s.š. –23°14,00′ z.d.

—

55°50,00′ s.š. –23°16,00′ z.d.

—

56°05,00′ s.š. –23°06,00′ z.d.

—

56°18,00′ s.š. –22°43,00′ z.d.

—

56°26,00′ s.š. –22°26,00′ z.d.

Lavice Jihozápadní Rockall

oblast 1:

—

55°58,16′ s.š.–16°13,18′ z.d.

—

55°58,24′ s.š.–16°02,56′ z.d.

—

55°54,86′ s.š. –16°05,55′ z.d.

—

55°58,16′ s.š.–16°13,18′ z.d.

oblast 2:

—

55°55,86′ s.š.–15°40,84′ z.d.

—

55°51,00′ s.š.–15°37,00′ z.d.

—

55°47,86′ s.š.–15°53,81′ z.d.

—

55°49,29′ s.š.–15°56,39′ z.d.

—

55°55,86′ s.š.–15°40,84′ z.d.

Oblast Hatton-Rockall

oblast 1:

—

58°00,15′ s.š. –15°27,23′ z.d.

—

58°00,15′ s.š. –15°38,26′ z.d.

—

57°54,19′ s.š. –15°38,26′ z.d.

—

57°54,19′ s.š. –15°27,23′ z.d.

—

58°00,15′ s.š. –15°27,23′ z.d.

oblast 2:

—

58°06,46′ s.š. –16°37,15′ z.d.

—

58°15,93′ s.š. –16°28,46′ z.d.

—

58°06,77′ s.š. –16°10,40′ z.d.

—

58°03,43′ s.š. –16°10,43′ z.d.

—

58°01,49′ s.š. –16°25,19′ z.d.

—

58°02,62′ s.š. –16°36,96′ z.d.

—

58°06,46′ s.š. –16°37,15′ z.d.

Lavice Hatton Bank 2

oblast 1:

—

57°51,76′ s.š. –18°05,87′ z.d.

—

57°55,00′ s.š. –17°30,00′ z.d.

—

58°03,00′ s.š. –17°30,00′ z.d.

—

57°53,10′ s.š. –16°56,33′ z.d.

—

57°35,11′ s.š. –18°02,01′ z.d.

—

57°51,76′ s.š. –18°05,87′ z.d.

oblast 2:

—

57°59,96′ s.š. –19°05,05′ z.d.

—

57°45,00′ s.š. –19°15,00′ z.d.

—

57°50,07′ s.š. –18°23,82′ z.d.

—

57°31,13′ s.š. –18°21,28′ z.d.

—

57°14,09′ s.š. –19°28,43′ z.d.

—

57°02,21′ s.š. –19°27,53′ z.d.

—

56°53,12′ s.š. –19°28,97′ z.d.

—

56°50,22′ s.š. –19°33,62′ z.d.

—

56°46,68′ s.š. –19°53,72′ z.d.

—

57°00,04′ s.š. –20°04,22′ z.d.

—

57°10,31′ s.š. –19°55,24′ z.d.

—

57°32,67′ s.š. –19°52,64′ z.d.

—

57°46,68′ s.š. –19°37,86′ z.d.

—

57°59,96′ s.š. –19°05,05′ z.d.

Logačevova vyvýšenina:

—

– 55°17′ s. š. 16°10′ z. d.

—

– 55°34′ s. š. 15°07′ z. d.

—

– 55°50′ s. š. 15°15′ z. d.

—

– 55°33′ s. š. 16°16′ z. d.

—

– 55°17′ s. š. 16°10′ z. d.

Západní vyvýšenina Rockall:

—

– 57°20′ s. š. 16°30′ z. d.

—

– 57°05′ s. š. 15°58′ z. d.

—

– 56°21′ s. š. 17°17′ z. d.

—

– 56°40′ s. š. 17°50′ z. d.

—

– 57°20′ s. š. 16°30′ z. d.

