52008PC0677

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 30.10.2008

KOM(2008) 677 v konečném znění

2008/0201 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 808/2004 o statistice Společenství o informační společnosti

(předložená Komisí)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

SOUVISLOSTI NÁVRHU |

110 | Odůvodnění a cíle návrhu Informační a komunikační technologie (ICT) mají významný podíl na růstu produktivity a hrubého domácího produktu Evropské unie (EU) a výrazně přetvářejí naši společnost i hospodářství způsobem, jež nemá obdoby. ICT nadále představují jednu z hlavních sil hospodářské a sociální modernizace. Politika Společenství svým proaktivním přístupem usiluje o vybudování všem přístupné informační společnosti založené na všeobecně rozšířeném využívání informačních a komunikačních technologiích ve veřejných službách, v malých a středních podnicích i v domácnostech. Při sledování politiky Společenství a jejího pokroku k obnoveným lisabonským cílům je ústředním prvkem porovnávání ukazatelů. Toto porovnávání ukazatelů vyžaduje harmonizovanou, spolehlivou, vysoce kvalitní a aktuální statistiku Společenství o informační společnosti. |

120 | Obecné souvislosti Ve svém sdělení nazvaném „i2010 – Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost“[1] Komise podporuje otevřené a konkurenceschopné digitální hospodářství, zdůrazňuje význam ICT jakožto prvku, který podněcuje začleňování obyvatel a zlepšování kvality života, a představuje komplexní strategii pro odvětví ICT a sdělovacích prostředků. Ve spojení s touto strategií je porovnávání ukazatelů považováno za ústřední prvek sledování pokroku směrem k obnoveným lisabonským cílům. V úzké spolupráci s členskými státy Komise vypracovala rámec pro srovnávací analýzy iniciativy i2010[2], který obsahuje seznam hlavních ukazatelů pro příslušný proces sledování. Tyto ukazatele jsou rozděleny do skupin podle hlavních cílů strategie i2010, tj. sledování evropského informačního prostoru, výzkum a inovace v oblasti ICT realizované podniky, sociální začleňování, veřejné služby a kvalita života. Poskytování statistických údajů o této oblasti je trvale zapotřebí, jelikož ICT mají významný dopad na evropské podniky i společnost neustále. S rozvojem participativní sítě, propojením počítačů na celém světě, tzv. „internetem věcí“, s všudypřítomnou možností připojení i s ohledem na sítě příští generace sílí potřeba statistických informací z oblasti informační společnosti. ICT a inovace spojené s ICT jsou navíc v současné době považovány za základní podmínku rozvoje znalostní ekonomiky. Internet se ze zdroje informací proměňuje v celosvětovou síť stále více participativní povahy. Občané se na této síti stále významněji podílejí a využívají ji k blogování, sdílení médií i ke společenskému styku. Existují jasné ukazatele toho, že se internet rozvine v celosvětovou síť počítačů umožňující dálkový přístup k bezpečným počítačovým zdrojům založený na plynulých tocích. Tento vývoj je významný zejména pro evropské podniky, jelikož lze očekávat, že díky lepšímu rozdělení zdrojů dojde ke zvýšení produktivity. V budoucnosti bude stále více přístrojů, senzorů a předmětů připojeno prostřednictvím pevných či bezdrátových sítí. Budou schopny interakce s prostředím a budou samostatně zasílat informace dalším zařízením. Tento rozvoj tzv. „internetu věcí“ bude mít význam pro dopravu, životní prostředí, zdravotní péči, udržitelnost a zabezpečovací systémy, a zároveň přinese značné zvýšení efektivity hospodářství. Mobilní přístroje jsou stále pokročilejší a zahrnují několik funkcí najednou. Lidé tyto mobilní přístroje, které jsou bezdrátově připojeny k internetu, stále více využívají k vyhledávání a zasílání informací. To posílí rozvoj participativní sítě a podnítí lokalizační služby. Jedním z důsledků těchto trendů bude intenzivnější pohyb údajů, který podnítí přechod k širokému pásmu druhé generace, jež je založeno na internetovém protokolu a nabízí výrazně vyšší rychlost. Posun směrem k sítím příští generace je jedním z nevýznamnějších úkolů, jimž bude elektronická komunikace v nadcházejících letech čelit. Komise na základě konzultace s členskými státy vypracovala index výkonnosti širokopásmového připojení pro účely porovnávání ukazatelů celkové výkonnosti členských států z řady hledisek, jako jsou různé sociálně-ekonomické aspekty nebo zavádění pokročilých služeb. Statistické údaje jsou velice důležité, aby bylo možné pokračovat ve sledování výkonnosti v této oblasti. Strukturální ukazatele, které se používají v roční jarní zprávě pro Evropskou radu, vyžadují ukazatele vycházející z ucelených statistických informací z oblasti informační společnosti. |

