EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 9.9.2015

COM(2015) 451 final

2015/0209(NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY,

kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie, Řecka a Maďarska

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

1.1.Evropský program pro migraci

Evropská komise dne 13. května 2015 předložila komplexní Evropský program pro migraci1, v němž načrtla jednak okamžitá opatření, jež Komise navrhne s cílem reagovat na krizovou situaci ve Středomoří, jednak střednědobé a dlouhodobé iniciativy, které je třeba přijmout s cílem zajistit strukturální řešení pro lepší řízení migrace po všech stránkách.

V rámci okamžitých opatření Komise oznámila, že do konce května navrhne mechanismus pro spuštění systému pro reakce na nouzové situace podle čl. 78 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). V Evropském programu pro migraci Komise uznala, že dnešní azylové systémy členských států čelí bezprecedentnímu tlaku a že při počtu osob přijíždějících zejména do členských států v přední linii a při kapacitách pro přijímání migrantů a zpracovávání žádostí jsou tyto systémy již na hranici svých možností. V programu se oznamuje, že návrh na uplatňování čl. 78 odst. 3 bude obsahovat dočasný mechanismus pro přerozdělování osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, aby se zajistila spravedlivá a vyvážená účast všech členských států na tomto společném úsilí. Distribuční klíč v příloze programu vychází z kritérií uvedených tamtéž (HDP, velikost populace, míra nezaměstnanosti a počty žadatelů o azyl a přesídlených uprchlíků z minulosti).

V programu se zdůrazňuje, že tato rychlá reakce na aktuální krizi ve Středomoří musí rovněž sloužit jako podklad pro reakce EU na krize v budoucnu, ať už se dostane pod tlak kterákoli část společné vnější hranice od východu na západ a ze severu na jih.

1.2.Uplatnění čl. 78 odst. 3 Smlouvy ve vztahu k Itálii, Řecku a Maďarsku

Jako součást společné politiky v oblasti azylu poskytuje čl. 78 odst. 3 Smlouvy konkrétní právní základ pro řešení nouzových situací. Toto ustanovení umožňuje Radě, aby na základě návrhu Evropské komise a po konzultaci s Evropským parlamentem přijala dočasná opatření ve prospěch členského státu (členských států), který (které) čelí nouzové situaci vyznačující se náhlým přílivem státních příslušníků třetích zemí na území jednoho nebo více členských států. Dočasná opatření podle čl. 78 odst. 3 mají výjimečnou povahu. Mohou se použít pouze v případě, je-li dosažen určitý práh naléhavosti a závažnosti problémů vzniklých v azylovém systému členského státu (členských států) náhlým přílivem státních příslušníků třetích zemí.

V Evropském programu pro migraci, v prohlášeních Evropské Rady z dubna a června 2015 1 a v usnesení Evropského parlamentu 2 , které reagují na tragédie ve Středomoří, byly shodně vyjádřeny specifické a naléhavé potřeby členských států v přední linii a nutnost posílit vnitřní solidaritu a byla v nich navržena konkrétní opatření na podporu nejvíce postižených členských států.

Dne 20. července 2015 dosáhla Rada obecného přístupu k návrhu rozhodnutí o vytvoření dočasného a výjimečného mechanismu pro relokaci osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, z Itálie a Řecka do jiných členských států 3 . Téhož dne s ohledem na specifickou situaci přijali zástupci vlád členských států zasedající v Radě společnou dohodou usnesení o relokaci 40 000 osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, z Řecka a Itálie. V průběhu dvou let má být z Itálie relokováno 24 000 osob a z Řecka 16 000.

Od této dohody v Radě se migrační situace ve středním a východním Středomoří vyostřila. V letních měsících se toky migrantů a uprchlíků více než zdvojnásobily, a tím daly podnět ke spuštění nového nouzového relokačního mechanismu, aby se snížil tlak, kterému čelí Itálie, Řecko a také Maďarsko. Statistické informace ohledně počtu nedovolených příjezdů osob ze třetích zemí do členských států v období od 1. ledna do 31. července 2015, včetně těch, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, potvrzují, že Itálie a Řecko jsou vystaveny mimořádným migračním tlakům. Dokládají, že mimořádnému tlaku je z důvodu následného toku migrantů dále do Evropy přes maďarsko–srbskou hranici vystaveno také Maďarsko.

Podle údajů agentury Frontex za období od 1. ledna do 30. srpna 2015 došlo k většině (99 %) nedovolených překročení hranic do EU v oblasti středního a východního Středomoří a trasou přes západní Balkán. Údaje agentury Frontex rovněž ukazují, že západobalkánskou trasou nelegálně překročilo hranice více než 30 % v roce 2015 dosud odhalených osob, přičemž valná většina z nich přišla na území EU přes vnější hranici v Řecku. Většina z těch, kteří přicházejí přes centrální Středomoří, jsou migranti ze Sýrie a Eritrey, u nichž se podle údajů Eurostatu za 1. čtvrtletí roku 2015 kladně vyřizuje více než 75 % žádostí v prvním stupni. Podobně většina těchto migrantů přicházejících přes východní Středomoří a Západní Balkán pochází ze Sýrie a Afghánistánu.

Situace na hranicích východního Středomoří se dramaticky vyostřila během července a srpna 2015, kdy bylo odhaleno více než 137 000 nelegálních migrantů vstupujících na území Řecka přes severovýchodní část Egejského moře a Dodekanéské ostrovy (zejména Kos a Lesbos) a přes řecko–turecké hranice. Obdobně zaznamenala Itálie příjezd více než 42 000 nelegálních migrantů přes centrální Středomoří, do Maďarska pak za stejné období přišlo přes maďarsko–srbskou hranici 78 472 nelegálních migrantů.

Řecko v období od 1. ledna do 31. července 2015 obdrželo 7 475 žádostí o mezinárodní ochranu. To představuje 30% nárůst počtu žádostí v porovnání se stejným obdobím v roce 2014 (5 740). Během téhož období obdržela Itálie 39 183 žádostí o mezinárodní ochranu a Maďarsko 98 072 žádostí, což v porovnání s rokem 2014 představuje 27% nárůst v případě Itálie (30 755) a 1 290% nárůst v případě Maďarska (7 055).

Změna v demografickém složení, pokud jde o státní příslušnosti osob přicházejících přes západní Balkán do Maďarska, od počátku roku 2015 a výrazný nárůst počtu migrantů přicházejících během letních měsíců znamenají novou nouzovou situaci, která odpovídá kritériím podle čl. 78 odst. 3. Značný nárůst počtu syrských státních příslušníků přicházejících po této trase naznačuje, že je více než pravděpodobné, že tyto osoby budou potřebovat mezinárodní ochranu. Exponenciální nárůst počtu migrantů během krátkého období rovněž snížil schopnost Maďarska vyčlenit dostatečné zdroje pro vytváření kapacit pro přijímání migrantů a azylová řízení, které by splňovaly současné potřeby. Proto Komise poskytla Maďarsku pomoc při mimořádných událostech z Azylového, migračního a integračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost. Přes tuto akutní potřebu pomoci převažují migranti, kteří pokračují do Rakouska a Německa. Maďarsko se pro většinu migrantů, kteří nechtějí podat svou žádost o azyl nebo žádat o mezinárodní ochranu v Maďarsku, stalo zemí tranzitu. Podobné migrační trendy jsou patrné také v Řecku a Itálii. Proto jsou další opatření pro relokaci z těchto tří zemí oprávněná na základě přetrvávajícího migračního tlaku, kterému tyto tři členské státy čelí, a skutečnosti, že většina osob přicházejících na vnější hranice EU hledá ochranu jinde kvůli složité situaci, do níž se dostaly po příjezdu do Itálie, Řecka a Maďarska.

Itálii a Řecku hrozí – více než ostatním členským státům – v nejbližší budoucnosti nebývalý příliv migrantů kvůli jejich zeměpisné poloze a konfliktům probíhajícím v jejich bezprostředním sousedství, a lze očekávat, že tento příliv migrantů na jejich území bude pokračovat. Uvedené vnější činitele v podobě zvýšených migračních tlaků dále prohlubují stávající strukturální nedostatky jejich azylových systémů a ještě více zpochybňují jejich schopnost přiměřeně zvládat situace, kdy je vyvíjen velký tlak.

Proto je stávající migrační prostředí v Itálii a Řecku v rámci EU výjimečné, a tlak vyvíjený na jejich kapacitu zpracovávat žádosti o mezinárodní ochranu a poskytovat přiměřené podmínky pro přijímání a perspektivu integrace osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, vyžaduje, aby všechny ostatní členské státy projevily solidaritu.

Vývoj v oblasti migračních toků bude Komise nadále pozorně sledovat ve všech členských státech. V budoucnu proto mohou být zavedena podobná opatření pro ty členské státy, které se mohou dostat do nouzové situace vyznačující se náhlým přílivem státních příslušníků třetích zemí. To zejména zahrnuje možnost budoucích opatření v případě, že by se dále zhoršila situace na východě Ukrajiny.

Orgány EU a klíčoví aktéři již na toto téma vyjádřili své obecné názory. Ve svém prohlášení ze dne 23. dubna 2015 se Evropská rada zavázala zvážit možnosti organizování nouzové relokace mezi všemi členskými státy na základě dobrovolnosti. Ve svém usnesení ze dne 28. dubna 2015 Evropský parlament vyzval Radu, aby vážně zvážila možnost uplatnění čl. 78 odst. 3 Smlouvy.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) 4 vyzval EU, aby využila nástroje vnitřní solidarity EU na podporu zejména Řecka a Itálie, včetně relokace syrských uprchlíků, kteří byli zachráněni na moři, do různých zemí v Evropě na základě spravedlivého distribučního systému. K otázce relokace osob, které potřebují mezinárodní ochranu, se rovněž vyjádřil sektor nevládních organizací 5 .

2.PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

2.1.Shrnutí navrhovaných opatření

Cílem návrhu je stanovit dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie, Řecka a Maďarska, a tím jim umožnit, aby se účinně vypořádaly se současným vysokým přílivem státních příslušníků třetích zemí na jejich území, který vystavuje jejich azylové systémy silnému tlaku.

Opatření plánovaná tímto rozhodnutím znamenají dočasnou odchylku od kritéria stanoveného v čl. 13 odst. 1 nařízení (EU) č. 604/2013 a od procesních kroků, včetně lhůt, stanovených v článcích 21, 22 a 29 uvedeného nařízení. Právní a procesní záruky stanovené v nařízení (EU) č. 604/2013, včetně práva na účinný opravný prostředek, zůstávají použitelné pro žadatele, na něž se vztahuje toto rozhodnutí.

V souladu s čl. 78 odst. 3 musí mít opatření přijatá ve prospěch členského státu dočasnou povahu. Aby se zajistilo, že přijatá opatření budou mít skutečný praktický dopad a poskytnou Itálii, Řecku a Maďarsku skutečnou podporu při zvládání přílivu migrantů, nemělo by trvání těchto opatření být zároveň příliš krátké. Navrhuje se proto uplatňovat dočasná opatření ve smyslu tohoto návrhu po dobu 24 měsíců ode dne vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.

Dočasná opatření stanovená v tomto návrhu se především týkají relokace žadatelů o mezinárodní ochranu, kteří jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, z Itálie, Řecka a Maďarska do dalších členských států.

