EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 1.4.2025

COM(2025) 164 final

2025/0085(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2021/1057, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+), pokud jde o zvláštní opatření k řešení strategických výzev

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Přezkum politiky soudržnosti v polovině období představuje pro členské státy příležitost přesměrovat zdroje na období 2021–2027 na investice do obranných schopností, do konkurenceschopnosti, připravenosti a strategické autonomie EU a do dalších nově vznikajících priorit, včetně cílů Dohody o čistém průmyslu, a to tak, že Komisi předloží odpovídající změny programů. K posílení těchto oblastí jsou zapotřebí lidé s náležitými dovednostmi. V současném demografickém kontextu jsou rostoucí nedostatek dovedností a pracovních sil hlavní překážkou růstu a hospodářského přizpůsobení. Investice do rozvoje dovedností a mobility pracovních sil jsou nejvyšší prioritou.

Rámec pro investice v rámci politiky soudržnosti do lidí stanovený v nařízení o Evropském sociálním fondu plus (ESF+) není s těmito novými prioritami dostatečně sladěn. Výjimečné výzvy, kterým Unie čelí, vyžadují dodatečnou pozornost, flexibilitu a posílení pobídek. Navrhované úpravy pomohou nasměrovat změny programů směrem k nově vznikajícím prioritám a podpoří urychlení provádění. Tento návrh stanoví úpravy nařízení o ESF+ za účelem dosažení těchto cílů.

Sladění investic v rámci politiky soudržnosti s novými prioritami

V posledních letech se geopolitická dynamika vyznačuje hlubokou nejistotou, která vyžaduje zásadní přehodnocení strategické autonomie EU. Tyto změny se odehrávají současně s ekologickou, sociální a technologickou transformací, která rychle mění svět kolem nás. Výzvy, které tyto souběžné transformace přinášejí, byly komplexně analyzovány ve zprávě „Budoucnost evropské konkurenceschopnosti“, která byla zveřejněna v září 2024. Zpráva zdůrazňuje, že je naléhavě nutné odstranit rozdíl v oblasti inovací, sladit úsilí o dekarbonizaci s hospodářskou konkurenceschopností a snížit vnější závislost prostřednictvím diverzifikace dodavatelských řetězců a investic do kritických odvětví.

V reakci na to již bylo zahájeno několik významných iniciativ, které mají posílit hospodářskou odolnost a strategickou autonomii EU. Patří mezi ně „Platforma strategických technologií pro Evropu“ (STEP), jejímž cílem je posílit vedoucí postavení Evropy v oblasti technologií; plán „REPowerEU“, jehož cílem je snížit závislost na vnějších zdrojích energie a urychlit ekologickou transformaci, dokončit intervence, které již probíhají prostřednictvím programů politiky soudržnosti, a „Nástroj pro oživení a odolnost“, jehož cílem je podpořit strukturální změny v členských státech a regionech a zvýšit jejich odolnost.

Politika soudržnosti jako hlavní investiční nástroj EU v rámci víceletého finančního rámce hraje při podpoře těchto priorit zásadní roli. Podporuje cílené investice, které přispívají k hospodářské, sociální a územní soudržnosti a zároveň řeší nové výzvy. Přispívá k hospodářské transformaci Evropy, mimo jiné prostřednictvím inovací, a posiluje tak konkurenceschopnost. Regulační rámec, kterým se řídí fondy politiky soudržnosti na období 2021–2027, byl však vypracován, projednán a přijat před řadou významných geopolitických a hospodářských událostí, které od té doby změnily některé strategické politické priority EU.

Podobně byly ve stejném časovém rámci vypracovány a schváleny dohody o partnerství a národní a regionální programy politiky soudržnosti, které tudíž odráží tehdejší priority. Vzhledem k měnícímu se globálnímu a regionálnímu kontextu představuje přezkum v polovině období v roce 2025 zásadní příležitost k posouzení jejich provádění a účinnosti jejich příspěvku k měnícím se prioritám. Tento přezkum pomůže určit, do jaké míry mohou programy politiky soudržnosti přímo a rychle reagovat na rychle se měnící politickou, hospodářskou a sociální realitu.