130 | Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu Nařízení (ES) č. 808/2004 ze dne 21. dubna 2004 o statistice Společenství o informační společnosti[3] vymezuje roční poskytování statistických údajů pro dva moduly: „podniky a informační společnost“ a „jednotlivce, domácnosti a informační společnost“. Nařízením je stanovena maximální lhůta v délce 5 let od jeho vstupu v platnost. Mezi hlavními zúčastněnými se má za to, že klíčových cílů stávajícího nařízení již bylo do značné míry dosaženo. Související proces harmonizace v Evropské unii silně ovlivnil vývoj statistiky o ICT na celém světě, přičemž jednu z vedoucích pozic zaujaly Statistický úřad Evropských společenství (Eurostat) a evropský statistický systém. Návrh na změnu nařízení (ES) č. 808/2004 zajistí poskytování statistických údajů o využívání ICT v domácnostech, jednotlivci a v podnicích pro účely rámce porovnávání ukazatelů a pro další rozvoj ICT v rámci Lisabonské strategie. Zároveň je cílem této změny aktualizovat témata poskytovaných statistických údajů tak, aby byl zohledněn nový vývoj v oblasti ICT. Navíc by došlo ke zlepšení prostředků pro analýzu údajů v zájmu lepšího využití statistických údajů a snížení zátěže respondentů. Toho bude dosaženo zavedením nových metod analýzy údajů, což je součástí navrhovaného programu modernizace evropské statistiky podnikání a obchodu (MEETS)[4]. Navrhované nařízení je v souladu s novým politickým přístupem Komise, jehož cílem je zjednodušení právních předpisů a dosažení lepší právní úpravy, jak uvádí dvě sdělení ze dne 14. listopadu 2006 „Lepší právní předpisy v Evropské unii – strategický přezkum“[5] a „o snížení zatížení při plnění zpravodajské povinnosti, zjednodušení a stanovení priorit v oblasti statistiky Společenství“[6]. Jde o jedno z urychlených opatření uvedených v příloze III sdělení ze dne 24. ledna 2007 „Akční program pro snižování administrativní zátěže v Evropské unii“[7]. |

140 | Soulad s ostatními politikami a cíli Unie Služby informační společnosti jsou považovány za nezbytnou podmínku rozvoje evropského vnitřního trhu[8]. Zejména elektronické obchodování nabízí významné pracovní příležitosti; stimuluje růst, podněcuje podniky k investicím do inovací a může přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti. Z tohoto hlediska je důležité sledovat vývoj elektronického obchodování na vnitřním trhu pomocí statistických ukazatelů. Ucelené statistické informace jsou užitečné pro vymezení ukazatelů znalostí ICT a pro podávání zpráv o těchto znalostech, a tedy pro vytvoření uceleného rámce ukazatelů a referenčních hodnot pro sledování pokroku v plnění lisabonských cílů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy[9]. Návrh je v souladu s prioritami Komise a s iniciativou zaměřenou na lepší právní úpravu, zjednodušení a snižování administrativní zátěže respondentů. |

KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADů |

Konzultace zúčastněných stran |

211 | Metody konzultací, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů Návrh byl projednán se subjekty, které vypracovávají údaje v evropském statistickém systému, v příslušných pracovních skupinách a s vedoucími statistických úřadů a řediteli pověřenými hospodářskou a sociální statistikou. Poté proběhly konzultace s příslušnými generálními ředitelstvími a útvary Komise (GŘ INFSO, GŘ ENTR, GŘ MARKT, GŘ SANCO, GŘ REGIO, GŘ EAC, GŘ EMPL a GŘ JRC). Nakonec se o návrhu diskutovalo s mezinárodními organizacemi (OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). |

