6.8.2016

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 213/3

---

DOHODA

mezi Evropskou unií a Tuvalu o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty

EVROPSKÁ UNIE, dále jen „Unie“, a

TUVALU,

společně dále jen „smluvní strany“,

S CÍLEM dále rozvíjet přátelské vztahy mezi smluvními stranami a přejíce si usnadnit cestování tím, že svým občanům zajistí bezvízový vstup a krátkodobý pobyt,

S OHLEDEM na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 509/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (1), přičemž se mimo jiné 19 třetích zemí včetně Tuvalu převádí do seznamu třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou v případě krátkodobých pobytů v členských státech osvobozeni od vízové povinnosti,

MAJÍCE NA PAMĚTI, že podle článku 1 nařízení (EU) č. 509/2014 se osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky těchto 19 zemí použije ode dne vstupu v platnost dohody o osvobození od vízové povinnosti, která má být uzavřena s Unií,

PŘEJÍCE SI zaručit dodržování zásady rovného zacházení pro všechny občany Unie,

BEROUCE V ÚVAHU, že na osoby cestující za účelem vykonávání výdělečné činnosti se během jejich krátkodobého pobytu tato dohoda nevztahuje, a proto se na tuto kategorii osob nadále vztahují příslušná pravidla práva Unie, vnitrostátního práva členských států a vnitrostátního práva Tuvalu v oblasti vízové povinnosti nebo osvobození od ní a v oblasti přístupu k zaměstnání,

ZOHLEDŇUJÍCE Protokol o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva a Protokol o schengenském acquis začleněném do rámce Evropské unie, připojené ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a potvrzujíce, že se ustanovení této dohody nevztahují na Spojené království a Irsko,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Účel

Touto dohodou se zavádí režim bezvízového styku pro občany Unie a občany Tuvalu, kteří mohou pobývat na území druhé smluvní strany po dobu nejvýše 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů.

Článek 2

Definice

Pro účely této dohody se rozumí:

a)	„členským státem“ kterýkoli členský stát Unie s výjimkou Spojeného království a Irska;

b)	„občanem Unie“ státní příslušník členského státu ve smyslu písmene a);

c)	„občanem Tuvalu“ jakákoli osoba, která má státní občanství Tuvalu;

d)	„schengenským prostorem“ prostor bez vnitřních hranic zahrnující území členských států podle písmene a) uplatňujících schengenské acquis v plném rozsahu.

Článek 3

Oblast působnosti

1.   Občané Unie, kteří jsou držiteli platných cestovních, diplomatických, služebních, úředních či zvláštních pasů vydaných členským státem, mohou vstupovat na území Tuvalu a pobývat na něm bez víza po dobu stanovenou v čl. 4 odst. 1.

Občané Tuvalu, kteří jsou držiteli platných cestovních, diplomatických, služebních, úředních či zvláštních pasů vydaných Tuvalu, mohou vstupovat na území členských států a pobývat na něm bez víza po dobu stanovenou v čl. 4 odst. 2.

2.   Odstavec 1 tohoto článku se nevztahuje na osoby cestující za účelem vykonávání výdělečné činnosti.

U této kategorie osob může každý členský stát sám rozhodnout, zda uloží občanům Tuvalu vízovou povinnost, či zda je od této povinnosti osvobodí v souladu s čl. 4 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 539/2001 (2).

U této kategorie osob může Tuvalu v souladu se svým vnitrostátním právem samo rozhodnout, zda uloží občanům každého jednotlivého členského státu vízovou povinnost, či zda je od této povinnosti osvobodí.

3.   Zrušení vízové povinnosti stanovené touto dohodou se uplatňuje, aniž jsou dotčeny právní předpisy smluvních stran týkající se podmínek pro vstup a krátkodobý pobyt. Členské státy a Tuvalu si vyhrazují právo odepřít vstup na svá území a krátkodobý pobyt na těchto územích, není-li splněna jedna nebo více těchto podmínek.

4.   Zrušení vízové povinnosti platí bez ohledu na dopravní prostředek použitý k překročení hranic smluvních stran.

5.   Záležitosti, na které se tato dohoda nevztahuje, se řídí právem Unie, vnitrostátním právem členských států a vnitrostátním právem Tuvalu.