2. Pokud při rybolovné činnosti v nových a stávajících oblastech rybolovu při dně v rámci oblasti upravené předpisy NEAFC přesáhne množství živých korálů nebo živých mořských hub, které bylo uloveno během jednoho ponoření lovného zařízení, 60 kg živých korálů nebo 800 kg živých mořských hub, plavidlo informuje svůj stát vlajky, zastaví rybolov a přesune se nejméně dvě námořní míle od pozice, která je podle důkazních materiálů nejblíže k přesnému místu, v němž byl tento odlov proveden.

PŘÍLOHA XIII

ZMÍRŇUJÍCÍ OPATŘENÍ K OMEZENÍ NÁHODNÝCH ÚLOVKŮ CITLIVÝCH DRUHŮ

Použijí se tato opatření ke sledování a omezení náhodných úlovků citlivých druhů:

Opatření stanovená v částech A, B a C.

Členské státy podniknou nezbytné kroky ke shromažďování vědeckých údajů o náhodných úlovcích citlivých druhů.

Na základě vědeckých důkazů o negativním dopadu lovných zařízení na citlivé druhy, jež byly potvrzeny radou ICES, výborem VTHVR nebo v rámci komise GFMC, předloží členské státy společná doporučení týkající se doplňkových zmírňujících opatření k omezení náhodných úlovků dotčených druhů nebo v dotčených oblastech podle článku 15 tohoto nařízení.

Členské státy monitorují a hodnotí účinnost zmírňujících opatření stanovených podle této přílohy.

ČÁST A

Kytovci

1. Rybolov, v jehož rámci je povinné používat akustická odpuzující zařízení

1.1. Je zakázáno, aby plavidla o celkové délce 12 m nebo větší používala v konkrétních oblastech vymezených níže lovná zařízení bez současného používání aktivních akustických odpuzujících zařízení.

Oblast	Lovné zařízení
Oblast Baltského moře vymezená linií vycházející od švédského pobřeží na 13° v. d. přímo na jih k 55° s. š., odtud přímo na východ ke 14° v. d., odtud přímo na sever k pobřeží Švédska; a oblast vymezená linií vycházející od východního švédského pobřeží v bodě 55°30′ s. š. přímo na východ k 15° v. d., odtud přímo na sever k 56° s. š., odtud přímo na východ k 16° v. d. a odtud přímo na sever k pobřeží Švédska.	Veškeré svislé tenatové sítě pro lov při dně a volně zavěšené tenatové sítě.
Subdivize 24 v oblasti Baltského moře (s výjimkou oblasti uvedené výše)	Veškeré svislé tenatové sítě pro lov při dně a volně zavěšené tenatové sítě.
Podoblast ICES 4 a divize ICES 3a (pouze od 1. srpna do 31. října)	Veškeré svislé tenatové sítě pro lov při dně a volně zavěšené tenatové sítě nebo kombinace těchto sítí, jejichž celková délka nesmí překročit 400 m
	Veškeré svislé tenatové sítě pro lov při dně a volně zavěšené tenatové sítě s velikostí ok ≥ 220 mm
Divize ICES 7e,7f, 7 g, 7h a 7j	Veškeré svislé tenatové sítě pro lov při dně a volně zavěšené tenatové sítě
divize ICES 7d	Veškeré svislé tenatové sítě pro lov při dně a volně zavěšené tenatové sítě

1.2. Bod 1.1 se nevztahuje na rybářské úkony vykonávané výlučně za účelem vědeckého výzkumu, které jsou prováděny s pověřením a pod dohledem dotčeného členského státu nebo členských států a které jsou zaměřeny na vývoj nových technických opatření ke snížení náhodných úlovků nebo usmrcování kytovců.

1.3. Členské státy podniknou nezbytné kroky, aby pomocí vědeckých studií nebo pilotních projektů monitorovaly a posuzovaly účinky akustických odpuzujících zařízení v dotčených rybolovech a oblastech v průběhu času.

2. Rybolov, který má být monitorován

2.1. Programy monitorování se provádějí na každoročním základě a pro plavidla plující pod vlajkou příslušného státu o celkové délce 15 m nebo větší s cílem monitorovat vedlejší úlovky kytovců, pokud jde o rybolov uvedený níže, a za podmínek uvedených níže.