Další členské státy definované v návrhu jako „členské státy relokace“ se stávají příslušnými k posouzení žádosti osoby, jež má být relokována. Žádosti se budou posuzovat podle pravidel stanovených ve směrnici 2011/95/EU a směrnici 2005/85/ES a od 20. července 2015 podle směrnice 2013/32/EU, která nahradí směrnici 2005/85/ES. Podmínky přijetí se budou řídit pravidly stanovenými ve směrnici 2003/9/ES a od 20. července 2015 ve směrnici 2013/33/EU, která nahradí směrnici 2003/9/ES.

Návrh stanoví cíl v podobě počtu žadatelů, jež mají být relokováni z Itálie (15 600 osob), Řecka (50 400 osob) a Maďarska (54 000 osob), a v přílohách obsahuje tři distribuční klíče, které vymezují počet žadatelů, kteří budou z Itálie, Řecka a Maďarska relokováni do dalších členských států. Toto rozdělení mezi Itálií, Řeckem a Maďarskem vychází z jejich podílu na celkovém počtu nedovolených překročení hranic do Itálie, Řecka a Maďarska osobami, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu. Tím se zároveň zohledňuje ostrý nárůst počtu nedovolených překročení hranic do Maďarska během roku 2015 a zejména v červenci a srpnu a do Řecka během července a srpna 2015, jakož i trvale vysoký počet nedovolených překročení hranic do Itálie v červenci a srpnu tohoto roku. Navrhuje se, aby se Itálie, Řecko a Maďarsko coby relokující členské státy samy na opatřeních nepodílely. Celkový počet 120 000 žadatelů, kteří by měli být relokováni z Itálie, Řecka a Maďarska, odpovídá přibližně 62 % z celkového počtu žadatelů s jednoznačnou potřebou mezinárodní ochrany, kteří do Itálie a Řecka vstoupili nedovoleně v červenci a srpnu 2015 a do Maďarska v roce 2015. Konkrétně v případě Maďarska se navrhuje relokovat 54 000 žadatelů o mezinárodní ochranu; letos ke konci července bylo v Maďarsku podáno 98 072 žádostí. Relokační opatření navržené v tomto rozhodnutí tudíž představuje spravedlivé sdílení zátěže mezi Itálií, Řeckem a Maďarskem na jedné straně a dalšími členskými státy na straně druhé.

V návrhu se počítá s tím, že pokud členský stát ve výjimečných případech a s uvedením řádně podložených důvodů slučitelných se základními hodnotami Unie zakotvenými v článku 2 Smlouvy o Evropské unii oznámí Komisi, že dočasně není schopen se zcela nebo částečně podílet na relokaci žadatelů po dobu jednoho roku, měl by namísto toho poskytnout do rozpočtu EU finanční příspěvek ve výši 0,002 % HDP, který by pokryl pomoc na podporu úsilí vynakládaného všemi ostatními členskými státy s cílem vypořádat se s krizovou situací a s důsledky neúčasti tohoto členského státu na relokaci. V případě částečné účasti na relokaci se uvedená částka proporcionálně sníží. Uvedená částka by měla být přidělena do Azylového, migračního a integračního fondu jako účelově vázaný příjem.

Je třeba zajistit, aby nebyla dotčena úroveň solidarity s členskými státy, které čelí mimořádnému tlaku, pokud jde o počet osob, jež mají být relokovány. Proto by příděly v rámci distribučního klíče, se kterými se počítalo pro členský stát, jenž učinil oznámení přijaté Komisí, měly být přerozděleny zbývajícím členským státům.

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění relokace v případě, že se jeden nebo více členských států na relokaci žadatelů nepodílí, by měly být prováděcí pravomoci svěřeny Komisi. Tyto pravomoci by měly být vykonávány ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí. Pro přerozdělení přídělů v rámci distribučního klíče, se kterými se počítalo pro členský stát (členské státy), který (které) se na relokaci nepodílí, na zbývající členské státy by se měl použít přezkumný postup z důvodu značného dopadu tohoto přerozdělení ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 182/2011.

Rozsah relokačního řízení stanovený v tomto rozhodnutí je omezený ze dvou hledisek.

Zaprvé se navrhuje, aby toto rozhodnutí bylo použitelné pouze v případě žadatelů, kteří jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu. Tento návrh definuje tyto žadatele coby osoby, které jsou státními příslušníky zemí, u nichž celounijní průměrná míra uznaných žádostí o azyl je podle Eurostatu vyšší než 75 %.

Za druhé se navrhuje, aby toto rozhodnutí bylo použitelné pouze ve vztahu k žadatelům, pro něž by Itálie, Řecko nebo Maďarsko v zásadě byly příslušným členským státem v souladu s kritérii pro převzetí vymezenými v nařízení (EU) č. 604/2013. Tím je zajištěno, že nařízení (EU) č. 604/2013 se nadále vztahuje na tyto žadatele nacházející se v Itálii, Řecku a Maďarsku, včetně příslušníků těch zemí, u nichž je míra uznaných žádostí o azyl vyšší než 75 % a u nichž jedno z objektivních kritérií stanovených v uvedeném nařízení (například přítomnost rodinných příslušníků v jiném členském státě) naznačuje, že příslušný je jiný členský stát. Tito žadatelé budou proto přesunuti do jiných členských států na základě nařízení (EU) č. 604/2013, a nikoli v rámci dočasných opatření uvedených v tomto návrhu. Nařízení (EU) č. 604/2013 zůstává zároveň použitelné rovněž vůči osobám, které nebyly relokovány v rámci tohoto systému, a které mohou ostatní členské státy poslat zpět do Itálie nebo Maďarska. V tomto ohledu je situace Řecka odlišná, protože za současného stavu členské státy na základě rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci M.S.S. v. Belgie a Řecko a následného rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci N.S. v. Spojené království, které potvrdilo existenci systémových nedostatků azylového řízení a podmínek přijímání žadatelů o azyl v Řecku, pozastavily přesuny osob do Řecka na základě dublinského nařízení.

Návrh stanoví jednoduché relokační řízení s cílem zajistit rychlý přesun dotčených osob do členského státu relokace. Každý členský stát určí národní kontaktní místo pro účely provádění tohoto rozhodnutí a sdělí je ostatním členským státům a Evropskému podpůrnému úřadu pro otázky azylu (EASO).

Členské státy v pravidelných intervalech oznámí počet žadatelů, kteří mohou být relokováni na jejich území. Na tomto základě pak Itálie, Řecko a Maďarsko za pomoci úřadu EASO a případně styčných úředníků členských států určí jednotlivé žadatele, kteří by mohli být relokováni do těchto dalších členských států. Přitom by měla být dána přednost zranitelným žadatelům. Po schválení ze strany členského státu relokace musí Itálie, Řecko a Maďarsko přijmout formální rozhodnutí o relokaci žadatele a tuto skutečnost mu oznámit. Návrh upřesňuje, že žadatelé, jejichž otisky prstů musí být sejmuty ve smyslu povinností stanovených v článku 9 nařízení (EU) č. 603/2013, nesmějí být relokováni, pokud jim nebyly sejmuty otisky prstů. Návrh také stanoví, že členské státy si ponechají právo odmítnout relokovat žadatele, jestliže představuje problém pro národní bezpečnost nebo veřejný pořádek. Návrh předpokládá, že všechny procesní kroky je třeba provést co nejdříve, a přemístění žadatele musí v každém případě proběhnout nejpozději dva měsíce poté, co členský stát relokace určí počet žadatelů, kteří by mohli být rychle relokováni na jejich území, s možností prodloužení, je-li to oprávněné, o další dva týdny pro členský stát relokace nebo o čtyři týdny pro Itálii, Řecko nebo Maďarsko v případě odůvodněných praktických překážek.

Kromě relokace stanoví návrh další opatření podpory, jež bude poskytnuta Itálii, Řecku a Maďarsku na místě. Návrh počítá zejména se zvýšením podpory Itálii, Řecku a Maďarsku poskytované dalšími členskými státy za koordinace úřadu EASO a dalších příslušných agentur. Cílem je pomoci těmto třem členským státům zejména při prověřování a v počáteční fázi zpracovávání žádostí, jakož i při provádění relokačního řízení stanoveného v tomto návrhu (zejména poskytováním informací a zvláštní pomocí příslušným osobám a praktickými opatřeními pro realizaci přemístění).

Návrh dále připomíná Itálii a Řecku povinnost aktualizovat a stanoví Maďarsku povinnost předkládat Komisi plán obsahující odpovídající opatření v oblasti azylu, prvotního přijímání a navracení, jejichž cílem je zvýšení kapacity, kvality a účinnosti jejich systémů v těchto oblastech, a stejně tak opatření k zajištění řádného uplatňování tohoto rozhodnutí. Návrh stanoví pro Komisi možnost pozastavit za určitých podmínek uplatňování tohoto rozhodnutí.

Návrh obsahuje zvláštní záruky a povinnosti pro žadatele, kteří mohou být relokováni do jiného členského státu. Návrh upřesňuje právo na informace týkající se relokačního řízení, právo být informován o rozhodnutí o relokaci, v němž musí být uveden přesně členský stát relokace, a právo být relokován s rodinnými příslušníky do stejného členského státu relokace. Návrh rovněž připomíná povinnost zohledňovat při rozhodování o členském státě relokace v prvé řadě nejlepší zájem dítěte. To znamená mimo jiné povinnost Itálie, Řecka a Maďarska upozornit ostatní členské státy, pokud žadatel, který má být relokován, je nezletilá osoba bez doprovodu, a spolu s členským státem, který projevil zájem o relokaci dotyčné nezletilé osoby, zajistit ještě před relokací posouzení nejlepších zájmů dítěte v souladu s obecnou připomínkou č. 14 (2013) Výboru OSN pro práva dítěte o právu dítěte na prvořadé zohlednění jeho zájmů 6 . Návrh rovněž připomíná důsledky sekundárních přesunů žadatelů o mezinárodní ochranu nebo osob požívajících mezinárodní ochrany, kteří se zúčastnili relokačního programu na základě aktuálně platného práva EU, tj. pokud bez povolení vstoupí na území jiného než příslušného členského státu (v tomto případě členského státu relokace).

Návrh připomíná, že na základě čl. 78 odst. 3 Smlouvy má Rada možnost přijmout na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem dočasná opatření ve prospěch členského státu, kterým není Itálie, Řecko ani Maďarsko a který by čelil podobné nouzové situaci vyznačující se náhlým přílivem státních příslušníků třetích zemí. To by mohlo být třeba zejména v případě, že by se dále zhoršila situace na východě Ukrajiny. Návrh předpokládá, že tato opatření mohou případně zahrnovat pozastavení povinností daného členského státu podle tohoto rozhodnutí.

Návrh upřesňuje, že relokační opatření stanovená tímto rozhodnutím budou finančně podpořena z Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF) zřízeného nařízením (EU) č. 516/2014. Za tímto účelem obdrží členské státy relokace jednorázovou částku ve výši 6 000 EUR na každého žadatele o mezinárodní ochranu relokovaného z Itálie, Řecka a Maďarska podle tohoto rozhodnutí. Tato finanční podpora bude prováděna postupem uvedeným v článku 18 nařízení (EU) č. 516/2014. Pokud jde o náklady na přesun, návrh počítá s tím, že Itálie, Řecko a Maďarsko obdrží jednorázovou částku ve výši 500 EUR na každou osobu relokovanou z jejich území.