212 | Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly vzaty v úvahu Tento návrh je výsledkem intenzivních jednání mezi všemi zúčastněnými stranami. Vzhledem k rychle se měnící povaze ICT se považuje za důležité zachovat flexibilitu návrhu ohledně témat, o nichž by měly být statistické údaje poskytovány. S tím je spojena také potřeba rychlého poskytování statistických údajů. Témata byla aktualizována s cílem zajistit soudržnost s očekávaným vývojem technologií informační společnosti. Byla přijata opatření k dosažení harmonizace s ostatními sociálními statistikami. A konečně, díky individuálním záznamům údajů se zvýší potenciál pro analýzu statistických údajů. |

Sběr a využití výsledků odborných konzultací |

221 | Příslušné vědecké/odborné oblasti Všichni zástupci členských států a Komise (GŘ JRC, GŘ INFSO, GŘ ENTR, GŘ MARKT, GŘ SANCO) na jednáních pracovního týmu („task force“) GŘ Eurostat a pracovní skupiny „Statistika o informační společnosti“ byli odborníky se znalostí stávajících právních předpisů, vnitrostátních systémů pro sběr a sestavování statistik o informační společnosti i nových trendů ve vývoji ICT. |

222 | Použitá metodika Odborníci se podíleli na jednáních pracovních skupin i na písemných konzultacích během procesu přípravy návrhu. |

223 | Hlavní konzultované organizace/odborníci Mezi odborníky byli především zástupci národních statistických úřadů a GŘ JRC, GŘ INFSO, GŘ ENTR, GŘ MARKT, GŘ SANCO, GŘ REGIO, GŘ EAC a GŘ EMPL. |

2249 | Shrnutí obdržených a použitých stanovisek Nebyla zmíněna existence žádných potenciálně závažných rizik s nevratnými důsledky. |

225 | Odborníci přispěli k vymezení nových témat souvisejících s využíváním počítačů a internetu, o nichž by měly být údaje sbírány v budoucnosti. |

226 | Způsoby zveřejnění odborného poradenství Pracovní dokumenty a zápisy z jednání obou pracovních skupin jsou k dispozici na stránkách CIRCA. |

230 | Analýza účinků a výsledků Existují dvě možnosti: Možnost 1 (Současné nařízení pozbude platnosti v roce 2009) – Nebylo by možné provést průzkumy o využívání ICT v podnicích a domácnostech a získat tak harmonizované údaje na evropské úrovni podle evropských právních předpisů. Výsledkem by byl postupný návrat k situaci před rokem 2005. Statistické ukazatele nebyly mezi zeměmi harmonizovány, a tudíž by nebylo možné je srovnávat. Soubor ukazatelů nebyl uzpůsoben potřebám politiky na evropské úrovni. Jelikož v používání ICT existují mezi členskými státy stále značné rozdíly, je velmi pravděpodobné, že by se členské státy v souvislosti s ICT zaměřily na odlišné ukazatele. Mezi sběrem statistických údajů na vnitrostátní úrovni a jejich zveřejněním na evropské úrovni byla značná prodleva. Standardy pro kvalitu uplatňované v jednotlivých zemích by se lišily. To by vedlo k situaci, kdy by samostatné soubory statistických údajů, pocházející nejpravděpodobněji ze soukromého sektoru, nahrazovaly oficiální statistické údaje na evropské úrovni, což by mělo za následek ztrátu důvěryhodnosti statistických údajů na evropské úrovni i na úrovni členských států. Jednotný přístup orgánů evropské politiky a členských států by byl stále obtížnější. Možnost 2 (Současné nařízení bude změněno) – Změna současného nařízení by zajistila průběžné poskytování statistických údajů o informační společnosti. Vymezení statistických ukazatelů by bylo v rámci Evropské unie harmonizováno. Další harmonizace by bylo dosaženo stanovením společného vzorového dotazníku a aktualizací metodické příručky, která by rovněž vymezovala společné zásady pro kvalitu. Soubor ukazatelů by byl náležitě uzpůsoben potřebám politiky na evropské úrovni. Období zjišťování by bylo harmonizováno v rámci členských států, což je důležité pro vyrovnání sezónních vlivů. Bylo by zaručeno rychlé zveřejňování statistických údajů na evropské úrovni. Přijímání a důvěryhodnost statistických údajů na evropské úrovni a na úrovni členských států by byly lepší než v případě možnosti 1. Výrazně by se tak usnadnilo porovnávání ukazatelů evropských a vnitrostátních politik. Uplynutím platnosti současného nařízení by se zátěž respondentů významně nesnížila, jelikož sběr statistických údajů o informační společnosti na národní úrovni by i dále prováděly členské státy. |

PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU |

305 | Shrnutí navrhovaných opatření Cílem změny nařízení je zajistit trvání stávajícího společného rámce pro systematické vypracovávání spolehlivé, harmonizované, včasné a vysoce kvalitní statistiky Společenství o informační společnosti a každoroční poskytování statistických údajů o využívání ICT v podnicích a domácnostech. Návrh dále usiluje o aktualizaci nařízení podle potřeb rychle se vyvíjející oblasti statistiky. |

310 | Právní základ Právní základ pro statistiky Společenství stanoví článek 285 Smlouvy o založení Evropského společenství. Opatření k vypracování statistik, jestliže je to nezbytné k provádění činností Společenství, přijímá Rada v souladu s postupem spolurozhodování. Tentýž článek stanoví požadavky na vypracovávání statistik Společenství a vyžaduje dodržování zásad nestrannosti, spolehlivosti, objektivity, vědecké nezávislosti, hospodárnosti výdajů a důvěrnosti statistických informací. |

320 | Zásada subsidiarity Zásada subsidiarity se použije, nespadá-li návrh do výlučné pravomoci Společenství. |

Členské státy nemohou dostatečně dosáhnout cílů návrhu z tohoto důvodu / těchto důvodů: |

321 | Cílů tohoto návrhu, zejména ustavení společného rámce pro systematické vypracovávání statistiky Společenství v oblasti informační společnosti, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států. |

Cílů návrhu bude lépe dosaženo prostřednictvím opatření na úrovni Společenství z tohoto důvodu / těchto důvodů: |

324 | Cílů může být snáze dosaženo na úrovni Společenství prostřednictvím právního aktu Společenství, neboť jedině Komise může koordinovat nezbytnou harmonizaci statistických informací na úrovni Společenství, přičemž členské státy mohou organizovat sběr údajů a vypracovávání srovnatelných statistik v oblasti informační společnosti. Společenství proto může přijmout opatření k tomuto účelu v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. |

325 | Formulace politik na evropské úrovni a porovnávání ukazatelů těchto politik se výrazně usnadní. Srovnávání mezi členskými státy za použití referenčních hodnot bude snazší. |

327 | Účelem tohoto nařízení je ustavit společný rámec pro systematické vypracovávání statistik Společenství o informační společnosti na evropské úrovni. Toho lze nejlépe dosáhnout koordinací na evropské úrovni. |

Návrh je proto v souladu se zásadou subsidiarity. |

Zásada proporcionality Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z tohoto důvodu / těchto důvodů: |

331 | V souladu se zásadou proporcionality se toto nařízení omezuje na míru nezbytně nutnou k dosažení svého cíle a nepřekračuje rámec toho, co je pro tento účel nezbytné. Toto nařízení nespecifikuje mechanismy sběru údajů v jednotlivých členských státech, nýbrž pouze vymezuje údaje, které mají být poskytovány, s cílem zaručit harmonizovanou strukturu a časový rámec. |

332 | Navrhovaná změna nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 808/2004 neukládá členským státům povinnost změnit systém vypracovávání statistiky o informační společnosti. Návrh obsahuje přizpůsobení dalším sociálním statistikám, které se týkají společného souboru základních sociálně-ekonomických proměnných. Zároveň by poskytování individuálních záznamů údajů znamenalo menší zátěž národních statistických úřadů. Zátěž podniků zůstává stabilní, neboť k jejímu výraznému snížení došlo díky programu prováděcích opatření[10] v roce 2007. |