Současně se ukázalo, že počáteční provádění programů politiky soudržnosti na období 2021–2027 se potýká s problémy, které brání rychlému čerpání a vyplácení finančních prostředků, což vede ke zpoždění v jejich provádění ve srovnání s předchozími programovými obdobími. Toto zpoždění přichází v době, kdy jsou pro podporu hospodářské odolnosti a konkurenceschopnosti nezbytné velké a urychlené investice.

V této souvislosti Komise navrhuje cílené změny nařízení (EU) 2021/1057. Cílem těchto změn je přizpůsobit investiční priority měnícímu se hospodářskému, společenskému, environmentálnímu a geopolitickému kontextu a zároveň zavést větší flexibilitu a pobídky, které usnadní a podpoří rychlé využívání tolik potřebných zdrojů. Úpravou rámce politiky soudržnosti na období 2021–2027 může EU zajistit, aby její investiční mechanismy zůstaly pružné a pohotové, což umožní účinněji reagovat na současné i budoucí výzvy.

Aby členské státy mohly účinně využít možností stanovených v tomto návrhu, navrhuje se, aby jim bylo umožněno znovu předložit návrh přezkumu v polovině období do dvou měsíců po vstupu tohoto návrhu na změnu nařízení (EU) 2021/1057 v platnost. Jakoukoli změnou programu, která by byla provedena v souladu s novými prioritami a flexibilitou, není dotčeno uplatňování jakýchkoli opatření přijatých podle nařízení (EU) 2020/2092 a není jí dotčen ani soulad příslušných programů s prioritami podle článku 15 nařízení (EU) 2021/1060. V této souvislosti bude Komise pečlivě sledovat soulad programů s požadavky příslušných právních předpisů EU.

Konkurenční síla Evropy spočívá v jejích lidech. Náš lidský kapitál je klíčem k prosperitě EU, k její hospodářské odolnosti, ke zvýšení růstu produktivity a k podpoře soudržnosti. Pracovní síla v EU musí mít potřebné dovednosti, aby mohla podporovat rostoucí obranný průmysl, podporovat připravenost a bezpečnost Evropy a také přechod na nízkouhlíkové hospodářství, včetně dovedností v oblasti čistých technologií, digitalizace a podnikání. Dohoda o čistém průmyslu 1 nastiňuje konkrétní opatření, která mají dekarbonizaci proměnit v hnací sílu růstu evropského průmyslu.

Tváří v tvář bezprecedentní geopolitické nestabilitě musí nyní Evropská unie přijmout zásadní rozhodnutí k zajištění své bezpečnosti. Aby si Evropa zajistila obrannou odstrašující sílu a bezpečnost, musí být připravena vstoupit do nové éry a výrazně zvýšit podporu rozvoje obranných schopností a konkurenceschopnosti obranného průmyslu EU. Toto úsilí umožní Unii řešit krátkodobou naléhavost podpory Ukrajiny a zároveň zajistí dlouhodobou stabilitu kontinentu.

Komise navrhla Evropské radě plán okamžité reakce – plán ReArm Europe – ve výši 800 miliard EUR, a to aktivací všech dostupných finančních nástrojů na rychlou a významnou podporu investic do evropských obranných kapacit. Mezi tyto nástroje patří i rozpočet Unie, který může dodatečně přispět k tomuto společnému úsilí prostřednictvím nového specializovaného obranného nástroje a posílením Programu pro evropský obranný průmysl (EDIP).

Aby byly tyto nástroje doplněny a aby byly členské státy ještě více motivovány k přímé podpoře investic do obrany, je nezbytné, aby bylo možné rychle mobilizovat finanční prostředky v rámci politiky soudržnosti. Tyto investice posílí odolnost a konkurenceschopnost EU a zároveň podpoří regionální rozvoj a růst. Budou také řešit dvojí výzvu, které čelí regiony Unie sousedící s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou: posílení bezpečnosti a zároveň oživení jejich hospodářství.

Východní příhraniční regiony

Vzhledem k tomu, že východní příhraniční regiony mají od ruské agrese proti Ukrajině problémy, měly by programy v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst s regiony NUTS 2, které mají hranice s Ruskem, Běloruskem nebo Ukrajinou, využít možnosti jednorázového 9,5% předběžného financování prostředků přidělených z programu v roce 2026 a 100% financování ze strany Unie.