Návrh požaduje, aby Komise každých šest měsíců podávala Radě zprávu o provádění tohoto rozhodnutí, jakož i o provádění plánů, na základě informací poskytnutých Itálií, Řeckem a Maďarskem.

V návrhu se nakonec uvádí, že se toto rozhodnutí použije pouze na osoby, které přišly na území Itálie, Řecka a Maďarska ode dne vstupu tohoto rozhodnutí v platnost. Rozhodnutí se rovněž použije na žadatele, kteří přišli na území těchto členských států jeden měsíc před vstupem tohoto rozhodnutí v platnost.

2.2.Právní základ

Právním základem tohoto návrhu rozhodnutí Rady je čl. 78 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie.

V souladu s ustanoveními Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva připojeného k SFEU se Spojené království a Irsko neúčastní přijímání opatření Rady, která jsou navrhována podle části třetí hlavy V SFEU. Spojené království a Irsko mohou oznámit Radě do tří měsíců po předložení návrhu nebo podnětu, nebo kdykoli po jeho přijetí, že se chtějí účastnit přijímání a používání navržených opatření.

V souladu s ustanoveními Protokolu č. 22 o postavení Dánska připojeného k SFEU se Dánsko neúčastní přijímání opatření Rady, která jsou navrhována podle části třetí hlavy V SFEU. Dánsko může ostatním členským státům kdykoli v souladu se svými ústavními předpisy oznámit, že si přeje uplatňovat v plném rozsahu veškerá příslušná opatření přijatá na základě hlavy V SFEU.

Evropské společenství uzavřelo dohody s Islandem, Norskem, Švýcarskem a Lichtenštejnskem o jejich přidružení k „dublinskému acquis / acquis Eurodac“ (nařízení č. 343/2003, které bylo nahrazeno nařízením č. 604/2013 a nařízením č. 2725/2000, která budou nahrazena nařízením č. 603/2013). Tento návrh nerozvíjí „dublinské acquis / acquis Eurodac“ a přidružené státy tudíž nemají povinnost oznámit Komisi přijetí tohoto rozhodnutí po jeho schválení Radou. Přidružené státy se však mohou rozhodnout, že se dobrovolně zapojí do dočasných opatření stanovených tímto rozhodnutím.

2.3.Zásada subsidiarity

Hlava V SFEU, která se týká prostoru svobody, bezpečnosti a práva, svěřuje některé pravomoci v této oblasti Evropské unii. Tyto pravomoci musí být vykonávány v souladu s článkem 5 Smlouvy o Evropské unii, tj. pouze tehdy a do té míry, pokud cílů zamýšlené činnosti nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejího rozsahu či účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Evropské unie.

Výše popsaná nouzová situace způsobená náhlým přílivem státních příslušníků třetích zemí do Itálie, Řecka a Maďarska vystavuje jejich azylové systémy a jejich zdroje značnému napětí. V důsledku toho mohou být postiženy ostatní členské státy kvůli sekundárním přesunům těchto osob z Itálie, Řecka a Maďarska do jiných států. Je zřejmé, že opatření jednotlivých členských států nemohou uspokojivě odpovědět na společné výzvy, s nimiž se v této oblasti potýkají všechny členské státy. Proto je nutné přijmout v této oblasti opatření na úrovni EU.

2.4.Zásada proporcionality

Různá finanční a provozní opatření dosud přijatá Evropskou komisí a úřadem EASO za účelem podpory azylových systémů Itálie, Řecka a Maďarska nepostačují k řešení současné krizové situace v těchto třech členských státech. Vzhledem k naléhavosti a závažnosti situace způsobené výše popsaným přílivem nepřekračuje volba dalších opatření EU v tomto ohledu rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cíle, kterým je účinné řešení situace. Návrh konkrétně předpokládá v období dvou let relokaci 15 600 žadatelů z Itálie, 50 400 žadatelů z Řecka a 54 000 žadatelů z Maďarska, kteří jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, na území dalších členských států. Na základě statistických údajů za červenec a srpen 2015 (Itálie a Řecko) a za celý rok 2015 (Maďarsko) činí počet osob, které mají být relokovány, ve vztahu k Itálii, Řecku i Maďarsku podíl vždy 36 % z celkového počtu nedovolených překročení hranic do Itálie, Řecka a Maďarska.

Ostatní státní příslušníci třetích zemí, kteří požádali či nepožádali o mezinárodní ochranu, nebudou spadat pod relokační program a budou za ně nadále odpovídat Itálie, Řecko a Maďarsko nebo stát, který byl určen jako příslušný členský stát podle nařízení (EU) č. 604/2013. Podpora poskytovaná členskými státy relokace Itálii, Řecku a Maďarsku je současně spojená s tím, že tyto tři členské státy budou aktualizovat nebo předkládat plány konkrétních opatření, která přijmou s cílem zajistit, aby po skončení použitelnosti relokačního řízení ve smyslu tohoto návrhu byly jejich azylové a migrační systémy lépe vybaveny pro zvládání obzvláště náročných situací, a že Komise bude plnění těchto plánů sledovat.

2.5.Dopad na základní práva

V důsledku zavedení dočasných opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie, Řecka a Maďarska budou zaručena základní práva stanovená v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), která mají žadatelé s jednoznačnou potřebou mezinárodní ochrany.

Cílem tohoto rozhodnutí je zajistit právo na azyl a ochranu před vyhoštěním, jak je stanoveno v článcích 18 a 19 Listiny, a to zejména tím, že se zajistí rychlý přístup dotčených osob k příslušnému řízení o poskytnutí mezinárodní ochrany. Cílem toto rozhodnutí je dále zajistit plné respektování práva na důstojnost a osobní ochranu proti mučení a nelidskému nebo ponižujícímu zacházení či trestu, jak je stanoveno v článcích 1 a 4 Listiny tím, že se zajistí přesun dotčených osob do členského státu, který je schopen jim zajistit odpovídající podmínky přijetí a perspektivu integrace do společnosti. Cílem tohoto rozhodnutí je rovněž ochrana práv dítěte v souladu s článkem 24 Listiny a práva na celistvost rodiny v souladu s článkem 7 Listiny.

2.6.Dopad na rozpočet

Tento návrh obnáší dodatečné náklady pro rozpočet EU v celkové výši 780 000 000 EUR.

2015/0209 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY,

kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie, Řecka a Maďarska

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 78 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V souladu s čl. 78 odst. 3 Smlouvy, ocitnou-li se jeden nebo více členských států ve stavu nouze v důsledku náhlého přílivu státních příslušníků třetích zemí, může Rada na návrh Komise přijmout ve prospěch dotyčných členských států dočasná opatření.

(2)V souladu s článkem 80 Smlouvy by se politiky Unie a jejich provádění v oblasti kontrol na hranicích, azylu a přistěhovalectví měly řídit zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy a akty Unie přijaté v této oblasti musí obsahovat vhodná opatření pro používání této zásady.

(3)Nedávná krize v oblasti Středomoří přiměla orgány Unie, aby okamžitě potvrdily existenci mimořádných migračních toků v tomto regionu a vyzvaly ke konkrétním opatřením solidarity vůči členským státům v přední linii. Konkrétně na společném zasedání ministrů zahraničních věcí a vnitra dne 20. dubna 2015 Evropská komise předložila desetibodový plán okamžitých opatření, která mají být přijata v reakci na tuto krizi, včetně závazku, že posoudí možnosti nouzového relokačního mechanismu.

(4)Ve svých závěrech ze dne 23. dubna 2015 Evropská rada rozhodla mimo jiné o posílení vnitřní solidarity a odpovědnosti a zavázala se zejména ke zvýšení nouzové pomoci členským státům v přední linii a ke zvážení možností nouzové relokace mezi členskými státy na základě dobrovolnosti a k nasazení týmů Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) do členských států v přední linii za účelem společného zpracovávání žádostí o mezinárodní ochranu, včetně registrace a snímání otisků prstů.

(5)Ve svém usnesení ze dne 28. dubna 2015 Evropský parlament znovu zopakoval, že je nutné, aby Unie na tragédie, k nimž došlo ve Středomoří v poslední době, reagovala solidárně a při spravedlivém rozdělení odpovědnosti a aby zintenzivnila své úsilí v této oblasti ve prospěch členských států, které přijímají nejvyšší počet uprchlíků a žadatelů o mezinárodní ochranu, ať už v absolutních nebo relativních číslech.

(6)Evropská rada na svém zasedání ve dnech 25.–26. června 2015 mimo jiné rozhodla, že by měly být současně rozpracovány tři klíčové aspekty: relokace/přesídlení, návrat/readmise/reintegrace a spolupráce se zeměmi původu a tranzitu. Evropská rada se s ohledem na současnou nouzovou situaci a závazek zesílit solidaritu a odpovědnost dohodla, že v průběhu dvou let dojde k dočasné a výjimečné relokaci 40 000 osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, z Itálie a Řecka do jiných členských států, na které se budou podílet všechny členské státy. Vyzvala k urychlenému přijetí rozhodnutí Rady za tímto účelem a konstatovala, že se všechny členské státy proto na základě konsenzu dohodnou na rozdělení těchto osob, s přihlédnutím ke konkrétní situaci v jednotlivých členských státech.

(7)Specifické situace členských států jsou důsledkem zejména migračních toků v jiných zeměpisných oblastech, jako je např. migrační trasa ze západního Balkánu.

(8)Několik členských států se potýká s výrazným nárůstem celkového počtu migrantů, včetně žadatelů o mezinárodní ochranu, kteří přišli na jejich území v roce 2014, a v některých tato situace přetrvává i během prvních měsíců roku 2015. Několika členským státům byla poskytnuta mimořádná finanční pomoc Evropské komise a operativní podpora úřadu EASO s cílem pomoci jim vypořádat se s tímto zvýšeným tlakem.

(9)Z členských států, které zažily zvlášť silné tlaky i v souvislosti s nedávnými tragickými událostmi ve Středozemním moři, zaznamenaly nebývalý příliv migrantů na své území zejména Itálie a Řecko a v poslední době také Maďarsko, a to včetně žadatelů o mezinárodní ochranu, kteří ji jednoznačně potřebují, což vytvářelo silný tlak na migrační a azylové systémy těchto zemí.

(10)Dne 20. července 2015 dosáhla Rada obecného přístupu k návrhu rozhodnutí o vytvoření dočasného a výjimečného mechanismu pro relokaci osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, z Itálie a Řecka do jiných členských států. Téhož dne s ohledem na konkrétní situaci v jednotlivých členských státech přijali zástupci vlád členských států zasedající v Radě společnou dohodou usnesení o relokaci 40 000 osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, z Řecka a Itálie. V průběhu dvou let má být z Itálie relokováno 24 000 osob a z Řecka 16 000.

(11)V důsledku rostoucího počtu migrantů přicházejících do Řecka a z Řecka, se během posledních týdnů migrační tlak na jižních vnějších pozemních i námořních hranicích opět ostře zvýšil a posun migračních toků pokračoval z centrálního Středomoří na východní Středomoří a západobalkánskou trasou směrem do Maďarska. Vzhledem k této situaci by měla být zaručena další dočasná opatření, aby se v Itálii a Řecku zmírnil azylový tlak, a zavedena nová opatření ve prospěch Maďarska.