Volba nástrojů |

341 | Navrhované nástroje: nařízení. |

342 | Jiné prostředky by nebyly přiměřené z tohoto důvodu / těchto důvodů: Výběr vhodného nástroje závisí na legislativním cíli. Vzhledem k informačním potřebám na evropské úrovni existuje v případě statistik Společenství tendence používat pro základní akty spíše nařízení než směrnice. Nařízení se upřednostňuje, protože stanoví tutéž právní úpravu v celém Společenství a zajišťuje, že je členské státy budou provádět přesně a úplně. Je přímo použitelné, což znamená, že se nemusí provádět do vnitrostátních právních předpisů. Naopak směrnice, jež mají za cíl harmonizaci vnitrostátních právních předpisů, jsou pro členské státy závazné, pokud jde o jejich cíle, avšak vnitrostátním orgánům ponechávají možnost zvolit si vlastní formu a metody k dosažení těchto cílů. Rovněž musí být provedeny do vnitrostátních právních předpisů. Použití nařízení je v souladu s ostatními právními akty v oblasti statistiky přijatými od roku 1997. |

ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY |

401 | Sběr údajů nemá žádné nové důsledky pro rozpočet Společenství. |

DALšÍ INFORMACE |

510 | Zjednodušení |

511 | Návrh stanoví zjednodušení správních postupů jak pro veřejné (EU nebo vnitrostátní) orgány, tak pro soukromé subjekty. |

513 | Návrh uvádí témata, o nichž by měly být údaje týkající se informační společnosti sbírány, a vymezuje rozdělení nebo základní sociálně-ekonomické proměnné pro poskytování údajů. Je výslovně uvedeno, že každoroční poskytování údajů by se týkalo pouze určitého podřízeného souboru témat a rozdělení. Poskytování individuálních a nikoliv agregovaných údajů pro modul jednotlivci/domácnosti snižuje zátěž vnitrostátních statistických úřadů, jelikož nemusí vypracovávat agregované ukazatele. |

514 | Tento návrh je jedním z urychlených opatření uvedených v příloze III sdělení nazvaného „Akční program pro snižování administrativní zátěže v Evropské unii“. Pracovní dokument Komise (KOM(2008) 35) zpravuje o výrazném pokroku, jehož bylo dosaženo při snižování zátěže podniků díky zjednodušení a kratšímu seznamu statistických ukazatelů v prováděcím nařízení z roku 2007. |

E-13485 |

2008/0201 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 808/2004 o statistice Společenství o informační společnosti (Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 285 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[11],

s ohledem na stanovisko Výboru pro statistické programy zřízeného rozhodnutím 89/382/EHS, Euratom[12],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy[13],

vzhledem k těmto důvodům:

1. Každoroční poskytování statistik o informační společnosti, jak je stanoveno nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 808/2004 ze dne 21. dubna 2004[14], je omezeno na pět referenčních let po vstupu uvedeného nařízení v platnost a skončí v roce 2009. Potřeba každoročního poskytování ucelených statistických informací v oblasti informační společnosti na evropské úrovni je však trvalá.

2. Na jarním zasedání Evropské rady v březnu 2005 byl zdůrazněn význam vytvoření všem přístupné informační společnosti založené na všeobecně rozšířeném využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) ve veřejných službách, v malých a středních podnicích i v domácnostech.

3. Jarní zasedání Evropské rady v březnu 2006 uznalo rozhodující význam produktivního využívání informačních a komunikačních technologií v podnicích a správních organizacích a vyzvalo Komisi a členské státy, aby se intenzívně zasazovaly o provádění strategie i2010. Ta podporuje otevřené a konkurenceschopné digitální hospodářství a klade důraz na ICT jako na hnací sílu podněcující začleňování a kvalitu života. Je považována za klíčový faktor obnoveného lisabonského partnerství pro růst a zaměstnanost.