Větší flexibilita a zjednodušení pro urychlení investic

V polovině programového období 2021–2027 je výše plateb, o které členské státy žádají Komisi, nízká, což je způsobeno kombinací několika faktorů: pozdním přijetím právních předpisů, jimiž se tato politika řídí; nutností čelit na sebe navazujícím krizím od pandemie COVID-19 přes válku proti Ukrajině až po energetickou krizi; tlakem na ukončení předchozího programového období a prioritou, která byla dána provádění nástrojů NGEU, vzhledem k jejich kratšímu časovému rámci provádění. Tyto všechny faktory zatěžují administrativní kapacity orgánů členských států při navrhování a rychlém provádění investic. Bez ohledu na velké zrychlení, k němuž došlo v minulém roce, kdy výběr projektů těsně překročil 40 % přidělených prostředků, by provádění politiky soudržnosti mělo výrazně zvýšit své tempo v situaci, kdy Unie čelí řadě nových výzev, které vyžadují rychlou reakci. Komise proto navrhuje soubor opatření zaměřených na zajištění ještě větší flexibility a zjednodušení využívání podpory z politiky soudržnosti pro urychlení investic:

–Aby se předešlo zpožděnému provádění programu z důvodu rozpočtových omezení jednotlivých států a aby se rozšířila finanční kapacita členských států k řešení nově vznikajících výzev, navrhuje Komise poskytnout v roce 2026 jednorázové 4,5% předběžné financování z ESF+ všem programům, u nichž se v rámci procesu přezkumu v polovině období provede přerozdělení alespoň 15 % jejich zdrojů na nové priority a platformu STEP.

–Navrhuje se zvýšit procentní podíl předběžného financování na 9,5 % v roce 2026 u programů, které pokrývají jeden nebo více regionů NUTS 2 sousedících s Ruskem, Běloruskem nebo Ukrajinou, a to s ohledem na specifické problémy, kterým tyto regiony od ruské agrese na Ukrajině čelí.

–Aby se zabránilo tomu, že riziko zpoždění a související ztráty finančních prostředků sníží ochotu provádět změny programu, a aby se zajistilo řádné provádění příslušných operací, navrhuje Komise prodloužit lhůtu pro využívání zdrojů ESF+ a prodloužit konečné datum způsobilosti o jeden další rok. Navrhuje se, aby tato flexibilita byla k dispozici pouze pro programy, které navrhly změny vedoucí k přerozdělení alespoň 15 % zdrojů na nové priority a platformu STEP v rámci přezkumu v polovině období, jakmile budou schváleny.

•Soulad se stávajícími ustanoveními v dané oblasti politiky

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Informativní dokumenty (u směrnic)

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

2025/0085 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2021/1057, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+), pokud jde o zvláštní opatření k řešení strategických výzev

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 164, 175, 177 a 322 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 3 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 4 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Vzhledem k významným geopolitickým a hospodářským událostem, které změnily některé strategické politické priority Unie, je nezbytné poskytnout členským státům možnosti, jak tyto strategické výzvy řešit a jak přeorientovat své zdroje na nově vznikající priority.

(2)Bílá kniha o budoucnosti evropské obrany 2030 5 připravuje půdu pro skutečnou evropskou obrannou unii, mimo jiné tím, že členským státům navrhuje, aby do obrany a obranného průmyslu výrazně investovaly. V tomto ohledu jsou ve sdělení Komise o unii dovedností ze dne 5. března 2025 6 (dále jen „sdělení o unii dovedností“) stanovena opatření k řešení nedostatku dovedností a nedostatků v oblasti dovedností v Unii, a to i prostřednictvím iniciativy Pakt pro dovednosti uvedené v tomto sdělení a jejích rozsáhlých partnerství, včetně partnerství v oblasti obranného ekosystému. Proto je vhodné zahrnout pobídky pro ESF+ zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 7 , a tím usnadnit rozvoj dovedností v obranném průmyslu.

