(1)

Pandemie COVID-19, její dopad na potravinové řetězce a prudký nárůst cen energie a zemědělských vstupů od podzimu 2021 vyvíjejí tlak na odvětví zemědělství. Ceny vstupů ve všech zemědělských odvětvích výrazně vzrostly. Náklady na energii a hnojiva prudce vzrostly v důsledku geopolitického a geoekonomického vývoje ještě před útočnou válkou Ruska vůči Ukrajině, která situaci zhoršila a měla další výrazně negativní dopad na očekávání trhu.

(2)

V důsledku toho se v roce 2022 výrazně zvýšil podíl nákladů na energii a hnojiva na celkové mezispotřebě, přičemž největší nárůst byl zaznamenán u zemědělských podniků s polními plodinami a trvalými kulturami, v obou případech kvůli jejich vystavení zvýšeným nákladům na hnojiva. Ceny hnojiv jsou v historickém srovnání stále na velmi vysoké úrovni. Z dostupných údajů vyplývá, že zemědělci reagovali snížením používání hnojiv, což může mít potenciálně negativní důsledky na výnosy a kvalitu potravin a krmiv.

(3)

Ceny dalších vstupů pro zemědělce a subjekty potravinového řetězce, jako jsou například přípravky na ochranu rostlin a zdraví zvířat, stroje a obaly, se zvýšily společně s nárůstem celkové inflace.

(4)

Ceny zemědělských produktů se v roce 2022 rovněž zvýšily v souvislosti s oživením po pandemii COVID-19 a obavami ohledně zajištění dostatečného globálního zásobování potravinami v období následujícím po útoku Ruska na Ukrajinu. V některých odvětvích, jako je odvětví mléka a mléčných výrobků, vína nebo ovoce a zeleniny, však ani tyto zvýšené ceny nepomohly kompenzovat obchodní výsledky zhoršující se v důsledku vyšších vstupních nákladů.

(5)

Ceny většiny zemědělských produktů, jako jsou obiloviny, olejniny, mléčné výrobky nebo víno, v poslední době výrazně klesaly. V některých členských státech a regionech začala být situace obzvláště tíživá, neboť se zhoršil poměr mezi cenami vstupů a cenami zemědělských produktů.

(6)

Zvýšené náklady producentů přispěly k vysokým spotřebitelským cenám potravinářských výrobků v celé Unii, což mělo dopad na cenovou dostupnost potravin. Nejnovější údaje vykazují trvale vysokou inflaci spotřebitelských cen potravin přesahující hranici 15 % v celé Unii. V některých členských státech dosahuje hodnoty téměř 40 %. Existují důkazy, že vysoké ceny ovlivňují úroveň spotřeby v některých potravinářských odvětvích, jako je odvětví masa, vína nebo ovoce a zeleniny. Poptávka spotřebitelů se přesouvá k levnějším potravinám na úkor jiných druhů potravin, jako jsou ekologické potraviny, víno a potraviny chráněné označením původu a zeměpisným označením. Takové přesuny poptávky mohou mít negativní dopad na návratnost investic producentů.

(7)

V některých zemědělských odvětvích a v některých členských státech byly tyto obecné hospodářské obtíže umocněny naléhavými problémy specifickými pro daná odvětví.

(8)

Nedávné mimořádné nepříznivé regionální meteorologické události, jako je sucho (Španělsko, Itálie a Portugalsko) a záplavy (Itálie), způsobily zemědělcům značné škody, což ohrožuje jejich hospodářskou životaschopnost. Ačkoli existují náznaky, že k těmto událostem dochází v celkovém kontextu zvyšujících se rizik pro zemědělství souvisejících se změnou klimatu, intenzita těchto událostí byla mimořádná.

(9)

Pokud jde o odvětví obilovin a olejnin, extrémní povětrnostní události, které postihují různé pěstitelské oblasti Unie, vážně ohrožují jarní a letní plodiny, pokud jde o jejich objem a kvalitu. Toto odvětví čelí klesajícím cenám. Ve srovnání s minulým rokem klesly ceny obilovin přibližně o 40 %. To zemědělcům způsobuje problémy, neboť mnozí z nich v posledních měsících nakupovali drahé vstupy a nyní jejich produkty čelí tržním cenám, které stěží pokrývají výrobní náklady nebo je v některých případech nepokrývají vůbec. Někteří zemědělci navíc nemohli svá pole osít kvůli nedostatečné vlhkosti půdy a malé dostupnosti vody pro zavlažování, což povede k poklesu produkce a výnosů. To platí zejména v Česku, Dánsku, Irsku, Španělsku, Francii, na Kypru, v Lotyšsku, Rakousku, Portugalsku, Slovinsku a Švédsku.