4. V dubnu 2006 pracovní skupina na vysoké úrovni i2010 schválila rámec pro srovnávací analýzy iniciativy i2010, který uvádí seznam hlavních ukazatelů pro srovnávání vývoje evropské informační společnosti, jak je stanoveno ve strategii i2010.

5. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013)[15], napomáhá zvyšovat konkurenceschopnost a inovační kapacity ve Společenství, podporovat pokrok znalostní společnosti a podněcovat udržitelný rozvoj založený na vyváženém hospodářském růstu. Rozhodnutí vyžaduje, aby se Společenství vybavilo spolehlivou analytickou základnou v příslušných oblastech, aby mohlo podporovat tvorbu politiky. Program podporuje kroky pro účely analýzy politik, které se opírají o úřední statistiky.

6. Na jednání ministrů o e-Inclusion v prosinci 2007 bylo sdělení Komise nazvané Evropská iniciativa i2010 k začleňování občanů do informační společnosti (e-Inclusion) – „Být součástí informační společnosti“[16] v závěrech předsednictví příznivě přijato. Byl uznán význam podpory začleňování občanů do informační společnosti (dále jen „e-Inclusion“) jakožto jeden z evropských cílů. Komise i ministři byli zejména vyzváni, aby e-Inclusion integrovali jakožto nový rozměr sociálních politik. Politiky v oblasti e-Inclusion by se měly zabývat překážkami v přístupu k elektronickým informačním a komunikačním technologiím, měly by se věnovat překonávání mezer ve schopnosti práce s digitálními technologiemi a podněcovat účinné zapojení zaostávajících jedinců do informační společnosti.

7. Ukazatele pro porovnávání vývoje informační společnosti, jak je vyjádřeno v politických strategiích Společenství, např. rámec pro srovnávací analýzy iniciativy i2010 strategie i2010 a jeho další rozvoj v rámci lisabonské strategie, musí být založeny na ucelených statistických informacích.

8. Z tohoto důvodu by nařízení (ES) č. 808/2004 mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 808/2004 se mění takto:

9. V článku 3 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Statistiky, které mají být sestavovány, obsahují informace požadované pro účely porovnávání ukazatelů politických strategií Společenství pro rozvoj evropského informačního prostoru, inovací v podnikání a evropské informační společnosti, jako je rámec pro srovnávací analýzy iniciativy i2010 a jeho vývoj v rámci lisabonské strategie, a informace, které jsou užitečné z pohledu strukturálních ukazatelů, a další údaje nezbytné k vytvoření jednotné základny pro analýzy informační společnosti.“

10. V článku 6 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Členské státy předávají údaje a metadata požadované tímto nařízením a jeho prováděcími opatřeními, včetně důvěrných údajů, Komisi (Eurostatu) v souladu se stávajícími předpisy Společenství o předávání údajů, na něž se vztahuje statistická důvěrnost. Tyto předpisy Společenství se vztahují také na nakládání s výsledky, pokud tyto výsledky zahrnují důvěrné informace.“

11. V článku 7 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Pro účely tohoto nařízení se na předávané údaje uplatňují tato kritéria hodnocení kvality:

a) „relevance“, která se týká míry, do jaké statistiky uspokojují stávající a potenciální potřeby uživatelů;

b) „přesnost“, která označuje přiblížení se odhadů k neznámým skutečným hodnotám;

c) „aktuálnost“, která označuje časovou prodlevu mezi dostupností informace a událostí nebo jevem, který popisuje;

d) „dochvilnost“, která označuje časovou prodlevu mezi datem zveřejnění údajů a cílovým datem, kdy by měly být dodány;

e) „dostupnost“ a „srozumitelnost“, které označují to, za jakých podmínek a jakým způsobem mohou uživatelé získat, používat a vykládat údaje;

f) „srovnatelnost“, která označuje měření dopadu rozdílů mezi použitými statistickými pojmy a nástroji a postupy měření, srovnávají-li se statistiky mezi zeměpisnými oblastmi, oblastmi jednotlivých odvětví nebo v čase;

g) „soudržnost“, která se týká skutečnosti, zda je lze spolehlivě různými způsoby a pro různé účely kombinovat.