(3)V rámci ESF+ je již možné podporovat přizpůsobení pracovníků, podnikatelů a podniků změnám. V souladu s opatřeními v oblasti dekarbonizace navrženými ve sdělení Komise o Dohodě o čistém průmyslu: společný plán konkurenceschopnosti a dekarbonizace ze dne 26. února 2025 8 a za účelem většího usnadnění přizpůsobení průmyslu v souvislosti s dekarbonizací výrobních procesů a výrobků, v kontextu cíle poskytovat celoživotní příležitosti k pravidelné rekvalifikaci lidí a rozšiřování jejich dovedností, jak je uvedeno ve sdělení o unii dovedností, a to i prostřednictvím nově navržené Záruky k získání dovedností, by měl ESF+ usnadnit získávání dovedností, zachování pracovních míst a vytváření pracovních míst v průběhu celého procesu dekarbonizace tím, že poskytne flexibilitu při provádění.

(4)V rámci ESF+ je již možné podporovat investice přispívající k cílům „Platformy strategických technologií pro Evropu“ (STEP), která byla zřízena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/795 9 a jejímž cílem je posílit vedoucí postavení Unie v oblasti technologií. V zájmu větší motivace k investicím z ESF+ v těchto kritických oblastech by měla být rozšířena možnost členských států získat vyšší předběžné financování na související změny programů.

(5)Aby mohly členské státy provést smysluplné změny programů a zaměřit zdroje na strategické priority Unie stanovené ve 2., 3. a 4. bodě odůvodnění, aniž by došlo k dalšímu zpoždění při provádění, je vhodné stanovit dodatečnou flexibilitu. Přezkum v polovině období by měl sloužit jako příležitost k řešení nově vznikajících strategických výzev a nových priorit, a proto by členské státy měly mít k dispozici více času k dokončení posouzení výsledků přezkumu v polovině období a předložení souvisejících změn programů.

(6)Aby se urychlilo provádění programů politiky soudržnosti, zmírnil se tlak na vnitrostátní rozpočty a poskytla se likvidita potřebná k provedení klíčových investic, mělo by být pro programy poskytnuto dodatečné jednorázové předběžné financování z ESF+. Vzhledem k tomu, že ruská agrese na Ukrajině má nepříznivé dopady, měl by se procentní podíl předběžného financování dále zvýšit u některých programů, které pokrývají jeden nebo více regionů NUTS 2 sousedících s Ruskem, Běloruskem nebo Ukrajinou. S cílem motivovat ke změně zaměření programů na klíčové priority v rámci přezkumu v polovině období by dodatečné předběžné financování mělo být k dispozici pouze v případě, že je dosaženo určité prahové hodnoty pro přerozdělení finančních zdrojů na konkrétní klíčové priority.

(7)Kromě toho by měly být v zájmu zohlednění času potřebného k přeorientování investic a co nejlepšího využití dostupných zdrojů upraveny lhůty pro způsobilost výdajů a pravidla zrušení závazku u programů, v jejichž rámci se provádí přerozdělení zdrojů na strategické priority.

(8)Mělo by být rovněž možné uplatnit maximální míru spolufinancování až do výše 100 % na priority v programech, které pokrývají jeden nebo více regionů NUTS 2 sousedících s Ruskem, Běloruskem nebo Ukrajinou, protože ruská agrese má na tyto regiony nepříznivý dopad.

(9)Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž řešit strategické výzvy, přeorientovat investice na nové kritické priority a zjednodušit a zrychlit provádění politik, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(10)Nařízení (EU) 2021/1057 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(11)[Vzhledem k tomu, že je okamžitě zapotřebí umožnit klíčové investice do dovedností v obranném průmyslu, jakož i do přizpůsobení se změnám souvisejícím s dekarbonizací v kontextu naléhavých strategických geopolitických výzev, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,]

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) 2021/1057 se mění takto:

1)Vkládá se nový článek 5a, který zní:

„Článek 5a

Zvláštní ustanovení související s prováděním složky ESF+ v rámci sdíleného řízení

1)V roce 2026 vyplatí Komise 4,5 % celkové podpory z ESF+, jak je stanoveno v rozhodnutí o schválení změny programu, jako dodatečné jednorázové předběžné financování. Procentní podíl jednorázového předběžného financování se v roce 2026 zvýší na 9,5 % u programů pokrývajících jeden nebo více regionů NUTS 2 sousedících s Ruskem, Běloruskem nebo Ukrajinou, pokud program nepokrývá celé území členského státu. Jsou-li v členském státě regiony NUTS 2 sousedící s Ruskem, Běloruskem nebo Ukrajinou zahrnuty výhradně do programů pokrývajících celé území tohoto členského státu, použije se na tyto programy zvýšené předběžné financování stanovené v tomto odstavci.