(12)Podle údajů Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích (Frontex) docházelo v prvních osmi měsících roku 2015 k nedovolenému překračování hranic do Unie hlavně na trasách přes centrální a východní Středomoří. Od počátku tohoto roku přišlo do Itálie nelegálně asi 116 000 migrantů (včetně asi 10 000 nelegálních migrantů, kteří byli místními orgány zaregistrováni, avšak musí být ještě potvrzeni v údajích agentury Frontex). Během letošního května a června odhalila agentura Frontex 34 691 nedovolených překročení hranice a v červenci a srpnu 42 356, což představuje nárůst o 20 %. Silný nárůst zaznamenalo v roce 2015 rovněž Řecko, kam se dostalo více než 211 000 nelegálních migrantů (včetně asi 28 000 nelegálních migrantů, kteří byli místními orgány zaregistrováni, avšak musí být ještě potvrzeni v údajích agentury Frontex. Během letošního května a června odhalila agentura Frontex 53 624 nedovolených překročení hranice a v červenci a srpnu 137 000, což představuje nárůst o 250 %). V Maďarsku bylo v prvních osmi měsících roku 2015 odhaleno více než 145 000 nedovolených překročení hranice (včetně asi 3 000 nelegálních migrantů, kteří byli místními orgány zaregistrováni, avšak musí být ještě potvrzeni v údajích agentury Frontex). Během letošního května a června bylo odhaleno 53 624 nedovolených překročení hranice a v červenci a srpnu 78 472, což představuje nárůst o 150 %. Významnou část celkového počtu nelegálních migrantů odhalených v těchto regionech tvořili státní příslušníci států, které podle údajů Eurostatu dosáhly vysoké míry uznaných žádostí o azyl v Unii.

(13)Podle údajů Eurostatu a úřadu EASO požádalo od ledna do července roku 2015 v Itálii 39 183 osob o mezinárodní ochranu (pro srovnání ve stejném období roku 2014 to bylo 30 755 osob, což je nárůst o 27 %). Podobný nárůst počtu žádostí zaznamenalo Řecko (7 475 žádostí, což je nárůst o 30 %). Maďarsko zaznamenalo v první polovině roku 2015 v porovnání se stejným obdobím roku 2014 velmi prudký nárůst: od ledna do července roku 2015 požádalo o mezinárodní ochranu 98 072 osob, ve stejném období roku 2014 to bylo 7 055 osob. To odpovídá nárůstu o 1 290 %.

(14)V rámci migrační a azylové politiky byla na podporu Itálie a Řecka dosud přijata řada opatření, včetně poskytnutí značné nouzové pomoci a operativní podpory úřadu EASO. Itálie a Řecko byly druhým a třetím největším příjemcem finančních prostředků vyplacených v období 2007–2013 v rámci obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (SOLID) a navíc obdržely značné finanční prostředky na mimořádnou pomoc. Itálie a Řecko budou i v období let 2014–2020 nadále hlavními příjemci prostředků z Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF). Maďarsko v období 2007–2013 obdrželo z finančních prostředků programu SOLID 25,5 milionu EUR a na období 2014–2020 obdrží více než 64 miliony EUR v rámci AMIF a Fondu pro vnitřní bezpečnost (Hranice). Kromě toho již byla Maďarsku v letech 2014 a 2015 z obou fondů poskytnuta značná pomoc při mimořádných událostech.

(15)V důsledku pokračující nestability a konfliktů v bezprostředním sousedství Itálie a Řecka a dopadu migrační toků na Maďarsko bude na jejich migrační a azylové systémy i nadále vyvíjen značný a stále rostoucí tlak, přičemž významná část migrantů může potřebovat mezinárodní ochranu. Z toho vyplývá, že je nezbytně nutné projevit solidaritu vůči Itálii, Řecku a Maďarsku a doplnit dosud přijatá opatření na jejich podporu o dočasná opatření v oblasti azylu a migrace.

(16)Je třeba připomenout, že rozhodnutí o vytvoření dočasného a výjimečného mechanismu pro relokaci osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, z Itálie a Řecka do jiných členských států ze dne [date] stanoví pro Itálii a Řecko povinnost zajistit strukturální řešení výjimečných tlaků, kterým čelí jejich azylové a migrační systémy, vytvořením pevného a strategického rámce pro reakci na krizovou situaci a posílením probíhajícího reformního procesu v těchto oblastech. Plány, které mají Itálie a Řecko za tímto účelem předložit by měly být upraveny s ohledem na toto rozhodnutí. Podobně také Maďarsko ke dni vstupu tohoto rozhodnutí v platnost předloží Komisi plán obsahující vhodná opatření v oblasti azylu, prvotního přijímání a navracení, jejichž cílem je zvýšení kapacity, kvality a účinnosti jeho systémů v daných oblastech, jakož i opatření, která zajistí náležité provádění tohoto rozhodnutí s cílem umožnit mu, po skončení použitelnosti tohoto rozhodnutí, lépe se vypořádat s možným zvýšeným přílivem migrantů na jeho území.

(17)Vzhledem k tomu, že se Evropská rada dohodla na souboru vzájemně propojených opatření, měla by být Komisi svěřena pravomoc, bude-li to vhodné a byla-li dotčenému státu poskytnuta možnost vyjádření, pozastavit uplatňování tohoto rozhodnutí po omezenou dobu, pokud Itálie, Řecko nebo Maďarsko v tomto ohledu nedodrží své závazky.

(18)Pokud by podobné nouzové situaci v důsledku náhlého přílivu státních příslušníků třetích zemí čelil jakýkoli členský stát, může Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem přijmout na základě čl. 78 odst. 3 Smlouvy dočasná opatření ve prospěch dotyčného členského státu.

(19)Tato opatření mohou případně zahrnovat pozastavení povinností daného členského státu podle tohoto rozhodnutí. Skutečnost, že Maďarsko nepřijalo žádné závazky podle rozhodnutí o vytvoření dočasného a výjimečného mechanismu pro relokaci osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, z Itálie a Řecka do jiných členských států ze dne [date] 2015, se řádně zohledňuje a není proto třeba, aby byla v tomto rozhodnutí formálně pozastavena jeho účast podle článku 9 uvedeného rozhodnutí.

(20)V souladu s čl. 78 odst. 3 Smlouvy by zamýšlená opatření ve prospěch Itálie, Řecka a Maďarska měla mít dočasnou povahu. Období 24 měsíců je přiměřené za účelem zajištění reálného dopadu opatření stanovených tímto rozhodnutím na podporu schopnosti Itálie, Řecka a Maďarska řešit významné migrační toky na jejich území.

(21) 7 Opatření za účelem relokace z Itálie, Řecka a Maďarska stanovená tímto rozhodnutím představují dočasné odchýlení se od pravidla stanoveného v čl. 13 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 8 , podle něhož by jinak Itálie, Řecko a Maďarsko byly příslušné k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu na základě kritérií uvedených v kapitole III daného nařízení, jakož i dočasné odchýlení se od procesních kroků, včetně lhůt, stanovených v článcích 21, 22 a 29 uvedeného nařízení. Ostatní ustanovení nařízení (EU) č. 604/2013 včetně prováděcích pravidel stanovených v nařízení Komise (ES) č. 1560/2003 a v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 118/2014 se použijí, a to včetně pravidel týkajících se povinnosti přemisťujícího členského státu uhradit nutné náklady spojené s přemístěním žadatele do členského státu relokace a spolupráce při přemísťování mezi členskými státy, jakož i předávání informací pomocí elektronické komunikační sítě DubliNet. Toto rozhodnutí zakládá rovněž výjimku z požadavku souhlasu poskytnutého žadatelem o mezinárodní ochranu podle čl. 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014.

(22)Na základě relokačních opatření nejsou členské státy zbaveny povinnosti plně uplatňovat ustanovení nařízení (EU) č. 604/2013, včetně ustanovení týkajících se opětovného sloučení rodin, zvláštní ochrany nezletilých osob bez doprovodu a diskrečního ustanovení z humanitárních důvodů.

(23)Bylo nutné určit, jaká kritéria se mají používat při rozhodování o tom, kteří žadatelé a kolik jich má být přemístěno z Itálie, Řecka a Maďarska, aniž by byla dotčena rozhodnutí na vnitrostátní úrovni týkající se žádostí o azyl. Počítá se zavedením jasného a fungujícího systému založeného na Eurostatem definované prahové hodnotě průměrné míry kladně vyřízených rozhodnutí o poskytnutí mezinárodní ochrany v průběhu řízení na prvním stupni na úrovni Unie z celkového počtu rozhodnutí o žádostech o mezinárodní ochranu přijatých na prvním stupni na úrovni Unie na základě nejnovějších dostupných statistik. Na jedné straně by tato prahová hodnota měla v maximální možné míře zajistit, aby všichni žadatelé, kteří jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, měli možnost plně a rychle požívat svých práv na ochranu v členském státě relokace. Na druhou stranu by tento systém mohl v maximální možné míře zabránit, aby žadatelé, kteří pravděpodobně obdrží zamítavé rozhodnutí o jejich žádosti, byli relokováni do jiného členského státu, a tudíž si nedovoleně prodlužovali svůj pobyt v Unii. V tomto rozhodnutí by měla být použita prahová hodnota 75 %, která vychází z nejnovějších dostupných aktualizovaných čtvrtletních údajů Eurostatu o prvostupňových rozhodnutích.

(24)Smyslem dočasných opatření je odlehčit Itálii, Řecku a Maďarsku od silného azylového tlaku, zejména tím, že se relokuje významný počet žadatelů s jednoznačnou potřebou mezinárodní ochrany, kteří přišli na území Itálie, Řecka a Maďarska po dni, od kterého bude toto rozhodnutí použitelné. Na základě celkového počtu státních příslušníků třetích zemí, kteří nedovoleně vstoupili na území Itálie, Řecka a Maďarska v roce 2015, a počtu osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, by z Itálie, Řecka a Maďarska mělo být relokováno celkem 120 000 žadatelů s jednoznačnou potřebou mezinárodní ochrany. Toto číslo odpovídá přibližně 62 % z celkového počtu státních příslušníků třetích zemí s jednoznačnou potřebou mezinárodní ochrany, kteří v července a srpnu 2015 nedovoleně vstoupili na území Itálie a Řecka a během roku 2015 na území Maďarska. Relokační opatření navržené v tomto rozhodnutí tudíž vzhledem k celkovým dostupným údajům o nedovoleném překročení hranic v roce 2015 představuje spravedlivé sdílení zátěže mezi Itálií, Řeckem a Maďarskem na jedné straně a ostatními členskými státy na straně druhé. Na základě porovnání těchto údajů mezi Itálií, Řeckem a Maďarskem by 13 % těchto žadatelů mělo být relokováno z Itálie, 42 % z Řecka a 45 % z Maďarska.