Při uplatňování kritérií hodnocení kvality Komise (Eurostat) v úzké spolupráci s členskými státy sestaví podrobná společná kritéria hodnocení kvality a společné standardy určené k zajištění kvality poskytovaných údajů. Tyto standardy se zveřejňují v metodické příručce.“

12. Přílohy I a II se nahrazují přílohami I a II tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

„PŘÍLOHA I

MODUL 1: PODNIKY A INFORMAčNÍ SPOLEčNOST

1) Cíle

Cílem tohoto modulu je poskytování aktuálních statistik o podnicích a informační společnosti. Tento modul vytváří rámec pro požadavky z pohledu rozsahu pokrytí, periodicity, zahrnutých témat, rozdělení poskytovaných údajů, způsobu poskytování údajů a veškerých potřebných pilotních studií.

2) Rozsah pokrytí

Tento modul zahrnuje podnikatelské činnosti spadající do sekcí C až N a R a do oddílu 95 statistické klasifikace ekonomických činností v Evropském společenství (NACE REV. 2).

Statistiky budou sestavovány pro podnikové jednotky.

3) Periodicita poskytování údajů

Statistika bude poskytována jednou ročně ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Ne všechny proměnné budou nutně poskytovány každý rok; periodicita poskytování každé z proměnných bude upřesněna a dohodnuta v rámci prováděcích opatření zmíněných v článku 8.

4) Zahrnutá témata

Předkládané proměnné budou vycházet z následujícího seznamu témat:

- systémy ICT a jejich využívání v podnicích,

- používání internetu a ostatních elektronických sítí v podnicích,

- elektronické obchodování,

- postupy a organizační hlediska elektronického podnikání,

- využívání ICT v podnicích k výměně informací a služeb s vládou a veřejnou správou (elektronická správa, e-government),

- znalosti ICT v podnikových jednotkách a potřeba znalostí ICT,

- překážky ve využívání ICT, internetu a ostatních elektronických sítí a postupů elektronického obchodování a elektronického podnikání,

- výdaje na ICT a investice do ICT,

- bezpečnost a důvěryhodnost ICT,

- ICT a udržitelný rozvoj,

- dopad ICT na produktivitu, hospodářský růst, zaměstnanost, organizaci podnikání a životní prostředí,

- využívání ICT pro usnadnění národní a mezinárodní hospodářské integrace,

- přístup k internetu a dalším síťovým technologiím pro připojení předmětů a přístrojů (tzv. „internet věcí“) a jejich využívání,

- přístup k technologiím poskytujícím možnost připojení k internetu nebo k jiným sítím odkudkoliv a kdykoli (všudypřítomná možnost připojení) a jejich využívání.

Ne všechna témata musejí být nutně zahrnuta každý rok.

5) Rozdělení poskytovaných údajů

Údaje nebudou každý rok nutně rozdělovány podle všech kritérií; požadovaná kritéria budou vycházet z následujícího seznamu a budou dohodnuta v rámci prováděcích opatření:

- podle velikostní třídy,

- podle klasifikace NACE,

- podle regionů: rozdělení podle regionů bude omezeno na nejvýše tři skupiny.

6) Způsob poskytování údajů

Členské státy budou předávat agregované údaje Komisi (Eurostatu).

7) Pilotní studie

Pokud se zjistí podstatné nové požadavky na údaje, pokud je třeba očekávat nedostatečnou kvalitu údajů nebo pokud jsou požadovány nové ukazatele komplexní povahy, zadá Komise vypracování pilotních studií nebo zkušebních opatření, které členské státy provedou dobrovolně před zahájením jakéhokoli sběru údajů. Tyto pilotní studie vyhodnotí realizovatelnost příslušného sběru údajů, přičemž se zváží přínosy vyplývající z dostupnosti údajů v poměru k nákladům na jejich sběr a k míře zátěže respondentů. Výsledky pilotních studií nebo zkušebních opatření budou vzaty v úvahu při vymezování nových ukazatelů.