Dodatečné předběžné financování uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se použije pouze v případě, že bylo schváleno přerozdělení nejméně 15 % finančních zdrojů programu na jednu nebo více vyhrazených priorit stanovených v souladu s články 12a, 12c a 12d, a to za předpokladu, že žádost o změnu programu bude předložena do 31. prosince 2025.

Předběžné financování poskytnuté členskému státu, které vyplývá ze změn programů na základě přerozdělení prostředků na priority uvedeném v druhém pododstavci tohoto odstavce, se pro účely výpočtu částek, které mají v souladu s článkem 105 nařízení (EU) 2021/1060 představovat zrušení přidělení prostředků na závazek, započítává jako platby provedené v roce 2025, pokud byla žádost o změnu programu předložena v roce 2025.

2)Odchylně od čl. 63 odst. 2 a čl. 105 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1060 je lhůta pro způsobilost výdajů, úhradu nákladů a zrušení závazku stanovena na 31. prosince 2030. Tato výjimka se použije pouze v případě, že byly schváleny změny programu, které přerozdělují alespoň 15 % finančních zdrojů programu na jednu nebo více vyhrazených priorit stanovených v souladu s články 12a, 12c a 12d tohoto nařízení v rámci přezkumu v polovině období.

3)Odchylně od článku 112 nařízení (EU) 2021/1060 se maximální míra spolufinancování pro priority v programech, které pokrývají jeden nebo více regionů NUTS 2 sousedících s Ruskem, Běloruskem nebo Ukrajinou, stanoví na 100 %. Vyšší míra spolufinancování se nevztahuje na programy pokrývající celé území dotyčného členského státu, pokud tyto regiony nejsou výlučně zahrnuty do programů, které pokrývají celé území tohoto členského státu. Tato výjimka se použije pouze v případě, že v rámci přezkumu v polovině období bylo schváleno přerozdělení nejméně 15 % finančních zdrojů programu na jednu nebo více vyhrazených priorit stanovených v souladu s články 12a, 12c a 12d tohoto nařízení, a to za předpokladu, že změna programu bude předložena do 31. prosince 2025.

4)Kromě posouzení každého programu na základě výsledku přezkumu v polovině období, které má být předloženo v souladu s čl. 18 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1060, mohou členské státy do dvou měsíců od vstupu nařízení (EU) XXXX/XXXX [tohoto nařízení] v platnost znovu předložit doplňkové posouzení, jakož i související žádosti o změny programu, přičemž zohlední možnost vyhrazených priorit v souladu s články 12a, 12c a 12d. Použijí se lhůty stanovené v čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1060.“

2)V čl. 12a odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Kromě předběžného financování programu podle čl. 90 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2021/1060, pokud Komise schválí změnu programu zahrnující jednu nebo více priorit vyhrazených na operace podporované z ESF+, které přispívají k cílům platformy STEP uvedeným v článku 2 nařízení (EU) 2024/795, provede mimořádné předběžné financování ve výši 30 % na základě přidělení prostředků na tyto priority, a to za předpokladu, že změna programu bude předložena Komisi do 31. prosince 2025. Toto mimořádné předběžné financování bude vyplaceno do 60 dnů od přijetí rozhodnutí Komise o schválení změny programu.“

3)Vkládají se nové články 12c a 12d, které znějí:

„Článek 12c

Podpora obranného průmyslu

1)Členské státy se mohou rozhodnout, že v rámci programu podpoří rozvoj dovedností v obranném průmyslu v souladu s vyhrazenými prioritami. Tyto vyhrazené priority mohou podporovat kterýkoli ze specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. a) až l).

2)Při zajišťování souladu s požadavky na tematické zaměření stanovenými v článku 7 tohoto nařízení se nezohledňují zdroje přidělené na vyhrazenou prioritu uvedenou v odstavci 1.

3)Kromě ročního předběžného financování programu podle čl. 90 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2021/1060 vyplatí Komise 30 % přídělu na vyhrazené priority uvedené v odstavci 1 tohoto článku, jak je uvedeno v rozhodnutí o schválení změny programu, jako mimořádné jednorázové předběžné financování.

Toto mimořádné předběžné financování bude vyplaceno do 60 dnů od přijetí rozhodnutí Komise o schválení změny programu v souladu s článkem 24 nařízení (EU) 2021/1060.