(25)Relokace žadatelů, kteří jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, by měla proběhnout na základě distribučního klíče uvedeného v přílohách I, II a III. Navrhovaný distribuční klíč by měl být založen na a) velikosti populace (40 % váhy), b) celkovém HDP (40 % váhy), c) průměrném počtu žádostí o azyl na jeden milion obyvatel v období 2010–2014 9 (10 % váhy, s horním limitem stanoveným na 30 % společného efektu populace a HDP na klíč, aby se předešlo neúměrnému vlivu tohoto kritéria na celkové rozdělení) a d) míře nezaměstnanosti (10 % váhy, s horním limitem stanoveným na 30 % společného efektu populace a HDP na klíč, aby se předešlo neúměrnému vlivu tohoto kritéria na celkové rozdělení). Distribuční klíč uvedený v příloze I, II a III tohoto rozhodnutí zohledňuje skutečnost, že členské státy, ze kterých se relokace uskuteční, by se samy neměly podílet na opatřeních coby členské státy relokace.

(26)Pokud členský stát ve výjimečných případech a s uvedením řádně podložených důvodů slučitelných se základními hodnotami Unie zakotvenými v článku 2 Smlouvy o Evropské unii oznámí Komisi, že dočasně není schopen se zcela nebo částečně podílet na relokaci žadatelů po dobu jednoho roku, měl by namísto toho poskytnout do rozpočtu EU finanční příspěvek ve výši 0,002 % HDP, který by pokryl pomoc na podporu úsilí vynakládaného všemi ostatními členskými státy s cílem vypořádat se s krizovou situací a s důsledky neúčasti tohoto členského státu na relokaci. V případě částečné účasti na relokaci se uvedená částka úměrně sníží. Tato částka by měla být přidělena do Azylového, migračního a integračního fondu jako účelově vázaný příjem.

(27)Je třeba zajistit, aby nebyla dotčena úroveň solidarity s členskými státy, které čelí mimořádnému tlaku, pokud jde o počet osob, jež mají být relokovány. Proto by příděly v rámci distribučního klíče, se kterými se počítalo pro členský stát, jenž učinil oznámení přijaté Komisí, měly být přerozděleny zbývajícím členským státům.

(28)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění relokace v případě, že se jeden nebo více členských států na relokaci žadatelů nepodílí, by měly být prováděcí pravomoci svěřeny Komisi. Tyto pravomoci by měly být vykonávány ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí 10 .

(29)Pro přerozdělení přídělů podle distribučního klíče, se kterými se počítalo pro členský stát (členské státy), který (které) se na relokaci nepodílí, by se na zbývající členské státy měl použít přezkumný postup z důvodu značného dopadu tohoto přerozdělení ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 182/2011.

(30)Azylový, migrační a integrační fond (AMIF) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 podporuje operace s dohodnutým rozdělením zátěže mezi členskými státy a je schopen pružně reagovat na vývoj politiky v této oblasti. Ustanovení čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 516/2014 stanoví možnost členských států zavést opatření týkající se přesunu žadatelů o mezinárodní ochranu v rámci svých národních programů, zatímco článek 18 nařízení (EU) č. 516/2014 předpokládá možnost výplaty jednorázové částky ve výši 6 000 EUR za přesun osob požívajících mezinárodní ochranu z jiného členského státu.

(31)S ohledem na provádění zásady solidarity a spravedlivého sdílení odpovědnosti a s ohledem na skutečnost, že toto rozhodnutí představuje další rozvoj politiky v této oblasti, je třeba zajistit, aby členské státy, které na základě tohoto rozhodnutí relokují žadatele s jednoznačnou potřebou mezinárodní ochrany z Itálie, Řecka nebo Maďarska, obdržely jednorázovou částku za každou přemístěnou osobu ve stejné výši, jaká se předpokládá v článku 18 nařízení (EU) č. 516/2014, která jim bude vyplacena s použitím stejných postupů. To s sebou nese omezenou a dočasnou výjimku z článku 18 nařízení č. 516/2014, jelikož jednorázová částka by měla být vyplacena za relokované žadatele a nikoli za osoby požívající mezinárodní ochranu. Takové dočasné rozšíření rozsahu potenciálních příjemců jednorázové částky je skutečně nedílnou součástí nouzového režimu zavedeného tímto rozhodnutím. Pokud jde o náklady na přesun osob relokovaných podle tohoto rozhodnutí, je vhodné stanovit, aby Itálie, Řecko a Maďarsko obdrželo jednorázovou částku ve výši 500 EUR na každou osobu relokovanou z jejich území. Členské státy by měly být oprávněny získat dodatečné předběžné financování na provádění činností podle tohoto rozhodnutí, které by mělo být vyplaceno v roce 2016, na základě přezkumu jejich národních programů v rámci Azylového, migračního a integračního fondu.

(32)Je nutno zajistit zavedení rychlého relokačního řízení a provádění dočasných opatření doplnit úzkou administrativní spoluprací mezi členskými státy a operativní podporou ze strany úřadu EASO.

(33)Během celého relokačního řízení až do provedení přesunu žadatele by se mělo dbát na národní bezpečnost a veřejný pořádek. Pokud má členský stát oprávněné důvody považovat žadatele za hrozbu pro svou národní bezpečnost nebo veřejný pořádek, měl by o tom při plném respektování základních práv žadatele, včetně příslušných pravidel o ochraně údajů, informovat ostatní členské státy.

(34)Při rozhodování o tom, kteří žadatelé s jednoznačnou potřebou mezinárodní ochrany by měli být z Itálie, Řecka a Maďarska relokováni, je třeba dát přednost zranitelným žadatelům ve smyslu článku 21 a 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU 11 . V tomto ohledu by měly být prvořadé zvláštní potřeby žadatelů, včetně zdraví. Přihlížet by se mělo zejména k nejlepším zájmům dítěte.

(35)Integrace žadatelů, kteří jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, do hostitelské společnosti je základním kamenem dobře fungujícího společného evropského azylového systému. Kromě toho, při rozhodování o tom, který konkrétní členský stát by měl být členským státem relokace, by se měly brát zvlášť v úvahu specifické kvalifikace a charakteristiky dotyčných žadatelů, jako jsou jazykové znalosti a další individuální znaky související s prokázanými rodinnými, kulturními nebo sociálními vazbami, které by mohly usnadnit jejich integraci do členského státu relokace. V případě obzvláště zranitelných žadatelů by měla být zohledněna schopnost členského státu relokace poskytnout těmto žadatelům odpovídající podporu a potřeba zajistit spravedlivé rozdělení těchto žadatelů mezi členské státy. Při řádném dodržení zásady nediskriminace mohou členské státy relokace uvést, které žadatele s ohledem na výše uvedené údaje upřednostňují, a Itálie, Řecko a Maďarsko na tomto základě a za konzultace s úřadem EASO a případně se styčnými úředníky mohou vytvořit seznam možných žadatelů určených pro relokaci do daného členského státu.

(36)Jmenování styčných úředníků členských států v Maďarsku by mělo usnadnit účinné provádění relokačního řízení, včetně správného určení žadatelů, kteří by mohli být relokováni s ohledem zejména na jejich zranitelnost a kvalifikaci. Pokud jde o jmenování styčných úředníků v Maďarsku a plnění jejich úkolů, členský stát relokace a Maďarsko by si měly vyměňovat veškeré relevantní informace a i nadále úzce spolupracovat v průběhu celého relokačního řízení.

(37)Právní a procesní záruky stanovené v nařízení (EU) č. 604/2013 zůstávají použitelné pro žadatele, na něž se vztahuje toto rozhodnutí. Žadatelé by kromě toho měli být informováni o relokačním řízení stanoveném v tomto rozhodnutí a mělo by jim být sděleno rozhodnutí o relokaci, které představuje rozhodnutí o přemístění ve smyslu článku 26 nařízení (EU) č. 604/2013. Vzhledem k tomu, že žadatel nemá podle právních předpisů EU právo vybírat si členský stát příslušný pro jeho žádost, měl by mít, výlučně v zájmu zajištění jeho základních práv, v souladu s nařízením (EU) č. 604/2013 právo na účinný opravný prostředek proti rozhodnutí o přemístění. V souladu s článkem 27 uvedeného nařízení mohou členské státy ve svém vnitrostátním právu stanovit, že odvolání proti rozhodnutí o přemístění neznamená automatický odklad přemístění žadatele, ale že dotčená osoba může požádat o odložení výkonu rozhodnutí o přemístění, dokud nebude rozhodnuto o jejím odvolání.

(38)Před přesunem do členského státu relokace a po něm by žadatelé měli požívat práv a záruk stanovených ve směrnici Rady 2003/9/ES 12 a směrnici Rady 2005/85/ES 13 a od 20. července 2015 ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU a 2013/32/EU 14 , a to i pokud jde o jejich zvláštní potřeby přijetí a procesní potřeby. Na žadatele, na něž se vztahuje toto rozhodnutí, se kromě toho nadále použije nařízení Rady (ES) č. 2725/2000 15 a od 20. července 2015 nařízení (EU) č. 603/2013 16 .

(39)Měla by být přijata opatření za účelem zamezení sekundárních přesunů relokovaných osob z členského státu relokace do jiných členských států, které by mohly bránit účinnému provádění tohoto rozhodnutí. Žadatelé by zejména měli být informováni o důsledcích nedovoleného následného přesunu v rámci členských států a o tom, že pokud jim členský stát relokace poskytne mezinárodní ochranu, v zásadě mají nárok pouze na práva spojená s mezinárodní ochranou v tomto členském státě.

(40)Kromě toho by v souladu s cíli vymezenými ve směrnici Rady 2013/33/EU měla harmonizace podmínek přijímání žadatelů napříč členskými státy napomoci omezení sekundárních přesunů žadatelů o mezinárodní ochranu způsobených rozdílnostmi v podmínkách přijímání. Za účelem dosažení téhož cíle by členské státy měly zvážit, zda zavedou povinnost hlášení a poskytnou žadatelům o mezinárodní ochranu materiální podmínky přijetí zahrnující ubytování, stravu a ošacení pouze ve formě věcného plnění, jakož i zda případně zajistí, aby byli žadatelé přesunuti přímo do členského státu relokace. Podobně by v souladu s azylovým a schengenským acquis s výjimkou závažných humanitárních důvodů členské státy neměly v době posuzování žádostí o mezinárodní ochranu poskytovat žadatelům vnitrostátní cestovní doklady ani jinou pomoc, například finanční, která by jim mohla usnadnit nedovolený přesun do jiných členských států. V případě nedovoleného přesunu do jiných členských států by žadatelé měli být posláni zpět do členského státu relokace v souladu s pravidly uvedenými v nařízení (EU) č. 604/2013.

(41)Aby se zabránilo sekundárním přesunům osob požívajících mezinárodní ochrany, měly by členské státy tyto osoby rovněž informovat o podmínkách, za nichž mohou legálně vstoupit do jiného členského státu a pobývat tam, a měly by mít možnost stanovit povinnost hlášení se. Podle směrnice 2008/115/ES by měly členské státy od osob požívajících mezinárodní ochrany, které nelegálně pobývají na jejich území, požadovat okamžitý návrat do členského státu relokace. Odmítne-li se daná osoba vrátit dobrovolně, měl by návrat do členského státu relokace proběhnout nuceně.

(42)Pokud tak stanoví vnitrostátní právní předpisy, může v případě nuceného návratu do členského státu relokace členský stát, který nucený návrat vykonal, rovněž rozhodnout, že vydá zákaz vstupu na své území, který dané osobě požívající mezinárodní ochrany zabrání v tom, aby po určité období opětovně vstoupila na území daného členského státu.