PŘÍLOHA II

MODUL 2: JEDNOTLIVCI, DOMÁCNOSTI A INFORMAčNÍ SPOLEčNOST

1) Cíle

Cílem tohoto modulu je poskytování aktuálních statistik o jednotlivcích, domácnostech a informační společnosti. Tento modul vytváří rámec pro požadavky z pohledu rozsahu pokrytí a periodicity, zahrnutých témat, rozdělení poskytovaných údajů, způsobu poskytování údajů a veškerých potřebných pilotních studií.

2) Rozsah pokrytí

Tento modul zahrnuje statistiky týkající se jednotlivců a domácností.

3) Periodicita poskytování údajů

Statistika bude poskytována jednou ročně ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Ne všechny proměnné budou nutně poskytovány každý rok; periodicita poskytování každé z proměnných bude upřesněna a dohodnuta v rámci prováděcích opatření zmíněných v článku 8.

4) Zahrnutá témata

Předkládané proměnné budou vycházet z následujícího seznamu témat:

- přístup k systémům ICT a jejich využívání jednotlivci nebo domácnostmi,

- používání internetu a dalších elektronických sítí k různým účelům jednotlivci nebo domácnostmi,

- bezpečnost a důvěryhodnost ICT,

- znalosti ICT a dovednosti v této oblasti,

- překážky ve využívání ICT a internetu,

- zjištěné vlivy využívání ICT na jednotlivce nebo na domácnosti,

- využívání ICT jednotlivci k výměně informací a služeb s vládou a veřejnou správou (elektronická správa, e-government),

- přístup k technologiím poskytujícím možnost připojení k internetu nebo k jiným sítím odkudkoliv a kdykoli (všudypřítomná možnost připojení) a jejich využívání.

Ne všechna témata musejí být nutně zahrnuta každý rok.

5) Základní sociálně-ekonomické proměnné pro poskytování údajů

Ne všechny základní proměnné budou nutně poskytovány každý rok; požadované základní proměnné budou vycházet z následujícího seznamu a budou dohodnuty v rámci prováděcích opatření:

a) rozdělení v případě statistik za domácnosti:

– podle druhů domácností,

– podle příjmové skupiny,

– podle regionu.

b) rozdělení v případě statistik za jednotlivce:

– podle věkové skupiny,

– podle pohlaví,

– podle stupně vzdělání,

– podle zaměstnanosti,

– podle rodinného stavu de facto ,

– podle země narození, občanství,

– podle regionu.

6) Způsob poskytování údajů

Členské státy budou Komisi (Eurostatu) předávat individuální záznamy údajů, které nebudou umožňovat přímou identifikaci dotčených jednotek.

7) Pilotní studie

Pokud se zjistí podstatné nové požadavky na údaje, pokud je třeba očekávat nedostatečnou kvalitu údajů nebo pokud jsou požadovány nové ukazatele komplexní povahy, zadá Komise vypracování pilotních studií nebo zkušebních opatření, které členské státy provedou dobrovolně před zahájením jakéhokoli sběru údajů. Tyto pilotní studie vyhodnotí realizovatelnost příslušného sběru údajů, přičemž se zváží přínosy vyplývající z dostupnosti údajů v poměru k nákladům na jejich sběr a k míře zátěže respondentů. Výsledky pilotních studií nebo zkušebních opatření budou vzaty v úvahu při vymezování nových ukazatelů.“

[1] KOM(2005) 229 v konečném znění.

[2] http://ec.europa.eu/information_society/eeurope/i2010/benchmarking/index_en.htm.

[3] Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 49.

[4] KOM(2007) 433 v konečném znění.

[5] KOM(2006) 689 v konečném znění.

[6] KOM(2006) 693 v konečném znění.

[7] KOM(2007) 23 v konečném znění.

[8] Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“).

[9] KOM(2007) 61 v konečném znění.

[10] KOM(2008) 35 v konečném znění. Pracovní dokument Komise ze dne 30. ledna 2008 nazvaný „Snižování administrativní zátěže v Evropské unii Zpráva o pokroku za rok 2007 a výhled na rok 2008“.

[11] Úř. věst. C […], […], s. […].

[12] Úř. věst. L 181, 28.6.1989, s. 47.

[13] Úř. věst. C […], […], s. […].

[14] Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 49. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1893/2006 (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).

[15] Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15.

[16] KOM(2007) 694 v konečném znění.