4)V souladu s čl. 90 odst. 5 nařízení (EU) 2021/1060 částku vyplacenou jako mimořádné předběžné financování Komise zúčtuje nejpozději v posledním účetním roce.

V souladu s čl. 90 odst. 6 nařízení (EU) 2021/1060 se veškeré úroky z mimořádného předběžného financování použijí pro dotčený program stejným způsobem jako ESF+ a zahrnou se do účtů za poslední účetní rok.

V souladu s čl. 97 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 se mimořádné předběžné financování nepozastavuje.

V souladu s čl. 105 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 zahrnuje předběžné financování, které má být zohledněno pro účely výpočtu částek, jejichž přidělení na závazek má být zrušeno, i vyplacené mimořádné předběžné financování.

5)Odchylně od článku 112 nařízení (EU) 2021/1060 se maximální míra spolufinancování pro vyhrazené priority uvedené v odstavci 1 tohoto článku stanoví na 100 %.

Článek 12d

Podpora přizpůsobení v souvislosti s dekarbonizací

1)Členské státy se mohou rozhodnout, že naplánují podporu na získávání dovedností, rozšiřování dovedností a rekvalifikaci v zájmu lepšího přizpůsobení pracovníků, podniků a podnikatelů změnám přispívajícím k dekarbonizaci výrobních kapacit v rámci vyhrazených priorit. Tyto vyhrazené priority mohou podporovat kterýkoli ze specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. a) až l).

2)Pro účely odstavce 1 tohoto článku předloží členský stát žádost o změnu v souladu s článkem 24 nařízení (EU) 2021/1060. Pokud členský stát již má programy, které zahrnují jednu nebo více priorit splňujících podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku, předloží Komisi žádost, aby dotyčné priority byly považovány za vyhrazené priority pro účely odstavce 1 tohoto článku.

3)Kromě ročního předběžného financování programu podle čl. 90 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2021/1060 vyplatí Komise 30 % přídělu na vyhrazené priority uvedené v odstavci 1 tohoto článku, jak je uvedeno v rozhodnutí o schválení změny programu, jako mimořádné jednorázové předběžné financování.

   Toto mimořádné předběžné financování bude vyplaceno do 60 dnů od přijetí rozhodnutí Komise o schválení změny programu v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

4)V souladu s čl. 90 odst. 5 nařízení (EU) 2021/1060 částku vyplacenou jako mimořádné předběžné financování Komise zúčtuje nejpozději v posledním účetním roce.

   V souladu s čl. 90 odst. 6 nařízení (EU) 2021/1060 se veškeré úroky z mimořádného předběžného financování použijí pro dotčený program stejným způsobem jako ESF+ a zahrnou se do účtů za poslední účetní rok.

   V souladu s čl. 97 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 se mimořádné předběžné financování nepozastavuje.

   V souladu s čl. 105 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 zahrnuje předběžné financování, které má být zohledněno pro účely výpočtu částek, jejichž přidělení na závazek má být zrušeno, i vyplacené mimořádné předběžné financování.

5)Odchylně od článku 112 nařízení (EU) 2021/1060 se maximální míra spolufinancování pro vyhrazené priority uvedené v odstavci 1 tohoto článku stanoví na 100 %.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost [prvním dnem] po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU3