Článek 4

Délka pobytu

1.   Občané Unie mohou pobývat na území Tuvalu po dobu nejvýše 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů.

2.   Občané Tuvalu mohou pobývat na území členských států uplatňujících schengenské acquis v plném rozsahu po dobu nejvýše 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů. Tato doba se počítá bez ohledu na délku pobytu v těch členských státech, které dosud schengenské acquis v plném rozsahu neuplatňují.

Občané Tuvalu mohou pobývat na území každého z členských států, které dosud schengenské acquis v plném rozsahu neuplatňují, po dobu nejvýše 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů bez ohledu na délku pobytu vypočtenou pro území členských států uplatňujících schengenské acquis v plném rozsahu.

3.   Touto dohodou není dotčena možnost, aby Tuvalu a členské státy v souladu se svým vnitrostátním právem a právem Unie prodloužily tuto délku pobytu na dobu delší než 90 dnů.

Článek 5

Územní působnost

1.   Pro Francouzskou republiku se tato dohoda vztahuje pouze na její evropské území.

2.   Pro Nizozemské království se tato dohoda vztahuje pouze na jeho evropské území.

Článek 6

Smíšený výbor pro správu dohody

1.   Smluvní strany zřídí smíšený výbor odborníků (dále jen „výbor“) složený ze zástupců Unie a Tuvalu. Unii zastupuje Evropská komise.

2.   Výbor plní mimo jiné tyto úkoly:

a)	sleduje provádění této dohody;

b)	navrhuje změny této dohody nebo dodatky k ní;

c)	urovnává spory vyplývající z výkladu či provádění této dohody.

3.   Výbor se svolává podle potřeby na žádost jedné ze smluvních stran.

4.   Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 7

Vztah mezi touto dohodou a stávajícími dvoustrannými dohodami o zrušení vízové povinnosti mezi členskými státy a Tuvalu

Tato dohoda má přednost před ustanoveními jakékoli dvoustranné dohody či ujednání mezi jednotlivými členskými státy a Tuvalu, pokud upravují záležitosti spadající do působnosti této dohody.

Článek 8

Závěrečná ustanovení

1.   Smluvní strany ratifikují nebo schválí tuto dohodu v souladu se svými vnitřními postupy a tato dohoda vstoupí v platnost prvním dnem druhého měsíce po datu pozdějšího z obou oznámení, jimiž se smluvní strany o dokončení těchto postupů vzájemně uvědomí.

Tato dohoda se provádí prozatímně ode dne následujícího po dni jejího podpisu.

2.   Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou, pokud nebude vypovězena v souladu s odstavcem 5.

3.   Tuto dohodu lze měnit písemnou dohodou smluvních stran. Změny vstupují v platnost poté, co si smluvní strany vzájemně oznámily dokončení svých vnitřních postupů nezbytných k tomuto účelu.

4.   Každá smluvní strana může pozastavit provádění této dohody zcela nebo zčásti, zejména z důvodů veřejného pořádku, ochrany národní bezpečnosti nebo ochrany veřejného zdraví, nedovoleného přistěhovalectví nebo při opětovném zavedení vízové povinnosti kteroukoli ze smluvních stran. Rozhodnutí o pozastavení musí být oznámeno druhé smluvní straně nejpozději dva měsíce před jeho zamýšleným vstupem v platnost. Smluvní strana, která pozastavila provádění této dohody, bezodkladně uvědomí druhou smluvní stranu, jakmile důvody pozastavení pominou, a pozastavení zruší.

5.   Každá smluvní strana může tuto dohodu vypovědět písemným oznámením druhé smluvní straně. Dohoda pozbývá platnosti 90 dnů po dni jeho doručení.

6.   Tuvalu může pozastavit či ukončit provádění této dohody pouze ve vztahu ke všem členským státům.

7.   Unie může pozastavit či ukončit provádění této dohody pouze ve vztahu ke všem členským státům.

Sepsáno ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

---

(1)  Úř. věst. EU L 149, 20.5.2014, s. 67.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. EU L 81, 21.3.2001, s. 1).

---

---

---

---

---