(10)

Situace na trhu v odvětví ovoce a zeleniny je velmi obtížná vzhledem k vysoké inflaci ovlivňující spotřebu, která podle odhadů klesla nejméně o 10 %, a problém navíc komplikují vysoké náklady na energii. Ta je důležitou položkou v nákladech při pěstování ve skleníku a v dopravě po sklizni. Producenti tak i nadále čelí tlaku, pokud jde o jejich marže, a to i přes zvýšení cen zemědělských produktů. Odvětví chmele čelí podobným výzvám. Situace se dotýká několika členských států, zejména Belgie, Česka, Německa, Estonska, Irska, Řecka, Chorvatska, Itálie, Kypru, Lotyšska, Nizozemska, Slovinska a Finska.

(11)

V odvětví živočišné výroby způsobují vysoké ceny krmiv spolu s cenou energie a celkovou inflací producentům vážné potíže. Navzdory celkově příznivé úrovni cen hovězího, vepřového a drůbežího masa se producenti potýkají s problémy při úhradě svých výrobních nákladů. Problémy jsou pak ještě výraznější v odvětví mléka a mléčných výrobků, neboť ceny začaly výrazně klesat ze svých nejvyšších hodnot na konci roku 2022. Spotřebitelské ceny potravinářských výrobků navíc ovlivňují poptávku spotřebitelů po kvalitních výrobcích, které představují velkou část příjmů zemědělců v těchto odvětvích. Odvětví mléka a mléčných výrobků v Lotyšsku a Litvě je ve zvláště obtížné situaci, neboť vnitrostátní ceny mléka klesly výrazněji než v jiných členských státech. S výše uvedenými obtížemi se však odvětví živočišné výroby potýká také v Belgii, Česku, Německu, Estonsku, Řecku, Španělsku, Francii, Chorvatsku, Itálii, na Kypru, v Lucembursku, na Maltě, v Rakousku, Slovinsku a Finsku.

(12)

Inflací způsobený pokles poptávky, a to i na vývozních trzích, spolu s vysokou úrovní nabídky ovlivňuje zejména odvětví vína v některých regionech, zvláště pokud jde o červená a růžová vína. Nejistota na trhu s vínem byla dále prohloubena zvýšenými vstupními náklady a neobvyklými povětrnostními událostmi. Tímto vývojem jsou postiženy zejména Německo, Španělsko, Francie, Itálie a Portugalsko.

(13)

Je možné, že dočasné opatření týkající se nouzové destilace zavedené článkem 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1225 (2), které členským státům umožňuje zavádět vnitrostátní programy podpory v odvětví vína, nebude v důsledku finančního omezení programů k řešení situace stačit. Členské státy by proto měly mít možnost použít další finanční zdroje k navýšení svých rozpočtových prostředků na vnitrostátní programy podpory v odvětví vína s cílem financovat další destilaci podléhající stejným požadavkům na způsobilost a podmínkám podpory, s výjimkou prováděcí lhůty, která by měla být upravena pro operace financované podle tohoto nařízení. Pokud se členský stát rozhodne této možnosti využít, měl by být finanční příspěvek Unie stanovený tímto nařízením k dispozici navíc k finančním přídělům stanoveným na rozpočtové roky 2023 a 2024 v příloze VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 (3).

(14)

Přetrvávající velmi vysoké ceny vstupů, pokles cen zemědělských produktů, jakož i problémy postihující některá odvětví a členské státy mohou zemědělcům způsobit problémy s likviditou. Členské státy se za účelem řešení této situace uchýlily k opatřením státní podpory podle pravidel státní podpory Unie.

(15)

Komise rozhodla o dvou balíčcích mimořádných opatření na podporu zemědělství ve prospěch některých členských států poskytujících náhradu zemědělcům v nejvíce postižených odvětvích obilovin a olejnin: a to v rámci prováděcích nařízení Komise (EU) 2023/739 (4) a (EU) 2023/1343 (5), jejichž cílem je řešit negativní účinky způsobené tlakem na ceny v uvedených odvětvích. Tento třetí balíček mimořádných opatření na podporu se týká zemědělců v jiných členských státech, kteří jsou zasaženi specifickými problémy, jež mají dopad na životaschopnost zemědělské produkce.