Oblast	Lovné zařízení
Podoblasti ICES 6, 7 a 8	Pelagické vlečné sítě (jediné a páry)
Středozemní moře (východně od linie 5°36′ z. d.)	Pelagické vlečné sítě (jediné a páry)
Divize ICES 6a, 7a, 7b, 8a, 8b, 8c a 9a	Svislé tenatové sítě pro lov při dně nebo tenatové sítě pro lov při dně, které mají oka o velikosti 80 mm nebo větší
Podoblast ICES 4, divize ICES 6a a podoblast ICES 77 s výjimkou divizí ICES 7c a 7k	Unášené tenatové sítě
Divize ICES 3a, 3b, 3c, 3d jižně od 59° s. š., 3d severně od 59° s. š. (pouze od 1. června do 30. září) a podoblasti ICES 4 a 9	Pelagické vlečné sítě (jediné a páry)
Podoblasti ICES 6, 7, 8 a 9	Vysoko otevřené zátahové sítě
Divize ICES 3b, 3c a 3d	Svislé tenatové sítě pro lov při dně nebo tenatové sítě pro lov při dně, které mají oka o velikosti 80 mm nebo větší

2.2. Bod 2.1 se nevztahuje na rybářské úkony vykonávané výlučně za účelem vědeckého výzkumu, které jsou prováděny s pověřením a pod dohledem dotyčného členského státu nebo členských států a které jsou zaměřeny na vývoj nových technických opatření ke snížení náhodných úlovků nebo usmrcování kytovců.

ČÁST B

Mořští ptáci

Pokud z údajů uvedených v bodě 2 úvodního odstavce této přílohy vyplyne, že míra náhodných úlovků mořských ptáků v rámci konkrétních druhů rybolovu představuje vážné ohrožení stavu daných mořských ptáků z hlediska ochrany, použijí členské státy šňůry plašící ptáky nebo zatížené šňůry, pokud je vědecky prokázáno, že takové použití má přínos z hlediska zachování zdrojů v této oblasti, a pokud to je prakticky možné a přínosné, nastraží zařízení s dlouhou lovnou šňůrou za tmy s minimálním palubním osvětlením nezbytným pro bezpečnost.

ČÁST C

Mořské želvy

1. Rybolov, v jehož rámci je povinné používat zařízení umožňující želvám vyplout ze sítě.

1.1. Je zakázáno, aby plavidla používala v konkrétních oblastech vymezených níže uvedená lovná zařízení, aniž by zároveň použila zařízení umožňující želvám vyplout ze sítě.

Oblast	Druh	Lovné zařízení
Vody Unie v Indickém oceánu a v západním Atlantiku	Garnely (Penaeus spp., Xiphopenaeus kroyeri)	Jakákoli vlečná síť pro lov krevet

1.2. Komise může přijmout prováděcí akty stanovující podrobná pravidla pro specifikaci zařízení uvedeného v bodu 1.1.

PŘÍLOHA XIV

DRUHY PRO UKAZATELE ÚČINNOSTI SELEKTIVITY

Severní moře	Severozápadní vody	Jihozápadní vody	Baltské moře	Středozemní moře
treska obecná	treska obecná	štikozubec obecný	treska obecná	štikozubec obecný
treska jednoskvrnná	treska jednoskvrnná	treska bezvousá	platýs evropský	parmice nachová
treska tmavá	treska tmavá	pakambala průsvitná
treska bezvousá	treska bezvousá
platýs evropský	platýs evropský

( 1 ) Divize ICES (Mezinárodní rada pro průzkum moří) jsou vymezeny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v severovýchodním Atlantiku (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 70).

( 2 ) Oblasti CECAF (středovýchodní Atlantik nebo hlavní rybolovná oblast FAO 34) jsou oblasti vymezené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v některých oblastech mimo severní Atlantik (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 1).

( 3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 ze dne 13. prosince 2011 o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři), kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři (Úř. věst. L 347, 30.12.2011, s. 44).

( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1236/2010 ze dne 15. prosince 2010, kterým se stanoví systém kontroly a vynucování platný v oblasti vymezené Úmluvou o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 2791/1999 (Úř. věst. L 348, 31.12.2010, s. 17).