(43)Jelikož účelem tohoto rozhodnutí je řešit nouzovou situaci a podpořit Itálii a Řecko při posilování jejich azylových systémů, mělo by těmto zemím umožnit uzavírat za pomoci Evropské komise dvoustranná ujednání s Islandem, Lichtenštejnskem, Norskem a Švýcarskem ohledně relokace osob spadajících do oblasti působnosti tohoto rozhodnutí. Taková ujednání by rovněž měla odrážet hlavní prvky tohoto rozhodnutí, zejména ty, které se týkají relokačního řízení a práv a povinností žadatelů, jakož i aspekty související s nařízením (EU) č. 604/2013.

(44)Zvláštní podporu poskytovanou Itálii, Řecku a Maďarsku prostřednictvím relokačního programu by měla doplňovat dodatečná opatření, a to od příjezdu státních příslušníků třetích zemí na území Itálie, Řecka a Maďarska až do dokončení veškerých použitelných postupů, které bude koordinovat úřad EASO a další příslušné agentury, jako je Frontex, jež koordinuje návrat státních příslušníků třetích zemí, kteří nejsou oprávněni setrvat na daném území, v souladu s ustanoveními směrnice 2008/115/ES.

(45)Jelikož cílů tohoto rozhodnutí nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej z důvodu rozsahu nebo účinků činnosti může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(46)Toto rozhodnutí respektuje základní práva a ctí zásady uznané v Listině.

(47) [V souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámily tyto členské státy své přání účastnit se přijímání a používání tohoto rozhodnutí.]

NEBO

(48)[V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se tyto členské státy neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí, a proto pro ně není závazné ani použitelné.]

NEBO

(49) [V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Spojené království neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

(50)V souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámilo Irsko (dopisem ze dne …) své přání účastnit se přijímání a používání tohoto rozhodnutí.]

NEBO

(51) [V souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámilo Spojené království (dopisem ze dne …) své přání účastnit se přijímání a používání tohoto rozhodnutí.

(52)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.]

(53)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(54)Vzhledem k naléhavosti situace vstupuje toto rozhodnutí v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1
Předmět

Toto rozhodnutí stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie, Řecka a Maďarska s cílem poskytnout jim podporu, aby lépe dokázaly řešit nouzovou situaci v důsledku náhlého přílivu státních příslušníků třetích zemí do těchto členských států.

Článek 2
Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

a)„žádostí o mezinárodní ochranu“ žádost o mezinárodní ochranu ve smyslu čl. 2 písm. h) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU 17 ;

b)„žadatelem“ státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti, kteří podali žádost o mezinárodní ochranu, o níž dosud nebylo pravomocně rozhodnuto;

c)„mezinárodní ochranou“ postavení uprchlíka a status doplňkové ochrany ve smyslu čl. 2 písm. e) a g) směrnice 2011/95/EU;

d)„rodinnými příslušníky“ rodinní příslušníci ve smyslu čl. 2 písm. g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013;

e)„relokací“ přesun žadatele z území členského státu, který je podle kritérií stanovených v kapitole III nařízení (EU) č. 604/2013 příslušný pro posouzení jeho žádosti o mezinárodní ochranu, na území členského státu relokace;

f)„členským státem relokace“ členský stát, který se podle nařízení (EU) č. 604/2013 stane příslušným k posouzení žádosti žadatele o mezinárodní ochranu po jeho relokaci na území tohoto členského státu.

Článek 3
Oblast působnosti

1.Relokace se uskuteční pouze v případě žadatelů, kteří podali žádost o mezinárodní ochranu v Itálii, Řecku nebo Maďarsku a pro něž by tyto státy byly jinak příslušné podle kritérií pro určení příslušného členského státu stanovených v kapitole III nařízení (EU) č. 604/2013.

2.Relokace podle tohoto rozhodnutí se uplatní pouze u žadatelů, kteří jsou státními příslušníky zemí, u nichž podíl rozhodnutí o poskytnutí mezinárodní ochrany na celkovém počtu rozhodnutí o žádostech o mezinárodní ochranu přijatých na prvním stupni podle kapitoly III směrnice 2013/32/EU 18 představuje podle nejnovějších dostupných čtvrtletních údajů Eurostatu týkajících se celé EU v průměru 75 % nebo více. V případě osob bez státní příslušnosti se vezme v úvahu země předchozího obvyklého bydliště. Čtvrtletní aktualizace se vezme v úvahu pouze v případě žadatelů, kteří ještě nebyli určeni jako žadatelé, již by mohli být relokováni v souladu s čl. 5 odst. 3.

Článek 4
Relokace žadatelů do členských států

1.Žadatelé jsou do ostatních členských států relokováni takto:

a)Z Itálie bude na území ostatních členských států relokováno 15 600 žadatelů, jak je stanoveno v příloze I.

b) Z Řecka bude na území ostatních členských států relokováno 50 400 žadatelů, jak je stanoveno v příloze II.

c)Z Maďarska bude na území ostatních členských států relokováno 54 000 žadatelů, jak je stanoveno v příloze III.

2.Členský stát může ve výjimečných případech do jednoho měsíce ode dne vstupu tohoto rozhodnutí v platnost oznámit Komisi, že dočasně není schopen se zcela nebo částečně podílet na relokaci žadatelů z relokujících členských států, přičemž uvede řádně podložené důvody, které jsou slučitelné se základními hodnotami Unie zakotvenými v článku 2 Smlouvy o Evropské unii. Komise tyto důvody posoudí a vydá rozhodnutí určené danému členskému státu. Pokud Komise shledá, že oznámení je řádně odůvodněné, členský stát je na dobu jednoho roku osvobozen od povinnosti podílet se na relokaci žadatelů podle tohoto rozhodnutí, přičemž tento členský stát namísto toho poskytne do rozpočtu EU finanční příspěvek ve výši 0,002 % HDP; v případě částečné účasti na relokaci se uvedená částka proporcionálně sníží. Tento příspěvek se použije na financování pomoci na podporu úsilí vynakládaného všemi ostatními členskými státy s cílem vypořádat se s krizovou situací a s důsledky neúčasti tohoto členského státu na relokaci, a to v souladu s ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond, mění rozhodnutí Rady 2008/381/ES a zrušují rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES a č. 575/2007/ES a rozhodnutí Rady 2007/435/ES 19 . Příspěvek představuje účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 20 .

3.Komise přijme prováděcí akt, kterým se podle distribučního klíče přerozdělí příděly, jež byly stanovené pro kterýkoli členský stát, který učinil oznámení přijaté Komisí podle odstavce 2, ostatním členským státům, a to v souladu s distribučním klíčem stanoveným v přílohách I, II a III. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2.

Článek 5
Relokační řízení

1.Za účelem správní spolupráce potřebné k provádění tohoto rozhodnutí určí každý členský stát své kontaktní místo, jehož adresu sdělí ostatním členským státům a úřadu EASO. Členské státy přijmou v součinnosti s úřadem EASO a dalšími příslušnými agenturami veškerá vhodná opatření k navázání přímé spolupráce a výměně informací mezi příslušnými orgány, mimo jiné ohledně důvodů podle odstavce 7.

2.Členské státy v pravidelných intervalech, a nejméně každé tři měsíce, oznámí počet žadatelů, kteří mohou být rychle relokováni na jejich území, a veškeré další relevantní informace.

3.Na základě těchto informací pak Itálie, Řecko a Maďarsko za pomoci úřadu EASO a případně styčných úředníků členských států uvedených v odstavci 8 určí jednotlivé žadatele, kteří by mohli být relokováni do ostatních členských států, a co nejdříve sdělí všechny relevantní informace kontaktním místům těchto členských států. Pro tento účel mají přednost zranitelní žadatelé ve smyslu článků 21 a 22 směrnice 2013/33/EU.

4.V návaznosti na souhlas členského státu relokace přijmou Itálie, Řecko a Maďarsko po konzultaci s úřadem EASO co nejdříve rozhodnutí o relokaci každého určeného žadatele do určitého členského státu relokace a uvědomí o tom žadatele v souladu s čl. 6 odst. 4. Členský stát relokace se může rozhodnout, že neschválí relokaci žadatele pouze tehdy, existují-li oprávněné důvody podle odstavce 7.

5.Žadatelé, jejichž otisky prstů je nutné sejmout na základě povinností stanovených v článku 9 nařízení (EU) č. 603/2013, smějí být navrženi na relokaci pouze tehdy, pokud jim byly otisky prstů sejmuty a předány do ústředního systému Eurodac podle uvedeného nařízení.

6.Přesun žadatele na území členského státu relokace se uskuteční co nejdříve po dni oznámení rozhodnutí o přesunu dotyčné osobě podle čl. 6 odst. 4. Itálie, Řecko a Maďarsko předají členskému státu relokace údaje o dni a času přesunu, jakož i veškeré další relevantní informace.

7.Členské státy si ponechají právo odmítnout relokaci žadatele, pouze pokud existují přiměřené důvody považovat jej za hrozbu pro jejich národní bezpečnost nebo veřejný pořádek nebo pokud existují vážné důvody k použití ustanovení o vyloučení uvedených v článcích 12 a 17 směrnice 2011/95/EU.

8.Za účelem provedení všech aspektů relokačního řízení popsaných v tomto článku mohou členské státy poté, co si vymění veškeré příslušné informace, rozhodnout o tom, že do Itálie, Řecka a Maďarska jmenují styčné úředníky.

9.Členské státy v plném rozsahu plní své povinnosti v souladu s acquis EU.

10.Identifikaci, registraci a snímání otisků prstů migrantů pro účely relokačního řízení tedy zaručí Itálie, Řecko a Maďarsko a budou k dispozici nezbytná zařízení. Žadatelé, kteří se relokačnímu řízení vyhýbají, jsou z relokace vyloučeni.

11.Relokační řízení stanovené v tomto článku musí být dokončeno co nejrychleji a nejpozději do dvou měsíců od okamžiku oznámení poskytnutého členským státem relokace podle odstavce 2, pokud členský stát relokace podle odstavce 4 nevyjádřil souhlas méně než 2 týdny před uplynutím této dvouměsíční lhůty. V takovém případě lze lhůtu pro dokončení relokačního řízení prodloužit o období nepřesahující další dva týdny. Tuto lhůtu je rovněž možné ve vhodných případech prodloužit o další období 4 týdnů, pokud Itálie, Řecko nebo Maďarsko odůvodní objektivní praktické překážky, které tento přesun znemožňují.

12.Pokud relokační řízení není dokončeno ve stanovené lhůtě a pokud se Itálie, Řecko či Maďarsko nedohodly s členským státem relokace na přiměřeném prodloužení této lhůty, zůstávají Itálie, Řecko a Maďarsko i nadále příslušné k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu podle nařízení (EU) č. 604/2013.

13.Po relokaci žadatele sejme členský stát relokace otisky prstů žadatele a předá je do ústředního systému Eurodac podle článku 9 nařízení (EU) č. 603/2013 a doplní soubory údajů podle článku 10 a případně článku 18 uvedeného nařízení.

Článek 6
Práva a povinnosti žadatelů o mezinárodní ochranu, na něž se vztahuje toto rozhodnutí

1.Při provádění tohoto rozhodnutí se členské státy řídí především nejlepšími zájmy dítěte.