1.1Název návrhu/podnětu3

1.2Příslušné oblasti politik3

1.3Cíle3

1.3.1Obecné cíle3

1.3.2Specifické cíle3

1.3.3Očekávané výsledky a dopady3

1.3.4Ukazatele výkonnosti3

1.4Návrh/podnět se týká:4

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu4

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu4

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.4

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti4

1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji5

1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků5

1.6Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu6

1.7Předpokládaný způsob plnění rozpočtu6

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ8

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv8

2.2Systémy řízení a kontroly8

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie8

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění8

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)8

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí9

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU10

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky10

3.2Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky12

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky12

3.2.1.1Prostředky ze schváleného rozpočtu12

3.2.1.2Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů17

3.2.2Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků22

3.2.3Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky24

3.2.3.1 Prostředky ze schváleného rozpočtu24

3.2.3.2Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů24

3.2.3.3Prostředky celkem24

3.2.4Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů25

3.2.4.1Financované ze schváleného rozpočtu25

3.2.4.2Financované z vnějších účelově vázaných příjmů26

3.2.4.3Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem26

3.2.5Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi28

3.2.6Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem28

3.2.7Příspěvky třetích stran28

3.3Odhadovaný dopad na příjmy29

4.Digitální rozměr29

4.1Požadavky digitálního významu30

4.2Údaje30

4.3Digitální řešení31

4.4Posouzení interoperability31

4.5Opatření na podporu digitálního provádění32

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik 

1.3Cíle

1.3.1Obecné cíle

1.3.2Specifické cíle

1.3.3Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.3.4Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.4Návrh/podnět se týká: 

 nové akce 

X nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 10  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

X časově omezená doba trvání

–    finanční dopad od roku 2026 do roku 2029 u prostředků na platby. Žádný dopad na prostředky na závazky.

1.7Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 11   

– 

Sdílené řízení s členskými státy

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

2.2Systémy řízení a kontroly 

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

3.2.1.1Prostředky ze schváleného rozpočtu

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur)

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.1 Prostředky ze schváleného rozpočtu

Vzhledem k celkově napjaté situaci v okruhu 7, pokud jde o personální obsazení i výši prostředků, budou potřebné lidské zdroje pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ nebo jiných útvarů Komise.

3.2.4Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

3.2.4.1Financované ze schváleného rozpočtu

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE) 19

3.2.4.3Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem

Zaměstnanci potřební k provedení návrhu (v ekvivalentech plného pracovního úvazku):

Popis úkolů:

3.2.5Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi

Mohlo by být nutné přizpůsobit oddělení front-office pro platformu SFC2021, aby bylo možné zpracovat přidání odvětvových informací. Odhadované úsilí na přizpůsobení digitálního řešení se pohybuje v rozmezí 20 až 40 člověkodnů. Na provedení této změny však není požadován žádný rozpočet: bude hrazena z rozpočtu oddělení front-office pro platformu SFC2021 na rok 2025, který pokrývá náklady na vývojovou údržbu.

3.2.6Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

–může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

–    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

–    vyžaduje revizi VFR.

3.2.7Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

–nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3    Odhadovaný dopad na příjmy 

–Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–    na vlastní zdroje

–    na jiné příjmy

–    uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

4.Digitální rozměr

4.1Požadavky digitálního významu

4.2Údaje

4.3Digitální řešení

4.4Posouzení interoperability

4.5Opatření na podporu digitálního provádění

(1)    COM(2025) 85 final.

(2)    https://pact-for-skills.ec.europa.eu/about/industrial-ecosystems-and-partnerships/aerospace-and-defence_en

(3)    Úř. věst. C , , s. .

(4)    Úř. věst. C , , s. .

(5)    Společná bílá kniha o budoucnosti evropské obrany 2030, JOIN(2025) 120 final ze dne 19. března 2025.

(6)    COM(2025) 90 final.

(7)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) a zrušuje nařízení (EU) č. 1296/2013 (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 21, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2021/1057/oj ).

(8)    COM(2025) 85 final.

(9)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/795 ze dne 29. února 2024, kterým se zřizuje Platforma strategických technologií pro Evropu (STEP) a mění směrnice 2003/87/ES a nařízení (EU) 2021/1058, (EU) 2021/1056, (EU) 2021/1057, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) 2021/1060, (EU) 2021/523, (EU) 2021/695, (EU) 2021/697 a (EU) 2021/241 (Úř. věst. L, 2024/795, 29.2.2024, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2024/795/oj ).

(10)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(11)    Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia: https://myintracomm.ec.europa.eu/corp/budget/financial-rules/budget-implementation/Pages/implementation-methods.aspx .

(12)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(13)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(14)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(15)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(16)    Nezbytné prostředky by měly být stanoveny na základě údajů o průměrných ročních nákladech, které jsou k dispozici na příslušných internetových stránkách BUDGpedia.

(17)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(18)    Popsaný v oddíle 1.3.2. „Specifické cíle“.

(19)    Pod tabulkou prosím upřesněte, kolik plných pracovních úvazků v rámci uvedeného počtu je již přiděleno na řízení akce a/nebo může být přerozděleno v rámci vašeho GŘ a jaké jsou vaše čisté potřeby.

(20)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.