( 5 ) Nařízení Rady (ES) č. 734/2008 ze dne 15. července 2008 o ochraně citlivých mořských ekosystémů na volném moři před nepříznivým dopadem používání lovných zařízení pro rybolov při dně (Úř. věst. L 201, 30.7.2008, s. 8).

( 6 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1).

( *1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105).“;

( *2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 20. června 2019 ze dne o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105).“

( *3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105).“;

( *4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105).“;

( 7 ) Pro účely této přílohy:

—

Kattegat je na severu omezen linií vedoucí od majáku Skagen k majáku v Tistlarně a odtud k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží, na jihu je omezen linií probíhající od Hasenøre Head ke Gniben Point, od Korshage do Spodsbjergu a od Gilbjerg Head ke Kullenu;

—

Skagerrak je omezen na západě linií probíhající od majáku v Hanstholmu k majáku Lindesnes a na jihu linií probíhající od majáku Skagen k majáku v Tistlarně a odtud k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží;

—

Severní moře zahrnuje podoblast ICES 4, přilehlou část divize ICES 2a jižně od 64° s. š. a část divize ICES 3a, na kterou se nevztahuje definice Skagerraku uvedená v druhé odrážce.

( 8 ) V subdivizích Skagerrak a Kattegat se připevní horní dílec s kosočtvercovými oky o velikosti ok nejméně 270 mm nebo horní dílec se čtvercovými oky o velikosti ok nejméně 140 mm. V subdivizi Kattegat může být připevněn dílec se čtvercovými oky 120 mm (u vlečných sítí v období od 1. října do 31. prosince a u nevodů v období od 1. srpna do 31. října).

( 9 ) „Sítí SepNep“ se rozumí vlečná síť s rozpěrnými deskami, která:

—

má velikost ok v rozmezí 80–99 + ≥ 100 mm,

—

je vybavena více kapsami o velikosti ok nejméně 80 až 120 mm, které jsou připevněny k jedinému nástavci, horní kapsa je tvořena oky o velikosti 120 mm a vybavena separačním dílcem s velikostí ok nejvýše 105 mm a

—

může být navíc vybavena nepovinnou třídicí mřížkou s roztečí nejméně 17 mm za předpokladu, že je konstruována tak, aby umožňovala únik malých humrů severských.

( 10 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2336 ze dne 14. prosince 2016, kterým se stanoví zvláštní podmínky rybolovu hlubinných populací v severovýchodním Atlantiku a ustanovení pro rybolov v mezinárodních vodách severovýchodního Atlantiku a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 2347/2002 (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 1).

( 11 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1004 ze dne 17. května 2017 o vytvoření rámce Unie pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 199/2008 (Úř. věst. L 157, 20.6.2017, s. 1).

( 12 ) Bude zavedena postupně v průběhu dvou let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

( 13 ) Při rybolovu ďasovitých se použije velikost ok nejméně 220 mm. Při cíleném rybolovu tresky sajdy a štikozubce obecného v divizích ICES 7d a 7e se použije velikost ok nejméně 110 mm.

( 14 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/2034 ze dne 18. října 2018, kterým se na období 2019–2021 stanoví plán výmětů pro určité druhy rybolovu druhů žijících při dně v severozápadních vodách (Úř. věst. L 327, 21.12.2018, s. 8).

( 15 ) Tímto ustanovením není dotčen článek 2 nařízení (ES) č. 494/2002.

( 16 ) V případě cíleného rybolovu humra severského (Nephrops norvegicus) se při rybolovu v divizích ICES 8a, 8b, 8d a 8e připevní dílec se čtvercovými oky o velikosti nejméně 100 mm nebo rovnocenné selektivní zařízení. V případě cíleného rybolovu jazyka (rodu Solea) pomocí vlečných sítí vlečených za pomoci výložníků po bocích lodi se v horní polovině přední části sítě připevní dílec s velikostí ok nejméně 180 mm.

( 17 ) Při cíleném rybolovu ďasovitých se použijí oka o velikosti nejméně 220 mm.

Top

Choose the experimental features you want to try