2.Členské státy zajistí, aby rodinní příslušníci, kteří spadají do oblasti působnosti tohoto rozhodnutí, byli relokováni na území téhož členského státu.

3.Před rozhodnutím o relokaci žadatele Itálie, Řecko a Maďarsko informují žadatele o relokačním řízení stanoveném v tomto rozhodnutí, a to v jazyce, kterému žadatel rozumí nebo o kterém lze důvodně předpokládat, že mu rozumí.

4.Po přijetí rozhodnutí o relokaci žadatele a před jejím provedením sdělí Itálie, Řecko a Maďarsko dotyčné osobě rozhodnutí o její relokaci písemně. V tomto rozhodnutí musí být konkrétně uveden členský stát relokace.

5.Žadatel nebo osoba požívající mezinárodní ochrany, která vstoupí na území jiného členského státu, než je členský stát relokace, aniž splňuje podmínky pro pobyt v tomto jiném členském státě, je povinna se okamžitě vrátit a členský stát relokace dotyčnou osobu přijme zpět.

Článek 7
Operativní podpora Itálie, Řecka a Maďarska

1.S cílem poskytnout pomoc Itálii, Řecku a Maďarsku, aby lépe zvládaly mimořádný tlak na jejich azylové a migrační systémy v důsledku současného zvýšeného migračního tlaku na jejich vnějších hranicích, členské státy ve spolupráci s Itálií, Řeckem a Maďarskem zvýší svoji operativní podporu v oblasti mezinárodní ochrany prostřednictvím příslušných činností koordinovaných úřadem EASO, agenturou Frontex a dalšími příslušnými agenturami, zejména případným vysláním národních odborníků pro tyto podpůrné činnosti:

a)prověřování státních příslušníků třetích zemí, kteří přijíždějí do Itálie, Řecka a Maďarska včetně jejich jednoznačné identifikace, sejmutí otisků prstů a registrace a případně registrace jejich žádosti o mezinárodní ochranu, a na žádost Itálie, Řecka a Maďarska i jejich počáteční zpracování;

b)poskytnutí informací a případně potřebné specifické pomoci žadatelům nebo potenciálním žadatelům, jichž se může týkat relokace podle tohoto rozhodnutí;

c)přípravu a organizaci návratových operací v případě státních příslušníků třetích zemí, kteří nepožádali o mezinárodní ochranu, nebo kteří ztratili právo na daném území setrvat.

2.Kromě podpory poskytované podle odstavce 1 a s cílem usnadnit provádění všech fází relokačního řízení poskytují členské státy Itálii, Řecku a Maďarsku případně zvláštní podporu prostřednictvím příslušných činností koordinovaných úřadem EASO, agenturou Frontex a dalšími příslušnými agenturami.

Článek 8
Doplňková opatření, která mají přijmout Itálie, Řecko a Maďarsko

1.Itálie a Řecko, majíce na paměti závazky stanovené v čl. 8 odst. 1 rozhodnutí [YZY/2015] ze dne [date] 2015 o vytvoření dočasného a výjimečného mechanismu pro relokaci osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, z Itálie a Řecka do jiných členských států, oznámí do [a month from the entry into force of this decision] aktualizovaný plán opatření, který zohledňuje potřebu zajistit řádné provádění tohoto rozhodnutí.

2.Maďarsko ke dni vstupu tohoto rozhodnutí v platnost předloží Komisi plán obsahující vhodná opatření v oblasti azylu, prvotního přijímání a navracení, jejichž cílem je zvýšení kapacity, kvality a účinnosti jeho systémů v daných oblastech, a stejně tak opatření k zajištění řádného uplatňování tohoto rozhodnutí. Maďarsko tento plán v plném rozsahu provede.

3.Pokud Itálie, Řecko nebo Maďarsko nesplní povinnosti uvedené v odstavci 1 nebo 2, může Komise poté, co dotčenému státu poskytla příležitost vyjádřit se, rozhodnout o pozastavení uplatňování tohoto rozhodnutí ve vztahu k danému členskému státu po dobu až tří měsíců. Komise může pozastavení jednou prodloužit až o další tři měsíce. Toto pozastavení nemá vliv na přesuny žadatelů probíhající po souhlasu členského státu relokace podle čl. 5 odst. 4.

Článek 9
Další nouzové situace

Podle čl. 78 odst. 3 Smlouvy v případě nouzové situace vyznačující se náhlým přílivem státních příslušníků ze třetích zemí do členského státu může Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem přijmout dočasná opatření ve prospěch dotyčného členského státu. Tato opatření mohou případně zahrnovat pozastavení účasti daného členského státu na relokaci podle tohoto rozhodnutí, jakož i možná kompenzační opatření pro Itálii, Řecko a Maďarsko.

Článek 10
Finanční podpora

1.Na každou osobu relokovanou podle tohoto rozhodnutí

a)obdrží členský stát relokace jednorázovou částku ve výši 6 000 EUR;

b)Itálie, Řecko a Maďarsko obdrží jednorázovou částku ve výši 500 EUR.

2.Tato finanční podpora bude prováděna postupem uvedeným v článku 18 nařízení (EU) č. 516/2014. Odchylně od vyplácení předběžných plateb podle nařízení (EU) č. 514/2014 se členským státům v roce 2016 vyplatí předběžná částka ve výši 50 % jejich celkového přídělu v souladu s tímto rozhodnutím.

Článek 11
Spolupráce s přidruženými státy

Za pomoci Komise mohou být uzavřena dvoustranná ujednání mezi Itálií, Řeckem a Maďarskem na jedné straně a Islandem, Lichtenštejnskem, Norskem a Švýcarskem na straně druhé ohledně relokace žadatelů z území Itálie, Řecka a Maďarska na území ostatních uvedených států. V těchto ujednáních se patřičně zohlední hlavní prvky tohoto rozhodnutí, zejména ty, které se týkají relokačního řízení a práv a povinností žadatelů.

Článek 12

Podávání zpráv

Na základě informací poskytnutých členskými státy a příslušnými agenturami podává Komise Radě každých šest měsíců zprávu o provádění tohoto rozhodnutí.

Komise rovněž podává Radě každých šest měsíců zprávu o provádění plánů uvedených v článku 8, a to na základě informací poskytnutých Itálií, Řeckem a Maďarskem.

Článek 13

Postup projednávání ve výborech

1. Komisi je nápomocen výbor uvedený v článku 44 nařízení č. 604/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí 21 .

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 14
Vstup v platnost

1.Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.Použije se po dobu [24 months from the entry into force].

3.Použije se na osoby přicházející na území Itálie, Řecka a Maďarska od exact date of entry into force] do [exact date of entry into force plus 24 months], jakož i na žadatele, kteří přišli na území těchto členských států po [1 month before the entry into force of this Decision].

V Bruselu dne

(1) Zvláštní zasedání Evropské rady (23. dubna 2015), prohlášení, EUCO 18/15; zasedání Evropské rady (25.–26. června 2015), závěry Rady, EUCO 22/15.

(2) P8_TA(2015)0176, 28. dubna 2015.

(3) 3405. zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci – dokument Rady 11097/15.

(4)

   Návrhy UNHCR z března 2015 na řešení současných a budoucích příjezdů žadatelů o azyl, uprchlíků a migrantů do Evropy po moři jsou dostupné na adrese: http://www.refworld.org/docid/55016ba14.html.

(5) Viz například desetibodový plán ECRE pro předcházení úmrtí na moři ze dne 23. dubna 2015 dostupný na adrese: www.ecre.org.

(6)

    http://www2.ohchr.org/English/bodies/crc/docs/GC/CRC_C_GC_14_ENG.pdf .

(7)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31).

(8)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond, mění rozhodnutí Rady 2008/381/ES a zrušují rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES a č. 575/2007/ES a rozhodnutí Rady 2007/435/ES (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 168).

(9) V případě Chorvatska se zohlední období 2013–2014.

(10) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(11)

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (přepracované znění), (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 96).

(12)

   Směrnice Rady 2003/9/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl (Úř. věst. L 31, 6.2.2003, s. 18).

(13)

   Směrnice Rady 2005/85/ES ze dne 1. prosince 2005 o minimálních normách pro řízení v členských státech o přiznávání a odnímání postavení uprchlíka (Úř. věst. L 326, 13.12.2005, s. 13).

(14)

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 60).

(15)

   Nařízení Rady (ES) č. 2725/2000 ze dne 11. prosince 2000 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy (Úř. věst. L 316, 15.12.2000, s. 1).

(16)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 ze dne 26. června 2013 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, a pro podávání žádostí orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva a o změně nařízení (EU) č. 1077/2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 1).

(17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany (Úř. věst. L 337, 20.12.2011, s. 9).

(18) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 60).

(19) Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 168.

(20) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

(21) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 9.9.2015

COM(2015) 451 final

PŘÍLOHY

k návrhu rozhodnutí Rady, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie, Řecka a Maďarska

PŘÍLOHA I – Distribuční klíč pro Itálii

Distribuční klíč je založen na těchto kritériích:

a) velikosti populace (40 % váhy). Toto kritérium odráží kapacitu členských států pojmout určitý počet uprchlíků;

b) celkovém HDP (40 % váhy). Toto kritérium odráží bohatství země v absolutním vyjádření, a je tedy indikátorem schopnosti daného hospodářství přijímat a integrovat uprchlíky;

c) průměrném počtu žádostí o azyl na jeden milion obyvatel v období 2010–2014 1 (10 % váhy, s horním limitem stanoveným na 30 % společného efektu populace a HDP na klíč). Toto kritérium odráží stávající zátěž členského státu, pokud jde o žádosti o azyl;

d) míře nezaměstnanosti (10 % váhy, s horním limitem stanoveným na 30 % společného efektu populace a HDP na klíč). Toto kritérium odráží kapacitu pro integraci uprchlíků.

PŘÍLOHA II – Distribuční klíč pro Řecko

Distribuční klíč je založen na těchto kritériích:

a) velikosti populace (40 % váhy). Toto kritérium odráží kapacitu členských států pojmout určitý počet uprchlíků;

b) celkovém HDP (40 % váhy). Toto kritérium odráží bohatství země v absolutním vyjádření, a je tedy indikátorem schopnosti daného hospodářství přijímat a integrovat uprchlíky;

c) průměrném počtu žádostí o azyl na jeden milion obyvatel v období 2010–2014 2 (10 % váhy, s horním limitem stanoveným na 30 % společného efektu populace a HDP na klíč). Toto kritérium odráží stávající zátěž členského státu, pokud jde o žádosti o azyl;

d) míře nezaměstnanosti (10 % váhy, s horním limitem stanoveným na 30 % společného efektu populace a HDP na klíč). Toto kritérium odráží kapacitu pro integraci uprchlíků.

PŘÍLOHA III – Distribuční klíč pro Maďarsko

Distribuční klíč je založen na těchto kritériích:

a) velikosti populace (40 % váhy). Toto kritérium odráží kapacitu členských států pojmout určitý počet uprchlíků;

b) celkovém HDP (40 % váhy). Toto kritérium odráží bohatství země v absolutním vyjádření, a je tedy indikátorem schopnosti daného hospodářství přijímat a integrovat uprchlíky;

c) průměrném počtu žádostí o azyl na jeden milion obyvatel v období 2010–2014 3 (10 % váhy, s horním limitem stanoveným na 30 % společného efektu populace a HDP na klíč). Toto kritérium odráží stávající zátěž členského státu, pokud jde o žádosti o azyl;

d) míře nezaměstnanosti (10 % váhy, s horním limitem stanoveným na 30 % společného efektu populace a HDP na klíč). Toto kritérium odráží kapacitu pro integraci uprchlíků.

