(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 si klade za cíl postupně odstranit výměty z rybolovu v Unii zavedením povinnosti vykládky úlovků druhů podléhajících omezení odlovů a ve Středozemním moři rovněž úlovků druhů podléhajících minimálním velikostem.

(2)

Podle čl. 15 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 1380/2013 se povinnost vykládky vztahuje na rybolov druhů žijících při dně ve Středozemním moři a platí nejpozději ode dne 1. ledna 2017 pro druhy charakteristické pro daný rybolov a nejpozději ode dne 1. ledna 2019 pro všechny ostatní druhy.

(3)

Ustanovení čl. 15 odst. 6 nařízení (EU) č. 1380/2013 zmocňuje Komisi k tomu, aby přijala plány výmětů prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci na období nejvýše tří let, jež může být prodlouženo na další celkovou dobu tří let, na základě společných doporučení vypracovaných členskými státy po konzultaci s příslušnými poradními sbory. Plány výmětů mohou obsahovat specifikace stanovené v čl. 15 odst. 5 písm. a) až e) nařízení (EU) č. 1380/2013 včetně stanovení minimálních referenčních velikostí pro zachování zdrojů.

(4)

Článek 15a nařízení (ES) č. 1967/2006 a čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) 2019/1241 zmocňují Komisi k tomu, aby pro účely přijímání plánů výmětů a pro druhy, na něž se vztahuje povinnost vykládky, stanovila minimální referenční velikost pro zachování zdrojů s cílem zajistit ochranu nedospělých mořských živočichů. Podle uvedených článků se minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů mohou v případě potřeby odchýlit od velikostí stanovených v příloze III uvedeného nařízení a po vstupu v platnost článku 32 nařízení (EU) 2019/1241 od velikostí stanovených v příloze IX nařízení (EU) 2019/1241.

(5)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/2376 (4) stanovilo plán výmětů pro měkkýše druhu Venus (Venus spp.) v italských teritoriálních vodách od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2019 na základě doporučení předloženého Itálií.

(6)

Itálie jako jediný členský stát, který má přímý zájem na řízení lovu měkkýše druhu Venus (Venus spp.) v italských teritoriálních vodách zeměpisných podoblastí 9, 10, 17 a 18 dle Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (dále jen „podoblast GFCM“), předložila Komisi v souladu s postupem podle článku 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 po konzultaci s poradním sborem pro Středozemní moře nové společné doporučení pro plán výmětů pro populace měkkýšů druhu Venus (Venus spp.).

(7)

Nové společné doporučení předložené Itálií přezkoumal VTHVR na svém plenárním zasedání ve dnech 1. až 5. července 2019 (5).

(8)

Nové společné doporučení navrhuje v případě měkkýšů druhu Venus (Venus spp.) v rybolovu hydraulickými drapáky v italských teritoriálních vodách zeměpisných podoblastí GFCM 9, 10, 17 a 18 uplatnit výjimku pro vysokou míru přežití. Členský stát poskytl vědecké důkazy za účelem prokázání vysoké míry přežití úlovků měkkýšů druhu Venus (Venus spp.) při tomto způsobu rybolovu a předal vědecký program sledování. Důkazy byly předloženy VTHVR, který dospěl k závěru, že se očekává značné přežití u výmětů. VTHVR dospěl také k závěru, že navrhovaný vědecký program sledování poskytne spolehlivé údaje a informace, které umožní vyhodnocení účinků plánu výmětů. Vzhledem k tomuto posouzení je vhodné zařadit uvedenou výjimku do tohoto nařízení na dobu 3 let.

(9)

Nové společné doporučení dále navrhuje, aby snížená minimální referenční velikost pro zachování zdrojů měkkýše druhu Venus (Venus spp.) stanovená v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2376 odchylně od přílohy III nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 byla použita i nadále. VTHVR konstatoval, že snížená minimální referenční velikost pro zachování zdrojů je stále větší než definovaná velikost při první zralosti a že neexistuje žádný důkaz, který by naznačoval, že by snížení minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů mělo na populaci škodlivý dopad. VTHVR dospěl k závěru, že žádost o pokračování snížené minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů se zdá být přiměřená. VTHVR však rovněž dospěl k závěru, že nelze plně posoudit minulé ani předpokládané budoucí dopady snížené minimální velikosti na míru využívání a biomasu populace. Pro takové posouzení jsou nezbytné další studie a údaje o těchto dopadech. Nařízení (EU) 2019/1241, které v příloze IX stanoví regionální technická opatření pro Středozemní moře, vstoupilo v platnost až dne 14. srpna 2019 a nestanoví přechodná opatření, pokud jde o postup přijímání aktů v přenesené pravomoci, kterými se tato regionální technická opatření mění. Itálie předložila společné doporučení a VTHVR jej posoudil před vstupem nařízení (EU) 2019/1241 v platnost, a proto na nařízení (EU) 2019/1241 neodkazovalo. Vzhledem k těmto výjimečným okolnostem se však Komise domnívá, že na základě informací, které má v této fázi ve společném doporučení a posouzení výboru VTHVR k dispozici, podle všeho není žádný aspekt, který by naznačoval, že by navrhovaná snížená minimální referenční velikost pro zachování zdrojů nesplňovala požadavky stanovené pro technická opatření podle článku 15 nařízení (EU) 2019/1241. S ohledem na výše uvedené závěry je vhodné udělit požadovanou odchylku pouze na jeden rok.

(10)

Opatření navržená ve společném doporučení jsou v souladu s čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(11)

Aby byla zajištěna náležitá kontrola provádění povinnosti vykládky, měl by členský stát vypracovat seznam plavidel, na které se vztahuje současné nařízení.

(12)

Vzhledem k tomu, že opatření stanovená v tomto nařízení mají přímý dopad na hospodářské činnosti související s rybolovem a plánováním rybolovného období pro plavidla Unie, mělo by nařízení vstoupit v platnost ihned po svém vyhlášení.

(13)

Nařízení by mělo platit od 1. ledna 2020 po dobu tří let. Použití snížené minimální referenční velikosti pro zachovávání zdrojů měkkýše druhu Venus (Venus spp.) na 22 mm by mělo být omezeno na jeden rok.