(16)

Mělo by být proto přijato výjimečné opatření s cílem přispět k řešení konkrétních zjištěných problémů a zabránit rychlému zhoršení produkce v těch členských státech, na které se dva nedávné balíčky opatření na podporu zemědělství stanovené v prováděcích nařízeních (EU) 2023/739 a (EU) 2023/1343 nevztahovaly.

(17)

Uvedené obtíže představují konkrétní problémy ve smyslu článku 221 nařízení (EU) č. 1308/2013. Nelze je snadno řešit opatřeními přijatými podle článků 219 nebo 220 uvedeného nařízení. Situace není konkrétně spojena s existujícím zvláštním narušením trhu nebo s přesně stanovenou hrozbou takového narušení. Nesouvisí ani s opatřeními, jejichž cílem je zabránit šíření nákaz zvířat, ani se ztrátou důvěry spotřebitelů v důsledku ohrožení zdraví veřejnosti, zvířat nebo rostlin.

(18)

Měly by být stanoveny částky, které by měly přijímající členské státy k dispozici a které by měly zohledňovat jejich váhu v zemědělském odvětví Unie na základě čistých stropů pro přímé platby stanovených v příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (6). Částky pro Španělsko, Itálii a Portugalsko by měly zohlednit skutečnost, že tyto země jsou členskými státy nejvíce postiženými mimořádnými nepříznivými meteorologickými událostmi. Částky pro Lotyšsko a Litvu by měly zohlednit skutečnost, že tyto země čelí obzvláště složité situaci v odvětví mléka a mléčných výrobků.

(19)

Přijímající členské státy by měly rozdělit podporu prostřednictvím nejúčinnějších kanálů na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, která zohledňují rozsah obtíží a hospodářských škod, jimž dotčení zemědělci čelí. Měly by zajistit, aby zemědělci byli konečnými příjemci podpory, a zabránit jakémukoli narušení trhu nebo hospodářské soutěže.

(20)

Vzhledem k tomu, že částky přidělené přijímajícím členským státům by řešily hospodářské obtíže zemědělců pouze částečně, mělo by být těmto členským státům umožněno poskytnout producentům dodatečnou vnitrostátní podporu za podmínek a ve lhůtách stanovených tímto nařízením.

(21)

Přijímající členské státy by měly mít možnost sloučit podporu s dalšími podporami financovanými z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, aby ji mohly flexibilně rozdělovat podle situace dotčených zemědělců a nedocházelo k nadměrné kompenzaci.

(22)

Aby se zabránilo nadměrné kompenzaci, měly by přijímající členské státy v reakci na dotčené hospodářské ztráty zohlednit podporu poskytnutou v rámci jiných vnitrostátních nebo unijních nástrojů podpory nebo soukromých režimů.

(23)

Jelikož se pomoc Unie stanoví v eurech, je pro účely jednotného a souběžného provedení nezbytné stanovit datum pro přepočet částky přidělené členským státům, které nepřijaly euro, jak je tomu v případě Česka, Dánska a Švédska, na jejich národní měnu. Vzhledem k tomu, že toto nařízení nestanoví lhůtu pro podání žádostí o podporu, je vhodné pro účely čl. 30 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/127 (7) považovat datum vstupu tohoto nařízení v platnost za rozhodnou skutečnost pro směnný kurz, pokud jde o částky stanovené v tomto nařízení.

(24)

Z rozpočtových důvodů by Unie měla financovat výdaje vzniklé přijímajícím členským státům pouze tehdy, pokud jsou tyto výdaje uskutečněny do určitého data způsobilosti. Podpora na toto výjimečné opatření by proto měla být vyplacena do 31. ledna 2024.

(25)

Přijímající členské státy by měly Komisi sdělit podrobné informace o provádění tohoto nařízení, aby Unie mohla sledovat účinnost opatření zavedeného tímto nařízením.

(26)

Aby bylo zajištěno, že zemědělci obdrží podporu co nejdříve, mělo by být přijímajícím členským státům umožněno provést toto nařízení neprodleně. Toto nařízení by tudíž mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(27)

Opatření stanovené tímto nařízením je v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,