PŘÍLOHA IV Legislativní finanční výkaz

1.    RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

   1.1    Název návrhu/podnětu

   1.2    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

   1.3    Povaha návrhu/podnětu

   1.4    Cíle

   1.5    Odůvodnění návrhu/podnětu

   1.6    Doba trvání akce a finanční dopad

   1.7    Předpokládaný způsob řízení

2.    SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

   2.1    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

   2.2    Systém řízení a kontroly

   2.3    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.    ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

   3.1    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

   3.2    Odhadovaný dopad na výdaje 

   3.2.1    Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

   3.2.2    Odhadovaný dopad na operační prostředky

   3.2.3    Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

   3.2.4    Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

   3.2.5    Příspěvky třetích stran

   3.3    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

Návrh prováděcího rozhodnutí Rady, kterým se stanoví prozatímní opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie, Řecka a Maďarska

1.2Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 4  

18 – Migrace a vnitřní věci

1.3Povaha návrhu/podnětu

◻ Návrh/podnět se týká nové akce

◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 5  

☑ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

◻ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci 

1.4Cíle

1.4.1Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

V evropském programu pro migraci (COM(2015)240 final) se zdůrazňuje, že je naléhavě nezbytné reagovat na velký počet migrantů přicházejících do EU. Od začátku roku 2015 čelí azylové systémy členských států bezprecedentnímu tlaku a příliv osob do členských států v první linii a některých dalších členských států bude v nadcházejících měsících pokračovat. EU by neměla s opatřeními čekat, až bude tlak neudržitelný: vysoký počet přicházejících migrantů má za následek, že je kapacita místních přijímacích a správních kapacit již tak napjatá. Komise v zájmu řešení situace v členských státech, které čelí největšímu tlaku, (znovu) aktivuje systém pro reakce v případě stavu nouze, se kterým počítá čl. 78 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. Návrh obsahuje dočasný mechanismus pro přerozdělování osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, aby se zajistila spravedlivá a vyvážená účast všech členských států na tomto společném úsilí. Za posuzování žádosti v souladu se zavedenými pravidly a zárukami bude odpovědný přijímající členský stát. Je navržen distribuční klíč založený na relevantních objektivních kritériích.

1.4.2Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č. 4

Posilování solidarity a sdílení odpovědnosti mezi členskými státy, zejména s těmi, které jsou migračním a azylovým tokům vystaveny nejvíce, a to i prostřednictvím praktické spolupráce.

Příslušné aktivity ABM/ABB

18.03 – Azyl a migrace

1.4.3Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Relokace 120 000 žadatelů z Itálie, Řecka a Maďarska do ostatních členských států.

1.4.4Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Počet relokovaných žadatelů.

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Tento návrh je předkládán v důsledku přetrvávající krize v oblasti azylu v Itálii, Řecku a Maďarsku. Návrh založený na čl. 78 odst. 3 Smlouvy má za cíl zabránit dalšímu zhoršení situace žadatelů o azyl v těchto třech zemích a poskytnout jim účinnou podporu.

Ve svém prohlášení ze dne 23. dubna 2015 se Evropská rada zavázala zvážit možnosti organizování nouzové relokace mezi všemi členskými státy na základě dobrovolnosti. Ve svém usnesení ze dne 28. dubna 2015 Evropský parlament vyzval Radu, aby vážně zvážila možnost uplatnění čl. 78 odst. 3 Smlouvy.
Svým návrhem ze dne 27. května 2015 (COM(2015)286 final) Komise poprvé aktivovala nouzový mechanismus podle čl. 78 odst. 3 Smlouvy. Evropská rada se v červnu dohodla, že v průběhu dvou let dojde k dočasné a výjimečné relokaci 40 000 osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, z Itálie a Řecka do jiných členských států.

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení EU

Nouzový stav způsobený náhlým přílivem státních příslušníků třetích zemí do Itálie, Řecka a Maďarska vystavuje jejich azylové systémy a zdroje značnému napětí. V důsledku toho mohou být postiženy ostatní členské státy kvůli sekundárním přesunům těchto osob z Itálie, Řecka a Maďarska do těchto jiných členských států. Je zřejmé, že opatření jednotlivých členských států nemohou uspokojivě odpovědět na společné výzvy, s nimiž se potýkají všechny členské státy. Proto je nutné přijmout v této oblasti opatření na úrovni EU.

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Návrh podle čl. 78 odst. 3 Smlouvy se předkládá podruhé.

1.5.4Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

AMIF předpokládá možnost přemístění žadatelů o mezinárodní ochranu v rámci národního programu každého členského státu na základě dobrovolnosti.

1.6Doba trvání akce a finanční dopad

☑ Časově omezený návrh/podnět 

◻ Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

☑ Finanční dopad od 2016 do 2020

◻ Časově neomezený návrh/podnět

Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

poté plné fungování.

1.7Předpokládaný způsob řízení

Přímé řízení Komisí

☑ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

◻ prostřednictvím výkonných agentur;

☑ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

◻ EIB a Evropský investiční fond;

◻ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

◻ veřejnoprávní subjekty;

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Tento legislativní finanční výkaz uvádí částky, které jsou nezbytné na pokrytí nákladů na relokaci žadatelů o mezinárodní ochranu z Itálie, Řecka a Maďarska do jiných členských států (včetně příspěvků na náklady spojené s přemístěním). Prostředky na závazky je třeba přičíst ke stávajícímu přídělu z Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF) do rozpočtové položky 18.030101. Výpočet potřebných plateb vychází z předpokladu, že 50 % předběžného financování se vyplatí v roce 2016.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

U režimu sdíleného řízení platí jednotný a efektivní rámec pro podávání zpráv, sledování a hodnocení. Pokud jde o národní programy, členské státy jsou povinny zřídit monitorovací výbor, jehož činnosti se bude moci účastnit Komise.

O provádění víceletých programů budou členské státy podávat každoročně zprávu. Tyto zprávy budou podmínkou pro úhradu ročních plateb v rámci postupu schvalování účetní závěrky, stanovené v nařízení (EU) č. 514/2014 (horizontální nařízení).

V roce 2018 Komise v souladu s článkem 15 nařízení 514/2014 předloží zprávu o přezkumu národních programů v polovině období, která bude zahrnovat provádění finančních zdrojů zpřístupněných prostřednictvím tohoto rozhodnutí Rady.

Kromě toho předloží Komise do 31. prosince 2018 průběžnou zprávu o čerpání fondů a do 30. června 2024 následnou hodnoticí zprávu o celkové realizaci (jejímž předmětem tak nebudou jen národní programy spravované v režimu sdíleného řízení).

2.2Systém řízení a kontroly

2.2.1Zjištěná rizika

Výdajové programy GŘ HOME nejsou zatíženy významným rizikem chyb. Potvrzením je skutečnost, že o nich výroční zprávy Účetního dvora nepřinášejí významná zjištění a že míra zbytkových chyb uváděná ve výročních zprávách GŘ HOME o činnosti nepřesáhla v uplynulých dvou letech 2 %.

Řídicí a kontrolní systém dodržuje obecné požadavky, jež jsou stanoveny v případě ESI fondů, a je plně v souladu s požadavky finančního nařízení.

Víceleté programování v kombinaci s každoročním schvalováním účetních závěrek, které vycházejí z plateb, jež provedl odpovědný orgán, sladí období způsobilosti s ročními účetními závěrkami Komise, aniž by se oproti stávajícímu stavu zvyšovala administrativní zátěž.

V rámci kontrol první úrovně bude odpovědný orgán provádět kontroly na místě, z nichž bude vycházet ve svém každoročním prohlášení řídícího subjektu o věrohodnosti.

Využívání jednorázových částek (zjednodušené vykazování nákladů) dále sníží chyby učiněné příslušnými orgány při provádění tohoto rozhodnutí.

2.2.2Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

Kromě uplatnění všech regulačních kontrolních mechanismů navrhne GŘ HOME strategii proti podvodům, která bude v souladu s novou strategií Komise proti podvodům přijatou dne 24. června 2011, aby se mimo jiné zaručilo, že vnitřní kontroly zaměřené proti podvodům jsou plně v souladu se strategií Komise proti podvodům a že přístup k řízení rizika podvodů umožňuje určovat oblasti, v nichž existuje riziko podvodu, a odpovídající reakce. V případě potřeby budou zřízeny skupiny k navazování a udržování kontaktů a budou vyvinuty vhodné nástroje IT, jež budou analyzovat případy podvodů v souvislosti s fondy.

Pokud jde o sdílené řízení, stanoví strategie Komise proti podvodům jednoznačný požadavek, aby návrhy Komise na předpisy, jež mají platit v období 2014–2020, ukládaly členským státům povinnost zavést preventivní opatření proti podvodům, která jsou účelná a přiměřená identifikovaným rizikům podvodu. Stávající návrh obsahuje v článku 5 jednoznačný požadavek, aby členské státy předcházely nesrovnalostem a aby je odhalovaly, napravovaly a hlásily Komisi.

Podrobnější úprava těchto povinností bude zahrnuta v úpravě funkcí odpovědného orgánu, jak uvádí čl. 24 odst. 5 písm. c).

Článek 41 zase jednoznačně stanoví, že finanční prostředky uvolněné po finančních opravách, jež budou prováděny na základě zjištění Komise či Účetního dvora, mají být opětovně použity.

2.2.3Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

Zanedbatelné náklady na kontrolu a velmi nízké riziko chyb.

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Použijí se standardní opatření GŘ HOME pro předcházení podvodům a nesrovnalostem.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje: Nepoužije se

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2Odhadovaný dopad na operační prostředky

◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

☑ Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1Shrnutí

◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

☑ Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

☑ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

◻ Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

◻ Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.

[…]

☑ Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

Vzhledem k vyčerpání rozpětí výdajového okruhu „Bezpečnost a občanství“ a po posouzení všech možností pro přerozdělení prostředků se navrhuje uvolnění prostředků z nástroje pružnosti.

3.2.5Příspěvky třetích stran

☑ Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

□ Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

☑ Návrh/podnět má tento finanční dopad:

◻ na vlastní zdroje

☑ na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1) V případě Chorvatska se vzhledem k jeho přistoupení k EU dne 1. července 2013 bere v úvahu pouze průměrný údaj za období 2013–2014.

(2) V případě Chorvatska se vzhledem k jeho přistoupení k EU dne 1. července 2013 bere v úvahu pouze průměrný údaj za období 2013–2014.

(3) V případě Chorvatska se vzhledem k jeho přistoupení k EU dne 1. července 2013 bere v úvahu pouze průměrný údaj za období 2013–2014.

(4) ABM: řízení podle činností (activity-based management); ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

(5) Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(6) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(7) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(8) Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

(9)  Dopad na platby je vypočten na základě předpokladu předběžného financování pro dočasný relokační program ve výši 50 %.

(10) Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(11) Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(12) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(13) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(14) Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(15) Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.

(16) Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 168.

(17) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.